Connect with us
Reklama

Chov

Aké povinnosti a radosti prináša chov sliepok a čo potrebujete vedieť, než s ním začnete?

Published

on

Keď sa drobný chovateľ rozhodne začať so starostlivosťou o úžitkové zvieratá, väčšinou ide o chov sliepok. Pokiaľ nad ním rozmýšľate i vy, máte naň priestor na záhrade a aspoň trochu voľného času, odporúčame vám to skúsiť. Hydina patrí medzi vtáctvo, ktoré nie je náročné na chov a zároveň je z neho veľký úžitok pre domácnosť.

Výhody založenia si vlastného chovu sliepok

Slovensko je krajina, kde sa chovu hydiny venuje pomerne veľká časť domácností. Príčina, prečo sa ľudia rozhodnú pre vlastný chov sliepok je najmä zdravšie mäso a domáce vajíčka. Medzi výhody chovu sliepok patrí aj produkcia kvalitného slepačieho hnoja, po ktorom rastliny výborne rastú a fakt, že sliepky sa okrem rastlinnej potravy živia aj hmyzom, a tým nám pomáhajú zbaviť sa ho.

Existujú tri typy sliepok, pričom každý z nich sa chová na iné účely. Patria sem nosnice, ktoré sa využívajú predovšetkým na vajcia. Potom máme plemená špeciálne vyšľachtené na mäso. Najčastejšie sa však u drobnochovateľov vyskytuje zmiešaný typ sliepok, ktoré slúžia na produkciu vajec a aj mäsa.

Vyvážený kŕdeľ prispeje k spokojnosti všetkých jeho príslušníkov

V kŕdli sliepok sa väčšinou vyskytuje jeden kohút. Platí však pravidlo, že pomer kohútov a sliepok v kŕdli by mal byť minimálne 1:6 až 1:7. Pokiaľ máme v kŕdli menej sliepok, viac trpia kohúťou sexuálnou aktivitou. Pri sliepkach by nemal byť príliš mladý kohút, lebo sa mu nedostane od sliepok rešpektu a ony sa budú správať, ako kedy medzi nimi kohút ani nebol. Rolu kohúta na seba preberie najsilnejšia alebo najstaršia sliepka. Stáva sa, že začne kikiríkať a má tendenciu nakrývať ostatné sliepky. Taktiež sa neodporúča dávať do kŕdľa novú mladú sliepku, lebo starší členovia ju začnú tyranizovať.

Aké vlastnosti a čo má obsahovať dobrý kurín pre sliepky a výbeh okolo neho?
Už zhotovené kuríny síce bývajú pekné aj na pohľad, sú však veľmi drahé, preto vám odporúčame si kurín zhotoviť vlastnoručne. Ak si zakúpite používaný kurín, pred umiestnením sliepok doň ho vydezinfikujte. Pri stavbe kurína treba najskôr zhodnotiť, koľko sliepok budete chovať, aby mala každá z nich dostatok priestoru na život. Najvhodnejšie je, aby mohli v kuríne „hradovať“, odpočívať, znášať vajcia, odchovávať kuriatka a aby mohli vo výbehu hrabať, zbierať voľne dostupnú potravu, mali dosah na vami podávanú potravu a vodu, aby mali kde trúsiť a popoliť sa. K popoleniu je najvhodnejšie vykopať pre sliepky jamu a naplniť ju popolom. Vďaka tomuto čistiacemu procesu sa sliepky zbavujú starého tuku z peria a parazitov.

Ako väčšina zvierat, ani hydina nemá rada prievan. Navzdory tomu potrebuje dostatok kyslíka, ktorý im zabezpečíte dobrým vetraním kurína vďaka sieťovine. Tá sa postará aj o ochranu pred muchami a predátormi. Hoci svetlo je pre sliepky veľmi dôležité, v znáškových hniezdach im treba zadovážiť tmu, aby v nich mali pokoj a neboli pri znášaní vajec v strese. Výhodou hniezd na znášanie vajec je, že nemusíte hľadať znesené vajíčka po celom kuríne, len ich jednoducho vyberiete z hniezda. Prístup k nemu by mal byť bezproblémový, aby ste sliepky nestresovali vstupom do kurína. Odporúča sa vytvoriť vysunuté hniezda s vyklápacou strieškou. Jedno hniezdo stačí trom až piatim sliepkam. Pri mladých sliepkach sa často používajú plastovépodkladové vajíčka, ktoré umiestňujeme do hniezda. Sliepka si myslí, že ide o oplodnené vajíčka a sama začne klásť do hniezda vajíčka. Ako podstielku do kurína môžete použiť slamu, seno, piliny alebo hobliny. Podstielku však treba meniť aspoň raz za týždeň. Celý priestor kurína treba dezinfikovať minimálne raz do roka. Podlaha kurína sa odporúča dezinfikovať prostriedkom suchomix. Unikátnosťou sliepok je, že rady nocujú na vyvýšených miestach. Súčasťou každého kurína by mali byť bydlá. Do kurína by sa mali sliepky dostať po rebríku, lebo sliepky sú zvyknuté „hradovať“ vo výške. Vchod do kurína musí byť uzatvárateľný, aby hydinu neohrozovali iné zvieratá.

Ideálny výbeh pre jednu sliepku je 10 m². Ak nechcete mať zničenú celú záhradu a značné škody na pestovaných plodinách, postavte vašim sliepkam okolo kurína ohrádku. Pletivo okolo nej by malo mať menšie oká, aby sa do priestoru pre hydinu nedostali vrabce, hlodavce a kuny. Tieto zvieratá jedia krmivo určené pre hydinu, roznášajú choroby, jedia slepačie vajcia a dokonca môžu sliepky zadrhnúť. Počas vyhlásenia vtáčejchrípky treba hydinu chrániť pred voľne žijúcim vtáctvom, obmedziť ich výbeh a vytvoriť pre ne uzatvorenú voliéru.

Správne presvecovanie vajec vám pomôže uistiť sa, že vo vajci je zárodok, potrebný na liahnutie kuriatok

Ideálny čas na obhliadku vajec so zárodkom a liahnutie kuriatok nastáva na jar. Na to, aby ste zistili, či je vajce oplodnené môžete použiť lampu na presvecovanie vajec. Násadové vajíčka sa dajú aj kúpiť od iných chovateľov, ale pre istotu si ich nedávajte posielať poštou. Nielen že by sa mohli rozbiť, nemusia byť ani oplodnené. Radšej sa u chovateľov zastavte osobne a s lampou na presvecovanie vajec si overte výskyt zárodku vo vajciach. Keď už máte oplodnené vajíčka, po 20-21 dňovej starostlivosti o ne sa kuriatka vyliahnu. Novorodené kuriatka potrebujú dostatočné teplo, aby prežili. Ak ich necháte od narodenia pri kvočke, treba pravidelne kontrolovať teplotu v kuríne a dávať pozor na premenlivé počasie. Ak sa vonku ochladí, čo najskôr umiestnite kuriatka do odchovnej miestnosti, kde budú mať ideálne podmienky na vývin a väčšiu šancu na prežitie. V nej sa dá teplota regulovať jednoduchšie ako v kuríne a nemusíme neustále sledovať počasie. Teplota v miestnosti určenej pre kuriatka sa reguluje počas týždňových odstupov. Prvý týždeň života kuriatok by teplota mala byť 32°C, druhý týždeň 29°C, tretí týždeň 27°C, štvrtý týždeň 24°C, piaty týždeň 21°C a počas šiesteho týždňa 18°C. O prísun tepla v chovných priestoroch sa namiesto kvočky stará vyhrievacia doska alebo výhrevná lampa s infra žiarovkou.

Postarajte sa o neobmedzený prísun vody pre vašu hydinu

Dospelé sliepky vypijú asi 250ml vody denne, pričom počas horúcich letných dní spotreba vody stúpa. Neobmedzený prístup k vode je pre sliepky veľmi dôležitý, lebo aj jeden deň bez vody môže spôsobiť zastavenie znášky vajec na viac dní. Veľkosť napájačiek treba zvoliť podľa počtu hydiny v kŕdli. Kuriatkam treba merať teplotu vody, ktorá by mala mať od 20°C do 24°C. Studená voda im spôsobuje hnačku. Na ohriatie vody sa používajú vyhrievacie podložky pod napájačky, ktoré využijete aj počas zimy, aby ste zabránili zamŕzaniu vody v napájačkách. S výhodami týchto podložiek sa môžete oboznámiť aj v tomto článku.

Celý text na : achov.sk

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Chov

Sdružení farmářů bije na poplach: chovu drůbeže v EU hrozí kolaps

Published

on

Podle Copa-Cogeca znamenají nejnovější doporučení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) o dobrých životních podmínkách brojlerů a nosnic konec pro většinu drůbežích farem v EU.

Obzvláště šokující pro asociaci je doporučení snížit množství brojlerů v konvenční produkci na maximálně 11 kg/m². V současné době je v EU povoleno až 26 brojlerů/m2 – to odpovídá přibližně 42 kg/m2. V Rakousku a Švýcarsku je povoleno 30 kg/m2, což dává kuřatům téměř o 30 procent. více místa. Pro konvenční drůbežáře to znamená nákladné investice do drůbežáren, přičemž počet zvířat by se musel snížit o 72 %. Podobná doporučení obsahuje zpráva EFSA o nosnicích. Copa-Cogeca kritizuje zprávu jako nerealistickou. Realizace takových extrémních návrhů povede k zavírání malých a středních farem, ztrátě konkurenceschopnosti a zvýšení dovozu, přičemž cena drůbežího masa v maloobchodních prodejnách raketově poroste, upozorňuje Copa-Cogeca.

Kromě toho se zpráva zaměřuje výhradně na opatření k řešení problémů týkajících se dobrých životních podmínek zvířat a zcela ignoruje současné chovatelské strategie, jejichž cílem je rovněž zlepšit dobré životní podmínky zvířat. Je třeba také uznat dosavadní práci chovatelů drůbeže, producentů a průmyslu, zdůraznil Copa-Cogeca.

(farmer.pl)

Continue Reading

Chov

Veterinári potvrdili nové ohniská vtáčej chrípky

Published

on

Veterinári potvrdili nové ohniská aviárnej influenzy (vtáčej chrípky), a to na farme Lúčny dvor v okrese Galanta, ako aj v drobnochove v Ipeľských Úľanoch v okrese Levice. Výskyt vtáčej chrípky sa zistil aj u voľne žijúceho vtáctva, u labute, v lokalite Turňa nad Bodvou v okrese Košice-okolie. Informovala o tom Štátna veterinárna a potravinová správa (ŠVPS) SR. Úradné vzorky boli podľa veterinárov potvrdené 31. januára.

Veterinárna správa spresnila, že na farme Lúčny dvor je spolu 5665 kusov hydiny (nosnice, brojlery, morky, kačice) s rýchlym priebehom nákazy a so zvýšenými úhynmi. Depopulácia (usmrtenie) bude 2. februára. Regionálna veterinárna a potravinová správa (RVPS) Galanta vydala pre ohnisko nákazy Lúčny dvor opatrenia. Vytýčila ochranné pásmo 3 kilometre (Jánovce, Pusté Úľany- Lúčny dvor) a pásmo pozorovania 10 kilometrov (Pusté Úľany, Abrahám, Pavlice, Voderady, Čataj, Slovenská Nová Ves, Igram, Veľký Grob, Nový Svet, Reca, Boldog, Senec, Kráľová pri Senci, Kostolná pri Dunaji, Tureň, Hrubý Šúr, Hrubá Borša, Hurbanova Ves, Jelka, Nový Život, Veľké Úľany, Košúty, Sládkovičovo a Malá Mača).

Druhým ohniskom podľa ŠVPS je drobnochov hrabavej hydiny u chovateľa v Ipeľských Úľanoch s 50 kusmi hydiny. „Ohnisko bolo potvrdené 31. januára, v ten istý deň bol zvyšok hydiny v ohnisku depopulovaný. Opatrenia nariadila RVPS Levice,“ doplnila veterinárna a potravinová správa. Tretím novým ohniskom je uhynutá labuť veľká z lokality Turňa nad Bodvou. Príslušné opatrenia vydala RVPS Košice-okolie.

ŠVPS pripomenula, že v dňoch 21. až 27. januára sa potvrdila vtáčia chrípka u voľne žijúcich labutí v lokalite obce Jakubov, obce Doľany a obce Budmerice. U vtákov chovaných v zajatí sa zistil výskyt nákazy u vtáctva žijúceho v Zoologickej záhrade Bratislava.

(TASR)

Continue Reading

Chov

Dobré životní podmínky slepic v kleci. Existují či ne? 

Published

on

Již několik let vedeme vášnivou diskusi o metodách chovu slepic: klec vs stáj, volný výběh a také welfare ptáků a kvalita vajec. Narativ, který tyto sociální úvahy doprovází, je však pro výrobce často škodlivý a spotřebitele zavádějící. Jaká je tedy realita?

Rozhodně je třeba souhlasit s tezí, že vybudování bezpečného a ekologicky odpovědného domova pro budoucí generace je klíčovým společenským tématem. Abychom však byli schopni vybudovat takové „zítra“, musíme se vědomě rozhodovat na základě úplných a spolehlivých znalostí, nikoli selektivních informací.

Neexistují žádné jasné důkazy o tom, že vejce od slepic chovaných v jiných chovných systémech než v klecích nebo stájích jsou pro spotřebitele cennějším zdrojem živin. Naopak – v klecových vejcích není o nic menší množství živin, makro a mikro prvků. Na pastvinách mají nosnice přístup ke krmivu bez kontroly kvality. V důsledku toho se ve vejcích mohou ukládat těžké kovy.

Ve velkých systémech je složení krmiva optimální a kontrolované, což se promítá do nejvyšší kvality a bezpečnosti produkovaných vajec. Ptáci ve volném výběhu jsou také vystaveni vyššímu riziku ptačí chřipky. Proto je obzvláště důležité dodržovat zásady biologické bezpečnosti. Řada studií a odborných vyjádření tuto skutečnost potvrzuje a příkladem mohou být studie profesora Tadeusze Trziszka, který ví o vejci vše.

 Abychom mohli spotřebiteli poskytnout kvalitní produkt, dbáme na to, aby naše stáda byla krmena krmivem nejvyšší kvality. Proto máme vlastní mísírnu krmiv. Vztah je jednoduchý – základem chuti vajíčka je krmivo, takže pokud je krmivo nekvalitní, tak i vejce. Naše společnost má řadu testů provedených akreditovanými laboratořemi, které prokazují, že nutriční hodnota vajec od slepic chovaných v klecích a podestýlkách je stejná jako nutriční hodnota vajec od slepic z volného výběhu nebo bio slepic. Výživová hodnota vejce závisí na potravě, kterou slepice konzumuje, nikoli na systému chovu. V našem případě, bez ohledu na to, jak jsou slepice chovány, dostávají stejné krmivo. Toto krmivo je vysoce kvalitní a neobsahuje žádné hormony ani antibiotika. V Polsku má takové certifikáty i řada dalších firem vyrábějících vejce. Výroba u nás podléhá řadě předpisů. Organizace produkující vejce podléhají velmi vysokým hygienickým a výrobním požadavkům a také požadavkům na dobré životní podmínky zvířat – říká Barbara Woźniak, zmocněnec představenstva Ferm Drobiu Woźniak, majitel značky Zdrovo, prezidentka společnosti Ovotek.

Mnoho spotřebitelů si neuvědomuje, že slepice v klecích jsou speciálně vyšlechtěnou druhovou linií, která je uzpůsobena pro průmyslový chov. Jsou to slepice s omezeným instinktem shánění potravy a zádumčivým instinktem. Taková slepice je dobrá, když … snáší vajíčka. Navíc jí nehrozí napadení divokou zvěří a napadení parazity – v těchto podmínkách snese pták jedno vejce denně. Musíme si pamatovat, že snáška vajec je reprodukční funkcí a když se slepice cítí ohrožena, přestane je produkovat. Pocit nebezpečí ovlivňuje počet snesených vajec.

Odkud se vzaly klecové systémy pro slepice?

Nesmíme zapomínat ani na to, že klecové systémy fungují už tři desetiletí a že je výrobcům uložila nařízení, včetně přesných pokynů, které v průběhu let schválila Evropská unie. Výrobci se musí přizpůsobit směrnicím platným v daném okamžiku a ty podléhají přirozeným změnám. Lze je ilustrovat pohledem na definici welfare zvířat – v minulosti byla definována jako nepřítomnost negativních stavů, jako jsou nemoci, hlad a žízeň. Dnes je tento jev chápán jinak – welfare zvířat nelze dosáhnout bez prožívání pozitivních stavů, a proto se jasně říká, že prostředí, ve kterém zvířata žijí, na ně významně působí.

Poptávka po potravě je vysoká a pouze intenzifikace výroby, jako je klecový chov, může tuto poptávku uspokojit. Navíc – nebo především – tato výrobní norma chrání slepici a vejce před znečištěním životního prostředí. Vysoké koncentrace dioxinů, které se vyskytují na farmách, jako je volný výběh, mají významný dopad na vývoj mozku, ale také na imunitní, endokrinní, reprodukční systém a náchylnost k rakovině.

Problém společenské diskuse spočívá v selektivitě poskytování informací a vizí o slepicích volně se pasoucích na zelených pastvinách. Když porovnáme poptávku po volném výběhu a fakt, jak slepice v takových podmínkách snáší vejce, nelze minout informaci, jak tento typ produkce vypadá.

Jak je to s ekologií zeleně, kde se tyto volné výběhy nacházejí? Příjemce, který dostává zprávy o tomto řešení, musí vědět, že mluvíme o stovkách slepic shromážděných v jedné oblasti. To znamená velmi velký rozsah znečištění související s emisemi CO2 z kuřecího trusu, a to není vše, protože bychom měli zmínit také čpavek, sirovodík a fenoly, které jsou z nich vypouštěny do atmosféry.

Oblasti, kde žijí slepice ve volném výběhu, jsou obdělávány na principu tří polí – aby byla tráva vždy zelená. Slepice trávu devastuje, proto je u velkých stád obtížné ji udržet úrodu v odpovídajícím stavu déle než jeden den.

Ke všemu je potřeba přistupovat s rozumem – máme šanci to říci z pohledu producenta, který se intenzivně věnuje oblasti diverzifikace chovatelských metod. Ve Woźniak Group již téměř deset let neustále modernizujeme naši výrobní architekturu a zavádíme alternativní hospodaření, nicméně proces související s jeho zaváděním je zatížen obtížemi. Nicméně v reakci na měnící se potřeby trhu, s vědomím nejnovějších výsledků výzkumu, jsme se rozhodli investovat miliony dolarů do změny způsobu chovu z klecí na podestýlku a volný výběh. Jsme největším výrobcem vajec z volného chovu v Polsku. Většina populace, zejména v těžkých časech vybírá produkty s ohledem na jejich příznivou cenu, přechod na alternativní výrobu je tak pro každého účastníka trhu obrovskou výzvou. Nemluvě o tom, že se od producentů očekává udržení dobrých cen. Bohužel tato výroba bude muset být přirozeně automatizována. To je dáno rozsahem poptávky a omezeními ve formě pozemků dostupných pro tyto účely. 

Důležitou roli v boji o způsob chovu budou hrát nabídky určené veganům, tedy náhražky v rostlinné formě. Toto řešení však vyžaduje i zintenzívněné podmínky pro růst plodin, což opět implikuje průmyslovou výrobu, a to má vždy své důsledky. Nemluvě o tom,  že se zatím nepodařilo najít vhodnou náhradu za vejce – říká Barbara Woźniak, zástupkyně představenstva Ferma Drobiu Woźniaka, majitele značky Zdrovo. generální ředitel společnosti Ovotek.

Diskuse o metodách chovu zůstávají živé. Je však důležité, aby rozhovor byl veden věcným způsobem a poskytoval spotřebiteli všechny potřebné informace. Trendy objevující se na trhu jsou pozitivní známkou změny společenského myšlení. Nicméně, jak shrnuje Barbara Woźniak:

Jako velkovýrobce, který ke svým zákazníkům přistupuje s plnou odpovědností, bychom si přáli, aby skončila doba mýtů kolem produkce vajec číslo 3. Aby si spotřebitelé vybírali vědomě a měli v tomto ohledu ucelené informace, nejen negativní obraz diktovaný prohlášeními, která jsou často postavena na neznalosti. Klecový chov je provozován s ohledem na welfare zvířat, není hrozbou pro životní prostředí a konečně klecový chov zaručuje mikrobiologickou nezávadnost vajec – uzavírá.

(portalspozywczy.pl)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality