Connect with us
Reklama

Aktuality

Polští producenti vajec se vzdali obalů z Ruska. To vedlo k novým problémům

Published

on

Ještě před pandemií mimo jiné nakupovali maloobchodní obaly z Ruska a průměrná čekací doba na dodávky byla 7 až 10 dní. Protože nechtěli obchodovat s ruskými subjekty, samozřejmě se tohoto zdroje vzdali. Stejně se rozhodli i další polští podnikatelé. V důsledku toho se dnes dodací lhůta prodloužila ze 4 na 8 týdnů – říká zástupce velkého polského výrobce.

Producenti vajec a situace na Ukrajině

Přerušení dodávek potravinářských výrobků a surovin do Evropy a na Blízký východ bude mít důsledky pro ekonomiku, a tedy i pro spotřebitele, včetně velmi dynamického růstu cen potravin. Kromě toho jsou nezbytná nová řešení, která umožní dodávky vajec z Evropy na Západ – vypuknutí ptačí chřipky ve Spojených státech a Francii mají významný dopad na globální trh s vejci.

O situaci polských výrobců potravin se diskutuje už měsíce. Inflace, náklady na plyn a energie, stejně jako vysoké ceny a nízká dostupnost obilovin – všechny faktory ovlivňující zvýšení výrobních nákladů, určují růst cen vajec. Navíc válka na Ukrajině a její již jasně patrné důsledky, stejně jako ve světě panující ptačí chřipka, staví polské producenty vajec a drůbeže do velmi těžké pozice.

Farmy Woźniak s rostoucími náklady

– Válka na Ukrajině rozbila dlouho budované dodavatelské řetězce, což má významné důsledky pro výrobce potravin. Jsme dlouhodobě ve složité situaci způsobené mj. zvýšením výrobních nákladů a dnes se potýkáme s obrovským nedostatkem surovin – stojí za to zdůraznit, že Rusko je prvním a Ukrajina pátým vývozcem obilí na světě, jehož aktuálně drasticky snížená dostupnost a zvýšené náklady zvyšují ceny velmi velké části produktů v celosvětovém měřítku – komentuje Barbara Woźniak, zástupkyně představenstva Ferma Drobiu Woźniak a prezidentka společnosti Ovotek.

Woźniak dodává, že globální potravinovou bezpečnost může ohrozit blokování dopravy v černomořských přístavech, a co je horší, drancování obilí, které Rusové provádějí na ukrajinských územích.

– Statisíce tun této důležité suroviny již byly ukradeny, což má opravdu velký dopad na situaci ve světě. Tento problém se dnes stává globální hrozbou. Polsko je velmi silný výrobce potravin, takže jsme v tomto ohledu poněkud v bezpečí, protože vyrábíme s přebytkem, který se pak vyváží na zahraniční trhy. Domácí výrobci by dnes měli hledat (a již hledají) nové dodavatelské řetězce a exportní destinace i mimo evropský kontinent a hledat příležitosti v Asii nebo Americe, dodala Barbara Woźniak.

Ceny vajec rostou po celém světě

Růst cen vajec je patrný po celém světě – producenti jsou celosvětově nuceni zvyšovat ceny na domácích trzích kvůli krizi na trhu krmných surovin a vysokému nárůstu cen – to je problém, který je mimo Polsko viditelný od Thajska až po Spojené státy.

Průmysl dnes zažívá velmi velký nárůst cen téměř ve všech oborech. Rusko, Ukrajina a Bělorusko jsou majoritními dodavateli z hlediska světového exportu obilí a vzhledem k současné situaci se náklady na tuto surovinu zvýšily v průměru o 40 procent.

Vlivem otřesů na trhu s pohonnými hmotami také výrazně rostou náklady na dopravu – vnitrostátní i mezinárodní. Kromě toho velké zvýšení nákladů na elektřinu nebo plyn a nákladů na spotřební materiál velmi dynamicky zvyšuje ceny potravin, což se týká všech účastníků trhu.

Ceny papírových obalů se mohou zvýšit a některé druhy mohou stát až 100 % více než dříve. Snížila se také dostupnost – a to je jedna ze složek, které jsou z pohledu producentů vajec nesmírně důležité.

Výrobci vajec se v Rusku odřízli od obalů

– Ještě před pandemií jsme mimo jiné nakupovali maloobchodní obaly z Ruska a průměrná čekací doba na dodávky byla 7 až 10 dní. Protože jsme nechtěli obchodovat s ruskými subjekty, samozřejmě jsme se tohoto zdroje vzdali. Stejné rozhodnutí učinili i další podnikatelé a ve svém důsledku to ovlivnilo skutečnost, že dnes dodací lhůta trvá od 4 do 8 týdnů a efekty v podobě prodlouženého čekání jsou u nás velmi citelné. Navíc dochází k rapidnímu nárůstu nákladů na tuto surovinu, a to je jen jeden příklad, který lze analogicky převést na mnoho dalších složek, dodává Barbara Woźniak.

Začátkem března agentura Reuters uvedla, že Státní dráhy na Ukrajině vydaly prohlášení o připravenosti urychleně organizovat vývoz zemědělských produktů po železnici, uvádí Národní komora výrobců drůbeže a krmiv a minulý měsíc obchodníci vyvezli první šarže několika tisíc tun ukrajinské kukuřice po železnici přes západní hranici do Evropy.

Státní dopravní úřady odhadují až 600 tisíc tuny obilí měsíčně mohly být přepravovány po železnici na Západ. Za připomenutí také stojí, že počátkem března Ukrajina zavedla vývozní licence (usnesení vlády) pro důležité zemědělské produkty, jako je pšenice, kukuřice, slunečnicový olej, drůbež a vejce.

EK ruší cla na produkty z Ukrajiny

Nyní se navíc Evropská komise v reakci na nepokoje způsobené válkou na Ukrajině na tamním exportním trhu rozhodla k bezprecedentnímu kroku a navrhla zrušení cel na ukrajinské produkty vyvážené do EU. Období podpory ukrajinské ekonomiky pozastavením těchto plateb by mělo trvat jeden rok.

– Je velmi důležité podporovat ukrajinskou ekonomiku mnoha způsoby tváří v tvář extrémně složité situaci, ve které se tento národ nachází. Zrušení cel na výrobky vyvážené z Ukrajiny do Evropské unie bude krokem ke zlepšení situace jak ukrajinských, tak polských a evropských výrobců, kteří do jisté míry dokážou zvládnout nedostatek surovin, který je v současnosti složitý – dodává Barbara Woźniak.

Představitel Ferma Woźniaka se ale domnívá, že to problém našeho souseda plně nevyřeší.

– Mimo jiné kvůli tomu, že Rusko připravilo Ukrajinu o přístup k černomořským přístavům, nefunguje ani letecká doprava a některé plodiny a činnosti se prostě v posledních měsících v zemi, která je ve válečném stavu, nedaly provozovat. Účinky dnešních rozhodnutí budeme pozorovat v následujících týdnech. Standardizace je také otázkou, kterou musí posuzovat evropští tvůrci rozhodnutí, která je v současnosti u našeho východního souseda utvářena jinak než v členských státech EU, a proto jsou náklady na výrobu surovin na Ukrajině často mnohem nižší než na Západě. Zde se nabízí otázka – co čeká země EU a Polsko – jako jednoho z největších výrobců potravin v takovém ekonomickém systému? To se dozvíme v následujících týdnech – dodává Barbara Woźniak.

Ptačí chřipka zhoršuje nedostatek vajec na Západě

Válka je však pouze jedním z problémů, kterým čelí světoví producenti vajec. Dalším je propuknutí ptačí chřipky ve Spojených státech a Francii, které omezuje celosvětové dodávky a zvyšuje ceny základních potravin. Při současném přerušení dodávek z Evropy a Blízkého východu se situace dostává do patové situace.

Ptačí chřipka letos vyhubila ve Spojených státech více než 19 milionů nosnic a zlikvidovala asi 6 % domácího stáda, což je podle údajů agentury Reuters aktuální ohnisko smrtelného ptačího viru od roku 2015. Pro Francii je současná situace nosnic vůbec nejhorší – epidemie zatím vyhubila 8 % populace.

– Ptačí chřipka a válka jsou velkou výzvou pro exportéry, kteří se také potýkají s nedostatkem pracovních sil, vysokými náklady na energii a obilí používané ke krmení zvířat, což se promítá do vyšší ceny vajec. Zvýšené náklady na produkty zase ovlivňují zisky potravinářských společností, které se potýkají se zvýšenými náklady na zboží. Světové ceny potravin v březnu vyskočily téměř o 13 %. V tuto chvíli se zdá, že se tato situace nemění. Navíc Spojené státy tváří v tvář epidemii zvyšují dovoz vajec ze zemí jako Francie, Itálie a Španělsko – dodává Barbara Woźniak.

V pozitivních a opatrných prognózách lze předpokládat, že v dlouhodobém horizontu se všechny poruchy a nepříznivý trend obrátí a zlepší. Výrobci vajec, kteří se také poučili ze zkušeností s pandemií, budou schopni přestavět nebo vytvořit nové dodavatelské řetězce. V současné nestabilní situaci je však třeba vzít v úvahu, že zlepšení nebude patrné brzy a polští výrobci by měli hledat nové dodavatelské řetězce a exportní destinace i mimo kontinent.

(portalspozywczy.pl)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Greenwashing poškozuje drůbežářský průmysl

Published

on

Drůbežářský a masný průmysl vždy hledá způsoby, jak být ekologicky udržitelnější, ale společnosti si musí dávat pozor na greenwashing, tvrdí Frank Mitloehner, Ph.D., UC Davis, Department of Animal Science, který prezentoval na International Production and Processing Expo (IPPE) 2024.

Co je tedy greenwashing?

Organizace spojených národů definuje greenwashing jako „klamání veřejnosti, aby uvěřila, že společnost nebo jiný subjekt dělá pro ochranu životního prostředí více, než to ve skutečnosti je“ (forma dezinformace, která je šířena za účelem zvýšení povědomí o pozitivním environmentálně dopadu produktu, služby, řešení nebo přístupu. Mezi příklady greenwashingu patří používání zavádějících environmentálních označení nebo prosazování cílů udržitelnosti bez skutečného plánu na jejich dosažení. „Musíme být velmi opatrní, abychom nebyli obviněni z greenwashingu, protože to naši kritici v živočišné výrobě říkají. Teď slibují čistou nulu tam nebo uhlíkovou neutralitu nebo klimatickou neutralitu, takže každá organizace má své vlastní cíle, ale stejně jich není schopna dosáhnout,“ řekl Mitloehner. „Podle mého názoru musíme opravdu dbát na to, abychom si vytýčili cíle, které jsou srozumitelné lidem, kteří se o ně zajímají.“

Jak greenwashing poškozuje drůbežářský průmysl?

Když si firmy a organizace stanoví klimatické cíle, kterých nakonec nedosáhnou, ztratí důvěru spotřebitelů. Riziko představuje podle Mitloehnera také zmatení spotřebitelů kvůli „nedostatečné standardizaci a harmonizaci“; vzhledem k tomu, že různé organizace stanovují různé klimatické cíle, spotřebitelé nebudou vědět, které z nich jsou skutečně legitimní nebo které lakují nazeleno.

Tento zmatek poškodí image celého odvětví

Mitloehner také varoval před tím, že jedna generace si bude klást environmentální cíle, kterých příští generace nebude schopna dosáhnout. „Mnoho z těchto lidí, kteří činí tato odvážná tvrzení (environmentální cíle), bude do roku 2030 v důchodu, ale společnosti budou tato tvrzení dodržovat,“ řekl Mitloehner. „A to je významný závazek.“ Jinými slovy, „uvádění těchto odvážných tvrzení“ může krátkodobě fungovat pro image společnosti, ale připravuje společnost na neúspěch v budoucnu. „Pokud si nejste jisti, zda můžete něčeho dosáhnout do roku 2030, 2040, 2050, neslibujte to, protože není absolutně nic horšího,“ dodal Mitloehner.

(WATTPoultry.com, naschov.com)

Continue Reading

Aktuality

Je len otázkou času, kedy vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka

Published

on

V Slovenských veľkochovoch sa prvýkrát objavila agresívna forma vtáčej chrípky a za obeť jej padli desaťtisíce sliepok. Ako táto agresívna forma vznikla, akou hrozbou je pre ľudí, a čo s tým majú priemyselné veľkochovy?

Vtáčia chrípka začala pôvodne ako mierne ochorenie vodného vtáctva. Priemyselné veľkochovy však vytvorili ideálnu živnú pôdu pre zmutovanie vtáčej chrípky do agresívnej formy, ako ju zažívame dnes. Kvôli extrémnej genetickej podobnosti sliepok vo veľkochovoch a stresujúcim otrasným podmienkam, ktoré oslabujú sliepkam imunitný systém, je zapríčinené bleskové šírenie vírusu, pričom každý ďalší prenos je pre neho príležitosťou mutovať.

Stačí, ak sa vo veľkochove nakazí jedna sliepka. Vtáčia chrípka sa prenáša kontaktom, a tak netrvá dlho, kým sliepky natlačené v klietkach jedna na druhej nakazí vírus a postupne zamorí celý chov. Už pri nakazení pár jedincov usmrtia desaťtisíce sliepok v celom chove. Klietky, v ktorých prežijú sliepky celý život v hororových podmienkach nie sú riešením, naopak zvyšovanie stresu sliepkam tento problém len zhoršuje.

Priemyselné veľkochovy, kde sú sliepky natlačené hlava na hlave, sú zároveň časovanou bombou pre vypuknutie epidémie, ktorá môže vyústiť v pandémiu. Je len otázkou času, kedy v nich vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka a priniesť podobnú skazu ako nedávny COVID-19 či španielska chrípka pred sto rokmi. Môžu za to naozaj divožijúce vtáky?

Podľa Európskeho úradu pre bezpečnosť potravín (EFSA) najčastejšou príčinou zavlečenia ochorenia do veľkochovu nie je divožijúce vtáctvo, ale zanedbávanie hygienických opatrení pracovníkov a pracovníčok. Štúdie EFSA naviac ukázali, že neexistujú významné rozdiely v šírení ochorenia v rôznych typoch chovu.*

Nebezpečné mutácie vtáčej chrípky majú na svedomí priemyselné veľkochovy. Jediným riešením, ktoré dlhodobo ochráni zvieratá aj ľudí pred ďalšou pandémiou nie je zatváranie zvierat do čoraz menších klietok, ale odklon od priemyselných veľkochovov k prirodzeným podmienkam pre zvieratá.

(Humánný pokrok)

Continue Reading

Aktuality

Potvrdili nové dve ohniská vtáčej chrípky v dvoch krajoch

Published

on

Zlá správa z agrosektora. Po Zlatnej na Ostrove, kde museli usmrtiť 40-tisíc kusov hydiny, potvrdili vtáčiu chrípku už aj na farmách pri Senci v Bratislavskom kraji a pri Trnave.

Smutnú správu zverejnilo Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka. „Vtáčia chrípka je potvrdená aj na farmách pri Senci a pri Trnave. Ide zrejme o sekundárne ohniská nákazy,“ informovalo ministerstvo.

„Po tom, ako bola minulý týždeň ukončená depopulácia 40-tisíc kusov hydiny na farme Nový Pavol v Zlatnej na Ostrove, boli na príslušné pracoviská Regionálnej veterinárnej a potravinovej správy Senec a Trnava nahlásené ďalšie zvýšené úhyny hydiny v dvoch rozmnožovacích a úžitkových chovoch na farmách Veľká Častá a Špačince,“ upresnilo ministerstvo. Vo Veľkej Častej uhynulo 28-tisíc kusov hydiny a v Špačinciach 24-tisíc kusov.

Podľa ministerstva ide na základe predbežných záverov zrejme o sekundárne ohniská, ktoré sú prepojené s primárnym ohniskom na farme Nový Pavol. „Epizootologické šetrenie naďalej prebieha. Regionálne veterinárne a potravinové správy Trnava a Senec nariadili opatrenia v zmysle platných predpisov,“ uzavrelo ministerstvo.

(pluska.sk)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality