Politika
ANO potopilo konec klecových chovů. Babiš po nátlaku otočil a chce s aktivisty jednat
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) chce jednat s organizací OBRAZ – Obránci zvířat, která ve čtvrtek zveřejnila výzvu občanům a právě ministerskému předsedovi. Aktivisté požadují, aby Babišovi poslanci zvedli ruku pro konec klecových chovů slepic v České republice. Ti však tento týden ve výborech konec klecového chovu odmítli. Holding Agrofert, který patří mezi největší tuzemské producenty vajec, tvrdí, že přechod na podestýlkové chovy ještě před rokem 2030 může způsobit výrazné zdražení a nedostatek vajec.
Konec klecových chovů slepic nepodpořil sněmovní zemědělský výbor, jemuž předsedá Jaroslav Faltýnek (ANO), jenž před svým angažmá v politice působil jako manažer holdingu Agrofert, který na českém trhu prodává také vejce z klecových chovů. Aktivistům z organizace OBRAZ se nelíbí to, že proti ukončení klecových chovů jsou právě poslanci vládního ANO, které má nejvíce zákonodárců v dolní komoře parlamentu. Obránci zvířat tak ve čtvrtek zveřejnili video, v němž vyzývají lidi k vytváření tlaku na premiéra Andreje Babiše.
Babiš proti vlastním poslancům? „Skoro jsem nespal, odpovídal jsem asi na tisícovku mailů,“ tvrdí
Ministerský předseda na to zareagoval. V noci na čtvrtek se na něj totiž údajně prostřednictvím mailů začali obracet občané „V noci jsem skoro nespal, protože jsem odpovídal na asi tisícovku mailů, které se mě na to téma ptaly. Komu jsem stihl, odpověděl jsem, že ano,“ uvedl Andrej Babiš. „Já si rád pozvu předsedu spolku Obraz Marka Voršilku, abych znal jeho pohled na věc,“ dodal pro server iDNES.cz předseda hnutí ANO. Neupřesnil ale, jaký názor na případné zrušení klecového chovu má.
Zákaz klecových chovů podpořil výbor pro životní prostředí, ačkoli neprošel pozměňovací návrh předsedkyně výboru Dany Balcarové (Piráti), která navrhovala ukončit tyto chovy už o dva roky dříve. Naopak zemědělský výbor sněmovny zákaz nepodpořil. Výbor pro životní prostředí nicméně neodhlasoval závěrečné usnesení týkající se doporučení vládního návrhu zákona ochrany proti týrání zvířat s pozměňovacími návrhy. 
Skupina poslanců z ANO, ČSSD, Pirátů, TOP 09 a SPD chce zavést zákaz chovu slepic v klecích od roku 2027, ukončení klecových chovů podporuje také ODS. To ve středu v zemědělském výboru obhajoval poslanec Jan Pošvář (Piráti). Termín ukončení chovu v klecích poslanci vybrali vzhledem k patnáctileté životnosti klecí, které byly instalovány v roce 2012. Tehdy začal platit zákaz používání tzv. neobohacených klecí.
Hlasy vyzývající k ukončení chovů nosnic v tzv. obohacených klecích se začaly zvedat zejména v roce 2018, kdy pořad 168 hodin České televize zveřejnil záběry z některých slepičích farem, kde se mezi zdravými slepicemi a snesenými vejci nacházejí také mrtvé slepice či slepice ve špatném zdravotním stavu.
Konci klecových chovů se brání Agrofert, zvažuje kompletní ukončení produkce vajec
Proti ukončení chovů slepic v klecích je holding Agrofert, který je součástí svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše. Ten společnost do roku 2017 oficiálně vlastnil. Zemědělský holding je jedním z velkoproducentů vajec, a to zejména těch z klecových chovů. Proti aktivistům požadujícím přechod na podestýlku dlouhodobě se dlouhodobě vymezuje také jeho mluvčí Karel Hanzelka.
Holding Agrofert dokonce kvůli velkému nátlaku aktivistů zvažuje, že by ukončil produkci vajec, je pro něj totiž ekonomicky neefektivní. „Vnímáme veřejnou diskusi o chovech nosnic a produkci vajec v České republice. V naší firmě zvažujeme možnosti, jakým směrem se v této oblasti v dalších letech vydat, nicméně zatím nemáme jednoznačný závěr. Výroba vajec je dlouhodobě ekonomicky neefektivní a nelze vyloučit, že úplně ukončíme chov jakýchkoli nosnic v České republice z důvodu neúnosných investic vyvolaných nátlakem aktivistů,“ sdělil Karel Hanzelka deníku Echo24.
Agrofertu vadí, že se aktivisté zaměřují na Českou republiku, ale nezabývají se tím, jak se vejce produkují v jiných státech. „Obchodní politiku řetězců nechceme komentovat, je to jejich věc. Domníváme se však, že kampaň aktivistů proti klecovým chovům je účelová. Je zajímavé, že aktivistům vadí jen česká vejce z klecových chovů. Klecová vejce, která se sem nyní dovážejí z Polska nebo dokonce z Nizozemska či Francie, jim už nevadí. Na celou situaci je potřeba pohlížet v evropském kontextu. Pokud by všechny řetězce v Evropě trvaly na závazku prodávat po roce 2025 pouze vejce z halových chovů, evropští producenti vajec zdaleka nebudou schopni dodat na trh potřebné množství vajec, protože v Evropě takové množství halových vajec prostě není a nebude. To se samozřejmě dotkne i České republiky. Mimochodem, Maďaři podle našich informací usilují o zachování produkce klecových vajec až do roku 2050,“ poukazuje na situaci v okolních státech Karel Hanzelka.
Autor: Vojtěch Drbohlav, celý text na Echo24.cz
Zmena legislatívy o odchode do predčasného dôchodku ako aj valorizácia dôchodkov spôsobila pre chovateľov a spracovateľov hydiny veľký problém. V závere roku 2023 odišlo slovenským hydinárom do predčasného starobného dôchodku viac ako sedem desiatok svojich zamestnancov. Mnohí tak prišli až o 10 až 15 % svojich zamestnancov. Následne vznikol problém ako týchto zamestnancov nahradiť. Pri predčasnom dôchodku nie je možný súbeh poberania dôchodku a ďalšej pracovnej činnosti ako je to pri klasickom starobnom dôchodku. A do dôchodku odišlo aj viacero zamestnancov, ktorí nedovŕšili vek 60 rokov a mohli ešte niekoľko rokov pracovať. Problém nastal aj z dôvodu, že na trhu práce je dlhodobo nedostatok pracovných síl, ktoré majú záujem o prácu v poľnohospodárstve a rovnako aj obrovský nedostatok absolventov nami požadovaných učebných odborov.
Prečo to znamená veľký problém pre slovenských hydinárov?
1) Mnohí z chovateľov nedokázali odídených zamestnancov nahradiť.
2) Vysoký priemerný vek pracovníkov v živočíšnej výrobe.
3) Vysoký podiel starobných dôchodcov na počte zamestnancov v živočíšnej výrobe.
4) Poberatelia predčasného dôchodku nemôžu vykonávať prácu súbežne s poberaním dôchodku.
5) Nízky záujem mladej a strednej generácie o prácu v poľnohospodárstve.
6) Extrémne nízky počet absolventov SOŠ v odboroch chov zvierat a mäsiar, ktorí sa zamestnali v hydinárskom priemysle v posledných rokoch.
7) Veľmi nízky podiel zahraničných pracovníkov v sektore chovu (0,5 %) a spracovania (2,7 %) hydiny na celkovom počte zamestnancov.
Chovatelia a spracovatelia hydiny navrhujú viacero možností riešenia tohto problému:
– zmena legislatívy, aby bol umožnený už v priebehu roku 2024 súbeh práce a predčasného dôchodku,
– zmena legislatívy, aby bol odchod do predčasného dôchodku posunutý na pôvodnú hranicu,
– zmena systému vzdelávania, aby boli počty študentov v stredoškolskom systéme vzdelávania nastavené podľa potrieb trhu práce a vychovávali väčšie množstvo absolventov poľnohospodárskych a potravinárskych študijných odborov,
– predĺženie zníženia odvodov zamestnávateľom za zamestnancov v poľnohospodárstve a potravinárskom priemysle, ktoré pomohlo k zníženiu výrobných nákladov pri produkcii potravín a zabezpečilo stabilizáciu cien potravín v druhom polroku 2023,
– zmena limitov na možnosť uplatnenia odvodov zamestnávateľom za zamestnancov v poľnohospodárstve a potravinárskom priemysle pre poľnohospodárske ako aj prepojené podniky, aby sa tam mohli zapojiť všetky subjekty živočíšnej výroby a potravinárske podniky.
(uniahydinarov.sk)
To, co se nyní děje v západní Evropě, je „vystřízlivění Evropy a návrat k normálu,“ řekl maďarský ministr zemědělství István Nagy v souvislosti s protesty farmářů. Podle ministra zemědělství je v současnosti ohroženo evropské zemědělství a potravinová soběstačnost a zemědělci nedostávají tržní ochranu pro zemědělské produkty pocházející ze třetích zemí, konkrétně z Ukrajiny.
Prohlásil: Dokud nebude dovoz ukrajinského obilí omezen společným evropským řešením, bude maďarská vláda nadále uzavírat hranice před ukrajinským obilím. István Nagy zdůraznil: nemohou dovolit, aby ukrajinské obilí bylo nadále vpuštěno do Evropské unie v neomezeném množství, protože nelze ignorovat zájmy východoevropských a sousedních zemí. Označil za nedůstojné, že zatímco se očekává, že drůbež, vejce a cukr budou v důsledku francouzské a německé lobby odstraněny ze seznamu neomezeného dovozu a bezcelních produktů, východoevropské země zůstávají s problémem obilí samy.
(agrarszektor.hu)
Politika
Postoj vlády totiž nerozhodne len o tom, či túto zmenu slovenskí chovatelia nosníc zvládnu, ale aj o tom, koľkí ju zvládnu
O rok a pol budeme v situácii, keď si Slováci nebudú môcť v obchodoch kúpiť vajcia z klietkového chovu. V drvivej väčšine predajní ich už totiž nenájdu. Dôvodom je podpísané memorandum, v ktorom sa maloobchodné reťazce na Slovensku zaviazali, že prestanú na svoje pulty umiestňovať vajcia z tohto typu chovu. Ide o reakciu na krok Európskej únie, ktorá stanovila zákaz ich predaja v celej Európe na rok 2027.
Aj keď sa slovenskí producenti zaviazali, že do roku 2030 prebudujú klietkové chovy na podstielkové, voliérové či voľnovýbehové, predajcovia boli razantnejší. Povinnú lehotu Únie skresali ešte o dva roky na 2025. Tento fakt je známy už niekoľko rokov, no debaty o ňom sú stále rovnako vášnivé a s rozdielnymi názormi.
Je to teda správne rozhodnutie? Zákaz klietkového chovu nosníc do veľkej miery znepokojuje slovenských chovateľov. Dôležitými naratívmi, ktoré deklarujú, sú nedostatočne dlhý čas na rekonštrukcie chovov, zvýšené náklady na produkciu vajec a s tým súvisiaci negatívny vplyv na cenu, ako aj na konkurencieschopnosť samotných chovateľov.
To môže výrazne ovplyvniť produkciu vajec a sebestačnosť krajiny v tomto smere, ktorá za posledné tri roky už i tak dosť poklesla. Tomu, že chovatelia nie sú zo zákazu klietkového chovu nadšení, absolútne rozumiem. Sú to oni, ktorí znášajú náklady na investície v desiatkach až stovkách tisícok eur. Problém je však inde ako v memorande. Z neho mala pre štát vyplývať podmienka podpory smerom k chovateľom pri prestavbe na alternatívne chovy. Za tri roky sa však nič také nestalo, iba uplynul čas.
Paradoxom však je, že ak by sa s pomocou štátu začali chovy rekonštruovať už vtedy, keď sa o celej záležitosti začalo hovoriť, náklady mohli byť pre štát nižšie. Vzhľadom na prudký rast cien sa prerábky chovov predražujú. Podľa medializovaných informácií sa kumulatívne náklady chovateľov na rekonštrukcie zvýšili z 50 miliónov v roku 2020 na aktuálnych 75 miliónov eur. Vo svojej podstate tak otázka neznie, či je rozhodnutie ukončenia klietkového chovu, resp. jeho termín, správne. Otázka znie, či slovenskí producenti vajec dostanú takú veľmi potrebnú podporu.
Postoj vlády totiž nerozhodne len o tom, či túto zmenu slovenskí chovatelia nosníc zvládnu, ale aj o tom, koľkí ju zvládnu. Z vlastnej skúsenosti viem, aký je proces výstavby či rekonštrukcie chovov sliepok finančne i administratívne náročný. Preto sa ani nečudujem znechuteniu niektorých chovateľov. Na druhej strane musím povedať, že sa so zákazom klietkového chovu nosníc plne stotožňujem a som rád, že Slovensko a Európa smerujú k humánnemu chovu.
Tomáš Kohút
Od roku 2018 pôsobí na poste generálneho riaditeľa poľnohospodárskej spoločnosti Sanagro, ktorá spravuje jedenásť družstiev na západnom a strednom Slovensku. Pred nástupom do Sanagra päť rokov riadil obchodnú divíziu spoločnosti Raven. V minulosti pôsobil ako finančný riaditeľ spoločnosti Edymax a zastával riadiace posty v spoločnostiach Elcom, Nábytok Mikušincová či Hofatex.
(trend.sk)
Maďarská obrana proti dovozu
ZMIZNÚ SLOVENSKÉ VAJCIA z obchodov?
Vyplatí se kupovat „domácí“ vajíčka?
Vajíčka na Slovensku zlacneli, nedá sa to porovnať so zlacňovaním v Česku či Maďarsku
