Aktuality
Za pět let se začne říkat, že ani podestýlkový chov není pro slepice to pravé, myslí si šéfka drůbežářů
V minulém týdnu poslanci schválili zákaz klecových chovů nosnic v Česku. Drůbežáři vysvětlují, proč jim zákaz není po chuti i proč je podestýlkové vejce dražší než to klecové. Vyjadřují také obavy z toho, že podestýlkou přeměny chovů nekončí.
Už to tak vypadá, že klecové chovy budou v roce 2027 skutečně minulostí, ne tak ovšem klecová vejce na českém trhu. Dovozy klecových vajec tím, alespoň podle současné navrhované legislativy, neskončí.
Sliby, průzkumy a realita
Řetězce se sice zavázaly, že klecová vejce od roku 2025 prodávat nebudou, ale „závazek“ není zákon. Navíc je tu spousta malých prodejců, kteří budou hledět hlavně na cenu, tak jako to často dělá zákazník. Podle průzkumu společnosti STEM/MARK z března 2019 téměř 60 % spotřebitelů uvedlo, že při nákupu vajec neřeší, z jakého druhu chovů pocházejí. Řada lidí také upřednostňuje nižší cenu bez zvažování dalších aspektů.
Záleželo by dál na zákaznících, kteří svou poptávkou určují, co se bude prodávat. Zda dají přednost ceně, nebo podpoře lepšího života slepic, která s sebou ale podle drůbežářů nese vyšší investice. Proč je podle drůbežářů produkce podestýlkových vajec nákladnější a kdo zaplatí přeměnu klecových chovů na podestýlkové?
Kolik bude stát přestavba klecových chovů? 
V roce 2012 Evropská unie nařídila drůbežářům přeměnu takzvaných bateriových klecových chovů. „Vzhledem k tomu, že měli negativní zkušenost s obchodními řetězci, které jim v té době platily stejnou cenu za vejce od nosnic chovaných volně v halách jako za vejce od nosnic v klecích, vybudovali většinu chovů s obohacenými klecemi. Takže v té době vlastně řetězce určily, že u nosnic v Česku budou převážně využívány obohacené klecové technologie,“ uvedla dříve Gabriela Dlouhá, předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie (ČMDU). Tehdy však byli producenti finančně podpořeni.
„Dnes by chtěli to stejné. Mám informace o tom, že někteří chovatelé chtějí podat žalobu na stát za zmařené investice,“ uvedla nyní pro server Vitalia Gabriela Dlouhá. Životnost klecových chovů je totiž delší než uváděných patnáct let (přestavba 2012, zákaz klecových chovů 2027). „Náklady na přestavbu klecových chovů budou v celé republice pravděpodobně pět a půl miliardy. A to je poměrně střízlivý odhad,“ řekl nám český velkoproducent vajec.
Nové haly – nová povolení
Problém ale není jen v miliardových nákladech na přestavbu chovu, ale i v délce stavebního povolení. Vysvětlím. Pokud si jako drůbežář nebo budoucí drůbežář sáhnete hluboko do kapsy s tím, že si postavíte halu pro slepice chované na podestýlce, musíte nejdříve získat všechna povolení. „Což je třeba otázka pěti let, a pokud někteří prodejci chtějí bezklecová vejce prodávat už v roce 2024, tak budeme soběstační ještě méně, než jsme teď,“ varuje Gabriela Dlouhá.
Podle vyhlášky Státního intervenčního fondu jsme sice soběstační z osmdesáti dvou procent, ale v tomto čísle jsou zahrnuty všechny druhy chovů. V reálu jsme podle Gabriely Dlouhé soběstační z padesáti procent.
„Vyrobit“ podestýlkové vejce je oproti klecovému dražší o třicet haléřů, Co zvyšuje výrobní cenu podestýlkových vajec ve srovnání s těmi klecovými? Argumenty uváděné chovateli drůbeže a ministerstvem zemědělství:
Specifika chovu na podestýlce
• Složitější odchov.
• Vyšší spotřeba krmiva, až o 10 %.
• Vejce jsou více než tisícinásobně více bakteriálně kontaminovaná než z klecí, což je dáno i kontaktem zvířat s trusem. Vyšší kontaminace znamená vyšší průnik mikroorganismů do vejce, a tím i větší riziko přenosu choroboplodných mikroorganismů na člověka.
• Mezi slepicemi panuje vyšší míra kanibalismu – vyšší úhyn nosnic. Podle studie z roku 2015 je úhyn nosnic v obohacených klecích během snáškového cyklu 3 %. Při chovu ve voliérách 4 %, na podestýlce 6 % a ve volném výběhu 14 %.
• Vyšší množství slepic = vztahové problémy, stres, nejasná hierarchie.
• V hale je možné chovat o třetinu méně nosnic než v obohacených klecích – nižší výnosy.
• Slepice chované v halách mají častěji salmonely. „Pak se musí utratit celo hejno, dají se očekávat výpadky, protože máme malý trh,“ uvedla Gabriela Dlouhá.
• Méně zvířat si vyžádá stavební úpravy, novou ventilaci, nové topení…• Vyšší mzdové náklady, je zde více ruční práce – vybírání úhynů atp.
Zdroje: Eagri.cz velkoproducent vajec z ČR, Gabriela Dlouhá z ČMDU
Uvedené náklady zvyšují podle odborníků už v základu cenu za jedno podestýlkové vejce o dvacet až třicet haléřů oproti vejci klecovému.
A co bude dál?
V Holandsku a v Německu už sílí tlaky na to, aby se v těchto zemích chovaly jen slepice s číslem jedna, tedy z volného výběhu „Myslím, že i u nás je to jen mezičlánek. Až naši chovatelé předělají systém na dvojky, tak se začne za pět let znovu upozorňovat na to, že ani toto není pro nosnice to pravé, tak se začnou volné výběhy předělávat na jedničky,“ domnívá se Gabriela Dlouhá a upozorňuje: „U nás na to ale nejsou ani klimatické podmínky, nenakoupili byste si pozemky, nezískali byste povolení, a navíc kolem města lidé nechtějí živočišnou výrobu.“
Lidé se ptají, proč až za sedm let. A drůbežáři, proč už za sedm
V České republice byl v minulých dnech na nejnižší úrovni zakázán klecový chov. Lidé na sociálních sítích moc velkou radost nemají, lhůta se jim zdá zbytečně dlouhá a diví se, proč to musí trvat tak dlouhou dobu. Drůbežáři se také zlobí, ale z opačného důvodu: „Nezvítězil zdravý rozum, je to rána pod pás všem drůbežářům, ale i celé zemědělské politice. Je to obrovské vyhazování peněz, je vidět, že ti lidé nesahají do vlastních kapes, protože kdyby se nechali doběhnout technologie (pozn. klecové chovy) do konce jejich životnosti a pak by je postupně zakazovali, tak se tomu vůbec nebráníme. Souběžně by ale bylo potřeba zakázat klecové chovy v celé Evropě, jinak nás budou drtit dovozy levnými vejci.“
Podíl jednotlivých zemí na dovozu konzumních vajec do ČR v roce 2019
Zákaz chovu nosnic v klecích od roku 2030 v Evropské unii navrhl před týdnem ministr zemědělství Miroslav Toman na Radě ministrů zemědělství v Bruselu. „Ve společnosti se stále více ozývají hlasy pro další zvyšování pohody nosnic. Některé státy chov slepic v obohacených klecích zakazují a požadují, aby vejce pocházela pouze z alternativních chovů. Myslím si, že to je možné, ale musí k tomu být jednotný přístup v celé Unii, jinak znevýhodníme ty státy, které přijmou zákaz klecových chovů,“ řekl ministr zemědělství. Evropská komise a některé státy český návrh přivítaly, například Rakousko, Francie, Dánsko, Švédsko nebo Slovensko. Ale vejce se k nám dovážejí zejména z Polska.
Autorka: KATEŘINA ČEPELÍKOVÁ , celý text na vitalia.cz
Kampaně na uzákonění zákazu zabíjení jednodenních kuřátek v chovech nosných plemen drůbeže probíhají v mnoha zemích EU. Brzy budou i u nás.
Kohouti snášejí vejce pouze v pohádkách, případně ve slovanské mytologii. Lidé pohybující se ve vaječném průmyslu však dobře vědí, že je tato biologicky daná neschopnost ptačích jedinců důvodem, proč je každoročně řízeně usmrcováno dvanáct milionů jednodenních kohoutků. „Děje se tak pouze proto, že kohouti vejce nesnášejí, a tak jsou prostě v tomto byznysu zbyteční. Nyní se mluví o zákazu takového zabíjení. Podobný už přijalo Německo,“ říká pro deník Metro Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP).
Devětkrát dražší myši
Jenže tito kohoutci jsou podle odborníků v současnosti hlavní potravou masožravých pacientů záchranných stanic. Především jde o léčené poštolky, oba druhy kání. Puštíci, kalousi a další sovy, bílí i černí čápi, ale třeba i ježci nebo lasicovité šelmy jich ve stanicích ročně spotřebují tři miliony.
„V zoologických zahradách jich zvířata zkonzumují odhadem dva miliony. Pokud k zákazu dojde, některé záchranné stanice horko těžko nahradí kuřátka myškami, jiné stanice na to mít nebudou, a tak skončí. Myš je totiž osmkrát, někdy i devětkrát dražší než kuře. Navíc aby mohla kuřata žít a být zabita chovatelem později, bude nutné pro potravu zachraňovaným zvířatům vychovat a zabít myš. To tak nějak nedává smysl ani v etické rovině,“ kroutí hlavou Stýblo.
Kampaně napříč Evropou
Na uzákonění zákazu zabíjení jednodenních kohoutků v chovech nosných plemen drůbeže probíhají v mnoha zemích Evropské unie rozsáhlé kampaně. Podle lidí z ČSOP budou brzy i u nás. Jejich cílem je rozlišovat pohlaví zárodků už ve vajíčku a „samčí vejce“ likvidovat anebo vylíhnuté kohoutky nechat dožít až do jateční velikosti a zabít je poté. Podle Přemysla Rabase, ředitele Safari Parku Dvůr Králové a známého odborníka na problematiku zoologických zahrad, by ale byl podobný postup více než nesmyslný. S ním souhlasí i předseda Národní sítě záchranných stanic David Číp. „Pokud kvůli tlaku ochránců zvířat skutečně dojde k zákazu zabíjení jednodenních kohoutků tak, jako se to už stalo v Německu, budou se muset místo nich chovat a zabíjet jiná zvířata, jež jsou
vhodná pro krmení tisíců pacientů v záchranných stanicích. Smrt jednoho zvířete bude nahrazena smrtí jiného a někdy paradoxně pouhé oddálení smrti jednoho zvířete bude vykoupeno smrtí mnoha jiných,“ vysvětluje David Číp.
Zvažovaný zákaz nejen že podle něj vážně ohrožuje celý systém záchrany divokých handicapovaných zvířat v naší zemi, ale je navíc i daleko horší variantou z hlediska zátěže na naší přírodu a životní prostředí. „Speciální chovy hlodavců i ptáků na krmení masožravců v záchranných stanicích i zoo spotřebují daleko více přírodních zdrojů na krmivo, stelivo, vytápění i ubikace než pouhé dolíhnutí vajíček, která se pak navíc budou muset bez užitku likvidovat jako odpad,“ kroutí hlavou Číp.
Etika versus byznys
Podle Rabase je pro mnohé z tuzemských zoologických zahrad krmivo v podobě usmrcených jednodenních kohoutků jen těžko nahraditelné. Přičemž pokud by kampaň uspěla, bude to znamenat nejen obrovský nárůst nákladů pro záchranné stanice a zoologické zahrady, ale rovněž mnohem větší zatížení životního prostředí. „Nosnice necháme snášet a vajíčka nějakou dobu inkubovat, aby se pak zlikvidovala v asanačních ústavech. Nejsmutnější je však velký etický problém celé věci. Usmrtí se totiž minimálně dvakrát více zvířat. Kohoutci ještě ve vajíčku přijdou vniveč. Následně budou muset být nákladně odchována a usmrcena jiná zvířata jako jejich náhrada. To myslím autoři kampaně, pokud mají rádi zvířata, nemohou dopustit,“ konstatuje ředitel královédvorské zoo.
Záchranné stanice si jsou dle slov svých zástupců vědomy, že zabíjení jednodenních kuřátek jenom proto, že mají špatné pohlaví, je neetické. Ovšem řešení, kdy se zabíjí místo kohoutků jiná zvířata, má k etice také daleko. A je navíc likvidační pro záchranné stanice, které ročně přijímají z přírody více jak třicet tisíc handicapovaných zvířat. „A i díky potravě v podobě mrtvých kuřat jich více jak šedesát procent zachráníme a vrátíme do přírody,“ uzavírá Stýblo.
(metro.cz)
Zámerom tohto kroku je ochrana záujmov maďarských poľnohospodárov, doplnil minister s tým, že zahŕňať bude „obilie, repkové a slnečnicové semená, múku, jedlý olej, med, určité druhy mäsa a vajcia“.
Budapešť 15. septembra (TASR) – Maďarská vláda v piatok oznámila, že zachová v platnosti obmedzenia dovozu poľnohospodárskych produktov z Ukrajiny napriek rozhodnutiu Európskej komisie (EK) o ukončení zákazu. TASR o tom informuje podľa agentúry AFP. „Maďarsko uzavrie svoje hranice pre 24 ukrajinských produktov,“ uviedol maďarský minister poľnohospodárstva István Nagy na sociálnej sieti. Dosiaľ bol zákaz obmedzený na štyri agrokomodity.
Zámerom tohto kroku je ochrana záujmov maďarských poľnohospodárov, doplnil minister s tým, že zahŕňať bude „obilie, repkové a slnečnicové semená, múku, jedlý olej, med, určité druhy mäsa a vajcia“. Zákaz dovozu štyroch komodít z Ukrajiny, a to pšenice, kukurice, repky a slnečnicových semien, v piatok večer predĺžila aj slovenská vláda. Platiť bude do konca roka, vyplýva zo stanoviska premiéra Ľudovíta Ódora.
Zavedenie národného zákazu dovozu ukrajinských agrokomodít predtým oznámilo tiež Poľsko. V prípade všetkých troch krajín sa zákazy týkajú len vnútroštátneho dovozu, nie tranzitu na ďalšie trhy, dopĺňa agentúra Reuters. Bulharsko vo štvrtok oznámilo, že zákaz nepredĺži. Rumunsko avizovalo, že sa bude riadiť stanoviskom EK, no tamojší poľnohospodári pohrozili štrajkami v prípade nepredĺženia zákazu.
EK v máji zaviedla dočasné embargo na dovoz štyroch ukrajinských agrokomodít, a to pšenice, kukurice, repky a slnečnice. Cieľom bolo zastaviť narušovanie trhu v členských štátoch EÚ susediacich s Ukrajinou – v Bulharsku, Maďarsku, Poľsku, Rumunsku a na Slovensku. V piatok večer eurokomisia oznámila, že platnosť embarga vyprší podľa plánu koncom dňa. Po analýze údajov týkajúcich sa vplyvu vývozu týchto agrokomodít z Ukrajiny na trh EÚ totiž dospela k záveru, že narušenia trhu v týchto piatich členských štátoch boli odstránené.
Ukrajina podľa EK zároveň súhlasila, že do 30 dní zavedie konkrétne zákonné opatrenia vrátane systému vývozných licencií, aby sa predišlo nárastu množstva obilnín v krajinách EÚ.
(teraz.sk)
Budapešť 18. augusta (TASR) – Maďarská poľnohospodárska komora a záujmové združenie hydinárskeho priemyslu BTT vyzvali na zastavenie dovozu ukrajinskej hydiny a vajec do Európskej únie (EÚ). Neobmedzené dovozy poľnohospodárskych produktov z Ukrajiny ohrozujú budúcu výrobu v Únii a znepokojujúce sú aj z pohľadu bezpečnosti potravín, uviedli organizácie v spoločnom stanovisku. TASR o tom informuje na základe správy agentúry MTI.
Nedávne opatrenia EÚ umožnili výrazné zvýšenie dovozu z Ukrajiny, tamojší výrobcovia ale nepodliehajú prísnym európskym normám v oblasti bezpečnosti potravín, zdravia a dobrých životných podmienok zvierat, upozornili organizácie.
Zatiaľ čo EÚ pôvodne obmedzila dovoz ukrajinskej hydiny na 90.000 ton ročne, od júna minulého roka sa do bloku podľa iniciátorov výzvy doviezlo viac ako 218.000 ton.
Dovoz ukrajinských vajec sa v roku 2022 v porovnaní s predchádzajúcim rokom podľa ich údajov zvýšil zhruba štvornásobne, pričom len v marci 2023 malo prísť asi 100 miliónov vajec, teda takmer toľko, ako za celý rok 2021. Ani vojna na Ukrajine nemôže ospravedlniť, že Únia poskytuje Ukrajine výhody, prostredníctvom ktorých by sa do spoločenstva mohli dostať výrobky nespĺňajúce jej požiadavky, uvádza sa ďalej vo výzve. Liberalizácia ukrajinského dovozu zo strany európskeho spoločenstva by navyše podľa nich priniesla prospech skôr niektorým oligarchom než ukrajinskému ľudu.
Miliony kohoutů potkává smrt. Vejce snášejí jenom v pohádkách či mytologii
Sauder: EATS Act vytváří značné otřesy na trhu
Dovoz ukrajinských vajec zakázalo aj Maďarsko
Noční můra u největšího producenta vajec v Evropské unii
