Connect with us
Reklama

Chov

Odvážný holandský projekt

Published

on

Průkopnická nizozemská farma vytvořila to, co je považováno za první uhlíkově neutrální vejce na světě, ale je tento projekt víc než jen sen a mohl by fungovat ve Velké Británii? Udržitelnost je nyní ústředním prvkem většiny dodavatelů, ale jeden projekt v Nizozemsku zvýšil laťku tím, že vytvořil, jak tvrdí, první uhlíkově neutrální vejce.

Maurits Groen a Ruud Zanders, kteří společně s farmářem Stynem Claessensem a podnikatelem Olivierem Wegloopem věří, že vytvořili jedinečný koncept výroby vajec, který by se mohl ukázat jako model pro budoucí průmysl. Projekt přitahuje zájem po celém světě, ale lze to považovat za skutečný komerční koncept a můžeme v blízké budoucnosti vidět podobné iterace ve Velké Británii?

Společnost Kipster, založená ve východní části Venray ve východním Nizozemsku, kombinuje řadu nápadů. Koncept Kipsteru nevyužívá zemědělskou půdu a krmí své kuřata speciálně vyvinutým krmivem vyrobeným například ze zbytků z pekáren. Zatímco Kipster proto nemůže označit své produkty za ekologické, Groen a Zanders tvrdí, že uhlíková stopa kilogramu jeho krmiva je o 50% menší ve srovnání se standardním kuřecím krmivem, a navíc skutečnost, že jejich slepice snášejí bílá vejce znamená o dalších pět procent nižší stopu před hnědými.

Dobré životní podmínky zvířat jsou v Kipsteru v popředí, ale nejedná se o zcela otevřené prostředí. Je to spíše pokus o replikaci lesního prostředí, se dřevem, denním světlem, čerstvým vzduchem a volným prostorem, ale park je pokryt sítí pro snížení hrozby nákazy od jiných ptáků a zvířat. Praxe plynování samčích kuřat je řešena chovem samců na ekologické farmě a poté, co je v 15 až 17 týdnu utratí je jejich maso prodáno jako kohoutí hamburgery. Groen otevřeně připustil, že financování bylo největší výzvou projektu a že zajištění smlouvy se společností Lidl v Nizozemsku – která výhradně nakupuje všechna vejce a kohoutí maso – bylo klíčové pro získání bankovní půjčky. Groen zdůrazňuje, že Kipster dostává od německého diskontu za jeho vejce spravedlivou cenu.

Udržitelnost prostupuje všemi aspekty podnikání společnosti Kipster, až po modré obaly používané k prodeji vajec – jsou vyrobeny z bramborového škrobu, celulózových vláken a vody a údajně mají uhlíkovou stopu o 90% nižší než standardní verze. Mezi další inovace patří snížení emisí jemných částic na minimum pomocí technik používaných v nemocnicích, výroba vlastní energie pomocí více než tisíce solárních panelů a design farmy v souladu s přírodní krajinou.

Projekt upoutal pozornost odborníků na drůbež v celé Evropě. Colin Ferguson, předseda skupiny NFU Scotland Next Generation, byl mezi patnácti představiteli skotských podniků, kteří navštívili Kipster. Ferguson říká, že byl zasažen způsobem, jakým farma zapojila smysluplným způsobem veřejnost. „Kipster má 24 hodin puštěny kamery v chovu, což je nový způsob vzdělávání veřejnosti,“ zdůrazňuje. „Spotřebitel bude vždy kupovat levné jídlo; je ale odpovědností farmářů sdílet naše příběhy a přidávat hodnotu dodavatelskému řetězci.“

Zakladatelka projektu „venkov mládeži“ Jane Craigie dodává, že takové projekty umožňují venkovským a městským komunitám spojit se a vzájemně si porozumět. „Holanďané mají skutečnou schopnost využít sílu vyprávění příběhů a spojit se se spotřebiteli a neustále posouvají hranice, pokud jde o zemědělství a podnikání.

Poradkyně pro drůbež NFU Aimee Mahony také navštívila Kipster v rámci studijního programu pro drůbežářský průmysl a byla ohromena počtem různých zúčastněných stran zapojených do projektu, od orgánů péče o zdraví a široké veřejnosti až po samotné zkušené producenty, přičemž zdůraznila, že takové skupiny na jedné palubě od samotného počátku jsou velkou výhodou. Oceňuje také návštěvnické centrum jako klíčový aspekt zapojení a vzdělávání veřejnosti. Mahony ale poukazuje na problém neúměrně vysokých nákladů na spuštění projektu, přičemž odhaduje, že projekt bude až třikrát dražší než konvenční systém. Mahony proto pochybuje, že by takový systém mohl být ve Velké Británii úspěšný, a nemyslí si, že by byl v současné podobě komerčně životaschopný. Návštěvnické centrum představuje skvělou příležitost vzdělávat lidi a je to něco, co by si britští spotřebitelé dobře osvojili, ale není možné se dostat z problému tvrdých peněz. „Zdá se, že náklady na zřízení takové jednotky bezpochyby znemožňují replikaci takového konceptu ve Velké Británii,“ shrnuje názory britských odborníků.

Groen se však nesouhlasí. Říká, že dlouhodobá podpora Lidlu činí projekt životaschopným, a dodává, že by byl napodobovateli nadšený a že ostatní brzy zkopírují koncept Kipsteru a poodhalil, že existuje velký zájem ze zahraničí, zejména z USA, kde jsou dobré životní podmínky zvířat na programu dne. Pravděpodobně nemusí vznikat úplná replika farmy, ale její průkopnický přístup může nepochybně nabídnout ostatním příležitost vybrat nejlepší aspekty a zlepšit celkovou udržitelnost odvětví.

(poultrynews.co.uk)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Chov

Sdružení farmářů bije na poplach: chovu drůbeže v EU hrozí kolaps

Published

on

Podle Copa-Cogeca znamenají nejnovější doporučení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) o dobrých životních podmínkách brojlerů a nosnic konec pro většinu drůbežích farem v EU.

Obzvláště šokující pro asociaci je doporučení snížit množství brojlerů v konvenční produkci na maximálně 11 kg/m². V současné době je v EU povoleno až 26 brojlerů/m2 – to odpovídá přibližně 42 kg/m2. V Rakousku a Švýcarsku je povoleno 30 kg/m2, což dává kuřatům téměř o 30 procent. více místa. Pro konvenční drůbežáře to znamená nákladné investice do drůbežáren, přičemž počet zvířat by se musel snížit o 72 %. Podobná doporučení obsahuje zpráva EFSA o nosnicích. Copa-Cogeca kritizuje zprávu jako nerealistickou. Realizace takových extrémních návrhů povede k zavírání malých a středních farem, ztrátě konkurenceschopnosti a zvýšení dovozu, přičemž cena drůbežího masa v maloobchodních prodejnách raketově poroste, upozorňuje Copa-Cogeca.

Kromě toho se zpráva zaměřuje výhradně na opatření k řešení problémů týkajících se dobrých životních podmínek zvířat a zcela ignoruje současné chovatelské strategie, jejichž cílem je rovněž zlepšit dobré životní podmínky zvířat. Je třeba také uznat dosavadní práci chovatelů drůbeže, producentů a průmyslu, zdůraznil Copa-Cogeca.

(farmer.pl)

Continue Reading

Chov

Veterinári potvrdili nové ohniská vtáčej chrípky

Published

on

Veterinári potvrdili nové ohniská aviárnej influenzy (vtáčej chrípky), a to na farme Lúčny dvor v okrese Galanta, ako aj v drobnochove v Ipeľských Úľanoch v okrese Levice. Výskyt vtáčej chrípky sa zistil aj u voľne žijúceho vtáctva, u labute, v lokalite Turňa nad Bodvou v okrese Košice-okolie. Informovala o tom Štátna veterinárna a potravinová správa (ŠVPS) SR. Úradné vzorky boli podľa veterinárov potvrdené 31. januára.

Veterinárna správa spresnila, že na farme Lúčny dvor je spolu 5665 kusov hydiny (nosnice, brojlery, morky, kačice) s rýchlym priebehom nákazy a so zvýšenými úhynmi. Depopulácia (usmrtenie) bude 2. februára. Regionálna veterinárna a potravinová správa (RVPS) Galanta vydala pre ohnisko nákazy Lúčny dvor opatrenia. Vytýčila ochranné pásmo 3 kilometre (Jánovce, Pusté Úľany- Lúčny dvor) a pásmo pozorovania 10 kilometrov (Pusté Úľany, Abrahám, Pavlice, Voderady, Čataj, Slovenská Nová Ves, Igram, Veľký Grob, Nový Svet, Reca, Boldog, Senec, Kráľová pri Senci, Kostolná pri Dunaji, Tureň, Hrubý Šúr, Hrubá Borša, Hurbanova Ves, Jelka, Nový Život, Veľké Úľany, Košúty, Sládkovičovo a Malá Mača).

Druhým ohniskom podľa ŠVPS je drobnochov hrabavej hydiny u chovateľa v Ipeľských Úľanoch s 50 kusmi hydiny. „Ohnisko bolo potvrdené 31. januára, v ten istý deň bol zvyšok hydiny v ohnisku depopulovaný. Opatrenia nariadila RVPS Levice,“ doplnila veterinárna a potravinová správa. Tretím novým ohniskom je uhynutá labuť veľká z lokality Turňa nad Bodvou. Príslušné opatrenia vydala RVPS Košice-okolie.

ŠVPS pripomenula, že v dňoch 21. až 27. januára sa potvrdila vtáčia chrípka u voľne žijúcich labutí v lokalite obce Jakubov, obce Doľany a obce Budmerice. U vtákov chovaných v zajatí sa zistil výskyt nákazy u vtáctva žijúceho v Zoologickej záhrade Bratislava.

(TASR)

Continue Reading

Chov

Dobré životní podmínky slepic v kleci. Existují či ne? 

Published

on

Již několik let vedeme vášnivou diskusi o metodách chovu slepic: klec vs stáj, volný výběh a také welfare ptáků a kvalita vajec. Narativ, který tyto sociální úvahy doprovází, je však pro výrobce často škodlivý a spotřebitele zavádějící. Jaká je tedy realita?

Rozhodně je třeba souhlasit s tezí, že vybudování bezpečného a ekologicky odpovědného domova pro budoucí generace je klíčovým společenským tématem. Abychom však byli schopni vybudovat takové „zítra“, musíme se vědomě rozhodovat na základě úplných a spolehlivých znalostí, nikoli selektivních informací.

Neexistují žádné jasné důkazy o tom, že vejce od slepic chovaných v jiných chovných systémech než v klecích nebo stájích jsou pro spotřebitele cennějším zdrojem živin. Naopak – v klecových vejcích není o nic menší množství živin, makro a mikro prvků. Na pastvinách mají nosnice přístup ke krmivu bez kontroly kvality. V důsledku toho se ve vejcích mohou ukládat těžké kovy.

Ve velkých systémech je složení krmiva optimální a kontrolované, což se promítá do nejvyšší kvality a bezpečnosti produkovaných vajec. Ptáci ve volném výběhu jsou také vystaveni vyššímu riziku ptačí chřipky. Proto je obzvláště důležité dodržovat zásady biologické bezpečnosti. Řada studií a odborných vyjádření tuto skutečnost potvrzuje a příkladem mohou být studie profesora Tadeusze Trziszka, který ví o vejci vše.

 Abychom mohli spotřebiteli poskytnout kvalitní produkt, dbáme na to, aby naše stáda byla krmena krmivem nejvyšší kvality. Proto máme vlastní mísírnu krmiv. Vztah je jednoduchý – základem chuti vajíčka je krmivo, takže pokud je krmivo nekvalitní, tak i vejce. Naše společnost má řadu testů provedených akreditovanými laboratořemi, které prokazují, že nutriční hodnota vajec od slepic chovaných v klecích a podestýlkách je stejná jako nutriční hodnota vajec od slepic z volného výběhu nebo bio slepic. Výživová hodnota vejce závisí na potravě, kterou slepice konzumuje, nikoli na systému chovu. V našem případě, bez ohledu na to, jak jsou slepice chovány, dostávají stejné krmivo. Toto krmivo je vysoce kvalitní a neobsahuje žádné hormony ani antibiotika. V Polsku má takové certifikáty i řada dalších firem vyrábějících vejce. Výroba u nás podléhá řadě předpisů. Organizace produkující vejce podléhají velmi vysokým hygienickým a výrobním požadavkům a také požadavkům na dobré životní podmínky zvířat – říká Barbara Woźniak, zmocněnec představenstva Ferm Drobiu Woźniak, majitel značky Zdrovo, prezidentka společnosti Ovotek.

Mnoho spotřebitelů si neuvědomuje, že slepice v klecích jsou speciálně vyšlechtěnou druhovou linií, která je uzpůsobena pro průmyslový chov. Jsou to slepice s omezeným instinktem shánění potravy a zádumčivým instinktem. Taková slepice je dobrá, když … snáší vajíčka. Navíc jí nehrozí napadení divokou zvěří a napadení parazity – v těchto podmínkách snese pták jedno vejce denně. Musíme si pamatovat, že snáška vajec je reprodukční funkcí a když se slepice cítí ohrožena, přestane je produkovat. Pocit nebezpečí ovlivňuje počet snesených vajec.

Odkud se vzaly klecové systémy pro slepice?

Nesmíme zapomínat ani na to, že klecové systémy fungují už tři desetiletí a že je výrobcům uložila nařízení, včetně přesných pokynů, které v průběhu let schválila Evropská unie. Výrobci se musí přizpůsobit směrnicím platným v daném okamžiku a ty podléhají přirozeným změnám. Lze je ilustrovat pohledem na definici welfare zvířat – v minulosti byla definována jako nepřítomnost negativních stavů, jako jsou nemoci, hlad a žízeň. Dnes je tento jev chápán jinak – welfare zvířat nelze dosáhnout bez prožívání pozitivních stavů, a proto se jasně říká, že prostředí, ve kterém zvířata žijí, na ně významně působí.

Poptávka po potravě je vysoká a pouze intenzifikace výroby, jako je klecový chov, může tuto poptávku uspokojit. Navíc – nebo především – tato výrobní norma chrání slepici a vejce před znečištěním životního prostředí. Vysoké koncentrace dioxinů, které se vyskytují na farmách, jako je volný výběh, mají významný dopad na vývoj mozku, ale také na imunitní, endokrinní, reprodukční systém a náchylnost k rakovině.

Problém společenské diskuse spočívá v selektivitě poskytování informací a vizí o slepicích volně se pasoucích na zelených pastvinách. Když porovnáme poptávku po volném výběhu a fakt, jak slepice v takových podmínkách snáší vejce, nelze minout informaci, jak tento typ produkce vypadá.

Jak je to s ekologií zeleně, kde se tyto volné výběhy nacházejí? Příjemce, který dostává zprávy o tomto řešení, musí vědět, že mluvíme o stovkách slepic shromážděných v jedné oblasti. To znamená velmi velký rozsah znečištění související s emisemi CO2 z kuřecího trusu, a to není vše, protože bychom měli zmínit také čpavek, sirovodík a fenoly, které jsou z nich vypouštěny do atmosféry.

Oblasti, kde žijí slepice ve volném výběhu, jsou obdělávány na principu tří polí – aby byla tráva vždy zelená. Slepice trávu devastuje, proto je u velkých stád obtížné ji udržet úrodu v odpovídajícím stavu déle než jeden den.

Ke všemu je potřeba přistupovat s rozumem – máme šanci to říci z pohledu producenta, který se intenzivně věnuje oblasti diverzifikace chovatelských metod. Ve Woźniak Group již téměř deset let neustále modernizujeme naši výrobní architekturu a zavádíme alternativní hospodaření, nicméně proces související s jeho zaváděním je zatížen obtížemi. Nicméně v reakci na měnící se potřeby trhu, s vědomím nejnovějších výsledků výzkumu, jsme se rozhodli investovat miliony dolarů do změny způsobu chovu z klecí na podestýlku a volný výběh. Jsme největším výrobcem vajec z volného chovu v Polsku. Většina populace, zejména v těžkých časech vybírá produkty s ohledem na jejich příznivou cenu, přechod na alternativní výrobu je tak pro každého účastníka trhu obrovskou výzvou. Nemluvě o tom, že se od producentů očekává udržení dobrých cen. Bohužel tato výroba bude muset být přirozeně automatizována. To je dáno rozsahem poptávky a omezeními ve formě pozemků dostupných pro tyto účely. 

Důležitou roli v boji o způsob chovu budou hrát nabídky určené veganům, tedy náhražky v rostlinné formě. Toto řešení však vyžaduje i zintenzívněné podmínky pro růst plodin, což opět implikuje průmyslovou výrobu, a to má vždy své důsledky. Nemluvě o tom,  že se zatím nepodařilo najít vhodnou náhradu za vejce – říká Barbara Woźniak, zástupkyně představenstva Ferma Drobiu Woźniaka, majitele značky Zdrovo. generální ředitel společnosti Ovotek.

Diskuse o metodách chovu zůstávají živé. Je však důležité, aby rozhovor byl veden věcným způsobem a poskytoval spotřebiteli všechny potřebné informace. Trendy objevující se na trhu jsou pozitivní známkou změny společenského myšlení. Nicméně, jak shrnuje Barbara Woźniak:

Jako velkovýrobce, který ke svým zákazníkům přistupuje s plnou odpovědností, bychom si přáli, aby skončila doba mýtů kolem produkce vajec číslo 3. Aby si spotřebitelé vybírali vědomě a měli v tomto ohledu ucelené informace, nejen negativní obraz diktovaný prohlášeními, která jsou často postavena na neznalosti. Klecový chov je provozován s ohledem na welfare zvířat, není hrozbou pro životní prostředí a konečně klecový chov zaručuje mikrobiologickou nezávadnost vajec – uzavírá.

(portalspozywczy.pl)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality