Connect with us
Reklama

Aktuality

Situace na trhu s vejci: Velká Británie v krizi, Asie se rozvíjí

Published

on

Producenti vajec ve Spojeném království řeší ziskovost své produkce. Jejich podnikání je na hranici. Mezitím v Asii trh s vejci vzkvétá. Barbara Woźniak, zástupkyně představenstva polských Farem Drobiu Woźniaka a prezidentka Ovotek, hovoří více o situaci na globálním trhu.

Britští producenti vajec se v současné době potýkají s mimořádně složitou situací. Finanční tlaky související se zvýšenými náklady na palivo, krmivo, energii, kuřata a dopravu v kombinaci s ptačí chřipkou a problémy s brexitem znamenají, že by se britské hejno mohlo snížit až o 5 milionů nosnic. Důsledkem tržních podmínek hrozí zastavení výroby nebo úplné vyloučení výrobce z trhu. Producenti vajec zaznamenali v posledních měsících obrovský nárůst výrobních nákladů. Krmení slepic je o 50 % dražší a náklady na energii vzrostly o 40 %. Zvýšily se také náklady na palivo, pracovní síly a náklady na balení.

Pokud se velkým obchodníkům nepodaří zvýšit ceny na úroveň, která výrobcům umožní zůstat ziskoví, dojdou Spojenému království vejce do konce letošního roku. Výrobci již omezili dodávky. Situace pro obchodníky i výrobce je obtížná a volatilita pravděpodobně zůstane výzvou pro nadcházející roky ve světle války na Ukrajině. Tato situace může následně ovlivnit další změny v dodavatelských řetězcích v Evropě a změny v rozložení sil producentů.

Jak upozorňuje Barbara Woźniak, britský příklad by nám měl být varováním – vždyť v Polsku inflace a výrobní náklady rostou šíleným tempem a měli bychom se také předem postarat o to, aby problém nebyl ignorován vládou.

Zcela odlišná je situace v Asii, kde toto odvětví navzdory výzvám zažívá boom. V roce 2020 představovala jihovýchodní Asie 8,8 % světové produkce vajec. Asijský růst v letech 2019–2020 přispěl 23,4 % k celosvětovému růstu vaječného sektoru. Nedávné údaje FAO potvrzují ohromný růst produkce vajec v jihovýchodní Asii – Indonésii, Malajsii, Thajsku, na Filipínách a ve Vietnamu.

V jihovýchodní Asii se roční spotřeba vajec na hlavu výrazně liší od přibližně 70 vajec ve Vietnamu, 89 na Filipínách až po více než 300–330 v Malajsii. Průměrná světová spotřeba vajec se odhaduje na 185 na osobu. To představuje deficit kolem 100 vajec na osobu pro kombinovanou populaci Vietnamu a Filipín (200 milionů lidí).

Asijský trh se vyznačuje velmi uvědomělým přístupem k propagaci vajec v širokém slova smyslu: od vizuální vrstvy nebo věnování zvláštní pozornosti balení až po vrstvu nejdůležitější: vzdělávací. Vzhledem k tomu, že vejce pomáhají zajistit potravinovou bezpečnost a dokážou zmírnit dětské nemoci, se kterými se region potýká, neustále se tam pracuje na zvýšení produkce – a je to kolektivní práce mnoha zainteresovaných stran. V Asii je kladen velký důraz na aktivní propagaci nutriční hodnoty vajec a připomenutí důležitosti tohoto prvku spotřebitelům v jejich každodenní stravě.

Polsko je jedním z vývozců vajec do Asie.

Ve skupině Woźniak celých 66 % naší produkce jde na export. Naše výrobky zasíláme do cca 40 zemí na třech kontinentech – do evropských, afrických a asijských zemí. Do Asie nás paradoxně vytlačila pandemie. Při hledání nových prodejních trhů jsme se rozhodli vstoupit do Singapuru. Jsme jediným výrobcem z Polska, který posílá vejce na tento trh a naše produkty tam tvoří celých 9 % dostupných vajec – zdůrazňuje Woźniak.

Izraelský trh je otevřen Polsku 

Dvě třídírny skupiny Woźniak obdržely příslušná vývozní povolení do Izraele.

Skupina Woźniak je jediným polským výrobcem konzumních a průmyslových vajec, který takové povolení obdržel. Dříve polští výrobci nemohli do této země posílat své zboží – zdůrazňuje zástupce představenstva Ferm Drobiu Woźniak a prezident Ovotek.

Izrael totiž oznámil novou politiku dobrých životních podmínek zvířat, jejímž cílem je ukončit produkci vajec v klecovém systému. K podobným pohybům aktuálně dochází i na evropském trhu, hovoříme však o jiném časovém rámci změny. Zavedení alternativních systémů chovu slepic v Izraeli má proběhnout do roku 2038 (v Evropské unii je tento časový horizont ode dneška pouhých pět let). Nejnovější zákon zakazuje výstavbu nových klecových farem včetně kombinovaných systémů a počítá s postupným vyřazováním stávajících instalací.

Co je na izraelském přístupu chvályhodné, zdůrazňuje Barbara Woźniak, je skutečnost, že stát zavedením této změny poskytuje chovatelům dostatečnou časovou rezervu, která jim umožňuje připravit se na tuto změnu – což, jak vždy opakuji – nenastane přes noc. Pro producenty je to obrovské množství peněz a práce, a pokud chceme zajistit welfare stáda v reálných podmínkách a nedělat je k provizorní změny, které se vejdou do minima požadovaného zákonodárcem, je nesmírně důležité myslet na to, že tato změna je evolucí, nikoli revolucí.

Změní se polský drůbežářský průmysl? 

Na příkladech z celého světa vidíme, že situace výrobců u nás se může kdykoli zásadně změnit. Pro řešení případných problémů a krizových situací, jako je ta, která aktuálně probíhá ve Velké Británii, je proto dnes důležité pozorně sledovat světové trendy a dbát na spolupráci výrobců a vládních orgánů. Dnes musíme společně pracovat na zajištění kontinuity provozu a obchodní stability pro polské společnosti, starat se o všechny účastníky trhu – od farmářů, přes výrobce až po spotřebitele – uzavírá Barbara Woźniak.

(farmer.pl)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

ZMIZNÚ SLOVENSKÉ VAJCIA z obchodov?

Published

on

By

Slovenské obchodné siete zoskupené vo Zväze obchodu Slovenska plánujú naďalej podporovať slovenskú poľnohospodársku a potravinársku produkciu vrátane slovenských producentov vajec.

Na tomto základe bolo v roku 2020 uzatvorené Memorandum o spolupráci v oblasti produkcie slepačích vajec na Slovensku medzi ministerstvom pôdohospodárstva, Zväzom obchodu SR a Úniou hydinárov Slovenska, obsahom ktorého sú vzájomné záväzky zamerané na podporu domácej produkcie vajec vrátane deklarácie, že slovenskí hydinári najneskôr do roku 2030 uskutočnia rekonštrukciu klietkových chovov nosníc na podstielkové, volierové a voľnovýbehové chovy.

Slovenské obchodné siete sa nepridali k iniciatíve zahraničných reťazcov ukončiť predaj vajec pochádzajúcich z obohateného klietkového chovu už v roku 2025, čím prejavili voči domácim producentom vajec vyššiu mieru ústretovosti vzhľadom na ich reálne investičné možnosti postupne modernizovať chovy nosníc.

„Členovia Zväzu obchodu plne podporujú trend zlepšovania humánnosti chovov a životných podmienok zvierat, no zároveň považujeme za veľmi dôležitú aj udržateľnosť domácej produkcie vajec a zabezpečenie potravinovej sebestačnosti a zdravotnej bezpečnosti potravín,“ uviedol prezident Zväzu obchodu SR, Filip Kasana. Ako ďalej hovorí, nemožno opomenúť zvýšenú uhlíkovú stopu pri realizovaní náročnejšej logistiky v rámci dovozu tovaru zo zahraničia, čo má významný vplyv na kritériá udržateľnosti v rámci dopadov na životné prostredie.

„V súčasnosti platná legislatíva únie ani Slovenska chov nosníc v obohatených klietkach nezakazuje, a preto slovenské obchodné siete združené vo Zväze obchodu SR (COOP Jednota, CBA a Labaš) naďalej uprednostňujú slovenskú produkcia vajec v zmysle podpísaného Memoranda o spolupráci s Úniou hydinárov Slovenska, takže na ich pultoch budú pre spotrebiteľov dostupné domáce vajcia aj po 1. januári 2025,“ dodáva Filip Kasana.

V súčasnosti slovenskí chovatelia zabezpečujú slovenskú sebestačnosť vajec cca 85 %, pričom väčšina slovenskej produkcie je realizovaná prostredníctvom obohatených klietok, čo sa odráža aj na čistote vajec, ktorú spotrebiteľ preferuje.

Krmivo pre nosnice v klietkovom a podstielkovom chove má rovnakú kvalitu a zloženie. V záujme zlepšovania životných podmienok zvierat slovenskí chovatelia nosníc postupne rekonštruujú svoje prevádzky na podstielkový chov, no na väčšiu dynamiku tohto procesu im chýbajú finančné zdroje. Chov nosníc prostredníctvom podstielkového chovu je ekonomicky náročnejší, čo má svoj odraz vo vyššej pultovej cene vajec.

(TASR)

Continue Reading

Aktuality

Vyplatí se kupovat „domácí“ vajíčka?

Published

on

By

Vejce „domácí“, „z venkova“ nebo „od šťastných slepiček“… Pojmů je mnoho, ale každý ví, o čem je řeč. Stojí za to napsat pár slov o bezpečnosti takových produktů a představit jejich ceny.

  • Prodej domácích vajec je v Polsku docela populární.
  • Takový produkt je považován za hodnotnější než vejce z farmy, i když je třeba dodat, že vědecký výzkum není v této otázce jasný.
  • Při rozhodování o koupi takových vajec stojí za to věnovat pozornost několika aspektům.

Skladování vajec

Při nákupu je vhodné vzít v úvahu, jak byla vejce skladována: pro jejich bezpečnost musí být dostatečně nízká teplota a musí být omezeno vystavení zboží přímému slunečnímu záření. Samozřejmě ne vždy máme možnost zkontrolovat, jak byla vejce uskladněna, ale pokud vidíme, že na trhu leží bez jakékoliv ochrany proti slunci, měli bychom s tímto faktem počítat.

Mytí vaječných skořápek

Další věcí je čistota skořápek. Nejlepší by samozřejmě bylo, kdyby se vajíčko neušpinilo. Zanechat špinavou skořápku je však menší zlo, než se ji pokoušet umýt – taková akce zvyšuje riziko pronikání choroboplodných zárodků do pórovité skořápky. Bohužel nemáme jak ověřit, zda bylo vajíčko, které jsme koupili, umyté či nikoliv.

Prodej vajec na trhu

Bohužel se také může stát, že nepoctiví prodejci koupí vejce ze supermarketů nebo velkoobchodů (vykoupí je za nižší cenu) a následně je prodají jako „domácí“. Není problém označení odstranit a vejce přebalit do jiného obalu. Takové praktiky samozřejmě nejsou zdraví nebezpečné, ale je to podvod – vždyť když si chceme koupit farmářská vejce.  Bohužel neexistuje žádná účinná metoda, jak odlišit vejce z trhu od těch z domácích chovů. Má to určité důvody (vejce z drůbežárny mají častěji hnědou barvu, což vyplývá z genetiky používané ve velkochovu), ale v žádném případě to není pravidlo.

Princip omezené důvěry

Jak vidíme, při nákupu vajec z neoficiálních kanálů existuje mnoho neznámých. Samozřejmě se nestavíme na žádnou stranu, ale při rozhodování o takové koupi bychom se měli řídit zásadou omezené důvěry. Je důležité, aby produkt, který kupujeme, pocházel ze známého a důvěryhodného zdroje. Je nutné dodržovat základní hygienická pravidla, to znamená pečlivě si umýt a dezinfikovat ruce při manipulaci s vejci a před použitím opařit skořápku. Taková vejce je také lepší nepoužívat k přípravě tepelně neupraveného jídla.

Jaké jsou ceny vajec?

Na závěr se sluší říci, jaké jsou dnes ceny domácích vajec. Jak ukazuje náš krátký průzkum, náklady na nákup takových vajec se velmi liší. Nabídka zahrnuje produkty s cenami od 0,80 PLN do 1,50 PLN za kus. Cena částečně souvisí s velikostí vajíčka, ale pravděpodobně je to z velké části dáno poměrem nabídky a poptávky.

(farmer.pl)

Continue Reading

Aktuality

Easter Egg Roll využívá téma EGGucation již třetím rokem

Published

on

By

Akce, kterou pořádají prezident Biden a první dáma, nabízí tisíce skořápkových vajec a aktivity pro děti i dospělé.

V Bílém domě se v pondělí 1. dubna konala akce Easter Egg Roll 2024, která obsahovala téma „EGGucation“ se vzdělávacími aktivitami pro děti všech věkových kategorií. Kromě hledání velikonočních vajíček se letošní akce soustředila na kvalitu škol, čtenářské koutky, exkurze na farmy, obrázkový den, či fyzické zóny „EGGucation“. Více než 30 000 natvrdo vařených vajec ve skořápce je následně ručně barveno a využito při hledání vajec.

Generální ředitelka American Egg Board (AEB) Emily Metzová řekla: „Američtí producenti vajec jsou hrdí na to, že mohou ve velikonočním období poskytovat vejce rodinám v nouzi a budou pokračovat v darech komunitám po celých USA a po celý rok.“ První dáma Jill Biden uvedla, že letošní akce Velikonoční vajíčko se účastní přibližně 40 000 lidí.

(wattagnet.com)

Continue Reading

Aktuality