Politika
Woźniak: Pandemie nás posunula na nové exportní trhy

Pandemie nás zatlačila na nová území, včetně Asie. Při hledání nových prodejních trhů jsme se rozhodli vstoupit do Singapuru. Jsme jediným producentem z Polska, který dodává vejce na tento trh – říká nám Barbara Woźniak, zástupkyně představenstva Ferm Drobiu Woźniak, prezidentka společnosti Ovotek, majitele značky Zdrovo.
Barbara Woźniak v rozhovoru pro portalspozywczy.pl poukazuje na to, že válka na Ukrajině rozbila po léta budované dodavatelské řetězce, což mělo a má pro výrobce potravin značné důsledky.
„Jsme dlouhodobě ve složité situaci způsobené mj. zvýšením výrobních nákladů, a navíc jsme se potýkali s enormním nedostatkem surovin. Je třeba zdůraznit, že Rusko bylo prvním a Ukrajina pátým světovým vývozcem obilovin, jejichž snížená dostupnost a zvýšené náklady v posledních měsících zvýšily ceny velké části produktů v celosvětovém měřítku.“ – dodává.
Woźniak připouští, že když vypukla válka, Woźniakovy farmy se zaměřily na aspekty, které byly okamžitě patrné – jako například omezený přístup k obilovinám.
„Dnes se na tuto situaci díváme s vědomím, jaké jsou její dlouhodobé důsledky. Velký nárůst cen energií a nákladů na spotřební materiál způsobuje dynamický růst cen potravin, což se projevuje u všech účastníků trhu. Vládní strategie potravinové bezpečnosti sice předpokládá částečné převzetí role hlavního producenta potravin pro Evropu od Ukrajiny a vzhledem k síle polského potravinářského sektoru naše vláda očekává rozvoj výroby, v tuto chvíli zatím ale nevíme, co se stane v příští sezóně. Polští výrobci se potýkají s gigantickým nárůstem nákladů. Mnozí jsou nuceni omezit výrobu a někdy dokonce zavřít produkční závody. My sami vyhodnotíme situaci v lednu, po ověření cen a poté učiníme rozhodnutí související s naší výrobou. Musíme reálně posoudit situaci a už teď je známo, že po zdražení nákladů si spotřebitel určité zboží prostě nekoupí.“ dodává.
Zástupce představenstva Ferm Drobiu Woźniak zdůrazňuje, že Polsko je silným výrobcem potravin, takže jsme v jistém smyslu v bezpečí, protože vyrábíme s přebytkem, který se pak vyváží na zahraniční trhy.
„Domácí výrobci by dnes měli hledat (a již hledají) nové dodavatelské řetězce a exportní destinace i mimo evropský kontinent a hledají příležitosti v Asii nebo Americe. Jak uvedl Centrální statistický úřad, v prvním pololetí letošního roku se z Polska vyvezlo zboží za 165,4 mld. EUR, dovoz dosáhl téměř 177,0 mld. EUR a saldo zahraničního obchodu cca 11,6 mld. EUR. Od ledna do června 2022 byl vývoz zboží z Polska vyjádřený v EUR o 19,1 % vyšší než v předchozím roce. Zvýšil se i rozsah polského exportu na Ukrajinu, a to až do té míry, že náš východní soused obsadil sedmé místo mezi zeměmi, kam Polsko vyváží své produkty. Rozsah vývozu do Ruska a Běloruska se však podle něj snížil. Při hledání nových prodejních trhů jsme se rozhodli vstoupit do Singapuru. Jsme jediným výrobcem z Polska, který dodává vejce na tento trh a naše produkty tam tvoří celých 9 procent prodeje vajec. A to není jediný směr dodávek. Celých 66 procent naší produkce jde na export. Naše výrobky dodáváme do zhruba 40 zemí na třech kontinentech – do evropských, afrických a asijských zemí.“ říká Barbara Woźniak.
Polsko je velmocí na poli exportu vajec – jak v Evropské unii, tak ve světě. Jak naznačuje zpráva PKO shrnující trh s vejci po vypuknutí války, polské firmy jsou v produkci vajec na šestém místě v Evropské unii s výsledkem na úrovni 11,7 miliardy vajec ročně. Kromě Polska jsou hlavními producenty: Nizozemsko, Itálie, Španělsko, Německo a Francie.
„Izrael je pro nás také velmi cennou exportní destinací. O tuto spolupráci se snažíme již několik let, jednáme s polskými státními orgány. Jsme velmi rádi, že jsme byli jako největší společnost v produkci konzumních a průmyslových vajec v zemi vybráni Izraelem k provedení auditu v naší oblasti. Splnili jsme extrémně náročná kritéria, díky nimž již dvě naše třídírny získaly příslušná vývozní povolení.“ dodává Woźniak.
Polští výrobci neustále hledají nové trhy pro své produkty, bohužel čas a situace v zemi a ve světě nejsou našimi spojenci – dodává náš partner.
„Povolovací procesy byly vždy extrémně zdlouhavé a složité. Stojí za zmínku, že asijské trhy se kvůli hejnům zdecimovaným ptačí chřipkou velmi těžce otevírají dovozu potravinářských produktů, včetně konzumních vajec a produktů zpracování vajec. Statistiky exportu EU dokazují, že mezi nejvýznamnější země odpovědné za vysoké objednávky z Evropy patří Jižní Korea a Japonsko, bohužel Polsko tam nedodává. Bez silných podnikatelů naše země nebude dobře fungovat, protože se to promítá například do trhu práce. Díky zkušenostem a vybudované pozici Farem Woźniak jsme schopni obstát na světovém i domácím trhu, ale uvědomujeme si, že ne každý výrobce se v dnešní nepříznivé realitě obejde bez podpory zainteresovaných státních institucí. Můžeme říci, že je nejvyšší čas, aby se taková pomoc objevila.“
Farmy Woźniak jsou lídrem v polské produkci a jedním z největších producentů konzumních vajec v Evropě. Společnost je na trhu od roku 1986 a je součástí polského holdingu Woźniak Group založeného v roce 1986, který se specializuje na produkci a zpracování vajec. Má plně integrovaný systém produkce vajec s uzavřeným cyklem a vlastní vozový park s více než 200 nákladními vozy s emisními normami EURO 5 a EURO 6. Společnost nakupuje obilí v západním Polsku a má vlastní mísírnu krmiv. Kontrola v každé fázi procesu – od rodičovských hejn, líhní a chovu nosnic, přes továrnu na kvalitní krmivo, až po balení a přepravu vajec, zajišťuje nejvyšší kvalitu produktů. Rozsáhlý sortiment zahrnuje bílá a hnědá vejce různých velikostí, včetně vajec z volného výběhu, podestýlkových vajec, klecových vajec nebo vajec s termínem snášky. Farmy Woźniak mají také dvě logistická centra. Kvalitu finálního produktu zaručuje patentovaný řídicí systém EGGiDA na trhu a také certifikáty BRC, AntibioticsFree a HG. Společnost byla mj. dvakrát oceněna Zlatým vavřínem spotřebitele, Zlatým emblémem spotřebitelské kvality a Exportním orlem Velkopolského vojvodství. Značka vajec ZDROVO získala ocenění Consumer Quality Leader – Debut 2018 a v roce 2020 ocenění Zdravá značka roku. ZDROVO oslovuje široké publikum: ženy v domácnosti, sportovce, studenty, manažery – všechny, kteří chtějí jíst zdravě. Vzdělává a inspiruje s odkazem k blahodárným účinkům vajec – bohatého zdroje vitamínů a minerálů, ale také kvalitních bílkovin. ZDROVO je lifestylová značka, která je společníkem každého dne. Proto v jazyce značky doporučujeme tato vejce: snídaně, oběd, večeře. Sídlo firmy Ferm Woźniak se nachází v Żylicích u polského Rawicze.
(portalspozywczy.pl)
Politika
Maďarské zemědělské a obchodní organizace jednají společně, aby ukončily cenové stropy

Cenový strop zavedený před rokem splnil svou roli, a proto producentské a zpracovatelské organizace a maloobchodní hráči doporučují jeho odstranění. Jeho ukončení žádá také Rada pro drůbeží produkty (BTT) a Asociace maďarských producentů vajec.
Národní zemědělská komora (NAK) uvedla ve společném prohlášení s několika profesními organizacemi, že zavedení cenových stropů v narušené Evropské unii tržní prostředí pomohlo domácímu zemědělství a potravinářství zachovat jeho konkurenceschopnost a stabilizovalo potravinovou soběstačnost Maďarska.
Cenový strop není tržním, ale sociálním opatřením, uvádí se dále v prohlášení s tím, že v posledním období se v potravinářství rozběhl proces, který je v rozporu se zájmy tuzemského sektoru. Na jedné straně se v několika segmentech zvyšují dovozy na úkor domácích výrobců, na druhé straně slábne spolupráce a vztah důvěry vybudovaný v minulých letech mezi obchodníky a tuzemskými dodavateli.
Cenová regulace je pro spotřebitele krátkodobě příznivá, ale dlouhodobě generuje nedostatek produktů, deformuje trh a ohrožuje udržitelný provoz domácích produktových řad. Omezení způsobilo obchodníkům značné ztráty a ukončením cenového stropu by došlo k odstranění narušení trhu a odstranění překážek v poskytování širších akcí a slev.
(mbtt.hu)
Politika
Produkcia vajec nebezpečne klesá

Na Slovensku máme vlastné potraviny len vo výške 40 percent. Sebestační by sme mali byť len v oblasti pšenice a možno mlieka. V ostatných oblastiach sme nesebestační. Na problémy aj v oblasti produkcie vajec upozorňuje najnovšie aj Tomáš Kohút, generálny riaditeľ skupiny Sanagro.
Potravinová bezpečnosť
Podľa posledného indexu, ktorý hovorí o potravinovej bezpečnosti a ktorý spracúva Economist Intelligence Unit, skončilo Slovensko spomedzi krajín Európskej únie ako druhé najhoršie – obsadili sme 40. priečku z viac ako stovky krajín. Na prvých troch priečkach sa umiestnili Fínsko, Írsko a Holandsko. Horší výsledok z krajín Únie malo len Bulharsko (44.priečka), o stupeň lepšie bolo na tom Maďarsko (36. priečka). Podľa údajov dopadlo Slovensko, ako väčšina krajín v Európe, dobre v kategórii finančnej prístupnosti. Dobré celkové skóre sme mali aj v kvalite a bezpečnosti. Prepadli sme sa však v dostupnosti (dosiahli sme 51,7 bodu zo 100 bodov, a teda sme v tejto kategórii skončili na77. mieste). Za najväčšiu slabinu Slovenska bola považovaná nielen vysoká volatilita poľnohospodárskej produkcie, ale aj slabá miera politických záväzkov v oblasti potravinovej bezpečnosti a prístupu k potravinám. Čo sa s tým dá robiť? Podľa Kohúta treba dotiahnuť spoločnú poľnohospodársku politiku. Jej nové pravidlá by mali platiť už v novom roku, avšak európske krajiny o nej ešte stále diskutujú. Reforma poľnohospodárstva je totiž hlavným cieľom stratégie Z farmy na stôl, pri ktorej je dôležitým zdrojom financovania práve spoločná poľnohospodárska politika. Potravinová sebestačnosť u nás slabne. Pred pár rokmi sme dosahovali dobré výsledky aspoň v produkcii vajec, ale aj to sa zmenilo.
Produkcia vajec nebezpečne klesá
„Peniaze z nej sú síce spoločné – európske, no najdôležitejšie rozhodnutia, na čo budú použité v rámci krajín, určujú národné vlády – aká časť pôjde na priame platby farmárom, aká na opatrenia súvisiace s ochranou klímy, na akú podporu si siahnu malí či bio farmári. Zatiaľ sa ukazuje, že podmienky budú na Slovensku nastavené radikálne a najprísnejšie v porovnaní s ostatnými krajinami. Zbytočne,“ upozorňuje Kohút, podľa ktorého zostanú na Slovensku znevýhodnení okrem iných napríklad bio farmári.
Vajcia zo zahraničia
Donedávna sme boli na Slovensku sebestační aspoň v produkcii vajec. Aj o toto sme však ako krajina prišli a vajcia už musíme dovážať zo zahraničia. „Ešte pred dvoma-troma rokmi bolo Slovensko viac-menej sebestačné v produkcii vajec, vlani bola na Slovensku najhoršia produkcia za posledných tridsať rokov. Je predpoklad, že sa táto situácia bude zhoršovať. Podľa analytikov najviac vajec dovážame z Českej republiky, zo Španielska a z Poľska, “hovorí Kohút.
Aktuálne je Slovensko v produkcii vajec sebestačné na úrovni 83 percent. Podľa Únie hydinárov Slovenska sa na pultoch obchodov nachádza 73 percent vajec zo Slovenska. „Desať percent našich vajec sa teda muselo vyviezť do zahraničia, “podotkne Kohút s tým, že pokles súvisí s rastom nákladov na chov nosníc, ako aj s prichádzajúcim zákazom predaja vajec z klietkového chovu. Práve ten u nás do veľkej miery dominoval – až 77 percent zo všetkých vajec u nás stále pochádza z klietkového chovu. Mnoho producentov vajec, ktorí doposiaľ prevádzkovali klietkový chov, však nemá dostatok finančných prostriedkov na vybudovanie voľného výbehu či vybudovanie podmienok na podstielkový chov.
„Takáto zmena technológie chovu si vyžaduje veľmi vysokú investíciu. Prechod z klietkového na iný typ chovu si vyžaduje investície v desiatkach až stovkách tisícov eur v závislosti od veľkosti chovu, “hovorí Kohút, ktorý predpokladá, že počet producentov klesne a zároveň sa cena vajec zvýši. „Tu však treba podotknúť aj jeden dôležitý fakt, okrem vyššej ceny sa rapídne zvýši kvalita života sliepok.“ Nariadenie o ukončení klietkového chovu vychádza z nariadenia Európskej únie, na ktoré reagovali viaceré zahraničné obchodné reťazce na Slovensku. Zaviazali sa, že od roku 2025 nebudú predávať spotrebiteľom vajcia z klietkových chovov. „Slovenským chovateľom sliepok by pomohla podpora štátu, pretože pre producentov vajec, respektíve chovateľov hydiny nie je nastavená žiadna podpora. Tiež by pomohlo výraznejšie zníženie administratívneho zaťaženia v prípade rozbehu nových chovov sliepok a urýchlenie schvaľovacích procesov.“
Celý text na hospodarskenoviny.sk
Politika
Maďarský ministr o zmrazení cen potravin

Ministr zemědělství István Nagy učinil důležité prohlášení o zmrazení cen potravin. Řekl, že zmrazení produktů by mělo být vnímáno jako obchodní akce a věří, že by mělo skončit někdy v polovině příštího roku, protože válka nemůže trvat věčně. Předválečné ceny se podle něj nevrátí, ale určitě nedojde k tak velkému zdražování, jako tomu bylo v posledním období.
Ministr István Nagy na Inforádiu mluvil o tom, co může zastavit inflaci cen potravin. „Nemyslím si, že se předválečné ceny vrátí, protože svět bude v jiném stavu, až válka skončí. Jsem si ale stoprocentně jistý, že nárůst nebude tak velký, takže normální inflace nastane i na trhu s potravinami, stejně jako v jiných oblastech života.“
István Nagy teké uvedl, že „jsme u stropu zdražování, není kam jinam jít“, protože růst cen energií se již zastavil a známe i výši vstupních nákladů. Zdůraznil, že tak rozsáhlé zdražování se nyní neočekává, protože ceny energií jsou již na svém vrcholu, takže není důvod k obrovskému zdražování o 10, 20, 30 %.
Ministr zemědělství v souvislosti s produkty s cenovými stropy a s tím, jak dlouho může zmrazení cen potravin trvat: „Myslím, že by to mělo skončit někdy v polovině příštího roku, protože válka nemůže trvat věčně. V příštím roce by tak měly skončit všechny dopady, které tím vznikly, a poté by mělo být možné obnovit normální tržní podmínky.“
István Nagy tvrdí, že při absenci konkrétních výrobních problémů je jediným důvodem toho, že někdy v regálech nejsou produkty s cenovým limitem pouze „nákupní horečka“ či „panické nakupování“ a zásobení se produkty více, než je nutné. Ohledně cenového stropu vajec zdůraznil: Maďarská produkce dokáže zajistit 80–85 % denní spotřeby, ale kolem svátků, kdy spotřeba stoupá, přivážejí balírny vejce z dovozu.
(agrarszektor.hu)