Aktuality
EK a Polsko se dohodly kolem blokády dovozu z Ukrajiny

Evropská komise rozhodla o zákazu dovozu pšenice, kukuřice, řepky, slunečnicových semen a slunečnicového oleje do 5 „frontových“ zemí a Polsko s těmito podmínkami souhlasilo, i když připomeňme, že i země požádala o zákaz dovozu několik dalších produktů. Tranzit ukrajinského zboží bude pokračovat, kupř. přes území Polska. Předmětný zákaz bude platit do 5. června letošního roku.
Ano – nutno říci nahlas – polské vládě, která konečně po mnoha měsících ignorace začala naslouchat výzvám polských farmářů – se to podařilo. Stalo se něco, co bylo dříve vzhledem k současné geopolitické situaci nemyslitelné.
Nebýt silné opozice polské vlády (vedoucí skupinu tzv. 5 „frontových“ zemí) a zavedením embarga na hranici s Ukrajinou, kdy polský nápad pak převzaly i další země sousedící s Ukrajinou – Evropská komise by stále tvrdila, že s nadměrným dovozem není problém.
Po dvou týdnech intenzivních jednání – EK rozhodla zavést zákaz dovozu pšenice, kukuřice, řepky, slunečnicových semen a slunečnicového oleje do 5 „frontových“ zemí, tedy Polska, Slovenska, Maďarska, Rumunsko, Bulharsko a Polsko s těmito podmínkami souhlasily, i když připomeňme, že Polsko požádalo o zákaz dovozu i několika dalších produktů. Tranzit ukrajinského zboží bude pokračovat, kupř. přes území Polska.
Podmínkou realizace tohoto rozhodnutí je, že Polsko (a další čtyři) odstoupí od jednostranného rozhodnutí o zákazu dovozu ukrajinských zemědělských produktů, přijatého bez souhlasu EU.
Předmětný zákaz bude platit do 5. června letošního roku. A co dál?
„Myslím, že tento zákaz bude pravděpodobně prodloužen do konce roku.“ řekl eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski.
Hlavními příjemci obilí z Ukrajiny jsou podle něj Španělsko, Nizozemsko a Itálie. Redakce farmer.pl se pana komisaře zeptala, zda se nebojí, že produkty, jejichž dovoz do pěti zemí v první linii je zakázán, tam budou stále reexportovány?
„Existuje takové riziko. Samozřejmě, že je. Ale nemyslím si, že se tento postup vyplatí.“ řekl Janusz Wojciechowski.
A co ostatní zboží, které bylo na seznamu?
Předmětem diskuse mezi Evropskou komisí a ostatními členskými státy ohledně zákazu dovozu byly (kromě pěti výše uvedených) i další produkty, jako je med, ovoce a zelenina, drůbeží maso, vejce a mléko. Co s nimi?
„Existuje prohlášení Komise, že všechny ostatní produkty, kromě pěti nejcitlivějších, budou analyzovány a je možné uplatnit bezpečnostní doložku obsaženou v nařízení o liberalizaci obchodu s Ukrajinou a ověřovací postup bude zkrácen z 6 na 3 měsíce.“ řekl komisař Wojciechowski.
Kdy budou moci polští zemědělci využít dodatečnou částku podpory z EU?
Připomeňme, že EK souhlasila s vyčleněním dalších 100 milionů EUR z krizové rezervy (pomoc z této rezervy byla uvolněna již potřetí v řadě) na podporu zemědělců v zemích první linie. Kdy budou moci polští zemědělci využít této podpory?
„Z tohoto fondu Polsko obdrží 40 milionů EUR s možností dvojího spolufinancování této částky z národních fondů, tj. celkem 120 milionů EUR. Myslím si, že v nadcházejících dnech budou v této věci přijata konečná rozhodnutí a jejich další realizace a distribuce je věcí Polska.“ řekl Janusz Wojciechowski.
Na dotaz novinářů, zda by komisař EU pro zemědělství neměl v souvislosti s celou touto krizovou situací související s dovozem z Ukrajiny odstoupit a proč nebyl takový zákaz zaveden mnohem dříve, Janusz Wojciechowski uvedl:
„To je špatné myšlení. Tato krize byla nevyhnutelná, protože je výsledkem války. EU nemohla preventivně zasáhnout. Opatření EU je možné, pokud se skutečně potvrdí vážné narušení trhu. Připomínám, že volný trh a nezasahovat do volného trhu co nejdéle je hlavní zásadou EU. První žádost místopředsedy vlády Henryka Kowalczyka z prosince 2022 jsem vzal velmi vážně. Tehdy začaly akce k aktivaci krizové rezervy. (…) Věřím, že jsem reagoval všemi možnými nástroji, které jsem měl k dispozici a které na mně závisely, a reagoval jsem včas. V důsledku toho již polští zemědělci obdrželi pomoc ve výši více než 5 miliard PLN.“
Během konference podrobně diskutoval o všech formách dosavadní pomoci, včetně: pro polské zemědělce a dodal:
„Čelil jsem třem výhradám. Proč jsem podpořil liberalizaci obchodu s Ukrajinou? Politický a ekonomický raison d’état to vyžadoval. Díky této liberalizaci má Polsko vynikající výchozí pozici pro budoucí rekonstrukci Ukrajiny. Druhá věc – proč nebyla záloha. Legálně lze zálohy ukládat pouze na zboží, které podléhá clu a u obilí, které clu nepodléhalo, jsme takovou situaci prostě neměli. (…) Nebylo možné uložit ze strany EU povinnost dohlížet na přepravu.“
Z toho, co se zatím v tématu ukrajinského dovozu událo, je podle komisaře závěr: „Musíme trh bedlivě sledovat a reagovat na to, co se na něm děje. Chtěl bych zdůraznit, že ochrana hranic a kontrola dovozu jsou stále úkoly členských států,“ dodal Janusz Wojciechowski.
(farmer.pl)
Aktuality
Ceny producentů vajec v ČR jsou o čtvrtinu nižší než v Polsku i pod průměrem EU

Ceny českých producentů vajec byly v polovině listopadu zhruba o čtvrtinu nižší než v Polsku. Vyplývá to z dat Evropské komise. Podle Českomoravské drůbežářské unie je z Polska dlouhodobě kolem 70 procent vajec, které se do ČR dováží. Proti průměru EU byly ceny nižší zhruba o pětinu. O asi 15 procent byly nižší ceny zemědělců oproti cenám na Slovensku. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v říjnu vzrostly spotřebitelské ceny vajec oproti září o více než osm procent.
Komise sleduje ceny po jednotlivých týdnech. Z posledních dat vyplývá, že za 100 kilogramů vajec čeští chovatelé dostali v minulém týdnu 178,92 eura, tedy 4359 Kč. V Polsku byla cena za stejné množství 241,69 eura, což je zhruba 5888 Kč. Průměr EU byl 225,88 eura za 100 kilogramů, tedy 5503 Kč.
Ceny českých producentů klesly od konce května do minulého týdne zhruba o 12 procent, ukazují data. Průměr EU klesl za stejné období o osm procent. V Polsku se ceny snížily téměř o šest procent. Z dat komise také vyplývá, že v ČR jsou ve srovnání s ostatními členskými státy ceny producentů vajec mezi nejnižšími. V minulém týdnu byla cena nižší pouze na Kypru.
Podle ČSÚ letos spotřebitelské ceny vajec v ČR klesaly. Oproti lednovému průměru, kdy stálo jedno vejce 5,65 Kč, se ceny do října snížily o více než čtvrtinu na 4,04 Kč za kus. Cena vajec v říjnu poprvé v letošním roce meziměsíčně vzrostla o 0,31 Kč, což je zhruba osmiprocentní růst. V září byla průměrná cena za kus 3,73 Kč.
Čeští chovatelé na rozdíl od sousedního Polska musí v následujících letech své chovy přestavět kvůli zákazu klecových chovů, který začne platit od roku 2027. V současnosti je podle posledních dat Ústřední evidence drůbeže v obohacených klecích 58 procent nosnic v ČR. Přestavba bude podle stát tři miliardy korun, odhaduje drůbežářská unie. V Polsku se podle ní zatím žádný zákaz nechystá a v klecích tamní zemědělci chovají zhruba 72 procent nosnic, na Slovensku je to o dvě procenta více. Podle drůbežářské unie dlouhodobě kromě Polska část dovozu vajec tvoří produkce ze Slovenska nebo z Nizozemska.
Ministerstvo zemědělství v prvním kole programu rozvoje venkova umožní čerpat podporu na přestavbu hal z klecových chovů na alternativy. Firmy budou moci žádat až o 30 milionů korun na jeden projekt. Ředitel společnosti Vejce Kosičky z Královéhradecka Jan Pozdílek dříve uvedl, že náklady na produkci vajec ve voliérových chovech jsou o zhruba 0,50 Kč na kus vyšší než v klecových. O tu cenu proto musí alespoň navýšit své ceny zemědělci, aby dokázali pokrýt náklady. Hrozí proto podle něj, že bude kvůli tomu růst dovoz levnějších vajec ze zahraničí.
Ceny zemědělských výrobců vajec za 100 kilogramů (v eurech)
Týden od | Týden v roce | ČR | Polsko | Slovensko | Průměr EU |
19.6.2023 | 25 | 204,09 | 235,39 | 217,23 | 230,68 |
24.7.2023 | 30 | 179,82 | 215,05 | 196,19 | 206,15 |
28.8.2023 | 35 | 168,09 | 211,38 | 203,08 | 209,32 |
2.10.2023 | 40 | 169,21 | 206,67 | 217,46 | 214,54 |
6.11.2023 | 45 | 178,64 | – | 206,99 | 222,29 |
13.11.2023 | 46 | 178,92 | 241,69 | 211,55 | 225,88 |
zdroj: Evropská komise
(ČTK)
Aktuality
Vajíčka od ukrajinského veľkovýrobcu pod drobnohľadom

Na hraničnej kontrolnej stanici Vyšné Nemecké objavili dvakrát po sebe v zásielke slepačích vajec z Ukrajiny vzorky s vyšším obsahom nepovolených látok, ako to umožňujú normy Európskej únie. V oboch prípadoch išlo o rovnakého výrobcu Yasensvit a v oboch bola zásielka určená do Lotyšska. K nálezu na hraniciach Štátna veterinárna a potravinová správa uvádza, že išlo o porušenie Nariadenia Komisie, ktorým sa stanovujú maximálne hodnoty prítomnosti kokcidiostatík alebo histomonostatík v potravinách. V ďalšom prípade išlo o vysoký obsah antikokcidika diklazuril.
Podľa informácií ŠVPS SR sa takéto závadné vajíčka nedostali na slovenský trh.„V informačnom systéme evidujeme len jednu zásielku smerujúcu k odberateľovi na Slovensko, ale táto bola dňa 24.09.2023 pre nevyhovujúcu dokladovú kontrolu zamietnutá,“ uviedol pre polnoinfo.sk Martin Chudý, poverený ústredný riaditeľa ŠVPS SR.
Podrobený kontrole
Všetky zásielky tohto výrobcu v súčasnosti zastavia na slovensko-ukrajinských hraniciach a podrobia kontrole. Podľa európskej legislatívy sa takého zvýšené opatrenia vyžadujú v prípade zistených pozitívnych výsledkov. „Každá nasledujúca zásielka je podrobená odberu vzoriek a je úradne pozastavená na hranici EÚ do doby doručenia laboratórnych výsledkov. V prípade pozitívnych výsledkov sú prijaté ďalšie opatrenia a zásielky nesmú byť prepustené na územie EÚ,“ uviedol Martin Chudý.
S vajíčkami je to ťažšie ako s obilím
Poverený riaditeľ ŠVPS je presvedčený, že so slepačími vajcami je to iné, ako s obilím z Ukrajiny, ktoré často ostávalo na Slovensku, aj keď bolo určené do inej krajiny. „Odčerpať zo zásielok vajec, ktoré sa prevážajú cez Slovensko, nie je možné. Každá je úradne zapečatená so sprievodný dokumentom CHEDP (Common Health Entry Document), v ktorom je kompetentná autorita v mieste určenia informovaná o množstve prepravovaného tovaru. V prípade, ak by zásielka nedorazila na miesto určenia, táto autorita musí o tom upovedomiť ostatné členské krajiny,“ uviedol riaditeľ ŠVPS.
Ukrajinský veľkovýrobca dobýva trhy
Yasensvit je hydinový farma, filiálka spoločnosti Ovostar Union, veľkoproducenta, ktorý vyváža vajíčka do viac ako 50 krajín sveta. Do EÚ vyvážajú svoje výrobky do Dánska, Nemecka, Poľska, Lotyšska a Talianska. Produkčné činnosti sa realizujú v centrálnej Ukrajine.
(poľnoinfo.sk)
Aktuality
Stavy drůbeže by letos mohly klesnou až o 15 %

V českých chovech by mohly podle odhadu Českomoravské drůbežářské unie letos klesnout stavy až zhruba o 15 procent. V loňském roce klesly o osm procent. Povede to hlavně k růstu dovozu ze zahraničí. Řekla to předsedkyně unie Gabriela Dlouhá. Upozornila na to, že možné další zdražování elektřiny tuzemské chovatele dále znevýhodňuje.
Drůbežářská unie již delší dobu upozorňuje na to, že chovatelé se potýkají s vysokými náklady a tlakem levnějších dovozů potravin ze zahraničí. Největší podíl tvoří krmné směsi, které tvoří kolem 65 procent nákladů. Dlouhá již dříve uvedla, že i když v současnosti výrazně klesají ceny komodit, tak krmné směsi zlevňují mnohem méně.
V září zveřejněná studie Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích uvedla, že krmné směsi od ledna 2021 do letošního března zdražily téměř o 52 procent. Analýza také poukázala na to, že loni vzrostla průměrná cena za kilogram živé hmotnosti kuřete oproti roku 2018 o 21,5 procenta. Upozornila na to, že nárůst ceny nestačil pokrýt růst nákladů, které se oproti stejnému roku zvýšily téměř o 38 procent.
Místopředseda představenstva společnosti Proagro Nymburk Zdeněk Mlázovský řekl, že přestože ceny energií nyní klesají, stále jsou výrazně vyšší než v době před výrazným růstem cen. K tomu došlo hlavně vlivem ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru. Mlázovský uvedl, že pro podnik je nyní výhodnější nakupovat na spotovém trhu než mít fixovanou cenu. Firma tedy nakupuje množství energie na určité období podle aktuálních cen.
Mlázovský řekl, že v chovech nosnic elektřinu využívají podniky hlavně na ventilaci v letním období. V zimě se využívá pouze nárazově kvůli vlhkosti nebo pokud se zvýší koncentrace oxidu uhličitého (CO2) v halách. V průměru za celý rok elektrická energie tvoří kolem dvou až tři procent nákladů, řekl. Mlázovský dále uvedl, že firma rozšiřuje na svých budovách fotovoltaiku. V letních obdobích by podle něj panely měly dokázat pokrýt většinu spotřeby na ventilaci hal. Poznamenal, že se ale v některých případech podnik potýká s tím, že není dostatečná kapacita připojení do rozvodné sítě.
Cenu energií pro firmy může ovlivnit návrh Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který oznámil zvýšení regulované složky elektřiny. U domácností má být nárůst oproti letošku o 71 procent, na hladině vysokého napětí o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent. Cena elektřiny se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát.
Návrh kritizovala Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR i Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala je zvyšování cen špatnou zprávou i pro zemědělce. Podotkl, že chovatelé i pěstitelé se již nyní nachází ve složité situaci, kdy mají stále vysoké náklady, které neodpovídají výkupním cenám. „Je alarmující, že další vlna zdražování se nebude odvíjet ani tak od situace na trhu, ale chystá ji stát,“ dodal.
ČTK