Connect with us
Reklama

Aktuality

Farmy Woźniak: Respektujeme slepice žijící v kleci

Published

on

„Vážíme si a respektujeme slepice žijící „v klecích“. Mají stálý přístup k nejkvalitnějším potravinám, čistou vodu, používají pískové koupele a jsou v teple. Mohou svobodně snášet vejce. Slepice ve volném výběhu snášejí o polovinu méně vajec, protože žijí v neustálém pocitu nebezpečí. “ říká Barbara Woźniak, prezidentka polské společnosti Ovotek a zástupkyně správní rady Farem Woźniak, vlastníka značky Zdrovo.

Ve veřejném prostoru již několik let probíhá debata o životních podmínkách slepic, která snášejí vejce v průmyslových farmách. Každé z označení na skořápkách – 0,1,2,3, má své příznivce a odpůrce z důvodu dobrých životních podmínek zvířat nebo bezpečnosti konzumace vajec. Polsko je jedním z předních evropských producentů konzumních vajec a chov v klecích značený číslem „tři“ má více než 80 % podíl na trhu.

Metody chovu a značení vajec

V Polsku existují čtyři způsoby chovu nosnic. Dominantním modelem jsou klecové chovy – podíl na trhu je vyšší než 80 %, podestýlka má přibližně 11 %, volný výběh 4 % a ekologické zemědělství méně než 1 %.
Kolem „trojek“ se vede nejžhavější diskuse. Obhájci práv zvířat apelují na producenty, aby se vzdali této metody chovu, a na spotřebitele, aby si vybírali vejce s označením 2, 1 nebo 0. Je však třeba poznamenat, že odborná směrnice o dobrých životních podmínkách z roku 1999 stanovila nové parametry, které poskytují slepicím mnohem větší využitelnou plochu klece a lepší podmínky pro hnízdění, napájení a krmení.

Alternativní metody chovu, tj. podestýlka, volný výběh nebo ekologický chov, se promítají do konečné ceny vajec, která je stále dominantním faktorem pro spotřebitele. „Cena je důležitým určujícím činitelem volby nejen pro spotřebitele v obchodě, ale především pro zpracovatele nebo producenty, kteří používají vejce k výrobě majonézy, těstovin atd. Přechod v Polsku na plně alternativní zemědělství je nemožný kvůli nižším objemům výroby. Pro „volný výběh“ by bylo zapotřebí nepředstavitelné množství půdy a mělo by to významný dopad na kapsy kupujících.“ dodává Barbara Woźniak.

„Stále častěji se setkáváme se sociálním odporem proti chovům s volným výběhem. Místní komunity se mobilizují a projevují demonstracemi svůj nesouhlas s touto formou zemědělství, která by měla probíhat v jejich okolí. Mají obavy z degradace životního prostředí a zápachu. To ukazuje druhou stranu mince probíhající diskuse.“ shrnuje Barbara Woźniak.

Podle nezávislých výzkumů, včetně amerického CAST, neexistují žádné rozdíly mezi kvalitativními hodnotami vajec z klecových chovů a vajec chovaných ve volném výběhu. Na druhou stranu polský Smogový alarm testoval vejce slepic chovaných ve volném výběhu a uvedl, že slepice, které se volně pohybovaly po výběhu a nacházely tam jídlo, snášely vejce se zvýšeným obsahem těžkých kovů a dioxinů. Vysoká koncentrace dioxinů je extrémně nebezpečná, protože má obrovský dopad na vývoj mozku, imunitní, endokrinní a reprodukční systém a zvyšuje náchylnost k rakovině.

„Vejce z hlediska nutriční hodnoty a vitamínů, bez ohledu na chov, mají kvalitativně stejnou úroveň. Pokud jde o mikrobiologickou bezpečnost, je vejce z klece nejbezpečnější a nejlevnější. V reakci na probíhající diskurz o metodách chovu a dobrých životních podmínkách zvířat jsme však v drůbežárnách Woźniak připraveni poskytnout našim spotřebitelům vejce z podestýlky. Jsou to také mikrobiologicky nezávadná vejce, která splňují nejvyšší standardy kvality.“ zdůrazňuje Barbara Woźniak.

Šťastná slepice snáší vejce

Bez ohledu na kategorii chovu je nejdůležitějším aspektem dobrých životních podmínek zvířat zdravé a bezpečné vejce. K dosažení tohoto cíle musí být v celém produkčním řetězci splněna řada požadavků: zajištění přiměřeného prostoru, řádná péče, prevence úrazů, zajištění rychlé diagnostiky a léčby, zajištění přístupu k čerstvé vodě a jídlu, poskytnutí prostoru pro odpočinek a zajištění vhodných mikroklimatických podmínek v chovech.

Dobré životní podmínky zvířat v průmyslových farmách se řídí ustanoveními polského práva a práva EU. Farmy prochází veterinární kontrolou, která přísně hodnotí podmínky a způsob chovu. Za zajištění dobrých životních podmínek zvířat zodpovídá chovatel a nejde jen o jeho vědomí nebo svědomí, ale diktuje to hlavně ekonomika. Zdravá a šťastná slepice je výsledkem péče o její blahobyt, za což se odvděčuje vajíčky.

„Slepice je šťastná, když snáší vajíčka. Snáší je, když dostává dobré, kvalitní krmivo, cítí se v bezpečí a jsou splněny všechny její potřeby. V naší společnosti se staráme o dobré životní podmínky zvířat, vzděláváme o nich trh a vyprávíme příběh vajíčka, které je nesmírně důležitou součástí stravy. Vyvrcholením našich celoročních aktivit je 9. října Světový den vajec, který organizuje International Egg Commision, jejíž jsme členem. Věříme, že stojí za to mluvit o vejci, protože neexistuje žádné jiné jídlo, které by bylo tak blízké ideálu, pokud jde o nutriční hodnotu.“ uzavírá Barbara Woźniak.

Přeloženo z portalspozywczy.pl

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

ZMIZNÚ SLOVENSKÉ VAJCIA z obchodov?

Published

on

By

Slovenské obchodné siete zoskupené vo Zväze obchodu Slovenska plánujú naďalej podporovať slovenskú poľnohospodársku a potravinársku produkciu vrátane slovenských producentov vajec.

Na tomto základe bolo v roku 2020 uzatvorené Memorandum o spolupráci v oblasti produkcie slepačích vajec na Slovensku medzi ministerstvom pôdohospodárstva, Zväzom obchodu SR a Úniou hydinárov Slovenska, obsahom ktorého sú vzájomné záväzky zamerané na podporu domácej produkcie vajec vrátane deklarácie, že slovenskí hydinári najneskôr do roku 2030 uskutočnia rekonštrukciu klietkových chovov nosníc na podstielkové, volierové a voľnovýbehové chovy.

Slovenské obchodné siete sa nepridali k iniciatíve zahraničných reťazcov ukončiť predaj vajec pochádzajúcich z obohateného klietkového chovu už v roku 2025, čím prejavili voči domácim producentom vajec vyššiu mieru ústretovosti vzhľadom na ich reálne investičné možnosti postupne modernizovať chovy nosníc.

„Členovia Zväzu obchodu plne podporujú trend zlepšovania humánnosti chovov a životných podmienok zvierat, no zároveň považujeme za veľmi dôležitú aj udržateľnosť domácej produkcie vajec a zabezpečenie potravinovej sebestačnosti a zdravotnej bezpečnosti potravín,“ uviedol prezident Zväzu obchodu SR, Filip Kasana. Ako ďalej hovorí, nemožno opomenúť zvýšenú uhlíkovú stopu pri realizovaní náročnejšej logistiky v rámci dovozu tovaru zo zahraničia, čo má významný vplyv na kritériá udržateľnosti v rámci dopadov na životné prostredie.

„V súčasnosti platná legislatíva únie ani Slovenska chov nosníc v obohatených klietkach nezakazuje, a preto slovenské obchodné siete združené vo Zväze obchodu SR (COOP Jednota, CBA a Labaš) naďalej uprednostňujú slovenskú produkcia vajec v zmysle podpísaného Memoranda o spolupráci s Úniou hydinárov Slovenska, takže na ich pultoch budú pre spotrebiteľov dostupné domáce vajcia aj po 1. januári 2025,“ dodáva Filip Kasana.

V súčasnosti slovenskí chovatelia zabezpečujú slovenskú sebestačnosť vajec cca 85 %, pričom väčšina slovenskej produkcie je realizovaná prostredníctvom obohatených klietok, čo sa odráža aj na čistote vajec, ktorú spotrebiteľ preferuje.

Krmivo pre nosnice v klietkovom a podstielkovom chove má rovnakú kvalitu a zloženie. V záujme zlepšovania životných podmienok zvierat slovenskí chovatelia nosníc postupne rekonštruujú svoje prevádzky na podstielkový chov, no na väčšiu dynamiku tohto procesu im chýbajú finančné zdroje. Chov nosníc prostredníctvom podstielkového chovu je ekonomicky náročnejší, čo má svoj odraz vo vyššej pultovej cene vajec.

(TASR)

Continue Reading

Aktuality

Vyplatí se kupovat „domácí“ vajíčka?

Published

on

By

Vejce „domácí“, „z venkova“ nebo „od šťastných slepiček“… Pojmů je mnoho, ale každý ví, o čem je řeč. Stojí za to napsat pár slov o bezpečnosti takových produktů a představit jejich ceny.

  • Prodej domácích vajec je v Polsku docela populární.
  • Takový produkt je považován za hodnotnější než vejce z farmy, i když je třeba dodat, že vědecký výzkum není v této otázce jasný.
  • Při rozhodování o koupi takových vajec stojí za to věnovat pozornost několika aspektům.

Skladování vajec

Při nákupu je vhodné vzít v úvahu, jak byla vejce skladována: pro jejich bezpečnost musí být dostatečně nízká teplota a musí být omezeno vystavení zboží přímému slunečnímu záření. Samozřejmě ne vždy máme možnost zkontrolovat, jak byla vejce uskladněna, ale pokud vidíme, že na trhu leží bez jakékoliv ochrany proti slunci, měli bychom s tímto faktem počítat.

Mytí vaječných skořápek

Další věcí je čistota skořápek. Nejlepší by samozřejmě bylo, kdyby se vajíčko neušpinilo. Zanechat špinavou skořápku je však menší zlo, než se ji pokoušet umýt – taková akce zvyšuje riziko pronikání choroboplodných zárodků do pórovité skořápky. Bohužel nemáme jak ověřit, zda bylo vajíčko, které jsme koupili, umyté či nikoliv.

Prodej vajec na trhu

Bohužel se také může stát, že nepoctiví prodejci koupí vejce ze supermarketů nebo velkoobchodů (vykoupí je za nižší cenu) a následně je prodají jako „domácí“. Není problém označení odstranit a vejce přebalit do jiného obalu. Takové praktiky samozřejmě nejsou zdraví nebezpečné, ale je to podvod – vždyť když si chceme koupit farmářská vejce.  Bohužel neexistuje žádná účinná metoda, jak odlišit vejce z trhu od těch z domácích chovů. Má to určité důvody (vejce z drůbežárny mají častěji hnědou barvu, což vyplývá z genetiky používané ve velkochovu), ale v žádném případě to není pravidlo.

Princip omezené důvěry

Jak vidíme, při nákupu vajec z neoficiálních kanálů existuje mnoho neznámých. Samozřejmě se nestavíme na žádnou stranu, ale při rozhodování o takové koupi bychom se měli řídit zásadou omezené důvěry. Je důležité, aby produkt, který kupujeme, pocházel ze známého a důvěryhodného zdroje. Je nutné dodržovat základní hygienická pravidla, to znamená pečlivě si umýt a dezinfikovat ruce při manipulaci s vejci a před použitím opařit skořápku. Taková vejce je také lepší nepoužívat k přípravě tepelně neupraveného jídla.

Jaké jsou ceny vajec?

Na závěr se sluší říci, jaké jsou dnes ceny domácích vajec. Jak ukazuje náš krátký průzkum, náklady na nákup takových vajec se velmi liší. Nabídka zahrnuje produkty s cenami od 0,80 PLN do 1,50 PLN za kus. Cena částečně souvisí s velikostí vajíčka, ale pravděpodobně je to z velké části dáno poměrem nabídky a poptávky.

(farmer.pl)

Continue Reading

Aktuality

Easter Egg Roll využívá téma EGGucation již třetím rokem

Published

on

By

Akce, kterou pořádají prezident Biden a první dáma, nabízí tisíce skořápkových vajec a aktivity pro děti i dospělé.

V Bílém domě se v pondělí 1. dubna konala akce Easter Egg Roll 2024, která obsahovala téma „EGGucation“ se vzdělávacími aktivitami pro děti všech věkových kategorií. Kromě hledání velikonočních vajíček se letošní akce soustředila na kvalitu škol, čtenářské koutky, exkurze na farmy, obrázkový den, či fyzické zóny „EGGucation“. Více než 30 000 natvrdo vařených vajec ve skořápce je následně ručně barveno a využito při hledání vajec.

Generální ředitelka American Egg Board (AEB) Emily Metzová řekla: „Američtí producenti vajec jsou hrdí na to, že mohou ve velikonočním období poskytovat vejce rodinám v nouzi a budou pokračovat v darech komunitám po celých USA a po celý rok.“ První dáma Jill Biden uvedla, že letošní akce Velikonoční vajíčko se účastní přibližně 40 000 lidí.

(wattagnet.com)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality