Chov
Chov s voľným výbehom by nemal predstavovať zvýšené riziko infekcie a šírenia vírusu vtáčej chrípky
Tvrdenia o vyššom riziku výskytu vtáčej chrípky v chovoch sliepok s voľným výbehom nemajú oporu vo vedeckých dátach. Uviedlo to vo svojom stanovisku k vyjadreniam Únie hydinárov Slovenska (ÚHS) v súvislosti s výskytom vírusu H5N8 na Slovensku združenie Humánny pokrok.
Údaje poukazujú na skutočnosť
“Jasným príkladom sú údaje Európskeho úradu pre bezpečnosť potravín (EFSA) z rokov 2016 a 2017, keď sa vírus H5N8 vyskytoval vo Veľkej Británii. Tá má najvyšší podiel chovov s voľným výbehom v EÚ (viac než 55% všetkých sliepok) a rovnako aj najvyšší celkový počet sliepok vo voľných chovoch. Napriek tomu boli prvými zdrojmi nákazy vtáčej chrípky intenzívne uzavreté chovy (klietkový chov má stále 35% podiel) a z 13 celkových prípadov ani jeden nepochádzal z chovu s voľným výbehom. Záverom je, že chovy s voľným výbehom podľa dostupných dát nepredstavujú zvýšené riziko infekcie a šírenia vírusu vtáčej chrípky. Dáta naopak ukazujú, že zvýšené riziko môžu tvoriť práve intenzívne klietkové chovy, transporty živých sliepok, a zlyhanie biologickej ochrany jednotlivých prevádzok, ktoré spôsob šírenia infekcií vysvetľujú spoľahlivejšie,” povedal predseda združenia Humánny pokrok Martin Smrek.
Intenzívne chovy sliepok vytvárajú podľa Humánneho pokroku (HP) dokonalú živnú pôdu pre vznik a šírenie patogénov.
“Snaha o vytvorenie čo najväčšieho zisku z každej jednej sliepky viedla v posledných desaťročiach k rozmachu intenzívnych klietkových chovov. Pre tieto priemyselné chovy je typická vysoká koncentrácia vtákov, vysoká miera šľachtenia spôsobujúca, že sú si vtáky geneticky veľmi podobné a kŕdle homogénne, a vysoké dávky stresu, ktoré sliepkam oslabujú imunitný systém a zvyšujú riziko šírenia nákazy medzi nimi. Výsledkom je prostredie, v ktorom sa vírusy dokážu extrémne rýchlo šíriť zo sliepky na sliepku, a vďaka tisícom či desaťtisícom vtákov v každej hale, majú výborné prostredie na ďalšie množenie sa a mutácie. Intenzívne klietkové chovy sú tak pre vírusové ochorenia vtákov dokonalou živnou pôdou ako aj silným zdrojom ďalšieho šírenia nákazy,” pokračoval Smrek.
Biologická bezpečnosť
Skúsenosti podľa združenia HP taktiež hovoria, že nie je možné zabezpečiť dokonalú biologickú bezpečnosť intenzívnych chovov a väčšinu výskytov infekcií H5N8 v minulosti vykazovali práve intenzívne chovy s relatívne vysokými štandardami biologickej bezpečnosti. “Pre tento kmeň vírusu je zároveň charakteristické to, že jeho hlavným prenášačom nie je divožijúce vtáctvo či drobnochovy, a že dáta poukazujú skôr na hydinársky priemysel. Či už v podobe intenzívnych chovov, ktoré v prípade infekcie neraz svojou ventiláciou chŕlia vírus do svojho okolia a infikujú voľne žijúce vtáctvo, alebo pri živých transportoch zvierat, ktoré sa zatiaľ javia byť hlavným vektorom šírenia H5N8. Podobnú situáciu naznačujú dáta aj pri víruse H5N1, ktorý sa doposiaľ rozšíril len do 63 z 200 krajín sveta, čo naznačuje, že za jeho šírenie nezodpovedá migrujúce voľne žijúce vtáctvo, ale skôr ekonomické aktivity hydinárskeho priemyslu,” dodal Smrek.
Odpoveďou na šírenie vírusu vtáčej chrípky teda nie je podľa združenia HP zatváranie a chov sliepok v čoraz horších a horších podmienkach, v malých špinavých klietkach a ich vystavovanie zbytočnej krutosti.
Najviac iinfikujú migrujúce vtáky
“Práve naopak. Odpoveďou je odklon od intenzívnych chovov, ktoré nedokážu dosiahnuť dokonalú biologickú ochranu a ktoré vytvárajú ideálne prostredie pre šírenie a mutovanie vírusov, nie len vtáčej chrípky. Jedno z efektívnych krízových opatrení, ktoré zároveň prihliada na potreby sliepok, je využívanie takzvaných zimných záhrad či veránd. Tie sú prístavbou halového chovu, no a počas migračných období či počas výskytu infekcií, naďalej umožňujú sliepkam voľný pohyb a kontakt s okolím a denným svetlom, pričom je možné ich zároveň izolovať od voľne žijúcich vtákov strechou a pletivom, alebo priehľadnými vonkajšími stenami,” uzavrel predseda združenia.
Na Slovensku sa vtáčia chrípka, tak ako teraz, aj v minulosti vyskytovala iba u voľne žijúceho vtáctva a v drobnochovoch hydiny v domácnostiach, kde boli sliepky infikované migrujúcimi vtákmi. A keďže práve tie sú šíriteľmi vtáčej chrípky, veľmi ohrozenými sú podľa Únie hydinárov Slovenska (ÚHS) preto aj veľkochovy nosníc s voľným výbehom, ktoré v poslednom období propagujú najmä ochranári a zahraničné obchodné reťazce. „V týchto chovoch prichádza ku kontaktu s voľne žijúcim vtáctvom a vzniká tu nebezpečenstvo rozšírenia infekčných ochorení. Preto považujeme klietkové chovy nosníc za najbezpečnejšie,“ informoval v piatok na tlačovej konferencii riaditeľ ÚHS Daniel Molnár.
Zdroj: SITA/Netky Barbora Lucivjanska, celý text na netky.sk
Chov
Skot se nakazil ptačí chřipkou: Mléko je husté a zabarvené, hrozí lidem nebezpečí?
Virus u skotu způsobuje husté, sirupovité a zabarvené mléko. Vědci zjistili, že se jedná o historicky první ověřené ohnisko ptačí chřipky u přežvýkavců. Dosud chyběly jasné důkazy, zda se chřipka skutečně dokáže na skot přenést. Podle odborníků není infikované mléko rizikem pro člověka. Pasterizační proces totiž viry důkladně zničí.
Minimálně na čtyřech mléčných farmách v Texasu a Kansasu odborníci odhalili vysoce patogenní ptačí chřipku (HPAI), šířící se na zdejších krávách. Další potvrzené případy se objevují i ve státě Nové Mexiko. Jak komentoval server Science Alert, americké ministerstvo zemědělství zatím neuvedlo přesný počet postižených krav.
Pro ptáky je virus vysoce smrtelný. Podle dostupných informací dosud žádné krávy neuhynuly. Infekce ale způsobuje prudký pokles produkce mléka, sníženou chuť k jídlu a horečku. Virus napadá zejména starší skot. Veterinář a výzkumník Jim Lowe pro deník New York Times prozradil, že nakažené mléko je sirupovité, husté a zabarvené.
Podle úředníku by se mléko na trh nikdy nedostalo. „V této fázi neexistují žádné obavy o bezpečnost komerčních dodávek mléka nebo o to, že tato okolnost představuje riziko pro zdraví spotřebitelů,“ uvedlo v prohlášení ministerstvo zemědělství USA. I v případě, že by se výrobek nějakým způsobem dostal na pulty obchodů, podle odborníků by spotřebitele před virem ochránila pasterizace. (blesk.cz)
Ptačí chřipka u člověka v Texasu
Texaské ministerstvo zdravotních služeb oznámilo, že byla diagnostikována ptačí chřipka u člověka poté, co přišel do kontaktu s dojnicemi, o kterých se předpokládá, že jsou tímto virem infikovány. Texaský úředník uvedl, že se jedná o první hlášený případ vysoce patogenního kmene ptačí chřipky mezi lidmi ve státě a druhý ve Spojených státech. Američtí představitelé již dříve varovali veřejnost před rizikem nárůstu počtu případů vysoce nakažlivého viru ptačí chřipky (H5N1) šířícího se mezi mořskými savci. (tisen.tv)
Vědci z Cornell sekvenují virus HPAI
Odborníci na virologii z Cornell University sekvenují virus vysoce patogenní ptačí chřipky (HPAI), který postihl dojný skot v několika amerických státech, aby lépe pochopili, proč virus přeskočil na krávy a jak zabránit budoucím ohniskům. „Když dojde k přelití HPAI na nový druh, zejména na savce, je to vždy znepokojivé, protože virus se může adaptovat a získat schopnost přenosu mezi zvířaty,“ řekl Dr. Diego Diel, docent virologie na katedře virologie, diagnostické vědy a ředitel virologické laboratoře v Diagnostickém centru zdraví zvířat (AHDC).
Virus HPAI, který byl koncem března zjištěn u mléčného skotu, zasáhl také další savce , včetně koz, lišek, medvědů a tuleňů. 1. dubna byl hlášen první případ infekce HPAI u člověka, který pracoval s dojnicemi, u nichž se předpokládá, že jsou infikovány virem. „Budeme studovat, jak se HPAI přelila na dojnice, abychom pochopili, proč k této epidemii došlo,“ řekl Diel. „Existuje řada velmi důležitých otázek o jeho zdroji a riziku přenosu na jiná zvířata a lidi, které je třeba řešit.“
New York State Veterinary Diagnostic Laboratory podporuje AHDC státní živočišné zemědělství a podporuje zdraví zvířat a lidí testováním stovek tisíc vzorků ročně. Se svými odbornými znalostmi, pokročilými možnostmi testování a členstvím v National Animal Health Laboratory Network je AHDC vhodná pro reakci na taková ohniska. AHDC vybízí veterináře, aby zasílali vzorky od krav a jiných zvířat pro jakékoli vypuknutí onemocnění k testování.
Ptačí chřipka v USA
Americký lídr v produkci a distribuci konzumních vajec – Cal-Maine Foods – pozastavil výrobu v jednom ze svých závodů v Texasu kvůli potvrzení ptačí chřipky na farmách nosnic. Kvůli viru ptačí chřipky se ztráty v hejnech nosnic patřících společnosti Cal – Maine Foods odhadují na přibližně 1,6 milionu nosnic a 337 000 kusů slepic v chovu. Cal-Maine Foods se v současné době zaměřuje na zabezpečení výroby ve svých dalších chovech, aby minimalizoval riziko šíření choroby.
Virus ptačí chřipky byl také potvrzen u dalšího velkého producenta vajec ve Spojených státech – firmy Herbruck’s. Ohnisko bylo potvrzeno v zařízení Green Meadow v Ionia County, Michigan. Americký výrobce zavedl opatření k omezení šíření viru na jiné farmy. Podle posledních zpráv se nákaza v Ionia Country týká celkem 2 milionů kusů ptáků. Oznámila to Inspekční služba pro zdraví zvířat a rostlin (APHIS ) ministerstva zemědělství Spojených států amerických (USDA) .
Ministerstvo zemědělství Spojených států (USDA) k 3. dubnu tohoto roku uvádí, že za posledních 30 dní před datem zprávy byl virus detekován na třech komerčních farmách a v sedmi domácích hejnech. Ztráty v populaci drůbeže během tohoto období dosáhly přibližně 3,85 milionu ptáků. Američtí analytici předpovídají, že snížení hejn nosnic v Texasu by mohlo vést ke zvýšení maloobchodních cen vajec pro spotřebitele.
(kipdip.pl)
Aktuality
Změny směrnice o průmyslových emisích. Další rána pro chovatele prasat a drůbeže
Nová nařízení omezí škodlivé emise z průmyslových zařízení a velkých chovů prasat a drůbeže s cílem chránit lidské zdraví a životní prostředí – čteme v prohlášení Evropského parlamentu.
Nová nařízení podle Evropského parlamentu zavedou povinnost stanovit nejvyšší dosažitelné úrovně snížení emisí pro jimi pokrytá odvětví. Pro boj s nedostatkem vody se cíle environmentální výkonnosti stanou povinnými pro používání vody. V případě odpadu, účinnosti zdrojů, energetické účinnosti a využívání surovin budou cíle ve specifických rozmezích a v případě nových technik budou orientační.
Na koho se nové předpisy vztahují?
Podle sdělení Evropského parlamentu se změny budou týkat chovů prasat s více než 350 DPJ. Jsou z něj vyloučeny farmy, které chovají prasata extenzivně nebo ekologicky a značnou část roku venku. U drůbeže se směrnice vztahuje na farmy s nosnicemi s více než 300 DJP a na farmy s brojlery s více než 280 DJP. Pro farmy s chovem prasat i drůbeže bude limit 380 DJP.
Subjektům, které pravidla nedodrží, mohou v případě nejzávažnějších porušení hrozit pokuty ve výši nejméně 3 % ročního obratu v EU. Země EU dávají občanům postiženým nedodržením požadavků právo žádat odškodnění za újmu na zdraví. Pravidla nyní musí přijmout Rada, než budou zveřejněna v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost o 20 dní později. Členské státy budou mít 22 měsíců na to, aby se této směrnici přizpůsobily.
Co je směrnice o průmyslových emisích?
Stanoví pravidla pro prevenci a kontrolu znečištění ovzduší, vody a půdy z velkých zemědělsko-průmyslových zařízení. Tyto znečišťující látky mohou vést ke zdravotním problémům, jako je astma, bronchitida a rakovina. Směrnice rovněž upravuje produkci odpadů, využívání surovin, energetickou účinnost, hluk a prevenci nehod. Podle EP jsou tato nařízení reakcí na očekávání občanů ohledně principu „znečišťovatel platí“, urychlení zelené transformace a podpory ekologičtějších výrobních procesů.
Z pohledu chovatele:
Bartosz Czarniak, mluvčí PZHiPTCh „Polsujs“ se k věci vyjádřil na sociálních sítích:
– Nová směrnice pod hrozbou sankcí snižuje prahové hodnoty, tj. počet zvířat, kterým se farma musí přizpůsobit, aby splnila normy pro vypouštění znečištění. V případě prasat to bude zhruba tisíc prasat nebo uzavřený cyklus pro 120 prasnic. Hrozí zde velké nebezpečí v podobě nutnosti realizovat velké a složité investice, které zemědělce odradí od další živočišné výroby. Evropský komisař pro životní prostředí Virginijus Sikevcius se zavázal, že „pečlivě prozkoumá účinky“ směrnice a „v případě potřeby přijme vhodná opatření“ – zda tomu tak bude, ukáže čas – ale to je další důvod k obavám mezi zemědělci, komentoval Czarniak.
Chovatel zdůrazňuje, že v žádné jiné části světa nejsou takové požadavky jako v Evropě. Proto výše uvedený komisař otevírá dveře reciprocitě norem, „aby bylo zajištěno, že dovážené živočišné produkty nebudou více znečišťovat než ty, které se vyrábí v EU“.
(farmer.pl)
Aktuality
Může označení vajec na klecová a bezklecová ovlivnit konzumenta vajec?
Značení klecová a vejce bez klecí v obchodě s potravinami se stává tématem konverzace mezi některými společnostmi, a dokonce i generálním prokurátorem státu Michigan. Skupiny za práva zvířat, jako je Animal Justice, prosazují značení vajec z klecí a bezklecových v obchodě s potravinami. Nejen na samotných obalech od vajec, ale i na regálech.
Důvodem je to, že pokud spotřebitelé uvidí znak upozorňující na to, jak jsou nosnice ustájeny, rozhodnutí spotřebitele o nákupu bude pozitivně ovlivněno a více lidí bude kupovat vejce z bezklecových chovů oproti konvenčním.
V roce 2023 dokončil diskontní řetězec Dollar Tree první fázi svého testu prodeje vajec z bezklecových chovů, ve kterém použil v chlazené části svých 63 obchodů značení, aby pomohl spotřebitelům určit, která vejce pocházela od slepic z klecí a která z bezklecových chovů. Přestože společnost Dollar Tree neuvedla podrobnosti o tom, jak měřila výsledky pilotního projektu, potvrdila že výsledek studie byl pozitivní a na základě prodeje a zájmu zákazníků rozšíří pilotní projekt v roce 2024 na stovky dalších obchodů.
Značení v obchodech s potravinami se objevilo také v dubnu 2023, kdy generální prokurátorka státu Michigan Dana Nesselová poslala dopis generálnímu řediteli potravinářského řetězce Kroger, v němž společnost vyzvala, aby do svých obchodů přidala označení vajec z klecí a bezklecových. Dopis byl zaslán poté, co zpráva nazvaná „Cracking down on Kroger “, napsaná šéfem divize prokurátočiny kanceláře Jasonem Evansem, ukázala, že většina spotřebitelů je zmatená ohledně toho, která vejce jsou z klecí a která jsou bez klecí, jak uvádí studie společností Data for Progress. V dopise Evans tvrdí, že nakupující u Krogera jsou uváděni v omyl tak, aby kupovali více vejce od slepic chovaných v klecích, protože si myslí, že jsou z bezklecových chovů, konkrétně proto, že označení produktů jako „Farm Fresh“ a „Grade A“ jsou pro spotřebitele matoucí. V důsledku toho zpráva žádá společnost Kroger, aby do svých obchodů přidala jasné značení, které spotřebitelům pomůže pochopit, která vejce jsou bez klecí.
Po zveřejnění zprávy Nesselová dodala, že nakupující by měli mít možnost důvěřovat reklamě a že prodejci potravin by měli být transparentní ve svém marketingu. V reakci na situaci během rozhovoru pro stanici Local 4 mluvčí Krogeru uvedl: „Společnost Kroger Company of Michigan dodržuje všechny současné předpisy týkající se prodeje vaječných výrobků. Všechny vaječné produkty Kroger Family of Companies jsou jasně označeny tak, aby je zákazníci mohli snadno rozlišit.“
„V tom se musím postavit na stranu Krogera, protože má pravdu, všechna jeho vejce jsou řádně označena. To, že spotřebitel neví, co znamená označení produktu jako „třída A“, neznamená, že se Kroger mýlí. Vřele doporučuji, aby si spotřebitelé provedli vlastní průzkum všech potravin, které konzumují, nejen vajec, a rozhodli se, co bude nejlépe vyhovovat jejich potřebám.“ dodal Nesselová.
Za rok na značení nebude záležet. V lednu 2025 v Michiganu vstoupí v platnost zákon o bezklecových chovech, díky němuž budou vejce z bezklecových chovů jedinou možností, kterou si spotřebitelé budou moci koupit.
(wattagnet.com)