Aktuality
Situace na trhu s vejci: Velká Británie v krizi, Asie se rozvíjí
Producenti vajec ve Spojeném království řeší ziskovost své produkce. Jejich podnikání je na hranici. Mezitím v Asii trh s vejci vzkvétá. Barbara Woźniak, zástupkyně představenstva polských Farem Drobiu Woźniaka a prezidentka Ovotek, hovoří více o situaci na globálním trhu.
Britští producenti vajec se v současné době potýkají s mimořádně složitou situací. Finanční tlaky související se zvýšenými náklady na palivo, krmivo, energii, kuřata a dopravu v kombinaci s ptačí chřipkou a problémy s brexitem znamenají, že by se britské hejno mohlo snížit až o 5 milionů nosnic. Důsledkem tržních podmínek hrozí zastavení výroby nebo úplné vyloučení výrobce z trhu. Producenti vajec zaznamenali v posledních měsících obrovský nárůst výrobních nákladů. Krmení slepic je o 50 % dražší a náklady na energii vzrostly o 40 %. Zvýšily se také náklady na palivo, pracovní síly a náklady na balení.
Pokud se velkým obchodníkům nepodaří zvýšit ceny na úroveň, která výrobcům umožní zůstat ziskoví, dojdou Spojenému království vejce do konce letošního roku. Výrobci již omezili dodávky. Situace pro obchodníky i výrobce je obtížná a volatilita pravděpodobně zůstane výzvou pro nadcházející roky ve světle války na Ukrajině. Tato situace může následně ovlivnit další změny v dodavatelských řetězcích v Evropě a změny v rozložení sil producentů.
Jak upozorňuje Barbara Woźniak, britský příklad by nám měl být varováním – vždyť v Polsku inflace a výrobní náklady rostou šíleným tempem a měli bychom se také předem postarat o to, aby problém nebyl ignorován vládou.
Zcela odlišná je situace v Asii, kde toto odvětví navzdory výzvám zažívá boom. V roce 2020 představovala jihovýchodní Asie 8,8 % světové produkce vajec. Asijský růst v letech 2019–2020 přispěl 23,4 % k celosvětovému růstu vaječného sektoru. Nedávné údaje FAO potvrzují ohromný růst produkce vajec v jihovýchodní Asii – Indonésii, Malajsii, Thajsku, na Filipínách a ve Vietnamu.
V jihovýchodní Asii se roční spotřeba vajec na hlavu výrazně liší od přibližně 70 vajec ve Vietnamu, 89 na Filipínách až po více než 300–330 v Malajsii. Průměrná světová spotřeba vajec se odhaduje na 185 na osobu. To představuje deficit kolem 100 vajec na osobu pro kombinovanou populaci Vietnamu a Filipín (200 milionů lidí).
Asijský trh se vyznačuje velmi uvědomělým přístupem k propagaci vajec v širokém slova smyslu: od vizuální vrstvy nebo věnování zvláštní pozornosti balení až po vrstvu nejdůležitější: vzdělávací. Vzhledem k tomu, že vejce pomáhají zajistit potravinovou bezpečnost a dokážou zmírnit dětské nemoci, se kterými se region potýká, neustále se tam pracuje na zvýšení produkce – a je to kolektivní práce mnoha zainteresovaných stran. V Asii je kladen velký důraz na aktivní propagaci nutriční hodnoty vajec a připomenutí důležitosti tohoto prvku spotřebitelům v jejich každodenní stravě.
Polsko je jedním z vývozců vajec do Asie.
Ve skupině Woźniak celých 66 % naší produkce jde na export. Naše výrobky zasíláme do cca 40 zemí na třech kontinentech – do evropských, afrických a asijských zemí. Do Asie nás paradoxně vytlačila pandemie. Při hledání nových prodejních trhů jsme se rozhodli vstoupit do Singapuru. Jsme jediným výrobcem z Polska, který posílá vejce na tento trh a naše produkty tam tvoří celých 9 % dostupných vajec – zdůrazňuje Woźniak.
Izraelský trh je otevřen Polsku
Dvě třídírny skupiny Woźniak obdržely příslušná vývozní povolení do Izraele.
Skupina Woźniak je jediným polským výrobcem konzumních a průmyslových vajec, který takové povolení obdržel. Dříve polští výrobci nemohli do této země posílat své zboží – zdůrazňuje zástupce představenstva Ferm Drobiu Woźniak a prezident Ovotek.
Izrael totiž oznámil novou politiku dobrých životních podmínek zvířat, jejímž cílem je ukončit produkci vajec v klecovém systému. K podobným pohybům aktuálně dochází i na evropském trhu, hovoříme však o jiném časovém rámci změny. Zavedení alternativních systémů chovu slepic v Izraeli má proběhnout do roku 2038 (v Evropské unii je tento časový horizont ode dneška pouhých pět let). Nejnovější zákon zakazuje výstavbu nových klecových farem včetně kombinovaných systémů a počítá s postupným vyřazováním stávajících instalací.
Co je na izraelském přístupu chvályhodné, zdůrazňuje Barbara Woźniak, je skutečnost, že stát zavedením této změny poskytuje chovatelům dostatečnou časovou rezervu, která jim umožňuje připravit se na tuto změnu – což, jak vždy opakuji – nenastane přes noc. Pro producenty je to obrovské množství peněz a práce, a pokud chceme zajistit welfare stáda v reálných podmínkách a nedělat je k provizorní změny, které se vejdou do minima požadovaného zákonodárcem, je nesmírně důležité myslet na to, že tato změna je evolucí, nikoli revolucí.
Změní se polský drůbežářský průmysl?
Na příkladech z celého světa vidíme, že situace výrobců u nás se může kdykoli zásadně změnit. Pro řešení případných problémů a krizových situací, jako je ta, která aktuálně probíhá ve Velké Británii, je proto dnes důležité pozorně sledovat světové trendy a dbát na spolupráci výrobců a vládních orgánů. Dnes musíme společně pracovat na zajištění kontinuity provozu a obchodní stability pro polské společnosti, starat se o všechny účastníky trhu – od farmářů, přes výrobce až po spotřebitele – uzavírá Barbara Woźniak.
(farmer.pl)
Profesor Thomas Mettenleiter, vedoucí Institutu Friedricha Loefflera pro výzkum zvířat v Německu, právě dokončil koordinaci projektu DELTA-FLU financovaného EU, jehož cílem bylo určit klíčové virové, hostitelské a environmentální faktory, které určují dynamiku ptačí chřipky.
Výzkum ukázal, že nové případy ptačí chřipky jsou často výsledkem lidské činnosti a nikoli přímou infekcí od volně žijících ptáků. Podle výsledků pětileté celoevropské studie si lidé virus do prostor přenášejí na kontaminovaných botách, oděvech, strojích, krmivu pro zvířata a podestýlce.
„Při manipulaci s drůbeží je třeba dbát větší opatrnosti a je třeba zpřísnit opatření biologické bezpečnosti,“ řekl Mettenleiter. Jako výstup studie navrhl výzkumný tým směrnice pro vyšší hygienické standardy pro personál pracující s hejny v uzamčení. Doufáme, že tyto pokyny budou přijaty v celé Evropě.
(poultryworld.net)
Ministři zemědělství z 12 zemí EU vyjádřili vážné znepokojení nad nedávným kompromisem dosaženým Bruselem a pěti zeměmi, včetně Polska a Slovenska, o omezení dovozu ukrajinských zemědělských produktů, uvádí Politico.eu. Kompromis EU o dovozu z Ukrajiny znepokojuje další země EU
Polsko, Maďarsko, Slovensko a Bulharsko na konci dubna zakázaly dovoz obilovin (pšenice, kukuřice, řepky a slunečnice) z válkou zmítané země. Evropská komise reagovala návrhem poskytnout zemědělcům z těchto zemí a Rumunsku pomoc ve výši 100 milionů eur a také dočasným zákazem dovozu obilovin z Ukrajiny do těchto zemí, s výjimkou tranzitu do jiných zemí. Omezení vstoupilo v platnost 2. května a potrvá do 5. června 2023.
Komise poznamenala, že tato „mimořádná a dočasná preventivní opatření“ jsou nezbytná kvůli přeplněným skladům a potížím vyplývajícím ze stávajících vážných logistických překážek, kterým těchto pět zemí čelí.
12 zemí EU vyzývá EK, aby vysvětlila pozastavení dovozu ukrajinského obilí do pěti zemí EU
V obsáhle formulovaném dopise zaslaném Evropské komisi, který vidělo bruselské Politico, 12 ministrů zemědělství ze zbytku EU uvedlo, že dohoda „podkopává integritu vnitřního trhu EU“. Ministři Francie, Německa, Nizozemska, Irska, Řecka, Rakouska, Belgie, Chorvatska, Lucemburska, Estonska, Dánska a Slovinska vyzvali k urychlenému „vyjasnění“ dohody, které Komise dosáhla „bez konzultace s členskými státy“.
Jejich obavy se soustředí na to, jak dohoda souvisí s „principy a fungováním“ vnitřního trhu EU a se závazky EU vůči Ukrajině a asociační dohodou Kyjeva. Dopis vyzývá k dalším diskusím se zeměmi s cílem objasnit, jak a proč bylo zemědělcům přiděleno 100 milionů EUR. „Vyzýváme Komisi, aby se vrátila k transparentnímu postupu v souladu se zavedenými pravidly v rámci fungování EU a jejích členských států,“ stojí v dopise.
Pomoc Ukrajině – dvojí metr Polska?
Několik ministrů zemědělství EU kritizovalo jednostranné zákazy zavedené Polskem a dalšími zeměmi na ukrajinský dovoz minulý měsíc, podle Politico. Antti Kurvinen z Finska na ministerské schůzce v Lucemburku 25. dubna řekl, že omezení „poškozují“ jednotné úsilí bloku pomoci Ukrajině.
Marc Fesneau z Francie obvinil mj. Polsko za dvojí metr při podpoře svého východního souseda. „Nemůžete vyzývat k solidaritě a zároveň činit jednostranná rozhodnutí,“ řekl. Dopis z tohoto týdne je vnímán jako další signál, že zbytek EU už má Polska dost.
(portalspozywczy.pl)
Evropská komise rozhodla o zákazu dovozu pšenice, kukuřice, řepky, slunečnicových semen a slunečnicového oleje do 5 „frontových“ zemí a Polsko s těmito podmínkami souhlasilo, i když připomeňme, že i země požádala o zákaz dovozu několik dalších produktů. Tranzit ukrajinského zboží bude pokračovat, kupř. přes území Polska. Předmětný zákaz bude platit do 5. června letošního roku.
Ano – nutno říci nahlas – polské vládě, která konečně po mnoha měsících ignorace začala naslouchat výzvám polských farmářů – se to podařilo. Stalo se něco, co bylo dříve vzhledem k současné geopolitické situaci nemyslitelné.
Nebýt silné opozice polské vlády (vedoucí skupinu tzv. 5 „frontových“ zemí) a zavedením embarga na hranici s Ukrajinou, kdy polský nápad pak převzaly i další země sousedící s Ukrajinou – Evropská komise by stále tvrdila, že s nadměrným dovozem není problém.
Po dvou týdnech intenzivních jednání – EK rozhodla zavést zákaz dovozu pšenice, kukuřice, řepky, slunečnicových semen a slunečnicového oleje do 5 „frontových“ zemí, tedy Polska, Slovenska, Maďarska, Rumunsko, Bulharsko a Polsko s těmito podmínkami souhlasily, i když připomeňme, že Polsko požádalo o zákaz dovozu i několika dalších produktů. Tranzit ukrajinského zboží bude pokračovat, kupř. přes území Polska.
Podmínkou realizace tohoto rozhodnutí je, že Polsko (a další čtyři) odstoupí od jednostranného rozhodnutí o zákazu dovozu ukrajinských zemědělských produktů, přijatého bez souhlasu EU.
Předmětný zákaz bude platit do 5. června letošního roku. A co dál?
„Myslím, že tento zákaz bude pravděpodobně prodloužen do konce roku.“ řekl eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski.
Hlavními příjemci obilí z Ukrajiny jsou podle něj Španělsko, Nizozemsko a Itálie. Redakce farmer.pl se pana komisaře zeptala, zda se nebojí, že produkty, jejichž dovoz do pěti zemí v první linii je zakázán, tam budou stále reexportovány?
„Existuje takové riziko. Samozřejmě, že je. Ale nemyslím si, že se tento postup vyplatí.“ řekl Janusz Wojciechowski.
A co ostatní zboží, které bylo na seznamu?
Předmětem diskuse mezi Evropskou komisí a ostatními členskými státy ohledně zákazu dovozu byly (kromě pěti výše uvedených) i další produkty, jako je med, ovoce a zelenina, drůbeží maso, vejce a mléko. Co s nimi?
„Existuje prohlášení Komise, že všechny ostatní produkty, kromě pěti nejcitlivějších, budou analyzovány a je možné uplatnit bezpečnostní doložku obsaženou v nařízení o liberalizaci obchodu s Ukrajinou a ověřovací postup bude zkrácen z 6 na 3 měsíce.“ řekl komisař Wojciechowski.
Kdy budou moci polští zemědělci využít dodatečnou částku podpory z EU?
Připomeňme, že EK souhlasila s vyčleněním dalších 100 milionů EUR z krizové rezervy (pomoc z této rezervy byla uvolněna již potřetí v řadě) na podporu zemědělců v zemích první linie. Kdy budou moci polští zemědělci využít této podpory?
„Z tohoto fondu Polsko obdrží 40 milionů EUR s možností dvojího spolufinancování této částky z národních fondů, tj. celkem 120 milionů EUR. Myslím si, že v nadcházejících dnech budou v této věci přijata konečná rozhodnutí a jejich další realizace a distribuce je věcí Polska.“ řekl Janusz Wojciechowski.
Na dotaz novinářů, zda by komisař EU pro zemědělství neměl v souvislosti s celou touto krizovou situací související s dovozem z Ukrajiny odstoupit a proč nebyl takový zákaz zaveden mnohem dříve, Janusz Wojciechowski uvedl:
„To je špatné myšlení. Tato krize byla nevyhnutelná, protože je výsledkem války. EU nemohla preventivně zasáhnout. Opatření EU je možné, pokud se skutečně potvrdí vážné narušení trhu. Připomínám, že volný trh a nezasahovat do volného trhu co nejdéle je hlavní zásadou EU. První žádost místopředsedy vlády Henryka Kowalczyka z prosince 2022 jsem vzal velmi vážně. Tehdy začaly akce k aktivaci krizové rezervy. (…) Věřím, že jsem reagoval všemi možnými nástroji, které jsem měl k dispozici a které na mně závisely, a reagoval jsem včas. V důsledku toho již polští zemědělci obdrželi pomoc ve výši více než 5 miliard PLN.“
Během konference podrobně diskutoval o všech formách dosavadní pomoci, včetně: pro polské zemědělce a dodal:
„Čelil jsem třem výhradám. Proč jsem podpořil liberalizaci obchodu s Ukrajinou? Politický a ekonomický raison d’état to vyžadoval. Díky této liberalizaci má Polsko vynikající výchozí pozici pro budoucí rekonstrukci Ukrajiny. Druhá věc – proč nebyla záloha. Legálně lze zálohy ukládat pouze na zboží, které podléhá clu a u obilí, které clu nepodléhalo, jsme takovou situaci prostě neměli. (…) Nebylo možné uložit ze strany EU povinnost dohlížet na přepravu.“
Z toho, co se zatím v tématu ukrajinského dovozu událo, je podle komisaře závěr: „Musíme trh bedlivě sledovat a reagovat na to, co se na něm děje. Chtěl bych zdůraznit, že ochrana hranic a kontrola dovozu jsou stále úkoly členských států,“ dodal Janusz Wojciechowski.
(farmer.pl)
Výzkum zdůrazňuje, že ptačí chřipku šíří také lidé
12 zemí EU kritizuje ukrajinský obilný kompromis
EK a Polsko se dohodly kolem blokády dovozu z Ukrajiny
Polsko a Maďarsko zakázalo dovoz ukrajinských vajec, přidává se i Slovensko
