Connect with us
Reklama

Politika

Václav Láska: E-mailová válka o slepice

Published

on

To, co se v těchto dnech odehrává v mé emailové schránce, jsem už dlouho nezažil. Denně chodí kolem dvaceti emailů na téma klecového chovu slepic. Na jedné straně odpůrci zákazu klecového chovu posílají emaily zcela shodného znění, lišícího se jen podpisem daného zemědělce. Přicházejí z celé republiky. Na druhé straně dostávám emaily z mého obvodu. Zpravidla začínají připomenutím „volil jsem vás a teď, prosím, zachraňte slepice a hlasujte pro zákaz klecového chovu”. Odpůrci zákazu nad jeho podporovateli co do počtu emailů vedou asi tři ku jedné.

Pro mě tohle rozhodování ale není složité, protože jsem ještě před volbami jasně řekl, že zákaz klecového chovu podpořím. A to dodržím. Tenkrát jsem vysvětloval proč. Ale aby bylo mé rozhodnutí opravdu zodpovědné, podíval jsem se i na argumentaci odpůrců zákazu.

Upřímně si nemyslím, že bychom schválením zákazu klecového chovu slepic omezili konkurenceschopnost našich zemědělců. Naopak. Řada velkých odběratelů vajec přestává vejce z klecových chovů vykupovat. Je to trend doby, který časem bude následovat taky více a více drobných spotřebitelů. To, že zákon donutí naše zemědělce přejít z klecového chovu na halový chov slepic, může být naopak pro jejich konkurenceschopnost do budoucna prospěšné. Protože vejce z klecových chovů časem prostě ztratí odbyt.

Argumentu, že je slepicím v klecích lépe, než v halách, který odpůrci zákazu podporují údaji o mortalitě slepic (klece 3 %, haly 12 %), prostě nevěřím. Jako laikovi mi stačí pohled na stav slepic v jednom či druhém chovu. Že halový chov slepic bude vyžadovat lepší a pozornější péči a dodržování v současnosti už ověřených pravidel, je asi zřejmé. Opravdu je třeba se je naučit. Asociace soukromých zemědělců už vydala publikaci o tom, jak správně slepice v halách chovat. Pročetl jsem ji a nepřijde mi na tom nic složitého.

Argument, na který naopak částečně slyším, je zmařená investice do klecových chovů. Drobní zemědělci jsou pod tlakem a nepochybuji o tom, že otáčí každou korunu. Chápu jejich zlobu v případě, kdy svoje klecové chovy vybudovali nebo modernizovali třeba před třemi či pěti lety. Ale to by měla ošetřit kombinace dlouhého přechodného období (zákaz začne platit až za 7 let) a dobře zaměřeného dotačního programu. Považoval bych za správné, kdyby stát podpořil zemědělce, kteří se rozhodnou na halové chovy přejít třeba ještě před účinností zákazu.

Takže celkem chápu nevoli, kterou tenhle zákaz u zemědělců vyvolává. Ale i tak ho považuji za správný nejen pro slepice a naši společnost, ale i pro ně samé. Proto ho podpořím.

Václav Láska
Autor je advokát a senátor (nestraník za Stranu zelených a KDU-ČSL s podporou Pirátů).

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Starší odchádzajú, mladým sa do hydinárskych firiem nechce

Published

on

Zmena legislatívy o odchode do predčasného dôchodku ako aj valorizácia dôchodkov spôsobila pre chovateľov a spracovateľov hydiny veľký problém. V závere roku 2023 odišlo slovenským hydinárom do predčasného starobného dôchodku viac ako sedem desiatok svojich zamestnancov. Mnohí tak prišli až o 10 až 15 % svojich zamestnancov. Následne vznikol problém ako týchto zamestnancov nahradiť. Pri predčasnom dôchodku nie je možný súbeh poberania dôchodku a ďalšej pracovnej činnosti ako je to pri klasickom starobnom dôchodku. A do dôchodku odišlo aj viacero zamestnancov, ktorí nedovŕšili vek 60 rokov a mohli ešte niekoľko rokov pracovať. Problém nastal aj z dôvodu, že na trhu práce je dlhodobo nedostatok pracovných síl, ktoré majú záujem o prácu v poľnohospodárstve a rovnako aj obrovský nedostatok absolventov nami požadovaných učebných odborov.

Prečo to znamená veľký problém pre slovenských hydinárov?

1) Mnohí z chovateľov nedokázali odídených zamestnancov nahradiť.

2) Vysoký priemerný vek pracovníkov v živočíšnej výrobe.

3) Vysoký podiel starobných dôchodcov na počte zamestnancov v živočíšnej výrobe.

4) Poberatelia predčasného dôchodku nemôžu vykonávať prácu súbežne s poberaním dôchodku.

5) Nízky záujem mladej a strednej generácie o prácu v poľnohospodárstve.

6) Extrémne nízky počet absolventov SOŠ v odboroch chov zvierat a mäsiar, ktorí sa zamestnali v hydinárskom priemysle v posledných rokoch.

 

7) Veľmi nízky podiel zahraničných pracovníkov v sektore chovu (0,5 %) a spracovania (2,7 %) hydiny na celkovom počte zamestnancov.

Chovatelia a spracovatelia hydiny navrhujú viacero možností riešenia tohto problému:

– zmena legislatívy, aby bol umožnený už v priebehu roku 2024 súbeh práce a predčasného dôchodku,

– zmena legislatívy, aby bol odchod do predčasného dôchodku posunutý na pôvodnú hranicu,

– zmena systému vzdelávania, aby boli počty študentov v stredoškolskom systéme vzdelávania nastavené podľa potrieb trhu práce a vychovávali väčšie množstvo absolventov poľnohospodárskych a potravinárskych študijných odborov,

– predĺženie zníženia odvodov zamestnávateľom za zamestnancov v poľnohospodárstve a potravinárskom priemysle, ktoré pomohlo k zníženiu výrobných nákladov pri produkcii potravín a zabezpečilo stabilizáciu cien potravín v druhom polroku 2023,

– zmena limitov na možnosť uplatnenia odvodov zamestnávateľom za zamestnancov v poľnohospodárstve a potravinárskom priemysle pre poľnohospodárske ako aj prepojené podniky, aby sa tam mohli zapojiť všetky subjekty živočíšnej výroby a potravinárske podniky.

(uniahydinarov.sk)

Continue Reading

Politika

István Nagy se o evropském zemědělství tvrdě vyjádřil

Published

on

To, co se nyní děje v západní Evropě, je „vystřízlivění Evropy a návrat k normálu,“ řekl maďarský ministr zemědělství István Nagy v souvislosti s protesty farmářů. Podle ministra zemědělství je v současnosti ohroženo evropské zemědělství a potravinová soběstačnost a zemědělci nedostávají tržní ochranu pro zemědělské produkty pocházející ze třetích zemí, konkrétně z Ukrajiny.

Prohlásil: Dokud nebude dovoz ukrajinského obilí omezen společným evropským řešením, bude maďarská vláda nadále uzavírat hranice před ukrajinským obilím. István Nagy zdůraznil: nemohou dovolit, aby ukrajinské obilí bylo nadále vpuštěno do Evropské unie v neomezeném množství, protože nelze ignorovat zájmy východoevropských a sousedních zemí. Označil za nedůstojné, že zatímco se očekává, že drůbež, vejce a cukr budou v důsledku francouzské a německé lobby odstraněny ze seznamu neomezeného dovozu a bezcelních produktů, východoevropské země zůstávají s problémem obilí samy.

(agrarszektor.hu)

Continue Reading

Politika

Postoj vlády totiž nerozhodne len o tom, či túto zmenu slovenskí chovatelia nosníc zvládnu, ale aj o tom, koľkí ju zvládnu

Published

on

O rok a pol budeme v situácii, keď si Slováci nebudú môcť v obchodoch kúpiť vajcia z klietkového chovu. V drvivej väčšine predajní ich už totiž nenájdu. Dôvodom je podpísané memorandum, v ktorom sa maloobchodné reťazce na Slovensku zaviazali, že prestanú na svoje pulty umiestňovať vajcia z tohto typu chovu. Ide o reakciu na krok Európskej únie, ktorá stanovila zákaz ich predaja v celej Európe na rok 2027.

Aj keď sa slovenskí producenti zaviazali, že do roku 2030 prebudujú klietkové chovy na podstielkové, voliérové či voľnovýbehové, predajcovia boli razantnejší. Povinnú lehotu Únie skresali ešte o dva roky na 2025. Tento fakt je známy už niekoľko rokov, no debaty o ňom sú stále rovnako vášnivé a s rozdielnymi názormi.

Je to teda správne rozhodnutie? Zákaz klietkového chovu nosníc do veľkej miery znepokojuje slovenských chovateľov. Dôležitými naratívmi, ktoré deklarujú, sú nedostatočne dlhý čas na rekonštrukcie chovov, zvýšené náklady na produkciu vajec a s tým súvisiaci negatívny vplyv na cenu, ako aj na konkurencieschopnosť samotných chovateľov.

To môže výrazne ovplyvniť produkciu vajec a sebestačnosť krajiny v tomto smere, ktorá za posledné tri roky už i tak dosť poklesla. Tomu, že chovatelia nie sú zo zákazu klietkového chovu nadšení, absolútne rozumiem. Sú to oni, ktorí znášajú náklady na investície v desiatkach až stovkách tisícok eur. Problém je však inde ako v memorande. Z neho mala pre štát vyplývať podmienka podpory smerom k chovateľom pri prestavbe na alternatívne chovy. Za tri roky sa však nič také nestalo, iba uplynul čas.

Paradoxom však je, že ak by sa s pomocou štátu začali chovy rekonštruovať už vtedy, keď sa o celej záležitosti začalo hovoriť, náklady mohli byť pre štát nižšie. Vzhľadom na prudký rast cien sa prerábky chovov predražujú. Podľa medializovaných informácií sa kumulatívne náklady chovateľov na rekonštrukcie zvýšili z 50 miliónov v roku 2020 na aktuálnych 75 miliónov eur. Vo svojej podstate tak otázka neznie, či je rozhodnutie ukončenia klietkového chovu, resp. jeho termín, správne. Otázka znie, či slovenskí producenti vajec dostanú takú veľmi potrebnú podporu.

Postoj vlády totiž nerozhodne len o tom, či túto zmenu slovenskí chovatelia nosníc zvládnu, ale aj o tom, koľkí ju zvládnu. Z vlastnej skúsenosti viem, aký je proces výstavby či rekonštrukcie chovov sliepok finančne i administratívne náročný. Preto sa ani nečudujem znechuteniu niektorých chovateľov. Na druhej strane musím povedať, že sa so zákazom klietkového chovu nosníc plne stotožňujem a som rád, že Slovensko a Európa smerujú k humánnemu chovu.

Tomáš Kohút

Od roku 2018 pôsobí na poste generálneho riaditeľa poľnohospodárskej spoločnosti Sanagro, ktorá spravuje jedenásť družstiev na západnom a strednom Slovensku. Pred nástupom do Sanagra päť rokov riadil obchodnú divíziu spoločnosti Raven. V minulosti pôsobil ako finančný riaditeľ spoločnosti Edymax a zastával riadiace posty v spoločnostiach Elcom, Nábytok Mikušincová či Hofatex.

(trend.sk)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality