Ještě před pandemií mimo jiné nakupovali maloobchodní obaly z Ruska a průměrná čekací doba na dodávky byla 7 až 10 dní. Protože nechtěli obchodovat s ruskými subjekty, samozřejmě se tohoto zdroje vzdali. Stejně se rozhodli i další polští podnikatelé. V důsledku toho se dnes dodací lhůta prodloužila ze 4 na 8 týdnů – říká zástupce velkého polského výrobce.

Producenti vajec a situace na Ukrajině

Přerušení dodávek potravinářských výrobků a surovin do Evropy a na Blízký východ bude mít důsledky pro ekonomiku, a tedy i pro spotřebitele, včetně velmi dynamického růstu cen potravin. Kromě toho jsou nezbytná nová řešení, která umožní dodávky vajec z Evropy na Západ – vypuknutí ptačí chřipky ve Spojených státech a Francii mají významný dopad na globální trh s vejci.

O situaci polských výrobců potravin se diskutuje už měsíce. Inflace, náklady na plyn a energie, stejně jako vysoké ceny a nízká dostupnost obilovin – všechny faktory ovlivňující zvýšení výrobních nákladů, určují růst cen vajec. Navíc válka na Ukrajině a její již jasně patrné důsledky, stejně jako ve světě panující ptačí chřipka, staví polské producenty vajec a drůbeže do velmi těžké pozice.

Farmy Woźniak s rostoucími náklady

– Válka na Ukrajině rozbila dlouho budované dodavatelské řetězce, což má významné důsledky pro výrobce potravin. Jsme dlouhodobě ve složité situaci způsobené mj. zvýšením výrobních nákladů a dnes se potýkáme s obrovským nedostatkem surovin – stojí za to zdůraznit, že Rusko je prvním a Ukrajina pátým vývozcem obilí na světě, jehož aktuálně drasticky snížená dostupnost a zvýšené náklady zvyšují ceny velmi velké části produktů v celosvětovém měřítku – komentuje Barbara Woźniak, zástupkyně představenstva Ferma Drobiu Woźniak a prezidentka společnosti Ovotek.

Woźniak dodává, že globální potravinovou bezpečnost může ohrozit blokování dopravy v černomořských přístavech, a co je horší, drancování obilí, které Rusové provádějí na ukrajinských územích.

– Statisíce tun této důležité suroviny již byly ukradeny, což má opravdu velký dopad na situaci ve světě. Tento problém se dnes stává globální hrozbou. Polsko je velmi silný výrobce potravin, takže jsme v tomto ohledu poněkud v bezpečí, protože vyrábíme s přebytkem, který se pak vyváží na zahraniční trhy. Domácí výrobci by dnes měli hledat (a již hledají) nové dodavatelské řetězce a exportní destinace i mimo evropský kontinent a hledat příležitosti v Asii nebo Americe, dodala Barbara Woźniak.

Ceny vajec rostou po celém světě

Růst cen vajec je patrný po celém světě – producenti jsou celosvětově nuceni zvyšovat ceny na domácích trzích kvůli krizi na trhu krmných surovin a vysokému nárůstu cen – to je problém, který je mimo Polsko viditelný od Thajska až po Spojené státy.

Průmysl dnes zažívá velmi velký nárůst cen téměř ve všech oborech. Rusko, Ukrajina a Bělorusko jsou majoritními dodavateli z hlediska světového exportu obilí a vzhledem k současné situaci se náklady na tuto surovinu zvýšily v průměru o 40 procent.

Vlivem otřesů na trhu s pohonnými hmotami také výrazně rostou náklady na dopravu – vnitrostátní i mezinárodní. Kromě toho velké zvýšení nákladů na elektřinu nebo plyn a nákladů na spotřební materiál velmi dynamicky zvyšuje ceny potravin, což se týká všech účastníků trhu.

Ceny papírových obalů se mohou zvýšit a některé druhy mohou stát až 100 % více než dříve. Snížila se také dostupnost – a to je jedna ze složek, které jsou z pohledu producentů vajec nesmírně důležité.

Výrobci vajec se v Rusku odřízli od obalů

– Ještě před pandemií jsme mimo jiné nakupovali maloobchodní obaly z Ruska a průměrná čekací doba na dodávky byla 7 až 10 dní. Protože jsme nechtěli obchodovat s ruskými subjekty, samozřejmě jsme se tohoto zdroje vzdali. Stejné rozhodnutí učinili i další podnikatelé a ve svém důsledku to ovlivnilo skutečnost, že dnes dodací lhůta trvá od 4 do 8 týdnů a efekty v podobě prodlouženého čekání jsou u nás velmi citelné. Navíc dochází k rapidnímu nárůstu nákladů na tuto surovinu, a to je jen jeden příklad, který lze analogicky převést na mnoho dalších složek, dodává Barbara Woźniak.

Začátkem března agentura Reuters uvedla, že Státní dráhy na Ukrajině vydaly prohlášení o připravenosti urychleně organizovat vývoz zemědělských produktů po železnici, uvádí Národní komora výrobců drůbeže a krmiv a minulý měsíc obchodníci vyvezli první šarže několika tisíc tun ukrajinské kukuřice po železnici přes západní hranici do Evropy.

Státní dopravní úřady odhadují až 600 tisíc tuny obilí měsíčně mohly být přepravovány po železnici na Západ. Za připomenutí také stojí, že počátkem března Ukrajina zavedla vývozní licence (usnesení vlády) pro důležité zemědělské produkty, jako je pšenice, kukuřice, slunečnicový olej, drůbež a vejce.

EK ruší cla na produkty z Ukrajiny

Nyní se navíc Evropská komise v reakci na nepokoje způsobené válkou na Ukrajině na tamním exportním trhu rozhodla k bezprecedentnímu kroku a navrhla zrušení cel na ukrajinské produkty vyvážené do EU. Období podpory ukrajinské ekonomiky pozastavením těchto plateb by mělo trvat jeden rok.

– Je velmi důležité podporovat ukrajinskou ekonomiku mnoha způsoby tváří v tvář extrémně složité situaci, ve které se tento národ nachází. Zrušení cel na výrobky vyvážené z Ukrajiny do Evropské unie bude krokem ke zlepšení situace jak ukrajinských, tak polských a evropských výrobců, kteří do jisté míry dokážou zvládnout nedostatek surovin, který je v současnosti složitý – dodává Barbara Woźniak.

Představitel Ferma Woźniaka se ale domnívá, že to problém našeho souseda plně nevyřeší.

– Mimo jiné kvůli tomu, že Rusko připravilo Ukrajinu o přístup k černomořským přístavům, nefunguje ani letecká doprava a některé plodiny a činnosti se prostě v posledních měsících v zemi, která je ve válečném stavu, nedaly provozovat. Účinky dnešních rozhodnutí budeme pozorovat v následujících týdnech. Standardizace je také otázkou, kterou musí posuzovat evropští tvůrci rozhodnutí, která je v současnosti u našeho východního souseda utvářena jinak než v členských státech EU, a proto jsou náklady na výrobu surovin na Ukrajině často mnohem nižší než na Západě. Zde se nabízí otázka – co čeká země EU a Polsko – jako jednoho z největších výrobců potravin v takovém ekonomickém systému? To se dozvíme v následujících týdnech – dodává Barbara Woźniak.

Ptačí chřipka zhoršuje nedostatek vajec na Západě

Válka je však pouze jedním z problémů, kterým čelí světoví producenti vajec. Dalším je propuknutí ptačí chřipky ve Spojených státech a Francii, které omezuje celosvětové dodávky a zvyšuje ceny základních potravin. Při současném přerušení dodávek z Evropy a Blízkého východu se situace dostává do patové situace.

Ptačí chřipka letos vyhubila ve Spojených státech více než 19 milionů nosnic a zlikvidovala asi 6 % domácího stáda, což je podle údajů agentury Reuters aktuální ohnisko smrtelného ptačího viru od roku 2015. Pro Francii je současná situace nosnic vůbec nejhorší – epidemie zatím vyhubila 8 % populace.

– Ptačí chřipka a válka jsou velkou výzvou pro exportéry, kteří se také potýkají s nedostatkem pracovních sil, vysokými náklady na energii a obilí používané ke krmení zvířat, což se promítá do vyšší ceny vajec. Zvýšené náklady na produkty zase ovlivňují zisky potravinářských společností, které se potýkají se zvýšenými náklady na zboží. Světové ceny potravin v březnu vyskočily téměř o 13 %. V tuto chvíli se zdá, že se tato situace nemění. Navíc Spojené státy tváří v tvář epidemii zvyšují dovoz vajec ze zemí jako Francie, Itálie a Španělsko – dodává Barbara Woźniak.

V pozitivních a opatrných prognózách lze předpokládat, že v dlouhodobém horizontu se všechny poruchy a nepříznivý trend obrátí a zlepší. Výrobci vajec, kteří se také poučili ze zkušeností s pandemií, budou schopni přestavět nebo vytvořit nové dodavatelské řetězce. V současné nestabilní situaci je však třeba vzít v úvahu, že zlepšení nebude patrné brzy a polští výrobci by měli hledat nové dodavatelské řetězce a exportní destinace i mimo kontinent.

(portalspozywczy.pl)