Aktuality
Situace na trhu s vejci: Velká Británie v krizi, Asie se rozvíjí

Producenti vajec ve Spojeném království řeší ziskovost své produkce. Jejich podnikání je na hranici. Mezitím v Asii trh s vejci vzkvétá. Barbara Woźniak, zástupkyně představenstva polských Farem Drobiu Woźniaka a prezidentka Ovotek, hovoří více o situaci na globálním trhu.
Britští producenti vajec se v současné době potýkají s mimořádně složitou situací. Finanční tlaky související se zvýšenými náklady na palivo, krmivo, energii, kuřata a dopravu v kombinaci s ptačí chřipkou a problémy s brexitem znamenají, že by se britské hejno mohlo snížit až o 5 milionů nosnic. Důsledkem tržních podmínek hrozí zastavení výroby nebo úplné vyloučení výrobce z trhu. Producenti vajec zaznamenali v posledních měsících obrovský nárůst výrobních nákladů. Krmení slepic je o 50 % dražší a náklady na energii vzrostly o 40 %. Zvýšily se také náklady na palivo, pracovní síly a náklady na balení.
Pokud se velkým obchodníkům nepodaří zvýšit ceny na úroveň, která výrobcům umožní zůstat ziskoví, dojdou Spojenému království vejce do konce letošního roku. Výrobci již omezili dodávky. Situace pro obchodníky i výrobce je obtížná a volatilita pravděpodobně zůstane výzvou pro nadcházející roky ve světle války na Ukrajině. Tato situace může následně ovlivnit další změny v dodavatelských řetězcích v Evropě a změny v rozložení sil producentů.
Jak upozorňuje Barbara Woźniak, britský příklad by nám měl být varováním – vždyť v Polsku inflace a výrobní náklady rostou šíleným tempem a měli bychom se také předem postarat o to, aby problém nebyl ignorován vládou.
Zcela odlišná je situace v Asii, kde toto odvětví navzdory výzvám zažívá boom. V roce 2020 představovala jihovýchodní Asie 8,8 % světové produkce vajec. Asijský růst v letech 2019–2020 přispěl 23,4 % k celosvětovému růstu vaječného sektoru. Nedávné údaje FAO potvrzují ohromný růst produkce vajec v jihovýchodní Asii – Indonésii, Malajsii, Thajsku, na Filipínách a ve Vietnamu.
V jihovýchodní Asii se roční spotřeba vajec na hlavu výrazně liší od přibližně 70 vajec ve Vietnamu, 89 na Filipínách až po více než 300–330 v Malajsii. Průměrná světová spotřeba vajec se odhaduje na 185 na osobu. To představuje deficit kolem 100 vajec na osobu pro kombinovanou populaci Vietnamu a Filipín (200 milionů lidí).
Asijský trh se vyznačuje velmi uvědomělým přístupem k propagaci vajec v širokém slova smyslu: od vizuální vrstvy nebo věnování zvláštní pozornosti balení až po vrstvu nejdůležitější: vzdělávací. Vzhledem k tomu, že vejce pomáhají zajistit potravinovou bezpečnost a dokážou zmírnit dětské nemoci, se kterými se region potýká, neustále se tam pracuje na zvýšení produkce – a je to kolektivní práce mnoha zainteresovaných stran. V Asii je kladen velký důraz na aktivní propagaci nutriční hodnoty vajec a připomenutí důležitosti tohoto prvku spotřebitelům v jejich každodenní stravě.
Polsko je jedním z vývozců vajec do Asie.
Ve skupině Woźniak celých 66 % naší produkce jde na export. Naše výrobky zasíláme do cca 40 zemí na třech kontinentech – do evropských, afrických a asijských zemí. Do Asie nás paradoxně vytlačila pandemie. Při hledání nových prodejních trhů jsme se rozhodli vstoupit do Singapuru. Jsme jediným výrobcem z Polska, který posílá vejce na tento trh a naše produkty tam tvoří celých 9 % dostupných vajec – zdůrazňuje Woźniak.
Izraelský trh je otevřen Polsku
Dvě třídírny skupiny Woźniak obdržely příslušná vývozní povolení do Izraele.
Skupina Woźniak je jediným polským výrobcem konzumních a průmyslových vajec, který takové povolení obdržel. Dříve polští výrobci nemohli do této země posílat své zboží – zdůrazňuje zástupce představenstva Ferm Drobiu Woźniak a prezident Ovotek.
Izrael totiž oznámil novou politiku dobrých životních podmínek zvířat, jejímž cílem je ukončit produkci vajec v klecovém systému. K podobným pohybům aktuálně dochází i na evropském trhu, hovoříme však o jiném časovém rámci změny. Zavedení alternativních systémů chovu slepic v Izraeli má proběhnout do roku 2038 (v Evropské unii je tento časový horizont ode dneška pouhých pět let). Nejnovější zákon zakazuje výstavbu nových klecových farem včetně kombinovaných systémů a počítá s postupným vyřazováním stávajících instalací.
Co je na izraelském přístupu chvályhodné, zdůrazňuje Barbara Woźniak, je skutečnost, že stát zavedením této změny poskytuje chovatelům dostatečnou časovou rezervu, která jim umožňuje připravit se na tuto změnu – což, jak vždy opakuji – nenastane přes noc. Pro producenty je to obrovské množství peněz a práce, a pokud chceme zajistit welfare stáda v reálných podmínkách a nedělat je k provizorní změny, které se vejdou do minima požadovaného zákonodárcem, je nesmírně důležité myslet na to, že tato změna je evolucí, nikoli revolucí.
Změní se polský drůbežářský průmysl?
Na příkladech z celého světa vidíme, že situace výrobců u nás se může kdykoli zásadně změnit. Pro řešení případných problémů a krizových situací, jako je ta, která aktuálně probíhá ve Velké Británii, je proto dnes důležité pozorně sledovat světové trendy a dbát na spolupráci výrobců a vládních orgánů. Dnes musíme společně pracovat na zajištění kontinuity provozu a obchodní stability pro polské společnosti, starat se o všechny účastníky trhu – od farmářů, přes výrobce až po spotřebitele – uzavírá Barbara Woźniak.
(farmer.pl)
Aktuality
Ceny producentů vajec v ČR jsou o čtvrtinu nižší než v Polsku i pod průměrem EU

Ceny českých producentů vajec byly v polovině listopadu zhruba o čtvrtinu nižší než v Polsku. Vyplývá to z dat Evropské komise. Podle Českomoravské drůbežářské unie je z Polska dlouhodobě kolem 70 procent vajec, které se do ČR dováží. Proti průměru EU byly ceny nižší zhruba o pětinu. O asi 15 procent byly nižší ceny zemědělců oproti cenám na Slovensku. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v říjnu vzrostly spotřebitelské ceny vajec oproti září o více než osm procent.
Komise sleduje ceny po jednotlivých týdnech. Z posledních dat vyplývá, že za 100 kilogramů vajec čeští chovatelé dostali v minulém týdnu 178,92 eura, tedy 4359 Kč. V Polsku byla cena za stejné množství 241,69 eura, což je zhruba 5888 Kč. Průměr EU byl 225,88 eura za 100 kilogramů, tedy 5503 Kč.
Ceny českých producentů klesly od konce května do minulého týdne zhruba o 12 procent, ukazují data. Průměr EU klesl za stejné období o osm procent. V Polsku se ceny snížily téměř o šest procent. Z dat komise také vyplývá, že v ČR jsou ve srovnání s ostatními členskými státy ceny producentů vajec mezi nejnižšími. V minulém týdnu byla cena nižší pouze na Kypru.
Podle ČSÚ letos spotřebitelské ceny vajec v ČR klesaly. Oproti lednovému průměru, kdy stálo jedno vejce 5,65 Kč, se ceny do října snížily o více než čtvrtinu na 4,04 Kč za kus. Cena vajec v říjnu poprvé v letošním roce meziměsíčně vzrostla o 0,31 Kč, což je zhruba osmiprocentní růst. V září byla průměrná cena za kus 3,73 Kč.
Čeští chovatelé na rozdíl od sousedního Polska musí v následujících letech své chovy přestavět kvůli zákazu klecových chovů, který začne platit od roku 2027. V současnosti je podle posledních dat Ústřední evidence drůbeže v obohacených klecích 58 procent nosnic v ČR. Přestavba bude podle stát tři miliardy korun, odhaduje drůbežářská unie. V Polsku se podle ní zatím žádný zákaz nechystá a v klecích tamní zemědělci chovají zhruba 72 procent nosnic, na Slovensku je to o dvě procenta více. Podle drůbežářské unie dlouhodobě kromě Polska část dovozu vajec tvoří produkce ze Slovenska nebo z Nizozemska.
Ministerstvo zemědělství v prvním kole programu rozvoje venkova umožní čerpat podporu na přestavbu hal z klecových chovů na alternativy. Firmy budou moci žádat až o 30 milionů korun na jeden projekt. Ředitel společnosti Vejce Kosičky z Královéhradecka Jan Pozdílek dříve uvedl, že náklady na produkci vajec ve voliérových chovech jsou o zhruba 0,50 Kč na kus vyšší než v klecových. O tu cenu proto musí alespoň navýšit své ceny zemědělci, aby dokázali pokrýt náklady. Hrozí proto podle něj, že bude kvůli tomu růst dovoz levnějších vajec ze zahraničí.
Ceny zemědělských výrobců vajec za 100 kilogramů (v eurech)
Týden od | Týden v roce | ČR | Polsko | Slovensko | Průměr EU |
19.6.2023 | 25 | 204,09 | 235,39 | 217,23 | 230,68 |
24.7.2023 | 30 | 179,82 | 215,05 | 196,19 | 206,15 |
28.8.2023 | 35 | 168,09 | 211,38 | 203,08 | 209,32 |
2.10.2023 | 40 | 169,21 | 206,67 | 217,46 | 214,54 |
6.11.2023 | 45 | 178,64 | – | 206,99 | 222,29 |
13.11.2023 | 46 | 178,92 | 241,69 | 211,55 | 225,88 |
zdroj: Evropská komise
(ČTK)
Aktuality
Vajíčka od ukrajinského veľkovýrobcu pod drobnohľadom

Na hraničnej kontrolnej stanici Vyšné Nemecké objavili dvakrát po sebe v zásielke slepačích vajec z Ukrajiny vzorky s vyšším obsahom nepovolených látok, ako to umožňujú normy Európskej únie. V oboch prípadoch išlo o rovnakého výrobcu Yasensvit a v oboch bola zásielka určená do Lotyšska. K nálezu na hraniciach Štátna veterinárna a potravinová správa uvádza, že išlo o porušenie Nariadenia Komisie, ktorým sa stanovujú maximálne hodnoty prítomnosti kokcidiostatík alebo histomonostatík v potravinách. V ďalšom prípade išlo o vysoký obsah antikokcidika diklazuril.
Podľa informácií ŠVPS SR sa takéto závadné vajíčka nedostali na slovenský trh.„V informačnom systéme evidujeme len jednu zásielku smerujúcu k odberateľovi na Slovensko, ale táto bola dňa 24.09.2023 pre nevyhovujúcu dokladovú kontrolu zamietnutá,“ uviedol pre polnoinfo.sk Martin Chudý, poverený ústredný riaditeľa ŠVPS SR.
Podrobený kontrole
Všetky zásielky tohto výrobcu v súčasnosti zastavia na slovensko-ukrajinských hraniciach a podrobia kontrole. Podľa európskej legislatívy sa takého zvýšené opatrenia vyžadujú v prípade zistených pozitívnych výsledkov. „Každá nasledujúca zásielka je podrobená odberu vzoriek a je úradne pozastavená na hranici EÚ do doby doručenia laboratórnych výsledkov. V prípade pozitívnych výsledkov sú prijaté ďalšie opatrenia a zásielky nesmú byť prepustené na územie EÚ,“ uviedol Martin Chudý.
S vajíčkami je to ťažšie ako s obilím
Poverený riaditeľ ŠVPS je presvedčený, že so slepačími vajcami je to iné, ako s obilím z Ukrajiny, ktoré často ostávalo na Slovensku, aj keď bolo určené do inej krajiny. „Odčerpať zo zásielok vajec, ktoré sa prevážajú cez Slovensko, nie je možné. Každá je úradne zapečatená so sprievodný dokumentom CHEDP (Common Health Entry Document), v ktorom je kompetentná autorita v mieste určenia informovaná o množstve prepravovaného tovaru. V prípade, ak by zásielka nedorazila na miesto určenia, táto autorita musí o tom upovedomiť ostatné členské krajiny,“ uviedol riaditeľ ŠVPS.
Ukrajinský veľkovýrobca dobýva trhy
Yasensvit je hydinový farma, filiálka spoločnosti Ovostar Union, veľkoproducenta, ktorý vyváža vajíčka do viac ako 50 krajín sveta. Do EÚ vyvážajú svoje výrobky do Dánska, Nemecka, Poľska, Lotyšska a Talianska. Produkčné činnosti sa realizujú v centrálnej Ukrajine.
(poľnoinfo.sk)
Aktuality
Stavy drůbeže by letos mohly klesnou až o 15 %

V českých chovech by mohly podle odhadu Českomoravské drůbežářské unie letos klesnout stavy až zhruba o 15 procent. V loňském roce klesly o osm procent. Povede to hlavně k růstu dovozu ze zahraničí. Řekla to předsedkyně unie Gabriela Dlouhá. Upozornila na to, že možné další zdražování elektřiny tuzemské chovatele dále znevýhodňuje.
Drůbežářská unie již delší dobu upozorňuje na to, že chovatelé se potýkají s vysokými náklady a tlakem levnějších dovozů potravin ze zahraničí. Největší podíl tvoří krmné směsi, které tvoří kolem 65 procent nákladů. Dlouhá již dříve uvedla, že i když v současnosti výrazně klesají ceny komodit, tak krmné směsi zlevňují mnohem méně.
V září zveřejněná studie Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích uvedla, že krmné směsi od ledna 2021 do letošního března zdražily téměř o 52 procent. Analýza také poukázala na to, že loni vzrostla průměrná cena za kilogram živé hmotnosti kuřete oproti roku 2018 o 21,5 procenta. Upozornila na to, že nárůst ceny nestačil pokrýt růst nákladů, které se oproti stejnému roku zvýšily téměř o 38 procent.
Místopředseda představenstva společnosti Proagro Nymburk Zdeněk Mlázovský řekl, že přestože ceny energií nyní klesají, stále jsou výrazně vyšší než v době před výrazným růstem cen. K tomu došlo hlavně vlivem ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru. Mlázovský uvedl, že pro podnik je nyní výhodnější nakupovat na spotovém trhu než mít fixovanou cenu. Firma tedy nakupuje množství energie na určité období podle aktuálních cen.
Mlázovský řekl, že v chovech nosnic elektřinu využívají podniky hlavně na ventilaci v letním období. V zimě se využívá pouze nárazově kvůli vlhkosti nebo pokud se zvýší koncentrace oxidu uhličitého (CO2) v halách. V průměru za celý rok elektrická energie tvoří kolem dvou až tři procent nákladů, řekl. Mlázovský dále uvedl, že firma rozšiřuje na svých budovách fotovoltaiku. V letních obdobích by podle něj panely měly dokázat pokrýt většinu spotřeby na ventilaci hal. Poznamenal, že se ale v některých případech podnik potýká s tím, že není dostatečná kapacita připojení do rozvodné sítě.
Cenu energií pro firmy může ovlivnit návrh Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který oznámil zvýšení regulované složky elektřiny. U domácností má být nárůst oproti letošku o 71 procent, na hladině vysokého napětí o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent. Cena elektřiny se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát.
Návrh kritizovala Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR i Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala je zvyšování cen špatnou zprávou i pro zemědělce. Podotkl, že chovatelé i pěstitelé se již nyní nachází ve složité situaci, kdy mají stále vysoké náklady, které neodpovídají výkupním cenám. „Je alarmující, že další vlna zdražování se nebude odvíjet ani tak od situace na trhu, ale chystá ji stát,“ dodal.
ČTK