Connect with us
Reklama

aktivity

Klecové chovy pro slepice musí skončit, potvrdil vědecký orgán EU

Published

on

Nosnice by měly být ustájeny v bezklecových systémech, kuřata na maso ve velkochovech potřebují více prostoru a musí pocházet pouze z pomalu rostoucích plemen, vyplývá z nových studií Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), vědeckého orgánu EU.

Ve zprávě EFSA zabývající se welfare nosnic vědci potvrzují, že v klecích není možné zajistit zvířatům dostatečný prostor. Upozorňují také na to, že vzájemné klování slepic by se mělo řešit zlepšením podmínek chovu, nikoli zkracováním zobáků, protože to je spojeno s poškozením měkkých tkání, což je bolestivé a narušuje celoživotně jejich welfare.

Pokud jde o kuřata na maso, vědci ve své zprávě doporučují zvětšit minimální prostor v halových velkochovech na trojnásobek, aby nedocházelo k tak zásadnímu omezování pohybu jako v současné praxi. Dále uvádějí, že by se v chovech měla používat pouze pomalu rostoucí plemena kuřat, aby se předešlo zdravotním problémům a narušení jejich welfare.

Olga Kikou, vedoucí organizace Compassion in World Farming (CIWF) EU, řekla: „Lobbisté agrárního průmyslu po mnoho let tvrdí, že klecový velkochov je prospěšný pro welfare hospodářských zvířat, ale nová stanoviska vědeckého orgánu EU dokazují, že se mýlí. Jsme rádi, že úřad EFSA potvrdil, že zavírání hospodářských zvířat do klecí je pro jejich životní pohodu škodlivé a že je třeba předcházet mrzačení zvířat, snížit intenzitu chovu kuřat na maso a používat pomalu rostoucí plemena. EU musí přijmout nové vědecky podložené právní předpisy pro všechna hospodářská zvířata a napravit tak zastaralá a nedostatečná ustanovení v současně platné legislativě. Dnešní vědecká stanoviska přinášejí nezvratné důkazy, které diskreditují snahy živočišného průmyslu a ministrů oddálit nebo zabránit dlouho očekávané komplexní revizi zákonů EU o welfare zvířat.“

V takzvaných „obohacených“ klecích je nyní v celé EU chováno přibližně 180 milionů slepic. Ty byly navrženy tak, že sice částečně zohledňují některé základní potřeby slepic, jako je snášení vajec do hnízda, ale uzavření v klecích stále výrazně omezuje přirozené chování a slepice v klecích nežijí hodnotný život. Klecové chovy pro nosnice jsou nebo brzy budou postupně zrušeny v Rakousku, Německu, Lucembursku a Česku. V belgickém Valonsku a ve Francii byly zakázány nové nebo nově rekonstruované obohacené klece. Evropská komise se zavázala ukončit používání klecí v chovech zvířat v reakci na Evropskou občanskou iniciativu Konec doby klecové, kterou podpořilo 1,4 milionu lidí z celé EU a kterou koordinovala mezinárodní organizace Compassion in World Farming.

Kuřata chovaná na maso, tzv. kuřecí brojleři, byli vyšlechtěni tak, aby rostli rychleji a do větší hmotnosti než kuřata nosnic. V přirozených podmínkách se slepice mohou dožít šesti i více let. Brojleři, kteří se používají v intenzivních velkochovech, jsou však běžně poráženi dříve, než dosáhnou věku šesti týdnů. Navíc je jejich welfare v těchto chovech vážně narušen vysokou koncentrací zvířat a naprosto holým prostředím.

„Ačkoli máme v České republice uzákoněný zákaz chovu nosnic v klecích od roku 2027, zastánci klecových velkochovů tento zákaz stále zpochybňují jako špatné a z hlediska welfare zbytečné rozhodnutí. Obě nové zprávy EFSA proto velmi vítáme a věříme, že napomohou v odborných diskusích, které by měly vyústit v prosazování zákazu klecových chovů a patřičné revize welfarové legislativy na úrovni EU našimi vládními představiteli,“ dodala Romana Šonková, vedoucí CIWF Česko.

(ekolist.cz)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

aktivity

Evropská komise obhajuje průtahy

Published

on

By

Podle Evropské komise je nutný další dialog se zúčastněnými stranami, než dojde k jakékoli revizi právních předpisů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. Toto vyjádření padlo v důsledku právních kroků vznesených aktivisty, kteří se rozzlobili kvůli tomu, že EK nedodržela slibovaný zákaz chovu v klecích.

Evropská komise v březnu Evropskému parlamentu řekla, že návrhy exekutivy EU potřebují další konzultaci se zúčastněnými stranami a dostatečné přechodné období pro zemědělský sektor. Elisa Ferreira, evropská komisařka pro soudržnost a reformu, uvedla, že věří, že iniciativa „strategického dialogu“, kterou zahájila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová začátkem tohoto roku, by byla ideálním fórem pro diskusi.

Tato reakce přišla poté, co výbor Evropské občanské iniciativy (ECI) podal u Soudního dvora v Lucemburku žalobu, v níž prokázal, že Komise nesplnila svůj slib zavést legislativu zákazu klecí v reakci na úspěšnou evropskou občanskou iniciativu, která byla zavedena s konkrétním záměrem poskytnout občanům EU větší vliv na rozhodování EU.

V roce 2021 se Komise jasně zavázala předložit legislativní návrhy na zákaz klecového chovu v EU do konce roku 2023 v návaznosti na evropskou občanskou iniciativu, kterou podepsalo 1,4 milionu lidí a kterou podpořila koalice 170 nevládních organizací vedená organizací Compassion in World. Je to poprvé, co byla Komise pohnána k odpovědnosti za nečinnost. Pokud bude úspěšná, bude Komise nucena zveřejnit své návrhy v jasném a přiměřeném časovém horizontu a poskytnout přístup ke svému spisu o ECI End the Cage Age.

Olga Kikou z občanského výboru ECI řekla, že Evropská komise zklamala lidi a zklamala 300 milionů zvířat trpících v klecích: „Neexistuje žádné ospravedlnění pro jakékoli další odklady… Nedáme si pokoj, dokud nebude každá klec prázdná.“

Průzkum Eurobarometru provedený Komisí v říjnu loňského roku zjistil, že 9 z 10 občanů EU se domnívá, že zvířata by neměla být chována v individuálních klecích. Vlastní vědečtí poradci Komise a Evropský úřad pro bezpečnost potravin, rovněž podpořili postupné rušení klecových chovů z důvodů dobrých životních podmínek nosnic, prasat, telat na mléko, kachen, křepelek a králíků.

(poutltryworld.net)

Continue Reading

aktivity

Je len otázkou času, kedy vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka

Published

on

By

V Slovenských veľkochovoch sa prvýkrát objavila agresívna forma vtáčej chrípky a za obeť jej padli desaťtisíce sliepok. Ako táto agresívna forma vznikla, akou hrozbou je pre ľudí, a čo s tým majú priemyselné veľkochovy?

Vtáčia chrípka začala pôvodne ako mierne ochorenie vodného vtáctva. Priemyselné veľkochovy však vytvorili ideálnu živnú pôdu pre zmutovanie vtáčej chrípky do agresívnej formy, ako ju zažívame dnes. Kvôli extrémnej genetickej podobnosti sliepok vo veľkochovoch a stresujúcim otrasným podmienkam, ktoré oslabujú sliepkam imunitný systém, je zapríčinené bleskové šírenie vírusu, pričom každý ďalší prenos je pre neho príležitosťou mutovať.

Stačí, ak sa vo veľkochove nakazí jedna sliepka. Vtáčia chrípka sa prenáša kontaktom, a tak netrvá dlho, kým sliepky natlačené v klietkach jedna na druhej nakazí vírus a postupne zamorí celý chov. Už pri nakazení pár jedincov usmrtia desaťtisíce sliepok v celom chove. Klietky, v ktorých prežijú sliepky celý život v hororových podmienkach nie sú riešením, naopak zvyšovanie stresu sliepkam tento problém len zhoršuje.

Priemyselné veľkochovy, kde sú sliepky natlačené hlava na hlave, sú zároveň časovanou bombou pre vypuknutie epidémie, ktorá môže vyústiť v pandémiu. Je len otázkou času, kedy v nich vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka a priniesť podobnú skazu ako nedávny COVID-19 či španielska chrípka pred sto rokmi. Môžu za to naozaj divožijúce vtáky?

Podľa Európskeho úradu pre bezpečnosť potravín (EFSA) najčastejšou príčinou zavlečenia ochorenia do veľkochovu nie je divožijúce vtáctvo, ale zanedbávanie hygienických opatrení pracovníkov a pracovníčok. Štúdie EFSA naviac ukázali, že neexistujú významné rozdiely v šírení ochorenia v rôznych typoch chovu.*

Nebezpečné mutácie vtáčej chrípky majú na svedomí priemyselné veľkochovy. Jediným riešením, ktoré dlhodobo ochráni zvieratá aj ľudí pred ďalšou pandémiou nie je zatváranie zvierat do čoraz menších klietok, ale odklon od priemyselných veľkochovov k prirodzeným podmienkam pre zvieratá.

(Humánný pokrok)

Continue Reading

aktivity

Konec klecových chovů v ohrožení. Závazek Evropské komise blokuje masná lobby

Published

on

By

„V Evropě začíná nová éra – bez klecí!“ Oznamovali jsme s nadšením před více než dvěma lety, když se Evropská komise zavázala ukončit do roku 2027 klecové chovy. Nyní se zdá, že Komise svůj závazek vůči zvířatům a občanům*kám EU dodržet nehodlá.

Pro zrušení klecí pro slepice, prasnice, telata, králíky a další takzvaná hospodářská zvířata se komise vyslovila v červnu 2021, a to na základě evropské občanské iniciativy Konec doby klecové s téměř milionem a půl podpisů od občanů EU, kterým nebyl lhostejný osud zvířat uvězněných v klecích. Návrh se na půdě Evropského parlamentu tehdy setkal s vlnou politické podpory, která vyústila v závazek Evropské komise k vypracování konkrétního návrhu. Až do letošního roku se zdálo, že vše pokračuje podle plánu, pak ale nastal náhlý zlom.

Přestože na vysvobození z krutých podmínek klecí na území EU čeká více než 300 000 000 takzvaně hospodářských zvířat, a přestože si pro ně 84 % obyvatel EU přeje lepší ochranu, jsou nyní reálné změny stále v nedohlednu. Proti občanské iniciativě, široké veřejnosti a hospodářským zvířatům se totiž postavil silný hráč – tlak živočišného průmyslu, pro který znamená držení zvířat v klecích jednodušší zisk.

Síla masné lobby

O síle, která se proti iniciativě za Konec doby klecové postavila, svědčí investigativní práce médií The Guardian nebo Lighthouse, která odkrývají informace o lobby živočišného průmyslu na půdě Evropské komise. Média a jejich zdroje popisují silný tlak, který začaly zástupci velkochovů vytvářet například skrze lobbistickou skupinu European Livestock Voice.

Lobbisté navzdory jasným indikátorům, jako je zmíněná 84% podpora lepší ochrany hospodářských zvířat mezi obyvateli EU, dál tvrdí, že iniciativa neodráží názory široké veřejnosti. Proti zřejmé podpoře veřejnosti směrem ke zrušení klecí tak nyní stojí silné odvětví průmyslu, ve kterém se hraje o ohromné zisky. Odvětví, které se zřejmě nebojí tlačit na vysoce postavené úředníky*ice EK.

A vzhledem k tomu, jak se nyní Evropská komise tématu zrušení klecí ve velkochovech vyhýbá, se mu ve svém zpátečnickém úsilí bohužel daří.

Střet s realitou velkochovů

Česká veřejnost se v otázce klecových chovů shoduje se zbytkem Evropy. Za rostoucí podporou zrušení velkochovů stojí mimojiné skutečnost, že se lidé stále častěji setkávají se svědectvími a záběry z velkochovů. Seznámit veřejnost s realitou klecových chovů bylo v době sběru podpisů pod iniciativu Konec doby klecové jedním z cílů NESEHNUTÍ.

Vznikla proto kampaň Hlava na hlavě, jejímž základem je unikátní mapa velkochovů. V rámci boje za Konec doby klecové jsme ukázali, co se za branami velkochovů děje a v jakých podmínkách reálně žijí hospodářská zvířata. A to včetně obrázků, které by zástupci živočišného průmyslu, kteří nyní tlačí na Evropskou komisi, před úředníky a veřejností nejraději skryli.

Konec klecí v ohrožení

Souboj iniciativy Konec doby klecové s lobby živočišného průmyslu je souboj Davida s Goliášem. A přestože za spojenectvím organizací stojí široká veřejnost a 300 000 000 zvířat, zůstáváme v roli Davida. Snahu o zlepšení podmínek hospodářských zvířat ale nevzdáváme a dál usilujeme o to, aby si Evropská komise rozvzpomněla na závazek, který slíbila dodržet. Pomoct nám může každý – například podporou nově vzniklé kampaně Konec klecí v ohrožení.

V rámci kampaně, která vznikla díky organizacím Compassion in World Farming a Svoboda zvířat, mohou lidé také apelovat na eurokomisařku Věru Jourovou, aby se zasadila o dodržení závazku evropské komise. K výzvě se už připojilo na 1 800 lidí.

(medium.seznam.cz)

Continue Reading

Aktuality