Connect with us
Reklama

Obchod

„Rostlinná vejce“ dobývají Jižní Koreu

Published

on

Americká společnost Eat Just, vyrábějící náhražky tradičních konzumních vajec, prodávanou pod značkou JUST EGG, dobývá další asijské země. V současné době se kalifornský startup zaměřil na jihokorejský trh. Podle informací, které získala polská Národní komora producentů drůbeže a krmiv (KIPDiP) se Američané snaží využít problémů Korejců s nedostatkem vajec v důsledku ptačí chřipky a nahradit vejce na asijském trhu veganskými náhradami vajec z mungo fazolí. Expanze v Koreji je možná díky i dohodě o strategickém partnerství s SPC Samlip – tamní přední potravinářskou společností.

KIPDiP připomíná, že kvůli obrovským ztrátám v korejském drůbežářském průmyslu z důvodu ptačí chřipky v sezóně 2020/2021 začala v Koreji docházet vajíčka a jejich ceny stouply na nebývalou úroveň. Aby mohla korejská vláda kontrolovat nabídku a cenovou situaci, od ledna 2021 povolila dovoz velkého množství vajec a zpracovaných vaječných produktů bez cla. V červnu jihokorejská vláda prodloužila dočasné prominutí cel na dovážená vejce a vaječné výrobky až do konce roku. Odhaduje se, že Korea bude s nedostatkem vajec bojovat až do roku 2022. Exportéři z EU již několik měsíců těží z problémů korejských producentů vajec a uspokojují tamní zvýšenou poptávku po dovozu vajec. Poptávka z tohoto směru je tak velká, že se Korea stala čtvrtým největším importérem z EU.

Jižní Korea není jedinou asijskou zemí, na kterou se Eat Just zaměřuje. Američané se mohou pochlubit přítomností svých produktů v Hongkongu, Singapuru a Číně. Již delší dobu oznamují, že vstoupí na evropský trh.

Společnost Eat Just, založená v roce 2011, se sídlem v San Francisku, je známá především díky náhražce vajec z fazolí mungo s názvem „JUST Egg“, která je ve Spojených státech velmi populární. Výrobek Eat Just je nyní celosvětově dostupný ve více než 20 000 maloobchodních prodejnách a více než 1 000 prodejnách potravin a nápojů. Zástupci kalifornské společnosti oznámili, že jsou nejrychleji rostoucí značkou náhražkových vajec v USA.

(Zdroj: KIPDiP)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Obchod

Polská vláda oznamuje zavedení licenčního systému pro zboží z Ukrajiny

Published

on

Brzké zasedání polsko-ukrajinské mezivládní komise, jejímž hlavním tématem bude zavedení licenčního systému pro zboží vstupující do Polska, oznámil v pátek v Lublinu ministr rozvoje a technologií Krzysztof Hetman. Předtím hovořil s protestujícími farmáři.

„V nejbližších týdnech je naplánována mezivládní polsko-ukrajinská komise, jejímž jsem spolupředsedou, a paní (místopředsedkyně vlády Ukrajiny Iryna) Wereszczuková je spolupředsedkyní na ukrajinské straně. Hlavním tématem bude otázka licenčního systému, který chceme zavést,“ řekl ministr na páteční tiskové konferenci v Lublinu. Ministr během konference shrnul dosavadní kroky vlády v souvislosti s nekontrolovaným přílivem zemědělsko-potravinářských produktů z Ukrajiny, proti kterému polští farmáři protestují. Připustil, že zemědělské produkty, které nekontrolovaně proudily z Ukrajiny, destabilizovaly zemědělský trh v mnoha oblastech.

Připomněl, že Evropská komise souhlasila s podpisem bilaterálních dohod členských států EU s ukrajinskou stranou ohledně kvót a tzv. licenční systém, který, jak vysvětlil: „povede ke kontrole toho, co a kolik vstupuje na území Polské republiky.“ „Především budou limity pro jednotlivé produkty a polská strana to bude mít pod kontrolou,“ řekl. „Na tomto licenčním systému s ukrajinskou stranou již měsíc velmi intenzivně pracujeme. Podařilo se nám získat jejich souhlas s takovým systémem.“ uvedl ministr s tím, že aktuální práce se týká „praktických řešení.“

V odpovědi na otázku médií Hetman připustil, že není schopen uvést datum, kdy by mohl být systém zaveden. Za úspěch označil dohodu s ukrajinskou stranou a její souhlas s takovým řešením.

Ministr s odkazem na požadavky protestujících farmářů upozornil, že jedním z nich jsou zvýšené kontroly zboží vstupujícího do Polska z Ukrajiny. „Kontroly jsou významné a mnohem větší než dříve. Prakticky s každým signálem přijatým službami se zachází velmi vážně a příslušné služby tyto signály prověřují,“ řekl.

Hetman vnímá páteční protesty farmářů. „Domníváme se, že tyto protesty jsou oprávněné,“ uvedl ministr. Dodal, že zemědělci v celé Evropě nesouhlasí s prioritami „Green Deal“, které jsou vzhledem k rostoucím nákladům na zemědělskou výrobu a klesajícím cenám zemědělských produktů – podle jeho názoru – „naprosto neodpovídající situaci“.

„I kdyby 4 % půdy vlastněné zemědělci padlo ladem, vzhledem k naší geopolitické situaci je snižování zemědělské produkce prostě absolutně nepřijatelné. Nejsme jediní, kdo o tom mluví. Hovoří o tom i další členské země,“ dodal. Kvůli protestu farmářů, kteří jsou proti zavedení Zelené dohody EU a přílivu zboží z Ukrajiny, došlo v pátek k přerušení dopravy na mnoha vnitrostátních silnicích v Polsku. Ti předtím protestovali 24. ledna.

(PAP.pl)

Continue Reading

Obchod

Trik porážky: tak se může ukrajinská drůbež dostat na maďarský trh

Published

on

Batmanův řez, který je v tuzemském zpracování drůbežího masa neobvyklý, tedy prsa na kosti s křidélky, je metodou řezu, se kterou se ukrajinská drůbež dostává do Maďarska již léta jako zboží EU, a navíc od vypuknutí války ve větším množství než dříve, řekl prezident Rady pro drůbeží produkty. Podle oficiálních údajů prudce stoupá i ukrajinský dovoz do EU.

Na základě údajů KSH vzrostl maďarský vývoz drůbežího masa mezi lednem a říjnem 2023 o 3 procenta na téměř 180 000 tun ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. V rámci toho se vývoz kuřat zvýšil o 13 procent na 122 000 tun, zatímco vývoz krůt se snížil o 37 procent na 16 000 tun. Největšími cílovými trhy pro drůbeží maso bylo Rumunsko (24 tisíc tun), Německo (18 tisíc tun), Rakousko (16 tisíc tun) a Bulharsko (16 tisíc tun). Dovoz drůbežího masa do Maďarska se ve sledovaném období zvýšil o 7 procent na 73 000 tun. V rámci toho vzrostla dodávka kuřecího masa o 7 procent na zhruba 54 tisíc tun a krůtího masa o 21 procent na 3,5 tisíce tun. Nejvíce drůbežího masa pocházelo z Polska (29 tisíc tun) a Rumunska (17 tisíc tun).

Důležitější však je, že komunitní dovoz drůbežího masa ve stejnou dobu vzrostl o 8 procent na 692 000 tun. Více než polovina dovozu pocházela z Brazílie (+1 procento) a Ukrajiny (+63 procent), z obou zemí dorazilo celkem 412 tisíc tun drůbežího masa, což je o 22 procent více než množství dodané ve stejném období roku 2022.Pozoruhodný je zejména velkolepý nárůst dovozu drůbeže z Ukrajiny, která podle odborných posudků může i nadále putovat do Maďarska jako zboží EU. Navíc se zdá, že to trvá už léta a data to také podporují, a to ve stále větším množství.

Jak je známo, loni v dubnu vláda s odvoláním na ochranu maďarských farmářů a spotřebitelů nařídila dočasný zákaz dovozu důležitých obilovin a dalších zemědělských produktů z Ukrajiny. Zákaz se vztahuje mimo jiné na obiloviny, řepková a slunečnicová semínka, mouku, kuchyňský olej, med a některé druhy masa včetně drůbeže. Původní omezení do 30. června bylo prodlouženo a platí dodnes (legislativa byla změněna a od té doby může ukrajinský cukr, který byl do té doby omezen volně do Maďarska).

„Nelze ale vyloučit, že se ukrajinské drůbeží maso dostává do Maďarska „objízdnou trasou“, navíc to byla známá praxe nejen od války, ale i před ní – řekl Attila Csorbai, prezident Rady pro drůbeží produkty (BTT) a dodal: „Před několika lety si aktéři na trhu všimli, že známá ukrajinská skupina společností, která je dominantní i v dnešním dovozu kuřat, má vlastní bourárny a balírny v několika zemích EU.

Před válkou byly obchodní dohody s Ukrajinou založené na systému kvót, Evropská komise povolila Ukrajině dodávat do EU přibližně 70 000 tun drůbežích produktů. Ve smlouvě uzavřené v té době bylo stanoveno množství, které mohla Ukrajina dovézt, pro všechny známé drůbeží produkty. Kromě obvyklých názvů produktů však Ukrajinci vymysleli nový produkt v kategorii ostatní, kterému bylo přiděleno jedinečné číslo celního sazebníku (0207 13 70). Výrobek přicházející do EU byl rozřezán a poté uveden na trh jako výrobek EU. Dnes má tato ukrajinská skupina společností také řezací a drtící závody v několika členských státech EU, jako je Nizozemsko, Slovensko a Slovinsko. K dnešnímu dni statistické údaje ukazují, že po liberalizaci obchodních dohod přichází do EU ročně přibližně 250–280 tisíc tun ukrajinského drůbežího masa.

Od vypuknutí války nejenže neexistovala žádná zákonná překážka přílivu ukrajinského zboží, ale ani žádná fyzická překážka, protože po dlouhou dobu nebyly prakticky žádné kontroly přepravy zboží na ukrajinsko-polské hranici – dodal Attila Csorbai, který s odvoláním na své polské kolegy říká, že v důsledku toho můžeme jen odhadovat, kolik si ukrajinské drůbeže najde cestu na trh EU. To může být až o 30 procent více než statistická data, což je ohromující množství, takže množství drůbežího masa dovezeného Ukrajinou odpovídá produkci průměrné evropské země – řekl prezident, podle kterého je situace stejná i u konzumních vajec, jejichž dovoz se podle odhadů mohl zvýšit osmkrát až desetkrát oproti předchozímu období.

Podle Attily Csorbaie, přestože Maďarsko z vlastní pravomoci přijalo rozhodnutí, které zakazuje dovoz řady zemědělských a potravinářských produktů z Ukrajiny do naší země, je třeba vyvinout úsilí k vyřešení tohoto problému na úrovni EU. Ukrajinské zboží se po přebalení může dostat do obchodů nebo do restaurací do Maďarska z Polska, Slovenska nebo Rumunska. Od té doby nelze původ produktu dohledat. Maďarsko – správně – kontroluje přímé zásilky, ale zásilky přicházející po objízdné trase se k nám stále mohou dostat.

Attila Csorbai také upozornil na skutečnost, že současná dohoda o volném obchodu potrvá do letošního června a její prodloužení by připadlo právě na volby do EU. I když jde v zásadě o obchodní politiku, věří, že toto téma budou projednávat i šéfové ministerstev členských zemí EU na nadcházejícím jednání ministrů zemědělství a že několik členských států uzná, že současná situace je neudržitelné, takže je třeba přijmout opatření a vrátit se systému kvót – míní prezident.

(agrarszektor.hu)

Continue Reading

Obchod

Komentář k německému trhu pro týden 02/2024

Published

on

Trh s vejci zůstává na vysoké úrovni. Zejména vejce OKT s certifikací KAT jsou velmi žádaná bez ohledu na způsob chovu. Je poněkud překvapivé, že spotřebitelská poptávka zůstává na začátku roku na trvale vysoké úrovni. Krátkodobě se očekávala slabší poptávka. Zdá se, že vejce jsou populárnější než kdy jindy! Vaječný výrobek je vysoce kvalitní potravinou, všestrannou, jednoduchou na přípravu. Pro spotřebitele pak relativně levnou. Vaječný výrobek prostě nemůže chybět v chladničce spotřebitele a tím pádem ani v jeho nákupním seznamu, zvláště při nižších venkovních teplotách.

Situace v zásobování podestýlkovými vejci je v současnosti poměrně vyrovnaná. Pokud tu a tam nějaké zbyde, najdou tato vajíčka snadno kupce ve zpracovatelském průmyslu nebo budou potřeba na vaření a barvení pro nadcházející velikonoční období. Vejce z volného výběhu a bio vejce jsou v současné době málo dostupná a na volném trhu je lze jen stěží koupit. Poptávka po těchto dvou typech chovu je v současnosti označována za překvapivou a mimořádně živou.

Při klasickém tržním obchodování je neochota nakupovat kvůli aktuálním cenám na volném trhu. Čistí velkoobchodníci, kteří nakupují na volném trhu na týdenní cenové bázi, obtížně následně konkurenceschopně prodávají vejce. To se neobejde bez následků a mohlo by to dále urychlit strukturální změny.

Neustále jsou hlášeny další pozitivní případy ptačí chřipky. Zásadní význam má i nadále dodržování opatření biologické bezpečnosti. Vaječný trh je nepředvídatelný!

(deu-eier.de)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality