Connect with us
Reklama

Obchod

Dovoz mäsa a vajec zdvíhame, problémy sa neriešia

Published

on

Situácia na Slovensku v chove a spracovaní hydiny je dlhodobo nepriaznivá a aj počas roku 2022 sa opätovne zhoršuje. Podľa Únie hydinárov Slovenska (ÚHS) sa na zhoršovaní situácie podieľajú neustály rast výrobných nákladov, nízke odbytové ceny, nárast dovozu hydinového mäsa a vajec, absencia systémovej finančnej podpory sektora a nedostatočné riešenie existujúcich problémov.

„Od začiatku minulého roku do februára 2022 sme zaznamenali rapídny nárast výrobných nákladov v chove hydiny, pričom k výraznému rastu prišlo aj v úvode tohto roku. Chovatelia hydiny v januári a februári 2022 pocítili opätovný rast cien kŕmnych zmesí o ďalších 15 %,“ uviedla ÚHS. Každé zvýšenie cien kŕmnych zmesí má totiž vplyv na rast výrobných nákladov v chove hydine. Dôvodom je skutočnosť, že náklady na krmivá predstavujú 59 % všetkých nákladov spojených s výkrmom hydiny a 45 % všetkých nákladov pri produkcii vajec.

Výrazný rast nákladov zaznamenali chovatelia aj v rámci energií. Náklady na elektrickú energiu stúpli priemerne o 180 % a náklady na plyn priemerne o 150 %. „Medziročne od začiatku minulého roku vo výkrme kurčiat vzrástli náklady na krmivá o 25 %, na jednodňové kurčatá o 18 %, na elektrickú energiu o 200 % a na plyn o 100 %, pričom najvyšší nárast sme zaznamenali od začiatku roku 2022. Priemerné náklady na chov kurčiat vzrástli medziročne o 22 %,“ pokračovala ÚHS. Priemerné odbytové ceny za kura chladené medziročne vzrástli o 4,8 % a za chladené kuracie rezne o 9 %.

Výrazný medziročný rast nákladov zaznamenali aj chovatelia nosníc. Od začiatku vlaňajšieho roku im vzrástli náklady na krmivá o 28 %, na elektrickú energiu o 180 % a na plyn o 150 %. Priemerné výrobné náklady na produkciu vajec stúpli medziročne o 21 %. Priemerné odbytové ceny za vajcia od minuloročného januára do súčasného januára stúpli o 11 %. „Z tohto porovnania je viditeľné, že cenové nožnice sa naďalej roztvárajú v neprospech chovateľov a spracovateľov hydiny, pretože výrobné náklady stúpli niekoľkonásobne viac ako odbytové ceny,“ konštatovala ÚHS.

Únia hydinárov Slovenska sa obáva, že chovatelia a spracovatelia túto situáciu nedokážu sami zvrátiť. Preto je podľa únie nevyhnutné prijať účinné a dlhodobé opatrenia zo strany štátu pre zachovanie odvetvia. Ide o opatrenia ako zvýšenie odbytových cien hydinového mäsa a konzumných slepačích vajec tak, aby pokrývali výrobné náklady chovateľov a spracovateľov hydiny. Ďalej napríklad o vyčlenenie finančných prostriedkov na podporu sektora chovu a spracovania hydiny v rovnakej výške ako v okolitých krajinách vrátane vyčlenenia financií na Schému štátnej pomoci.

Okrem toho ide aj o potrebu stabilizácie cien elektrickej energie a plynu pre potravinárske a poľnohospodárske podniky a finančnú podporu na zvýšené výdavky na elektrickú energiu a plyn. ÚNS navrhuje aj schválenie daňových a odvodových úľav pre poľnohospodárske a potravinárske podniky, či vytvorenie bariér proti zvyšovaniu dovozu a proti dovozom z tretích krajín, kde prevádzky nespĺňajú prísne podmienky EÚ. Ďalej je podľa únie potrebné riešiť obchodné vzťahy zo strany ministerstva vrátane potreby rastu odbytových cien.

 

(Zdroj: TA3, TASR) video v odkazu: https://www.ta3.com/clanok/228152/dovoz-masa-a-vajec-zdvihame-problemy-sa-neriesia-slovenski-hydinari-su-nespokojni-rastu-im-naklady

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Obchod

Obchodní koncese udělené Ukrajině mají být prodlouženy o jeden rok

Published

on

Evropská komise navrhla prodloužit pozastavení dovozních cel, kvót a opatření na ochranu trhu pro ukrajinský vývoz do Evropské unie, takzvané výhody autonomního obchodu, o další rok. Podle bruselského orgánu by EU tak podpořila ukrajinskou ekonomiku a pomohla zmírnit složitou situaci ukrajinských výrobců a exportérů, která byla způsobena ruskou „nevyprovokovanou a neopodstatněnou“ vojenskou agresí. Aktualizované výhody autonomního obchodu – rovněž s přihlédnutím k tomu, že dovoz některých ukrajinských zemědělských produktů do EU v roce 2022 výrazně vzrostl – jsou doprovázeny zrychleným ochranným mechanismem, který v případě potřeby ochrání průmysl EU.

Návrh nyní posuzuje parlament a Rada Evropské unie. Autonomní obchodní slevy jsou v platnosti od 4. června 2022. Jednostranné a dočasné autonomní obchodní preference rozšiřují rozsah liberalizace cel v zóně volného obchodu EU-Ukrajina pozastavením všech stávajících cel a kvót, jakož i antidumpingových cel a ochranných opatření na ukrajinský dovoz.

Kromě solidárních koridorů, které umožňují export ukrajinských výrobků, díky autonomním obchodním výhodám zůstal obchodní obrat Ukrajina – EU v loňském roce stabilní i přes narušení způsobené válkou a navzdory tomu, že ukrajinský obchod jako celek prudce poklesl.

(mbtt.hu)

Continue Reading

Obchod

Maďarští producenti vajec ztrácí na cenových stropech; obchodníci prověřují možnost dovozu z Polska

Published

on

Cenové stropy uvalené maďarskou vládou na některé základní potraviny, včetně vajec, se setkávají s odporem výrobců, kterým vznikají značné náklady. Společnosti působící na trhu vajec v Maďarsku proto hledají levnější dovoz, a to i z Polska.

Vláda v Budapešti prodloužila cenové limity pro některé základní potravinářské výrobky zavedené v únoru do 30. dubna. V listopadu byl seznam přidával se i cukr, mouka nebo slunečnicový olej, brambory a vejce.

Problém nastal, když v obchodech začaly docházet produkty, na které se vztahují limity, a některé řetězce zavedly množstevní omezení jejich nákupu (např. 1 litr oleje nebo 1 kg mouky najednou). Vláda proto oznámila, že pokud obchod nenabízí správné množství produktů, jejichž ceny byly v daný den zmrazeny, musí počítat s přísnými pokutami. Cenové limity se negativně dotknou i zákazníků, protože obchodní řetězce kompenzují ztráty na produktech se zmrazenými cenami zdražováním ostatních produktů.

Producenti vajec v Maďarsku nebyli spokojeni se zavedením cenových stropů, zejména proto, že u několika produktů, na které se vztahuje vládní nařízení, byly ceny zmrazeny podle typu, zatímco cenový strop se vztahoval na všechny druhy vajec.

„V Maďarsku sníme přes 2 miliardy vajec ročně. Většina se nejí o Velikonocích, ale teď. Během hlavní prázdninové sezóny (-vánoce -). Právě tehdy mají výrobci možnost dosáhnout zisku, kterého by jinak nedosáhli“ uvedl prezident Maďarského svazu chovatelů a producentů vajec Zoltan Suto citovaný médii. Dodal, že pokud zmrazení cen ovlivní zisky výrobců, nebudou se moci rozvíjet. „Výroba vajec není výrobní linka, kterou lze kdykoli odstavit, což znamená, že plánování předem je velmi důležitým faktorem vzhledem k časové náročnosti celého procesu,“ komentoval Suto.

Produkci vajec v Maďarsku představuje z 80 % domácí výroba. Zavedení cenového limitu však znamená, že obchodníci stále více hledají možnost dovozu zboží ze zahraničí, mimo jiné i z Polska. Cenové stropy, jejichž náklady nesou výrobci, povzbuzují maďarské společnosti k tomu, aby se obrátily na levnější dovážené produkty. V tuto chvíli hledáme polské producenty vajec se zájmem o export do Maďarska – řekl Marcin Karaskiewicz z budapešťské kanceláře Polské investiční a obchodní agentury.

– Hovoříme o poptávce především po levnějších produktech, které by mohly efektivně konkurovat na místním trhu – dodal.

Podle posledních údajů maďarského centrálního statistického úřadu (KSH) činila inflace v listopadu 22,5 procenta. Ceny potravin měřené meziročně vzrostly o více než 40 procent. Nejvíce vzrostly ceny vajec, a to o více než 100 procent.

(PAP)

Continue Reading

Obchod

Brazílie investuje do trhu s konzumními vejci

Published

on

Podle údajů brazilské asociace ABPA zaznamená Brazílie v roce 2021 2 procenta. zvýšení produkce vajec na 54,4 miliard jednotek a tím bude vytvořen nový rekord. Jedním z hlavních faktorů růstu výroby je nárůst spotřeby na vnitřním trhu. V roce 2020 činila míra spotřeby – na hlavu – 251 vajec za rok. V roce 2019 byla spotřeba odhadnuta na 230 vajec/obyvatele. V Brazílii tvoří domácí spotřeba 99,7 % celkové spotřeby. Pouze 0,3 % jde na export. Pokud jde o export, 65 procent ze zásilek jsou čerstvá vejce a zbytek jsou vaječné výrobky.

Přestože je brazilská drůbež známá spíše vývozem kuřat než prodejem vajec do zahraničí, analytici Národní komory výrobců drůbeže a krmiv však již nějakou dobu věnují pozornost očekáváním brazilského vaječného průmyslu, který začíná realizovat plány na rozvoj zahraniční expanze. KIPDiP věří, že ačkoli se myšlenka Brazilců zdá být v počáteční fázi, měla by být brána docela vážně. V nepříliš vzdálené budoucnosti se může ukázat, že vývoz brazilských vajec bude stejně hlasitý jako brazilských kuřat.

Na brazilský export vajec jsme upozornili již v roce 2019, poté, co jsme se seznámili se zprávami brazilského vaječného průmyslu. Během kongresu SIAVS – Mezinárodní výstavy drůbeže a vepřového masa v Sao Paulu zástupci sektoru vajec z Brazílie navrhli využít zkušeností a kontaktů v arabském světě kolegů vyvážejících kuřata. V Sao Paulu se spekulovalo o tom, že nejjednodušší by bylo využít silného postavení drůbežářských společností na Blízkém východě vyvinuté v průběhu let a proniknout na tento trh. Blízký východ je vnímán jako největší příležitost, už jen kvůli tomu, že tento trh preferuje bílá vejce, která v brazilské produkci dominují. Brazilci chtějí dobýt obchodní zónu, což je pro mnohé globální hráče (kromě Asie) zajímavé sousto. Spekulujeme, že klíč k úspěchu kromě ceny mohou v arabských zemích existovat přímé kapitálové vazby na brazilské lídry ve vývozu drůbežího masa. –poznamenává Katarzyna Gawrońska, ředitelka Národní komory výrobců drůbeže a krmiv.

Dostane se ptačí chřipka do Brazílie?

Brazilský drůbežářský průmysl je díky levnému krmivu, velké nabídce pracovní síly a díky investicím do odvětví největší světovou exportní velmocí drůbeže. Nezanedbatelnou výhodou Brazílie je také fakt, že ptačí chřipka se v této zemi nikdy ve velkém nevyskytla. Nyní se však Brazilci obávají, že by ptačí chřipka mohla zasáhnout i jejich zemi. Brazilští producenti zakládají svůj strach z HPAI na případech detekce viru v jiných jihoamerických zemích. Virus ptačí chřipky byl potvrzen u volně žijících ptáků v Chile, Kolumbii, Ekvádoru, Peru a Venezuele a v některých z těchto zemí byly hlášeny také ohniska u domácí drůbeže.

Podle názoru analytiků KIPDiP by případné vypuknutí epizootie HPAI v Brazílii bylo pro globální drůbežářský průmysl tak velkým šokem, že je těžké ho s něčím srovnávat. Krátkodobě by ceny hospodářských zvířat a ceny drůbežího masa vyletěly téměř okamžitě. Poptávka po dovozu ze zemí jako je Polsko by se dramaticky zvýšila, což by se jistě promítlo do zisků pro chovatele a drůbežárny. Z dlouhodobějšího hlediska by svět jistě musel předefinovat svůj přístup k HPAI a případně zastavit praxi uzavírání hranic před dovozem ze zemí s epizootickou influenzou ptáků.

(kipdop.org.pl)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality