Connect with us
Reklama

Chov

Odvážný holandský projekt

Published

on

Průkopnická nizozemská farma vytvořila to, co je považováno za první uhlíkově neutrální vejce na světě, ale je tento projekt víc než jen sen a mohl by fungovat ve Velké Británii? Udržitelnost je nyní ústředním prvkem většiny dodavatelů, ale jeden projekt v Nizozemsku zvýšil laťku tím, že vytvořil, jak tvrdí, první uhlíkově neutrální vejce.

Maurits Groen a Ruud Zanders, kteří společně s farmářem Stynem Claessensem a podnikatelem Olivierem Wegloopem věří, že vytvořili jedinečný koncept výroby vajec, který by se mohl ukázat jako model pro budoucí průmysl. Projekt přitahuje zájem po celém světě, ale lze to považovat za skutečný komerční koncept a můžeme v blízké budoucnosti vidět podobné iterace ve Velké Británii?

Společnost Kipster, založená ve východní části Venray ve východním Nizozemsku, kombinuje řadu nápadů. Koncept Kipsteru nevyužívá zemědělskou půdu a krmí své kuřata speciálně vyvinutým krmivem vyrobeným například ze zbytků z pekáren. Zatímco Kipster proto nemůže označit své produkty za ekologické, Groen a Zanders tvrdí, že uhlíková stopa kilogramu jeho krmiva je o 50% menší ve srovnání se standardním kuřecím krmivem, a navíc skutečnost, že jejich slepice snášejí bílá vejce znamená o dalších pět procent nižší stopu před hnědými.

Dobré životní podmínky zvířat jsou v Kipsteru v popředí, ale nejedná se o zcela otevřené prostředí. Je to spíše pokus o replikaci lesního prostředí, se dřevem, denním světlem, čerstvým vzduchem a volným prostorem, ale park je pokryt sítí pro snížení hrozby nákazy od jiných ptáků a zvířat. Praxe plynování samčích kuřat je řešena chovem samců na ekologické farmě a poté, co je v 15 až 17 týdnu utratí je jejich maso prodáno jako kohoutí hamburgery. Groen otevřeně připustil, že financování bylo největší výzvou projektu a že zajištění smlouvy se společností Lidl v Nizozemsku – která výhradně nakupuje všechna vejce a kohoutí maso – bylo klíčové pro získání bankovní půjčky. Groen zdůrazňuje, že Kipster dostává od německého diskontu za jeho vejce spravedlivou cenu.

Udržitelnost prostupuje všemi aspekty podnikání společnosti Kipster, až po modré obaly používané k prodeji vajec – jsou vyrobeny z bramborového škrobu, celulózových vláken a vody a údajně mají uhlíkovou stopu o 90% nižší než standardní verze. Mezi další inovace patří snížení emisí jemných částic na minimum pomocí technik používaných v nemocnicích, výroba vlastní energie pomocí více než tisíce solárních panelů a design farmy v souladu s přírodní krajinou.

Projekt upoutal pozornost odborníků na drůbež v celé Evropě. Colin Ferguson, předseda skupiny NFU Scotland Next Generation, byl mezi patnácti představiteli skotských podniků, kteří navštívili Kipster. Ferguson říká, že byl zasažen způsobem, jakým farma zapojila smysluplným způsobem veřejnost. „Kipster má 24 hodin puštěny kamery v chovu, což je nový způsob vzdělávání veřejnosti,“ zdůrazňuje. „Spotřebitel bude vždy kupovat levné jídlo; je ale odpovědností farmářů sdílet naše příběhy a přidávat hodnotu dodavatelskému řetězci.“

Zakladatelka projektu „venkov mládeži“ Jane Craigie dodává, že takové projekty umožňují venkovským a městským komunitám spojit se a vzájemně si porozumět. „Holanďané mají skutečnou schopnost využít sílu vyprávění příběhů a spojit se se spotřebiteli a neustále posouvají hranice, pokud jde o zemědělství a podnikání.

Poradkyně pro drůbež NFU Aimee Mahony také navštívila Kipster v rámci studijního programu pro drůbežářský průmysl a byla ohromena počtem různých zúčastněných stran zapojených do projektu, od orgánů péče o zdraví a široké veřejnosti až po samotné zkušené producenty, přičemž zdůraznila, že takové skupiny na jedné palubě od samotného počátku jsou velkou výhodou. Oceňuje také návštěvnické centrum jako klíčový aspekt zapojení a vzdělávání veřejnosti. Mahony ale poukazuje na problém neúměrně vysokých nákladů na spuštění projektu, přičemž odhaduje, že projekt bude až třikrát dražší než konvenční systém. Mahony proto pochybuje, že by takový systém mohl být ve Velké Británii úspěšný, a nemyslí si, že by byl v současné podobě komerčně životaschopný. Návštěvnické centrum představuje skvělou příležitost vzdělávat lidi a je to něco, co by si britští spotřebitelé dobře osvojili, ale není možné se dostat z problému tvrdých peněz. „Zdá se, že náklady na zřízení takové jednotky bezpochyby znemožňují replikaci takového konceptu ve Velké Británii,“ shrnuje názory britských odborníků.

Groen se však nesouhlasí. Říká, že dlouhodobá podpora Lidlu činí projekt životaschopným, a dodává, že by byl napodobovateli nadšený a že ostatní brzy zkopírují koncept Kipsteru a poodhalil, že existuje velký zájem ze zahraničí, zejména z USA, kde jsou dobré životní podmínky zvířat na programu dne. Pravděpodobně nemusí vznikat úplná replika farmy, ale její průkopnický přístup může nepochybně nabídnout ostatním příležitost vybrat nejlepší aspekty a zlepšit celkovou udržitelnost odvětví.

(poultrynews.co.uk)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Změny směrnice o průmyslových emisích. Další rána pro chovatele prasat a drůbeže

Published

on

Nová nařízení omezí škodlivé emise z průmyslových zařízení a velkých chovů prasat a drůbeže s cílem chránit lidské zdraví a životní prostředí – čteme v prohlášení Evropského parlamentu.

Nová nařízení podle Evropského parlamentu zavedou povinnost stanovit nejvyšší dosažitelné úrovně snížení emisí pro jimi pokrytá odvětví. Pro boj s nedostatkem vody se cíle environmentální výkonnosti stanou povinnými pro používání vody. V případě odpadu, účinnosti zdrojů, energetické účinnosti a využívání surovin budou cíle ve specifických rozmezích a v případě nových technik budou orientační.

Na koho se nové předpisy vztahují?

Podle sdělení Evropského parlamentu se změny budou týkat chovů prasat s více než 350 DPJ. Jsou z něj vyloučeny farmy, které chovají prasata extenzivně nebo ekologicky a značnou část roku venku. U drůbeže se směrnice vztahuje na farmy s nosnicemi s více než 300 DJP a na farmy s brojlery s více než 280 DJP.  Pro farmy s chovem prasat i drůbeže bude limit 380 DJP.

Subjektům, které pravidla nedodrží, mohou v případě nejzávažnějších porušení hrozit pokuty ve výši nejméně 3 % ročního obratu v EU. Země EU dávají občanům postiženým nedodržením požadavků právo žádat odškodnění za újmu na zdraví. Pravidla nyní musí přijmout Rada, než budou zveřejněna v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost o 20 dní později. Členské státy budou mít 22 měsíců na to, aby se této směrnici přizpůsobily.

Co je směrnice o průmyslových emisích?

Stanoví pravidla pro prevenci a kontrolu znečištění ovzduší, vody a půdy z velkých zemědělsko-průmyslových zařízení. Tyto znečišťující látky mohou vést ke zdravotním problémům, jako je astma, bronchitida a rakovina. Směrnice rovněž upravuje produkci odpadů, využívání surovin, energetickou účinnost, hluk a prevenci nehod. Podle EP jsou tato nařízení reakcí na očekávání občanů ohledně principu „znečišťovatel platí“, urychlení zelené transformace a podpory ekologičtějších výrobních procesů.

Z pohledu chovatele:

Bartosz Czarniak, mluvčí PZHiPTCh „Polsujs“ se k věci vyjádřil na sociálních sítích:

– Nová směrnice pod hrozbou sankcí snižuje prahové hodnoty, tj. počet zvířat, kterým se farma musí přizpůsobit, aby splnila normy pro vypouštění znečištění. V případě prasat to bude zhruba tisíc prasat nebo uzavřený cyklus pro 120 prasnic. Hrozí zde velké nebezpečí v podobě nutnosti realizovat velké a složité investice, které zemědělce odradí od další živočišné výroby. Evropský komisař pro životní prostředí Virginijus Sikevcius se zavázal, že „pečlivě prozkoumá účinky“ směrnice a „v případě potřeby přijme vhodná opatření“ – zda ​​tomu tak bude, ukáže čas – ale to je další důvod k obavám mezi zemědělci, komentoval Czarniak.

Chovatel zdůrazňuje, že v žádné jiné části světa nejsou takové požadavky jako v Evropě. Proto výše uvedený komisař otevírá dveře reciprocitě norem, „aby bylo zajištěno, že dovážené živočišné produkty nebudou více znečišťovat než ty, které se vyrábí v EU“.

(farmer.pl)

Continue Reading

Aktuality

Může označení vajec na klecová a bezklecová ovlivnit konzumenta vajec?

Published

on

Značení klecová a vejce bez klecí v obchodě s potravinami se stává tématem konverzace mezi některými společnostmi, a dokonce i generálním prokurátorem státu Michigan. Skupiny za práva zvířat, jako je Animal Justice, prosazují značení vajec z klecí a bezklecových v obchodě s potravinami. Nejen na samotných obalech od vajec, ale i na regálech.

Důvodem je to, že pokud spotřebitelé uvidí znak upozorňující na to, jak jsou nosnice ustájeny, rozhodnutí spotřebitele o nákupu bude pozitivně ovlivněno a více lidí bude kupovat vejce z bezklecových chovů oproti konvenčním.

V roce 2023 dokončil diskontní řetězec Dollar Tree první fázi svého testu prodeje vajec z bezklecových chovů, ve kterém použil v chlazené části svých 63 obchodů značení, aby pomohl spotřebitelům určit, která vejce pocházela od slepic z klecí a která z bezklecových chovů. Přestože společnost Dollar Tree neuvedla podrobnosti o tom, jak měřila výsledky pilotního projektu, potvrdila že výsledek studie byl pozitivní a na základě prodeje a zájmu zákazníků rozšíří pilotní projekt v roce 2024 na stovky dalších obchodů.

Značení v obchodech s potravinami se objevilo také v dubnu 2023, kdy generální prokurátorka státu Michigan Dana Nesselová poslala dopis generálnímu řediteli potravinářského řetězce Kroger, v němž společnost vyzvala, aby do svých obchodů přidala označení vajec z klecí a bezklecových. Dopis byl zaslán poté, co zpráva nazvaná „Cracking down on Kroger “, napsaná šéfem divize prokurátočiny kanceláře Jasonem Evansem, ukázala, že většina spotřebitelů je zmatená ohledně toho, která vejce jsou z klecí a která jsou bez klecí, jak uvádí studie společností Data for Progress. V dopise Evans tvrdí, že nakupující u Krogera jsou uváděni v omyl tak, aby kupovali více vejce od slepic chovaných v klecích, protože si myslí, že jsou z bezklecových chovů, konkrétně proto, že označení produktů jako „Farm Fresh“ a „Grade A“ jsou pro spotřebitele matoucí. V důsledku toho zpráva žádá společnost Kroger, aby do svých obchodů přidala jasné značení, které spotřebitelům pomůže pochopit, která vejce jsou bez klecí.

Po zveřejnění zprávy Nesselová dodala, že nakupující by měli mít možnost důvěřovat reklamě a že prodejci potravin by měli být transparentní ve svém marketingu. V reakci na situaci během rozhovoru pro stanici Local 4 mluvčí Krogeru uvedl: „Společnost Kroger Company of Michigan dodržuje všechny současné předpisy týkající se prodeje vaječných výrobků. Všechny vaječné produkty Kroger Family of Companies jsou jasně označeny tak, aby je zákazníci mohli snadno rozlišit.“

„V tom se musím postavit na stranu Krogera, protože má pravdu, všechna jeho vejce jsou řádně označena. To, že spotřebitel neví, co znamená označení produktu jako „třída A“, neznamená, že se Kroger mýlí. Vřele doporučuji, aby si spotřebitelé provedli vlastní průzkum všech potravin, které konzumují, nejen vajec, a rozhodli se, co bude nejlépe vyhovovat jejich potřebám.“ dodal Nesselová.

Za rok na značení nebude záležet. V lednu 2025 v Michiganu vstoupí v platnost zákon o bezklecových chovech, díky němuž budou vejce z bezklecových chovů jedinou možností, kterou si spotřebitelé budou moci koupit.

(wattagnet.com)

Continue Reading

Chov

Ptačí chřipka vs. vejce z klecového chovu

Published

on

Velké komerční vaječné farmy v americkém státě Kalifornie čelí mimořádně obtížné ekonomické situaci. Kvůli ptačí chřipce se drasticky snížila nabídka konzumních vajec z místní produkce. Problémem není jen nedostatek vajec v Kalifornii, ale z toho plynoucí prudké zvýšení cen. Americká média uvádějí, že virus působí v této oblasti země obrovský „zmatek“. Státní veterinární úřady vyzvaly majitele farem, aby drůbež drželi uvnitř je stájích až do června. Milionové ztráty v počtu nosnic vyvolávají velké obavy kolem uspokojení spotřebitelské poptávky po vejcích a jejich dalšího zdražování s blížícími se Velikonocemi.

Podle monitoringu prováděného polskou Národní komorou výrobců drůbeže a krmiv jsou ceny vajec v Kalifornii ohroženy nejen kvůli přímým ztrátám v počtu nosnic způsobeným virem ptačí chřipky, ale také kvůli kalifornským předpisům o welfare. Politické rozhodnutí státních orgánů pod tlakem nevládních organizací přispívá ke ztrátě potravinové bezpečnosti Kalifornie. Američtí spotřebitelé jsou v této situaci velmi poškozeni. Kalifornie se před několika lety rozhodla omezit produkci klecových vajec a zakázat dovoz produktů získaných od nosnic chovaných v tomto chovném systému. V současné epizootické situaci se ukazuje, že místní dodavatelé vajec nedokážou pokrýt poptávku ani dodávkami vajec z jiných států. Těch, které splňují přísné kalifornské předpisy o bezklecovém chovu.

– Vývoj událostí v Kalifornii znovu dokazuje, jaké mají důsledky pro spotřebitele unáhlené kroky politiků ohledně norem blahobytu. Ukazuje se, že je důležité starat se o myšlenky, které zastává skupina občanů dané země, ale nevnucovat svůj způsob myšlení zbytku společnosti. Pandemie COVID-19, období zvýšeného inflačního tlaku a další neočekávané události ovlivňující globální nabídku vajec a testují trh s vejci. Riziko ptačí chřipky je jedním z faktorů, který zdůrazňuje potřebu rozumného přístupu ke všem změnám v drůbežářském průmyslu, aby byla zajištěna potravinová bezpečnost a stabilní ceny pro spotřebitele. – poznamenává Katarzyna Gawrońska, ředitelka KIPDiP.

– Epizootické události související mimo jiné s ptačí chřipkou ukazují křehkost zásob potravin a důležitost rychlé reakce. Drůbežářský průmysl je připraven se s takovými problémy vypořádat tím, že se zaměří na zabezpečení dodavatelského řetězce a zmírnění negativních dopadů na spotřebitele. V této souvislosti je však klíčové, aby si svět zachoval rysy volného trhu ve vztahu ke globálním welfare trendům. Proto se zdá důležité, aby o osudu iniciativ pro blahobyt z dlouhodobého hlediska rozhodovali sami spotřebitelé svými rozhodnutími v obchodech. – komentuje Katarzyna Gawrońska z KIPDiP.

(kipdip.pl)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality