Connect with us
Reklama

Aktuality

Polští producenti vajec se vzdali obalů z Ruska. To vedlo k novým problémům

Published

on

Ještě před pandemií mimo jiné nakupovali maloobchodní obaly z Ruska a průměrná čekací doba na dodávky byla 7 až 10 dní. Protože nechtěli obchodovat s ruskými subjekty, samozřejmě se tohoto zdroje vzdali. Stejně se rozhodli i další polští podnikatelé. V důsledku toho se dnes dodací lhůta prodloužila ze 4 na 8 týdnů – říká zástupce velkého polského výrobce.

Producenti vajec a situace na Ukrajině

Přerušení dodávek potravinářských výrobků a surovin do Evropy a na Blízký východ bude mít důsledky pro ekonomiku, a tedy i pro spotřebitele, včetně velmi dynamického růstu cen potravin. Kromě toho jsou nezbytná nová řešení, která umožní dodávky vajec z Evropy na Západ – vypuknutí ptačí chřipky ve Spojených státech a Francii mají významný dopad na globální trh s vejci.

O situaci polských výrobců potravin se diskutuje už měsíce. Inflace, náklady na plyn a energie, stejně jako vysoké ceny a nízká dostupnost obilovin – všechny faktory ovlivňující zvýšení výrobních nákladů, určují růst cen vajec. Navíc válka na Ukrajině a její již jasně patrné důsledky, stejně jako ve světě panující ptačí chřipka, staví polské producenty vajec a drůbeže do velmi těžké pozice.

Farmy Woźniak s rostoucími náklady

– Válka na Ukrajině rozbila dlouho budované dodavatelské řetězce, což má významné důsledky pro výrobce potravin. Jsme dlouhodobě ve složité situaci způsobené mj. zvýšením výrobních nákladů a dnes se potýkáme s obrovským nedostatkem surovin – stojí za to zdůraznit, že Rusko je prvním a Ukrajina pátým vývozcem obilí na světě, jehož aktuálně drasticky snížená dostupnost a zvýšené náklady zvyšují ceny velmi velké části produktů v celosvětovém měřítku – komentuje Barbara Woźniak, zástupkyně představenstva Ferma Drobiu Woźniak a prezidentka společnosti Ovotek.

Woźniak dodává, že globální potravinovou bezpečnost může ohrozit blokování dopravy v černomořských přístavech, a co je horší, drancování obilí, které Rusové provádějí na ukrajinských územích.

– Statisíce tun této důležité suroviny již byly ukradeny, což má opravdu velký dopad na situaci ve světě. Tento problém se dnes stává globální hrozbou. Polsko je velmi silný výrobce potravin, takže jsme v tomto ohledu poněkud v bezpečí, protože vyrábíme s přebytkem, který se pak vyváží na zahraniční trhy. Domácí výrobci by dnes měli hledat (a již hledají) nové dodavatelské řetězce a exportní destinace i mimo evropský kontinent a hledat příležitosti v Asii nebo Americe, dodala Barbara Woźniak.

Ceny vajec rostou po celém světě

Růst cen vajec je patrný po celém světě – producenti jsou celosvětově nuceni zvyšovat ceny na domácích trzích kvůli krizi na trhu krmných surovin a vysokému nárůstu cen – to je problém, který je mimo Polsko viditelný od Thajska až po Spojené státy.

Průmysl dnes zažívá velmi velký nárůst cen téměř ve všech oborech. Rusko, Ukrajina a Bělorusko jsou majoritními dodavateli z hlediska světového exportu obilí a vzhledem k současné situaci se náklady na tuto surovinu zvýšily v průměru o 40 procent.

Vlivem otřesů na trhu s pohonnými hmotami také výrazně rostou náklady na dopravu – vnitrostátní i mezinárodní. Kromě toho velké zvýšení nákladů na elektřinu nebo plyn a nákladů na spotřební materiál velmi dynamicky zvyšuje ceny potravin, což se týká všech účastníků trhu.

Ceny papírových obalů se mohou zvýšit a některé druhy mohou stát až 100 % více než dříve. Snížila se také dostupnost – a to je jedna ze složek, které jsou z pohledu producentů vajec nesmírně důležité.

Výrobci vajec se v Rusku odřízli od obalů

– Ještě před pandemií jsme mimo jiné nakupovali maloobchodní obaly z Ruska a průměrná čekací doba na dodávky byla 7 až 10 dní. Protože jsme nechtěli obchodovat s ruskými subjekty, samozřejmě jsme se tohoto zdroje vzdali. Stejné rozhodnutí učinili i další podnikatelé a ve svém důsledku to ovlivnilo skutečnost, že dnes dodací lhůta trvá od 4 do 8 týdnů a efekty v podobě prodlouženého čekání jsou u nás velmi citelné. Navíc dochází k rapidnímu nárůstu nákladů na tuto surovinu, a to je jen jeden příklad, který lze analogicky převést na mnoho dalších složek, dodává Barbara Woźniak.

Začátkem března agentura Reuters uvedla, že Státní dráhy na Ukrajině vydaly prohlášení o připravenosti urychleně organizovat vývoz zemědělských produktů po železnici, uvádí Národní komora výrobců drůbeže a krmiv a minulý měsíc obchodníci vyvezli první šarže několika tisíc tun ukrajinské kukuřice po železnici přes západní hranici do Evropy.

Státní dopravní úřady odhadují až 600 tisíc tuny obilí měsíčně mohly být přepravovány po železnici na Západ. Za připomenutí také stojí, že počátkem března Ukrajina zavedla vývozní licence (usnesení vlády) pro důležité zemědělské produkty, jako je pšenice, kukuřice, slunečnicový olej, drůbež a vejce.

EK ruší cla na produkty z Ukrajiny

Nyní se navíc Evropská komise v reakci na nepokoje způsobené válkou na Ukrajině na tamním exportním trhu rozhodla k bezprecedentnímu kroku a navrhla zrušení cel na ukrajinské produkty vyvážené do EU. Období podpory ukrajinské ekonomiky pozastavením těchto plateb by mělo trvat jeden rok.

– Je velmi důležité podporovat ukrajinskou ekonomiku mnoha způsoby tváří v tvář extrémně složité situaci, ve které se tento národ nachází. Zrušení cel na výrobky vyvážené z Ukrajiny do Evropské unie bude krokem ke zlepšení situace jak ukrajinských, tak polských a evropských výrobců, kteří do jisté míry dokážou zvládnout nedostatek surovin, který je v současnosti složitý – dodává Barbara Woźniak.

Představitel Ferma Woźniaka se ale domnívá, že to problém našeho souseda plně nevyřeší.

– Mimo jiné kvůli tomu, že Rusko připravilo Ukrajinu o přístup k černomořským přístavům, nefunguje ani letecká doprava a některé plodiny a činnosti se prostě v posledních měsících v zemi, která je ve válečném stavu, nedaly provozovat. Účinky dnešních rozhodnutí budeme pozorovat v následujících týdnech. Standardizace je také otázkou, kterou musí posuzovat evropští tvůrci rozhodnutí, která je v současnosti u našeho východního souseda utvářena jinak než v členských státech EU, a proto jsou náklady na výrobu surovin na Ukrajině často mnohem nižší než na Západě. Zde se nabízí otázka – co čeká země EU a Polsko – jako jednoho z největších výrobců potravin v takovém ekonomickém systému? To se dozvíme v následujících týdnech – dodává Barbara Woźniak.

Ptačí chřipka zhoršuje nedostatek vajec na Západě

Válka je však pouze jedním z problémů, kterým čelí světoví producenti vajec. Dalším je propuknutí ptačí chřipky ve Spojených státech a Francii, které omezuje celosvětové dodávky a zvyšuje ceny základních potravin. Při současném přerušení dodávek z Evropy a Blízkého východu se situace dostává do patové situace.

Ptačí chřipka letos vyhubila ve Spojených státech více než 19 milionů nosnic a zlikvidovala asi 6 % domácího stáda, což je podle údajů agentury Reuters aktuální ohnisko smrtelného ptačího viru od roku 2015. Pro Francii je současná situace nosnic vůbec nejhorší – epidemie zatím vyhubila 8 % populace.

– Ptačí chřipka a válka jsou velkou výzvou pro exportéry, kteří se také potýkají s nedostatkem pracovních sil, vysokými náklady na energii a obilí používané ke krmení zvířat, což se promítá do vyšší ceny vajec. Zvýšené náklady na produkty zase ovlivňují zisky potravinářských společností, které se potýkají se zvýšenými náklady na zboží. Světové ceny potravin v březnu vyskočily téměř o 13 %. V tuto chvíli se zdá, že se tato situace nemění. Navíc Spojené státy tváří v tvář epidemii zvyšují dovoz vajec ze zemí jako Francie, Itálie a Španělsko – dodává Barbara Woźniak.

V pozitivních a opatrných prognózách lze předpokládat, že v dlouhodobém horizontu se všechny poruchy a nepříznivý trend obrátí a zlepší. Výrobci vajec, kteří se také poučili ze zkušeností s pandemií, budou schopni přestavět nebo vytvořit nové dodavatelské řetězce. V současné nestabilní situaci je však třeba vzít v úvahu, že zlepšení nebude patrné brzy a polští výrobci by měli hledat nové dodavatelské řetězce a exportní destinace i mimo kontinent.

(portalspozywczy.pl)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Aktuality

Miliony kohoutů potkává smrt. Vejce snášejí jenom v pohádkách či mytologii

Published

on

Kampaně na uzákonění zákazu zabíjení jednodenních kuřátek v chovech nosných plemen drůbeže probíhají v mnoha zemích EU. Brzy budou i u nás.

Kohouti snášejí vejce pouze v pohádkách, případně ve slovanské mytologii. Lidé pohybující se ve vaječném průmyslu však dobře vědí, že je tato biologicky daná neschopnost ptačích jedinců důvodem, proč je každoročně řízeně usmrcováno dvanáct milionů jednodenních kohoutků. „Děje se tak pouze proto, že kohouti vejce nesnášejí, a tak jsou prostě v tomto byznysu zbyteční. Nyní se mluví o zákazu takového zabíjení. Podobný už přijalo Německo,“ říká pro deník Metro Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP).

Devětkrát dražší myši
Jenže tito kohoutci jsou podle odborníků v současnosti hlavní potravou masožravých pacientů záchranných stanic. Především jde o léčené poštolky, oba druhy kání. Puštíci, kalousi a další sovy, bílí i černí čápi, ale třeba i ježci nebo lasicovité šelmy jich ve stanicích ročně spotřebují tři miliony.

„V zoologických zahradách jich zvířata zkonzumují odhadem dva miliony. Pokud k zákazu dojde, některé záchranné stanice horko těžko nahradí kuřátka myškami, jiné stanice na to mít nebudou, a tak skončí. Myš je totiž osmkrát, někdy i devětkrát dražší než kuře. Navíc aby mohla kuřata žít a být zabita chovatelem později, bude nutné pro potravu zachraňovaným zvířatům vychovat a zabít myš. To tak nějak nedává smysl ani v etické rovině,“ kroutí hlavou Stýblo.

Kampaně napříč Evropou
Na uzákonění zákazu zabíjení jednodenních kohoutků v chovech nosných plemen drůbeže probíhají v mnoha zemích Evropské unie rozsáhlé kampaně. Podle lidí z ČSOP budou brzy i u nás. Jejich cílem je rozlišovat pohlaví zárodků už ve vajíčku a „samčí vejce“ likvidovat anebo vylíhnuté kohoutky nechat dožít až do jateční velikosti a zabít je poté. Podle Přemysla Rabase, ředitele Safari Parku Dvůr Králové a známého odborníka na problematiku zoologických zahrad, by ale byl podobný postup více než nesmyslný. S ním souhlasí i předseda Národní sítě záchranných stanic David Číp. „Pokud kvůli tlaku ochránců zvířat skutečně dojde k zákazu zabíjení jednodenních kohoutků tak, jako se to už stalo v Německu, budou se muset místo nich chovat a zabíjet jiná zvířata, jež jsou

vhodná pro krmení tisíců pacientů v záchranných stanicích. Smrt jednoho zvířete bude nahrazena smrtí jiného a někdy paradoxně pouhé oddálení smrti jednoho zvířete bude vykoupeno smrtí mnoha jiných,“ vysvětluje David Číp.

Zvažovaný zákaz nejen že podle něj vážně ohrožuje celý systém záchrany divokých handicapovaných zvířat v naší zemi, ale je navíc i daleko horší variantou z hlediska zátěže na naší přírodu a životní prostředí. „Speciální chovy hlodavců i ptáků na krmení masožravců v záchranných stanicích i zoo spotřebují daleko více přírodních zdrojů na krmivo, stelivo, vytápění i ubikace než pouhé dolíhnutí vajíček, která se pak navíc budou muset bez užitku likvidovat jako odpad,“ kroutí hlavou Číp.

Etika versus byznys
Podle Rabase je pro mnohé z tuzemských zoologických zahrad krmivo v podobě usmrcených jednodenních kohoutků jen těžko nahraditelné. Přičemž pokud by kampaň uspěla, bude to znamenat nejen obrovský nárůst nákladů pro záchranné stanice a zoologické zahrady, ale rovněž mnohem větší zatížení životního prostředí. „Nosnice necháme snášet a vajíčka nějakou dobu inkubovat, aby se pak zlikvidovala v asanačních ústavech. Nejsmutnější je však velký etický problém celé věci. Usmrtí se totiž minimálně dvakrát více zvířat. Kohoutci ještě ve vajíčku přijdou vniveč. Následně budou muset být nákladně odchována a usmrcena jiná zvířata jako jejich náhrada. To myslím autoři kampaně, pokud mají rádi zvířata, nemohou dopustit,“ konstatuje ředitel královédvorské zoo.

Záchranné stanice si jsou dle slov svých zástupců vědomy, že zabíjení jednodenních kuřátek jenom proto, že mají špatné pohlaví, je neetické. Ovšem řešení, kdy se zabíjí místo kohoutků jiná zvířata, má k etice také daleko. A je navíc likvidační pro záchranné stanice, které ročně přijímají z přírody více jak třicet tisíc handicapovaných zvířat. „A i díky potravě v podobě mrtvých kuřat jich více jak šedesát procent zachráníme a vrátíme do přírody,“ uzavírá Stýblo.

(metro.cz)

Continue Reading

Aktuality

Dovoz ukrajinských vajec zakázalo aj Maďarsko

Published

on

Zámerom tohto kroku je ochrana záujmov maďarských poľnohospodárov, doplnil minister s tým, že zahŕňať bude „obilie, repkové a slnečnicové semená, múku, jedlý olej, med, určité druhy mäsa a vajcia“.

Budapešť 15. septembra (TASR) – Maďarská vláda v piatok oznámila, že zachová v platnosti obmedzenia dovozu poľnohospodárskych produktov z Ukrajiny napriek rozhodnutiu Európskej komisie (EK) o ukončení zákazu. TASR o tom informuje podľa agentúry AFP. „Maďarsko uzavrie svoje hranice pre 24 ukrajinských produktov,“ uviedol maďarský minister poľnohospodárstva István Nagy na sociálnej sieti. Dosiaľ bol zákaz obmedzený na štyri agrokomodity.

Zámerom tohto kroku je ochrana záujmov maďarských poľnohospodárov, doplnil minister s tým, že zahŕňať bude „obilie, repkové a slnečnicové semená, múku, jedlý olej, med, určité druhy mäsa a vajcia“. Zákaz dovozu štyroch komodít z Ukrajiny, a to pšenice, kukurice, repky a slnečnicových semien, v piatok večer predĺžila aj slovenská vláda. Platiť bude do konca roka, vyplýva zo stanoviska premiéra Ľudovíta Ódora.

Zavedenie národného zákazu dovozu ukrajinských agrokomodít predtým oznámilo tiež Poľsko. V prípade všetkých troch krajín sa zákazy týkajú len vnútroštátneho dovozu, nie tranzitu na ďalšie trhy, dopĺňa agentúra Reuters. Bulharsko vo štvrtok oznámilo, že zákaz nepredĺži. Rumunsko avizovalo, že sa bude riadiť stanoviskom EK, no tamojší poľnohospodári pohrozili štrajkami v prípade nepredĺženia zákazu.

 

EK v máji zaviedla dočasné embargo na dovoz štyroch ukrajinských agrokomodít, a to pšenice, kukurice, repky a slnečnice. Cieľom bolo zastaviť narušovanie trhu v členských štátoch EÚ susediacich s Ukrajinou – v Bulharsku, Maďarsku, Poľsku, Rumunsku a na Slovensku. V piatok večer eurokomisia oznámila, že platnosť embarga vyprší podľa plánu koncom dňa. Po analýze údajov týkajúcich sa vplyvu vývozu týchto agrokomodít z Ukrajiny na trh EÚ totiž dospela k záveru, že narušenia trhu v týchto piatich členských štátoch boli odstránené.

Ukrajina podľa EK zároveň súhlasila, že do 30 dní zavedie konkrétne zákonné opatrenia vrátane systému vývozných licencií, aby sa predišlo nárastu množstva obilnín v krajinách EÚ.

(teraz.sk)

Continue Reading

Aktuality

Maďarské organizácie vyzvali na zákaz dovozu ukrajinskej hydiny do EÚ

Published

on

Budapešť 18. augusta (TASR) – Maďarská poľnohospodárska komora a záujmové združenie hydinárskeho priemyslu BTT vyzvali na zastavenie dovozu ukrajinskej hydiny a vajec do Európskej únie (EÚ). Neobmedzené dovozy poľnohospodárskych produktov z Ukrajiny ohrozujú budúcu výrobu v Únii a znepokojujúce sú aj z pohľadu bezpečnosti potravín, uviedli organizácie v spoločnom stanovisku. TASR o tom informuje na základe správy agentúry MTI.

Nedávne opatrenia EÚ umožnili výrazné zvýšenie dovozu z Ukrajiny, tamojší výrobcovia ale nepodliehajú prísnym európskym normám v oblasti bezpečnosti potravín, zdravia a dobrých životných podmienok zvierat, upozornili organizácie.
Zatiaľ čo EÚ pôvodne obmedzila dovoz ukrajinskej hydiny na 90.000 ton ročne, od júna minulého roka sa do bloku podľa iniciátorov výzvy doviezlo viac ako 218.000 ton.

Dovoz ukrajinských vajec sa v roku 2022 v porovnaní s predchádzajúcim rokom podľa ich údajov zvýšil zhruba štvornásobne, pričom len v marci 2023 malo prísť asi 100 miliónov vajec, teda takmer toľko, ako za celý rok 2021. Ani vojna na Ukrajine nemôže ospravedlniť, že Únia poskytuje Ukrajine výhody, prostredníctvom ktorých by sa do spoločenstva mohli dostať výrobky nespĺňajúce jej požiadavky, uvádza sa ďalej vo výzve. Liberalizácia ukrajinského dovozu zo strany európskeho spoločenstva by navyše podľa nich priniesla prospech skôr niektorým oligarchom než ukrajinskému ľudu.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality