Connect with us
Reklama

Aktuality

Za pět let se začne říkat, že ani podestýlkový chov není pro slepice to pravé, myslí si šéfka drůbežářů

Published

on

V minulém týdnu poslanci schválili zákaz klecových chovů nosnic v Česku. Drůbežáři vysvětlují, proč jim zákaz není po chuti i proč je podestýlkové vejce dražší než to klecové. Vyjadřují také obavy z toho, že podestýlkou přeměny chovů nekončí.
Už to tak vypadá, že klecové chovy budou v roce 2027 skutečně minulostí, ne tak ovšem klecová vejce na českém trhu. Dovozy klecových vajec tím, alespoň podle současné navrhované legislativy, neskončí.

Sliby, průzkumy a realita

Řetězce se sice zavázaly, že klecová vejce od roku 2025 prodávat nebudou, ale „závazek“ není zákon. Navíc je tu spousta malých prodejců, kteří budou hledět hlavně na cenu, tak jako to často dělá zákazník. Podle průzkumu společnosti STEM/MARK z března 2019 téměř 60 % spotřebitelů uvedlo, že při nákupu vajec neřeší, z jakého druhu chovů pocházejí. Řada lidí také upřednostňuje nižší cenu bez zvažování dalších aspektů.

Záleželo by dál na zákaznících, kteří svou poptávkou určují, co se bude prodávat. Zda dají přednost ceně, nebo podpoře lepšího života slepic, která s sebou ale podle drůbežářů nese vyšší investice. Proč je podle drůbežářů produkce podestýlkových vajec nákladnější a kdo zaplatí přeměnu klecových chovů na podestýlkové?

Kolik bude stát přestavba klecových chovů?

V roce 2012 Evropská unie nařídila drůbežářům přeměnu takzvaných bateriových klecových chovů. „Vzhledem k tomu, že měli negativní zkušenost s obchodními řetězci, které jim v té době platily stejnou cenu za vejce od nosnic chovaných volně v halách jako za vejce od nosnic v klecích, vybudovali většinu chovů s obohacenými klecemi. Takže v té době vlastně řetězce určily, že u nosnic v Česku budou převážně využívány obohacené klecové technologie,“ uvedla dříve Gabriela Dlouhá, předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie (ČMDU). Tehdy však byli producenti finančně podpořeni.

„Dnes by chtěli to stejné. Mám informace o tom, že někteří chovatelé chtějí podat žalobu na stát za zmařené investice,“ uvedla nyní pro server Vitalia Gabriela Dlouhá. Životnost klecových chovů je totiž delší než uváděných patnáct let (přestavba 2012, zákaz klecových chovů 2027). „Náklady na přestavbu klecových chovů budou v celé republice pravděpodobně pět a půl miliardy. A to je poměrně střízlivý odhad,“ řekl nám český velkoproducent vajec.

Nové haly – nová povolení

Problém ale není jen v miliardových nákladech na přestavbu chovu, ale i v délce stavebního povolení. Vysvětlím. Pokud si jako drůbežář nebo budoucí drůbežář sáhnete hluboko do kapsy s tím, že si postavíte halu pro slepice chované na podestýlce, musíte nejdříve získat všechna povolení. „Což je třeba otázka pěti let, a pokud někteří prodejci chtějí bezklecová vejce prodávat už v roce 2024, tak budeme soběstační ještě méně, než jsme teď,“ varuje Gabriela Dlouhá.

Podle vyhlášky Státního intervenčního fondu jsme sice soběstační z osmdesáti dvou procent, ale v tomto čísle jsou zahrnuty všechny druhy chovů. V reálu jsme podle Gabriely Dlouhé soběstační z padesáti procent.

„Vyrobit“ podestýlkové vejce je oproti klecovému dražší o třicet haléřů, Co zvyšuje výrobní cenu podestýlkových vajec ve srovnání s těmi klecovými? Argumenty uváděné chovateli drůbeže a ministerstvem zemědělství:

Specifika chovu na podestýlce

• Složitější odchov.
• Vyšší spotřeba krmiva, až o 10 %.
• Vejce jsou více než tisícinásobně více bakteriálně kontaminovaná než z klecí, což je dáno i kontaktem zvířat s trusem. Vyšší kontaminace znamená vyšší průnik mikroorganismů do vejce, a tím i větší riziko přenosu choroboplodných mikroorganismů na člověka.
• Mezi slepicemi panuje vyšší míra kanibalismu – vyšší úhyn nosnic. Podle studie z roku 2015 je úhyn nosnic v obohacených klecích během snáškového cyklu 3 %. Při chovu ve voliérách 4 %, na podestýlce 6 % a ve volném výběhu 14 %.
• Vyšší množství slepic = vztahové problémy, stres, nejasná hierarchie.
• V hale je možné chovat o třetinu méně nosnic než v obohacených klecích – nižší výnosy.
• Slepice chované v halách mají častěji salmonely. „Pak se musí utratit celo hejno, dají se očekávat výpadky, protože máme malý trh,“ uvedla Gabriela Dlouhá.
• Méně zvířat si vyžádá stavební úpravy, novou ventilaci, nové topení…• Vyšší mzdové náklady, je zde více ruční práce – vybírání úhynů atp.
Zdroje: Eagri.cz velkoproducent vajec z ČR, Gabriela Dlouhá z ČMDU

Uvedené náklady zvyšují podle odborníků už v základu cenu za jedno podestýlkové vejce o dvacet až třicet haléřů oproti vejci klecovému.

A co bude dál?

V Holandsku a v Německu už sílí tlaky na to, aby se v těchto zemích chovaly jen slepice s číslem jedna, tedy z volného výběhu „Myslím, že i u nás je to jen mezičlánek. Až naši chovatelé předělají systém na dvojky, tak se začne za pět let znovu upozorňovat na to, že ani toto není pro nosnice to pravé, tak se začnou volné výběhy předělávat na jedničky,“ domnívá se Gabriela Dlouhá a upozorňuje: „U nás na to ale nejsou ani klimatické podmínky, nenakoupili byste si pozemky, nezískali byste povolení, a navíc kolem města lidé nechtějí živočišnou výrobu.“

Lidé se ptají, proč až za sedm let. A drůbežáři, proč už za sedm

V České republice byl v minulých dnech na nejnižší úrovni zakázán klecový chov. Lidé na sociálních sítích moc velkou radost nemají, lhůta se jim zdá zbytečně dlouhá a diví se, proč to musí trvat tak dlouhou dobu. Drůbežáři se také zlobí, ale z opačného důvodu: „Nezvítězil zdravý rozum, je to rána pod pás všem drůbežářům, ale i celé zemědělské politice. Je to obrovské vyhazování peněz, je vidět, že ti lidé nesahají do vlastních kapes, protože kdyby se nechali doběhnout technologie (pozn. klecové chovy) do konce jejich životnosti a pak by je postupně zakazovali, tak se tomu vůbec nebráníme. Souběžně by ale bylo potřeba zakázat klecové chovy v celé Evropě, jinak nás budou drtit dovozy levnými vejci.“

Podíl jednotlivých zemí na dovozu konzumních vajec do ČR v roce 2019


Zákaz chovu nosnic v klecích od roku 2030 v Evropské unii navrhl před týdnem ministr zemědělství Miroslav Toman na Radě ministrů zemědělství v Bruselu. „Ve společnosti se stále více ozývají hlasy pro další zvyšování pohody nosnic. Některé státy chov slepic v obohacených klecích zakazují a požadují, aby vejce pocházela pouze z alternativních chovů. Myslím si, že to je možné, ale musí k tomu být jednotný přístup v celé Unii, jinak znevýhodníme ty státy, které přijmou zákaz klecových chovů,“ řekl ministr zemědělství. Evropská komise a některé státy český návrh přivítaly, například Rakousko, Francie, Dánsko, Švédsko nebo Slovensko. Ale vejce se k nám dovážejí zejména z Polska.

Autorka: KATEŘINA ČEPELÍKOVÁ , celý text na vitalia.cz

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Aktuality

Kvůli ptačí chřipce je v Evropě nedostatek vajec. Drůbežáři jsou v zisku

Published

on

Nedostatek vajec kvůli šíření nákazy ptačí chřipky zvyšuje jejich cenu a drůbežářské podniky se tak po řadě měsíců dostávají do zisku, řekl místopředseda Českomoravské drůbežářské unie Zdeněk Mlázovský. Chybějící produkce na evropském trhu se projevuje na dovozu do Česka. V Německu a Nizozemsku bylo do konce října kvůli nemoci utraceno 5,8 milionu kusů drůbeže.

Drůbežáři se podle Mlázovského již od loňského roku potýkají s rostoucími cenami energií, což se rovněž promítlo do růstu cen. Poznamenal, že drůbežáři řadu měsíců svou produkci nedokázali obchodníkům prodávat za cenu, která by odpovídala nákladům. Na konci léta se ale na trhu projevil velký nedostatek vajec, což vedlo ke zdražení. „Dnes jsme se dostali na ceny, abychom mohli profitovat a mít zisk do budoucna,“ řekl.

Uvedl, že je problematické dovézt do Česka vejce ze zahraničí přes distributory. Zemědělci se dostali do situace, kdy jsou s nimi obchodníci ochotni více vyjednávat. „Řetězce se ozývají samy a diskutují s námi o ceně, což nikdy předtím nedělaly,“ uvedl. Ve firmě, kde sám působí, se i krátí objednávky, aby bylo možné uspokojit všechny odběratele, doplnil. Mlázovský očekává, že situace se brzy změní a po novém roce budou opět chovatelé svou produkci prodávat za nižší ceny.

V ČR se může podle Mlázovského v následujících letech snížit produkce v sektoru drůbeže kvůli plánovanému zákazu klecových chovů nosnic do konce roku 2026. „Bude to obrovský zásah do rozpočtu každého podniku,“ řekl. Očekává, že část podniků nestihne své chovy do tohoto termínu přizpůsobit, což může vést k poklesu chovů zhruba o 30 procent, v nejhorším případě až o 50 procent. Podle dřívějších odhadů unie bude přestavba chovů v ČR stát čtyři až pět miliard korun. „Jsou podniky, které jsou již z 50 procent přestavěné, jsou podniky, které ještě nezačaly,“ dodal.

Celý text na iDNES.cz

Continue Reading

Aktuality

Cenový strop pro konzumní vejce vstoupil v Maďarsku v platnost 10. listopadu

Published

on

Maďarská vláda se rozhodla zavést cenový strop i pro konzumní vejce. Podle oznámení Vládního informačního centra bude příslušné nařízení vlády zveřejněno v Maďarském věstníku. Cenové stropy regulují spotřebitelské ceny potravin nejvíce postižené zdražováním. V případě vajec a konzumních brambor nesmí být hrubá maloobchodní cena vyšší než cena uplatňovaná obchodníkem 30. září 2022. Cenový strop snižuje cenu vajec o 25 procent a brambor o 10 procent a očekává se, že sníží inflaci o 0,1 až 0,2 procenta.

Vejce a dokonce lze podle GKI na maďarských trzích prodávat dráž než kdykoli předtím. Obchody ale mohou kvůli cenovému stropu pociťovat jejich nedostatek. Průměrná rodina může zmrazením ceny vajec ušetřit cenu jedné či dvou porcí, maximálně 500 HUF měsíčně. V tržnici Békešská Čaba například v sobotu 12. listopadu žádali za větší vejce 95 HUF a za menší vejce 85 HUF, tedy úplně stejně jako před zavedením cenového stropu, prozradil RTL Híradó.

I přes další zdražování a cenový rozdíl může poptávka v halách tržišť vzrůst, protože kvůli klesající nabídce může být v obchodech vajec nedostatek. Vzhledem k tomu, že na tržištích není cenový strop, je zřejmé, že výrobci raději budou dodávat tam, protože tam lze dosáhnout mnohem vyšší ceny.

Podle informací svazu producentů vajec, pokud jim příjmy nepokryjí náklady kvůli cenovému stropu, pak je třeba počítat s nedostatkem produktu, a to i ve střednědobém horizontu.

(agrarszektor.hu, mbtt.hu)

Continue Reading

Aktuality

5 najväčších mýtov o vajciach: aj vy ste si mysleli, že sú pravdivé? 

Published

on

Vajcia patria k výživovo hodnotným potravinám a okrem toho, že sú samy osebe veľmi chutným pokrmom, majú všestranné využitie pri varení a príprave jedál. S ich vlastnosťami sa spája nielen množstvo zdraviu prospešných látok, ale aj poloprávd či klamstiev. Čo sú fakty a čo, naopak, mýty o vajciach?

  1. mýtus: Farba škrupiny závisí od farby peria sliepky 

Aj vy ste si niekedy kládli otázku, prečo sa farba škrupiny vajec líši? Ak si myslíte, že jej výsledný odtieň má na svedomí sfarbenie peria sliepky, mýlite sa. Prečo majú niektoré vajcia hnedú škrupinu a iné bielu?

Pravda: V skutočnosti rozhodujú o farbe škrupiny vajíčka kožné laloky nachádzajúce sa na mieste, kde majú sliepky uši. Sliepky s červenými či až červenohnedými lalokmi znášajú hnedé vajcia, zatiaľ čo sliepky so svetlými lalokmi vajcia s bielou škrupinou. Faktom je i to, že farba kožných lalokov sa podieľa na sfarbení peria sliepky.

  1. mýtus: Tmavšia farba žĺtka znamená vyššiu kvalitu vajca 

Čím je žĺtok tmavší, tým je vajce kvalitnejšie. Toto tvrdenie je veľmi rozšírené, avšak nepravdivé. Prečo majú niektoré vajcia bledší žĺtok, hoci ich kvalita sa nemení?

Pravda: Kvalita vajec závisí iba od spôsobu skladovania a od krmiva, ktorým je nosnica kŕmená. Práve to má rozhodujúci vplyv na farbu žĺtka. Presnejšie povedané, jeho zafarbenie ovplyvňuje podiel karotenoidov a xantofylov v krmive. Tieto látky pôsobia okrem iného aj ako farbivo (červené a žlté) a sú zodpovedné za tmavšiu farbu žĺtka (podiel daných látok v krmive sa zvyšuje napríklad kukuricou). Ak má žĺtok žltooranžovú farbu, je to najmä vďaka luteínu a riboflavínu, ktoré patria k prírodným farbivám s antioxidačným účinkom. Farba žĺtka však nemá vplyv na kvalitu či chuť vajíčka.

A čo farba škrupiny a farba žĺtka? 

V súvislosti s farbou žĺtka vyvrátime ešte jeden mýtus – čím je škrupina tmavšia, tým tmavší bude žĺtok. Keďže o farbe žĺtka rozhoduje krmivo, sfarbenie škrupiny jeho odtieň nijako neovplyvní.

  1. mýtus: Ak je bielok zakalený, vajce nie je čerstvé

Tvrdenie, podľa ktorého zakalený bielok znamená, že vajce je staré, prípadne pokazené, je lož. Čo sa týka čerstvosti, pravdou je presný opak.

Pravda: Zakalený bielok je badateľný predovšetkým v prípade čerstvých vajec v deň znášky. Samotné zakalenie spôsobuje vysoký obsah oxidu uhličitého po znesení vajíčka.

Čerstvosť si môžete overiť aj sami: 

  • Ak vajce vložíte do vody, to čerstvé sa ponorí, staré bude plávať. Dôvod? Vzduchová dutinka vnútri vajca sa časom postupne zväčšuje.
  • Ak sa bielok rýchlo roztečie, pretože je veľmi riedky, vajce je staré. V čerstvom vajíčku bielok úzko obopína žĺtok a je hustý.
  • Na obale vajec je uvedený údaj o minimálnej trvanlivosti vajec, ktorá je 28 dní od znesenia.
  1. mýtus: Vajcia by sa mali skladovať vo dverách chladničky 

Výrobcovia chladničiek najčastejšie umiestňujú držiak na vajcia do dverí chladničky. Sú však dvere vhodným miestom na uskladnenie vajec?

Pravda: Dvere sú najteplejším miestom v chladničke. Keďže sa často otvárajú, kolíše v nich teplota, čo skladovaným vajciam neprospieva. Vhodné umiestnenie je teda v zadných priestoroch políc, kde k badateľným výkyvom teplôt nedochádza.

  1. mýtus: Vajcia obsahujú veľa cholesterolu, sú teda nezdravé 

Tento mýtus sa opiera o fakt, že vajcia obsahujú cholesterol. Na ten však treba nazerať z viacerých hľadísk. Vajcia nie sú nezdravou potravinou. Prečo?

Pravda: Cholesterol je nevyhnutný pre správnu funkciu tela, vývoj človeka a jeho hormonálnu aktivitu (napríklad pri tvorbe vitamínu D, žlčových kyselín, hormónov). Vajcia obsahujú LDL aj HDL cholesterol, čiže tzv. zlý aj dobrý cholesterol. Vo vaječnom žĺtku sa nachádza cca 200 mg cholesterolu (LDL ku HDL v pomere cca 2/3 : 1/3), zároveň však vajce obsahuje cca 1 700 mg lecitínu, látky, ktorá pomáha s odbúravaním cholesterolu.

Vedeli ste, že?

Konzumáciou vajec automaticky nezvyšujete množstvo cholesterolu vo vašom tele (to závisí napríklad aj od veku, genetiky človeka, zdravotného stavu). Cholesterol nachádzajúci sa vo vaječnom žĺtku má zanedbateľný vplyv na kardiovaskulárne ochorenia – nepatrí k potravinám s vysokým obsahom saturovaných tukov a transmastných kyselín. Samotný tuk v žĺtku je zdraviu prospešný. Ide totiž o nenasýtenú formu, ktorá napomáha udržiavať rovnováhu telesných tekutín.

Vajcia sú skvelým zdrojom výživných látok. Vaječná bielkovina je plnohodnotná a ľahko stráviteľná. Organizmus ju dokáže zužitkovať na 100 %. Preto majú vajcia výborné skóre na stupnici zvanej index sýtosti, ktorá meria schopnosť potravín vyvolávať pocit nasýtenia a znižovať neskorší príjem kalórií. Ak ich pridáte do svojho jedálnička, okrem iného si zabezpečíte zdroj vitamínu D, B12, minerálu selénu či antioxidantov zeaxantínu a luteínu. Vďaka slovenským vajíčkam určite – sú čerstvé, kvalitné a pre zdravie bezpečné (podliehajú totiž neustálej kontrole). Nezabudnite si všímať pečiatku na škrupine vajec, ktorá musí obsahovať označenie SK.

(slovenskahydina.sk)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality