Obchod
Polská vejce se hrnou do Maďarska
Maďarští výrobci vajec se obávají, že by mohli být vytlačeni z domácího trhu poté, co se v některých tamních obchodech po oznámení cenového stropu objevila polská vejce.
Cena vajec před několika týdny překročila hranici 100 HUF a u výrobců bylo pozorováno další zvyšování cen. Podle předpovědí mohla cena za kus kolem Vánoc dosáhnout 150 HUF. Vláda proto od poloviny listopadu rozšířila sortiment potravinářských výrobků se zmrazováním cen o brambory a vejce. Ale zatímco u předchozích výrobků spadal do působnosti opatření pouze jeden nebo dva produkty, působnost vyhlášky se vztahuje na všechny druhy těchto dvou potravin bez rozdílu. Na všechny stolní brambory a od nejmenšího po největší vejce. 30. září se téměř o čtvrtinu nižší obchodníci museli vrátit k ceně. Rozhodčíci ani nehleděli na to, za jakých podmínek slepice vejce snášely. Vejce všech velikostí ze všech chovů se vrátila na cenovou hladinu z konce září.
Obchodníci obešli maďarského dodavatele
Zpráva o zmrazení cen vajec vyvolala v obchodech nával, regály se v prvních dnech rychle vyprázdnily a v některých obchodech už se objevila polská vejce. Ministr zemědělství minulý týden na Inforádiu mluvil o tom, že se balírnám podařilo získat polská vejce, aby se odstranil nedostatek kvůli výkupům do zásoby. V případě distribuce vajec byla doposud praxe taková, že producenti vajec dodávali vejce do balírny, se kterou měli uzavřenou smlouvu a balírna se ucházela u obchodních řetězců o uzavření smlouvy na konkrétní cenu a množství. Od té doby baliči zajišťovali dodání nasmlouvaného množství do skladů řetězců.
Nyní se však maďarští producenti a balírny vajec potýkají s tím, že polská vejce jsou dovážena na prodejny přímo ze zahraničí, od polských producentů vajec, tedy nikoli přes tuzemskou balicí společnost. Nasvědčuje tomu i skutečnost, že vejce jsou umístěna na regály řetězce supermarketů v původním polském obalu a pouze s nálepkou v maďarštině, na které jsou uvedeny základní informace potřebné pro distribuci v Maďarsku. Na fenomén na konferenci Portfolio Agricultural Sector 2022 upozornila i Éva Csupászné Sánta, generální ředitelka Csabatáj Zrt.
Důvodem obav je, že maďarské výrobky mohou být vytlačeny z obchodů kvůli levnějším polským vejcím, protože mezinárodní řetězce mohou získat levnější produkty ze svých zahraničních zdrojů a maďarští zemědělci kvůli vysokým nákladům ceny snížit nemohou.
Výrobci a obchodníci tedy tlačí proti sobě. Kdo ponese ztrátu? Vzhledem k napjaté situaci se ani jedna ze stran zatím neodhodlala otevřeně vyjádřit svůj postoj, pouze anonymně nastínila své plánované kroky. Vejce jsou jedním z nejdražších produktů, chov vajec vyžaduje drahé krmivo, líhnutí vyžaduje další energii a balení také stojí hodně. Domácí zpracovatelský průmysl nevyrábí maďarské potraviny příliš levně, takže kromě slabého forintu a vstupních surovin nakupovaných za slabý forint je inflace na trhu potravin vyšší než v jiných evropských zemích díky nepříliš pozitivním ukazatelům produktivity. Agrární sektor se právě teď může radovat z velkého množství peněz EU, z nichž část lze utratit na rozvoj, ale v nepříznivém prostředí úrokových sazeb není pravděpodobné, že rok 2023 bude rokem zásadního vývoje. Ceny na globálním trhu se sice již začínají uklidňovat, tuzemští zemědělští experti ale zatím hovoří o dalším zdražování, byť s výrazně pomalejší dynamikou. Proto není divu, že má obchod dost ztrát a pomalu klesá obrat jejich portfolia obchodu s potravinami.
Levnější zahraniční nákupy nejsou vždy možné, podle údajů AKI PAIR je například produkční cena jatečných kuřat v Polsku mírně nad maďarskou cenovou úrovní. V databázi ústavu jsou maďarské brambory také o něco levnější než dovoz. V případě vajec nejsou zahraniční ceny zveřejněny, ale z letáků obchodů je zřejmé, že vejce lze v obchodech v Polsku koupit mnohem levněji.
Vzhledem k tomu, že v celé Evropě je nedostatek vajec kvůli zuřící epidemii ptačí chřipky, okamžitě se nabízí řešení: producenti, kteří dosud zásobovali maďarský obchod, budou svá vejce exportovat. V Nizozemsku, Belgii, Francii, Německu a dalších evropských zemích se schodek také zvyšuje a tam je poptávka mnohem vyšší. Pokud se tedy maďarští producenti vajec a obchodní řetězce nedohodnou, mohou se maďarské zásilky vajec vydat na evropské turné místo do tuzemských obchodů.
(agrarszektor.hu)
Kromě zákazu dovozu ukrajinských zemědělských produktů pomáhá maďarská vláda zemědělství dalším opatřením ovlivňujícím dovoz. Za účelem posílení transparentnosti tržních procesů a následných opatření vstoupila v úterý v platnost předběžná oznamovací povinnost pro zemědělské produkty určené k dovozu do Maďarska z jakékoli země.
Díky poskytování údajů Národnímu úřadu pro bezpečnost potravinového řetězce (Nébih) jsou informace o oběhu zboží k dispozici maďarským orgánům ještě před vlastními dodávkami. Ohlašovací povinnost se vztahuje na stejný sortiment výrobků, na které se vztahuje zákaz dovozu z Ukrajiny, včetně obilovin a olejnatých semen, rostlinných olejů, mouky, vajec a masa. Není nutné deklarovat produkty dovážené pro osobní potřebu, stejně jako položky přepravované přes Maďarsko, uvádí AM ve svém oznámení.
Oznámení o dovozu musí být provedeno na elektronickém formuláři dostupném na webových stránkách Nébih ( https://portal.nebih.gov.hu/mgbezozol ) nejpozději 24 hodin před dovozem, nebo nejpozději 6 hodin před leteckým či dovozem po vodě. Oznamovatel obdrží potvrzení na e-mailovou adresu uvedenou v oznámení. Vytištěné potvrzení musí doprovázet dovážené zboží. Nenahlášení bude mít za následek pokutu. Tímto krokem mají být k dispozici potřebné nástroje k plné ochraně maďarského trhu před ukrajinským dovozem.
(agrarszektor.hu)
Brzké zasedání polsko-ukrajinské mezivládní komise, jejímž hlavním tématem bude zavedení licenčního systému pro zboží vstupující do Polska, oznámil v pátek v Lublinu ministr rozvoje a technologií Krzysztof Hetman. Předtím hovořil s protestujícími farmáři.
„V nejbližších týdnech je naplánována mezivládní polsko-ukrajinská komise, jejímž jsem spolupředsedou, a paní (místopředsedkyně vlády Ukrajiny Iryna) Wereszczuková je spolupředsedkyní na ukrajinské straně. Hlavním tématem bude otázka licenčního systému, který chceme zavést,“ řekl ministr na páteční tiskové konferenci v Lublinu. Ministr během konference shrnul dosavadní kroky vlády v souvislosti s nekontrolovaným přílivem zemědělsko-potravinářských produktů z Ukrajiny, proti kterému polští farmáři protestují. Připustil, že zemědělské produkty, které nekontrolovaně proudily z Ukrajiny, destabilizovaly zemědělský trh v mnoha oblastech.
Připomněl, že Evropská komise souhlasila s podpisem bilaterálních dohod členských států EU s ukrajinskou stranou ohledně kvót a tzv. licenční systém, který, jak vysvětlil: „povede ke kontrole toho, co a kolik vstupuje na území Polské republiky.“ „Především budou limity pro jednotlivé produkty a polská strana to bude mít pod kontrolou,“ řekl. „Na tomto licenčním systému s ukrajinskou stranou již měsíc velmi intenzivně pracujeme. Podařilo se nám získat jejich souhlas s takovým systémem.“ uvedl ministr s tím, že aktuální práce se týká „praktických řešení.“
V odpovědi na otázku médií Hetman připustil, že není schopen uvést datum, kdy by mohl být systém zaveden. Za úspěch označil dohodu s ukrajinskou stranou a její souhlas s takovým řešením.
Ministr s odkazem na požadavky protestujících farmářů upozornil, že jedním z nich jsou zvýšené kontroly zboží vstupujícího do Polska z Ukrajiny. „Kontroly jsou významné a mnohem větší než dříve. Prakticky s každým signálem přijatým službami se zachází velmi vážně a příslušné služby tyto signály prověřují,“ řekl.
Hetman vnímá páteční protesty farmářů. „Domníváme se, že tyto protesty jsou oprávněné,“ uvedl ministr. Dodal, že zemědělci v celé Evropě nesouhlasí s prioritami „Green Deal“, které jsou vzhledem k rostoucím nákladům na zemědělskou výrobu a klesajícím cenám zemědělských produktů – podle jeho názoru – „naprosto neodpovídající situaci“.
„I kdyby 4 % půdy vlastněné zemědělci padlo ladem, vzhledem k naší geopolitické situaci je snižování zemědělské produkce prostě absolutně nepřijatelné. Nejsme jediní, kdo o tom mluví. Hovoří o tom i další členské země,“ dodal. Kvůli protestu farmářů, kteří jsou proti zavedení Zelené dohody EU a přílivu zboží z Ukrajiny, došlo v pátek k přerušení dopravy na mnoha vnitrostátních silnicích v Polsku. Ti předtím protestovali 24. ledna.
(PAP.pl)
Batmanův řez, který je v tuzemském zpracování drůbežího masa neobvyklý, tedy prsa na kosti s křidélky, je metodou řezu, se kterou se ukrajinská drůbež dostává do Maďarska již léta jako zboží EU, a navíc od vypuknutí války ve větším množství než dříve, řekl prezident Rady pro drůbeží produkty. Podle oficiálních údajů prudce stoupá i ukrajinský dovoz do EU.
Na základě údajů KSH vzrostl maďarský vývoz drůbežího masa mezi lednem a říjnem 2023 o 3 procenta na téměř 180 000 tun ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. V rámci toho se vývoz kuřat zvýšil o 13 procent na 122 000 tun, zatímco vývoz krůt se snížil o 37 procent na 16 000 tun. Největšími cílovými trhy pro drůbeží maso bylo Rumunsko (24 tisíc tun), Německo (18 tisíc tun), Rakousko (16 tisíc tun) a Bulharsko (16 tisíc tun). Dovoz drůbežího masa do Maďarska se ve sledovaném období zvýšil o 7 procent na 73 000 tun. V rámci toho vzrostla dodávka kuřecího masa o 7 procent na zhruba 54 tisíc tun a krůtího masa o 21 procent na 3,5 tisíce tun. Nejvíce drůbežího masa pocházelo z Polska (29 tisíc tun) a Rumunska (17 tisíc tun).
Důležitější však je, že komunitní dovoz drůbežího masa ve stejnou dobu vzrostl o 8 procent na 692 000 tun. Více než polovina dovozu pocházela z Brazílie (+1 procento) a Ukrajiny (+63 procent), z obou zemí dorazilo celkem 412 tisíc tun drůbežího masa, což je o 22 procent více než množství dodané ve stejném období roku 2022.Pozoruhodný je zejména velkolepý nárůst dovozu drůbeže z Ukrajiny, která podle odborných posudků může i nadále putovat do Maďarska jako zboží EU. Navíc se zdá, že to trvá už léta a data to také podporují, a to ve stále větším množství.
Jak je známo, loni v dubnu vláda s odvoláním na ochranu maďarských farmářů a spotřebitelů nařídila dočasný zákaz dovozu důležitých obilovin a dalších zemědělských produktů z Ukrajiny. Zákaz se vztahuje mimo jiné na obiloviny, řepková a slunečnicová semínka, mouku, kuchyňský olej, med a některé druhy masa včetně drůbeže. Původní omezení do 30. června bylo prodlouženo a platí dodnes (legislativa byla změněna a od té doby může ukrajinský cukr, který byl do té doby omezen volně do Maďarska).
„Nelze ale vyloučit, že se ukrajinské drůbeží maso dostává do Maďarska „objízdnou trasou“, navíc to byla známá praxe nejen od války, ale i před ní – řekl Attila Csorbai, prezident Rady pro drůbeží produkty (BTT) a dodal: „Před několika lety si aktéři na trhu všimli, že známá ukrajinská skupina společností, která je dominantní i v dnešním dovozu kuřat, má vlastní bourárny a balírny v několika zemích EU.
Před válkou byly obchodní dohody s Ukrajinou založené na systému kvót, Evropská komise povolila Ukrajině dodávat do EU přibližně 70 000 tun drůbežích produktů. Ve smlouvě uzavřené v té době bylo stanoveno množství, které mohla Ukrajina dovézt, pro všechny známé drůbeží produkty. Kromě obvyklých názvů produktů však Ukrajinci vymysleli nový produkt v kategorii ostatní, kterému bylo přiděleno jedinečné číslo celního sazebníku (0207 13 70). Výrobek přicházející do EU byl rozřezán a poté uveden na trh jako výrobek EU. Dnes má tato ukrajinská skupina společností také řezací a drtící závody v několika členských státech EU, jako je Nizozemsko, Slovensko a Slovinsko. K dnešnímu dni statistické údaje ukazují, že po liberalizaci obchodních dohod přichází do EU ročně přibližně 250–280 tisíc tun ukrajinského drůbežího masa.
Od vypuknutí války nejenže neexistovala žádná zákonná překážka přílivu ukrajinského zboží, ale ani žádná fyzická překážka, protože po dlouhou dobu nebyly prakticky žádné kontroly přepravy zboží na ukrajinsko-polské hranici – dodal Attila Csorbai, který s odvoláním na své polské kolegy říká, že v důsledku toho můžeme jen odhadovat, kolik si ukrajinské drůbeže najde cestu na trh EU. To může být až o 30 procent více než statistická data, což je ohromující množství, takže množství drůbežího masa dovezeného Ukrajinou odpovídá produkci průměrné evropské země – řekl prezident, podle kterého je situace stejná i u konzumních vajec, jejichž dovoz se podle odhadů mohl zvýšit osmkrát až desetkrát oproti předchozímu období.
Podle Attily Csorbaie, přestože Maďarsko z vlastní pravomoci přijalo rozhodnutí, které zakazuje dovoz řady zemědělských a potravinářských produktů z Ukrajiny do naší země, je třeba vyvinout úsilí k vyřešení tohoto problému na úrovni EU. Ukrajinské zboží se po přebalení může dostat do obchodů nebo do restaurací do Maďarska z Polska, Slovenska nebo Rumunska. Od té doby nelze původ produktu dohledat. Maďarsko – správně – kontroluje přímé zásilky, ale zásilky přicházející po objízdné trase se k nám stále mohou dostat.
Attila Csorbai také upozornil na skutečnost, že současná dohoda o volném obchodu potrvá do letošního června a její prodloužení by připadlo právě na volby do EU. I když jde v zásadě o obchodní politiku, věří, že toto téma budou projednávat i šéfové ministerstev členských zemí EU na nadcházejícím jednání ministrů zemědělství a že několik členských států uzná, že současná situace je neudržitelné, takže je třeba přijmout opatření a vrátit se systému kvót – míní prezident.
(agrarszektor.hu)
Maďarská obrana proti dovozu
ZMIZNÚ SLOVENSKÉ VAJCIA z obchodov?
Vyplatí se kupovat „domácí“ vajíčka?
Vajíčka na Slovensku zlacneli, nedá sa to porovnať so zlacňovaním v Česku či Maďarsku
