Connect with us
Reklama

Politika

ANO potopilo konec klecových chovů. Babiš po nátlaku otočil a chce s aktivisty jednat

Published

on

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) chce jednat s organizací OBRAZ – Obránci zvířat, která ve čtvrtek zveřejnila výzvu občanům a právě ministerskému předsedovi. Aktivisté požadují, aby Babišovi poslanci zvedli ruku pro konec klecových chovů slepic v České republice. Ti však tento týden ve výborech konec klecového chovu odmítli. Holding Agrofert, který patří mezi největší tuzemské producenty vajec, tvrdí, že přechod na podestýlkové chovy ještě před rokem 2030 může způsobit výrazné zdražení a nedostatek vajec.

Konec klecových chovů slepic nepodpořil sněmovní zemědělský výbor, jemuž předsedá Jaroslav Faltýnek (ANO), jenž před svým angažmá v politice působil jako manažer holdingu Agrofert, který na českém trhu prodává také vejce z klecových chovů. Aktivistům z organizace OBRAZ se nelíbí to, že proti ukončení klecových chovů jsou právě poslanci vládního ANO, které má nejvíce zákonodárců v dolní komoře parlamentu. Obránci zvířat tak ve čtvrtek zveřejnili video, v němž vyzývají lidi k vytváření tlaku na premiéra Andreje Babiše.

Babiš proti vlastním poslancům? „Skoro jsem nespal, odpovídal jsem asi na tisícovku mailů,“ tvrdí
Ministerský předseda na to zareagoval. V noci na čtvrtek se na něj totiž údajně prostřednictvím mailů začali obracet občané „V noci jsem skoro nespal, protože jsem odpovídal na asi tisícovku mailů, které se mě na to téma ptaly. Komu jsem stihl, odpověděl jsem, že ano,“ uvedl Andrej Babiš. „Já si rád pozvu předsedu spolku Obraz Marka Voršilku, abych znal jeho pohled na věc,“ dodal pro server iDNES.cz předseda hnutí ANO. Neupřesnil ale, jaký názor na případné zrušení klecového chovu má.

Zákaz klecových chovů podpořil výbor pro životní prostředí, ačkoli neprošel pozměňovací návrh předsedkyně výboru Dany Balcarové (Piráti), která navrhovala ukončit tyto chovy už o dva roky dříve. Naopak zemědělský výbor sněmovny zákaz nepodpořil. Výbor pro životní prostředí nicméně neodhlasoval závěrečné usnesení týkající se doporučení vládního návrhu zákona ochrany proti týrání zvířat s pozměňovacími návrhy.

Skupina poslanců z ANO, ČSSD, Pirátů, TOP 09 a SPD chce zavést zákaz chovu slepic v klecích od roku 2027, ukončení klecových chovů podporuje také ODS. To ve středu v zemědělském výboru obhajoval poslanec Jan Pošvář (Piráti). Termín ukončení chovu v klecích poslanci vybrali vzhledem k patnáctileté životnosti klecí, které byly instalovány v roce 2012. Tehdy začal platit zákaz používání tzv. neobohacených klecí.

Hlasy vyzývající k ukončení chovů nosnic v tzv. obohacených klecích se začaly zvedat zejména v roce 2018, kdy pořad 168 hodin České televize zveřejnil záběry z některých slepičích farem, kde se mezi zdravými slepicemi a snesenými vejci nacházejí také mrtvé slepice či slepice ve špatném zdravotním stavu.

Konci klecových chovů se brání Agrofert, zvažuje kompletní ukončení produkce vajec

Proti ukončení chovů slepic v klecích je holding Agrofert, který je součástí svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše. Ten společnost do roku 2017 oficiálně vlastnil. Zemědělský holding je jedním z velkoproducentů vajec, a to zejména těch z klecových chovů. Proti aktivistům požadujícím přechod na podestýlku dlouhodobě se dlouhodobě vymezuje také jeho mluvčí Karel Hanzelka.

Holding Agrofert dokonce kvůli velkému nátlaku aktivistů zvažuje, že by ukončil produkci vajec, je pro něj totiž ekonomicky neefektivní. „Vnímáme veřejnou diskusi o chovech nosnic a produkci vajec v České republice. V naší firmě zvažujeme možnosti, jakým směrem se v této oblasti v dalších letech vydat, nicméně zatím nemáme jednoznačný závěr. Výroba vajec je dlouhodobě ekonomicky neefektivní a nelze vyloučit, že úplně ukončíme chov jakýchkoli nosnic v České republice z důvodu neúnosných investic vyvolaných nátlakem aktivistů,“ sdělil Karel Hanzelka deníku Echo24.

Agrofertu vadí, že se aktivisté zaměřují na Českou republiku, ale nezabývají se tím, jak se vejce produkují v jiných státech. „Obchodní politiku řetězců nechceme komentovat, je to jejich věc. Domníváme se však, že kampaň aktivistů proti klecovým chovům je účelová. Je zajímavé, že aktivistům vadí jen česká vejce z klecových chovů. Klecová vejce, která se sem nyní dovážejí z Polska nebo dokonce z Nizozemska či Francie, jim už nevadí. Na celou situaci je potřeba pohlížet v evropském kontextu. Pokud by všechny řetězce v Evropě trvaly na závazku prodávat po roce 2025 pouze vejce z halových chovů, evropští producenti vajec zdaleka nebudou schopni dodat na trh potřebné množství vajec, protože v Evropě takové množství halových vajec prostě není a nebude. To se samozřejmě dotkne i České republiky. Mimochodem, Maďaři podle našich informací usilují o zachování produkce klecových vajec až do roku 2050,“ poukazuje na situaci v okolních státech Karel Hanzelka.

Autor: Vojtěch Drbohlav, celý text na Echo24.cz

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Politika

Maďarské zemědělské a obchodní organizace jednají společně, aby ukončily cenové stropy

Published

on

Cenový strop zavedený před rokem splnil svou roli, a proto producentské a zpracovatelské organizace a maloobchodní hráči doporučují jeho odstranění. Jeho ukončení žádá také Rada pro drůbeží produkty (BTT) a Asociace maďarských producentů vajec.

Národní zemědělská komora (NAK) uvedla ve společném prohlášení s několika profesními organizacemi, že zavedení cenových stropů v narušené Evropské unii tržní prostředí pomohlo domácímu zemědělství a potravinářství zachovat jeho konkurenceschopnost a stabilizovalo potravinovou soběstačnost Maďarska.
Cenový strop není tržním, ale sociálním opatřením, uvádí se dále v prohlášení s tím, že v posledním období se v potravinářství rozběhl proces, který je v rozporu se zájmy tuzemského sektoru. Na jedné straně se v několika segmentech zvyšují dovozy na úkor domácích výrobců, na druhé straně slábne spolupráce a vztah důvěry vybudovaný v minulých letech mezi obchodníky a tuzemskými dodavateli.

Cenová regulace je pro spotřebitele krátkodobě příznivá, ale dlouhodobě generuje nedostatek produktů, deformuje trh a ohrožuje udržitelný provoz domácích produktových řad. Omezení způsobilo obchodníkům značné ztráty a ukončením cenového stropu by došlo k odstranění narušení trhu a odstranění překážek v poskytování širších akcí a slev.

(mbtt.hu)

Continue Reading

Politika

Produkcia vajec nebezpečne klesá

Published

on

Na Slovensku máme vlastné potraviny len vo výške 40 percent. Sebestační by sme mali byť len v oblasti pšenice a možno mlieka. V ostatných oblastiach sme nesebestační. Na problémy aj v oblasti produkcie vajec upozorňuje najnovšie aj Tomáš Kohút, generálny riaditeľ skupiny Sanagro.

Potravinová bezpečnosť

Podľa posledného indexu, ktorý hovorí o potravinovej bezpečnosti a ktorý spracúva Economist Intelligence Unit, skončilo Slovensko spomedzi krajín Európskej únie ako druhé najhoršie – obsadili sme 40. priečku z viac ako stovky krajín. Na prvých troch priečkach sa umiestnili Fínsko, Írsko a Holandsko. Horší výsledok z krajín Únie malo len Bulharsko (44.priečka), o stupeň lepšie bolo na tom Maďarsko (36. priečka). Podľa údajov dopadlo Slovensko, ako väčšina krajín v Európe, dobre v kategórii finančnej prístupnosti. Dobré celkové skóre sme mali aj v kvalite a bezpečnosti. Prepadli sme sa však v dostupnosti (dosiahli sme 51,7 bodu zo 100 bodov, a teda sme v tejto kategórii skončili na77. mieste). Za najväčšiu slabinu Slovenska bola považovaná nielen vysoká volatilita poľnohospodárskej produkcie, ale aj slabá miera politických záväzkov v oblasti potravinovej bezpečnosti a prístupu k potravinám. Čo sa s tým dá robiť? Podľa Kohúta treba dotiahnuť spoločnú poľnohospodársku politiku. Jej nové pravidlá by mali platiť už v novom roku, avšak európske krajiny o nej ešte stále diskutujú. Reforma poľnohospodárstva je totiž hlavným cieľom stratégie Z farmy na stôl, pri ktorej je dôležitým zdrojom financovania práve spoločná poľnohospodárska politika. Potravinová sebestačnosť u nás slabne. Pred pár rokmi sme dosahovali dobré výsledky aspoň v produkcii vajec, ale aj to sa zmenilo.

Produkcia vajec nebezpečne klesá

„Peniaze z nej sú síce spoločné – európske, no najdôležitejšie rozhodnutia, na čo budú použité v rámci krajín, určujú národné vlády – aká časť pôjde na priame platby farmárom, aká na opatrenia súvisiace s ochranou klímy, na akú podporu si siahnu malí či bio farmári. Zatiaľ sa ukazuje, že podmienky budú na Slovensku nastavené radikálne a najprísnejšie v porovnaní s ostatnými krajinami. Zbytočne,“ upozorňuje Kohút, podľa ktorého zostanú na Slovensku znevýhodnení okrem iných napríklad bio farmári.

Vajcia zo zahraničia

Donedávna sme boli na Slovensku sebestační aspoň v produkcii vajec. Aj o toto sme však ako krajina prišli a vajcia už musíme dovážať zo zahraničia. „Ešte pred dvoma-troma rokmi bolo Slovensko viac-menej sebestačné v produkcii vajec, vlani bola na Slovensku najhoršia produkcia za posledných tridsať rokov. Je predpoklad, že sa táto situácia bude zhoršovať. Podľa analytikov najviac vajec dovážame z Českej republiky, zo Španielska a z Poľska, “hovorí Kohút.

Aktuálne je Slovensko v produkcii vajec sebestačné na úrovni 83 percent. Podľa Únie hydinárov Slovenska sa na pultoch obchodov nachádza 73 percent vajec zo Slovenska. „Desať percent našich vajec sa teda muselo vyviezť do zahraničia, “podotkne Kohút s tým, že pokles súvisí s rastom nákladov na chov nosníc, ako aj s prichádzajúcim zákazom predaja vajec z klietkového chovu. Práve ten u nás do veľkej miery dominoval – až 77 percent zo všetkých vajec u nás stále pochádza z klietkového chovu. Mnoho producentov vajec, ktorí doposiaľ prevádzkovali klietkový chov, však nemá dostatok finančných prostriedkov na vybudovanie voľného výbehu či vybudovanie podmienok na podstielkový chov.

„Takáto zmena technológie chovu si vyžaduje veľmi vysokú investíciu. Prechod z klietkového na iný typ chovu si vyžaduje investície v desiatkach až stovkách tisícov eur v závislosti od veľkosti chovu, “hovorí Kohút, ktorý predpokladá, že počet producentov klesne a zároveň sa cena vajec zvýši. „Tu však treba podotknúť aj jeden dôležitý fakt, okrem vyššej ceny sa rapídne zvýši kvalita života sliepok.“ Nariadenie o ukončení klietkového chovu vychádza z nariadenia Európskej únie, na ktoré reagovali viaceré zahraničné obchodné reťazce na Slovensku. Zaviazali sa, že od roku 2025 nebudú predávať spotrebiteľom vajcia z klietkových chovov. „Slovenským chovateľom sliepok by pomohla podpora štátu, pretože pre producentov vajec, respektíve chovateľov hydiny nie je nastavená žiadna podpora. Tiež by pomohlo výraznejšie zníženie administratívneho zaťaženia v prípade rozbehu nových chovov sliepok a urýchlenie schvaľovacích procesov.“

Celý text na hospodarskenoviny.sk

Continue Reading

Politika

Maďarský ministr o zmrazení cen potravin

Published

on

Ministr zemědělství István Nagy učinil důležité prohlášení o zmrazení cen potravin. Řekl, že zmrazení produktů by mělo být vnímáno jako obchodní akce a věří, že by mělo skončit někdy v polovině příštího roku, protože válka nemůže trvat věčně. Předválečné ceny se podle něj nevrátí, ale určitě nedojde k tak velkému zdražování, jako tomu bylo v posledním období.

Ministr István Nagy na Inforádiu mluvil o tom, co může zastavit inflaci cen potravin. „Nemyslím si, že se předválečné ceny vrátí, protože svět bude v jiném stavu, až válka skončí. Jsem si ale stoprocentně jistý, že nárůst nebude tak velký, takže normální inflace nastane i na trhu s potravinami, stejně jako v jiných oblastech života.“
István Nagy teké uvedl, že „jsme u stropu zdražování, není kam jinam jít“, protože růst cen energií se již zastavil a známe i výši vstupních nákladů. Zdůraznil, že tak rozsáhlé zdražování se nyní neočekává, protože ceny energií jsou již na svém vrcholu, takže není důvod k obrovskému zdražování o 10, 20, 30 %.

Ministr zemědělství v souvislosti s produkty s cenovými stropy a s tím, jak dlouho může zmrazení cen potravin trvat: „Myslím, že by to mělo skončit někdy v polovině příštího roku, protože válka nemůže trvat věčně. V příštím roce by tak měly skončit všechny dopady, které tím vznikly, a poté by mělo být možné obnovit normální tržní podmínky.“

István Nagy tvrdí, že při absenci konkrétních výrobních problémů je jediným důvodem toho, že někdy v regálech nejsou produkty s cenovým limitem pouze „nákupní horečka“ či „panické nakupování“ a zásobení se produkty více, než je nutné. Ohledně cenového stropu vajec zdůraznil: Maďarská produkce dokáže zajistit 80–85 % denní spotřeby, ale kolem svátků, kdy spotřeba stoupá, přivážejí balírny vejce z dovozu.

(agrarszektor.hu)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality