Ceny
Potraviny ještě více zdraží. Farmáři omezují chovy prasat a drůbeže
„Máme energii tak na měsíc a jinak nakupujeme za spotové ceny. Proto se výroba prodražuje, až narazí na hranici, kdy už není akceptovatelná. Řetězec ani následně zákazníci již nebudou ochotní nakupovat,“ dodal Klaška s tím, že situaci vidí velice černě.
Na svých farmách, kde pracuje devět lidí, chová ve Zněníně 230 tisíc kuřat, na druhé u Přerova 120 tisíc, a na třetí u Brna 230 tisíc. Loňské tržby na jeho chovech činily 110 milionů korun. Roční režie přitom představuje 65 až 72 milionu korun. „Loni byly náklady na energie pět milionů korun, nyní mám propočet na 25 milionů a při spotových cenách by to mohlo být ještě více,“ doplnil chovatel.
Obdobným problémům čelí i producenti vajec, jimž se náklady na krmiva a energie rovněž zvyšují. „Když v cenách energií srovnám loňský a letošní červenec, tak pro nás je plyn dražší o 220 procent a elektřina o 215 až 220 procent. Navíc jsme dříve byli u Bohemia Energy, která zkrachovala, tak jsme dál museli nakupovat na spotu, takže to ze začátku bylo ještě horší,“ říká Zdeněk Mlázovský, ředitel společnosti Proagro Nymburk, která je velkoproducentem vajec. 
Ještě větší roli než cena energií pro něj hraje cena krmiv, která také výrazně roste. „Dříve jsme kuřici, která bude ve dvaceti týdnech schopná snášet vejce, vychovali za sedmdesát korun, nyní jsme na stokoruně,“ doplňuje ředitel. Vychovat z kuřete nosnici je energeticky náročné. Nejdříve se malým kuřátkům vytápí na 37 stupňů a pak se teplota postupně snižuje. Ideální stav pro chov nosnic je 22 až 24 stupňů.
„Do Velikonoc se nám v rámci rozumného přístupu řetězců dařilo držet se na nule. Potom přišel útlum a o vejce přestal být zájem. Jsme ale velká firma, která dokáže nějakou krizi ustát. Když po Velikonocích cena padla, tak jsme prodávali pod náklady zhruba 40 haléřů na vejce. Za měsíc jich vyprodukujeme 22 milionů, takže vznikla ztráta jako hrom, navíc jsme cenu museli ještě snížit, aby od nás řetězce vykupovaly. V srpnu se ale stalo něco nečekaného a lidé začali vejce znovu masivně nakupovat,“ hodnotí prozatímní prodeje ředitel. Nyní vzniká nedostatek vajec v celé Evropě, protože se chovy omezují i v dalších zemích, a tak se podle Mlázovského daří cenu zvyšovat. Každý výkyv v živočišné výrobě je ale špatný, protože se vše plánuje na pět let dopředu.
Je tak otázkou, zda některé chovy budou vůbec kupovat kuřata na zimu. Letošní žně se sice vcelku povedly a zrní je dostatek, ale předtím byly kvůli válce na Ukrajině nasmlouvané vysoké ceny za krmné obilí a za ty se nyní prodávají krmiva, i když jsou teď výkupy levnější. „V květnu činila cena za tunu pšenice zhruba 10 až 10,5 tisíce korun, což byl stoprocentní nárůst oproti jaru minulého roku. Nyní je obilí na sedmi až osmi tisících korun, což je proti loňskému podzimu nárůst o padesát procent. Díky výhodné ceně tak všichni zemědělci prodali, co mohli, v období mezi letošním dubnem až červencem,“ doplnil Mlázovský.
„Mám informace, že až patnáct procent chovů může zavřít. Nehrají v tom roli jen ceny energií a krmiv, ale i fakt, že od roku 2026 mají zmizet klecové chovy, na což řada menších podnikatelů finančně nedosáhne, a soběstačnost ve vejcích by tak v Česku mohla klesnout na padesát procent,“ dodává ředitel firmy Proagro, která chová 800 tisíc nosnic s roční produkcí zhruba 200 milionů vajec.
Autor: Michal Nosek, celý text na e15.cz
Štatistici prichádzajú z mesiaca na mesiac s priaznivými správami o klesajúcej inflácii. Veľkým dielom k tomu prispieva pomalšia potravinová inflácia. Z potravín zlacneli oleje, maslo či vajíčka. V tunajších obchodoch boli vajíčka vo februári o 11 percent lacnejšie ako pred rokom. V českých však zlacneli až o 30, v maďarských o 20 percent medziročne.
Drahšie vajcia sú len v Bulharsku
Od začiatku roka sú vajíčka na slovenskom spotrebiteľskom trhu stále o 70 percent drahšie ako v počiatkoch zdražovania, teda koncom roka 2021. To je takmer najviac z celej Európskej únie. Výraznejšie zdražovanie za toto dlhšie obdobie zaznamenalo iba Bulharsko. V ostatných krajinách Únie ceny vajec buď nevyleteli tak vysoko, alebo z nadmerného rastu, ako napríklad v Maďarsku, výraznejšie klesli.
Svoju pôvodnú cenu spred dvoch rokov v Maďarsku dnes prekračujú o polovicu, v Rakúsku či Poľsku o 20 až 30 percent. Slovensko so 70 percentným a Bulharsko s takmer 80 percentným navýšením značne vyčnievajú z radu európskych krajín.
Aký drahý je olej
Vo februári zlacnelo maslo a olej takmer vo všetkých európskych krajinách. Dvojročné úpravy slovenských cenoviek masla a olejov skončili začiatkom tohto roka pod priemerom Únie. Prekračujú svoje východiskové ceny, ale v menšej miere, ako vo väčšine štátov EÚ. Najmä cena olivového oleja poskočila až o polovicu, keď ju porovnávame s počiatkami zdražovania. V Česku olivový olej zostal až o 86 percent, v Maďarsku o 80 percent drahší.
Spotrebiteľské ceny potravín reagujú na pokles cien agrokomodít a výrobcov potravín. Ukľudnenie potravinovej inflácie je pravdepodobne dočasné. Ohrozením sú nielen geopolitické a klimatické riziká, ale aj konsolidačné opatrenia na zmiernenie deficitu verejných rozpočtov.
(trend.sk)
Cenová válka mezi dvěma předními polskými obchodními řetězci způsobuje producentům vajec problémy. Vejce se v těchto diskontních prodejnách prodávají za poloviční cenu než vejce zakoupená od výrobců – říká Katarzyna Gawrońska, ředitelka Národní komory výrobců drůbeže a krmiv.
– Monitoring maloobchodních cen prováděný Národní komorou výrobců drůbeže a krmiv (KIPDiP) dokazuje, že v určitých obdobích dva klíčoví maloobchodníci pro náš trh prodávají slepičí vejce za ceny téměř o 50 procent nižší, než jsou ceny, za které nakupují vejce od producentů – řekla Gawrońska. Dodala, že taková cenová politika řetězce je výhodná pro spotřebitele, ale vytváří mnoho problémů pro průmysl. Podle Integrovaného systému informací o zemědělském trhu Ministerstva zemědělství a rozvoje venkova v polovině února letošního roku prodejní ceny vajec třídy M v balírnách (t.j. velkoobchodní ceny) byly: v případě klecových vajec – 54,80 PLN/100 ks; náklady na podestýlku – 64,27 PLN/100 ks; volný výběh – 79,43 PLN/100 ks; a ekologické 91,20 PLN/100 ks.
V obchodech, na trzích a na velkoobchodním trhu v Bronisze se ceny vajec liší v závislosti na způsobu výroby – od 0,8-1,4 PLN za kus. Nejlevnější vejce lze zakoupit v diskontních řetězcích, kde se akční ceny pohybují do 30-50 procent níže než tržní ceny a takové akce probíhají téměř každý den, například jeden řetězec nedávno nabízel 10 ks vajec (M) za méně než 3 PLN.
Jak upozornila ředitelka KIPDiP, klíčovým problémem producentů vajec, který je přímým důsledkem této „cenové války“, je každodenní vyrovnávání se s požadavky ostatních zákazníků (mimo tyto řetězce) na snížení cen vajec. Ostatní zákazníci nevěří, že lze cenu v obchodě tak snížit – řekla ředitelka. Řetězce vysvětlují, že „prodej vajec pod nákupní cenu je jejich suverénní rozhodnutí,“ upozornila Gawrońska.
Polští producenti vajec čelí podezření spotřebitelů, kteří se domnívají, že tak velké snížení cen musí souviset se snížením kvality produktu nebo s krmením slepic krmivem „podezřelého původu nebo horší kvality“. Mnoho kupujících vajec se také obává, že nízké ceny jsou způsobeny tím, že na našem trhu se prodávají vejce, která byla do Polska dovezena ze zemí s nižšími hygienickými a welfare standardy, vysvětlila Gawrońska.
Jsme zvyklí, že velké obchodní řetězce pravidelně prodávají vejce spotřebitelům pod velkoobchodní cenu. Obvykle však sleva pro spotřebitele dosahovala několika až dvaceti procent. V současné době, kdy se vejce prodávají spotřebitelům výrazně pod cenou jejich produkce, je celé odvětví více než znepokojeno – informuje šéfka komory.
Ředitelka KIPDiP však zdůrazňuje, že průmysl výroby a distribuce vajec nechce zasahovat do suverénních rozhodnutí svých obchodních partnerů. „Všechno, co žádáme, je, abyste používali zdravý rozum,“ shrnula Gawrońska.
(farmer.pl)
Na pultoch obchodov sú potraviny, ktoré majú nezvyčajne vysokú cenu. Predajcov týchto potravín čaká kontrola
Ceny potravín na Slovensku sa ustálili. Stále sú tu ale potraviny ako maslo, vajcia a syr Eidam, ktoré sú nezvyčajne drahé. Prišla na to analýza Ministerstva financií, ktorú prerokovala vláda. Ako informuje portál oPeniazoch.sk, vláda sa rozhodla skontrolovať predajcov týchto potravín. Ak ceny nebudú klesať správnym smerom, vláda zvažuje možnosť zavedenia cenovej regulácie.
Analýza s neznámou pripomienkou
Podľa analýzy, ktorú schválila vláda, tempo rastu cien potravín na Slovensku sa v tomto roku ustálilo. Hlavne kvôli poklesu cien energií a poľnohospodárskych produktov na svetových trhoch. Od apríla sú tak priemerné spotrebiteľské ceny potravín na Slovensku stabilné.
„Medzinárodné porovnanie cien vo vertikále však naznačuje na Slovensku nezvyčajne vysokú cenu masla, vajec a syru Eidam,“ upozorňuje rezort financií.
Kabinet schválil analýzu cenového vývoja s pripomienkou, ktorej obsah zatiaľ nie je známy. Svetový šok v cenách agrokomodít a energií zvýšil nielen náklady, ale aj ziskovosť firiem, a to najmä v poľnohospodárstve. Ziskovosť vo výrobe potravín a v maloobchode je takisto vyššia ako v rokoch 2018 a 2019. Vzhľadom na tieto zistenia Ministerstvo financií odporučilo vykonať cenové kontroly u predávajúcich a výrobcov vybraných druhov potravín.
Cenová kontrola u potravinárov
Na základe vládneho rozhodnutia bude Slovenská obchodná inšpekcia povinná do konca budúceho roka zabezpečiť kontrolu cien u maloobchodníkov, ktorí predávajú vybrané druhy potravín.
„Cenová kontrola u predávajúcich v maloobchode bude zameraná na vybrané druhy potravín, najmä na maslo, vajcia a syr Eidam, u ktorých boli v analýze preukázané najvyššie ceny,“ upresňuje ministerstvo financií.
Ak ceny aj naďalej budú rásť nežiaducim spôsobom, vláda zváži ďalšie opatrenia, vrátane možnej cenovej regulácie. Ministerstvo financií predpokladá, že väčšia pozornosť venovaná predajcom obmedzí ich schopnosť ovplyvňovať rast cien.
Aká je cena potravín v susedných krajinách?
Potraviny v Rakúsku a Nemecku boli v roku 2022 o 7 % drahšie ako na Slovensku. Uviedol to v analýze Martin Vlachynský, analytik INESS, odvolávajúc sa na dáta Eurostatu.
„Ak priemerný Európan za košík potravín zaplatí 100 eur, tak Slovák za ten istý košík zaplatí 100 eur a 60 centov. Ak sa porovnáme so ,starou‘ EÚ, tak jej obyvatelia za tie isté potraviny zaplatia vyše 105 eur, samotní Rakúšania a Nemci až vyše 107 eur,“ spresnil.
Pečivo je podľa neho v Nemecku drahšie o 6 %, v Rakúsku o 12 %.
„Mäso je na Slovensku lacnejšie než priemer EÚ, v Nemecku aj Rakúsku je oproti nám drahšie asi až o 40 %. No Slováci si priplatili za mliečne výrobky a vajcia, kde ceny boli 9 % nad európskym priemerom a vyššie ako v Nemecku aj v Rakúsku. Ovocie a zelenina boli mierne (103,4 eura vs. 101,8 eura) drahšie na Slovensku ako v Rakúsku, ale v Nemecku boli výrazne drahšie (111 eur),“ priblížil.
Zaujímavosťou sú podľa neho nealko nápoje. Tie boli na Slovensku o 16 % drahšie, ako bol priemer EÚ. Zaujímavosťou je to preto, lebo práve na tieto produkty dopadne chystaná daň z cukru, ktorá ich na Slovensku ešte viac predraží. Napríklad Francúzsko, Maďarsko aj Belgicko už túto daň majú, ale nápoje sú tam lacnejšie. Všetky krajiny susediace so Slovenskom majú nižšie ceny týchto nápojov.
Potravinová inflácia zamieša kartami
Vlachynský doplnil, že spomedzi nových členov EÚ má najdrahšie potraviny Estónsko. Slovensko sa pohybuje v spoločnosti Lotyšska, Slovinska a Česka. Maďarsko bolo lacnejšie o 10 % a Poľsko až o 28 % a má spolu s Rumunskom najlacnejšie potraviny v EÚ.
„Poradie o rok určite zamieša potravinová inflácia z roku 2023. Väčšina východnej EÚ sa posunie bližšie k západným cenám, keďže inflácia tu až na výnimky bola vyššia. Za skokana tipujeme najmä Maďarsko s takmer 50-percentným medziročným rastom cien potravín. No rast cien potravín cez 15 % bol napríklad aj v Rakúsku, takže poradie sa zase až tak dramaticky nezmení,“ avizoval.
Zdôraznil, že ceny potravín na Slovensku nie sú extrémne „uletené“ pri porovnaní s inými štátmi. Dali sa nakúpiť aj lacnejšie, najmä pri porovnaní so susedným Poľskom.
„Môžeme špekulovať, prečo tomu tak je – veľmi nízka produktivita v poľnohospodárstve (na hektár jedna z najnižších v EÚ), nižšia výkonnosť časti potravinárskeho priemyslu, malá koncentrácia spotrebiteľov, daňové a dotačné podmienky (DPH na potraviny) či prísne regulácie brzdiace konkurenciu (hygienické pravidlá pre výrobu a predaj lokálnych potravín). Odpoveďou bude mix týchto dôvodov. Často spomínané marže reťazcov za to určite nemôžu,“ dodal Vlachynský.
(Startitup.sk)
Maďarská obrana proti dovozu
ZMIZNÚ SLOVENSKÉ VAJCIA z obchodov?
Vyplatí se kupovat „domácí“ vajíčka?
Vajíčka na Slovensku zlacneli, nedá sa to porovnať so zlacňovaním v Česku či Maďarsku
