magazín
Uzená vejce

Představte si vejce s jemnou BBQ chutí, které přináší chuťový zážitek vajec a slaniny, bez slaniny. To je chuťová inovace, která Gijsbertovi a Annegien Bos z Nizozemska umožnila hledat místo na trhu s uzenými vejci. S již prodanými prvními 100 000 kulinářskými vejci plánují dobýt zbytek Evropy.
Gijsbert a Annegien Bos ze společnosti Smoked Egg Europe uvádějí na nizozemský trh uzená vejce v malém měřítku od roku 2020. Smoked Eggs Europe je skutečný start-up, a proto získal dotaci Economy & Innovation od regionální vlády.
Ochutnejte inovace
Produkt – uzená vejce – je skutečnou chuťovou novinkou. Vejce je ještě syrové, ale má jemnou uzenou chuť. Annegien: „Někteří říkají, že naše vejce chutnají jako slanina, která byla uvařena s vejci.“ Uzená vejce jsou univerzální. S uzeným vejcem můžete dělat cokoli: pošírovat, smažit, míchat nebo použít do svých oblíbených jídel nebo omáček. Zajímavé jsou také experimenty se sladkými jídly nebo dorty.
Koncept uzených vajec pochází z Austrálie. Gijsbert cestoval s kamarádem rok po Austrálii. Během své cesty se seznámil s rodinou Kosových, australskými podnikateli v cateringu. Na konci roku 2018 rodina Kosových kontaktovala Gijsberta, aby mu sdělila, že vyvinuli novou chuť syrových vajec a opatrně se ptali, zda by Gijsbert měl zájem o zkušební produkci v Evropě. V roce 2019 se Gijsbert rozhodl opět navštívit rodinu Kosových, aby se dozvěděl více o uzených vejcích. Chtěl je ochutnat a analyzovat jejich možnosti v kulinářské oblasti. Chtěl také vědět, co proces uzení zahrnuje, a dozvědět se více o případném vytvoření obchodního případu. Po jeho návštěvě si rodina Kosových techniku uzení vajec nenechali pro sebe, ale tento speciální proces uzení si nechali celosvětově patentovat. Dostávají tedy licenční poplatky.
Aby bylo možné udit vejce v Evropě, bylo třeba získat producenta. Gijsbert a Annegien se tedy vydali hledat v regionu drůbežáře, který by jim mohl dodat vejce. Vybrali si regionálního dodavatele, protože chtěli produkt s malou uhlíkovou stopou. „Skončili jsme u drůbežího farmáře Harrie Beekmanse, který žije poblíž v Oirschot. V oboru je dobře známý,“ říká Gijsbert. Pár požádal Beekmanse, zda by jim mohl dodat hnědá vejce. Beekmans je také spojil s Janem van Baastem, který má balírnu vajec a umí vejce třídit a balit.
Beekmans: „Smoked Egg Europe mi za moje vejce platí spravedlivou cenu. Také se mi líbí myšlenka přispět k inovativnímu projektu.“ Vejce dodaná chovatelem drůbeže Oirschot splňují nizozemskou značku kvality „Beter Leven“ s jednou hvězdičkou holandské organizace pro ochranu zvířat. V zásadě lze udit bílá i hnědá vejce, ale pár se rozhodl pro vejce hnědá. Gijsbert: „Důvodem je, že si myslíme, že hnědá vejce jsou po uzení vizuálně atraktivnější.“
Gijsbert a Annegien vypsali výběrové řízení a v prosinci 2019 obdrželi plány na instalaci udícího systému. Nejlepší nabídku předložil belgický inženýr Wim Mostaert ze společnosti Aximet. Mostaert sestavil instalaci společně s australským inženýrem Jimem Hockingem z Unipulse . Gijsbert: „Abychom měli správný počáteční kapitál, abychom mohli založit společnost, požádali jsme Rabobank o úvěr na inovace. Abyste měli nárok na půjčku u Rabobank Innovation, musíte sestavit podnikatelský plán a předložit svůj nápad. Gijsbert: „Toto je skvělé cvičení pro začínající podnikatele, protože vás nutí činit jasná rozhodnutí.“
Poté, co byla poskytnuta půjčka, zahájili činnost. Zpočátku velmi nenápadně, s jednoduchým prototypem udírny vajec na jejich dvorku. Annegien se směje: „A že to hned nedopadlo dobře. Udírna vajec byla umístěna venku a kvůli počasí neběžela nepřetržitě. Takže ne vždy to fungovalo.“
Po roce zkoušení prototypu dorazil z Belgie velký generátor kouře a veškeré další vybavení. Inženýr Wim Mostaert sestavil velkou udírnu. Prototyp ze dvorku byl na 300 vajec, zatímco velký generátor kouře pojme až 100 000 vajec. K umístění nového generátoru kouře si od června 2020 manželé pronajali 400 m v Drunen v Nizozemsku. Gijsbert: „Nejprve jsme zde testovali a prováděli různé úpravy, dokud systém nefungoval podle našich představ“.
Proces uzení v Austrálii je trochu jiný než v Nizozemsku. V Nizozemsku jsou vejce umístěna na hnízdních stojanech v udírně a kouř z jednotky vedle udírny je vyfukován přes vejce. Gijsbert: „Tato metoda se nazývá studené uzení. V Austrálii používají stejnou techniku, ale vejce se před uzením myjí. V Austrálii je to povinné, zatímco v Evropě vejce nemyjeme vůbec. Prozatím udí každých 14 dní 10 000 vajec. Annegien: „V tuto chvíli vyrábíme na zakázku. Jakmile začnou prodeje stoupat, můžeme zvýšit výrobu.“
Původně chtěli začít s vyšší produkcí, ale pandemie koronaviru a opatření, která následovala po celém světě, hodila vidle do procesu. Annegien: „Ve skutečnosti jsme chtěli plně zásobovat sektor stravovacích služeb, ale ten musel být uzavřen kvůli koronavirové krizi. Prodej pro potravinářský průmysl vypadá slibně, protože kuchaři chápou, co můžete dělat s tak speciálním produktem.“ Annegien rychle změnila strategii Smoked Egg Europe a začala hledat kupce ve venkovských a farmářských obchodech a lahůdkách. Kromě toho začali zkoumat příležitosti ve větších maloobchodech a supermarketech.
Gijsbert a Annegien tvrdí, že z prodeje vajec ještě nevydělali ani cent, ale hlavně už splácejí své investice. Gijsbert: „To je povaha start-upu. Od konce roku 2021 však musíme vykazovat růst. Banka chápe, že kvůli pandemii jsme stejně jako mnoho dalších podnikatelů nemohli okamžitě začít růst, abychom splnili naše cíle.“ Pár doufá, že začnou vydělávat větší peníze na začátku roku 2022.
Nizozemským společnostem bylo prodáno již více než 100 000 uzených vajec. Některá vejce putují do nizozemského řetězce supermarketů Jumbo a online supermarketu Crisp. 6 vajec v pěkné krabičce aktuálně stojí 2,99 €. Annegien: „Neustále získáváme nové zákazníky. Snažíme se navštěvovat co nejvíce akcí a trhů a nechat konzumenty vajíčka ochutnat. Produkty se takříkajíc prodávají samy.“
„V současné době existuje ve Spojeném království firma, která chce zakoupit zkušební licenci. Chtějí udit vejce pro britský trh. Kromě toho víme o společnosti v USA, která chce začít nabízet i uzená vejce. Nejsou to naši konkurenti, protože každý má svou vlastní jasně definovanou licenci. Ve skutečnosti nám to pomůže. Společně uvedeme tento jedinečný produkt na trh a zvýšíme povědomí o značce.“ Gijsbert a Annegien již provedli pilotní test v Německu prostřednictvím Go2Market mezi červnem a srpnem 2021. A s úspěchem: jednají s několika německými supermarkety a dívají se také na Belgii a skandinávské země. Gijsbert: „Ale v současné době zůstává hlavním trhem Nizozemsko. Naším cílem je do poloviny roku 2022 každý týden dodat 100 000 uzených vajec.
(poutryworld.net)
magazín
Bylo dřív vejce, nebo slepice? Věčná otázka má jasnou odpověď

Nebudeme vás napínat – správná odpověď je vejce. Shodli se na ní genetici a evoluční biologové z King’s College v Londýně. Podle nich se tajemství skrývá v povaze vejce, kterou nemohli antičtí filozofové znát. Je to otázka pojmů,“ vysvětlil David Papineau z King’s College. „Kdyby klokan snesl vejce a z něj se vyklubal pták, mluvili bychom určitě o ptačím vejci, že? Pokud budeme uvažovat takto, tak je logické, že první slepice světa se musela vyklubat ze slepičího vejce.“
Nejstarší doklad o otázce o původu slepice máme z doby krátce po přelomu letopočtu. Roku 46 o ní napsal řecký historik Plútarchos. V zamyšlení nazvaném „Byla první slepice, nebo vejce“ upozorňuje, že tento problém už řeší filozofové dlouho. Ne že by je tak zajímal původ slepice, ale brali ho metaforu důležitějších věcí – například kauzality a logiky.
Otázka, která jde na dřeň
Přestože nám dnes tato otázka připadá jako dětinská, v antickém Řecku ji podle Plútarcha rozebíraly ty nejmoudřejší hlavy. Historik dokonce tvrdí, že v této otázce jde o vznik a stvořitele světa. Vědecký panel, který byl k tomuto tématu uspořádán na King’s College, otázku rozebíral pomocí nejmodernějších vědeckých disciplín, například z pohledu genetických mutací. Z tohoto úhlu se pokusil na otázku původu slepice odpovědět například evoluční genetik John Brookfield.
Řekl: “První slepice se musela lišit od svých rodičů nějakou genetickou odchylkou. Možná velice malou a jemnou, ale musela být dostatečně velká, aby stvořila zvíře, kterému dnes říkáme slepice. Živý organismus pod skořápkou vajíčka musel mít stejnou DNA jako slepice, která se z něj po vylíhnutí stala. A tedy v podstatě byl slepicí.“ K evoluční změně, která udělala z předchůdce slepice opravdovou slepici, zřejmě došlo při spojování spermie a vajíčka – první slepice tedy byla dítětem jiného druhu, než byla sama…
(Zdroj: TIME, msn.com)
magazín
Vaječný filtr zachycuje mikroplasty

Vědci z Princetonu použili vaječné bílky k vytvoření aerogelu, který účinně a levně zachycuje sůl a mikroplasty z vody. Podle vědců lze aerogel vyrábět levně a používat ho ve velkém množství a s nízkými náklady.
Prof. Craig Arnold z Princetonské univerzity pracuje na nových materiálech, včetně aerogelů. Jak sám říká, jednoho dne dostal neobvyklý nápad. „Seděl jsem a zíral na chleba v sendviči. A říkal jsem si – to je přesně ta struktura, kterou potřebujeme“. Jeho tým tedy začal pracovat na různých receptech na chléb s přídavkem dřevěného uhlí ve snaze vytvořit nový typ materiálu. Po odstranění následných ingrediencí ze směsi a při hledání nejlepšího řešení vyhrál bílek. Začali jsme se složitějšími systémy a odečítanými prvky – zjednodušovali a zjednodušovali, až jsme se dostali k jádru. Bylo to o proteinech přítomných ve vaječných bílcích, které nám umožnily získat strukturu, kterou jsme hledali – popisuje Prof. Arnold.
Filtr zachycuje sůl a mikroplasty
Jak vědci vysvětlují, bílkoviny ve vejcích jsou komplikovanou směsí složenou převážně z proteinů. Ukázalo se, že pokud se lyofilizují a následně zahřejí na 900 stupňů C bez přístupu kyslíku, vytvoří síť uhlíkových vláken a grafenových plátů. Mohou pak fungovat jako vynikající filtr, který zachytí mikroplasty a sůl z mořské vody s účinností až 98 %.
Podle výzkumníků lze popsaný materiál vyrobit levně a použít jej ve velkém množství a s nízkými náklady. „Nejlevnějším materiálem pro filtraci vody je aktivní uhlí. Porovnali jsme naše výsledky s parametry aktivního uhlí a naše metoda je mnohem lepší“ – zdůrazňuje Dr. Sehmus Ozden. Ve srovnání s reverzní osmózou, která vyžaduje vysokou spotřebu energie a vody, potřebuje náš filtrační proces pouze gravitaci a neplýtvá vůbec žádnou vodou, dodává.
Nyní vědci hodlají zdokonalit způsob výroby tak, aby bylo možné vynález použít při filtraci vody ve velkém měřítku. Zároveň testují další využití konstrukce získané z vajec – při skladování energie i jako materiál pro tepelnou izolaci.
(farmer.pl)
magazín
Najmenšia sliepka na svete nie je sliepkou, jej chov zažíva boom

Rutínová sliepka zažíva v Číne boom. „Najmenšia sliepka sveta“, ako ju prezývajú, sa stáva čoraz obľúbenejším domácim miláčikom. Technicky vzaté, rutínová sliepka vlastne nie je sliepkou. Ide o kríženca medzi prepelicou a jarabicou, prezývka „najmenšia sliepka sveta“ sa však rýchlo ujala. Koniec koncov, je celkom priliehavá, veď tento vták je veľký asi ako zovretá päsť a váži len 50 gramov. Vďaka kompaktným rozmerom sa dá chovať aj v menšej domácnosti, čo Číňania vo veľkom využívajú a tvoria pre svoje zvieratká čo najdokonalejšie príbytky.
Meno vtáka je odvodené od rutínu, teda vitamínu P. Ide o flavonoid, ktorý sa prirodzene vyskytuje v citrusovom ovocí a niekoľkých ďalších druhoch rastlín, ale aj vo vajíčkach týchto „sliepok“. Mimochodom, rutínová sliepka je veľmi dobrou nosnicou, čo jej len pridáva na popularite. Nevýhodou je, že jej vajcia sú ešte menšie než prepeličie a priemerom pripomínajú desaťcentovú mincu. Ročne ich nakladie asi 300.
Zaujímavé je, že na rozdiel od bežných sliepok, ktoré si na dvore nevyžadujú extra veľkú starostlivosť, sú rutínové sliepky náročnejšie než psy či mačky. Vyžadujú teplotu v rozmedzí od 20 do 30 stupňov Celzia, nedospelé jedince však prosperujú len pri teplote 35 až 38 stupňov Celzia. Problémom je aj zápach, tieto vtáky potrebujú kvalitnú podstielku tvorenú ryžovými šupkami, pilinami, sójovou múkou a čajovými stonkami. Podstielku treba doplniť kvasinkami, ktoré odštartujú proces kvasenia a rozkladajú vtáčí trus.
Chov rutínových sliepok je v Číne naozaj populárny a mnohí ľudia sa stali na sociálnych sieťach známymi len vďaka ich chovu. Ide najmä o tých, ktorí vtákom postavili skutočne dômyselné a luxusné príbytky. Zaujímavosťou je, že zvieratá sa dajú kúpiť cez internet a človeku ich doručí kuriér.
Mimochodom, titul naozaj najmenšej sliepky patrí plemenu „serama“.
(magazin.pluska.sk)