Slovenskí hydinári by podľa navrhovaného zákona nemohli ďalej chovať nosnice v klietkach. Prestavby chovov aj zníženie produkcie sa premietne do ceny.

Chovy už prerábajú

Svoje chovy postupne mení aj veľká farma Novogal v Leviciach, kde chovajú asi 220-tisíc nosníc v 11 halách. So zmenami začali podľa riaditeľa podniku Ladislava Birčáka už pred pár rokmi a investičný plán prestavby majú naplánovaný až do roku 2035.

„Zastávam názor, že nič lepšie ako klietka tu ešte nebolo, to mi potvrdzujú aj moji zamestnanci, čo robia v chovoch aj 30–40 rokov. Napriek tomu hodláme sa prispôsobiť väčšine štátov EÚ a realizujeme postupne prerábky klietkových hál,“ priblížil riaditeľ podniku.

„K dnešnému dňu máme 6 hál s alternatívnym chovom-podstielka-voliéra a 5 je chovov v obohatenej klietke. Postupné prerábky realizujeme už od roku 2019. Nezačali sme, ale nosnicami, ale odchovom kuričiek. Prerábku ovplyvňuje viac faktorov. Určite ju neovplyvňuje návrh zákazu klietkových chovov v parlamente,“ povedal pre Dnes24 riaditeľ podniku Ladislav Birčák.

Pripomína, že nosnica znáša vajcia až od veku 20 týždňov a dovtedy je v klietkových odchovniach, preto pri prerábke neriešia len nosnice.

Krátka prechodná doba

Dodal, že hydinári na Slovensku prerábajú podľa svojich možností, limitujúce sú financie. „Novogal tak isto. Ak EÚ legislatíva príjme takéto opatrenie, nemáme námietky a dokonca predpokladáme, že sa to udeje. Ale určite to bude dané aj s prechodnou dobou/pri prechode z klietok na obohatené klietky to bolo 12 rokov,“ priblížil Birčák. Navrhovanú päťročnú prechodnú dobu považuje za príliš krátku.

„Neviem o žiadnom bohatstve slovenských farmárov, ktoré by predčili bohatstvo a finančné zdroje napríklad farmárov z Talianska alebo Poľska, že by to stihli za takúto krátku dobu. Je to utópia a nekompetentnosť príslušného poslanca,“ dodáva Birčák.

Ako to ovplyvní cenu?

Riaditeľ podniku je presvedčený, že tento zákon jednoznačne zabezpečí zvýšenie ceny jednej potraviny, a to slepačích konzumných vajec.

„Cena 2,79 eur z klietkového chovu za 10 ks a 3,29 eur z podstielkového chovu za 10 ks je cenový rozdiel 18%.Týmto zákonom sa defacto uzákoní navýšenie ceny tejto komodity najmenej o 18%,“ podotkol Birčák.

Cena však môže byť ešte vyššia. „Vieme si porovnať oba chovy v Leviciach, treba vedieť, že úhyn v alternatívnom chove u sliepok je o cca 300 až 400% vyšší ako v klietke. Pritom, samozrejme, je znáška nižšia a spotreba krmiva naopak vyššia. Náročnosť na živú prácu o 100% vyššia, teda cenový rozdiel na pultoch 18% je málo, tento rozdiel na nákladoch a ekonomike je nad 25%,“ konštatuje Birčák.

A čo obchody a reštaurácie?

To, že by sa na Slovensku zakázali klietkový chov, nemusí automaticky znamenať, že v obchode si takéto vajíčka nekúpite. Hydinári sa obávajú, že kvôli nižšej cene sa budú lepšie ako slovenské, predávať vajcia zo zahraničia. Zároveň prídu slovenskí hydinári o možnosť predávať svoje vajcia z klietkového chovu do Maďarska, kde takýto zákon neplatí.

Celý text na dnes24.sk

V médiích opakovaně zástupce obchodníků nevybíravým způsobem obviňuje ze zvyšování cen potravin zemědělce. Pojďme se podívat na příkladu vajec, jak to cenami mezi zemědělci a obchodníky ve skutečnosti je.

V poslední době se intenzivně diskutuje o cenách potravin v Česku, o jejich zvyšování a o tom, zda za jejich růst mohou více zemědělci, obchodníci, nebo třeba potravináři. V médiích opakovaně vystupuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, který ze zvyšování cen potravin obviňuje zemědělce. Navíc to dělá velmi slušně řečeno neuctivým způsobem, protože je opakovaně nazývá agrobarony. Je pro mě nepochopitelné, že zástupci obchodních řetězců, ať již českých nebo zahraničních, takové to vystupování svého prezidenta podporují. Nedokáže si totiž představit, že by třeba majitel německé skupiny Schwarz Group, doma takovýmto způsobem napadal zemědělce. Tyto útoky zcela logicky vyvolávají velikou nevoli mezi zemědělci a prohlubují mezi nimi příkopy, které se budou jen velmi těžko zakopávat.

Pojďme se ale podívat, jak je to s těmi cenami potravin. Dovolím si to ukázat na příkladu vajec, o kterých se v poslední době hodně hovoří, ale hlavně není mezi zemědělcem a obchodníkem žádný zpracovatel, který by cenu zkresloval.

Cena vajec je v současnosti ovlivněna nejenom rostoucími náklady jak u zemědělců, tak u obchodníků, ale na jejich cenu má vliv také ptačí chřipka, která napadá chovy v celé Evropě. Na trhu se tak projevuje výpadek nabídky při víceméně konstantní poptávce, což logicky také tlačí na růst cen. Česká republika je v produkci vajec soběstačná z cca 80 %. Část spotřeby je tedy i v normální situaci pokrývána dovozy. V okamžiku, kdy jsou i některé naše chovy zavřeny, logicky roste ještě více potřeba vejce dovážet.

A protože cena vajec od našich producentů je dlouhodobě cca o 30 % nižší než průměrná cena v EU, je logické že tyto dovozy jsou dražší a ceny vajec ještě více zvyšují. A za kolik tedy v průběhu roku 2022 prodávali vejce zemědělci a za kolik obchodníci.

V lednu 2022 zemědělci prodávali vejce za 1,94 Kč/kus, zatímco obchodníci za 2,94, Kč/kus. Rozdíl tedy činil jednu korunu. V prosinci prodávali zemědělci vejce za 3,29 Kč/kus (tedy o 1, 35 Kč/kus dráže, než na začátku roku). Obchodníci prodávali vejce za 5,10 Kč/kus (tedy o 2,16 Kč/kus více).

Na uvedeném vývoji je vidět, že v průběhu roku 2022 zvyšovali ceny jak zemědělci, tak obchodníci, protože oběma skupinám rostly náklady. Nicméně cca od září začaly ceny v obchodech růst rychleji než u zemědělců. Začaly se totiž projevovat mj. i zvýšené ceny dovážených vajec. Kdyby bylo Česko v produkci vajec soběstačné, nebyl by růst cen vajec tak vysoký. To ukazuje, jak že v krizových situacích je výhodné mít zajištěnou domácí produkci potravin. Ale zpátky k cenám. Z výše uvedeného je zřejmé, že na růstu cen vajec se podílí mnohem více obchodníci, než zemědělci a že tvrzení prezidenta svazu obchodu není nic jiného, snaha české zemědělce očernit.

Martin Pýcha

předseda Zemědělského svazu ČR, viceprezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, viceprezident Agrární komory ČR, ístopřeseda Družstevní asociace ČR

Zdroj: https://martinpycha.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=797691

Ceny vajec v obchodech v poslední době stoupají. V akcích supermarketů se sice dají sehnat za pětikorunu, ale pokud jsou takzvaně bio, stojí i dvojnásobek. Malochovatelé si průměrně říkají o šest až osm korun za vajíčko a někteří už natvrdo přiznávají, že uvažují o desetikoruně. Jejich slepice nesou velmi málo, na čemž se projevují i omezení kvůli ptačí chřipce.

V Pardubickém kraji jsou dva velcí producenti vajec, kteří dohromady chovají půl milionu slepic. Každá za rok průměrně snese tři sta vajec, ale ani to nestačí pokrýt poptávku, a tak musí Česká republika nakupovat v okolních státech. „V Evropě je vajec nedostatek, Česká republika jich nakupuje ročně 700 milionů,“ potvrdila předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Výrazně zdražily energie, zvýšily se ceny krmení, ke zdražování přispěla i ptačí chřipka. Utracení 750 tisíc nosnic v Brodu na Tachovsku na začátku ledna cenu vajec zvedne, protože denně bude na trhu chybět půl milionu vajíček.

„Kvůli ptačí chřipce musí někteří drůbežáři likvidovat slepice, navíc se vyskytla i v Polsku, odkud si musí Česko pomáhat, protože jsme v produkci vajec samostatní pouze z 85 procent,“ uvedla Michaela Holubová, obchodní ředitelka firmy Vejce Kosičky na Hradecku.

Zákaz klecových chovů

Vliv na růst cen vajec podle ní má také nový zákon o zákazu klecových chovů, kvůli kterému bude muset řada menších chovatelů skončit. „V současné době se cena za vejce v obchodě vyšplhala na 8 korun, předpokládám, že by to mohlo skočit až k 10 korunám,“ řekla Holubová. Provozovatelé komerčních chovů nejsou ti, kteří ceny diktují. „Prodají je firmě, která vejce roztřídí a rozprodá. Třeba k chrudimskému producentu přijíždí kamion denně. O cenách rozhoduje obchodník,“ uvedla Vanda Rektorisová z Regionální agrární komory Pardubického kraje.

Podzimní demonstrace zemědělců podle jejích slov upozorňovaly i na velkochovy drůbeže, které už dávno nestačí pokrývat poptávku po vejcích. Přechod z klecových na halové chovy bude pro mnohé složité nebo i likvidační. „Máme tu Green Deal a tlaky aktivistů jsou opravdu silné. To bude mít na ceny vajec vliv, a nejen na ně,“ zdůraznila Rektorisová.

Cena krmení roste

Ještě nedávno prodával pětašedesátiletý Mirek z malé vesničky na Chrudimsku vajíčko za čtyři koruny. Teď už jednoduchými počty zjistil, že bude muset podražit. „Mám patnáct slepiček a pár kachen. Kupuji pšenici i granule a nestačím se divit, jak cena krmení roste. Nedávno mi známý řekl, že prodává vejce za osm, tedy 240 korun za plato. Každé zboží má svého kupce a já půjdu zřejmě v jeho stopách. Domácí je domácí, co si budeme říkat,“ poznamenal Mirek. O výdělku ale zatím může jenom snít, protože jeho slepice mají přestávku. A neobvykle dlouhou. „Divíte se? Holky jsou kvůli té ptačí chřipce už dlouhou dobu zavřené, venku se neproběhnou. Já bych taky stávkoval. Pustit je do výběhu se bojím, někdo mě může udat a na stotisícovou pokutu fakt nemám,“ zdůraznil chovatel.

Autorky: Romana Netolická a Kateřina Chládková, celý text na denik.cz