Connect with us
Reklama

Aktuality

Farmy Woźniak: Respektujeme slepice žijící v kleci

Published

on

„Vážíme si a respektujeme slepice žijící „v klecích“. Mají stálý přístup k nejkvalitnějším potravinám, čistou vodu, používají pískové koupele a jsou v teple. Mohou svobodně snášet vejce. Slepice ve volném výběhu snášejí o polovinu méně vajec, protože žijí v neustálém pocitu nebezpečí. “ říká Barbara Woźniak, prezidentka polské společnosti Ovotek a zástupkyně správní rady Farem Woźniak, vlastníka značky Zdrovo.

Ve veřejném prostoru již několik let probíhá debata o životních podmínkách slepic, která snášejí vejce v průmyslových farmách. Každé z označení na skořápkách – 0,1,2,3, má své příznivce a odpůrce z důvodu dobrých životních podmínek zvířat nebo bezpečnosti konzumace vajec. Polsko je jedním z předních evropských producentů konzumních vajec a chov v klecích značený číslem „tři“ má více než 80 % podíl na trhu.

Metody chovu a značení vajec

V Polsku existují čtyři způsoby chovu nosnic. Dominantním modelem jsou klecové chovy – podíl na trhu je vyšší než 80 %, podestýlka má přibližně 11 %, volný výběh 4 % a ekologické zemědělství méně než 1 %.
Kolem „trojek“ se vede nejžhavější diskuse. Obhájci práv zvířat apelují na producenty, aby se vzdali této metody chovu, a na spotřebitele, aby si vybírali vejce s označením 2, 1 nebo 0. Je však třeba poznamenat, že odborná směrnice o dobrých životních podmínkách z roku 1999 stanovila nové parametry, které poskytují slepicím mnohem větší využitelnou plochu klece a lepší podmínky pro hnízdění, napájení a krmení.

Alternativní metody chovu, tj. podestýlka, volný výběh nebo ekologický chov, se promítají do konečné ceny vajec, která je stále dominantním faktorem pro spotřebitele. „Cena je důležitým určujícím činitelem volby nejen pro spotřebitele v obchodě, ale především pro zpracovatele nebo producenty, kteří používají vejce k výrobě majonézy, těstovin atd. Přechod v Polsku na plně alternativní zemědělství je nemožný kvůli nižším objemům výroby. Pro „volný výběh“ by bylo zapotřebí nepředstavitelné množství půdy a mělo by to významný dopad na kapsy kupujících.“ dodává Barbara Woźniak.

„Stále častěji se setkáváme se sociálním odporem proti chovům s volným výběhem. Místní komunity se mobilizují a projevují demonstracemi svůj nesouhlas s touto formou zemědělství, která by měla probíhat v jejich okolí. Mají obavy z degradace životního prostředí a zápachu. To ukazuje druhou stranu mince probíhající diskuse.“ shrnuje Barbara Woźniak.

Podle nezávislých výzkumů, včetně amerického CAST, neexistují žádné rozdíly mezi kvalitativními hodnotami vajec z klecových chovů a vajec chovaných ve volném výběhu. Na druhou stranu polský Smogový alarm testoval vejce slepic chovaných ve volném výběhu a uvedl, že slepice, které se volně pohybovaly po výběhu a nacházely tam jídlo, snášely vejce se zvýšeným obsahem těžkých kovů a dioxinů. Vysoká koncentrace dioxinů je extrémně nebezpečná, protože má obrovský dopad na vývoj mozku, imunitní, endokrinní a reprodukční systém a zvyšuje náchylnost k rakovině.

„Vejce z hlediska nutriční hodnoty a vitamínů, bez ohledu na chov, mají kvalitativně stejnou úroveň. Pokud jde o mikrobiologickou bezpečnost, je vejce z klece nejbezpečnější a nejlevnější. V reakci na probíhající diskurz o metodách chovu a dobrých životních podmínkách zvířat jsme však v drůbežárnách Woźniak připraveni poskytnout našim spotřebitelům vejce z podestýlky. Jsou to také mikrobiologicky nezávadná vejce, která splňují nejvyšší standardy kvality.“ zdůrazňuje Barbara Woźniak.

Šťastná slepice snáší vejce

Bez ohledu na kategorii chovu je nejdůležitějším aspektem dobrých životních podmínek zvířat zdravé a bezpečné vejce. K dosažení tohoto cíle musí být v celém produkčním řetězci splněna řada požadavků: zajištění přiměřeného prostoru, řádná péče, prevence úrazů, zajištění rychlé diagnostiky a léčby, zajištění přístupu k čerstvé vodě a jídlu, poskytnutí prostoru pro odpočinek a zajištění vhodných mikroklimatických podmínek v chovech.

Dobré životní podmínky zvířat v průmyslových farmách se řídí ustanoveními polského práva a práva EU. Farmy prochází veterinární kontrolou, která přísně hodnotí podmínky a způsob chovu. Za zajištění dobrých životních podmínek zvířat zodpovídá chovatel a nejde jen o jeho vědomí nebo svědomí, ale diktuje to hlavně ekonomika. Zdravá a šťastná slepice je výsledkem péče o její blahobyt, za což se odvděčuje vajíčky.

„Slepice je šťastná, když snáší vajíčka. Snáší je, když dostává dobré, kvalitní krmivo, cítí se v bezpečí a jsou splněny všechny její potřeby. V naší společnosti se staráme o dobré životní podmínky zvířat, vzděláváme o nich trh a vyprávíme příběh vajíčka, které je nesmírně důležitou součástí stravy. Vyvrcholením našich celoročních aktivit je 9. října Světový den vajec, který organizuje International Egg Commision, jejíž jsme členem. Věříme, že stojí za to mluvit o vejci, protože neexistuje žádné jiné jídlo, které by bylo tak blízké ideálu, pokud jde o nutriční hodnotu.“ uzavírá Barbara Woźniak.

Přeloženo z portalspozywczy.pl

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Aktuality

Kvůli ptačí chřipce je v Evropě nedostatek vajec. Drůbežáři jsou v zisku

Published

on

Nedostatek vajec kvůli šíření nákazy ptačí chřipky zvyšuje jejich cenu a drůbežářské podniky se tak po řadě měsíců dostávají do zisku, řekl místopředseda Českomoravské drůbežářské unie Zdeněk Mlázovský. Chybějící produkce na evropském trhu se projevuje na dovozu do Česka. V Německu a Nizozemsku bylo do konce října kvůli nemoci utraceno 5,8 milionu kusů drůbeže.

Drůbežáři se podle Mlázovského již od loňského roku potýkají s rostoucími cenami energií, což se rovněž promítlo do růstu cen. Poznamenal, že drůbežáři řadu měsíců svou produkci nedokázali obchodníkům prodávat za cenu, která by odpovídala nákladům. Na konci léta se ale na trhu projevil velký nedostatek vajec, což vedlo ke zdražení. „Dnes jsme se dostali na ceny, abychom mohli profitovat a mít zisk do budoucna,“ řekl.

Uvedl, že je problematické dovézt do Česka vejce ze zahraničí přes distributory. Zemědělci se dostali do situace, kdy jsou s nimi obchodníci ochotni více vyjednávat. „Řetězce se ozývají samy a diskutují s námi o ceně, což nikdy předtím nedělaly,“ uvedl. Ve firmě, kde sám působí, se i krátí objednávky, aby bylo možné uspokojit všechny odběratele, doplnil. Mlázovský očekává, že situace se brzy změní a po novém roce budou opět chovatelé svou produkci prodávat za nižší ceny.

V ČR se může podle Mlázovského v následujících letech snížit produkce v sektoru drůbeže kvůli plánovanému zákazu klecových chovů nosnic do konce roku 2026. „Bude to obrovský zásah do rozpočtu každého podniku,“ řekl. Očekává, že část podniků nestihne své chovy do tohoto termínu přizpůsobit, což může vést k poklesu chovů zhruba o 30 procent, v nejhorším případě až o 50 procent. Podle dřívějších odhadů unie bude přestavba chovů v ČR stát čtyři až pět miliard korun. „Jsou podniky, které jsou již z 50 procent přestavěné, jsou podniky, které ještě nezačaly,“ dodal.

Celý text na iDNES.cz

Continue Reading

Aktuality

Cenový strop pro konzumní vejce vstoupil v Maďarsku v platnost 10. listopadu

Published

on

Maďarská vláda se rozhodla zavést cenový strop i pro konzumní vejce. Podle oznámení Vládního informačního centra bude příslušné nařízení vlády zveřejněno v Maďarském věstníku. Cenové stropy regulují spotřebitelské ceny potravin nejvíce postižené zdražováním. V případě vajec a konzumních brambor nesmí být hrubá maloobchodní cena vyšší než cena uplatňovaná obchodníkem 30. září 2022. Cenový strop snižuje cenu vajec o 25 procent a brambor o 10 procent a očekává se, že sníží inflaci o 0,1 až 0,2 procenta.

Vejce a dokonce lze podle GKI na maďarských trzích prodávat dráž než kdykoli předtím. Obchody ale mohou kvůli cenovému stropu pociťovat jejich nedostatek. Průměrná rodina může zmrazením ceny vajec ušetřit cenu jedné či dvou porcí, maximálně 500 HUF měsíčně. V tržnici Békešská Čaba například v sobotu 12. listopadu žádali za větší vejce 95 HUF a za menší vejce 85 HUF, tedy úplně stejně jako před zavedením cenového stropu, prozradil RTL Híradó.

I přes další zdražování a cenový rozdíl může poptávka v halách tržišť vzrůst, protože kvůli klesající nabídce může být v obchodech vajec nedostatek. Vzhledem k tomu, že na tržištích není cenový strop, je zřejmé, že výrobci raději budou dodávat tam, protože tam lze dosáhnout mnohem vyšší ceny.

Podle informací svazu producentů vajec, pokud jim příjmy nepokryjí náklady kvůli cenovému stropu, pak je třeba počítat s nedostatkem produktu, a to i ve střednědobém horizontu.

(agrarszektor.hu, mbtt.hu)

Continue Reading

Aktuality

5 najväčších mýtov o vajciach: aj vy ste si mysleli, že sú pravdivé? 

Published

on

Vajcia patria k výživovo hodnotným potravinám a okrem toho, že sú samy osebe veľmi chutným pokrmom, majú všestranné využitie pri varení a príprave jedál. S ich vlastnosťami sa spája nielen množstvo zdraviu prospešných látok, ale aj poloprávd či klamstiev. Čo sú fakty a čo, naopak, mýty o vajciach?

  1. mýtus: Farba škrupiny závisí od farby peria sliepky 

Aj vy ste si niekedy kládli otázku, prečo sa farba škrupiny vajec líši? Ak si myslíte, že jej výsledný odtieň má na svedomí sfarbenie peria sliepky, mýlite sa. Prečo majú niektoré vajcia hnedú škrupinu a iné bielu?

Pravda: V skutočnosti rozhodujú o farbe škrupiny vajíčka kožné laloky nachádzajúce sa na mieste, kde majú sliepky uši. Sliepky s červenými či až červenohnedými lalokmi znášajú hnedé vajcia, zatiaľ čo sliepky so svetlými lalokmi vajcia s bielou škrupinou. Faktom je i to, že farba kožných lalokov sa podieľa na sfarbení peria sliepky.

  1. mýtus: Tmavšia farba žĺtka znamená vyššiu kvalitu vajca 

Čím je žĺtok tmavší, tým je vajce kvalitnejšie. Toto tvrdenie je veľmi rozšírené, avšak nepravdivé. Prečo majú niektoré vajcia bledší žĺtok, hoci ich kvalita sa nemení?

Pravda: Kvalita vajec závisí iba od spôsobu skladovania a od krmiva, ktorým je nosnica kŕmená. Práve to má rozhodujúci vplyv na farbu žĺtka. Presnejšie povedané, jeho zafarbenie ovplyvňuje podiel karotenoidov a xantofylov v krmive. Tieto látky pôsobia okrem iného aj ako farbivo (červené a žlté) a sú zodpovedné za tmavšiu farbu žĺtka (podiel daných látok v krmive sa zvyšuje napríklad kukuricou). Ak má žĺtok žltooranžovú farbu, je to najmä vďaka luteínu a riboflavínu, ktoré patria k prírodným farbivám s antioxidačným účinkom. Farba žĺtka však nemá vplyv na kvalitu či chuť vajíčka.

A čo farba škrupiny a farba žĺtka? 

V súvislosti s farbou žĺtka vyvrátime ešte jeden mýtus – čím je škrupina tmavšia, tým tmavší bude žĺtok. Keďže o farbe žĺtka rozhoduje krmivo, sfarbenie škrupiny jeho odtieň nijako neovplyvní.

  1. mýtus: Ak je bielok zakalený, vajce nie je čerstvé

Tvrdenie, podľa ktorého zakalený bielok znamená, že vajce je staré, prípadne pokazené, je lož. Čo sa týka čerstvosti, pravdou je presný opak.

Pravda: Zakalený bielok je badateľný predovšetkým v prípade čerstvých vajec v deň znášky. Samotné zakalenie spôsobuje vysoký obsah oxidu uhličitého po znesení vajíčka.

Čerstvosť si môžete overiť aj sami: 

  • Ak vajce vložíte do vody, to čerstvé sa ponorí, staré bude plávať. Dôvod? Vzduchová dutinka vnútri vajca sa časom postupne zväčšuje.
  • Ak sa bielok rýchlo roztečie, pretože je veľmi riedky, vajce je staré. V čerstvom vajíčku bielok úzko obopína žĺtok a je hustý.
  • Na obale vajec je uvedený údaj o minimálnej trvanlivosti vajec, ktorá je 28 dní od znesenia.
  1. mýtus: Vajcia by sa mali skladovať vo dverách chladničky 

Výrobcovia chladničiek najčastejšie umiestňujú držiak na vajcia do dverí chladničky. Sú však dvere vhodným miestom na uskladnenie vajec?

Pravda: Dvere sú najteplejším miestom v chladničke. Keďže sa často otvárajú, kolíše v nich teplota, čo skladovaným vajciam neprospieva. Vhodné umiestnenie je teda v zadných priestoroch políc, kde k badateľným výkyvom teplôt nedochádza.

  1. mýtus: Vajcia obsahujú veľa cholesterolu, sú teda nezdravé 

Tento mýtus sa opiera o fakt, že vajcia obsahujú cholesterol. Na ten však treba nazerať z viacerých hľadísk. Vajcia nie sú nezdravou potravinou. Prečo?

Pravda: Cholesterol je nevyhnutný pre správnu funkciu tela, vývoj človeka a jeho hormonálnu aktivitu (napríklad pri tvorbe vitamínu D, žlčových kyselín, hormónov). Vajcia obsahujú LDL aj HDL cholesterol, čiže tzv. zlý aj dobrý cholesterol. Vo vaječnom žĺtku sa nachádza cca 200 mg cholesterolu (LDL ku HDL v pomere cca 2/3 : 1/3), zároveň však vajce obsahuje cca 1 700 mg lecitínu, látky, ktorá pomáha s odbúravaním cholesterolu.

Vedeli ste, že?

Konzumáciou vajec automaticky nezvyšujete množstvo cholesterolu vo vašom tele (to závisí napríklad aj od veku, genetiky človeka, zdravotného stavu). Cholesterol nachádzajúci sa vo vaječnom žĺtku má zanedbateľný vplyv na kardiovaskulárne ochorenia – nepatrí k potravinám s vysokým obsahom saturovaných tukov a transmastných kyselín. Samotný tuk v žĺtku je zdraviu prospešný. Ide totiž o nenasýtenú formu, ktorá napomáha udržiavať rovnováhu telesných tekutín.

Vajcia sú skvelým zdrojom výživných látok. Vaječná bielkovina je plnohodnotná a ľahko stráviteľná. Organizmus ju dokáže zužitkovať na 100 %. Preto majú vajcia výborné skóre na stupnici zvanej index sýtosti, ktorá meria schopnosť potravín vyvolávať pocit nasýtenia a znižovať neskorší príjem kalórií. Ak ich pridáte do svojho jedálnička, okrem iného si zabezpečíte zdroj vitamínu D, B12, minerálu selénu či antioxidantov zeaxantínu a luteínu. Vďaka slovenským vajíčkam určite – sú čerstvé, kvalitné a pre zdravie bezpečné (podliehajú totiž neustálej kontrole). Nezabudnite si všímať pečiatku na škrupine vajec, ktorá musí obsahovať označenie SK.

(slovenskahydina.sk)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality