Asi každý, kdo provozuje domácí kurník, se někdy setkal s problémem tenkých praskajících vaječných skořápek. Stojí za to odpovědět si na otázku, jaké jsou příčiny tohoto jevu a co dělat, aby vejce snesená našimi slepicemi měla pevnou a odolnou skořápku.

Řekněme si nejprve, z čeho je skořápka vejce vyrobena a jaké jsou její funkce. Skořápka se skládá z minerálních sloučenin – hlavně uhličitanu vápenatého, z malého množství fosforečnanu vápenatého a uhličitanu hořečnatého. Hlavní funkcí skořápky je poskytnout mechanickou ochranu nejprve embryu a poté vyvíjejícímu se plodu. Její povrch však není pevný: má mikropóry, kterými je možná výměna plynů mezi vnitřkem vajíčka a okolím. Skořápka je také zásobárnou zmíněných minerálních sloučenin pro vyvíjející se organismus.

Stává se, že vejce snesená naším hejnem mají velmi tenkou a jemnou skořápku. I při mírném tlaku se jeho povrch zničí a někdy jsou vejce prakticky bez skořápky a jedinou ochranou vnitřku vejce je tenká a jemná blána. Netřeba dodávat, že tento jev je velmi frustrující a pro chovatele je zdrojem ztrát.

Proč má vejce tenkou skořápku?

Pokud jde o příčiny tohoto jevu, většinou se jedná o poruchy minerálního metabolismu v těle slepice. Konkrétně se jedná o nedostatek nebo nesprávný metabolismus sloučenin vápníku. Primární příčinou slabých vaječných skořápek je prostě nedostatek vápníku ve stravě. Ani optimální hladina této makroživiny v krmivu však nezaručuje, že získáme silné skořápky. Existuje několik dalších faktorů, které ovlivňují metabolismus vápníku. Prvním je nesprávný (obvykle příliš vysoký) poměr fosforu k vápníku. Oba prvky na sebe působí antagonisticky, což zjednodušeně řečeno znamená, že nadbytek fosforu omezuje vstřebávání vápníku. Samostatným problémem je pak nedostatku vitaminu D3, který je stejně jako u lidí zodpovědný za správný průběh metabolismu vápníku v těle. Poruchy metabolismu vápníku mohou také vyplývat z nedostatku mikroživin.

Co pomáhá na slabé vaječné skořápky?

Základním úkonem, který nám umožní zpevnění vaječné skořápky, je optimální výživa zvířat. V podmínkách venkovního chovu nemá smysl připravovat krmivo pro kuřata za použití obilné moučky, proteinových složek a premixů. Pokud je množství spotřebovaného krmiva zanedbatelné, bude mnohem pohodlnější (a lepší) používat hotové krmné směsi. Tato krmiva jsou vyvážená z hlediska nejdůležitějších živin, včetně výše zmíněného vápníku a fosforu.

Pamatujte však, že někdy pouhé použití takového krmiva nestačí: vždyť poptávka ptáků po nejdůležitějších minerálech se s věkem mění, u starších slepic vstřebávání sloučenin vápníku klesá, což znamená, že i při použití profesionálního krmiva se mohou vyskytnout nedostatky. Tradičně se také věří, že použití drcených vaječných skořápek má pozitivní vliv na zpevnění skořápky.

Mezi další faktory podporující mineralizaci vaječných skořápek patří neustálý přístup k vodě, zajištění přístupu zvířat do výběhů a omezení působení stresových faktorů, jako je hluk nebo nadměrná hustota zvířat.

(farmer.pl)

Na maďarské konferenci se hledaly odpovědi na výzvy moderního chovu a krmení hospodářských zvířat, očekávané trendy a efektivní řešení problémů

Agrofeed je dominantním výrobcem premixů ve střední a východní Evropě se dvěma výrobními základnami a distribuční sítí pokrývající téměř 40 zemí. Krmí 370 milionů brojlerů, 7,5 milionu krůt, 2,6 milionu chovné drůbeže, 2,6 milionu vodní drůbeže, 135 tisíc kusů skotu, 160 tisíc prasnic a 5 milionů zvířat na výkrm. „V uplynulých šedesáti letech držela produkce potravin krok s růstem populace, a dokonce došlo k revoluci blahobytu.“ řekl ve svém úvodním projevu Tibor Csitkovics, zakládající majitel a manažer Agrofeedu.

Objem výroby drůbežího masa vzrostl 15,3 krát, vepřového téměř 5 krát, vajec 6 krát a hovězího 2,6 krát. Díky paralelní vědecké revoluci vznikly nové hybridy či technologie a krmení zvířat se stalo modernějším. Zatímco v roce 1960 bylo na výrobu jednoho kilogramu masa potřeba průměrně 3,75 kg krmiva, nyní se to snížilo na 2,65 kg a oproti 540 kg prodaného masa na prasnici je to nyní 2,2 tuny. Klimatičtí aktivisté a aktivisté v oblasti dobrých životních podmínek zvířat si neuvědomují, kolik jsme pro tyto cíle udělali – zdůraznil manažer společnosti.

Zatímco v roce 1960 bylo k produkci 1 milionu tun masa potřeba 0,8 milionu prasnic, v současnosti stačí třetina a o 30 procent méně krmiva. Před 60 lety vyprodukovalo 645 milionů kuřat 1 milion tun masa, na což v současnosti stačí 339 milionů. Zatímco 10 procent lidstva hladoví, vyrobit potřebné množství a kvalitu potravin bude kvůli změně klimatu stále náročnější. Je proto nutné dále zvyšovat účinnost a zlepšovat druhy krmiva. Tímto způsobem se můžete vyhnout katastrofě.

Jak k těmto cílům přispívá věda? Prezentaci o současných výzvách a možnostech krmení hospodářských zvířat přednesl Dr. Károly Dublecz, vedoucí katedry na Maďarské univerzitě zemědělských a biologických věd. Mimo jiné zdůraznil, že je nevyhnutelné integrovat do výroby aspekty sociální a ochrany životního prostředí, ale zároveň dodal, že v žádném jiném odvětví se nepodařilo snížit uhlíkovou stopu v takové míře jako u chovu zvířat. Potravinové řetězce přitom budou požadovat, aby v dohledné době byla tato stopa na výrobcích vyznačena .

Zatímco Covid si během několika let vyžádal celosvětově téměř 5 milionů obětí, antimikrobiální rezistence (AMR) by mohla být brzy zodpovědná za předčasnou smrt 10 milionů lidí za rok, zdůraznil Dr. Ákos Jerzsele, vedoucí katedry Univerzity veterinárního lékařství. Kromě prezentace nejnovějších výsledků výzkumu zdůraznil zásadu „jednoho zdraví“, což znamená, že odborníci musí spolupracovat v zájmu zdraví lidí, zvířat a životního prostředí, protože každá oblast ovlivňuje lidské zdraví.

Výzkum výskytu multirezistentních patogenů v přírodních vodách a volně žijících zvířatech představil dr. Gábor Kardos, zaměstnanec SOTE. Hovořil o tom, jak jsou tyto extrémně nebezpečné patogeny schopny přecházet z jednoho živého organismu do druhého díky svým genetickým vlastnostem. Pokud chce chov zvířat splnit požadavky ekologické udržitelnosti, ale spotřebitelé nejsou ochotni platit náklady, pak nezbývá nic jiného, než zvyšovat efektivitu, což musí být doprovázeno komunikací, informováním a vzděláváním spotřebitelů.

Dr. Zoltán Pachinger, zemědělský konzultant, vystoupil s prezentací nazvanou „Zelená a udržitelná revoluce versus hospodárné zásobování potravinami“. Alpár Botond, vedoucí výzkumu a vývoje, představil testy týkající se krmných produktů Agrofeed, vyvinutých na lokálně dostupných surovinách a fermentovaných inovativním postupem. Mimo jiné zdůraznil, že proces lze aplikovat na jakoukoli pícninu a výsledkem je produkt, který cenově přispívá k lepšímu trávení a vstřebávání živin. (agrarszektor.hu)

Zlepšení procesu odchovu kuřic by mohlo zlepšit zdraví ptáků a pomoci hejnům bez klecí nebo ve volném výběhu produkovat více vajec.

Samocvičný systém, který slepicím umožňuje snadnější přechod do bezklecového nebo volného ustájení, by mohl pomoci snížit zranění ptáků, snížit pracnost a zvýšit zisk producenta.

Když jsou kuřice přemístěny do bezklecového chovu nosnic, ať už s venkovním přístupem nebo bez něj, producenti často vidí zranění ptáků a vejce snesená mimo hnízdní oblast. Systémy ustájení kuřic, které povzbuzují ptáky, aby se pohybovali, skákali a létali přes pohyblivé plošiny by mohly pomoci snížit problémy kuřic, jež jsou přemístěny do otevřeného ustájovacího prostředí pro produkci vajec.

Mari van Gruijthuijsen, manažerka rozvoje obchodu Hellman Poultry Equipment, se domnívá, že kuřice chované v tomto typu systému mají silnější svaly a kosti díky úrovni jejich aktivity před otevřením dveří systému, což vede k menším zraněním. V mnoha jiných systémech kuřic se ptáci musí naučit toto chování až po otevření dveří, což může způsobit problémy.

„V tomto systému mohou být ptáci trénováni pomocí pohyblivých plošin ve věku přibližně 1 až 35 dnů, a v době, kdy jsou vypuštěni, již mají vyvinutou kostní a svalovou strukturu a jsou mentálně připraveni skákat a létat,“ dodala. Systém chovu byl vyvinut během několika posledních let a měl pozitivní výsledky na komerčních farmách v Kanadě, Nizozemsku, Německu, Finsku a Polsku. „Systém má nainstalovaný šest až sedm výrobců,“ řekl. „Nyní je připraven k využití v mnohem větším měřítku.“

Jak funguje auto tréning

Jednodenní kuřata jsou zavedena do základní úrovně systému. Jakmile začnou růst, vnitřní plošiny se posunou a napáječky se umístí výše v systému, což povzbuzuje ptáky, aby se začali učit skákat a létat. Jak se kuřice zvětšují, plošiny se stále pohybují spolu s napáječkami a vytvářejí více oblastí pro aktivitu ptáků. Když jsou ptáci dostatečně velcí na to, aby bylo možné otevřít dveře systému, mohou se lépe pohybovat mezi systémy. V tuto chvíli jsou ptáci již fyzicky připraveni opustit systém.

Plošiny lze pohybovat ručně nebo automaticky, když jsou ptáci v systému. Gruijthuijsen řekl, že počet ptáků, které lze chovat v každém systému, závisí na předpisech dané země, ale je to přibližně 250-300 kuřic na jednotku. „To, co je na tomto systému jedinečné, je to, že ptáci jsou nuceni jít dál, než by byli bez jakéhokoli povzbuzení,“ řekl Janin Noah, marketingový koordinátor Hellman Poultry Equipment. „Někdy jsou ptáci líní, sami se nedostanou na zvýšené plošiny, ale když ti z hbitějších najdou vodu, ostatní je následují.“

(wattagnet.com)