Connect with us
Reklama

Politika

Zákaz používání GMO krmiv rychle zlikviduje polský drůbežářský průmysl

Published

on

Národní drůbežářské organizace jménem producentů a chovatelů masa varují, že zákaz používání a zavádění GMO krmiv od roku 2024 přijatý polskou vládou povede ke ztrátě konkurenceschopnosti polského drůbežářského průmyslu. Polské organizace drůbežářského průmyslu společně apelují na vládu, aby upustila od rychlých rozhodnutí o zákazu používání GMO krmiv ve výživě zvířat. Rozhodnutí bylo přijato na zasedání Rady ministrů dne 2. listopadu tohoto roku a hovoří o zavedení zákazu již v roce 2024.

Náš údiv a vážné znepokojení jsou o to větší, že v průběhu celého konzultačního procesu počítal výše uvedený návrh s prodloužením stávajícího moratoria o další 4 roky. Rozhodnutí zavést zákaz od roku 2024 bylo přijato bez jakékoli konzultace se zemědělskou komunitou a bude mít obrovské negativní dopady na náš sektor.  Drůbežářský průmysl navíc poukazuje na to, že doba pro takové radikální změny je extrémně obtížná vzhledem k ekonomickým důsledkům pandemie Covid-19. Odvětví se přitom potýkalo s obrovským nárůstem epidemie viru ptačí chřipky a nyní, stejně jako všichni ostatní, zažívá kvůli válce na Ukrajině nárůst nákladů na energie nebo krmivo.

Stanovisko Ministerstva zemědělství a rozvoje venkova k odůvodnění zákona zpracovaného ministerstvem, které odložilo zákaz používání GMO krmiv o 4 roky, bylo následující: „současná situace související s válkou s Ukrajinou způsobila Ruskem a probíhající pandemie COVID-19 rozhodně nepřispívá k právním krokům, které mohou mít negativní dopad na odvětví krmiv a živočišné výroby, včetně především drůbežářské výroby, která je největším příjemcem krmných směsí a dováženého sójového šrotu.

Piątkowska: Možné zvýšení cen potravin až o 50 procent. Důvod? Plán zrušit používání GMO krmiv

Signatáři dopisu také připomínají, že Polsko by bylo v době zavedení takového zákazu osamělým ostrovem. Žádný jiný členský stát dosud používání GMO sójových bobů nezakázal. V důsledku toho bude muset polská drůbež v EU a na všech exportních trzích konkurovat masu založenému na mnohem levnějším GMO krmivu.

Průmysl vyjmenovává důsledky zavedení zákazu výroby, uvádění na trh a používání geneticky modifikovaných krmiv a geneticky modifikovaných organismů určených ke krmnému použití ve výživě zvířat od 1. ledna 2024:

  1. Dramatické zhoršení konkurenceschopnosti drůbežářské výroby a omezení exportních příležitostí.

Polsko je největším producentem drůbežího masa v EU a tím pádem i významným příjemcem krmiv. Více než 50 % této produkce jde na export. Rozvoj tohoto odvětví byl možný díky výrobě vysoce kvalitních produktů při zachování kázně související s výrobními náklady. Krmivo je extrémně důležitým nákladovým faktorem, který představuje více než 70 % nákladů na produkci drůbeže. Vstup zákazu v platnost sníží konkurenceschopnost tohoto odvětví, a to zejména v zemích Evropské unie. V mezinárodním rozměru je také třeba uvést, že velmi důležitým důsledkem nabytí účinnosti tohoto zákazu bude nahrazení domácích produktů živočišného původu levnějšími dováženými z jiných zemí EU a třetích zemí, které budou získávány od zvířata krmená GM krmivem. Zde je třeba dodat, že v případě třetích zemí je ohrožení nejen ekonomické, ale i kvalitativní, neboť požadavky na produkci v Polsku a EU jsou mnohem vyšší než v jiných regionech světa. Kromě výrazného nárůstu nákladů je třeba počítat s problémy souvisejícími s dostupností krmiva z důvodu nedostatku náhražek za GMO sójový šrot, zvláště v tak krátkém časovém období. Produkce rostlinných bílkovin v Polsku je jednak nedostatečná, jednak není možné z nutričních důvodů sójový šrot zcela nahradit „polským proteinem“.

  1. Zdražení drůbežího masa a inflační tlaky.

Důsledkem zákazu bude i zvýšení cen na pultech obchodů. Jak je uvedeno výše, náklady na krmivo tvoří přibližně 70 % výrobních nákladů. Chovatelé drůbeže budou muset tyto zvýšené náklady započítat do ceny hospodářských zvířat. Nutno podotknout, že drůbeží maso si spotřebitelé vybírají ochotně a je zahrnuto v základním nákupním košíku. Nárůst jeho ceny je dalším inflačním impulsem v oblasti, která je zvláště citlivá na spotřebitele. Vyšší výrobní náklady a tím i zdražení v obchodech se přitom budou týkat i ostatních druhů živočišné výroby aktuálně využívajících GM krmiva.

  1. Omezení produkce krmiv a následně zvýšený přebytek obilovin na domácím trhu.

Ztráta konkurenceschopnosti a odbytových trhů povede ke snížení domácí produkce drůbeže. Ke krmným účelům spotřebujeme přes 17 milionů tun, tedy přes 60 % z celkové produkce obilovin. Pokles poptávky po surovinách pro výrobu pícnin se v podmínkách neustále rostoucích výrobních nákladů projeví v nižších cenách obilovin.

  1. Žádné financování od bank.

Drůbežářský sektor je vzhledem k mnoha problémům, které jej v posledních letech postihly, pod zvláštní pozorností bank podílejících se na financování této produkce. Zavedení takto významného faktoru zvyšujícího produkční náklady a vedoucího ke snížení konkurenceschopnosti odvětví bude jistě považováno za dodatečné riziko spojené s financováním drůbežářské produkce a následně povede k omezení angažovanosti bank v této oblasti či nabízení financování s mnohem vyššími náklady. Pozastavení nebo omezení úvěrování je obrovským rizikem úpadku subjektů využívajících bankovní financování.

  1. Rychlá destabilizace trhu.

Krmné suroviny jsou nasmlouvávány mnoho měsíců dopředu. Informace o zavedení zákazu používání krmných komponent znemožní zanedlouho objednávky z důvodu transakčního rizika. To způsobí obrovskou destabilizaci v celém drůbežářském sektoru.

(farmer.pl)

Polští poslanci odhlasovali novelu zákona o krmivech, která odkládá zákaz používání GMO krmiv do 1. ledna 2025. Nový zákon také implementuje nařízení EU o medikovaných krmivech. Řeč je o vládní novele zákona o krmivech ze dne 22.7.2006 a zákona o odpadech ze dne 14.12.2012. Pro novelu hlasovalo 417 poslanců, 13 bylo proti, 11 lidí se zdrželo hlasování.

Již dříve byla odhlasována novela PiS, která posunula datum vstupu v platnost zákazu používání GMO krmiv na 1. ledna 2025. Vládní předloha navrhovala, aby takový zákaz vstoupil v platnost od 1. ledna 2024. Opozice předložila pozměňovací návrhy prodlužující dobu moratoria o 3 a 5 let; Sejm a vláda se k těmto novelám vyjádřily záporně.
Současné předpisy říkají, že tento zákaz má vstoupit v platnost 1. ledna 2023. Ačkoli byl do zákona zahrnut v roce 2006, od té doby se jeho datum vstupu v platnost několikrát změnilo, což vysvětluje nemožnost nahradit dovážené (geneticky modifikovaný) sójový šrot dalším proteinem.

Náměstek ministra zemědělství Lech Kołakowski ve středu v Sejmu vysvětlil, že cílem vlády není zakázat používání GMO krmiv, ale znovu vybudovat proteinovou suverenitu země v kontextu potravinové bezpečnosti. Ujistil, že záměrem ministerstva nejsou převratné změny na trhu krmiv, ale vypracování společného řešení minimálních ukazatelů určujících podíl geneticky nemodifikovaných bílkovinných surovin v krmivech.

Účelem novely zákona o krmivech pak je především implementace ustanovení EU do polského zákona o výrobě, uvádění na trh a používání medikovaných krmiv. Jde o to sjednotit požadavky, které musí subjekty působící na trhu krmiv splňovat. Nové předpisy umožňují výrobu medikovaného krmiva v mobilních továrnách na medikovaná krmiva. Na polském trhu dosud žádné takové subjekty nepůsobily, proto je třeba činnost takového závodu hlásit okresnímu veterinárnímu lékaři příslušnému pro místo, kde je medikované krmivo uváděno na trh. Zákon má vstoupit v platnost 14 dní po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení o zákazu používání GMO krmiv, které bude účinné od 1. ledna 2023. Návrh nyní půjde do Senátu.

(farmer.pl)

 

 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Politika

Postoj vlády totiž nerozhodne len o tom, či túto zmenu slovenskí chovatelia nosníc zvládnu, ale aj o tom, koľkí ju zvládnu

Published

on

O rok a pol budeme v situácii, keď si Slováci nebudú môcť v obchodoch kúpiť vajcia z klietkového chovu. V drvivej väčšine predajní ich už totiž nenájdu. Dôvodom je podpísané memorandum, v ktorom sa maloobchodné reťazce na Slovensku zaviazali, že prestanú na svoje pulty umiestňovať vajcia z tohto typu chovu. Ide o reakciu na krok Európskej únie, ktorá stanovila zákaz ich predaja v celej Európe na rok 2027.

Aj keď sa slovenskí producenti zaviazali, že do roku 2030 prebudujú klietkové chovy na podstielkové, voliérové či voľnovýbehové, predajcovia boli razantnejší. Povinnú lehotu Únie skresali ešte o dva roky na 2025. Tento fakt je známy už niekoľko rokov, no debaty o ňom sú stále rovnako vášnivé a s rozdielnymi názormi.

Je to teda správne rozhodnutie? Zákaz klietkového chovu nosníc do veľkej miery znepokojuje slovenských chovateľov. Dôležitými naratívmi, ktoré deklarujú, sú nedostatočne dlhý čas na rekonštrukcie chovov, zvýšené náklady na produkciu vajec a s tým súvisiaci negatívny vplyv na cenu, ako aj na konkurencieschopnosť samotných chovateľov.

To môže výrazne ovplyvniť produkciu vajec a sebestačnosť krajiny v tomto smere, ktorá za posledné tri roky už i tak dosť poklesla. Tomu, že chovatelia nie sú zo zákazu klietkového chovu nadšení, absolútne rozumiem. Sú to oni, ktorí znášajú náklady na investície v desiatkach až stovkách tisícok eur. Problém je však inde ako v memorande. Z neho mala pre štát vyplývať podmienka podpory smerom k chovateľom pri prestavbe na alternatívne chovy. Za tri roky sa však nič také nestalo, iba uplynul čas.

Paradoxom však je, že ak by sa s pomocou štátu začali chovy rekonštruovať už vtedy, keď sa o celej záležitosti začalo hovoriť, náklady mohli byť pre štát nižšie. Vzhľadom na prudký rast cien sa prerábky chovov predražujú. Podľa medializovaných informácií sa kumulatívne náklady chovateľov na rekonštrukcie zvýšili z 50 miliónov v roku 2020 na aktuálnych 75 miliónov eur. Vo svojej podstate tak otázka neznie, či je rozhodnutie ukončenia klietkového chovu, resp. jeho termín, správne. Otázka znie, či slovenskí producenti vajec dostanú takú veľmi potrebnú podporu.

Postoj vlády totiž nerozhodne len o tom, či túto zmenu slovenskí chovatelia nosníc zvládnu, ale aj o tom, koľkí ju zvládnu. Z vlastnej skúsenosti viem, aký je proces výstavby či rekonštrukcie chovov sliepok finančne i administratívne náročný. Preto sa ani nečudujem znechuteniu niektorých chovateľov. Na druhej strane musím povedať, že sa so zákazom klietkového chovu nosníc plne stotožňujem a som rád, že Slovensko a Európa smerujú k humánnemu chovu.

Tomáš Kohút

Od roku 2018 pôsobí na poste generálneho riaditeľa poľnohospodárskej spoločnosti Sanagro, ktorá spravuje jedenásť družstiev na západnom a strednom Slovensku. Pred nástupom do Sanagra päť rokov riadil obchodnú divíziu spoločnosti Raven. V minulosti pôsobil ako finančný riaditeľ spoločnosti Edymax a zastával riadiace posty v spoločnostiach Elcom, Nábytok Mikušincová či Hofatex.

(trend.sk)

Continue Reading

Politika

Posaďte sa za sliepky… do klietky!

Published

on

Poslanci a poslankyne budú tento mesiac rozhodovať o zákaze krutých klietok pre sliepky. Utrpenie 2,3 milióna slovenských sliepok uväznených v klietkach im nedovolíme ignorovať! Pred parlament preto donesieme veľkú klietku, v ktorej sa budeme po pár hodinách striedať.

Schôdza trvá dvanásť dní počas júna. Vtedy budeme od rána do večera sedieť v klietke pred parlamentom. Takto nás politici a političky uvidia z okien a cestou do práce, z práce, či na obed; budeme im stále na očiach a postaráme sa o to, aby zákaz klietok len tak nezmietli zo stola.

A do tejto klietky potrebujeme aj vás, aby bolo parlamentu jasné, že slovenskej verejnosti záleží na tom, ako sa k zákonu postaví. To, že tento koncept funguje, sa ukázalo napríklad aj u našich najbližších susedov: V Českej republike boli kruté klietky postavené mimo zákon práve po tom, čo sa česká verejnosť striedala v klietke pred ich úradom vlády (fotografie z akcie môžete vidieť na tejto stránke).

Teraz je čas, keď potrebujeme za sliepky zabojovať! Keďže sa parlamentu musíme pripomínať počas celej schôdze, potrebujeme pomoc každého z vás. Vyplňte registračný formulár ešte dnes, zapojte sa do akcie, zavrite sa do klietky za sliepky a vybojujme pre ne spolu lepší život!

Humánny pokrok

Continue Reading

Politika

Na nepremyslené zrušenie klietkového chovu sliepok by doplatili hlavne slovenskí spotrebiteliaSliepky, klietky: Totálne zlikvidujeme našich chovateľov a producentov vajíčok!

Published

on

Vláda nepomáha ľuďom v krízach, ale schvaľuje zákony pre sliepky bola téma tlačovej besedy strany SMER – slovenská sociálna demokracia, na ktorej podpredseda strany Richard Takáč uviedol, že SMER dlhodobo predkladal návrhy na zvolanie mimoriadnych schôdzí, kde malo byť navrhnuté, ako zastabilizovať situáciu na Slovensku, čo sa extrémneho zdražovania týka.

Výsledkom toho úsilia však bolo, že na konci minulého roka padla vláda pre svoju neschopnosť, ktorá ani dnes nemá vnútornú integritu, aby prijímala zákony na znižovanie cien. Zdražovanie na Slovensku je rekordných 29% a celková inflácia je 15%, zatiaľ čo v rámci eurozóny je „len“ 8%.

Koaličný poslanec Šudík aktuálne predkladá na marcovú schôdzu národnej rady zákon o zákaze klietkového chovu na Slovensku. „Takéto populistické návrhy zo strany koaličných poslancov, napríklad pána Šudíka, ktorý zavedením zákazu klietkového chovu na Slovensku zapríčiní to, že totálne zlikvidujeme našich slovenských chovateľov, ktorí produkujú slovenské vajíčka. Na jednej strane toto, keby prešlo v národnej rade, tak jednak totálne sa zlikviduje slovenský chov, na druhej strane naši občania si budú kupovať vajíčka nie slovenské, ale zo zahraničia vo vyšších cenách,“ povedal. Zároveň pripomenul, že SMER je za ochranu zvierat a prírody, no na tieto témy treba pozerať z viacerých strán, preto poslanci strany SMER za tento návrh nezahlasujú.

Ďalej uviedol, že Slovensko je od roku 2012 krajina, ktorá má zabezpečený a zmenený klietkový chov na tzv. obohatený klietkový chov, čo je chov v klietkach, ktorý je pre sliepky lepší. V roku 2020 ministerstvo pôdohospodárstva podpísalo s chovateľmi memorandum o tom, že do roku 2030 zmenia tento klietkový chov za iný, podstieľkový alebo chov z voľného výbehu. Pokiaľ by však malo dôjsť k tejto zmene, všetko je o peniazoch. No koaličný poslanec Šudík od roku 2020, za tri roky ani jedno euro pre týchto chovateľov nevybavil, aby dokázali tieto chovy zmeniť. Taktiež pre slovenských potravinárov a poľnohospodárov bývalý minister Mičovský, ako aj súčasný Vlčan vybavili z plánu obnovy veľkú nulu.

„Tu je opäť výzva pani prezidentke, aj zostatkom vládnej koalície, že by mali spraviť všetko pre to, aby sme keď už teda nie júnový termín, ale vieme stihnúť ešte 1.7. termín predčasných volieb a tieto predčasné voľby nie sú pre politické strany, ale sú hlavne pre občanov Slovenskej republiky, aby sme sa čo najskôr dostali z toho marazmu, kde nás táto vláda dostala,“ uviedol R. Takáč.

Poslankyňa Európskeho parlamentu za stranu SMER – SSD Katarína Roth Neveďalová tiež uviedla, že tento návrh znova zoberie ľuďom viac z peňaženiek, pretože cena vajíčok u nás stále stúpa a presadením tohto zákona v parlamente stúpne oveľa viac. Navyše ich bude nedostatok, budeme ich teda dovážať z Poľska alebo Holandska. Prízvukovala, že tento návrh absolútne nereflektuje diskusiu v Európskom parlamente, tento návrh nejde z Bruselu.

„Pre nás je to vykopávanie otvorených dverí, pretože samotní hydinári na Slovensku sa zaviazali, že budú postupne prechádzať z tohto klietkového chodu na podstieľkový a na voľný výbeh. Dnes sú takéto vajíčka dostupné v hocijakej sieti na Slovensku, čiže každý, kto chce používať tento typ vajíčok, si ich vie zabezpečiť. Úplne zbytočne zabránime tým, ktorí si tie vajíčka chcú kúpiť, ale nemajú toľko peňazí, aby si ich mohli dovoliť. Týchto klietkových vajíčok máme na Slovensku viac ako 70%.“

„Z európskych peňazí hydinári na Slovensku rekonštruovali svoje farmy, zmenili si tie svoje chovy, ktoré mali, na to, aby mali všetci obohatený klietkový chov, ktorý v mnohých krajinách ešte stále nie je zavedený. Čiže u nás sa iné, ako tieto vajíčka z obohatených klietkových chovov nedajú kúpiť. My dnes im chceme, po tom, ako pred desiatimi rokmi renovovali svoje chovy, všetko si nanovo postavili, dali na to aj európske peniaze, ktoré musia byť udržiavateľne používané a musí trvať nejakú dobu, pokým tá technológia sa bude používať, tak my po desiatich rokoch chceme, aby všetko znovu zmenili, aby znova investovali a pritom vláda im žiadne peniaze na to neposkytuje,“ skonštatovala K.Roth Neveďalová.

Bude to pritom stáť okolo 70 miliónov eur, no je možnosť, aby sa napríklad z Plánu obnovy takéto prostriedky ponúkli, no nemôžeme tu pretláčať zákony, ktoré nepomôžu nikomu a doplatia na to najviac bežní ľudia. „Toto sú len populistické návrhy koaličných poslancov, ktorí chcú, aby sa niečo zmenilo. Ak chceme meniť legislatívu na Slovensku, musíme najskôr o nej diskutovať. Toto nebolo prediskutované s nikým, je tu veľmi malá skupina ľudí, ktorá si to praje a ak chceme takéto niečo zmeniť, v prvom rade musíme tých ľudí, ktorých sa to týka, pritiahnuť za jeden rokovací stôl skúsiť to vyriešiť spôsobom, aký bude pre nás všetkých dobrý,“ uzavrela K. Neveďalová.

Z TK SMERu

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality