Connect with us
Reklama

aktivity

Klecovým chovům odzvonilo. Od vajec slepic z klecí dávají ruce pryč Hamé, Vitana i další firmy

Published

on

Společnost Orkla Foods Česko a Slovensko se odklání od vajec z klecových chovů. Klecová vejce tak nejpozději od roku 2025 nebudou obsahovat výrobky velmi známých a oblíbených značek, jakými jsou Hamé, Vitana nebo Simply Fresh. Závazek společnosti se vztahuje i na sortiment Orkla Food Ingredients Česko, která nabízí zboží pro koncové zákazníky, ale i zboží pro další průmyslové zpracování, třeba vaječnou melanž a další vaječné produkty. I tyto vaječné výrobky budou od roku 2025 bezklecové.

Od klecových vajec se po zveřejnění záběrů z tohoto způsobu chovu už v polovině roku 2018 distancovaly řetězce supermarketů působících v Česku závazkem, že nejpozději do roku 2025 jejich prodej ukončí. K supermarketům se začaly přidávat i restaurace, hotelové řetězce, kavárny, školní jídelny a další veřejné instituce, pekárny, ale také potravinářské firmy. V posledních dnech se k bezklecovému trendu přidala i společnost Orkla, která vyrábí v Česku oblíbené produkty pod značkami Hamé a Vitana.

„Orkla Foods Česko a Slovensko, v souladu se strategií udržitelnosti mateřské společnosti Orkla, se zavazuje ve své výrobě nepoužívat klecová vejce nejpozději od roku 2025,“ potvrzuje platnost tohoto rozhodnutí komunikační konzultant společnosti Orkla Foods Česko a Slovensko Milan Linka.

V praxi to znamená, že bagety, sendviče, saláty, sušenky nebo tatarské omáčky a majonézy od značek Hamé, Vitana, Chef Club nebo Simply Fresh nebudou nejpozději od roku 2025 obsahovat klecová vejce. Dokonce i vaječná melanž a další vaječné produkty od společnosti Orkla budou od tohoto data bezklecové. Odpadá tak i poslední argument některých firem a politiků, tedy že nebudou dodavatelé bezklecových vaječných produktů a že se do České republiky bude muset vozit vaječná hmota ze zahraničních klecových chovů.

„Firmy nechtějí podporovat krutost klecových chovů a dobře vědí proč. Nepřejí si to totiž ani jejich zákazníci. Vždyť 78 % Čechů se v letošním průzkumu vyslovilo pro zákaz klecových chovů slepic a pouze 5 % lidí by volilo raději polské klecové vejce před o něco dražším českým z alternativního chovu,“ komentuje závazky společností předseda spolku OBRAZ – Obránci zvířat Marek Voršilka.

I firmy, které již své závazky zveřejnily v minulosti, se snaží dělat v otázce klecových vajec pokroky. Například obchodní řetězce Billa a PENNY Market uspíšily dodržení svého závazku a klecová vejce přestanou nabízet už na konci roku 2023.

„Vejce z klecových chovů už u nás zákazníci v současné době v rámci standardní nabídky nekoupí a jejich prodej i v rámci akčních nabídek ukončíme o rok dříve, než jsme se původně zavázali, a to již na konci roku 2023,“ říká Tomáš Kubík, tiskový mluvčí PENNY Market.

Poslanci uprostřed září schválili zákaz klecového chovu od roku 2027. Tento návrh nyní putuje do Senátu, kde se o něm bude jednat 4. listopadu.

OBRAZ – Obránci zvířat, Praha, 12. 10. 2020 – Kontakt:

Ivo Krajc, PR koordinátor, e-mail: ivo.krajc@obrancizvirat.cz

 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

aktivity

Konec klecových chovů v ohrožení. Závazek Evropské komise blokuje masná lobby

Published

on

„V Evropě začíná nová éra – bez klecí!“ Oznamovali jsme s nadšením před více než dvěma lety, když se Evropská komise zavázala ukončit do roku 2027 klecové chovy. Nyní se zdá, že Komise svůj závazek vůči zvířatům a občanům*kám EU dodržet nehodlá.

Pro zrušení klecí pro slepice, prasnice, telata, králíky a další takzvaná hospodářská zvířata se komise vyslovila v červnu 2021, a to na základě evropské občanské iniciativy Konec doby klecové s téměř milionem a půl podpisů od občanů EU, kterým nebyl lhostejný osud zvířat uvězněných v klecích. Návrh se na půdě Evropského parlamentu tehdy setkal s vlnou politické podpory, která vyústila v závazek Evropské komise k vypracování konkrétního návrhu. Až do letošního roku se zdálo, že vše pokračuje podle plánu, pak ale nastal náhlý zlom.

Přestože na vysvobození z krutých podmínek klecí na území EU čeká více než 300 000 000 takzvaně hospodářských zvířat, a přestože si pro ně 84 % obyvatel EU přeje lepší ochranu, jsou nyní reálné změny stále v nedohlednu. Proti občanské iniciativě, široké veřejnosti a hospodářským zvířatům se totiž postavil silný hráč – tlak živočišného průmyslu, pro který znamená držení zvířat v klecích jednodušší zisk.

Síla masné lobby

O síle, která se proti iniciativě za Konec doby klecové postavila, svědčí investigativní práce médií The Guardian nebo Lighthouse, která odkrývají informace o lobby živočišného průmyslu na půdě Evropské komise. Média a jejich zdroje popisují silný tlak, který začaly zástupci velkochovů vytvářet například skrze lobbistickou skupinu European Livestock Voice.

Lobbisté navzdory jasným indikátorům, jako je zmíněná 84% podpora lepší ochrany hospodářských zvířat mezi obyvateli EU, dál tvrdí, že iniciativa neodráží názory široké veřejnosti. Proti zřejmé podpoře veřejnosti směrem ke zrušení klecí tak nyní stojí silné odvětví průmyslu, ve kterém se hraje o ohromné zisky. Odvětví, které se zřejmě nebojí tlačit na vysoce postavené úředníky*ice EK.

A vzhledem k tomu, jak se nyní Evropská komise tématu zrušení klecí ve velkochovech vyhýbá, se mu ve svém zpátečnickém úsilí bohužel daří.

Střet s realitou velkochovů

Česká veřejnost se v otázce klecových chovů shoduje se zbytkem Evropy. Za rostoucí podporou zrušení velkochovů stojí mimojiné skutečnost, že se lidé stále častěji setkávají se svědectvími a záběry z velkochovů. Seznámit veřejnost s realitou klecových chovů bylo v době sběru podpisů pod iniciativu Konec doby klecové jedním z cílů NESEHNUTÍ.

Vznikla proto kampaň Hlava na hlavě, jejímž základem je unikátní mapa velkochovů. V rámci boje za Konec doby klecové jsme ukázali, co se za branami velkochovů děje a v jakých podmínkách reálně žijí hospodářská zvířata. A to včetně obrázků, které by zástupci živočišného průmyslu, kteří nyní tlačí na Evropskou komisi, před úředníky a veřejností nejraději skryli.

Konec klecí v ohrožení

Souboj iniciativy Konec doby klecové s lobby živočišného průmyslu je souboj Davida s Goliášem. A přestože za spojenectvím organizací stojí široká veřejnost a 300 000 000 zvířat, zůstáváme v roli Davida. Snahu o zlepšení podmínek hospodářských zvířat ale nevzdáváme a dál usilujeme o to, aby si Evropská komise rozvzpomněla na závazek, který slíbila dodržet. Pomoct nám může každý – například podporou nově vzniklé kampaně Konec klecí v ohrožení.

V rámci kampaně, která vznikla díky organizacím Compassion in World Farming a Svoboda zvířat, mohou lidé také apelovat na eurokomisařku Věru Jourovou, aby se zasadila o dodržení závazku evropské komise. K výzvě se už připojilo na 1 800 lidí.

(medium.seznam.cz)

Continue Reading

aktivity

Společnost pro zvířata: Stížnost ombudsmanovi unie: podstatné zlepšení podmínek chovaných zvířat a zákaz klecí v nedohlednu

Published

on

Úplně poprvé podalo více než 30 organizací na ochranu zvířat, včetně Společnosti pro zvířata, oficiální stížnost evropskému veřejnému ochránci práv o tom, že Evropská komise nedodržela svůj závazek vůči evropské občanské iniciativě, v níž 1,4 milionu občanů požaduje zákaz chovu zvířat (tzv. hospodářských) v klecích.

Ve své odpovědi na Evropskou občanskou iniciativu End the Cage Age (Konec doby klecové), zveřejněnou v červnu 2021, Evropská komise (EK) slíbila, že do konce roku 2023 předloží legislativní návrh na postupné ukončení a definitivní zákaz používání klecí pro uvedené druhy zvířat (slepice – nosnice*, mladé slepice – kuřice, prasnice, telata, králíci, kuřata – brojleři, plemenná drůbež, křepelky, husy, kachny). V nedávno zveřejněném pracovním programu pro zbytek funkčního období však revize předpisu o chovaných zvířatech chybí. To znamená, že revize bude ponechána napospas příští EK, navzdory všem slibům. Vzniká tak velká nejistota, kdy skutečně bude nový návrh zveřejněn.

Ve své stížnosti veřejnému ochránci práv unie (odeslané 23. 11. 2023) organizace uvedly, že EK nejednala v souladu s pravidly, jimiž se řídí evropské občanské iniciativy, poté, co mezi evropskými občany vyvolala odůvodněné očekávání. Tyto nedostatky znamenají nesprávný úřední postup, a to jak s ohledem na nařízení (EU) 2019/788, tak na samotný účel evropských občanských iniciativ jako nástroje nadnárodní demokracie. Před odstoupením od svého slibu EK opakovaně potvrzovala, že pracuje na časové ose do roku 2023. Současně komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová plán úpravy předpisů několikrát veřejně zmínila v odpovědích komise na parlamentní otázky v rámci platformy pro dobré životní podmínky zvířat (welfare) a v různých sděleních o strategii Farm to Fork. Před podáním oficiální stížnosti ombudsmanovi EU organizace formálně požádaly Komisi, aby předložila definitivní časový plán pro zveřejnění legislativních návrhů v aktuálním období a splnila tak svůj závazek vůči evropské občanské iniciativě End the Cage Age. EK však na žádost neposkytla vyčerpávající odpověď. Kromě zákazů klecí pro zvířata, požádalo 1,5 milionu občanů také o zákaz chovu kožešin a zákaz uvádění kožešinových výrobků na evropský trh (Fur Free Europe). Odpověď by také byla zahrnuta do nařízení o chovaných zvířatech, jak se ukázalo v uniklém dokumentu o posouzení dopadu.

„V posledním průzkumu Eurobarometru většina evropských občanů zřetelně uvedla, že si přeje, aby EU zajistila více pro ochranu zvířat. Zpoždění vydání aktualizovaných právních předpisů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat může stát více i evropské zemědělce a potravinářské podniky. Nyní je doba, kdy se znovu investuje do zemědělských systémů, a pokud nemají přesnou indikaci, mohou investovat do systémů nevhodných do budoucna. Zatímco předpis o vyřazování klecí čeká na vyřízení, 700 milionů hospodářských zvířat, každoročně v EU namnožených, trpí v klecích a občané EU ztrácí víru v demokratické instituce EU.“ říká Judit Laura Krásná ze Společnosti pro zvířata

Zdroj | OBRAZ – Obránci zvířat, ekolist.cz

Continue Reading

aktivity

Až 36 % Slovákov sa snaží konzumovať čoraz menej živočíšnych potravín ako mäso či vajcia. Najviac kupujeme tieto dve alternatívy

Published

on

Hodnota nákupov rastlinných alternatív a tofu v slovenských domácnostiach vlani dosiahla 40,4 milióna eur. Približne každý tretí človek (36,8 %) na Slovensku znižuje alebo zvažuje znížiť konzumáciu potravín živočíšneho pôvodu. Zistenia vychádzajú z výsledkov prieskumu, ktorý pre program Jem pre Zem realizovala agentúra Focus, ako aj spoločnosť GfK.

Záujem znižovať konzumáciu produktov živočíšneho pôvodu (ako napríklad mäso, mlieko, mliečne produkty či vajcia) majú ľudia naprieč všetkými vekovými kategóriami, ale najväčšie zastúpenie majú ľudia vo veku 25 až 34 rokov.

V tejto vekovej kategórii takmer každý štvrtý človek (24,7 %) znižuje konzumáciu živočíšnych produktov. Ďalších 22,9 % zvažuje znížiť konzumáciu týchto produktov v budúcnosti. Ženy majú naďalej väčší záujem o zníženie konzumácie potravín živočíšneho pôvodu.

Spomedzi sledovaných rastlinných potravinových produktov si vlani kúpilo najviac domácností (37,9 %) tradičné sójové potravinové produkty, ako napríklad tofu, tempeh, sójové kocky či granulát. Druhou najžiadanejšou kategóriou boli rastlinné alternatívy mlieka, ktoré si v uplynulom roku kúpila približne každá tretia (34,3 %) domácnosť.

Pri všetkých sledovaných kategóriách potravín na rastlinnej báze je vo veku 18 až 44 rokov priemerne takmer dvojnásobne (194 %) vyššie zastúpenie ľudí alebo ich domácností, ktoré realizovali nákup daných produktov aspoň jedenkrát za mesiac, než pri ľuďoch vo veku nad 44 rokov.

Najnákladnejšie sú rastlinné mlieka

Hodnota nákupov rastlinných alternatív a tofu v slovenských domácnostiach dlhodobo rastie a vlani dosiahla 40,4 milióna eur. Napriek krízam hodnota nákupov týchto produktov rástla aj v uplynulom roku 2022, avšak pomalšie (8,7 %) oproti rokom 2021 a 2020, keď tento rast dosahoval približnú úroveň 20 %.

Najväčšiu časť hodnoty nákupov (domácností) rastlinných alternatív, vzhľadom na ich náprotivky živočíšneho pôvodu, mali na Slovensku rastlinné alternatívy mlieka (7,3 %). Rastlinné alternatívy mäsa a mäsových produktov spolu s tofu predstavovali 3,5 % z hodnoty nákupov kategórie mäsa a mäsových produktov živočíšneho pôvodu.

„Trh s rastlinnými alternatívami rýchlo rastie, no stále predstavuje relatívne malú časť v porovnaní s ich náprotivkami živočíšneho pôvodu. To vytvára veľmi zaujímavé okno príležitosti pre výrobcov a predajcov potravín na to, aby včas naskočili na tento trend. Už aj na Slovensku vidíme, že stále viac tradičných výrobcov potravín chápe, že je pre nich výhodné vstúpiť do tejto kategórie,“ uviedol Marian Milec, projektový manažér neziskového programu Jem pre Zem, ktorého poslaním je presadzovať udržateľné spôsoby stravovania a robiť ich dostupnejšími.

(TASR)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality