Connect with us
Reklama

Aktuality

Lepší předpovědi pro odvětví vajec navzdory nepříznivému výhledu

Published

on

Zatímco extrémní volatilita roku 2020 může být za námi, problémy s COVID-19 budou pokračovat i v roce 2021. To spolu s rostoucími cenami krmiv a pokračujícím hospodářským poklesem přispěje k vysoce konkurenčním tržním podmínkám. Do roku 2022 by však měl být patrný silnější růst a investice a světová ekonomika by se měla vrátit k expanzi. Člen Mezinárodní komise pro odvětví vajec a specialista na živočišné bílkoviny Nan-Dirk Mulder tvrdí, že i když pro vaječný průmysl mohou nastat těžké časy, do konce tohoto roku bude mnohem jasněji.

Kolísání cen, prudký nárůst poptávky a na druhé straně výrazná ztráta poptávky po stravovacích službách silně ovlivnily odvětví za posledních 12 měsíců. Navíc utrpěla logistika a vzrostla absence pracovníků, i když není na úrovni viděné v „brojlerovém“ průmyslu. Tyto problémy budou v různé míře pokračovat až do roku 2021. Ne všechny změny, které se objevily, však byly negativní. Panika během prvních měsíců pandemie pomohla v některých případech zlepšit trhy a nové technologie vytvořily nové vztahy mezi výrobci potravin a spotřebiteli.

V roce 2021 se možná neobjeví velká narušení zaznamenaná v loňském roce, ale návrat k normálu bude pozvolný a COVID-19 bude i nadále způsobovat potíže. Rok 2020 se uzavře řadou oznámení o vakcínách proti COVID-19, ale distribuce vakcín bude pomalá a její aplikace bude mít jen pozvolný dopad na návrat k normálu. Při pohledu na širší trh Mulder poznamenal, že rok 2021 bude rokem recese. I když v letošním roce dojde k celosvětovému růstu, nemusí to stačit k vyrovnání toho, co bylo ztraceno v roce 2020. Růst, který nastane, bude nerovnoměrně rozložen, přičemž nejvýkonnější trhy budou pravděpodobně v Asii. Není překvapením, že spotřebitelé mění své nákupní návyky v reakci na epidemii, ale nemusí to být nutně negativní pro odvětví vajec, protože vejce jsou stále nejlevnější živočišné bílkoviny.

Špatný stav světové ekonomiky však nebude jediným faktorem ovlivňujícím trh s vejci. Ceny krmných směsí rostou, což ovlivní všechny producenty živočišných bílkovin. Očekává se, že role Číny na trzích s krmivy bude i nadále růst, jak se její produkce prasat posouvá směrem k expanzi. V reakci na škody způsobené africkým morem prasat (ASF) Čína totiž značně investovala. Zařízení pro chov prasat v kraji jsou stále modernější, vysoce výnosná a potřebují moderní přísady do krmiv. Poptávky čínského vepřového průmyslu porostou, což bude více zatěžovat mezinárodní trhy s krmivy.

Nové expanzivní prostředí bude ovlivněno změnami, ke kterým došlo během pandemie. Například přetrvají obavy o zabezpečení dodávek a budou pevněji zakořeněny změny v nákupních návycích spotřebitelů. Digitalizace dodavatelského řetězce bude i nadále růst a nabídne více prodejních kanálů mezi producenty a spotřebiteli, stejně jako doručování zboží domů. To již vzkvétá i na některých rozvíjejících se trzích, jako je Čína, Vietnam, Kolumbie a Peru a bude to nadále měnit trh.

Prodej online a supermarketů bude i nadále silný, přičemž odvětví restaurací bude nadále trpět. Na rozvinutých trzích bude mít nárůst práce z domova obrovský dopad na to, kde jsou vejce konzumována. Hnací silou této změny budou velcí výrobci potravin a řetězce rychlých služeb, kteří chtějí harmonizovat své prodejní politiky.

Ačkoli produkce z klecí na rozvíjejících se trzích zůstane v příštím desetiletí dominantní, lze očekávat, že počet bezklecových farem vzroste.

(zdroj:wattagnet.com)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Greenwashing poškozuje drůbežářský průmysl

Published

on

Drůbežářský a masný průmysl vždy hledá způsoby, jak být ekologicky udržitelnější, ale společnosti si musí dávat pozor na greenwashing, tvrdí Frank Mitloehner, Ph.D., UC Davis, Department of Animal Science, který prezentoval na International Production and Processing Expo (IPPE) 2024.

Co je tedy greenwashing?

Organizace spojených národů definuje greenwashing jako „klamání veřejnosti, aby uvěřila, že společnost nebo jiný subjekt dělá pro ochranu životního prostředí více, než to ve skutečnosti je“ (forma dezinformace, která je šířena za účelem zvýšení povědomí o pozitivním environmentálně dopadu produktu, služby, řešení nebo přístupu. Mezi příklady greenwashingu patří používání zavádějících environmentálních označení nebo prosazování cílů udržitelnosti bez skutečného plánu na jejich dosažení. „Musíme být velmi opatrní, abychom nebyli obviněni z greenwashingu, protože to naši kritici v živočišné výrobě říkají. Teď slibují čistou nulu tam nebo uhlíkovou neutralitu nebo klimatickou neutralitu, takže každá organizace má své vlastní cíle, ale stejně jich není schopna dosáhnout,“ řekl Mitloehner. „Podle mého názoru musíme opravdu dbát na to, abychom si vytýčili cíle, které jsou srozumitelné lidem, kteří se o ně zajímají.“

Jak greenwashing poškozuje drůbežářský průmysl?

Když si firmy a organizace stanoví klimatické cíle, kterých nakonec nedosáhnou, ztratí důvěru spotřebitelů. Riziko představuje podle Mitloehnera také zmatení spotřebitelů kvůli „nedostatečné standardizaci a harmonizaci“; vzhledem k tomu, že různé organizace stanovují různé klimatické cíle, spotřebitelé nebudou vědět, které z nich jsou skutečně legitimní nebo které lakují nazeleno.

Tento zmatek poškodí image celého odvětví

Mitloehner také varoval před tím, že jedna generace si bude klást environmentální cíle, kterých příští generace nebude schopna dosáhnout. „Mnoho z těchto lidí, kteří činí tato odvážná tvrzení (environmentální cíle), bude do roku 2030 v důchodu, ale společnosti budou tato tvrzení dodržovat,“ řekl Mitloehner. „A to je významný závazek.“ Jinými slovy, „uvádění těchto odvážných tvrzení“ může krátkodobě fungovat pro image společnosti, ale připravuje společnost na neúspěch v budoucnu. „Pokud si nejste jisti, zda můžete něčeho dosáhnout do roku 2030, 2040, 2050, neslibujte to, protože není absolutně nic horšího,“ dodal Mitloehner.

(WATTPoultry.com, naschov.com)

Continue Reading

Aktuality

Je len otázkou času, kedy vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka

Published

on

V Slovenských veľkochovoch sa prvýkrát objavila agresívna forma vtáčej chrípky a za obeť jej padli desaťtisíce sliepok. Ako táto agresívna forma vznikla, akou hrozbou je pre ľudí, a čo s tým majú priemyselné veľkochovy?

Vtáčia chrípka začala pôvodne ako mierne ochorenie vodného vtáctva. Priemyselné veľkochovy však vytvorili ideálnu živnú pôdu pre zmutovanie vtáčej chrípky do agresívnej formy, ako ju zažívame dnes. Kvôli extrémnej genetickej podobnosti sliepok vo veľkochovoch a stresujúcim otrasným podmienkam, ktoré oslabujú sliepkam imunitný systém, je zapríčinené bleskové šírenie vírusu, pričom každý ďalší prenos je pre neho príležitosťou mutovať.

Stačí, ak sa vo veľkochove nakazí jedna sliepka. Vtáčia chrípka sa prenáša kontaktom, a tak netrvá dlho, kým sliepky natlačené v klietkach jedna na druhej nakazí vírus a postupne zamorí celý chov. Už pri nakazení pár jedincov usmrtia desaťtisíce sliepok v celom chove. Klietky, v ktorých prežijú sliepky celý život v hororových podmienkach nie sú riešením, naopak zvyšovanie stresu sliepkam tento problém len zhoršuje.

Priemyselné veľkochovy, kde sú sliepky natlačené hlava na hlave, sú zároveň časovanou bombou pre vypuknutie epidémie, ktorá môže vyústiť v pandémiu. Je len otázkou času, kedy v nich vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka a priniesť podobnú skazu ako nedávny COVID-19 či španielska chrípka pred sto rokmi. Môžu za to naozaj divožijúce vtáky?

Podľa Európskeho úradu pre bezpečnosť potravín (EFSA) najčastejšou príčinou zavlečenia ochorenia do veľkochovu nie je divožijúce vtáctvo, ale zanedbávanie hygienických opatrení pracovníkov a pracovníčok. Štúdie EFSA naviac ukázali, že neexistujú významné rozdiely v šírení ochorenia v rôznych typoch chovu.*

Nebezpečné mutácie vtáčej chrípky majú na svedomí priemyselné veľkochovy. Jediným riešením, ktoré dlhodobo ochráni zvieratá aj ľudí pred ďalšou pandémiou nie je zatváranie zvierat do čoraz menších klietok, ale odklon od priemyselných veľkochovov k prirodzeným podmienkam pre zvieratá.

(Humánný pokrok)

Continue Reading

Aktuality

Potvrdili nové dve ohniská vtáčej chrípky v dvoch krajoch

Published

on

Zlá správa z agrosektora. Po Zlatnej na Ostrove, kde museli usmrtiť 40-tisíc kusov hydiny, potvrdili vtáčiu chrípku už aj na farmách pri Senci v Bratislavskom kraji a pri Trnave.

Smutnú správu zverejnilo Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka. „Vtáčia chrípka je potvrdená aj na farmách pri Senci a pri Trnave. Ide zrejme o sekundárne ohniská nákazy,“ informovalo ministerstvo.

„Po tom, ako bola minulý týždeň ukončená depopulácia 40-tisíc kusov hydiny na farme Nový Pavol v Zlatnej na Ostrove, boli na príslušné pracoviská Regionálnej veterinárnej a potravinovej správy Senec a Trnava nahlásené ďalšie zvýšené úhyny hydiny v dvoch rozmnožovacích a úžitkových chovoch na farmách Veľká Častá a Špačince,“ upresnilo ministerstvo. Vo Veľkej Častej uhynulo 28-tisíc kusov hydiny a v Špačinciach 24-tisíc kusov.

Podľa ministerstva ide na základe predbežných záverov zrejme o sekundárne ohniská, ktoré sú prepojené s primárnym ohniskom na farme Nový Pavol. „Epizootologické šetrenie naďalej prebieha. Regionálne veterinárne a potravinové správy Trnava a Senec nariadili opatrenia v zmysle platných predpisov,“ uzavrelo ministerstvo.

(pluska.sk)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality