Connect with us
Reklama

Politika

ANO potopilo konec klecových chovů. Babiš po nátlaku otočil a chce s aktivisty jednat

Published

on

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) chce jednat s organizací OBRAZ – Obránci zvířat, která ve čtvrtek zveřejnila výzvu občanům a právě ministerskému předsedovi. Aktivisté požadují, aby Babišovi poslanci zvedli ruku pro konec klecových chovů slepic v České republice. Ti však tento týden ve výborech konec klecového chovu odmítli. Holding Agrofert, který patří mezi největší tuzemské producenty vajec, tvrdí, že přechod na podestýlkové chovy ještě před rokem 2030 může způsobit výrazné zdražení a nedostatek vajec.

Konec klecových chovů slepic nepodpořil sněmovní zemědělský výbor, jemuž předsedá Jaroslav Faltýnek (ANO), jenž před svým angažmá v politice působil jako manažer holdingu Agrofert, který na českém trhu prodává také vejce z klecových chovů. Aktivistům z organizace OBRAZ se nelíbí to, že proti ukončení klecových chovů jsou právě poslanci vládního ANO, které má nejvíce zákonodárců v dolní komoře parlamentu. Obránci zvířat tak ve čtvrtek zveřejnili video, v němž vyzývají lidi k vytváření tlaku na premiéra Andreje Babiše.

Babiš proti vlastním poslancům? „Skoro jsem nespal, odpovídal jsem asi na tisícovku mailů,“ tvrdí
Ministerský předseda na to zareagoval. V noci na čtvrtek se na něj totiž údajně prostřednictvím mailů začali obracet občané „V noci jsem skoro nespal, protože jsem odpovídal na asi tisícovku mailů, které se mě na to téma ptaly. Komu jsem stihl, odpověděl jsem, že ano,“ uvedl Andrej Babiš. „Já si rád pozvu předsedu spolku Obraz Marka Voršilku, abych znal jeho pohled na věc,“ dodal pro server iDNES.cz předseda hnutí ANO. Neupřesnil ale, jaký názor na případné zrušení klecového chovu má.

Zákaz klecových chovů podpořil výbor pro životní prostředí, ačkoli neprošel pozměňovací návrh předsedkyně výboru Dany Balcarové (Piráti), která navrhovala ukončit tyto chovy už o dva roky dříve. Naopak zemědělský výbor sněmovny zákaz nepodpořil. Výbor pro životní prostředí nicméně neodhlasoval závěrečné usnesení týkající se doporučení vládního návrhu zákona ochrany proti týrání zvířat s pozměňovacími návrhy.

Skupina poslanců z ANO, ČSSD, Pirátů, TOP 09 a SPD chce zavést zákaz chovu slepic v klecích od roku 2027, ukončení klecových chovů podporuje také ODS. To ve středu v zemědělském výboru obhajoval poslanec Jan Pošvář (Piráti). Termín ukončení chovu v klecích poslanci vybrali vzhledem k patnáctileté životnosti klecí, které byly instalovány v roce 2012. Tehdy začal platit zákaz používání tzv. neobohacených klecí.

Hlasy vyzývající k ukončení chovů nosnic v tzv. obohacených klecích se začaly zvedat zejména v roce 2018, kdy pořad 168 hodin České televize zveřejnil záběry z některých slepičích farem, kde se mezi zdravými slepicemi a snesenými vejci nacházejí také mrtvé slepice či slepice ve špatném zdravotním stavu.

Konci klecových chovů se brání Agrofert, zvažuje kompletní ukončení produkce vajec

Proti ukončení chovů slepic v klecích je holding Agrofert, který je součástí svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše. Ten společnost do roku 2017 oficiálně vlastnil. Zemědělský holding je jedním z velkoproducentů vajec, a to zejména těch z klecových chovů. Proti aktivistům požadujícím přechod na podestýlku dlouhodobě se dlouhodobě vymezuje také jeho mluvčí Karel Hanzelka.

Holding Agrofert dokonce kvůli velkému nátlaku aktivistů zvažuje, že by ukončil produkci vajec, je pro něj totiž ekonomicky neefektivní. „Vnímáme veřejnou diskusi o chovech nosnic a produkci vajec v České republice. V naší firmě zvažujeme možnosti, jakým směrem se v této oblasti v dalších letech vydat, nicméně zatím nemáme jednoznačný závěr. Výroba vajec je dlouhodobě ekonomicky neefektivní a nelze vyloučit, že úplně ukončíme chov jakýchkoli nosnic v České republice z důvodu neúnosných investic vyvolaných nátlakem aktivistů,“ sdělil Karel Hanzelka deníku Echo24.

Agrofertu vadí, že se aktivisté zaměřují na Českou republiku, ale nezabývají se tím, jak se vejce produkují v jiných státech. „Obchodní politiku řetězců nechceme komentovat, je to jejich věc. Domníváme se však, že kampaň aktivistů proti klecovým chovům je účelová. Je zajímavé, že aktivistům vadí jen česká vejce z klecových chovů. Klecová vejce, která se sem nyní dovážejí z Polska nebo dokonce z Nizozemska či Francie, jim už nevadí. Na celou situaci je potřeba pohlížet v evropském kontextu. Pokud by všechny řetězce v Evropě trvaly na závazku prodávat po roce 2025 pouze vejce z halových chovů, evropští producenti vajec zdaleka nebudou schopni dodat na trh potřebné množství vajec, protože v Evropě takové množství halových vajec prostě není a nebude. To se samozřejmě dotkne i České republiky. Mimochodem, Maďaři podle našich informací usilují o zachování produkce klecových vajec až do roku 2050,“ poukazuje na situaci v okolních státech Karel Hanzelka.

Autor: Vojtěch Drbohlav, celý text na Echo24.cz

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Politika

Cena vajec je téma, které do amerických politických reklam nepatří

Published

on

Reklamy republikánského poslance Rona Estese přehlíží vypuknutí ptačí chřipky a naznačují, že za vysoké ceny vajec mohou demokraté. Pokud je kandidát znovuzvolení členem opačné politické strany, než která je u moci, je pravděpodobné, že najde něco, co je špatné, a obviňuje z toho protistranu. Estes ve svých reklamách mimo jiné naznačuje, že za vysoké ceny vajec může Bidenova administrativa a demokraté ovládající Kongres.

HPAI zasáhla 24 hejn nosnic, což vedlo k úmrtí 34 422 800 milionů nosnic. Pokud se podíváte na hejna kuřic, je to dalších šest hejn a dalších 1 099 700 ptáků mimo dodavatelský řetězec kvůli HPAI. Zkontroloval jsem mnoho zdrojů, které zkoumají trendy cen vajec, a i když jsou stručně zmíněny další faktory, zdaleka největším společným jmenovatelem je nedostatek nabídky způsobený HPAI. Stejný příběh byl s cenami vajec v roce 2015, kdy naposledy došlo v Americe k velkému výskytu HPAI. Mají voliči tak krátkou paměť, že si to nebudou pamatovat? Někteří možná, ale ne všichni.

Zklamáním je, že Estes by již měl mít alespoň nějaké znalosti o vaječném průmyslu. Koneckonců byl spolupředkladatelem zákona Protect Interstate Commerce Act  (PICA), známého také jako královský dodatek, který, pokud by byl schválen, měl zabránil státům, jako je Kalifornie, uvalit své standardy produkce vajec bez klecí na vejce vyprodukované v jiných státech. Chápu a dokonce respektuji, že mnoho lidí nesdílí mou netoleranci vůči stranictví v politice, ale doufám, že většina lidí sdílí mou netoleranci k lidem, kteří se snaží udělat politické téma z něčeho, co není, a schvalují zavádějící politické reklamy. Pokud chce Estes ve svých politických reklamách útočit na protistranu, je to jeho výsadou. Jsou ale i jiná, ospravedlnitelnější témata, kterými by se mohl zabývat, aby tak činil věrohodně.

Roy Graber je senior reportér ve WATT Global Media. (wattagnet.com)

Continue Reading

Politika

Hydinári bijú na poplach, situácia je alarmujúca a stúpajúce náklady by mohli ovplyvniť cenu vajec

Published

on

Únia hydinárov Slovenska (ÚHS) upozorňuje na prehlbujúce sa problémy v chove nosníc. Na stredajšej tlačovej besede informovali predstavitelia ÚHS o výrazných nákladoch, ktoré im spôsobujú rastúce ceny elektrickej energie, plynu, kŕmnych zmesí, pohonných hmôt aj obalových materiálov.

Situácia v chove nosníc je podľa Daniela Molnára, riaditeľa Únie hydinárov Slovenska, už alarmujúca, pretože im neustále stúpajú náklady, pričom pomoc od štátu je veľmi malá. „Je nevyhnuté zastropovať ceny energií a schváliť štátny rozpočet na budúci rok, lebo ak sa tak nestane, tak ceny vajec vzrastú niekoľkonásobne, čo následne zdvihne aj ceny ostatných potravinárskych výrobkov, pretože takmer v každom sa nachádzajú vajcia,“ skonštatoval Molnár.

Ceny niekoľkonásobne stúpli

Ak sa nezastropujú ceny energií, tak produkcia vajec bude podľa Molnára nepredajná. Za posledné dva roky navyše hydinárom narástli ceny kŕmnych zmesí o 70 percent, pričom náklady na krmivá predstavujú viac ako 50 percent všetkých nákladov v chove nosníc. Výrazný nárast nákladov zaznamenali chovatelia nosníc aj pri elektrickej energii a plyne, kde im medziročne narástli ceny elektrickej energie takmer 4-násobne a plynu takmer 3-násobne. Hydinári bijú na poplach a žiadajú prijať účinné opatrenia, rast výrobných nákladov ohrozuje chov hydiny

„Ak nepríde k regulácii alebo zastropovaniu cien elektrickej energie a plynu, bude nevyhnutné výrazné zvýšenie odbytových cien slepačích vajec,“ varuje Molnár.

„Hydinárom vzrástli medziročne ceny krmív o takmer 42 percent, elektrickej energie o viac ako 171 percent, plynu až o 259 percent a obalov o asi 41 percent, čo predstavuje priemerný nárast o takmer 50 percent, a v prepočte o 3,848 milióna eur,“ doplnil Ladislav Birčák, riaditeľ hydinárskej farmy vo Dvoroch nad Žitavou, podľa ktorého toto všetko vážne ohrozuje chov hydiny na Slovensku.

Rokovať treba najmä s obchodníkmi

Hydinári upozornili, že priemerné výrobné náklady im za posledné dva roky vzrástli o 38 percent. K zvyšovaniu cien vajec skokom však podľa hydinárov aj napriek stále rastúcim nákladom nepríde, pretože ceny za vajcia sa zvyšujú priebežne. Podľa ich slov, ak by malo dôjsť k zníženiu ceny, tak by tak mali urobiť v prvom rade obchodníci, ktorí majú oproti nim výrazne vyššie marže.

„My množstvá krmiva ani spotrebu energie znížiť nedokážeme, lebo by to malo vplyv na znášanlivosť vajec. Vláda by sa teda mala zamerať na rokovania s obchodníkmi, aby tí znížili svoje predajné ceny,“ uviedol Molnár, podľa ktorého ak hydinári nedostanú pomoc, tak cena vajec môže narásť až na 20 centov za kus.

(webnoviny.sk)

Continue Reading

Politika

Woźniak: Pandemie nás posunula na nové exportní trhy

Published

on

Pandemie nás zatlačila na nová území, včetně Asie. Při hledání nových prodejních trhů jsme se rozhodli vstoupit do Singapuru. Jsme jediným producentem z Polska, který dodává vejce na tento trh – říká nám Barbara Woźniak, zástupkyně představenstva Ferm Drobiu Woźniak, prezidentka společnosti Ovotek, majitele značky Zdrovo.

Barbara Woźniak v rozhovoru pro portalspozywczy.pl poukazuje na to, že válka na Ukrajině rozbila po léta budované dodavatelské řetězce, což mělo a má pro výrobce potravin značné důsledky.

„Jsme dlouhodobě ve složité situaci způsobené mj. zvýšením výrobních nákladů, a navíc jsme se potýkali s enormním nedostatkem surovin. Je třeba zdůraznit, že Rusko bylo prvním a Ukrajina pátým světovým vývozcem obilovin, jejichž snížená dostupnost a zvýšené náklady v posledních měsících zvýšily ceny velké části produktů v celosvětovém měřítku.“ – dodává.

Woźniak připouští, že když vypukla válka, Woźniakovy farmy se zaměřily na aspekty, které byly okamžitě patrné – jako například omezený přístup k obilovinám.

„Dnes se na tuto situaci díváme s vědomím, jaké jsou její dlouhodobé důsledky. Velký nárůst cen energií a nákladů na spotřební materiál způsobuje dynamický růst cen potravin, což se projevuje u všech účastníků trhu. Vládní strategie potravinové bezpečnosti sice předpokládá částečné převzetí role hlavního producenta potravin pro Evropu od Ukrajiny a vzhledem k síle polského potravinářského sektoru naše vláda očekává rozvoj výroby, v tuto chvíli zatím ale nevíme, co se stane v příští sezóně. Polští výrobci se potýkají s gigantickým nárůstem nákladů. Mnozí jsou nuceni omezit výrobu a někdy dokonce zavřít produkční závody. My sami vyhodnotíme situaci v lednu, po ověření cen a poté učiníme rozhodnutí související s naší výrobou. Musíme reálně posoudit situaci a už teď je známo, že po zdražení nákladů si spotřebitel určité zboží prostě nekoupí.“ dodává.

Zástupce představenstva Ferm Drobiu Woźniak zdůrazňuje, že Polsko je silným výrobcem potravin, takže jsme v jistém smyslu v bezpečí, protože vyrábíme s přebytkem, který se pak vyváží na zahraniční trhy.

„Domácí výrobci by dnes měli hledat (a již hledají) nové dodavatelské řetězce a exportní destinace i mimo evropský kontinent a hledají příležitosti v Asii nebo Americe. Jak uvedl Centrální statistický úřad, v prvním pololetí letošního roku se z Polska vyvezlo zboží za 165,4 mld. EUR, dovoz dosáhl téměř 177,0 mld. EUR a saldo zahraničního obchodu cca 11,6 mld. EUR. Od ledna do června 2022 byl vývoz zboží z Polska vyjádřený v EUR o 19,1 % vyšší než v předchozím roce. Zvýšil se i rozsah polského exportu na Ukrajinu, a to až do té míry, že náš východní soused obsadil sedmé místo mezi zeměmi, kam Polsko vyváží své produkty. Rozsah vývozu do Ruska a Běloruska se však podle něj snížil. Při hledání nových prodejních trhů jsme se rozhodli vstoupit do Singapuru. Jsme jediným výrobcem z Polska, který dodává vejce na tento trh a naše produkty tam tvoří celých 9 procent prodeje vajec. A to není jediný směr dodávek. Celých 66 procent naší produkce jde na export. Naše výrobky dodáváme do zhruba 40 zemí na třech kontinentech – do evropských, afrických a asijských zemí.“ říká Barbara Woźniak.

Polsko je velmocí na poli exportu vajec – jak v Evropské unii, tak ve světě. Jak naznačuje zpráva PKO shrnující trh s vejci po vypuknutí války, polské firmy jsou v produkci vajec na šestém místě v Evropské unii s výsledkem na úrovni 11,7 miliardy vajec ročně. Kromě Polska jsou hlavními producenty: Nizozemsko, Itálie, Španělsko, Německo a Francie.

„Izrael je pro nás také velmi cennou exportní destinací. O tuto spolupráci se snažíme již několik let, jednáme s polskými státními orgány. Jsme velmi rádi, že jsme byli jako největší společnost v produkci konzumních a průmyslových vajec v zemi vybráni Izraelem k provedení auditu v naší oblasti. Splnili jsme extrémně náročná kritéria, díky nimž již dvě naše třídírny získaly příslušná vývozní povolení.“ dodává Woźniak.

Polští výrobci neustále hledají nové trhy pro své produkty, bohužel čas a situace v zemi a ve světě nejsou našimi spojenci – dodává náš partner.

„Povolovací procesy byly vždy extrémně zdlouhavé a složité. Stojí za zmínku, že asijské trhy se kvůli hejnům zdecimovaným ptačí chřipkou velmi těžce otevírají dovozu potravinářských produktů, včetně konzumních vajec a produktů zpracování vajec. Statistiky exportu EU dokazují, že mezi nejvýznamnější země odpovědné za vysoké objednávky z Evropy patří Jižní Korea a Japonsko, bohužel Polsko tam nedodává. Bez silných podnikatelů naše země nebude dobře fungovat, protože se to promítá například do trhu práce. Díky zkušenostem a vybudované pozici Farem Woźniak jsme schopni obstát na světovém i domácím trhu, ale uvědomujeme si, že ne každý výrobce se v dnešní nepříznivé realitě obejde bez podpory zainteresovaných státních institucí. Můžeme říci, že je nejvyšší čas, aby se taková pomoc objevila.“

Farmy Woźniak jsou lídrem v polské produkci a jedním z největších producentů konzumních vajec v Evropě. Společnost je na trhu od roku 1986 a je součástí polského holdingu Woźniak Group založeného v roce 1986, který se specializuje na produkci a zpracování vajec. Má plně integrovaný systém produkce vajec s uzavřeným cyklem a vlastní vozový park s více než 200 nákladními vozy s emisními normami EURO 5 a EURO 6. Společnost nakupuje obilí v západním Polsku a má vlastní mísírnu krmiv. Kontrola v každé fázi procesu – od rodičovských hejn, líhní a chovu nosnic, přes továrnu na kvalitní krmivo, až po balení a přepravu vajec, zajišťuje nejvyšší kvalitu produktů. Rozsáhlý sortiment zahrnuje bílá a hnědá vejce různých velikostí, včetně vajec z volného výběhu, podestýlkových vajec, klecových vajec nebo vajec s termínem snášky. Farmy Woźniak mají také dvě logistická centra. Kvalitu finálního produktu zaručuje patentovaný řídicí systém EGGiDA na trhu a také certifikáty BRC, AntibioticsFree a HG. Společnost byla mj. dvakrát oceněna Zlatým vavřínem spotřebitele, Zlatým emblémem spotřebitelské kvality a Exportním orlem Velkopolského vojvodství. Značka vajec ZDROVO získala ocenění Consumer Quality Leader – Debut 2018 a v roce 2020 ocenění Zdravá značka roku. ZDROVO oslovuje široké publikum: ženy v domácnosti, sportovce, studenty, manažery – všechny, kteří chtějí jíst zdravě. Vzdělává a inspiruje s odkazem k blahodárným účinkům vajec – bohatého zdroje vitamínů a minerálů, ale také kvalitních bílkovin. ZDROVO je lifestylová značka, která je společníkem každého dne. Proto v jazyce značky doporučujeme tato vejce: snídaně, oběd, večeře. Sídlo firmy Ferm Woźniak se nachází v Żylicích u polského Rawicze.

(portalspozywczy.pl)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality