Connect with us
Reklama

Chov

Chov s voľným výbehom by nemal predstavovať zvýšené riziko infekcie a šírenia vírusu vtáčej chrípky

Published

on

Tvrdenia o vyššom riziku výskytu vtáčej chrípky v chovoch sliepok s voľným výbehom nemajú oporu vo vedeckých dátach. Uviedlo to vo svojom stanovisku k vyjadreniam Únie hydinárov Slovenska (ÚHS) v súvislosti s výskytom vírusu H5N8 na Slovensku združenie Humánny pokrok.

Údaje poukazujú na skutočnosť

“Jasným príkladom sú údaje Európskeho úradu pre bezpečnosť potravín (EFSA) z rokov 2016 a 2017, keď sa vírus H5N8 vyskytoval vo Veľkej Británii. Tá má najvyšší podiel chovov s voľným výbehom v EÚ (viac než 55% všetkých sliepok) a rovnako aj najvyšší celkový počet sliepok vo voľných chovoch. Napriek tomu boli prvými zdrojmi nákazy vtáčej chrípky intenzívne uzavreté chovy (klietkový chov má stále 35% podiel) a z 13 celkových prípadov ani jeden nepochádzal z chovu s voľným výbehom. Záverom je, že chovy s voľným výbehom podľa dostupných dát nepredstavujú zvýšené riziko infekcie a šírenia vírusu vtáčej chrípky. Dáta naopak ukazujú, že zvýšené riziko môžu tvoriť práve intenzívne klietkové chovy, transporty živých sliepok, a zlyhanie biologickej ochrany jednotlivých prevádzok, ktoré spôsob šírenia infekcií vysvetľujú spoľahlivejšie,” povedal predseda združenia Humánny pokrok Martin Smrek.

Intenzívne chovy sliepok vytvárajú podľa Humánneho pokroku (HP) dokonalú živnú pôdu pre vznik a šírenie patogénov.
“Snaha o vytvorenie čo najväčšieho zisku z každej jednej sliepky viedla v posledných desaťročiach k rozmachu intenzívnych klietkových chovov. Pre tieto priemyselné chovy je typická vysoká koncentrácia vtákov, vysoká miera šľachtenia spôsobujúca, že sú si vtáky geneticky veľmi podobné a kŕdle homogénne, a vysoké dávky stresu, ktoré sliepkam oslabujú imunitný systém a zvyšujú riziko šírenia nákazy medzi nimi. Výsledkom je prostredie, v ktorom sa vírusy dokážu extrémne rýchlo šíriť zo sliepky na sliepku, a vďaka tisícom či desaťtisícom vtákov v každej hale, majú výborné prostredie na ďalšie množenie sa a mutácie. Intenzívne klietkové chovy sú tak pre vírusové ochorenia vtákov dokonalou živnou pôdou ako aj silným zdrojom ďalšieho šírenia nákazy,” pokračoval Smrek. 

Biologická bezpečnosť

Skúsenosti podľa združenia HP taktiež hovoria, že nie je možné zabezpečiť dokonalú biologickú bezpečnosť intenzívnych chovov a väčšinu výskytov infekcií H5N8 v minulosti vykazovali práve intenzívne chovy s relatívne vysokými štandardami biologickej bezpečnosti. “Pre tento kmeň vírusu je zároveň charakteristické to, že jeho hlavným prenášačom nie je divožijúce vtáctvo či drobnochovy, a že dáta poukazujú skôr na hydinársky priemysel. Či už v podobe intenzívnych chovov, ktoré v prípade infekcie neraz svojou ventiláciou chŕlia vírus do svojho okolia a infikujú voľne žijúce vtáctvo, alebo pri živých transportoch zvierat, ktoré sa zatiaľ javia byť hlavným vektorom šírenia H5N8. Podobnú situáciu naznačujú dáta aj pri víruse H5N1, ktorý sa doposiaľ rozšíril len do 63 z 200 krajín sveta, čo naznačuje, že za jeho šírenie nezodpovedá migrujúce voľne žijúce vtáctvo, ale skôr ekonomické aktivity hydinárskeho priemyslu,” dodal Smrek.
Odpoveďou na šírenie vírusu vtáčej chrípky teda nie je podľa združenia HP zatváranie a chov sliepok v čoraz horších a horších podmienkach, v malých špinavých klietkach a ich vystavovanie zbytočnej krutosti.

Najviac iinfikujú migrujúce vtáky

“Práve naopak. Odpoveďou je odklon od intenzívnych chovov, ktoré nedokážu dosiahnuť dokonalú biologickú ochranu a ktoré vytvárajú ideálne prostredie pre šírenie a mutovanie vírusov, nie len vtáčej chrípky. Jedno z efektívnych krízových opatrení, ktoré zároveň prihliada na potreby sliepok, je využívanie takzvaných zimných záhrad či veránd. Tie sú prístavbou halového chovu, no a počas migračných období či počas výskytu infekcií, naďalej umožňujú sliepkam voľný pohyb a kontakt s okolím a denným svetlom, pričom je možné ich zároveň izolovať od voľne žijúcich vtákov strechou a pletivom, alebo priehľadnými vonkajšími stenami,” uzavrel predseda združenia.

Na Slovensku sa vtáčia chrípka, tak ako teraz, aj v minulosti vyskytovala iba u voľne žijúceho vtáctva a v drobnochovoch hydiny v domácnostiach, kde boli sliepky infikované migrujúcimi vtákmi. A keďže práve tie sú šíriteľmi vtáčej chrípky, veľmi ohrozenými sú podľa Únie hydinárov Slovenska (ÚHS) preto aj veľkochovy nosníc s voľným výbehom, ktoré v poslednom období propagujú najmä ochranári a zahraničné obchodné reťazce. „V týchto chovoch prichádza ku kontaktu s voľne žijúcim vtáctvom a vzniká tu nebezpečenstvo rozšírenia infekčných ochorení. Preto považujeme klietkové chovy nosníc za najbezpečnejšie,“ informoval v piatok na tlačovej konferencii riaditeľ ÚHS Daniel Molnár.

Zdroj: SITA/Netky Barbora Lucivjanska, celý text na netky.sk

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Chov

Biedronka, Aldi, či Kaufland. Které polské řetězce již stáhly vejce z klecí?

Published

on

Své závazky ohledně přechodu na pouze bezklecová vejce zatím splnily pouze 4 z 10 polských obchodních řetězců. 

Biedronka, Lidl, Aldi. Které řetězce již stáhly vejce z klecí?

Některé přední řetězce (4 z 10 největších v Polsku) již naplnily několik let před termínem očekávání spotřebitelů a splnily své závazky ohledně prodeje čerstvých vajec z bezklecových chovů. Termín ukončení prodeje je v roce 2025. Jsou to: Biedronka, Carrefour, Aldi, Kaufland  a nepomiňme i Makro, který jako první velkoobchodní řetězec plní povinnost ohledně vajec z bezkecových chovů.

Šestá mezinárodní zpráva EggTrack společnosti Compassion in World Farming ukazuje, že více a více společností přijímá globální závazky k produkci vajec bez klecí. Zpráva, která sleduje pokrok velkých potravinářských společností při plnění jejich závazků k bezklecovým vajíčkům, ukazuje, že za poslední rok učinilo globální závazky osm nových společností. Patří mezi ně například Pizza Express a Yum! Značky (značky KFC, Pizza Hut, Taco Bell).

Zpráva EggTrack zahrnovala 232 společností. 175 z nich veřejně oznámilo pokrok směrem ke svým závazkům bez klecí. Průměrná implementace bezklecových systémů u těchto společností je 79,1 % (kde 100 % znamená prodej či používání jen bezklecových vajec) . Mezi globálními společnostmi, které vykázaly data, se jejich podíl bez klecí zvýšil z průměrných 55,2 % v roce 2021 na 63,1 % v roce 2022.

Údaje o trhu ukazují, že stádo bez klecí v EU nadále roste: z 52 % v roce 2021 na 55 % v roce 2022. Nejnovější EggTrack uvádí, že ze 128 společností s evropskými závazky (buď regionálními nebo globálními) má 109 společností. Jejich dodavatelské řetězce jsou nyní v průměru z 84,4 % bez klecí.

Kolik společností v Polsku opouští vejce z klecí?

V Polsku se více než 140 společností zavázalo od roku 2025 používat jen vejce bez klecí, včetně největších řetězců supermarketů (v této zprávě jsou zahrnuty pouze některé společnosti z Polska, některé z nich podléhají mezinárodním závazkům, pro celou Evropu resp. svět). To odráží rostoucí podíl bezklecové produkce na trhu: z 19 % v roce 2021 na 23,8 % v roce 2022, což je nárůst o 4,8 %, uvádí oficiální stránka Evropské komise.

Hejno nosnic v Polsku čítá 51 milionů slepic, což je druhé největší v Evropě (po Německu), z nichž 76,2 % slepic je stále chováno v (obohacených) klecích. Z 23,8 % v bezklecových chovech je 17,8 % ve stáji, pouze 5 % ve volném výběhu a 1 % v ekologickém chovu. Na druhou stranu podle studie Biostat z roku 2022 78,5 % Poláků uvádí, že podmínky nosnic jsou pro ně při nákupu vajec velmi důležité. Polští spotřebitelé preferují nákup vajec z volného chovu (33 % respondentů) a neoznačených vajec z malých farem na venkově (22 % respondentů).

Výrobky z vajec – bez klecí?

Kromě čerstvých vajec jsou cílem přechodu stále více firem i výrobky s obsahem vajec. Biedronka informuje, že v roce 2021 již 81 % výrobků vlastní značky s obsahem vajec pochází z bezklecového chovu, Carrefour Polska zdůrazňuje, že se to týká 64 % jejich výrobků, Aldi uvádí, že toto číslo je 40,8 %. Kaufland Polska informuje, že z obavy o welfare nosnic společnost urychlila práce na sortimentu vajec používaných ve výrobě. Společnost 100% Fresh Cage-Free Eggs aktuálně pracuje na závazku, že do roku 2025 bude v recepturách zpracovaných produktů vlastní značky používat pouze vejce z alternativních způsobů chovu, kde se podíl vajec pohybuje nad 1 %.

Také Makro Polska (součást mezinárodní skupiny Metro Group), která v lednu 2022, 3 roky před oznámeným závazkem, stáhla z prodeje čerstvá klecová slepičí vejce. Makro je první velkoobchodní řetězec v Polsku, který se rozhodl udělat tento velký krok směrem k welfare nosnic. Přestože se původní závazek se týká vajec vlastní značky, Makro Polska také odstoupila od prodeje „trojek“ svých dodavatelů.

V době zveřejnění zprávy EggTrack 2022 (listopad 2022) se žádný z polských producentů vajec veřejně nezavázal k přechodu na 100% bezklecový chov.

Barbara Woźniak, zástupkyně představenstva Ferma Drobiu Woźniaka, prezidenta Ovotek, majitele značky Zdrovo, uvádí, že se společnost rozhodla investovat miliony dolarů do změny způsobu chovu z klecí na podestýlku.

„Jsme největším výrobcem vajec z podestýlky v Polsku. Tyto investice s sebou nesou obrovské náklady, které financujeme pouze z vlastních zdrojů, proto změna probíhala po etapách, ale již nyní můžeme prohlásit, že produkce vajec z podestýlky a vajec z volného chovu neustále roste. V tuto chvíli 50 procent našich vajec pochází z klecových chovů, 45 % z podestýlky a 5 procent z volného výběhu. Naším operačním plánem pro příští roky je postupné zvyšování podílu alternativního chovu – dodala.

(portalspozywczy.pl)

Continue Reading

Chov

Dánsko oficiálně zavírá klecové chovy

Published

on

Dánské ministerstvo zemědělství prohlásilo, že od začátku příštího roku (2023) zakáže producentům vajec investovat do zařízení pro klecový chov nosnic. Přesto má být v Dánsku povolena klecová produkce vajec ještě příštích 12 let, do roku 2035. Dánská vláda nebude nijak kompenzovat zemědělce kvůli zavedení nového zákona. Producenti vajec také nemohou očekávat žádnou podporu související s přizpůsobením se novým předpisům a přechodem z klecového na alternativní chovy. Loni pocházelo 13 procent vajec vyprodukovaných v Dánsku z klecových chovů. To znamená velmi velkou změnu, protože ještě v roce 2010 až 60 procent dánských vajec pocházelo od výrobců využívajících klecové systémy.

(kipdip.org.pl)

Continue Reading

Chov

Úrady nariadili pre vtáčiu chrípku zatvoriť všetku hydinu v Anglicku

Published

on

Britské úrady nariadili chovateľom v Anglicku zatvoriť od 7. novembra až do odvolania všetku hydinu a iné vtáky chované v zajatí v snahe obmedziť šírenie vtáčej chrípky. Informuje o tom TASR na základe správy agentúry AFP.

„Tento rok zápasíme s najväčšou epidémiou vtáčej chrípky v histórii. Sme svedkami prudkého rastu počtu prípadov v komerčných aj domácich chovoch po celom Anglicku,“ vyhlásila šéfka britskej veterinárnej správy Christine Middlemissová. Ako pripomína AFP, v kontinentálnej Európe už zaviedli rozsiahle obmedzenia prevozu hydiny. Vtáčia chrípka na kontinente usmrtila milióny divých vtákov, pričom úrady pristúpili k vybitiu miliónov kusov hydiny v snahe zabrániť šíreniu nákazy.

Vajcia z voľného výbehu tak z anglického trhu zmiznú, úrady však dúfajú, že k Vianociam bude dostatok moriek.
„Toto rozhodnutie sa nám neprijímalo ľahko, ale je to najlepší spôsob, ako ochrániť vaše vtáky pred touto vysokonákazlivou chorobou,“ apelovala hlavná veterinárka na chovateľov. V Británii úrady za uplynulých 12 mesiacov potvrdili 200 prípadov vtáčej chrípky. V piatok zároveň oznámili program kompenzácií pre postihnutých chovateľov.

Podľa odborníkov vtáčia chrípka nepredstavuje významné nebezpečenstvo pre ľudí a riadne tepelne upravené mäso či vajcia sú bezpečné na konzum.

(TASR)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality