Aktuality
Ve Velké Británii byla vyhlášena zóna prevence ptačí chřipky

Chovatelé ptáků musí zavést přísné normy biologické bezpečnosti poté, co vláda Spojeného království zavedla zónu prevence ptačí chřipky v celé Velké Británii. Nařizuje se mimo jiné producentům drůbeže v rozsáhlé oblasti východní Anglie držet ptáky uvnitř kvůli mnoha případům ptačí chřipky.
Zóna prevence ptačí chřipky znamená, že všichni chovatelé ptáků musí přijmout zvláštní opatření, jako je omezení přístupu pro osoby, které nejsou v chovu nezbytné, zajištění výměny oděvů a obuvi před vstupem do výběhů pro ptáky a pravidelné čištění a dezinfekce vozidel, aby se omezilo riziko šíření onemocnění.
Za poslední rok čelilo Spojené království dosud největšímu vypuknutí ptačí chřipky s více než 190 potvrzenými případy od konce října 2021, přičemž 30 z nich bylo potvrzeno od začátku tohoto měsíce. Nemoc pochází z infikovaných volně žijících ptáků, kteří šíří virus do komerčních hejn.
Ve společném prohlášení hlavní veterinární úředníci pro Anglii, Skotsko a Wales uvedli: „Chovatelé ptáků letos čelí největšímu vypuknutí ptačí chřipky a zima přináší ještě větší riziko pro hejna, protože se stěhovaví ptáci vracejí do Spojeného království.
„Důkladná biologická bezpečnost a hygienická opatření jsou nejlepšími formami obrany, a proto jsme vyhlásili zóny prevence ptačí chřipky po celé Velké Británii, což znamená, že všichni chovatelé ptáků musí přijmout opatření, která pomohou zabránit šíření choroby.“ Rozhodnutí o zavedení povinného vnitřního ustájení ptáků je neustále přezkoumáváno, řekla vrchní anglická veterinární úřednice Christine Middlemiss a dodala, že mohou být zavedeny zóny prevence, pokud počty dále porostou.
Mark Gorton, majitel společnosti Traditional Norfolk Poultry, řekl BBC Farming Today, že jeho chovy byly postiženy vypuknutím ptačí chřipky. „Cítíme se vystresovaní, psychicky a fyzicky vyčerpaní – je to hrozná situace. Na naší farmě jsme měli několik případů výskytu chřipky. Desítky tisíc kuřat a krůt, musely být bohužel utraceny, aby se zabránilo šíření nemoci. Je to naprosto zničující, protože se nedá nic dělat. První známky jsou, že ptáci mají trochu vybledlou barvu, ale u tohoto konkrétního kmene chřipky je to rychlé. Ráno ještě neztratíte žádné ptáky, a ke konci dne už desítky, ne-li stovky, a pak se to během následujících 2-3 dnů jen stupňuje. Je to extrémně zničující nemoc.“
Nedávno Pirbrightův institut v Surrey oznámil vývoj „cílené vakcíny pro dodání antigenu“, která spouští vysoké hladiny protilátek proti viru chřipky H9N2. Tato nová vakcína nejenže poskytuje dlouhodobou ochranu proti chřipce, ale není ovlivněna mateřskými protilátkami, které mohou snížit účinnost vakcín u kuřat. „Obrovský pokrok, kterého bylo dosaženo v oblasti očkování proti Covidu, lze aplikovat také na vakcíny proti ptačí chřipce. A stejně jako Covid mutuje z jednoho kmene na druhý, mění se i kmeny ptačí chřipky a vakcíny lze upravit stejným způsobem. Nepůjde to přímo ani rychle – ale budu dál tlouct na buben.“ dodává Mark Gordon.
Drůbežářský sektor jako celek je pod obrovským tlakem
Předseda National Farmers Union Poultry Board James Mottershead uvedl, že perzistence ptačí chřipky v posledním roce spolu s prudce rostoucími náklady na energie a krmivo dostaly celý sektor pod obrovský emocionální a finanční tlak: „Vzhledem k nedávnému nárůstu ptačí chřipky a tíseň, kterou to způsobuje farmářským rodinám, je zavedení opatření v oblasti chovu na východě Anglie nezbytným krokem.
Prioritou číslo jedna pro chovatele drůbeže vždy bylo zdraví a dobré životní podmínky jejich hejna a pro každého farmáře je zničující vidět, že je to ohroženo. To je důvod, proč NFU nyní naléhá na Defra, aby zvážila rozšíření regionálních opatření v oblasti chovu na národní bázi, aby tak omezila úroveň rizika v celé zemi.“
(poutryworld.com)
Aktuality
Miliony kohoutů potkává smrt. Vejce snášejí jenom v pohádkách či mytologii

Kampaně na uzákonění zákazu zabíjení jednodenních kuřátek v chovech nosných plemen drůbeže probíhají v mnoha zemích EU. Brzy budou i u nás.
Kohouti snášejí vejce pouze v pohádkách, případně ve slovanské mytologii. Lidé pohybující se ve vaječném průmyslu však dobře vědí, že je tato biologicky daná neschopnost ptačích jedinců důvodem, proč je každoročně řízeně usmrcováno dvanáct milionů jednodenních kohoutků. „Děje se tak pouze proto, že kohouti vejce nesnášejí, a tak jsou prostě v tomto byznysu zbyteční. Nyní se mluví o zákazu takového zabíjení. Podobný už přijalo Německo,“ říká pro deník Metro Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP).
Devětkrát dražší myši
Jenže tito kohoutci jsou podle odborníků v současnosti hlavní potravou masožravých pacientů záchranných stanic. Především jde o léčené poštolky, oba druhy kání. Puštíci, kalousi a další sovy, bílí i černí čápi, ale třeba i ježci nebo lasicovité šelmy jich ve stanicích ročně spotřebují tři miliony.
„V zoologických zahradách jich zvířata zkonzumují odhadem dva miliony. Pokud k zákazu dojde, některé záchranné stanice horko těžko nahradí kuřátka myškami, jiné stanice na to mít nebudou, a tak skončí. Myš je totiž osmkrát, někdy i devětkrát dražší než kuře. Navíc aby mohla kuřata žít a být zabita chovatelem později, bude nutné pro potravu zachraňovaným zvířatům vychovat a zabít myš. To tak nějak nedává smysl ani v etické rovině,“ kroutí hlavou Stýblo.
Kampaně napříč Evropou
Na uzákonění zákazu zabíjení jednodenních kohoutků v chovech nosných plemen drůbeže probíhají v mnoha zemích Evropské unie rozsáhlé kampaně. Podle lidí z ČSOP budou brzy i u nás. Jejich cílem je rozlišovat pohlaví zárodků už ve vajíčku a „samčí vejce“ likvidovat anebo vylíhnuté kohoutky nechat dožít až do jateční velikosti a zabít je poté. Podle Přemysla Rabase, ředitele Safari Parku Dvůr Králové a známého odborníka na problematiku zoologických zahrad, by ale byl podobný postup více než nesmyslný. S ním souhlasí i předseda Národní sítě záchranných stanic David Číp. „Pokud kvůli tlaku ochránců zvířat skutečně dojde k zákazu zabíjení jednodenních kohoutků tak, jako se to už stalo v Německu, budou se muset místo nich chovat a zabíjet jiná zvířata, jež jsou
vhodná pro krmení tisíců pacientů v záchranných stanicích. Smrt jednoho zvířete bude nahrazena smrtí jiného a někdy paradoxně pouhé oddálení smrti jednoho zvířete bude vykoupeno smrtí mnoha jiných,“ vysvětluje David Číp.
Zvažovaný zákaz nejen že podle něj vážně ohrožuje celý systém záchrany divokých handicapovaných zvířat v naší zemi, ale je navíc i daleko horší variantou z hlediska zátěže na naší přírodu a životní prostředí. „Speciální chovy hlodavců i ptáků na krmení masožravců v záchranných stanicích i zoo spotřebují daleko více přírodních zdrojů na krmivo, stelivo, vytápění i ubikace než pouhé dolíhnutí vajíček, která se pak navíc budou muset bez užitku likvidovat jako odpad,“ kroutí hlavou Číp.
Etika versus byznys
Podle Rabase je pro mnohé z tuzemských zoologických zahrad krmivo v podobě usmrcených jednodenních kohoutků jen těžko nahraditelné. Přičemž pokud by kampaň uspěla, bude to znamenat nejen obrovský nárůst nákladů pro záchranné stanice a zoologické zahrady, ale rovněž mnohem větší zatížení životního prostředí. „Nosnice necháme snášet a vajíčka nějakou dobu inkubovat, aby se pak zlikvidovala v asanačních ústavech. Nejsmutnější je však velký etický problém celé věci. Usmrtí se totiž minimálně dvakrát více zvířat. Kohoutci ještě ve vajíčku přijdou vniveč. Následně budou muset být nákladně odchována a usmrcena jiná zvířata jako jejich náhrada. To myslím autoři kampaně, pokud mají rádi zvířata, nemohou dopustit,“ konstatuje ředitel královédvorské zoo.
Záchranné stanice si jsou dle slov svých zástupců vědomy, že zabíjení jednodenních kuřátek jenom proto, že mají špatné pohlaví, je neetické. Ovšem řešení, kdy se zabíjí místo kohoutků jiná zvířata, má k etice také daleko. A je navíc likvidační pro záchranné stanice, které ročně přijímají z přírody více jak třicet tisíc handicapovaných zvířat. „A i díky potravě v podobě mrtvých kuřat jich více jak šedesát procent zachráníme a vrátíme do přírody,“ uzavírá Stýblo.
(metro.cz)
Aktuality
Dovoz ukrajinských vajec zakázalo aj Maďarsko

Zámerom tohto kroku je ochrana záujmov maďarských poľnohospodárov, doplnil minister s tým, že zahŕňať bude „obilie, repkové a slnečnicové semená, múku, jedlý olej, med, určité druhy mäsa a vajcia“.
Budapešť 15. septembra (TASR) – Maďarská vláda v piatok oznámila, že zachová v platnosti obmedzenia dovozu poľnohospodárskych produktov z Ukrajiny napriek rozhodnutiu Európskej komisie (EK) o ukončení zákazu. TASR o tom informuje podľa agentúry AFP. „Maďarsko uzavrie svoje hranice pre 24 ukrajinských produktov,“ uviedol maďarský minister poľnohospodárstva István Nagy na sociálnej sieti. Dosiaľ bol zákaz obmedzený na štyri agrokomodity.
Zámerom tohto kroku je ochrana záujmov maďarských poľnohospodárov, doplnil minister s tým, že zahŕňať bude „obilie, repkové a slnečnicové semená, múku, jedlý olej, med, určité druhy mäsa a vajcia“. Zákaz dovozu štyroch komodít z Ukrajiny, a to pšenice, kukurice, repky a slnečnicových semien, v piatok večer predĺžila aj slovenská vláda. Platiť bude do konca roka, vyplýva zo stanoviska premiéra Ľudovíta Ódora.
Zavedenie národného zákazu dovozu ukrajinských agrokomodít predtým oznámilo tiež Poľsko. V prípade všetkých troch krajín sa zákazy týkajú len vnútroštátneho dovozu, nie tranzitu na ďalšie trhy, dopĺňa agentúra Reuters. Bulharsko vo štvrtok oznámilo, že zákaz nepredĺži. Rumunsko avizovalo, že sa bude riadiť stanoviskom EK, no tamojší poľnohospodári pohrozili štrajkami v prípade nepredĺženia zákazu.
EK v máji zaviedla dočasné embargo na dovoz štyroch ukrajinských agrokomodít, a to pšenice, kukurice, repky a slnečnice. Cieľom bolo zastaviť narušovanie trhu v členských štátoch EÚ susediacich s Ukrajinou – v Bulharsku, Maďarsku, Poľsku, Rumunsku a na Slovensku. V piatok večer eurokomisia oznámila, že platnosť embarga vyprší podľa plánu koncom dňa. Po analýze údajov týkajúcich sa vplyvu vývozu týchto agrokomodít z Ukrajiny na trh EÚ totiž dospela k záveru, že narušenia trhu v týchto piatich členských štátoch boli odstránené.
Ukrajina podľa EK zároveň súhlasila, že do 30 dní zavedie konkrétne zákonné opatrenia vrátane systému vývozných licencií, aby sa predišlo nárastu množstva obilnín v krajinách EÚ.
(teraz.sk)
Aktuality
Maďarské organizácie vyzvali na zákaz dovozu ukrajinskej hydiny do EÚ

Budapešť 18. augusta (TASR) – Maďarská poľnohospodárska komora a záujmové združenie hydinárskeho priemyslu BTT vyzvali na zastavenie dovozu ukrajinskej hydiny a vajec do Európskej únie (EÚ). Neobmedzené dovozy poľnohospodárskych produktov z Ukrajiny ohrozujú budúcu výrobu v Únii a znepokojujúce sú aj z pohľadu bezpečnosti potravín, uviedli organizácie v spoločnom stanovisku. TASR o tom informuje na základe správy agentúry MTI.
Nedávne opatrenia EÚ umožnili výrazné zvýšenie dovozu z Ukrajiny, tamojší výrobcovia ale nepodliehajú prísnym európskym normám v oblasti bezpečnosti potravín, zdravia a dobrých životných podmienok zvierat, upozornili organizácie.
Zatiaľ čo EÚ pôvodne obmedzila dovoz ukrajinskej hydiny na 90.000 ton ročne, od júna minulého roka sa do bloku podľa iniciátorov výzvy doviezlo viac ako 218.000 ton.
Dovoz ukrajinských vajec sa v roku 2022 v porovnaní s predchádzajúcim rokom podľa ich údajov zvýšil zhruba štvornásobne, pričom len v marci 2023 malo prísť asi 100 miliónov vajec, teda takmer toľko, ako za celý rok 2021. Ani vojna na Ukrajine nemôže ospravedlniť, že Únia poskytuje Ukrajine výhody, prostredníctvom ktorých by sa do spoločenstva mohli dostať výrobky nespĺňajúce jej požiadavky, uvádza sa ďalej vo výzve. Liberalizácia ukrajinského dovozu zo strany európskeho spoločenstva by navyše podľa nich priniesla prospech skôr niektorým oligarchom než ukrajinskému ľudu.