Úplně poprvé podalo více než 30 organizací na ochranu zvířat, včetně Společnosti pro zvířata, oficiální stížnost evropskému veřejnému ochránci práv o tom, že Evropská komise nedodržela svůj závazek vůči evropské občanské iniciativě, v níž 1,4 milionu občanů požaduje zákaz chovu zvířat (tzv. hospodářských) v klecích.

Ve své odpovědi na Evropskou občanskou iniciativu End the Cage Age (Konec doby klecové), zveřejněnou v červnu 2021, Evropská komise (EK) slíbila, že do konce roku 2023 předloží legislativní návrh na postupné ukončení a definitivní zákaz používání klecí pro uvedené druhy zvířat (slepice – nosnice*, mladé slepice – kuřice, prasnice, telata, králíci, kuřata – brojleři, plemenná drůbež, křepelky, husy, kachny). V nedávno zveřejněném pracovním programu pro zbytek funkčního období však revize předpisu o chovaných zvířatech chybí. To znamená, že revize bude ponechána napospas příští EK, navzdory všem slibům. Vzniká tak velká nejistota, kdy skutečně bude nový návrh zveřejněn.

Ve své stížnosti veřejnému ochránci práv unie (odeslané 23. 11. 2023) organizace uvedly, že EK nejednala v souladu s pravidly, jimiž se řídí evropské občanské iniciativy, poté, co mezi evropskými občany vyvolala odůvodněné očekávání. Tyto nedostatky znamenají nesprávný úřední postup, a to jak s ohledem na nařízení (EU) 2019/788, tak na samotný účel evropských občanských iniciativ jako nástroje nadnárodní demokracie. Před odstoupením od svého slibu EK opakovaně potvrzovala, že pracuje na časové ose do roku 2023. Současně komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová plán úpravy předpisů několikrát veřejně zmínila v odpovědích komise na parlamentní otázky v rámci platformy pro dobré životní podmínky zvířat (welfare) a v různých sděleních o strategii Farm to Fork. Před podáním oficiální stížnosti ombudsmanovi EU organizace formálně požádaly Komisi, aby předložila definitivní časový plán pro zveřejnění legislativních návrhů v aktuálním období a splnila tak svůj závazek vůči evropské občanské iniciativě End the Cage Age. EK však na žádost neposkytla vyčerpávající odpověď. Kromě zákazů klecí pro zvířata, požádalo 1,5 milionu občanů také o zákaz chovu kožešin a zákaz uvádění kožešinových výrobků na evropský trh (Fur Free Europe). Odpověď by také byla zahrnuta do nařízení o chovaných zvířatech, jak se ukázalo v uniklém dokumentu o posouzení dopadu.

„V posledním průzkumu Eurobarometru většina evropských občanů zřetelně uvedla, že si přeje, aby EU zajistila více pro ochranu zvířat. Zpoždění vydání aktualizovaných právních předpisů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat může stát více i evropské zemědělce a potravinářské podniky. Nyní je doba, kdy se znovu investuje do zemědělských systémů, a pokud nemají přesnou indikaci, mohou investovat do systémů nevhodných do budoucna. Zatímco předpis o vyřazování klecí čeká na vyřízení, 700 milionů hospodářských zvířat, každoročně v EU namnožených, trpí v klecích a občané EU ztrácí víru v demokratické instituce EU.“ říká Judit Laura Krásná ze Společnosti pro zvířata

Zdroj | OBRAZ – Obránci zvířat, ekolist.cz

Hodnota nákupov rastlinných alternatív a tofu v slovenských domácnostiach vlani dosiahla 40,4 milióna eur. Približne každý tretí človek (36,8 %) na Slovensku znižuje alebo zvažuje znížiť konzumáciu potravín živočíšneho pôvodu. Zistenia vychádzajú z výsledkov prieskumu, ktorý pre program Jem pre Zem realizovala agentúra Focus, ako aj spoločnosť GfK.

Záujem znižovať konzumáciu produktov živočíšneho pôvodu (ako napríklad mäso, mlieko, mliečne produkty či vajcia) majú ľudia naprieč všetkými vekovými kategóriami, ale najväčšie zastúpenie majú ľudia vo veku 25 až 34 rokov.

V tejto vekovej kategórii takmer každý štvrtý človek (24,7 %) znižuje konzumáciu živočíšnych produktov. Ďalších 22,9 % zvažuje znížiť konzumáciu týchto produktov v budúcnosti. Ženy majú naďalej väčší záujem o zníženie konzumácie potravín živočíšneho pôvodu.

Spomedzi sledovaných rastlinných potravinových produktov si vlani kúpilo najviac domácností (37,9 %) tradičné sójové potravinové produkty, ako napríklad tofu, tempeh, sójové kocky či granulát. Druhou najžiadanejšou kategóriou boli rastlinné alternatívy mlieka, ktoré si v uplynulom roku kúpila približne každá tretia (34,3 %) domácnosť.

Pri všetkých sledovaných kategóriách potravín na rastlinnej báze je vo veku 18 až 44 rokov priemerne takmer dvojnásobne (194 %) vyššie zastúpenie ľudí alebo ich domácností, ktoré realizovali nákup daných produktov aspoň jedenkrát za mesiac, než pri ľuďoch vo veku nad 44 rokov.

Najnákladnejšie sú rastlinné mlieka

Hodnota nákupov rastlinných alternatív a tofu v slovenských domácnostiach dlhodobo rastie a vlani dosiahla 40,4 milióna eur. Napriek krízam hodnota nákupov týchto produktov rástla aj v uplynulom roku 2022, avšak pomalšie (8,7 %) oproti rokom 2021 a 2020, keď tento rast dosahoval približnú úroveň 20 %.

Najväčšiu časť hodnoty nákupov (domácností) rastlinných alternatív, vzhľadom na ich náprotivky živočíšneho pôvodu, mali na Slovensku rastlinné alternatívy mlieka (7,3 %). Rastlinné alternatívy mäsa a mäsových produktov spolu s tofu predstavovali 3,5 % z hodnoty nákupov kategórie mäsa a mäsových produktov živočíšneho pôvodu.

„Trh s rastlinnými alternatívami rýchlo rastie, no stále predstavuje relatívne malú časť v porovnaní s ich náprotivkami živočíšneho pôvodu. To vytvára veľmi zaujímavé okno príležitosti pre výrobcov a predajcov potravín na to, aby včas naskočili na tento trend. Už aj na Slovensku vidíme, že stále viac tradičných výrobcov potravín chápe, že je pre nich výhodné vstúpiť do tejto kategórie,“ uviedol Marian Milec, projektový manažér neziskového programu Jem pre Zem, ktorého poslaním je presadzovať udržateľné spôsoby stravovania a robiť ich dostupnejšími.

(TASR)

Nový prieskum v EÚ týkajúci životných podmienok zvierat ukazuje, že rovnako ako je tomu vo zvyšku EÚ, aj drvivá väčšina Slovákov a Sloveniek požaduje pre tzv. hospodárske zvieratá lepšiu ochranu. Viac než 9 z 10 ľudí na Slovensku pritom považuje za dôležité, aby tzv. hospodárske zvieratá mali prostredie prispôsobené uspokojeniu ich základných potrieb a mali dostatok priestoru.

Prieskum Eurobarometer tiež ukázal, že viac než tri štvrtiny Slovákov a Sloveniek považuje ochranu tzv. hospodárskych zvierat na Slovensku za nedostatočnú. Na otázku, či si myslia, že by mali byť dobré životné podmienky týchto zvierat lepšie chránené v porovnaní so súčasným stavom, odpovedalo “určite áno” 35 % ľudí, “skôr áno” odpovedalo 41 % ľudí.

Až 93 % ľudí na Slovensku považuje za dôležité, aby tzv. hospodárske zvieratá boli chované v prostredí, ktoré uspokojuje ich základné potreby (napr. bahno, slama atď.) v závislosti od druhu. Rovnaký počet Slovákov a Sloveniek sa domnieva, že tzv. hospodárske zvieratá by mali mať dostatok priestoru na pohyb, ležanie a státie. .

„Na Slovensku sa pritom stále väčšina sliepok chová v klietkach, kde nemajú kvôli stiesnenému priestoru možnosť dostatočne sa hýbať. Drôtená podlaha klietok im navyše neumožňuje vykonávať ich základnú potrebu, ktorou je hrabanie. Dáta z prieskumu potrvrdzujú, že Slováci a Slovenky považujú nedostatočný priestor aj nenapĺňanie základných podmienok zvierat za problém a vnímajú aj nedostatočnú ochranu tzv. hospodárskych zvierat. Je načase, aby ich politici a političky konečne vypočuli,” uviedla Lucia Tupá z Humánneho pokroku.

Medzi témami, ktoré rezonovali u slovenskej verejnosti, je aj prevoz zvierat či ich usmrcovanie. Až 8 z 10 ľudí na Slovensku si myslí, že čas prepravy živých zvierat (na „komerčné účely“) v rámci EÚ alebo z nej by sa mal obmedziť. Traja zo štyroch ľudí na Slovensku zároveň považuje za dôležité zlepšiť životné podmienky zvierat na bitúnkoch, napríklad intenzívnejšími úradnými kontrolami vrátane využívania videokamier. Ďalšou témou, na ktorej sa zhodla veľká časť opýtaných, je postoj ku klietkam. Až 83 % z nich uviedlo, že zvieratá by nemali byť držané v samostatných klietkach.

„Výsledky Eurobarometra ukázali to, čo hovoríme už dávno. Ľuďom na ochrane zvierat nesmierne záleží a chcú, aby ako firmy tak aj štáty zaviedli opatrenia, ktoré budú zvieratá ochraňovať pred krutým zaobchádzaním. Či už sa jedná o zákaz klietok, dlhých transportov, prerastených turbokurčiat, či omračovania rýb pred zabitím alebo mletie živých kohútikov. Je to aj jasným odkazom pre Európsku komisiu, že je čas splniť svoje sľuby a predložiť dlhoočakávaný legislatívny návrh novej ochrany zvierat v EÚ. A pripomienka pre budúcu slovenskú vládu, že je čas postaviť klietkový chov sliepok mimo zákon, tak ako žiadajú desaťtisíce Slovákov a Sloveniek podpísaných pod kampaňou Zákaz klietok,” uviedol Martin Smrek, riaditeľ Humánneho pokroku.

Alexandra Kukumbergová, Humánny pokrok
23. októbra 2023