Pokud jde o slepice bez klecí a slepice v klecích při produkci vajec, „bitva již byla vybojována“.

Generální ředitel patnáctého největšího producenta vajec v Americe vystupuje proti zákonu o ukončení zemědělského obchodu (EATS) s tím, že „vyvolává významné otřesy na trhu“. Zákon EATS, navržený senátorem Rogerem Marshallem, R-Kansas, a Ashley Hinsonem, R-Iowa, zpochybňuje ústavnost zákonů, jako je kalifornský návrh 12, který povoluje pouze prodej vepřového masa z farem, které nepoužívají březích klecí a vajec z farem, které používají pouze bezklecový snáškový systém.

Zastánci této legislativy říkají, že bez zákona EATS mohou státy jako Kalifornie nařídit metody zemědělské výroby i v jiných státech, což je porušení obchodní klauzule americké ústavy. Zákon EATS má podporu různých skupin, jako jsou National Egg Farmers, National Pork Producers Association, American Farm Bureau Federation a National Cattlemen’s Beef Association.

Má ale i své odpůrce, včetně skupiny nazvané Competitive Markets Action. Tisková zpráva této skupiny zdůraznila komentáře Marka Saudera, generálního ředitele Sauder’s Eggs.

V současné době je asi polovina vajec produkovaných Sauder’s bez klecí. Sauder’s Eggs se sídlem v Lititz v Pensylvánii a její partneři z farem již značně investovali do systémů produkce vajec bez klecí a převedli významné procento své produkce na bezklecové. Společnost také spolupracovala s koncovými spotřebiteli, aby zařízení upgradovala na standardy kompatibilní s návrhem 12 a podobnými zákony.

Přesněji řečeno, Sauder tvrdí, že společnost koupila komplex za 1 milion dolarů, kde byly všechny slepice chovány v klecích a přestavěla polovinu klecí na bezklecový chov. Tento proces trval několik let a stál asi 15 milionů $. „Pro mě to vytváří značné otřesy na trhu. Aby se opět měnilo něco, kvůli čemuž jsme přijali závazky. To není přínosné.“ řekl Sauder. U skupiny spolupracujících farmářů, kteří chovají nosnice odhadl Sauder náklady na dodatečné vybavení pro chovy bez klecí na 75 až 100 milionů dolarů. „Do tohoto procesu jsme investovali značný kapitál. Podle mého názoru byla bitva již vybojována… Nyní se ji pokoušíme znovu rozpoutat.“ říká. „Mým cílem je poskytnout produkt, který je na trhu žádaný.“

Sauder’s Eggs měla během minulého roku hejno 6,42 milionu slepic, což z ní činí 15. největšího producenta vajec v USA. Má své chovy v Pensylvánii, Marylandu a Ohiu.

(wattagnet.com)

Veterinář Podlaského vojvodství Andrzej Czerniawski v pondělí apeloval na komerční chovatele slepic a krůt v regionu, aby se hlásili veterinářům kvůli zavedení povinnosti očkovat drůbež proti newcastleské chorobě. V souvislosti s červencovým potvrzením čtyř ohnisek tohoto virového onemocnění, které nebylo v Polsku zaznamenáno již 49 let, vydalo dne 10. srpna Podlaské vojvodství na žádost zemského veterinárního lékaře nařízení o povinnosti vakcinovat chovné slepice, krůty a kuřata. Očkování již začalo.

Czerniawski v pondělí na tiskové konferenci oznámil, že se očkování bude týkat asi 200 hejn a celkem asi 1,2 milionu kusů drůbeže – kuřat a krůt v komerčních chovech, protože pro tyto druhy existují vakcíny proti newcastleské chorobě. „Apeluji na chovatele, aby se obrátili na veterináře, kteří se zabývají léčbou a prevencí nemocí drůbeže a ti budou vybírat vhodné přípravky – na trhu je jich několik.“ – řekl Czerniawski.

Andrzej Czerniawski zdůraznil, že veterinární služby se starají o imunizaci drůbeže, protože virus způsobující newcastleskou chorobu je velmi virulentní. „Virus přetrvává ve zmrazených mrtvolách asi 300 dní, v peří, v kurníku 255 dní, v lednici 538 dní.“ – poznamenal. Tvrdil také, že vakcíny jsou účinné.

K imunizaci drůbeže

Chceme imunizovat drůbež také tak, aby tyto vakcinace prováděly i násadové závody, kde se mláďata líhnou, kde vejce musí pocházet z reprodukčních hejn, která jsou také pročkována, čili uzavřeme kruh, aby se virus později nedostal do chovu – řekl Czerniawski. Uvedl také, že krajský veterinář v Białystoku zatím provedl 815 kontrol v nekomerčních chovech a 27 v komerčních chovech v dříve určeném ochranném pásmu v souvislosti s nákazou. Doufáme, že po 30 dnech od finální dezinfekce – tedy zhruba v polovině srpna – všechny tyto oblasti udržíme a vrátíme se k normálu – dodal Andrzej Czerniawski.

Bohdan Paszkowski připomněl, že poslední případ onemocnění se stal 21. července. „Aktivity veterinárních služeb a dalších úřadů či místních samospráv přinášejí výsledky. Žádná další ohniska nebyla ze strany veterinární služby nalezena.“ – řekl vojvoda. Paszkowski dodal, že virus se může v regionu stále vyskytovat „v různých prostředích“, a proto je očkování nezbytné. Připomněl, že povinnost se týká celého kraje, tedy i těch majitelů drůbeže, kteří chtějí do svých hejn zavést do chovu nová zvířata – tato zvířata musí být z očkovaných chovů a vejce, ze kterých má být drůbež k chovu získána, musí být z očkovaných jednotek.

„Doufám, že díky této akci a akcím veterinárních služeb nedojde k dalším ohniskům“ řekl vojvoda, ale zdůraznil, že je třeba zachovat ostražitost – mnoho chovatelů běžně očkuje stáda – ale nyní jsou povinni eliminovat výskyt viru.

(farmer.pl)

Státní veterinární správa (SVS) se v tomto týdnu účastnila jednání se Státním zdravotním ústavem a Ministerstvem zdravotnictví. Tématem byla současná situace spojená s výskytem ptačí chřipky v České republice a Evropě. Debata se hlavně věnovala případům přenosu ptačí chřipky na savce v několika evropských státech. Dalším tématem jednání byly letošní výjimečné výskyty ptačí chřipky u volně žijících ptáků.

Ptačí chřipka se v druhé polovině června objevila v Polsku u koček a dalších savců. Testovalo se na osm desítek vzorků, převážně koček. Jako pozitivní vyšlo 37 vzorků (35 koček, karakal a pes). Úmrtnost u koček je poměrně vysoká, činí 42 % a při započtení euthanasie téměř 58 %. Případy byly geneticky blízce příbuzné a patří do genotypu CH (za posledních pět měsíců byl tento genotyp identifikován jen u dvou případů u ptáků.

O měsíc později se ve Finsku nákaza přenesla na polární lišky a další savce. Nejprve byla potvrzena u tří polárních lišek a následně se při cíleném odběru infekce prokázala i v okolních farmách. Klinicky se infekce projevovala násobným nárůstem úmrtnosti lišek. Celkem bylo postupně diagnostikováno 20 farem kožešinových zvířat infikovaných ptačí chřipkou. Všechny vzorky patří do genotypu BB, který byl nalezen také u racků po celé Evropě. Na místě bylo nutné učinit veterinární opatření – utracení nemocných kusů a jejich likvidace (nebyly utráceny celé chovy), vytyčení kontrolních zón kolem infikovaných farem, zlepšení biologické bezpečnosti a pokus o likvidaci volně žijících ptáků v okolí farem lovem. V průběhu léta postupně hlásily případy vysoce patogenní ptačí chřipky u mrtvých lišek ve Švédsku, Norsku a také Lotyšsku. Také u volně žijících ptáků lze považovat letošní vlnu ptačí chřipky za výjimečnou. Ze srovnání situace v červenci 2022 a 2023 vyplývá, že v roce 2022 byly případy především na pobřeží Atlantického oceánu, zatímco v roce 2023 se ve stejném období případy vyskytovaly po celé Evropě. Celkem bylo letos v Evropě zaznamenáno více než 3 000 případů ptačí chřipky u volně žijících ptáků. V 188 případech byla ptačí chřipka zjištěna u racků.

„Při srovnávání současné nákazové situace s loňským rokem, je evidentní, že letošní vlna nákazy je silnější. Za letošek v ČR SVS eviduje 25 případů ptačí chřipky u volně žijících ptáků, zatímco loni se objevily pouze dva případy. V případě nálezu hromadného úhynu divokých ptáků SVS doporučuje s uhynulými ptáky nemanipulovat a tuto skutečnost neprodleně nahlásit místně příslušné krajské veterinární správě,“ uvedl ředitel veterinární sekce Petr Šatrán, který se zmíněného jednání za SVS účastnil.

Podobné abnormální hromadné úhyny racků jako v ČR hlásily další státy např. Francie, Belgie, Nizozemsko a Itálie. Viry vysoce patogenní ptačí chřipky způsobily v EU nárůst případů u volně žijících ptáků, zejména u racků.

(SVS ČR)