Na Slovensku máme vlastné potraviny len vo výške 40 percent. Sebestační by sme mali byť len v oblasti pšenice a možno mlieka. V ostatných oblastiach sme nesebestační. Na problémy aj v oblasti produkcie vajec upozorňuje najnovšie aj Tomáš Kohút, generálny riaditeľ skupiny Sanagro.

Potravinová bezpečnosť

Podľa posledného indexu, ktorý hovorí o potravinovej bezpečnosti a ktorý spracúva Economist Intelligence Unit, skončilo Slovensko spomedzi krajín Európskej únie ako druhé najhoršie – obsadili sme 40. priečku z viac ako stovky krajín. Na prvých troch priečkach sa umiestnili Fínsko, Írsko a Holandsko. Horší výsledok z krajín Únie malo len Bulharsko (44.priečka), o stupeň lepšie bolo na tom Maďarsko (36. priečka). Podľa údajov dopadlo Slovensko, ako väčšina krajín v Európe, dobre v kategórii finančnej prístupnosti. Dobré celkové skóre sme mali aj v kvalite a bezpečnosti. Prepadli sme sa však v dostupnosti (dosiahli sme 51,7 bodu zo 100 bodov, a teda sme v tejto kategórii skončili na77. mieste). Za najväčšiu slabinu Slovenska bola považovaná nielen vysoká volatilita poľnohospodárskej produkcie, ale aj slabá miera politických záväzkov v oblasti potravinovej bezpečnosti a prístupu k potravinám. Čo sa s tým dá robiť? Podľa Kohúta treba dotiahnuť spoločnú poľnohospodársku politiku. Jej nové pravidlá by mali platiť už v novom roku, avšak európske krajiny o nej ešte stále diskutujú. Reforma poľnohospodárstva je totiž hlavným cieľom stratégie Z farmy na stôl, pri ktorej je dôležitým zdrojom financovania práve spoločná poľnohospodárska politika. Potravinová sebestačnosť u nás slabne. Pred pár rokmi sme dosahovali dobré výsledky aspoň v produkcii vajec, ale aj to sa zmenilo.

Produkcia vajec nebezpečne klesá

„Peniaze z nej sú síce spoločné – európske, no najdôležitejšie rozhodnutia, na čo budú použité v rámci krajín, určujú národné vlády – aká časť pôjde na priame platby farmárom, aká na opatrenia súvisiace s ochranou klímy, na akú podporu si siahnu malí či bio farmári. Zatiaľ sa ukazuje, že podmienky budú na Slovensku nastavené radikálne a najprísnejšie v porovnaní s ostatnými krajinami. Zbytočne,“ upozorňuje Kohút, podľa ktorého zostanú na Slovensku znevýhodnení okrem iných napríklad bio farmári.

Vajcia zo zahraničia

Donedávna sme boli na Slovensku sebestační aspoň v produkcii vajec. Aj o toto sme však ako krajina prišli a vajcia už musíme dovážať zo zahraničia. „Ešte pred dvoma-troma rokmi bolo Slovensko viac-menej sebestačné v produkcii vajec, vlani bola na Slovensku najhoršia produkcia za posledných tridsať rokov. Je predpoklad, že sa táto situácia bude zhoršovať. Podľa analytikov najviac vajec dovážame z Českej republiky, zo Španielska a z Poľska, “hovorí Kohút.

Aktuálne je Slovensko v produkcii vajec sebestačné na úrovni 83 percent. Podľa Únie hydinárov Slovenska sa na pultoch obchodov nachádza 73 percent vajec zo Slovenska. „Desať percent našich vajec sa teda muselo vyviezť do zahraničia, “podotkne Kohút s tým, že pokles súvisí s rastom nákladov na chov nosníc, ako aj s prichádzajúcim zákazom predaja vajec z klietkového chovu. Práve ten u nás do veľkej miery dominoval – až 77 percent zo všetkých vajec u nás stále pochádza z klietkového chovu. Mnoho producentov vajec, ktorí doposiaľ prevádzkovali klietkový chov, však nemá dostatok finančných prostriedkov na vybudovanie voľného výbehu či vybudovanie podmienok na podstielkový chov.

„Takáto zmena technológie chovu si vyžaduje veľmi vysokú investíciu. Prechod z klietkového na iný typ chovu si vyžaduje investície v desiatkach až stovkách tisícov eur v závislosti od veľkosti chovu, “hovorí Kohút, ktorý predpokladá, že počet producentov klesne a zároveň sa cena vajec zvýši. „Tu však treba podotknúť aj jeden dôležitý fakt, okrem vyššej ceny sa rapídne zvýši kvalita života sliepok.“ Nariadenie o ukončení klietkového chovu vychádza z nariadenia Európskej únie, na ktoré reagovali viaceré zahraničné obchodné reťazce na Slovensku. Zaviazali sa, že od roku 2025 nebudú predávať spotrebiteľom vajcia z klietkových chovov. „Slovenským chovateľom sliepok by pomohla podpora štátu, pretože pre producentov vajec, respektíve chovateľov hydiny nie je nastavená žiadna podpora. Tiež by pomohlo výraznejšie zníženie administratívneho zaťaženia v prípade rozbehu nových chovov sliepok a urýchlenie schvaľovacích procesov.“

Celý text na hospodarskenoviny.sk

Ministr zemědělství István Nagy učinil důležité prohlášení o zmrazení cen potravin. Řekl, že zmrazení produktů by mělo být vnímáno jako obchodní akce a věří, že by mělo skončit někdy v polovině příštího roku, protože válka nemůže trvat věčně. Předválečné ceny se podle něj nevrátí, ale určitě nedojde k tak velkému zdražování, jako tomu bylo v posledním období.

Ministr István Nagy na Inforádiu mluvil o tom, co může zastavit inflaci cen potravin. „Nemyslím si, že se předválečné ceny vrátí, protože svět bude v jiném stavu, až válka skončí. Jsem si ale stoprocentně jistý, že nárůst nebude tak velký, takže normální inflace nastane i na trhu s potravinami, stejně jako v jiných oblastech života.“
István Nagy teké uvedl, že „jsme u stropu zdražování, není kam jinam jít“, protože růst cen energií se již zastavil a známe i výši vstupních nákladů. Zdůraznil, že tak rozsáhlé zdražování se nyní neočekává, protože ceny energií jsou již na svém vrcholu, takže není důvod k obrovskému zdražování o 10, 20, 30 %.

Ministr zemědělství v souvislosti s produkty s cenovými stropy a s tím, jak dlouho může zmrazení cen potravin trvat: „Myslím, že by to mělo skončit někdy v polovině příštího roku, protože válka nemůže trvat věčně. V příštím roce by tak měly skončit všechny dopady, které tím vznikly, a poté by mělo být možné obnovit normální tržní podmínky.“

István Nagy tvrdí, že při absenci konkrétních výrobních problémů je jediným důvodem toho, že někdy v regálech nejsou produkty s cenovým limitem pouze „nákupní horečka“ či „panické nakupování“ a zásobení se produkty více, než je nutné. Ohledně cenového stropu vajec zdůraznil: Maďarská produkce dokáže zajistit 80–85 % denní spotřeby, ale kolem svátků, kdy spotřeba stoupá, přivážejí balírny vejce z dovozu.

(agrarszektor.hu)

Národní drůbežářské organizace jménem producentů a chovatelů masa varují, že zákaz používání a zavádění GMO krmiv od roku 2024 přijatý polskou vládou povede ke ztrátě konkurenceschopnosti polského drůbežářského průmyslu. Polské organizace drůbežářského průmyslu společně apelují na vládu, aby upustila od rychlých rozhodnutí o zákazu používání GMO krmiv ve výživě zvířat. Rozhodnutí bylo přijato na zasedání Rady ministrů dne 2. listopadu tohoto roku a hovoří o zavedení zákazu již v roce 2024.

Náš údiv a vážné znepokojení jsou o to větší, že v průběhu celého konzultačního procesu počítal výše uvedený návrh s prodloužením stávajícího moratoria o další 4 roky. Rozhodnutí zavést zákaz od roku 2024 bylo přijato bez jakékoli konzultace se zemědělskou komunitou a bude mít obrovské negativní dopady na náš sektor.  Drůbežářský průmysl navíc poukazuje na to, že doba pro takové radikální změny je extrémně obtížná vzhledem k ekonomickým důsledkům pandemie Covid-19. Odvětví se přitom potýkalo s obrovským nárůstem epidemie viru ptačí chřipky a nyní, stejně jako všichni ostatní, zažívá kvůli válce na Ukrajině nárůst nákladů na energie nebo krmivo.

Stanovisko Ministerstva zemědělství a rozvoje venkova k odůvodnění zákona zpracovaného ministerstvem, které odložilo zákaz používání GMO krmiv o 4 roky, bylo následující: „současná situace související s válkou s Ukrajinou způsobila Ruskem a probíhající pandemie COVID-19 rozhodně nepřispívá k právním krokům, které mohou mít negativní dopad na odvětví krmiv a živočišné výroby, včetně především drůbežářské výroby, která je největším příjemcem krmných směsí a dováženého sójového šrotu.

Piątkowska: Možné zvýšení cen potravin až o 50 procent. Důvod? Plán zrušit používání GMO krmiv

Signatáři dopisu také připomínají, že Polsko by bylo v době zavedení takového zákazu osamělým ostrovem. Žádný jiný členský stát dosud používání GMO sójových bobů nezakázal. V důsledku toho bude muset polská drůbež v EU a na všech exportních trzích konkurovat masu založenému na mnohem levnějším GMO krmivu.

Průmysl vyjmenovává důsledky zavedení zákazu výroby, uvádění na trh a používání geneticky modifikovaných krmiv a geneticky modifikovaných organismů určených ke krmnému použití ve výživě zvířat od 1. ledna 2024:

1. Dramatické zhoršení konkurenceschopnosti drůbežářské výroby a omezení exportních příležitostí.

Polsko je největším producentem drůbežího masa v EU a tím pádem i významným příjemcem krmiv. Více než 50 % této produkce jde na export. Rozvoj tohoto odvětví byl možný díky výrobě vysoce kvalitních produktů při zachování kázně související s výrobními náklady. Krmivo je extrémně důležitým nákladovým faktorem, který představuje více než 70 % nákladů na produkci drůbeže. Vstup zákazu v platnost sníží konkurenceschopnost tohoto odvětví, a to zejména v zemích Evropské unie. V mezinárodním rozměru je také třeba uvést, že velmi důležitým důsledkem nabytí účinnosti tohoto zákazu bude nahrazení domácích produktů živočišného původu levnějšími dováženými z jiných zemí EU a třetích zemí, které budou získávány od zvířata krmená GM krmivem. Zde je třeba dodat, že v případě třetích zemí je ohrožení nejen ekonomické, ale i kvalitativní, neboť požadavky na produkci v Polsku a EU jsou mnohem vyšší než v jiných regionech světa. Kromě výrazného nárůstu nákladů je třeba počítat s problémy souvisejícími s dostupností krmiva z důvodu nedostatku náhražek za GMO sójový šrot, zvláště v tak krátkém časovém období. Produkce rostlinných bílkovin v Polsku je jednak nedostatečná, jednak není možné z nutričních důvodů sójový šrot zcela nahradit „polským proteinem“.

2. Zdražení drůbežího masa a inflační tlaky.

Důsledkem zákazu bude i zvýšení cen na pultech obchodů. Jak je uvedeno výše, náklady na krmivo tvoří přibližně 70 % výrobních nákladů. Chovatelé drůbeže budou muset tyto zvýšené náklady započítat do ceny hospodářských zvířat. Nutno podotknout, že drůbeží maso si spotřebitelé vybírají ochotně a je zahrnuto v základním nákupním košíku. Nárůst jeho ceny je dalším inflačním impulsem v oblasti, která je zvláště citlivá na spotřebitele. Vyšší výrobní náklady a tím i zdražení v obchodech se přitom budou týkat i ostatních druhů živočišné výroby aktuálně využívajících GM krmiva.

3. Omezení produkce krmiv a následně zvýšený přebytek obilovin na domácím trhu.

Ztráta konkurenceschopnosti a odbytových trhů povede ke snížení domácí produkce drůbeže. Ke krmným účelům spotřebujeme přes 17 milionů tun, tedy přes 60 % z celkové produkce obilovin. Pokles poptávky po surovinách pro výrobu pícnin se v podmínkách neustále rostoucích výrobních nákladů projeví v nižších cenách obilovin.

4. Žádné financování od bank.

Drůbežářský sektor je vzhledem k mnoha problémům, které jej v posledních letech postihly, pod zvláštní pozorností bank podílejících se na financování této produkce. Zavedení takto významného faktoru zvyšujícího produkční náklady a vedoucího ke snížení konkurenceschopnosti odvětví bude jistě považováno za dodatečné riziko spojené s financováním drůbežářské produkce a následně povede k omezení angažovanosti bank v této oblasti či nabízení financování s mnohem vyššími náklady. Pozastavení nebo omezení úvěrování je obrovským rizikem úpadku subjektů využívajících bankovní financování.

5. Rychlá destabilizace trhu.

Krmné suroviny jsou nasmlouvávány mnoho měsíců dopředu. Informace o zavedení zákazu používání krmných komponent znemožní zanedlouho objednávky z důvodu transakčního rizika. To způsobí obrovskou destabilizaci v celém drůbežářském sektoru.

(farmer.pl)

Polští poslanci odhlasovali novelu zákona o krmivech, která odkládá zákaz používání GMO krmiv do 1. ledna 2025. Nový zákon také implementuje nařízení EU o medikovaných krmivech. Řeč je o vládní novele zákona o krmivech ze dne 22.7.2006 a zákona o odpadech ze dne 14.12.2012. Pro novelu hlasovalo 417 poslanců, 13 bylo proti, 11 lidí se zdrželo hlasování.

Již dříve byla odhlasována novela PiS, která posunula datum vstupu v platnost zákazu používání GMO krmiv na 1. ledna 2025. Vládní předloha navrhovala, aby takový zákaz vstoupil v platnost od 1. ledna 2024. Opozice předložila pozměňovací návrhy prodlužující dobu moratoria o 3 a 5 let; Sejm a vláda se k těmto novelám vyjádřily záporně.
Současné předpisy říkají, že tento zákaz má vstoupit v platnost 1. ledna 2023. Ačkoli byl do zákona zahrnut v roce 2006, od té doby se jeho datum vstupu v platnost několikrát změnilo, což vysvětluje nemožnost nahradit dovážené (geneticky modifikovaný) sójový šrot dalším proteinem.

Náměstek ministra zemědělství Lech Kołakowski ve středu v Sejmu vysvětlil, že cílem vlády není zakázat používání GMO krmiv, ale znovu vybudovat proteinovou suverenitu země v kontextu potravinové bezpečnosti. Ujistil, že záměrem ministerstva nejsou převratné změny na trhu krmiv, ale vypracování společného řešení minimálních ukazatelů určujících podíl geneticky nemodifikovaných bílkovinných surovin v krmivech.

Účelem novely zákona o krmivech pak je především implementace ustanovení EU do polského zákona o výrobě, uvádění na trh a používání medikovaných krmiv. Jde o to sjednotit požadavky, které musí subjekty působící na trhu krmiv splňovat. Nové předpisy umožňují výrobu medikovaného krmiva v mobilních továrnách na medikovaná krmiva. Na polském trhu dosud žádné takové subjekty nepůsobily, proto je třeba činnost takového závodu hlásit okresnímu veterinárnímu lékaři příslušnému pro místo, kde je medikované krmivo uváděno na trh. Zákon má vstoupit v platnost 14 dní po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení o zákazu používání GMO krmiv, které bude účinné od 1. ledna 2023. Návrh nyní půjde do Senátu.

(farmer.pl)