Connect with us
Reklama

Chov

Vtáčia chrípka: Čo to je a ako sa prenáša?

Published

on

Vtáčia chrípka je vírusové infekčné ochorenie. Zdrojom nákazy je vtáctvo a hydina. Vírus sa však na ľudí prenáša zriedkavo. Vtáčia chrípka je nazývaná aj ako aviárna chrípka alebo aviárna influenza. Aké má vtáčia chrípka príznaky a aké sú možnosti jej liečby?

Vtáčia chrípka je ochorenie vtáctva spôsobené chrípkovým vírusom typu A. Tento vírus môže nakaziť rôzne druhy cicavcov vrátane človeka. Ohrození sú najmä jedinci, ktorí sú v priamom kontakte s chorými vtákmi alebo hydinou.

Čo je to vtáčia chrípka?

Vtáčia chrípka je vysoko nákazlivé ochorenie vtáctva a hydiny. Prirodzenými hostiteľmi tohto vírusu sú najmä divoko žijúce vtáky, vodné vtáctvo a hydina. Jedná sa o vírus vtáčej chrípky typu A s označením H5 (subtypy H5N1, H6N8..). Vírusy vtáčej chrípky sa delia na podtypy vírusu s vysokou a nízkou patogenitou. Vysoko-patogénne subtypy spôsobujú u zvierat vysokú úmrtnosť, zatiaľ čo nízko-patogénne spôsobujú miernejšie prejavy ochorenia. Vysoko-patogénny vírus vtáčej chrípky preukázal taktiež slabú schopnosť prenosu zo zvierat na ľudí. Prenos na človeka je zriedkavý. Vírus sa po prvýkrát objavil v Číne Hongkongu v roku 1997. Následne sa rozšíril primárne v Ázii a neskôr po celom svete. Vo viacerých krajinách Európy bol evidovaný výskyt chrípkového vírusu u hydiny a vtáctva v rokoch 2016 a 2017. Vírus vtáčej chrípky bol v daných rokoch evidovaný v Maďarsku, Poľsku, Chorvátsku, Nemecku, Rakúsku, Anglicku, Švajčiarsku, Dánsku, Holandsku či v Českej republike.

Na území Slovenska bola vtáčia chrípka prvýkrát potvrdená v decembri v roku 2016 v domácom chove hydiny. Na Slovensku sa vtáčia chrípka dodnes v žiadnom veľkochove nezistila. Objavili sa prípady vírusu u voľne žijúceho vtáctva, v drobnochovoch alebo v menšom chove.

Pôvodca vtáčej chrípky môže potenciálne vyvolať ochorenie aj u človeka. Vtáčia chrípka by sa nemala prenášať z človeka na človeka. Podľa odborníkov musí vírus vtáčej chrípky najprv zmutovať, aby mohol byť prenosný z človeka na človeka. Od roku 1997 zaznamenali viac ako 100 ochorení u ľudí v oblasti Ázie. V Európe sa vyskytlo niekoľko ojedinelých prípadov u ľudí, ktorí pricestovali z rizikových oblastí alebo priamo pracovali s vtáctvom/hydinou.

Príčiny

Vírus chrípky typu A – H5N1 -je subtypom vírusu chrípky typu A. Pôvodca chrípkového ochorenia vtákov je vírus patriaci do čeľade Orthomyxoviridae a rodu Influenzavirus A. Na základe prítomnosti povrchových antigénov, sa vírus delí na subtypy. Tieto podtypy sa voľne vyskytujú v rôznych kombináciách a vznikajú tak nové vírusy. Vírus sa medzi vtákmi pomerne ľahko prenáša a môže spôsobiť ich úmrtie. Hlavným zdrojom vírusu v prírode sú voľne žijúce vtáky, a to najmä vodné vtáctvo, ako je kačica či hus. Ďalej hydina, a teda sliepky. Vírus môže prežívať v truse zvierat, telesných tekutinách, na slame, kontaminovaných predmetoch či vajcovej škrupine. Je schopný prežiť kratší čas aj vo vodnom prostredí. Vírus sa z organizmu vylučuje kvapôčkovou cestou, a teda sekrétmi horných dýchacích ciest, semenom a trusom. Prenos na ľudí je veľmi zriedkavý. Z prípadov ochorenia ľudí sa jednalo o jedincov, ktorí nedodržali zásady hygieny alebo priamo manipulovali s nakazenou zverou.

Infekcie u ľudí súviseli s priamym kontaktom s infikovanými vtákmi alebo ich fekáliami. Ohrozené sú tak najmä jedinci, ktorí sú v blízkom kontakte s vtáctvom alebo hydinou. Príkladom je farmár alebo veterinár. Medzi hlavné rizikové faktory patrí kontakt s infikovanou krvou, fekáliami alebo inými telesnými tekutinami nakazenej hydiny. Ďalej je rizikový pobyt a priamy kontakt s vtáctvom vo vodných plochách, ako sú rybníky, jazerá či štrkoviská.

Ktorí jedinci by mali byť ostražití?

Ľudia sú zriedkavo infikovaní vírusmi vtáčej chrípky a ak sa infekcia na nich náhodou prenesie, ochorenie má zvyčajne mierny priebeh. Avšak pri infekcii vysoko-patogénnym vírusom môže u niektorých jedincov hroziť vážne zdravotné riziko. Stovky úmrtí ľudí na vtáčiu chrípku sú evidované, pričom sa jednalo najmä o prípady vo východných krajinách. Nebezpečenstvo pandémie vtáčej chrípky u ľudí hrozí v prípade, keď nový chrípkový vírus, odlišný od predchádzajúcich aktuálne cirkulujúcich vírusov, bude mať schopnosť vyvolať ochorenie a šíriť sa v dôsledku nízkej imunity populácie voči tomuto novo vzniknutému druhu vírusu.

Slovensko hlási vtáčiu chrípku aj v roku 2023.

Vírus sa objavil u voľne žijúcich vtákov na Oravskej priehrade, Liptovskej Mare a v bratislavských Rusovciach. Veterinári museli utratiť niekoľko tisíc kusov hydiny.

Príznaky

Inkubačný čas vtáčej chrípky, a teda čas od kontaktu s nakazeným zvieraťom až po objavenie prvých symptómov, je priemerne 7 dní. Presná inkubačná doba sa pohybuje od niekoľkých hodín, 3 dní až 10 a viac dní v závislosti od množstva, cesty prenosu a virulencie vírusu. Priebeh ochorenia je akútny a v prípade vysoko-virulentných kmeňov perakútny – je skrátená doba prepuknutia ochorenia. Samotný priebeh ochorenia u ľudí závisí od vlastností vírusu a zdravotného stavu pacienta. Chrípka spôsobená vírusom vtáčej chrípky sa prejavuje primárne respiračnými symptómami. Bežná je zvýšená telesná teplota, kašeľ a zhoršené dýchanie. Vo väčšine prípadov sa tak príznaky zhodujú s príznakmi klasickej chrípky. Ďalej bolesti hlavy, bolesti kĺbov a svalov a bolesť v hrdle. V niektorých zriedkavých prípadoch je prítomná hnačka. Vysoko-patogénny vírus môže však u oslabených jedincov vyvolať vírusový zápal pľúc, ktorý môže mať za následok multi-orgánové zlyhanie.

Hlavnými klinickými príznakmi vtáctva a hydiny je strata plachosti, znížená aktivita a nechutenstvo k príjmu krmiva či klesajúca znáška. Ďalej chrapot, opuchy a výtoky. Zvieratá nakazené vtáčou chrípkou sú usmrtené.

Možné príznaky vtáčej chrípky u ľudí:

Osoby, ktoré prišli do priameho kontaktu s infikovaným vtáctvom, musia sledovať svoj zdravotný stav. V prípade vzniku príznakov chrípky alebo respiračného ochorenia musia kontaktovať lekára.  Vírus vtáčej chrípky síce preukázal schopnosť prenosu na človeka, no zostáva slabo adaptovaný a prenos z vtákov na človeka je tak zriedkavým javom. Pre diagnózu vtáčej chrípky sú potrebné vzorky výteru z nosa a hrdla. Odber musí byť vykonaný počas prvých dní od objavenia príznakov. Na posúdenie stavu postihnutia dolných dýchacích ciest môže byť pacient poslaný na RTG vyšetrenie hrudníka. V súvislosti s diagnózou a príznakmi je pacient preposlaný na príslušné oddelenie.

Priebeh je u človeka typický, ako pri chrípkovom ochorení. U vtáctva je opísaný v časti príznaky. Riziko nakazenia pre človeka existuje, o čom svedčia aj prípady ľudí v krajinách juhovýchodnej Ázie, ktorí sa nakazili vírusom H5N1 z infikovanej hydiny. I keď je prenos zriedkavý, je potrebné zrealizovať všetky nevyhnutné opatrenia už v prvotnom štádiu výskytu vtáčej chrípky u vtáctva/hydiny.

Vo veľkých chovoch hydiny je nesmierne dôležité zabrániť kontaktu chovanej hydiny a s voľne žijúcimi vtákmi, a to obzvlášť vodného vtáctva a hydiny. V prípade vzniku ochorenia zvierat je potrebné bezodkladne kontaktovať príslušný orgán veterinárnej správy a hygieny. Medzi ďalšie preventívne opatrenia proti šíreniu nákazy vtáčej chrípky patrí okamžité usmrtenie hydiny a vtáctva žijúceho v chove, likvidácia kontaminovaných predmetov a materiálov. Jedinci, ktorí prišli do  priameho kontaktu s chorým alebo uhynutým divým vtáctvom/hydinou, sú povinní dôsledne dodržiavať zásady osobnej hygieny.

(zdravoteka.sk)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Chov

Ptačí chřipka vs. vejce z klecového chovu

Published

on

Velké komerční vaječné farmy v americkém státě Kalifornie čelí mimořádně obtížné ekonomické situaci. Kvůli ptačí chřipce se drasticky snížila nabídka konzumních vajec z místní produkce. Problémem není jen nedostatek vajec v Kalifornii, ale z toho plynoucí prudké zvýšení cen. Americká média uvádějí, že virus působí v této oblasti země obrovský „zmatek“. Státní veterinární úřady vyzvaly majitele farem, aby drůbež drželi uvnitř je stájích až do června. Milionové ztráty v počtu nosnic vyvolávají velké obavy kolem uspokojení spotřebitelské poptávky po vejcích a jejich dalšího zdražování s blížícími se Velikonocemi.

Podle monitoringu prováděného polskou Národní komorou výrobců drůbeže a krmiv jsou ceny vajec v Kalifornii ohroženy nejen kvůli přímým ztrátám v počtu nosnic způsobeným virem ptačí chřipky, ale také kvůli kalifornským předpisům o welfare. Politické rozhodnutí státních orgánů pod tlakem nevládních organizací přispívá ke ztrátě potravinové bezpečnosti Kalifornie. Američtí spotřebitelé jsou v této situaci velmi poškozeni. Kalifornie se před několika lety rozhodla omezit produkci klecových vajec a zakázat dovoz produktů získaných od nosnic chovaných v tomto chovném systému. V současné epizootické situaci se ukazuje, že místní dodavatelé vajec nedokážou pokrýt poptávku ani dodávkami vajec z jiných států. Těch, které splňují přísné kalifornské předpisy o bezklecovém chovu.

– Vývoj událostí v Kalifornii znovu dokazuje, jaké mají důsledky pro spotřebitele unáhlené kroky politiků ohledně norem blahobytu. Ukazuje se, že je důležité starat se o myšlenky, které zastává skupina občanů dané země, ale nevnucovat svůj způsob myšlení zbytku společnosti. Pandemie COVID-19, období zvýšeného inflačního tlaku a další neočekávané události ovlivňující globální nabídku vajec a testují trh s vejci. Riziko ptačí chřipky je jedním z faktorů, který zdůrazňuje potřebu rozumného přístupu ke všem změnám v drůbežářském průmyslu, aby byla zajištěna potravinová bezpečnost a stabilní ceny pro spotřebitele. – poznamenává Katarzyna Gawrońska, ředitelka KIPDiP.

– Epizootické události související mimo jiné s ptačí chřipkou ukazují křehkost zásob potravin a důležitost rychlé reakce. Drůbežářský průmysl je připraven se s takovými problémy vypořádat tím, že se zaměří na zabezpečení dodavatelského řetězce a zmírnění negativních dopadů na spotřebitele. V této souvislosti je však klíčové, aby si svět zachoval rysy volného trhu ve vztahu ke globálním welfare trendům. Proto se zdá důležité, aby o osudu iniciativ pro blahobyt z dlouhodobého hlediska rozhodovali sami spotřebitelé svými rozhodnutími v obchodech. – komentuje Katarzyna Gawrońska z KIPDiP.

(kipdip.pl)

Continue Reading

Chov

Ptačí chřipka – Nejčastější dotazy

Published

on

Kdy se ptačí chřipka objevuje nejčastěji?

Ptačí chřipka je nákaza, která se vyznačuje sezónností (jaro, podzim, zima) související s jarní a podzimní migrací volně žijících ptáků, kteří jsou přirození přenašeči virů ptačí chřipky (zejména vodní ptactvo) a jsou tak zdrojem viru pro chovanou drůbeže.

Jak se projevuje ptačí chřipka u volně žijících ptáků a u chované drůbeže?

Chovaná drůbeže (zejména hrabavá) je na rozdíl od volně žijících ptáků vysoce vnímavá k této nákaze a dochází u ní často k náhlým úhynům (zejména po infekci subtypem H5N1). Oproti tomu u vodních volně žijících ptáků (kachny, husy) nákaza často proběhne bez příznaků, pták neuhyne a stává se zdrojem viru pro drůbež. Infikovaní ptáci vylučují virus trusem a respiračními sekrety. Virus se šíří přímým kontaktem infikovaných ptáků, zejména trusem nebo kontaminovanou podestýlkou, krmivem a vodou. Vzhledem k odolnosti virů, včetně jejich schopnosti přežít po dlouhá období při nízkých teplotách, mohou být také přenášeny na chovatelské pomůcky, oblečení, obuv a snadno se tak šířit z chovu do chovu.

 Je ptačí chřipka nebezpečná pro člověka?         

Subtyp vysoce patogenní chřipky H5N1 je považován za potenciálně rizikový i pro člověka. V Evropě byl zaznamenán přenos nákazy na člověka v roce 2021 ve Spojeném království. Mimo Evropu (Čína, Kambodža, Vietnam) jsou potvrzovány případy onemocnění u lidí častěji a jsou způsobené výlučně přímým stykem člověka s nakaženými ptáky nebo jejich exkrety. V ČR se přenos na člověka zatím nikdy nepotvrdil. Nikde ve světě nebyl dosud zaznamenán přenos prostřednictvím konzumace drůbežího masa či vajec.

Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí uvádí přenosy ptačí chřipky u lidí: Reported Human Infections with Avian Influenza A Viruses | Avian Influenza (Flu) (cdc.gov)

 Je rozdíl mezi nekomerčními malochovy a komerčními chovy, co se týče rizika šíření nákazy?

Největší riziko pro šíření nákazy představují právě nekomerční malochovy (produkty a ptáci jsou využívány pouze pro vlastní potřebu), které nemají zákonem stanovená pravidla biologické bezpečnosti a nepodléhají pravidelným veterinárním kontrolám k ověření, že jsou tato pravidla dodržována. Jelikož nepodléhají státnímu veterinárnímu dozoru, nejsou u nich kontrolovány ani přesuny zvířat a živočišných produktů, kterými může být nákaza rozšířena do dalších chovů.

Jaké povinnosti musí dodržovat komerční chovy?

Chovatelé, kteří chovají drůbež jako podnikatelé, mají z veterinárního zákona povinnost chránit chovy před nebezpečnými nákazami zvířat – umístěním vhodných zařízení, která zabraňují průniku volně žijících zvířat (např. zasíťováním otvorů, umístěním sítí, plašičů), vytvářením vhodných podmínek pro nakládání zvířat k přepravě a k jejich vykládání a pro zabezpečení skladů krmiv před zvířaty; při výskytu nebezpečné nákazy anebo při podezření z jejího výskytu vstupními a vjezdovými dezinfekčními prostředky; podáváním vody a krmiva drůbeži a ptákům chovaným v zajetí uvnitř zařízení, hal nebo pod přístřešky a odděleným chovem vodní drůbeže od ostatní drůbeže a ptáků chovaných v zajetí a dbát na to, aby o zvířata pečovaly osoby, které k tomu mají potřebné znalosti a zkušenosti.

Chovatelé jako podnikatelé chovají drůbež pro účely podnikání, jsou ze zákona povinni hlásit příslušné krajské veterinární správě pokles v příjmu potravy a vody o více než 20 %; pokles v produkci vajec o více než 5 % po dobu delší než 2 dny, nebo úmrtnost vyšší než 3 % týdně.

 Jaké povinnost mají nekomerční malochovy?

Nekomerční malochovy výše uvedená zákonná opatření splňovat nemusejí a existují pro ně doporučení, a proto jsou považovány za rizikové z důvodu vzniku a šíření vysoce patogenní ptačí chřipky.

 Kolik ohnisek bylo potvrzeno v nekomerčních malochovech a komerčních chovech?

Převážná většina ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky byla v předchozích letech v ČR potvrzena právě v nekomerčních malochovech, kde dochází běžně ke společnému chovu vodní a hrabavé drůbeže a k možnému přístupu drůbeže na přilehlé vodní plochy, kde se vyskytuje i vodní volně žijící ptactvo. U vodní drůbeže může nákaza navíc probíhat bezpříznakově, a ta je tak skrytým přenašečem viru a zdrojem nákazy pro hrabavou drůbež, která je k nákaze velice citlivá.

V roce 2023 bylo v ČR potvrzeno celkem 23 ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky, z toho 17 v malochovech a 6 ohnisek v komerčních chovech drůbeže.

 Jaké má výskyt ptačí chřipky v ČR dopady?

Potvrzení nákazy v ČR má negativní dopad nejen na zdraví zvířat a lidí, ale má také negativní ekonomické důsledky (utrácení zvířat, likvidace živočišných produktů (vejce), čištění a dezinfekce v ohnisku). Mezi další ekonomické důsledky paří omezení přemísťování drůbeže a jiných ptáků chovaných v zajetí v a do/z uzavřeného pásma (ochranné pásmo a pásmo dozoru) zřízeného kolem ohniska nákazy a omezení v přemísťování mimo ČR. Je-li v uzavřených pásmech kolem ohniska chována drůbež na maso, musí její přesun na porážku povolit příslušná krajská veterinární správa. Maso z drůbeže chované v okruhu cca 3 km kolem ohniska (tzv. ochranné pásmo) smí být navíc uvedeno na trh pouze v ČR nebo použito do výrobků zpracovaných metodami zaručeně inaktivujícími virus ptačí chřipky.

 Co je status země prosté ptačí chřipky? Proč je důležitý?

,,Status země prosté vysoce patogenní ptačí chřipky u drůbeže“ je nákazový status, udělovaný Světovou organizací pro zdraví zvířat, který umožnuje ČR obchodování s drůbeží a drůbežími produkty s třetími zeměmi (státy mimo Evropskou unii). Ztráta tohoto nákazového statusu tak znamená negativní ekonomické dopady související s mezinárodním obchodem, jelikož ČR patří mezi velké vývozce zejména násadových vajec do třetích zemí. ČR o tento nákazový status, který získala v červnu 2022, přišla z důvodu nově zjištěného ohniska vysoce patogenní ptačí chřipky na začátku prosince 2022.

Proč se slepice musí utrácet místo toho, aby se léčily a získaly imunitu?

Vysoce patogenní ptačí chřipka dle nařízení EU je uvedena jako nákaza na seznamu, kterou je třeba dozorovat, zabránit jejímu šíření a přijmout okamžitá opatření k její likvidaci, ale nelze ji léčit či čekat na imunitní ochranu drůbeže.

Tato problematika spadá do ekologie infekčních chorob a imunitního systému. Zásadní problém je v tom, že vyšlechtěná domácí drůbež není schopna tak rychlé adaptace. Naopak evoluce viru ptačí chřipky je rychlá a vznikají nové subtypy, proti kterým si ptáci musí opět vytvořit obranyschopnost (není celoživotní a nepřenáší se na potomstvo). Než se u ptáků vyvine potřebná získaná obranyschopnost, virus získává poměrně významný náskok. Virus ptačí chřipky zůstává v prostředí. Pokud by cirkuloval v hospodářství (např.: v hale), tak se hala viru nezbaví a měla by vysoké ztráty dlouhodobě. Ptáci, kteří by přežili, nejsou schopni tak vysoké produkce jako zdraví ptáci.

Pokud tedy laboratoř Státního veterinárního ústavu v Praze prokáže ve vzorcích virus ptačí chřipky, je dále SVS povinna postupovat dle výše zmíněného nařízení a vydat mimořádné veterinární opatření za účelem zabránění šíření ptačí chřipky.

 Proč se utrácí slepice, které nevykazují typické klinické příznaky ptačí chřipky? Vyšetřují se i jiné možné příčiny vzniku onemocnění nebo úhynu?

Ptačí chřipka v chovu je prokázána nebo vyloučena laboratorním vyšetřením. V případě pozitivního výsledku je třeba urychleně zabránit dalšímu šíření ptačí chřipky, a proto se všechna drůbež, která se dostala do kontaktu s pozitivními ptáky, považuje za rizikovou. Pokud jsou laboratorní výsledky na ptačí chřipku negativní, pak je ptačí chřipka vyloučena a řeší se další možné příčiny onemocnění včetně odběru jiných vzorků jako např. krmiva, prachu, stěrů z prostředí aj. dle indikace a dále veterinární inspektoři pokračují v komplexním šetření individuálního případu a hledají příčinu úhynu drůbeže.

 Jsou hospodářská zvířata od potvrzení nákazy v chovech zasažených přenosnou chorobou krmena a napájena?

Ano, zvířata jsou krmena a napájena. Omezení výživy zvířete, včetně jeho napájení, z jiných než zdravotních důvodů, by naplnilo skutkovou podstatu týrání podle zákona na ochranu zvířat proti týrání (zákon 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

 Když je tato chřipka tak rozšířená a nakažlivá, proč nevidíme uhynulé volně žijící ptáky? Proč je utrácena drůbež a volně žijící ptáci nikoliv?

Uhynulí volně žijící ptáci vidět jsou, ale není to tak časté jako u domácí drůbeže, a to proto, že domácí drůbež je na virus mnohem citlivější. U většiny volně žijících ptáků se onemocnění klinicky neprojeví, (infekce probíhá bezpříznakově, ale i v těchto případech bývá virová nálož nakažených jedinců dostatečná k tomu, aby se stali přirozenými rezervoáry a přenašeči). Strategie utrácení volně žijících ptáků v takovém případě nemá význam a šanci na úspěch.

Počty vyšetřených pozitivních volně žijících ptáků virem ptačí chřipky uvádí tabulka č. 41 ze Zprávy o činnosti v oblasti ochrany zdraví zvířat v roce 2022 (tabulka zahrnuje rok 2016 – 2022 se všemi zjištěnými subtypy). Celou Zprávu o činnosti najdete na našem webu zde: Zpráva o činnosti v oblasti ochrany zdraví zvířat v roce 2022 – Státní veterinární správa (svscr.cz) V roce 2023 bylo potvrzeno 25 případů vysoce patogenní ptačí chřipky (HPAI) subtypu H5N1 u volně žijících ptáků. Celkem se jednalo o 78 kusů pozitivně testovaných ptáků. Jednalo se o druhy sokol stěhovavý, racek chechtavý, labuť velká, kachna divoká, husa divoká a volavka bílá. V období duben až květen 2023 byly zjištěny hromadné úhynů racků chechtavých.

 Proč jsou likvidována vajíčka, do kterých se virus nedostává?

Vejce musí být zklikvidována v případě rizika přenosu viru, který kontaminoval povrch skořápek. Hlavním důvodem likvidace vajec pocházejících z ohniska nákazy je tedy minimalizace rizika rozšíření viru do dalších hospodářství a na další vnímavá zvířata prostřednictvím vajec nebo odpadu z těchto vajec.

Přestože přenos ptačí chřipky na člověka prostřednictvím masa nebo vajec nebyl zatím zaznamenán, platí v Evropě takzvaný princip předběžné opatrnosti, který mj. říká, že živočišné produkty určené pro výživu lidí musí pocházet od zvířat, která jsou zdravá a nepocházejí z hospodářství, území nebo části území, které podléhá omezujícím nebo zakazujícím veterinárním opatřením.

(svscr.cz)

Continue Reading

Chov

Výskum: Zvýšenie obsahu živín v slepačích vajciach pre zlepšenie ľudského zdravia

Published

on

Organizácia Spojených národov pre výživu a poľnohospodárstvo (FAO) zhrnula poznatky o tom, ako súvisí  zvýšenie obsahu niektorých živín v krmive pre sliepky s priaznivým účinkom na naše zdravie. Údaje sú získané na základe vedecko- výskumných poznatkov.

Za posledných 20 rokov bol značný záujem o kuracie vajcia, ktoré sú zdrojom  dôležitých živín (Miles, 1998). To má vplyv na zlepšenie stavu výživy najmä ľudí s nízkymi príjmami v rozvojových krajinách. Nové technológie ovplyvňujú  zvýšenie obsahu niektorých živín vo vajciach prostredníctvom krmiva sliepok. V slepačích vajciach je možné takýmto spôsobom zvýšiť obsah niektorých vitamínov (kyselina listová, B12, vitamín E). Uvádzame príklady dvoch stopových minerálov:

Výhody zvýšenia obsahu jódu v slepačom vajci

Asi 1 miliarda ľudí, najmä v rozvojových krajinách, trpí nedostatkom jódu, najmä v Indii, Afrike a Číne, často s vážnymi následkami. Jód má viacero funkcií, najmä ako zložka dvoch hormónov (T4 a T3) v štítnej žľaze. V dôsledku nedostatku jódu môže pomalý vývoj mozgu plodu viesť k narodeniu mŕtveho dieťaťa alebo k mentálnej retardácii u dojčiat a k strume, najmä u dospelých. Obzvlášť ohrození sú ľudia na miestach bez prístupu k morským zdrojom potravy a v oblastiach, kde je pôda ochudobnená o jód.

Zelenina a obilniny pestované na pôdach s nedostatkom jódu neobsahujú jód, prípadne majú minimálnu hladinu, pri varení sa môže ešte viac znížiť jeho obsah.. Jódovaná soľ je jedným z dlhodobých riešení tohto problému.

Slepačie vajce normálne obsahuje asi 53 μg jódu/100 g , čo je asi 33 percent odporúčaného diétneho príjmu (ODP), hoci sa to mení. Lacné doplnenie krmiva pre sliepky 5 mg jodidu draselného na kilogram krmiva neovplyvňuje úžitkovosť zvieraťa, ale zvyšuje obsah jódu v 60 g vajci z 26 na 88 μg; to je viac ako 50 percent RDI dospelých (Röttger a kol., 2008).

Výhody zvýšenia obsahu selénu v slepačom vajci

Úlohe selénu, známeho ako silný antioxidant, sa v poslednom čase venuje značná pozornosť (Surai a Dvorska, 2001). Selén sa podieľa na správnom fungovaní imunitného systému a na znižovaní alebo inhibícii progresie HIV na AIDS. Toto ochorenie je menej rozšírené v krajinách, kde má pôda vysoký obsah selénu, ako v krajinách s jeho nízkou úrovňou  (Jaques, 2006).

Selén je tiež potrebný na pohyblivosť spermií a môže znížiť riziko potratu. Ministerstvo poľnohospodárstva Spojených štátov amerických tvrdí, že selén môže znížiť riziko niektorých foriem rakoviny. Je obzvlášť dôležitý pri znižovaní výskytu rakoviny prostaty.

Nedostatok selénu môže mať nepriaznivý vplyv na náladové stavy, najmä depresiu, a môže byť spojený s niekoľkými ďalšími zdravotnými problémami, vrátane srdcových chorôb (Keshanova choroba). Konverzia tyroxínu (T4) na biologicky aktívny trijódtyronín (T3) zahŕňa aj selén.

Jedným z problémov selénu je, že na rozdiel od jódu existuje len málo špecifických príznakov pri jeho nedostatku; následne nebol rozpoznaný zjavný nedostatok (až na niekoľko výnimiek), hoci môže mať vplyv na celkový zdravotný stav. Selén v rastlinách silne závisí od jeho koncentrácie v pôde.

Morské plody sú bohatým zdrojom selénu, rovnako ako niektoré živočíšne produkty vrátane vajec a kuracieho mäsa. Jeho množstvo opäť odráža obsah selénu v krmive pre hydinu. Pretože denný príjem selénu u ľudí je relatívne nízky, vajcia sú ideálnym nosičom stopového minerálu; existuje maximálne množstvo, ktoré je možné preniesť z krmiva, ale prenos je účinný pri jeho nízkych úrovniach. Selén v anorganickej forme je menej účinný ako v organickej forme. Doplnenie krmiva nosníc organickým selénom v množstve 0,4 mg/kg krmiva zvýši obsah 100 g  vajíčka z 20 μg na približne 60 μg – minimálny RDI dospelého jedinca.

Vajcia sú ideálnym zdrojom viacerých dôležitých dietetických  minerálov v ľudskej strave. Výhodou  je, že je nepravdepodobné, že by sa prekročili bezpečné horné limity minerálov u ľudí, pretože množstvá sekvestrované vo vajciach sú obmedzené, bez ohľadu na ich hladiny v krmive  sliepok.

(Z Thepoultrysite preložila a upravila Ing. Martina Gondeková, PhD., NPPC-VÚŽV Nitra, agrobiznis.sk)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality