Aktuality
Farmy Woźniak: Respektujeme slepice žijící v kleci

„Vážíme si a respektujeme slepice žijící „v klecích“. Mají stálý přístup k nejkvalitnějším potravinám, čistou vodu, používají pískové koupele a jsou v teple. Mohou svobodně snášet vejce. Slepice ve volném výběhu snášejí o polovinu méně vajec, protože žijí v neustálém pocitu nebezpečí. “ říká Barbara Woźniak, prezidentka polské společnosti Ovotek a zástupkyně správní rady Farem Woźniak, vlastníka značky Zdrovo.
Ve veřejném prostoru již několik let probíhá debata o životních podmínkách slepic, která snášejí vejce v průmyslových farmách. Každé z označení na skořápkách – 0,1,2,3, má své příznivce a odpůrce z důvodu dobrých životních podmínek zvířat nebo bezpečnosti konzumace vajec. Polsko je jedním z předních evropských producentů konzumních vajec a chov v klecích značený číslem „tři“ má více než 80 % podíl na trhu.
Metody chovu a značení vajec
V Polsku existují čtyři způsoby chovu nosnic. Dominantním modelem jsou klecové chovy – podíl na trhu je vyšší než 80 %, podestýlka má přibližně 11 %, volný výběh 4 % a ekologické zemědělství méně než 1 %.
Kolem „trojek“ se vede nejžhavější diskuse. Obhájci práv zvířat apelují na producenty, aby se vzdali této metody chovu, a na spotřebitele, aby si vybírali vejce s označením 2, 1 nebo 0. Je však třeba poznamenat, že odborná směrnice o dobrých životních podmínkách z roku 1999 stanovila nové parametry, které poskytují slepicím mnohem větší využitelnou plochu klece a lepší podmínky pro hnízdění, napájení a krmení.
Alternativní metody chovu, tj. podestýlka, volný výběh nebo ekologický chov, se promítají do konečné ceny vajec, která je stále dominantním faktorem pro spotřebitele. „Cena je důležitým určujícím činitelem volby nejen pro spotřebitele v obchodě, ale především pro zpracovatele nebo producenty, kteří používají vejce k výrobě majonézy, těstovin atd. Přechod v Polsku na plně alternativní zemědělství je nemožný kvůli nižším objemům výroby. Pro „volný výběh“ by bylo zapotřebí nepředstavitelné množství půdy a mělo by to významný dopad na kapsy kupujících.“ dodává Barbara Woźniak.
„Stále častěji se setkáváme se sociálním odporem proti chovům s volným výběhem. Místní komunity se mobilizují a projevují demonstracemi svůj nesouhlas s touto formou zemědělství, která by měla probíhat v jejich okolí. Mají obavy z degradace životního prostředí a zápachu. To ukazuje druhou stranu mince probíhající diskuse.“ shrnuje Barbara Woźniak.
Podle nezávislých výzkumů, včetně amerického CAST, neexistují žádné rozdíly mezi kvalitativními hodnotami vajec z klecových chovů a vajec chovaných ve volném výběhu. Na druhou stranu polský Smogový alarm testoval vejce slepic chovaných ve volném výběhu a uvedl, že slepice, které se volně pohybovaly po výběhu a nacházely tam jídlo, snášely vejce se zvýšeným obsahem těžkých kovů a dioxinů. Vysoká koncentrace dioxinů je extrémně nebezpečná, protože má obrovský dopad na vývoj mozku, imunitní, endokrinní a reprodukční systém a zvyšuje náchylnost k rakovině.
„Vejce z hlediska nutriční hodnoty a vitamínů, bez ohledu na chov, mají kvalitativně stejnou úroveň. Pokud jde o mikrobiologickou bezpečnost, je vejce z klece nejbezpečnější a nejlevnější. V reakci na probíhající diskurz o metodách chovu a dobrých životních podmínkách zvířat jsme však v drůbežárnách Woźniak připraveni poskytnout našim spotřebitelům vejce z podestýlky. Jsou to také mikrobiologicky nezávadná vejce, která splňují nejvyšší standardy kvality.“ zdůrazňuje Barbara Woźniak.
Šťastná slepice snáší vejce
Bez ohledu na kategorii chovu je nejdůležitějším aspektem dobrých životních podmínek zvířat zdravé a bezpečné vejce. K dosažení tohoto cíle musí být v celém produkčním řetězci splněna řada požadavků: zajištění přiměřeného prostoru, řádná péče, prevence úrazů, zajištění rychlé diagnostiky a léčby, zajištění přístupu k čerstvé vodě a jídlu, poskytnutí prostoru pro odpočinek a zajištění vhodných mikroklimatických podmínek v chovech.
Dobré životní podmínky zvířat v průmyslových farmách se řídí ustanoveními polského práva a práva EU. Farmy prochází veterinární kontrolou, která přísně hodnotí podmínky a způsob chovu. Za zajištění dobrých životních podmínek zvířat zodpovídá chovatel a nejde jen o jeho vědomí nebo svědomí, ale diktuje to hlavně ekonomika. Zdravá a šťastná slepice je výsledkem péče o její blahobyt, za což se odvděčuje vajíčky.
„Slepice je šťastná, když snáší vajíčka. Snáší je, když dostává dobré, kvalitní krmivo, cítí se v bezpečí a jsou splněny všechny její potřeby. V naší společnosti se staráme o dobré životní podmínky zvířat, vzděláváme o nich trh a vyprávíme příběh vajíčka, které je nesmírně důležitou součástí stravy. Vyvrcholením našich celoročních aktivit je 9. října Světový den vajec, který organizuje International Egg Commision, jejíž jsme členem. Věříme, že stojí za to mluvit o vejci, protože neexistuje žádné jiné jídlo, které by bylo tak blízké ideálu, pokud jde o nutriční hodnotu.“ uzavírá Barbara Woźniak.
Přeloženo z portalspozywczy.pl
Aktuality
Miliony kohoutů potkává smrt. Vejce snášejí jenom v pohádkách či mytologii

Kampaně na uzákonění zákazu zabíjení jednodenních kuřátek v chovech nosných plemen drůbeže probíhají v mnoha zemích EU. Brzy budou i u nás.
Kohouti snášejí vejce pouze v pohádkách, případně ve slovanské mytologii. Lidé pohybující se ve vaječném průmyslu však dobře vědí, že je tato biologicky daná neschopnost ptačích jedinců důvodem, proč je každoročně řízeně usmrcováno dvanáct milionů jednodenních kohoutků. „Děje se tak pouze proto, že kohouti vejce nesnášejí, a tak jsou prostě v tomto byznysu zbyteční. Nyní se mluví o zákazu takového zabíjení. Podobný už přijalo Německo,“ říká pro deník Metro Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP).
Devětkrát dražší myši
Jenže tito kohoutci jsou podle odborníků v současnosti hlavní potravou masožravých pacientů záchranných stanic. Především jde o léčené poštolky, oba druhy kání. Puštíci, kalousi a další sovy, bílí i černí čápi, ale třeba i ježci nebo lasicovité šelmy jich ve stanicích ročně spotřebují tři miliony.
„V zoologických zahradách jich zvířata zkonzumují odhadem dva miliony. Pokud k zákazu dojde, některé záchranné stanice horko těžko nahradí kuřátka myškami, jiné stanice na to mít nebudou, a tak skončí. Myš je totiž osmkrát, někdy i devětkrát dražší než kuře. Navíc aby mohla kuřata žít a být zabita chovatelem později, bude nutné pro potravu zachraňovaným zvířatům vychovat a zabít myš. To tak nějak nedává smysl ani v etické rovině,“ kroutí hlavou Stýblo.
Kampaně napříč Evropou
Na uzákonění zákazu zabíjení jednodenních kohoutků v chovech nosných plemen drůbeže probíhají v mnoha zemích Evropské unie rozsáhlé kampaně. Podle lidí z ČSOP budou brzy i u nás. Jejich cílem je rozlišovat pohlaví zárodků už ve vajíčku a „samčí vejce“ likvidovat anebo vylíhnuté kohoutky nechat dožít až do jateční velikosti a zabít je poté. Podle Přemysla Rabase, ředitele Safari Parku Dvůr Králové a známého odborníka na problematiku zoologických zahrad, by ale byl podobný postup více než nesmyslný. S ním souhlasí i předseda Národní sítě záchranných stanic David Číp. „Pokud kvůli tlaku ochránců zvířat skutečně dojde k zákazu zabíjení jednodenních kohoutků tak, jako se to už stalo v Německu, budou se muset místo nich chovat a zabíjet jiná zvířata, jež jsou
vhodná pro krmení tisíců pacientů v záchranných stanicích. Smrt jednoho zvířete bude nahrazena smrtí jiného a někdy paradoxně pouhé oddálení smrti jednoho zvířete bude vykoupeno smrtí mnoha jiných,“ vysvětluje David Číp.
Zvažovaný zákaz nejen že podle něj vážně ohrožuje celý systém záchrany divokých handicapovaných zvířat v naší zemi, ale je navíc i daleko horší variantou z hlediska zátěže na naší přírodu a životní prostředí. „Speciální chovy hlodavců i ptáků na krmení masožravců v záchranných stanicích i zoo spotřebují daleko více přírodních zdrojů na krmivo, stelivo, vytápění i ubikace než pouhé dolíhnutí vajíček, která se pak navíc budou muset bez užitku likvidovat jako odpad,“ kroutí hlavou Číp.
Etika versus byznys
Podle Rabase je pro mnohé z tuzemských zoologických zahrad krmivo v podobě usmrcených jednodenních kohoutků jen těžko nahraditelné. Přičemž pokud by kampaň uspěla, bude to znamenat nejen obrovský nárůst nákladů pro záchranné stanice a zoologické zahrady, ale rovněž mnohem větší zatížení životního prostředí. „Nosnice necháme snášet a vajíčka nějakou dobu inkubovat, aby se pak zlikvidovala v asanačních ústavech. Nejsmutnější je však velký etický problém celé věci. Usmrtí se totiž minimálně dvakrát více zvířat. Kohoutci ještě ve vajíčku přijdou vniveč. Následně budou muset být nákladně odchována a usmrcena jiná zvířata jako jejich náhrada. To myslím autoři kampaně, pokud mají rádi zvířata, nemohou dopustit,“ konstatuje ředitel královédvorské zoo.
Záchranné stanice si jsou dle slov svých zástupců vědomy, že zabíjení jednodenních kuřátek jenom proto, že mají špatné pohlaví, je neetické. Ovšem řešení, kdy se zabíjí místo kohoutků jiná zvířata, má k etice také daleko. A je navíc likvidační pro záchranné stanice, které ročně přijímají z přírody více jak třicet tisíc handicapovaných zvířat. „A i díky potravě v podobě mrtvých kuřat jich více jak šedesát procent zachráníme a vrátíme do přírody,“ uzavírá Stýblo.
(metro.cz)
Aktuality
Dovoz ukrajinských vajec zakázalo aj Maďarsko

Zámerom tohto kroku je ochrana záujmov maďarských poľnohospodárov, doplnil minister s tým, že zahŕňať bude „obilie, repkové a slnečnicové semená, múku, jedlý olej, med, určité druhy mäsa a vajcia“.
Budapešť 15. septembra (TASR) – Maďarská vláda v piatok oznámila, že zachová v platnosti obmedzenia dovozu poľnohospodárskych produktov z Ukrajiny napriek rozhodnutiu Európskej komisie (EK) o ukončení zákazu. TASR o tom informuje podľa agentúry AFP. „Maďarsko uzavrie svoje hranice pre 24 ukrajinských produktov,“ uviedol maďarský minister poľnohospodárstva István Nagy na sociálnej sieti. Dosiaľ bol zákaz obmedzený na štyri agrokomodity.
Zámerom tohto kroku je ochrana záujmov maďarských poľnohospodárov, doplnil minister s tým, že zahŕňať bude „obilie, repkové a slnečnicové semená, múku, jedlý olej, med, určité druhy mäsa a vajcia“. Zákaz dovozu štyroch komodít z Ukrajiny, a to pšenice, kukurice, repky a slnečnicových semien, v piatok večer predĺžila aj slovenská vláda. Platiť bude do konca roka, vyplýva zo stanoviska premiéra Ľudovíta Ódora.
Zavedenie národného zákazu dovozu ukrajinských agrokomodít predtým oznámilo tiež Poľsko. V prípade všetkých troch krajín sa zákazy týkajú len vnútroštátneho dovozu, nie tranzitu na ďalšie trhy, dopĺňa agentúra Reuters. Bulharsko vo štvrtok oznámilo, že zákaz nepredĺži. Rumunsko avizovalo, že sa bude riadiť stanoviskom EK, no tamojší poľnohospodári pohrozili štrajkami v prípade nepredĺženia zákazu.
EK v máji zaviedla dočasné embargo na dovoz štyroch ukrajinských agrokomodít, a to pšenice, kukurice, repky a slnečnice. Cieľom bolo zastaviť narušovanie trhu v členských štátoch EÚ susediacich s Ukrajinou – v Bulharsku, Maďarsku, Poľsku, Rumunsku a na Slovensku. V piatok večer eurokomisia oznámila, že platnosť embarga vyprší podľa plánu koncom dňa. Po analýze údajov týkajúcich sa vplyvu vývozu týchto agrokomodít z Ukrajiny na trh EÚ totiž dospela k záveru, že narušenia trhu v týchto piatich členských štátoch boli odstránené.
Ukrajina podľa EK zároveň súhlasila, že do 30 dní zavedie konkrétne zákonné opatrenia vrátane systému vývozných licencií, aby sa predišlo nárastu množstva obilnín v krajinách EÚ.
(teraz.sk)
Aktuality
Maďarské organizácie vyzvali na zákaz dovozu ukrajinskej hydiny do EÚ

Budapešť 18. augusta (TASR) – Maďarská poľnohospodárska komora a záujmové združenie hydinárskeho priemyslu BTT vyzvali na zastavenie dovozu ukrajinskej hydiny a vajec do Európskej únie (EÚ). Neobmedzené dovozy poľnohospodárskych produktov z Ukrajiny ohrozujú budúcu výrobu v Únii a znepokojujúce sú aj z pohľadu bezpečnosti potravín, uviedli organizácie v spoločnom stanovisku. TASR o tom informuje na základe správy agentúry MTI.
Nedávne opatrenia EÚ umožnili výrazné zvýšenie dovozu z Ukrajiny, tamojší výrobcovia ale nepodliehajú prísnym európskym normám v oblasti bezpečnosti potravín, zdravia a dobrých životných podmienok zvierat, upozornili organizácie.
Zatiaľ čo EÚ pôvodne obmedzila dovoz ukrajinskej hydiny na 90.000 ton ročne, od júna minulého roka sa do bloku podľa iniciátorov výzvy doviezlo viac ako 218.000 ton.
Dovoz ukrajinských vajec sa v roku 2022 v porovnaní s predchádzajúcim rokom podľa ich údajov zvýšil zhruba štvornásobne, pričom len v marci 2023 malo prísť asi 100 miliónov vajec, teda takmer toľko, ako za celý rok 2021. Ani vojna na Ukrajine nemôže ospravedlniť, že Únia poskytuje Ukrajine výhody, prostredníctvom ktorých by sa do spoločenstva mohli dostať výrobky nespĺňajúce jej požiadavky, uvádza sa ďalej vo výzve. Liberalizácia ukrajinského dovozu zo strany európskeho spoločenstva by navyše podľa nich priniesla prospech skôr niektorým oligarchom než ukrajinskému ľudu.