Connect with us
Reklama

Aktuality

Jak vybrat kvalitní vejce na Velikonoce?

Published

on

Každý všední den sní průměrný Čech jedno vejce. Věděli jste, že je tato významná potravina tvořena ze dvou třetin vodou?

Zbylá sušina obsahuje téměř rovným dílem bílkoviny, minerální látky a tuky. A trochu sacharidů. Přemýšleli jste někdy, proč jsou některá vejce větší a jiná menší? Nebo zda je oranžový žloutek opravdu známkou kvality? A slyšeli jste už o IQ vejcích? Akademie kvality vyzpovídala Ing. Gabrielu Dlouhou, Ph.D., předsedkyni představenstva Českomoravské drůbežářské unie.

Přestože byla vejce jednu dobu terčem kritiky kvůli obsahu cholesterolu, není pochyb o tom, že jsou neuvěřitelně výživná. „Pro zdravého dospělého člověka je pravidelná denní dávka 2–3 vajec naprosto bezpečná,“ sděluje Ing. Gabriela Dlouhá, Ph.D., předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie. O pozitivních účincích látek obsažených ve vejcích by se dalo napsat tisíce řádek. Pojďme se nyní zaměřit na praktické a užitečné informace o této jedinečné potravině. Pokud si nevíte rady s výběrem, značky kvality jako například Klasa nebo „Bio zebra“ vám napoví.

Kód na vejci ukáže nejen zemi původu
Kódy na obalu vajec a jejich skořápce nemůžeme ztotožňovat. Každý poskytuje odlišnou informaci. Zkratka CZ na obalu znamená, že byla vejce balena a tříděna u nás. Původ vajec je uveden v kódu přímo na vejci. Tato informace by měla být vysvětlena i na balení, často na vnitřní straně víčka. Razítko s kódem na vejci také prozradí informace o podmínkách chovu nosnic.

„V České republice máme chovy velmi přísně kontrolovány. Vajec tuzemské produkce se netýkala žádná negativní kauza – třeba aféra se salmonelou a fipronilem – jako např. u vajec z Polska nebo Nizozemska. Proto preferujme vejce od českých chovatelů. Jsou zárukou kvality, a navíc podpoříme naše zemědělství,“ vysvětluje Ing. Gabriela Dlouhá, Ph.D.

Vejce „z klece“ už lidi moc nechtějí
V posledních letech se často řeší způsob chovu nosnic, což hraje poměrně velkou roli při nákupním rozhodování. Na to ovšem reagují čeští chovatelé. „Meziročně zlepšili podmínky 8 % nosnic
z klecových na šetrnější chovy,“ doplňuje odbornice. Protože mají alternativní způsoby chovů vysoké náklady, odráží se to také na cenách kvalitních vajec.

Vejce skladujte špičkou dolů
Ideální prostředí pro vejce je teplota 5–8 °C. Také je nevystavujte prudkým teplotním změnám, při kterých dochází k možnosti tvorby plísní. „Kvůli kolísající teplotě nenechávejte vejce v boxu dvířek lednice. Ukládejte je špičkou dolů, kde se nachází póry, kterými přijímají kyslík. Vejce rozhodně neomývejte, abyste neodstranili jeho ochranný obal,“ radí předsedkyně svazu.

Čerstvé vejce jde ke dnu
Platí jednoduchá rovnice. Čím je vejce starší, tím je bílek nižší a řidší. Pak vám moc nejde oddělit žloutek od bílku. Stáří vejce vám napoví jednoduchý pokus. Vhoďte ho do hrnce s vodou. Když klesne ke dnu, je čerstvé. Jestliže ale plave, raději ho nejezte.

Uvařením prodloužíte trvanlivost
U čerstvých vajec máme uvedenou minimální trvanlivost na obalu. Jedná se o 28 dní od snášky. Jak dlouho ale můžeme nechat uvařené vejce v lednici, aby se nezkazilo?
„Pokud jste si vejce vařili doma, vydrží v lednici přibližně týden. Nicméně v obchodech se můžeme setkat s barvenými vejci tuzemské produkce, s tzv. šelakovanými vejci. Z důvodu prodloužení trvanlivosti, která je delší než měsíc, se na ně nanáší speciální pryskyřice, která zaplní póry skořápky
a zamezí přístupu vzduchu. Vařená loupaná vejce se také uchovávají v ochranném nálevu nebo balí do ochranné atmosféry. Ta se používají v gastro provozech,“ objasňuje odbornice.

Tmavší žloutek signalizuje vyšší kvalitu?
Traduje se, že poctivá domácí vejce mají sytě oranžové žloutky. Na rozdíl od těch z obchodu, která jsou bledě žlutá. Jaká je ovšem realita?

Odstín žloutku se odvíjí od složení krmiva. Domácí vejce jej vždy mívala sytě zbarvený díky výživě
a přítomnosti pastvy. Lákavě oranžové žloutky však dneska mají i vejce zakoupená v obchodech. A to díky krmné směsi obsahující kukuřici,“ vysvětluje zástupkyně Českomoravské drůbežářské unie.

Snáší těžší slepice větší vejce?
Velikost vajec je závislá na stáří slepice. Její první vejce jsou nejmenší. Podle chovatelů bývají nejkvalitnější, proto si na nich více pochutnáte a také získáte více živin. Udělejte si je třeba k snídani. Do těsta si ale klidně kupte ta velká. Jen je třeba objasnit ještě jeden mýtus – bohužel není pravdou, že ve větším vejci najdeme i větší žloutek. S velikostí totiž většinou roste také obsah bílku.

Benefity chytrých (IQ vejce) a cereálních vajec
Tyto typy vajec se liší tím, že vejce jsou různě obohacená o významně nutriční složky. Proto je řadíme mezi tzv. funkční potraviny.

„V chytrých vejcích je více jódu, protože se nosnicím přidává do krmiva mořská řasa. U vajec cereálních musí podle legislativy krmná směs obsahovat 3 různé zrniny, které tvoří minimálně 60 % objemu krmné směsi. Nejčastější se jedná o kombinaci pšenice, kukuřice a ječmenu. Obsah kukuřice zvyšuje obsah xantofylů ve žloutku a pozitivně ovlivňuje jeho barvu,“ dodává Ing. Gabriela Dlouhá, Ph.D., předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie.

(i60.cz)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Greenwashing poškozuje drůbežářský průmysl

Published

on

Drůbežářský a masný průmysl vždy hledá způsoby, jak být ekologicky udržitelnější, ale společnosti si musí dávat pozor na greenwashing, tvrdí Frank Mitloehner, Ph.D., UC Davis, Department of Animal Science, který prezentoval na International Production and Processing Expo (IPPE) 2024.

Co je tedy greenwashing?

Organizace spojených národů definuje greenwashing jako „klamání veřejnosti, aby uvěřila, že společnost nebo jiný subjekt dělá pro ochranu životního prostředí více, než to ve skutečnosti je“ (forma dezinformace, která je šířena za účelem zvýšení povědomí o pozitivním environmentálně dopadu produktu, služby, řešení nebo přístupu. Mezi příklady greenwashingu patří používání zavádějících environmentálních označení nebo prosazování cílů udržitelnosti bez skutečného plánu na jejich dosažení. „Musíme být velmi opatrní, abychom nebyli obviněni z greenwashingu, protože to naši kritici v živočišné výrobě říkají. Teď slibují čistou nulu tam nebo uhlíkovou neutralitu nebo klimatickou neutralitu, takže každá organizace má své vlastní cíle, ale stejně jich není schopna dosáhnout,“ řekl Mitloehner. „Podle mého názoru musíme opravdu dbát na to, abychom si vytýčili cíle, které jsou srozumitelné lidem, kteří se o ně zajímají.“

Jak greenwashing poškozuje drůbežářský průmysl?

Když si firmy a organizace stanoví klimatické cíle, kterých nakonec nedosáhnou, ztratí důvěru spotřebitelů. Riziko představuje podle Mitloehnera také zmatení spotřebitelů kvůli „nedostatečné standardizaci a harmonizaci“; vzhledem k tomu, že různé organizace stanovují různé klimatické cíle, spotřebitelé nebudou vědět, které z nich jsou skutečně legitimní nebo které lakují nazeleno.

Tento zmatek poškodí image celého odvětví

Mitloehner také varoval před tím, že jedna generace si bude klást environmentální cíle, kterých příští generace nebude schopna dosáhnout. „Mnoho z těchto lidí, kteří činí tato odvážná tvrzení (environmentální cíle), bude do roku 2030 v důchodu, ale společnosti budou tato tvrzení dodržovat,“ řekl Mitloehner. „A to je významný závazek.“ Jinými slovy, „uvádění těchto odvážných tvrzení“ může krátkodobě fungovat pro image společnosti, ale připravuje společnost na neúspěch v budoucnu. „Pokud si nejste jisti, zda můžete něčeho dosáhnout do roku 2030, 2040, 2050, neslibujte to, protože není absolutně nic horšího,“ dodal Mitloehner.

(WATTPoultry.com, naschov.com)

Continue Reading

Aktuality

Je len otázkou času, kedy vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka

Published

on

V Slovenských veľkochovoch sa prvýkrát objavila agresívna forma vtáčej chrípky a za obeť jej padli desaťtisíce sliepok. Ako táto agresívna forma vznikla, akou hrozbou je pre ľudí, a čo s tým majú priemyselné veľkochovy?

Vtáčia chrípka začala pôvodne ako mierne ochorenie vodného vtáctva. Priemyselné veľkochovy však vytvorili ideálnu živnú pôdu pre zmutovanie vtáčej chrípky do agresívnej formy, ako ju zažívame dnes. Kvôli extrémnej genetickej podobnosti sliepok vo veľkochovoch a stresujúcim otrasným podmienkam, ktoré oslabujú sliepkam imunitný systém, je zapríčinené bleskové šírenie vírusu, pričom každý ďalší prenos je pre neho príležitosťou mutovať.

Stačí, ak sa vo veľkochove nakazí jedna sliepka. Vtáčia chrípka sa prenáša kontaktom, a tak netrvá dlho, kým sliepky natlačené v klietkach jedna na druhej nakazí vírus a postupne zamorí celý chov. Už pri nakazení pár jedincov usmrtia desaťtisíce sliepok v celom chove. Klietky, v ktorých prežijú sliepky celý život v hororových podmienkach nie sú riešením, naopak zvyšovanie stresu sliepkam tento problém len zhoršuje.

Priemyselné veľkochovy, kde sú sliepky natlačené hlava na hlave, sú zároveň časovanou bombou pre vypuknutie epidémie, ktorá môže vyústiť v pandémiu. Je len otázkou času, kedy v nich vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka a priniesť podobnú skazu ako nedávny COVID-19 či španielska chrípka pred sto rokmi. Môžu za to naozaj divožijúce vtáky?

Podľa Európskeho úradu pre bezpečnosť potravín (EFSA) najčastejšou príčinou zavlečenia ochorenia do veľkochovu nie je divožijúce vtáctvo, ale zanedbávanie hygienických opatrení pracovníkov a pracovníčok. Štúdie EFSA naviac ukázali, že neexistujú významné rozdiely v šírení ochorenia v rôznych typoch chovu.*

Nebezpečné mutácie vtáčej chrípky majú na svedomí priemyselné veľkochovy. Jediným riešením, ktoré dlhodobo ochráni zvieratá aj ľudí pred ďalšou pandémiou nie je zatváranie zvierat do čoraz menších klietok, ale odklon od priemyselných veľkochovov k prirodzeným podmienkam pre zvieratá.

(Humánný pokrok)

Continue Reading

Aktuality

Potvrdili nové dve ohniská vtáčej chrípky v dvoch krajoch

Published

on

Zlá správa z agrosektora. Po Zlatnej na Ostrove, kde museli usmrtiť 40-tisíc kusov hydiny, potvrdili vtáčiu chrípku už aj na farmách pri Senci v Bratislavskom kraji a pri Trnave.

Smutnú správu zverejnilo Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka. „Vtáčia chrípka je potvrdená aj na farmách pri Senci a pri Trnave. Ide zrejme o sekundárne ohniská nákazy,“ informovalo ministerstvo.

„Po tom, ako bola minulý týždeň ukončená depopulácia 40-tisíc kusov hydiny na farme Nový Pavol v Zlatnej na Ostrove, boli na príslušné pracoviská Regionálnej veterinárnej a potravinovej správy Senec a Trnava nahlásené ďalšie zvýšené úhyny hydiny v dvoch rozmnožovacích a úžitkových chovoch na farmách Veľká Častá a Špačince,“ upresnilo ministerstvo. Vo Veľkej Častej uhynulo 28-tisíc kusov hydiny a v Špačinciach 24-tisíc kusov.

Podľa ministerstva ide na základe predbežných záverov zrejme o sekundárne ohniská, ktoré sú prepojené s primárnym ohniskom na farme Nový Pavol. „Epizootologické šetrenie naďalej prebieha. Regionálne veterinárne a potravinové správy Trnava a Senec nariadili opatrenia v zmysle platných predpisov,“ uzavrelo ministerstvo.

(pluska.sk)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality