Chov
Dobré životní podmínky slepic v kleci. Existují či ne?
Již několik let vedeme vášnivou diskusi o metodách chovu slepic: klec vs stáj, volný výběh a také welfare ptáků a kvalita vajec. Narativ, který tyto sociální úvahy doprovází, je však pro výrobce často škodlivý a spotřebitele zavádějící. Jaká je tedy realita?
Rozhodně je třeba souhlasit s tezí, že vybudování bezpečného a ekologicky odpovědného domova pro budoucí generace je klíčovým společenským tématem. Abychom však byli schopni vybudovat takové „zítra“, musíme se vědomě rozhodovat na základě úplných a spolehlivých znalostí, nikoli selektivních informací.
Neexistují žádné jasné důkazy o tom, že vejce od slepic chovaných v jiných chovných systémech než v klecích nebo stájích jsou pro spotřebitele cennějším zdrojem živin. Naopak – v klecových vejcích není o nic menší množství živin, makro a mikro prvků. Na pastvinách mají nosnice přístup ke krmivu bez kontroly kvality. V důsledku toho se ve vejcích mohou ukládat těžké kovy.
Ve velkých systémech je složení krmiva optimální a kontrolované, což se promítá do nejvyšší kvality a bezpečnosti produkovaných vajec. Ptáci ve volném výběhu jsou také vystaveni vyššímu riziku ptačí chřipky. Proto je obzvláště důležité dodržovat zásady biologické bezpečnosti. Řada studií a odborných vyjádření tuto skutečnost potvrzuje a příkladem mohou být studie profesora Tadeusze Trziszka, který ví o vejci vše.
Abychom mohli spotřebiteli poskytnout kvalitní produkt, dbáme na to, aby naše stáda byla krmena krmivem nejvyšší kvality. Proto máme vlastní mísírnu krmiv. Vztah je jednoduchý – základem chuti vajíčka je krmivo, takže pokud je krmivo nekvalitní, tak i vejce. Naše společnost má řadu testů provedených akreditovanými laboratořemi, které prokazují, že nutriční hodnota vajec od slepic chovaných v klecích a podestýlkách je stejná jako nutriční hodnota vajec od slepic z volného výběhu nebo bio slepic. Výživová hodnota vejce závisí na potravě, kterou slepice konzumuje, nikoli na systému chovu. V našem případě, bez ohledu na to, jak jsou slepice chovány, dostávají stejné krmivo. Toto krmivo je vysoce kvalitní a neobsahuje žádné hormony ani antibiotika. V Polsku má takové certifikáty i řada dalších firem vyrábějících vejce. Výroba u nás podléhá řadě předpisů. Organizace produkující vejce podléhají velmi vysokým hygienickým a výrobním požadavkům a také požadavkům na dobré životní podmínky zvířat – říká Barbara Woźniak, zmocněnec představenstva Ferm Drobiu Woźniak, majitel značky Zdrovo, prezidentka společnosti Ovotek.
Mnoho spotřebitelů si neuvědomuje, že slepice v klecích jsou speciálně vyšlechtěnou druhovou linií, která je uzpůsobena pro průmyslový chov. Jsou to slepice s omezeným instinktem shánění potravy a zádumčivým instinktem. Taková slepice je dobrá, když … snáší vajíčka. Navíc jí nehrozí napadení divokou zvěří a napadení parazity – v těchto podmínkách snese pták jedno vejce denně. Musíme si pamatovat, že snáška vajec je reprodukční funkcí a když se slepice cítí ohrožena, přestane je produkovat. Pocit nebezpečí ovlivňuje počet snesených vajec.
Odkud se vzaly klecové systémy pro slepice?
Nesmíme zapomínat ani na to, že klecové systémy fungují už tři desetiletí a že je výrobcům uložila nařízení, včetně přesných pokynů, které v průběhu let schválila Evropská unie. Výrobci se musí přizpůsobit směrnicím platným v daném okamžiku a ty podléhají přirozeným změnám. Lze je ilustrovat pohledem na definici welfare zvířat – v minulosti byla definována jako nepřítomnost negativních stavů, jako jsou nemoci, hlad a žízeň. Dnes je tento jev chápán jinak – welfare zvířat nelze dosáhnout bez prožívání pozitivních stavů, a proto se jasně říká, že prostředí, ve kterém zvířata žijí, na ně významně působí.
Poptávka po potravě je vysoká a pouze intenzifikace výroby, jako je klecový chov, může tuto poptávku uspokojit. Navíc – nebo především – tato výrobní norma chrání slepici a vejce před znečištěním životního prostředí. Vysoké koncentrace dioxinů, které se vyskytují na farmách, jako je volný výběh, mají významný dopad na vývoj mozku, ale také na imunitní, endokrinní, reprodukční systém a náchylnost k rakovině.
Problém společenské diskuse spočívá v selektivitě poskytování informací a vizí o slepicích volně se pasoucích na zelených pastvinách. Když porovnáme poptávku po volném výběhu a fakt, jak slepice v takových podmínkách snáší vejce, nelze minout informaci, jak tento typ produkce vypadá.
Jak je to s ekologií zeleně, kde se tyto volné výběhy nacházejí? Příjemce, který dostává zprávy o tomto řešení, musí vědět, že mluvíme o stovkách slepic shromážděných v jedné oblasti. To znamená velmi velký rozsah znečištění související s emisemi CO2 z kuřecího trusu, a to není vše, protože bychom měli zmínit také čpavek, sirovodík a fenoly, které jsou z nich vypouštěny do atmosféry.
Oblasti, kde žijí slepice ve volném výběhu, jsou obdělávány na principu tří polí – aby byla tráva vždy zelená. Slepice trávu devastuje, proto je u velkých stád obtížné ji udržet úrodu v odpovídajícím stavu déle než jeden den.
Ke všemu je potřeba přistupovat s rozumem – máme šanci to říci z pohledu producenta, který se intenzivně věnuje oblasti diverzifikace chovatelských metod. Ve Woźniak Group již téměř deset let neustále modernizujeme naši výrobní architekturu a zavádíme alternativní hospodaření, nicméně proces související s jeho zaváděním je zatížen obtížemi. Nicméně v reakci na měnící se potřeby trhu, s vědomím nejnovějších výsledků výzkumu, jsme se rozhodli investovat miliony dolarů do změny způsobu chovu z klecí na podestýlku a volný výběh. Jsme největším výrobcem vajec z volného chovu v Polsku. Většina populace, zejména v těžkých časech vybírá produkty s ohledem na jejich příznivou cenu, přechod na alternativní výrobu je tak pro každého účastníka trhu obrovskou výzvou. Nemluvě o tom, že se od producentů očekává udržení dobrých cen. Bohužel tato výroba bude muset být přirozeně automatizována. To je dáno rozsahem poptávky a omezeními ve formě pozemků dostupných pro tyto účely.
Důležitou roli v boji o způsob chovu budou hrát nabídky určené veganům, tedy náhražky v rostlinné formě. Toto řešení však vyžaduje i zintenzívněné podmínky pro růst plodin, což opět implikuje průmyslovou výrobu, a to má vždy své důsledky. Nemluvě o tom, že se zatím nepodařilo najít vhodnou náhradu za vejce – říká Barbara Woźniak, zástupkyně představenstva Ferma Drobiu Woźniaka, majitele značky Zdrovo. generální ředitel společnosti Ovotek.
Diskuse o metodách chovu zůstávají živé. Je však důležité, aby rozhovor byl veden věcným způsobem a poskytoval spotřebiteli všechny potřebné informace. Trendy objevující se na trhu jsou pozitivní známkou změny společenského myšlení. Nicméně, jak shrnuje Barbara Woźniak:
Jako velkovýrobce, který ke svým zákazníkům přistupuje s plnou odpovědností, bychom si přáli, aby skončila doba mýtů kolem produkce vajec číslo 3. Aby si spotřebitelé vybírali vědomě a měli v tomto ohledu ucelené informace, nejen negativní obraz diktovaný prohlášeními, která jsou často postavena na neznalosti. Klecový chov je provozován s ohledem na welfare zvířat, není hrozbou pro životní prostředí a konečně klecový chov zaručuje mikrobiologickou nezávadnost vajec – uzavírá.
(portalspozywczy.pl)
Užívat si čerstvých vajíček z domácího chovu zní jako perfektní cesta k tomu, jak ušetřit. Na první pohled to vypadá, jako by si nad takovým drůbežářským plánem potřásly rukama domácí ekonomika a domácí ekologie. Jenže celé je to trochu složitější. Vajíčka z domácích chovů totiž zrovna zdravější nebývají, a některá vás mohou i pomalu zabíjet.
Tři čtvrtiny gramáže tvoří obyčejná voda, o zbytek se starají tuky a bílkoviny – a celé je to zabalené do vápenité skořápky. Z hlediska svého složení slepičí vajíčko nevypadá jako kdovíjak jakostní záležitost. Jeho cena ale často naznačuje opak. O tom, kolik za něj při nákupu v supermarketu zaplatíme, rozhoduje hned několik faktorů. Třeba to, o jak velké kousky jde, odkud pochází a jestli doma nebo za hranicemi zrovna neřádí ptačí chřipka.
Trocha vajíčkologie. A ekonomiky
Vajíčka se dělí do kategorií S, M, L a XL. S tím, že ta nejmenší – S – mají hmotnost do 53 gramů. A ta XL pak nad třiasedmdesát. Větší jsou přirozeně dražší. S cenou může zamávat dovoz a vzdálenější země původu. K vidění na regálech bývají kromě českých CZ i německá DE, rakouská AT, polská PL a slovenská SK vejce. A zásadní je i způsob chovu nosnic.
Nejlacinější, ale s dost bolavou legendou, jsou vajíčka označená číslem 3. Ta pochází z klecových chovů. Dvojka označuje chov nosnic v halách na podestýlce, jednička ve volném výběhu. A nula? Ta platí pro vejce nosnic v ekologickém zemědělství. To jsou ta slavná BIO-vejce. Ta jsou nejdražší. Za malé vajíčko z klecového chovu dnes zaplatíte okolo 5,99 korun (spíš o něco méně), stejně velké z ekologického chovu vás může stát i 12-15 korun. To už vypadá jako hodně luxusní zboží.
Záleží samozřejmě na tom, kdy vajíčka nakupujete. Nárazově bývají levnější i dražší. V praxi tak můžete vývoj ekonomiky a míru inflace zkoušet vyčíst z tiskových zpráv České národní banky anebo burzovních přehledů, ale neméně solidním ukazatelem jsou i ta docela obyčejná slepičí vajíčka. Průměr ceny se v posledních letech zatím pohyboval kdesi od optimistických dvou korun až po bolavějších 5,- Kč za jeden kus. A letos to již je víc – nejen kvůli tomu, že udeřila ptačí chřipka. Běžně zaplatíme za balení 30 vajec cca 180 korun.
I když nadávání na všeobecnou drahotu potravin z módy jen tak nevyjde, hodí se zmínit, že ani letošní vyšší cena vajec nejspíš netrumfne rok 2017. A v hrubém průměru, se započtenou inflací, dnes pořád stojí čerstvá vejce stejně, jako stála v roce 1996. To jen na uklidnění rozjitřených emocí.
Domácí bude vždycky levnější
Přesto se racionálně ekonomicky smýšlející člověk – za vejce ze supermarketu platící – nemůže zbavit dojmu, že by ho mnohem laciněji vyšlo, kdyby si vajíčka ze slepic nějak „vyráběl“ sám.
Z té dosavadní vajíčkologie a domácích počtů to opravdu vychází nejúsporněji. Mít někde na dvorku za domem výběh, kde by si spokojeně kvokalo hejno slepic, to zní jako dokonalý byznys plán. Nehledě na to, že slepice člověka přiblíží venkovu a přírodě, výtečně pomůžou s likvidací zbytků z kuchyně. Takže je to vlastně o udržitelnosti a ekologii. Nebo ne?
Pravdou je, že nápad na návrat užitečné a výnosně vejconosné drůbeže se periodicky vrací – obvykle, když roste cena vajíček na trhu – a má v sobě i ty zmíněné ekologické benefity. Ostatně, kurníky na pavlačích a střechách činžáků patří k divokým plánům zelených snílků už dlouho. A třeba v New Yorku nebo Bostonu, Paříži i Amsterodamu, na ně nedají dopustit.
Jenže z praktického hlediska je tu jeden velký problém, o kterém se dosud moc nepřemýšlelo. Upozornila na něj – loni v říjnu – studie uveřejněná v žurnálu Environmental Pollution. Je vztažená k Austrálii, ale na síle jí to nic neubírá.
Zdravější? To určitě ne
V krátkosti: vejce z domácích chovů máme za zdravější než ta z obřích hal drůbežáren. Protože vznikají takříkajíc na našem dvorku, kde si spokojené slepičky víceméně volně zobou a hrabou, dostávají dobroty, necpeme je hormony a antiparazitiky, antibiotiky a kdoví ještě čím. Jenže právě takhle jednoduché to není, a zrovna ty naše dvorky a záhumenky s kurníky a výběhy nepatří k těm nejhygieničtějším místům.
Experti se v rámci oné studie podívali na zoubek (tedy spíše na žloutek a bílek) vajíčkové produkce z 25 000 domácích chovů. A zjistili, že nemalé množství vajec obsahovalo až čtyřicetinásobky povolené koncentrace těžkých kovů. V podstatě každá druhá zkoumaná slepice a její vejce vykazovalo nadlimitní hodnoty. Kritická situace byla hlavně s koncentracemi olova, s nímž skutečně není legrace. I v nepatrných dávkách mává s lidským zdravím, napomáhá kardiovaskulárním chorobám, může vám postupně odepsat ledviny a třeba snižovat IQ. U slepic (a vajíček) na venkově byla situace o něco lepší, než na předměstích. Ale zrovna ty ryze městské slepice – z kurníků v činžácích – patřily k vyloženě rizikovým.
Pochutnávat si na čerstvých vejcích z domácího chovu u paneláku je, ať se zelení snílkové nezlobí, hazard se zdravím. Jen pro představu: vajíčka z drůbežáren už obvykle nesmí do prodeje, když u nich koncentrace olova přesáhne 5 µg/kg. A ta z domácích chovů měla průměr okolo 301 µg/kg. Průměr, extrémy byly dalece vyšší.
Co za tím stojí?
Inu, nátura a to naprosto přirozené chování slepic. Které oklovávají a sezobnou kde co. Spolu s tím do sebe dostávají nemalé množství zrníček půdy, hlíny, pilin, částeček a fragmentů – které mohou být kontaminovany nejrůznějšími závadnými látkami. Popílky, barvami, mořidly, pesticidy, úklidovými chemikáliemi, nejrůznějším spadem a prachem.
Tím, že se v tom všem popelí, slouží jako výkonné kdákající sběrnice takových látek. V jejich tělech se pak koncentrují, a přechází postupně i do produkovaných vajíček. Háček je v tom, že u těch průmyslových drůbežáren – kde jsou slepice chovány v dost sterilních podmínkách – někdo nad závadnými látkami obsaženými ve žloutku a bílku bdí. Existuje tu kontrola výstupu, nařízené limity, regulace, dozor a postihy. Jenže u vajíček domácích takové laboratorní testy neděláte.
Žloutek z jejich vajíček je možná barevnější a sytější, vajíčka jsou to větší a slepice vypadají doma na dvorku určitě spokojeněji. Zdravější tahle domácí produkce ale rozhodně být nemusí.
Vajíčka z drůbežáren jsou sice dražší (a často jejich cena nepříjemně bolí), ale kromě komfortu dvorku bez kuřinců si u nich připlácíte i za jistotu hygienické nezávadnosti obsahu. A tu vám domácí produkce skutečně garantovat nemůže. Chovat doma drůbež kvůli drahotě vajíček je tedy cestou, jak trochu ušetřit – ale není nejspíš tou správnou cestou, jak prospět svému zdraví.
autor: Radomír Dohnal, www.ceskestavby.cz
Zdroj: TheConversation.com, Environmental Pollution, 360DustAnalysis.com, NCBI.gov, KupniSila.cz
Podle Copa-Cogeca znamenají nejnovější doporučení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) o dobrých životních podmínkách brojlerů a nosnic konec pro většinu drůbežích farem v EU.
Obzvláště šokující pro asociaci je doporučení snížit množství brojlerů v konvenční produkci na maximálně 11 kg/m². V současné době je v EU povoleno až 26 brojlerů/m2 – to odpovídá přibližně 42 kg/m2. V Rakousku a Švýcarsku je povoleno 30 kg/m2, což dává kuřatům téměř o 30 procent. více místa. Pro konvenční drůbežáře to znamená nákladné investice do drůbežáren, přičemž počet zvířat by se musel snížit o 72 %. Podobná doporučení obsahuje zpráva EFSA o nosnicích. Copa-Cogeca kritizuje zprávu jako nerealistickou. Realizace takových extrémních návrhů povede k zavírání malých a středních farem, ztrátě konkurenceschopnosti a zvýšení dovozu, přičemž cena drůbežího masa v maloobchodních prodejnách raketově poroste, upozorňuje Copa-Cogeca.
Kromě toho se zpráva zaměřuje výhradně na opatření k řešení problémů týkajících se dobrých životních podmínek zvířat a zcela ignoruje současné chovatelské strategie, jejichž cílem je rovněž zlepšit dobré životní podmínky zvířat. Je třeba také uznat dosavadní práci chovatelů drůbeže, producentů a průmyslu, zdůraznil Copa-Cogeca.
(farmer.pl)
Veterinári potvrdili nové ohniská aviárnej influenzy (vtáčej chrípky), a to na farme Lúčny dvor v okrese Galanta, ako aj v drobnochove v Ipeľských Úľanoch v okrese Levice. Výskyt vtáčej chrípky sa zistil aj u voľne žijúceho vtáctva, u labute, v lokalite Turňa nad Bodvou v okrese Košice-okolie. Informovala o tom Štátna veterinárna a potravinová správa (ŠVPS) SR. Úradné vzorky boli podľa veterinárov potvrdené 31. januára.
Veterinárna správa spresnila, že na farme Lúčny dvor je spolu 5665 kusov hydiny (nosnice, brojlery, morky, kačice) s rýchlym priebehom nákazy a so zvýšenými úhynmi. Depopulácia (usmrtenie) bude 2. februára. Regionálna veterinárna a potravinová správa (RVPS) Galanta vydala pre ohnisko nákazy Lúčny dvor opatrenia. Vytýčila ochranné pásmo 3 kilometre (Jánovce, Pusté Úľany- Lúčny dvor) a pásmo pozorovania 10 kilometrov (Pusté Úľany, Abrahám, Pavlice, Voderady, Čataj, Slovenská Nová Ves, Igram, Veľký Grob, Nový Svet, Reca, Boldog, Senec, Kráľová pri Senci, Kostolná pri Dunaji, Tureň, Hrubý Šúr, Hrubá Borša, Hurbanova Ves, Jelka, Nový Život, Veľké Úľany, Košúty, Sládkovičovo a Malá Mača).
Druhým ohniskom podľa ŠVPS je drobnochov hrabavej hydiny u chovateľa v Ipeľských Úľanoch s 50 kusmi hydiny. „Ohnisko bolo potvrdené 31. januára, v ten istý deň bol zvyšok hydiny v ohnisku depopulovaný. Opatrenia nariadila RVPS Levice,“ doplnila veterinárna a potravinová správa. Tretím novým ohniskom je uhynutá labuť veľká z lokality Turňa nad Bodvou. Príslušné opatrenia vydala RVPS Košice-okolie.
ŠVPS pripomenula, že v dňoch 21. až 27. januára sa potvrdila vtáčia chrípka u voľne žijúcich labutí v lokalite obce Jakubov, obce Doľany a obce Budmerice. U vtákov chovaných v zajatí sa zistil výskyt nákazy u vtáctva žijúceho v Zoologickej záhrade Bratislava.
(TASR)
Výzkum zdůrazňuje, že ptačí chřipku šíří také lidé
12 zemí EU kritizuje ukrajinský obilný kompromis
EK a Polsko se dohodly kolem blokády dovozu z Ukrajiny
Polsko a Maďarsko zakázalo dovoz ukrajinských vajec, přidává se i Slovensko
