Connect with us
Reklama

Chov

Nie je klietkový chov ako klietkový chov. Čo sú obohatené klietky? 

Published

on

Klietkový chov hydiny evokuje u ľudí predstavu množstva sliepok nehumánne žijúcich v malom priestore. Prenasledovaní týmto obrazom preto často siahajú po vajciach z iného typu chovu, dúfajúc, že im prinesú väčší chuťový pôžitok, dodajú viac živín a ich kúpou si zabezpečia lepší vnútorný pocit. Táto predstava sa s realitou nestotožňuje. Prečo a aká je pravda?

Pohľad do minulosti 

V období pred druhou svetovou vojnou bol kŕdeľ sliepok v počte 100 kusov vnímaný ako obrovský. Ak sa aj domácnosti venovali chovu hydiny, na svojom dvore mali iba „pár“ kusov sliepok. Existoval malý počet gazdovstiev, ktoré sa predsa len orientovali na produkciu vajec (ako jeden zo zdrojov svojho príjmu). Pomáhalo im v tom 50 – 100 sliepok. K výraznému rozvoju chovov totiž došlo až po roku 1960.

Vedeli ste, že?

Vajcia boli v medzivojnovom období luxusom. Dôvodom bola vyššia cena i to, že sliepky znášali v priemere 70 kusov vajec ročne. V roku 1936 bola spotreba vajec v Československej republike 138 kusov na 1 obyvateľa.

Od roku 1961 začali vznikať špecializované farmy na chov nosníc s veľkou kapacitou, šľachtiteľské a rozmnožovacie chovy. Prechod na veľkochovy súvisel s rozvojom automatizácie a mechanizácie výroby. Zavádzali sa klietkové chovy nosníc, v ktorých bola znáška vyššia o 26 % v porovnaní s chovmi s voľným výbehom. V 70. rokoch sliepky znášali 250 vajec ročne – pri sliepkach vyšľachtených na produkciu vajec sa znáška zvyšovala na 340 kusov ročne (na porovnanie, v roku 2020 bola priemerná znáška na 1 sliepku cca 253 kusov, avšak toto číslo znižujú podstielkové a voľnovýbehové chovy, pri ktorých je znáška nižšia).

V 90. rokoch sa začali rozmáhať aj alternatívne chovy hydiny vo voľnom výbehu a biochovy. Klasické veľkochovy si však naďalej držia vedúce postavenie. Práve v tejto súvislosti treba povedať, že nie je klietkový chov ako klietkový chov. Čo to znamená?

Keď sa povie klietkový chov hydiny 

V súčasnosti rozoznávame tri základné spôsoby chovu nosníc:

  1. chov v klietkach (obohatených  a neobohatených),
  2. podstielkový chov (na podstielke a vo voliérach),
  3. chov v alternatívnom systéme (vo voľnom výbehu a biochov).

Systém známy ako chov v neobohatených klietkach je priamo zodpovedný za predsudky voči klietkovým chovom. Podmienky kladené na životný priestor nosníc boli veľmi obmedzujúce (550 cm² plochy klietky s výškou 40 cm na každú nosnicu), sliepky sa nemohli v klietkach voľne pohybovať, hrabať, naťahovať ani mávať krídlami či sedieť na vyvýšenom mieste. Klietky boli umiestnené v halách s intenzívnym osvetlením, ktoré svietilo aj 17 hodín denne – žiadne stmievanie, iba ilúzia dňa a noci. Organizmus sliepok nedokázal fungovať prirodzene, respektíve nemohol si dostatočne oddýchnuť, zregenerovať sa. Lenže tento systém chovu je už dávnou minulosťou.

Verejnosť apelovala na zlepšenie životných podmienok nosníc. A tak od 1. 1. 2012 bol vo všetkých štátoch Európskej únie chov nosníc v neobohatených klietkach zakázaný. Do popredia sa dostalo nazeranie na sliepku ako na živú bytosť, nielen ako na zviera produkujúce vajcia.

Chov v obohatených klietkach, ako ho (možno) nepoznáte 

Chov v obohatených klietkach – na rozdiel od svojho „predchodcu“ – plne rešpektuje integritu sliepky ako živého tvora, ktorý si zaslúži dobré podmienky na život. Pre každú nosnicu je vyhradených najmenej 750 cm² plochy klietky, z toho 600 cm² musí predstavovať využiteľná plocha (s výškou minimálne 45 cm, pričom plocha hniezda sa do tejto hodnoty nezaratúva). Celková plocha klietky nesmie byť menšia ako 2 000 cm². Nosnice v obohatených klietkach majú porovnateľne veľký priestor ako nosnice pri podstielkovom chove. Sliepky musia mať hniezdo, bidlá (poskytujúce najmenej 15 cm na nosnicu, aby mohli sedieť a navzájom sa nevyrušovali). Podstielka im musí umožňovať hrabanie a zobanie.

Tak ako každý systém chovu sliepok, aj chov v obohatených klietkach má svoje pozitíva i negatíva.

Pozitíva týkajúce sa samotného chovu nosníc v obohatených klietkach 

  • Sliepky majú lepší a najmä neustály prístup ku krmivu, a keďže kŕmenie prebieha efektívnou formou, je tu i najnižšia spotreba krmiva spomedzi všetkých systémov.
  • V prípade sliepok je nízka miera kanibalizmu a sociálnej agresie, čo je spôsobené tým, že žijú v systéme s jasne určenými pravidlami a hierarchiou. Sliepky sa poznajú a majú rozdelené svoje úlohy. Nedochádza tak k súbojom ani k zbytočným stresovým situáciám.
  • Úhyn nosníc je najnižší spomedzi všetkých spôsobov chovu, za čo môže bezpečné prostredie bez predátorov, zbytočnej agresie, rizík nákazy ochoreniami od divokého vtáctva či bez zbytočnej kontaminácie vzduchu.
  • Posledné pozitívum sa týka chovateľov a spotrebiteľov – keďže ide o systém s najnižšími nákladmi na chov, v čase neustáleho zdražovania predstavuje vhodný spôsob chovu na zastabilizovanie produkcie a bez extrémneho navyšovania nákupnej ceny.

Pozitíva vo vzťahu k vajciam 

V tomto systéme je:

  • najvyššia znáška vajec,
  • najmenej poškodených vajec,
  • vajcia majú najvyššiu hmotnosť,
  • vajcia sú čisté, s minimom mikroorganizmov, a preto bezpečné pre spotrebiteľa,
  • vajcia majú najpevnejšiu a najhustejšiu škrupinu.

Negatívom chovu v obohatených klietkach je mierne obmedzenie pohybových aktivít sliepok. Napriek tomu majú možnosť pohybu po klietke aj možnosť chôdze. Naťahovanie krídel i lietanie je v porovnaní s ostatnými systémami obmedzenejšie.

Paradox? 

To, čo niektorí považujú za čiastočné obmedzenie pohybu, je na druhej strane presne tým, čo vytvára predpoklady na fungujúcu skupinu nosníc. Eliminácia stresu, ktorý za iných okolností vzniká z dôvodu chýbajúcej stanovenej hierarchie, pozitívne ovplyvňuje sociálne správanie sliepok. Nie sú agresívne, nedochádza medzi nimi k vzájomnému napádaniu a súbojom či dokonca ku kanibalizmu. Ukazovateľom dobrého nastavenia životných podmienok hydiny nie je len úhyn nosníc, ale aj miera znášky vajec.

To, či sliepky pociťujú väčší stres, keď si nemôžu kedykoľvek a bez obmedzení zalietať, a do akej miery, je stálou témou odborných diskusií. Výstupy z týchto debát majú spoločného menovateľa – každý typ chovu so sebou nesie výhody a nevýhody. Treba však povedať, že štatistiky ukazujú, že ten klietkový (v obohatených klietkach) má na pohodu a život sliepok pozitívny vplyv. Dôkazom je najvyššia znáška vajec a najnižší úhyn nosníc v obohatených klietkach. Pretože iba spokojná sliepka chovaná vo vhodných podmienkach znáša veľa vajec a neuhynie. Navyše zo strany chovateľov vidíme snahu o neustále zlepšovanie podmienok pre sliepky. Smutnou správou je, že zo strany štátu majú chovatelia v tomto smere zviazané ruky najmä z dôvodu výrazne nižších podpôr chovu hydiny v porovnaní s okolitými krajinami.

Spôsob chovu hydiny a vajcia 

Spôsob chovu má výrazný vplyv na znečistenie vaječnej škrupiny, teda aj na množstvo mikroorganizmov vo vajciach. Zatiaľ čo vajcia sliepok v obohatenom klietkovom chove obsahujú minimum mikroorganizmov, vo vajciach z voľného, ako aj podstielkového chovu je ich prítomnosť väčšia, keďže na ich škrupinách sa nachádzajú rôzne nečistoty v dôsledku voľnejšieho pohybu nosníc a kontaktu vajec s hnojom na podstielke.

Vedeli ste, že?

Zloženie vajec priamo nesúvisí so spôsobom chovu. S čím teda? S krmivom, ktoré nosnica žerie. Obsah jednotlivých živín vo vajciach sa dá ovplyvniť zložením kŕmnej zmesi, ktorú nosnice dostávajú. Pre chuť či zloženie (z hľadiska výživných látok, nie mikroorganizmov) teda nie je podstatné, z akého spôsobu chovu vajce pochádza, ale to, čím bola sliepka kŕmená. Aj nosnica v obohatenej klietke môže mať rovnaké zloženie krmiva ako nosnica chovaná vo voľnom výbehu.

Kvalita, na ktorej záleží 

Každý systém chovu so sebou prináša odlišný prístup k starostlivosti o hydinu. Žiaden nie je dokonalý, avšak môžeme povedať, že hydina chovaná v obohatených klietkach má vytvorené veľmi vhodné podmienky na život. O sliepky je postarané z hygienického aj zdravotného hľadiska, o čom svedčia neustále vykonávané kontroly a dodržiavanie prísnej národnej i európskej legislatívy.

Veľkochovatelia robia maximum pre to, aby hydine vytvorili nestresujúce prostredie a zabezpečili jej krmivo, ktoré jednak prospieva priamo jej a jednak ovplyvňuje výslednú kvalitu vajec. Spotrebitelia si teda môžu kúpiť zložením výživné a pre zdravie bezpečné vajcia – áno, tie z klietkového chovu sa takýmito vlastnosťami môžu pochváliť.

(slovenskahydina.sk)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Chov

Skot se nakazil ptačí chřipkou: Mléko je husté a zabarvené, hrozí lidem nebezpečí?

Published

on

By

Virus u skotu způsobuje husté, sirupovité a zabarvené mléko. Vědci zjistili, že se jedná o historicky první ověřené ohnisko ptačí chřipky u přežvýkavců. Dosud chyběly jasné důkazy, zda se chřipka skutečně dokáže na skot přenést. Podle odborníků není infikované mléko rizikem pro člověka. Pasterizační proces totiž viry důkladně zničí.
Minimálně na čtyřech mléčných farmách v Texasu a Kansasu odborníci odhalili vysoce patogenní ptačí chřipku (HPAI), šířící se na zdejších krávách. Další potvrzené případy se objevují i ve státě Nové Mexiko. Jak komentoval server Science Alert, americké ministerstvo zemědělství zatím neuvedlo přesný počet postižených krav.

Pro ptáky je virus vysoce smrtelný. Podle dostupných informací dosud žádné krávy neuhynuly. Infekce ale způsobuje prudký pokles produkce mléka, sníženou chuť k jídlu a horečku. Virus napadá zejména starší skot. Veterinář a výzkumník Jim Lowe pro deník New York Times prozradil, že nakažené mléko je sirupovité, husté a zabarvené.
Podle úředníku by se mléko na trh nikdy nedostalo. „V této fázi neexistují žádné obavy o bezpečnost komerčních dodávek mléka nebo o to, že tato okolnost představuje riziko pro zdraví spotřebitelů,“ uvedlo v prohlášení ministerstvo zemědělství USA. I v případě, že by se výrobek nějakým způsobem dostal na pulty obchodů, podle odborníků by spotřebitele před virem ochránila pasterizace. (blesk.cz)

Ptačí chřipka u člověka v Texasu

Texaské ministerstvo zdravotních služeb oznámilo, že byla diagnostikována ptačí chřipka u člověka poté, co přišel do kontaktu s dojnicemi, o kterých se předpokládá, že jsou tímto virem infikovány. Texaský úředník uvedl, že se jedná o první hlášený případ vysoce patogenního kmene ptačí chřipky mezi lidmi ve státě a druhý ve Spojených státech. Američtí představitelé již dříve varovali veřejnost před rizikem nárůstu počtu případů vysoce nakažlivého viru ptačí chřipky (H5N1) šířícího se mezi mořskými savci. (tisen.tv)

Vědci z Cornell sekvenují virus HPAI

Odborníci na virologii z Cornell University sekvenují virus vysoce patogenní ptačí chřipky (HPAI), který postihl dojný skot v několika amerických státech, aby lépe pochopili, proč virus přeskočil na krávy a jak zabránit budoucím ohniskům. „Když dojde k přelití HPAI na nový druh, zejména na savce, je to vždy znepokojivé, protože virus se může adaptovat a získat schopnost přenosu mezi zvířaty,“ řekl Dr. Diego Diel, docent virologie na katedře virologie, diagnostické vědy a ředitel virologické laboratoře v Diagnostickém centru zdraví zvířat (AHDC).
Virus HPAI, který byl koncem března zjištěn u mléčného skotu, zasáhl také další savce , včetně koz, lišek, medvědů a tuleňů. 1. dubna byl hlášen první případ infekce HPAI u člověka, který pracoval s dojnicemi, u nichž se předpokládá, že jsou infikovány virem. „Budeme studovat, jak se HPAI přelila na dojnice, abychom pochopili, proč k této epidemii došlo,“ řekl Diel. „Existuje řada velmi důležitých otázek o jeho zdroji a riziku přenosu na jiná zvířata a lidi, které je třeba řešit.“

New York State Veterinary Diagnostic Laboratory podporuje AHDC státní živočišné zemědělství a podporuje zdraví zvířat a lidí testováním stovek tisíc vzorků ročně. Se svými odbornými znalostmi, pokročilými možnostmi testování a členstvím v National Animal Health Laboratory Network je AHDC vhodná pro reakci na taková ohniska. AHDC vybízí veterináře, aby zasílali vzorky od krav a jiných zvířat pro jakékoli vypuknutí onemocnění k testování.
Ptačí chřipka v USA

Americký lídr v produkci a distribuci konzumních vajec – Cal-Maine Foods – pozastavil výrobu v jednom ze svých závodů v Texasu kvůli potvrzení ptačí chřipky na farmách nosnic. Kvůli viru ptačí chřipky se ztráty v hejnech nosnic patřících společnosti Cal – Maine Foods odhadují na přibližně 1,6 milionu nosnic a 337 000 kusů slepic v chovu. Cal-Maine Foods se v současné době zaměřuje na zabezpečení výroby ve svých dalších chovech, aby minimalizoval riziko šíření choroby.

Virus ptačí chřipky byl také potvrzen u dalšího velkého producenta vajec ve Spojených státech – firmy Herbruck’s. Ohnisko bylo potvrzeno v zařízení Green Meadow v Ionia County, Michigan. Americký výrobce zavedl opatření k omezení šíření viru na jiné farmy. Podle posledních zpráv se nákaza v Ionia Country týká celkem 2 milionů kusů ptáků. Oznámila to Inspekční služba pro zdraví zvířat a rostlin (APHIS ) ministerstva zemědělství Spojených států amerických (USDA) .

Ministerstvo zemědělství Spojených států (USDA) k 3. dubnu tohoto roku uvádí, že za posledních 30 dní před datem zprávy byl virus detekován na třech komerčních farmách a v sedmi domácích hejnech. Ztráty v populaci drůbeže během tohoto období dosáhly přibližně 3,85 milionu ptáků. Američtí analytici předpovídají, že snížení hejn nosnic v Texasu by mohlo vést ke zvýšení maloobchodních cen vajec pro spotřebitele.

(kipdip.pl)

Continue Reading

Aktuality

Změny směrnice o průmyslových emisích. Další rána pro chovatele prasat a drůbeže

Published

on

By

Nová nařízení omezí škodlivé emise z průmyslových zařízení a velkých chovů prasat a drůbeže s cílem chránit lidské zdraví a životní prostředí – čteme v prohlášení Evropského parlamentu.

Nová nařízení podle Evropského parlamentu zavedou povinnost stanovit nejvyšší dosažitelné úrovně snížení emisí pro jimi pokrytá odvětví. Pro boj s nedostatkem vody se cíle environmentální výkonnosti stanou povinnými pro používání vody. V případě odpadu, účinnosti zdrojů, energetické účinnosti a využívání surovin budou cíle ve specifických rozmezích a v případě nových technik budou orientační.

Na koho se nové předpisy vztahují?

Podle sdělení Evropského parlamentu se změny budou týkat chovů prasat s více než 350 DPJ. Jsou z něj vyloučeny farmy, které chovají prasata extenzivně nebo ekologicky a značnou část roku venku. U drůbeže se směrnice vztahuje na farmy s nosnicemi s více než 300 DJP a na farmy s brojlery s více než 280 DJP.  Pro farmy s chovem prasat i drůbeže bude limit 380 DJP.

Subjektům, které pravidla nedodrží, mohou v případě nejzávažnějších porušení hrozit pokuty ve výši nejméně 3 % ročního obratu v EU. Země EU dávají občanům postiženým nedodržením požadavků právo žádat odškodnění za újmu na zdraví. Pravidla nyní musí přijmout Rada, než budou zveřejněna v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost o 20 dní později. Členské státy budou mít 22 měsíců na to, aby se této směrnici přizpůsobily.

Co je směrnice o průmyslových emisích?

Stanoví pravidla pro prevenci a kontrolu znečištění ovzduší, vody a půdy z velkých zemědělsko-průmyslových zařízení. Tyto znečišťující látky mohou vést ke zdravotním problémům, jako je astma, bronchitida a rakovina. Směrnice rovněž upravuje produkci odpadů, využívání surovin, energetickou účinnost, hluk a prevenci nehod. Podle EP jsou tato nařízení reakcí na očekávání občanů ohledně principu „znečišťovatel platí“, urychlení zelené transformace a podpory ekologičtějších výrobních procesů.

Z pohledu chovatele:

Bartosz Czarniak, mluvčí PZHiPTCh „Polsujs“ se k věci vyjádřil na sociálních sítích:

– Nová směrnice pod hrozbou sankcí snižuje prahové hodnoty, tj. počet zvířat, kterým se farma musí přizpůsobit, aby splnila normy pro vypouštění znečištění. V případě prasat to bude zhruba tisíc prasat nebo uzavřený cyklus pro 120 prasnic. Hrozí zde velké nebezpečí v podobě nutnosti realizovat velké a složité investice, které zemědělce odradí od další živočišné výroby. Evropský komisař pro životní prostředí Virginijus Sikevcius se zavázal, že „pečlivě prozkoumá účinky“ směrnice a „v případě potřeby přijme vhodná opatření“ – zda ​​tomu tak bude, ukáže čas – ale to je další důvod k obavám mezi zemědělci, komentoval Czarniak.

Chovatel zdůrazňuje, že v žádné jiné části světa nejsou takové požadavky jako v Evropě. Proto výše uvedený komisař otevírá dveře reciprocitě norem, „aby bylo zajištěno, že dovážené živočišné produkty nebudou více znečišťovat než ty, které se vyrábí v EU“.

(farmer.pl)

Continue Reading

Aktuality

Může označení vajec na klecová a bezklecová ovlivnit konzumenta vajec?

Published

on

By

Značení klecová a vejce bez klecí v obchodě s potravinami se stává tématem konverzace mezi některými společnostmi, a dokonce i generálním prokurátorem státu Michigan. Skupiny za práva zvířat, jako je Animal Justice, prosazují značení vajec z klecí a bezklecových v obchodě s potravinami. Nejen na samotných obalech od vajec, ale i na regálech.

Důvodem je to, že pokud spotřebitelé uvidí znak upozorňující na to, jak jsou nosnice ustájeny, rozhodnutí spotřebitele o nákupu bude pozitivně ovlivněno a více lidí bude kupovat vejce z bezklecových chovů oproti konvenčním.

V roce 2023 dokončil diskontní řetězec Dollar Tree první fázi svého testu prodeje vajec z bezklecových chovů, ve kterém použil v chlazené části svých 63 obchodů značení, aby pomohl spotřebitelům určit, která vejce pocházela od slepic z klecí a která z bezklecových chovů. Přestože společnost Dollar Tree neuvedla podrobnosti o tom, jak měřila výsledky pilotního projektu, potvrdila že výsledek studie byl pozitivní a na základě prodeje a zájmu zákazníků rozšíří pilotní projekt v roce 2024 na stovky dalších obchodů.

Značení v obchodech s potravinami se objevilo také v dubnu 2023, kdy generální prokurátorka státu Michigan Dana Nesselová poslala dopis generálnímu řediteli potravinářského řetězce Kroger, v němž společnost vyzvala, aby do svých obchodů přidala označení vajec z klecí a bezklecových. Dopis byl zaslán poté, co zpráva nazvaná „Cracking down on Kroger “, napsaná šéfem divize prokurátočiny kanceláře Jasonem Evansem, ukázala, že většina spotřebitelů je zmatená ohledně toho, která vejce jsou z klecí a která jsou bez klecí, jak uvádí studie společností Data for Progress. V dopise Evans tvrdí, že nakupující u Krogera jsou uváděni v omyl tak, aby kupovali více vejce od slepic chovaných v klecích, protože si myslí, že jsou z bezklecových chovů, konkrétně proto, že označení produktů jako „Farm Fresh“ a „Grade A“ jsou pro spotřebitele matoucí. V důsledku toho zpráva žádá společnost Kroger, aby do svých obchodů přidala jasné značení, které spotřebitelům pomůže pochopit, která vejce jsou bez klecí.

Po zveřejnění zprávy Nesselová dodala, že nakupující by měli mít možnost důvěřovat reklamě a že prodejci potravin by měli být transparentní ve svém marketingu. V reakci na situaci během rozhovoru pro stanici Local 4 mluvčí Krogeru uvedl: „Společnost Kroger Company of Michigan dodržuje všechny současné předpisy týkající se prodeje vaječných výrobků. Všechny vaječné produkty Kroger Family of Companies jsou jasně označeny tak, aby je zákazníci mohli snadno rozlišit.“

„V tom se musím postavit na stranu Krogera, protože má pravdu, všechna jeho vejce jsou řádně označena. To, že spotřebitel neví, co znamená označení produktu jako „třída A“, neznamená, že se Kroger mýlí. Vřele doporučuji, aby si spotřebitelé provedli vlastní průzkum všech potravin, které konzumují, nejen vajec, a rozhodli se, co bude nejlépe vyhovovat jejich potřebám.“ dodal Nesselová.

Za rok na značení nebude záležet. V lednu 2025 v Michiganu vstoupí v platnost zákon o bezklecových chovech, díky němuž budou vejce z bezklecových chovů jedinou možností, kterou si spotřebitelé budou moci koupit.

(wattagnet.com)

Continue Reading

Aktuality