Connect with us
Reklama

Aktuality

Za pět let se začne říkat, že ani podestýlkový chov není pro slepice to pravé, myslí si šéfka drůbežářů

Published

on

V minulém týdnu poslanci schválili zákaz klecových chovů nosnic v Česku. Drůbežáři vysvětlují, proč jim zákaz není po chuti i proč je podestýlkové vejce dražší než to klecové. Vyjadřují také obavy z toho, že podestýlkou přeměny chovů nekončí.
Už to tak vypadá, že klecové chovy budou v roce 2027 skutečně minulostí, ne tak ovšem klecová vejce na českém trhu. Dovozy klecových vajec tím, alespoň podle současné navrhované legislativy, neskončí.

Sliby, průzkumy a realita

Řetězce se sice zavázaly, že klecová vejce od roku 2025 prodávat nebudou, ale „závazek“ není zákon. Navíc je tu spousta malých prodejců, kteří budou hledět hlavně na cenu, tak jako to často dělá zákazník. Podle průzkumu společnosti STEM/MARK z března 2019 téměř 60 % spotřebitelů uvedlo, že při nákupu vajec neřeší, z jakého druhu chovů pocházejí. Řada lidí také upřednostňuje nižší cenu bez zvažování dalších aspektů.

Záleželo by dál na zákaznících, kteří svou poptávkou určují, co se bude prodávat. Zda dají přednost ceně, nebo podpoře lepšího života slepic, která s sebou ale podle drůbežářů nese vyšší investice. Proč je podle drůbežářů produkce podestýlkových vajec nákladnější a kdo zaplatí přeměnu klecových chovů na podestýlkové?

Kolik bude stát přestavba klecových chovů?

V roce 2012 Evropská unie nařídila drůbežářům přeměnu takzvaných bateriových klecových chovů. „Vzhledem k tomu, že měli negativní zkušenost s obchodními řetězci, které jim v té době platily stejnou cenu za vejce od nosnic chovaných volně v halách jako za vejce od nosnic v klecích, vybudovali většinu chovů s obohacenými klecemi. Takže v té době vlastně řetězce určily, že u nosnic v Česku budou převážně využívány obohacené klecové technologie,“ uvedla dříve Gabriela Dlouhá, předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie (ČMDU). Tehdy však byli producenti finančně podpořeni.

„Dnes by chtěli to stejné. Mám informace o tom, že někteří chovatelé chtějí podat žalobu na stát za zmařené investice,“ uvedla nyní pro server Vitalia Gabriela Dlouhá. Životnost klecových chovů je totiž delší než uváděných patnáct let (přestavba 2012, zákaz klecových chovů 2027). „Náklady na přestavbu klecových chovů budou v celé republice pravděpodobně pět a půl miliardy. A to je poměrně střízlivý odhad,“ řekl nám český velkoproducent vajec.

Nové haly – nová povolení

Problém ale není jen v miliardových nákladech na přestavbu chovu, ale i v délce stavebního povolení. Vysvětlím. Pokud si jako drůbežář nebo budoucí drůbežář sáhnete hluboko do kapsy s tím, že si postavíte halu pro slepice chované na podestýlce, musíte nejdříve získat všechna povolení. „Což je třeba otázka pěti let, a pokud někteří prodejci chtějí bezklecová vejce prodávat už v roce 2024, tak budeme soběstační ještě méně, než jsme teď,“ varuje Gabriela Dlouhá.

Podle vyhlášky Státního intervenčního fondu jsme sice soběstační z osmdesáti dvou procent, ale v tomto čísle jsou zahrnuty všechny druhy chovů. V reálu jsme podle Gabriely Dlouhé soběstační z padesáti procent.

„Vyrobit“ podestýlkové vejce je oproti klecovému dražší o třicet haléřů, Co zvyšuje výrobní cenu podestýlkových vajec ve srovnání s těmi klecovými? Argumenty uváděné chovateli drůbeže a ministerstvem zemědělství:

Specifika chovu na podestýlce

• Složitější odchov.
• Vyšší spotřeba krmiva, až o 10 %.
• Vejce jsou více než tisícinásobně více bakteriálně kontaminovaná než z klecí, což je dáno i kontaktem zvířat s trusem. Vyšší kontaminace znamená vyšší průnik mikroorganismů do vejce, a tím i větší riziko přenosu choroboplodných mikroorganismů na člověka.
• Mezi slepicemi panuje vyšší míra kanibalismu – vyšší úhyn nosnic. Podle studie z roku 2015 je úhyn nosnic v obohacených klecích během snáškového cyklu 3 %. Při chovu ve voliérách 4 %, na podestýlce 6 % a ve volném výběhu 14 %.
• Vyšší množství slepic = vztahové problémy, stres, nejasná hierarchie.
• V hale je možné chovat o třetinu méně nosnic než v obohacených klecích – nižší výnosy.
• Slepice chované v halách mají častěji salmonely. „Pak se musí utratit celo hejno, dají se očekávat výpadky, protože máme malý trh,“ uvedla Gabriela Dlouhá.
• Méně zvířat si vyžádá stavební úpravy, novou ventilaci, nové topení…• Vyšší mzdové náklady, je zde více ruční práce – vybírání úhynů atp.
Zdroje: Eagri.cz velkoproducent vajec z ČR, Gabriela Dlouhá z ČMDU

Uvedené náklady zvyšují podle odborníků už v základu cenu za jedno podestýlkové vejce o dvacet až třicet haléřů oproti vejci klecovému.

A co bude dál?

V Holandsku a v Německu už sílí tlaky na to, aby se v těchto zemích chovaly jen slepice s číslem jedna, tedy z volného výběhu „Myslím, že i u nás je to jen mezičlánek. Až naši chovatelé předělají systém na dvojky, tak se začne za pět let znovu upozorňovat na to, že ani toto není pro nosnice to pravé, tak se začnou volné výběhy předělávat na jedničky,“ domnívá se Gabriela Dlouhá a upozorňuje: „U nás na to ale nejsou ani klimatické podmínky, nenakoupili byste si pozemky, nezískali byste povolení, a navíc kolem města lidé nechtějí živočišnou výrobu.“

Lidé se ptají, proč až za sedm let. A drůbežáři, proč už za sedm

V České republice byl v minulých dnech na nejnižší úrovni zakázán klecový chov. Lidé na sociálních sítích moc velkou radost nemají, lhůta se jim zdá zbytečně dlouhá a diví se, proč to musí trvat tak dlouhou dobu. Drůbežáři se také zlobí, ale z opačného důvodu: „Nezvítězil zdravý rozum, je to rána pod pás všem drůbežářům, ale i celé zemědělské politice. Je to obrovské vyhazování peněz, je vidět, že ti lidé nesahají do vlastních kapes, protože kdyby se nechali doběhnout technologie (pozn. klecové chovy) do konce jejich životnosti a pak by je postupně zakazovali, tak se tomu vůbec nebráníme. Souběžně by ale bylo potřeba zakázat klecové chovy v celé Evropě, jinak nás budou drtit dovozy levnými vejci.“

Podíl jednotlivých zemí na dovozu konzumních vajec do ČR v roce 2019


Zákaz chovu nosnic v klecích od roku 2030 v Evropské unii navrhl před týdnem ministr zemědělství Miroslav Toman na Radě ministrů zemědělství v Bruselu. „Ve společnosti se stále více ozývají hlasy pro další zvyšování pohody nosnic. Některé státy chov slepic v obohacených klecích zakazují a požadují, aby vejce pocházela pouze z alternativních chovů. Myslím si, že to je možné, ale musí k tomu být jednotný přístup v celé Unii, jinak znevýhodníme ty státy, které přijmou zákaz klecových chovů,“ řekl ministr zemědělství. Evropská komise a některé státy český návrh přivítaly, například Rakousko, Francie, Dánsko, Švédsko nebo Slovensko. Ale vejce se k nám dovážejí zejména z Polska.

Autorka: KATEŘINA ČEPELÍKOVÁ , celý text na vitalia.cz

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Greenwashing poškozuje drůbežářský průmysl

Published

on

Drůbežářský a masný průmysl vždy hledá způsoby, jak být ekologicky udržitelnější, ale společnosti si musí dávat pozor na greenwashing, tvrdí Frank Mitloehner, Ph.D., UC Davis, Department of Animal Science, který prezentoval na International Production and Processing Expo (IPPE) 2024.

Co je tedy greenwashing?

Organizace spojených národů definuje greenwashing jako „klamání veřejnosti, aby uvěřila, že společnost nebo jiný subjekt dělá pro ochranu životního prostředí více, než to ve skutečnosti je“ (forma dezinformace, která je šířena za účelem zvýšení povědomí o pozitivním environmentálně dopadu produktu, služby, řešení nebo přístupu. Mezi příklady greenwashingu patří používání zavádějících environmentálních označení nebo prosazování cílů udržitelnosti bez skutečného plánu na jejich dosažení. „Musíme být velmi opatrní, abychom nebyli obviněni z greenwashingu, protože to naši kritici v živočišné výrobě říkají. Teď slibují čistou nulu tam nebo uhlíkovou neutralitu nebo klimatickou neutralitu, takže každá organizace má své vlastní cíle, ale stejně jich není schopna dosáhnout,“ řekl Mitloehner. „Podle mého názoru musíme opravdu dbát na to, abychom si vytýčili cíle, které jsou srozumitelné lidem, kteří se o ně zajímají.“

Jak greenwashing poškozuje drůbežářský průmysl?

Když si firmy a organizace stanoví klimatické cíle, kterých nakonec nedosáhnou, ztratí důvěru spotřebitelů. Riziko představuje podle Mitloehnera také zmatení spotřebitelů kvůli „nedostatečné standardizaci a harmonizaci“; vzhledem k tomu, že různé organizace stanovují různé klimatické cíle, spotřebitelé nebudou vědět, které z nich jsou skutečně legitimní nebo které lakují nazeleno.

Tento zmatek poškodí image celého odvětví

Mitloehner také varoval před tím, že jedna generace si bude klást environmentální cíle, kterých příští generace nebude schopna dosáhnout. „Mnoho z těchto lidí, kteří činí tato odvážná tvrzení (environmentální cíle), bude do roku 2030 v důchodu, ale společnosti budou tato tvrzení dodržovat,“ řekl Mitloehner. „A to je významný závazek.“ Jinými slovy, „uvádění těchto odvážných tvrzení“ může krátkodobě fungovat pro image společnosti, ale připravuje společnost na neúspěch v budoucnu. „Pokud si nejste jisti, zda můžete něčeho dosáhnout do roku 2030, 2040, 2050, neslibujte to, protože není absolutně nic horšího,“ dodal Mitloehner.

(WATTPoultry.com, naschov.com)

Continue Reading

Aktuality

Je len otázkou času, kedy vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka

Published

on

V Slovenských veľkochovoch sa prvýkrát objavila agresívna forma vtáčej chrípky a za obeť jej padli desaťtisíce sliepok. Ako táto agresívna forma vznikla, akou hrozbou je pre ľudí, a čo s tým majú priemyselné veľkochovy?

Vtáčia chrípka začala pôvodne ako mierne ochorenie vodného vtáctva. Priemyselné veľkochovy však vytvorili ideálnu živnú pôdu pre zmutovanie vtáčej chrípky do agresívnej formy, ako ju zažívame dnes. Kvôli extrémnej genetickej podobnosti sliepok vo veľkochovoch a stresujúcim otrasným podmienkam, ktoré oslabujú sliepkam imunitný systém, je zapríčinené bleskové šírenie vírusu, pričom každý ďalší prenos je pre neho príležitosťou mutovať.

Stačí, ak sa vo veľkochove nakazí jedna sliepka. Vtáčia chrípka sa prenáša kontaktom, a tak netrvá dlho, kým sliepky natlačené v klietkach jedna na druhej nakazí vírus a postupne zamorí celý chov. Už pri nakazení pár jedincov usmrtia desaťtisíce sliepok v celom chove. Klietky, v ktorých prežijú sliepky celý život v hororových podmienkach nie sú riešením, naopak zvyšovanie stresu sliepkam tento problém len zhoršuje.

Priemyselné veľkochovy, kde sú sliepky natlačené hlava na hlave, sú zároveň časovanou bombou pre vypuknutie epidémie, ktorá môže vyústiť v pandémiu. Je len otázkou času, kedy v nich vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka a priniesť podobnú skazu ako nedávny COVID-19 či španielska chrípka pred sto rokmi. Môžu za to naozaj divožijúce vtáky?

Podľa Európskeho úradu pre bezpečnosť potravín (EFSA) najčastejšou príčinou zavlečenia ochorenia do veľkochovu nie je divožijúce vtáctvo, ale zanedbávanie hygienických opatrení pracovníkov a pracovníčok. Štúdie EFSA naviac ukázali, že neexistujú významné rozdiely v šírení ochorenia v rôznych typoch chovu.*

Nebezpečné mutácie vtáčej chrípky majú na svedomí priemyselné veľkochovy. Jediným riešením, ktoré dlhodobo ochráni zvieratá aj ľudí pred ďalšou pandémiou nie je zatváranie zvierat do čoraz menších klietok, ale odklon od priemyselných veľkochovov k prirodzeným podmienkam pre zvieratá.

(Humánný pokrok)

Continue Reading

Aktuality

Potvrdili nové dve ohniská vtáčej chrípky v dvoch krajoch

Published

on

Zlá správa z agrosektora. Po Zlatnej na Ostrove, kde museli usmrtiť 40-tisíc kusov hydiny, potvrdili vtáčiu chrípku už aj na farmách pri Senci v Bratislavskom kraji a pri Trnave.

Smutnú správu zverejnilo Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka. „Vtáčia chrípka je potvrdená aj na farmách pri Senci a pri Trnave. Ide zrejme o sekundárne ohniská nákazy,“ informovalo ministerstvo.

„Po tom, ako bola minulý týždeň ukončená depopulácia 40-tisíc kusov hydiny na farme Nový Pavol v Zlatnej na Ostrove, boli na príslušné pracoviská Regionálnej veterinárnej a potravinovej správy Senec a Trnava nahlásené ďalšie zvýšené úhyny hydiny v dvoch rozmnožovacích a úžitkových chovoch na farmách Veľká Častá a Špačince,“ upresnilo ministerstvo. Vo Veľkej Častej uhynulo 28-tisíc kusov hydiny a v Špačinciach 24-tisíc kusov.

Podľa ministerstva ide na základe predbežných záverov zrejme o sekundárne ohniská, ktoré sú prepojené s primárnym ohniskom na farme Nový Pavol. „Epizootologické šetrenie naďalej prebieha. Regionálne veterinárne a potravinové správy Trnava a Senec nariadili opatrenia v zmysle platných predpisov,“ uzavrelo ministerstvo.

(pluska.sk)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality