Connect with us
Reklama

Aktuality

Farmy Woźniak: Respektujeme slepice žijící v kleci

Published

on

„Vážíme si a respektujeme slepice žijící „v klecích“. Mají stálý přístup k nejkvalitnějším potravinám, čistou vodu, používají pískové koupele a jsou v teple. Mohou svobodně snášet vejce. Slepice ve volném výběhu snášejí o polovinu méně vajec, protože žijí v neustálém pocitu nebezpečí. “ říká Barbara Woźniak, prezidentka polské společnosti Ovotek a zástupkyně správní rady Farem Woźniak, vlastníka značky Zdrovo.

Ve veřejném prostoru již několik let probíhá debata o životních podmínkách slepic, která snášejí vejce v průmyslových farmách. Každé z označení na skořápkách – 0,1,2,3, má své příznivce a odpůrce z důvodu dobrých životních podmínek zvířat nebo bezpečnosti konzumace vajec. Polsko je jedním z předních evropských producentů konzumních vajec a chov v klecích značený číslem „tři“ má více než 80 % podíl na trhu.

Metody chovu a značení vajec

V Polsku existují čtyři způsoby chovu nosnic. Dominantním modelem jsou klecové chovy – podíl na trhu je vyšší než 80 %, podestýlka má přibližně 11 %, volný výběh 4 % a ekologické zemědělství méně než 1 %.
Kolem „trojek“ se vede nejžhavější diskuse. Obhájci práv zvířat apelují na producenty, aby se vzdali této metody chovu, a na spotřebitele, aby si vybírali vejce s označením 2, 1 nebo 0. Je však třeba poznamenat, že odborná směrnice o dobrých životních podmínkách z roku 1999 stanovila nové parametry, které poskytují slepicím mnohem větší využitelnou plochu klece a lepší podmínky pro hnízdění, napájení a krmení.

Alternativní metody chovu, tj. podestýlka, volný výběh nebo ekologický chov, se promítají do konečné ceny vajec, která je stále dominantním faktorem pro spotřebitele. „Cena je důležitým určujícím činitelem volby nejen pro spotřebitele v obchodě, ale především pro zpracovatele nebo producenty, kteří používají vejce k výrobě majonézy, těstovin atd. Přechod v Polsku na plně alternativní zemědělství je nemožný kvůli nižším objemům výroby. Pro „volný výběh“ by bylo zapotřebí nepředstavitelné množství půdy a mělo by to významný dopad na kapsy kupujících.“ dodává Barbara Woźniak.

„Stále častěji se setkáváme se sociálním odporem proti chovům s volným výběhem. Místní komunity se mobilizují a projevují demonstracemi svůj nesouhlas s touto formou zemědělství, která by měla probíhat v jejich okolí. Mají obavy z degradace životního prostředí a zápachu. To ukazuje druhou stranu mince probíhající diskuse.“ shrnuje Barbara Woźniak.

Podle nezávislých výzkumů, včetně amerického CAST, neexistují žádné rozdíly mezi kvalitativními hodnotami vajec z klecových chovů a vajec chovaných ve volném výběhu. Na druhou stranu polský Smogový alarm testoval vejce slepic chovaných ve volném výběhu a uvedl, že slepice, které se volně pohybovaly po výběhu a nacházely tam jídlo, snášely vejce se zvýšeným obsahem těžkých kovů a dioxinů. Vysoká koncentrace dioxinů je extrémně nebezpečná, protože má obrovský dopad na vývoj mozku, imunitní, endokrinní a reprodukční systém a zvyšuje náchylnost k rakovině.

„Vejce z hlediska nutriční hodnoty a vitamínů, bez ohledu na chov, mají kvalitativně stejnou úroveň. Pokud jde o mikrobiologickou bezpečnost, je vejce z klece nejbezpečnější a nejlevnější. V reakci na probíhající diskurz o metodách chovu a dobrých životních podmínkách zvířat jsme však v drůbežárnách Woźniak připraveni poskytnout našim spotřebitelům vejce z podestýlky. Jsou to také mikrobiologicky nezávadná vejce, která splňují nejvyšší standardy kvality.“ zdůrazňuje Barbara Woźniak.

Šťastná slepice snáší vejce

Bez ohledu na kategorii chovu je nejdůležitějším aspektem dobrých životních podmínek zvířat zdravé a bezpečné vejce. K dosažení tohoto cíle musí být v celém produkčním řetězci splněna řada požadavků: zajištění přiměřeného prostoru, řádná péče, prevence úrazů, zajištění rychlé diagnostiky a léčby, zajištění přístupu k čerstvé vodě a jídlu, poskytnutí prostoru pro odpočinek a zajištění vhodných mikroklimatických podmínek v chovech.

Dobré životní podmínky zvířat v průmyslových farmách se řídí ustanoveními polského práva a práva EU. Farmy prochází veterinární kontrolou, která přísně hodnotí podmínky a způsob chovu. Za zajištění dobrých životních podmínek zvířat zodpovídá chovatel a nejde jen o jeho vědomí nebo svědomí, ale diktuje to hlavně ekonomika. Zdravá a šťastná slepice je výsledkem péče o její blahobyt, za což se odvděčuje vajíčky.

„Slepice je šťastná, když snáší vajíčka. Snáší je, když dostává dobré, kvalitní krmivo, cítí se v bezpečí a jsou splněny všechny její potřeby. V naší společnosti se staráme o dobré životní podmínky zvířat, vzděláváme o nich trh a vyprávíme příběh vajíčka, které je nesmírně důležitou součástí stravy. Vyvrcholením našich celoročních aktivit je 9. října Světový den vajec, který organizuje International Egg Commision, jejíž jsme členem. Věříme, že stojí za to mluvit o vejci, protože neexistuje žádné jiné jídlo, které by bylo tak blízké ideálu, pokud jde o nutriční hodnotu.“ uzavírá Barbara Woźniak.

Přeloženo z portalspozywczy.pl

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Greenwashing poškozuje drůbežářský průmysl

Published

on

Drůbežářský a masný průmysl vždy hledá způsoby, jak být ekologicky udržitelnější, ale společnosti si musí dávat pozor na greenwashing, tvrdí Frank Mitloehner, Ph.D., UC Davis, Department of Animal Science, který prezentoval na International Production and Processing Expo (IPPE) 2024.

Co je tedy greenwashing?

Organizace spojených národů definuje greenwashing jako „klamání veřejnosti, aby uvěřila, že společnost nebo jiný subjekt dělá pro ochranu životního prostředí více, než to ve skutečnosti je“ (forma dezinformace, která je šířena za účelem zvýšení povědomí o pozitivním environmentálně dopadu produktu, služby, řešení nebo přístupu. Mezi příklady greenwashingu patří používání zavádějících environmentálních označení nebo prosazování cílů udržitelnosti bez skutečného plánu na jejich dosažení. „Musíme být velmi opatrní, abychom nebyli obviněni z greenwashingu, protože to naši kritici v živočišné výrobě říkají. Teď slibují čistou nulu tam nebo uhlíkovou neutralitu nebo klimatickou neutralitu, takže každá organizace má své vlastní cíle, ale stejně jich není schopna dosáhnout,“ řekl Mitloehner. „Podle mého názoru musíme opravdu dbát na to, abychom si vytýčili cíle, které jsou srozumitelné lidem, kteří se o ně zajímají.“

Jak greenwashing poškozuje drůbežářský průmysl?

Když si firmy a organizace stanoví klimatické cíle, kterých nakonec nedosáhnou, ztratí důvěru spotřebitelů. Riziko představuje podle Mitloehnera také zmatení spotřebitelů kvůli „nedostatečné standardizaci a harmonizaci“; vzhledem k tomu, že různé organizace stanovují různé klimatické cíle, spotřebitelé nebudou vědět, které z nich jsou skutečně legitimní nebo které lakují nazeleno.

Tento zmatek poškodí image celého odvětví

Mitloehner také varoval před tím, že jedna generace si bude klást environmentální cíle, kterých příští generace nebude schopna dosáhnout. „Mnoho z těchto lidí, kteří činí tato odvážná tvrzení (environmentální cíle), bude do roku 2030 v důchodu, ale společnosti budou tato tvrzení dodržovat,“ řekl Mitloehner. „A to je významný závazek.“ Jinými slovy, „uvádění těchto odvážných tvrzení“ může krátkodobě fungovat pro image společnosti, ale připravuje společnost na neúspěch v budoucnu. „Pokud si nejste jisti, zda můžete něčeho dosáhnout do roku 2030, 2040, 2050, neslibujte to, protože není absolutně nic horšího,“ dodal Mitloehner.

(WATTPoultry.com, naschov.com)

Continue Reading

Aktuality

Je len otázkou času, kedy vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka

Published

on

V Slovenských veľkochovoch sa prvýkrát objavila agresívna forma vtáčej chrípky a za obeť jej padli desaťtisíce sliepok. Ako táto agresívna forma vznikla, akou hrozbou je pre ľudí, a čo s tým majú priemyselné veľkochovy?

Vtáčia chrípka začala pôvodne ako mierne ochorenie vodného vtáctva. Priemyselné veľkochovy však vytvorili ideálnu živnú pôdu pre zmutovanie vtáčej chrípky do agresívnej formy, ako ju zažívame dnes. Kvôli extrémnej genetickej podobnosti sliepok vo veľkochovoch a stresujúcim otrasným podmienkam, ktoré oslabujú sliepkam imunitný systém, je zapríčinené bleskové šírenie vírusu, pričom každý ďalší prenos je pre neho príležitosťou mutovať.

Stačí, ak sa vo veľkochove nakazí jedna sliepka. Vtáčia chrípka sa prenáša kontaktom, a tak netrvá dlho, kým sliepky natlačené v klietkach jedna na druhej nakazí vírus a postupne zamorí celý chov. Už pri nakazení pár jedincov usmrtia desaťtisíce sliepok v celom chove. Klietky, v ktorých prežijú sliepky celý život v hororových podmienkach nie sú riešením, naopak zvyšovanie stresu sliepkam tento problém len zhoršuje.

Priemyselné veľkochovy, kde sú sliepky natlačené hlava na hlave, sú zároveň časovanou bombou pre vypuknutie epidémie, ktorá môže vyústiť v pandémiu. Je len otázkou času, kedy v nich vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka a priniesť podobnú skazu ako nedávny COVID-19 či španielska chrípka pred sto rokmi. Môžu za to naozaj divožijúce vtáky?

Podľa Európskeho úradu pre bezpečnosť potravín (EFSA) najčastejšou príčinou zavlečenia ochorenia do veľkochovu nie je divožijúce vtáctvo, ale zanedbávanie hygienických opatrení pracovníkov a pracovníčok. Štúdie EFSA naviac ukázali, že neexistujú významné rozdiely v šírení ochorenia v rôznych typoch chovu.*

Nebezpečné mutácie vtáčej chrípky majú na svedomí priemyselné veľkochovy. Jediným riešením, ktoré dlhodobo ochráni zvieratá aj ľudí pred ďalšou pandémiou nie je zatváranie zvierat do čoraz menších klietok, ale odklon od priemyselných veľkochovov k prirodzeným podmienkam pre zvieratá.

(Humánný pokrok)

Continue Reading

Aktuality

Potvrdili nové dve ohniská vtáčej chrípky v dvoch krajoch

Published

on

Zlá správa z agrosektora. Po Zlatnej na Ostrove, kde museli usmrtiť 40-tisíc kusov hydiny, potvrdili vtáčiu chrípku už aj na farmách pri Senci v Bratislavskom kraji a pri Trnave.

Smutnú správu zverejnilo Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka. „Vtáčia chrípka je potvrdená aj na farmách pri Senci a pri Trnave. Ide zrejme o sekundárne ohniská nákazy,“ informovalo ministerstvo.

„Po tom, ako bola minulý týždeň ukončená depopulácia 40-tisíc kusov hydiny na farme Nový Pavol v Zlatnej na Ostrove, boli na príslušné pracoviská Regionálnej veterinárnej a potravinovej správy Senec a Trnava nahlásené ďalšie zvýšené úhyny hydiny v dvoch rozmnožovacích a úžitkových chovoch na farmách Veľká Častá a Špačince,“ upresnilo ministerstvo. Vo Veľkej Častej uhynulo 28-tisíc kusov hydiny a v Špačinciach 24-tisíc kusov.

Podľa ministerstva ide na základe predbežných záverov zrejme o sekundárne ohniská, ktoré sú prepojené s primárnym ohniskom na farme Nový Pavol. „Epizootologické šetrenie naďalej prebieha. Regionálne veterinárne a potravinové správy Trnava a Senec nariadili opatrenia v zmysle platných predpisov,“ uzavrelo ministerstvo.

(pluska.sk)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality