Aktuality
Američtí spotřebitelé stále jedí vejce, bez ohledu na cenu

Ukázalo se, že vejce jsou nedílnou součástí jídelníčku amerických spotřebitelů, a to i za historicky vysoké ceny. Navzdory vysokým cenám vajec a nižší nabídce, spotřebitelé v roce 2022 nakoupili téměř stejný počet vajec jako v roce 2021.
V roce 2022 bylo za prvních 11 měsíců tohoto roku spotřebováno v průměru 177,5 vajec na osobu, ve srovnání s ročním průměrem 183,5 kusů v roce 2021. Ekonomická služba amerického ministerstva zemědělství (USDA ERS) předpokládá ve spotřebě za rok 2022 pokles pouze o 2,8 vajec/osoba ve srovnání s rokem 2021. Ceny vajec v USA zůstaly po většinu roku 2022 na zvýšených úrovních kvůli vypuknutí vysoce patogenní ptačí chřipky (HPAI). Navíc zvýšení cen konvenčních vajec pozitivně ovlivnilo poptávku po vejcích alternativních.
Podle Cal-Maine Foods‘ konvenční ceny vajec převyšovaly ceny alternativních vajec ve všech s výjimkou prvního čtvrtletí roku 2022. Bylo to však abnormální. Poptávka po alternativních byla také podpořena nařízeními o bezklecovém ustájení v Kalifornii a Massachusetts, které byly zavedeny 1. ledna 2022.
I když si průmysl není zcela jistý, kdy vypuknutí ptačí chřipky odezní, producenti pracují na co nejrychlejší repopulaci hejn. Jeden z odborníků, Dr. Thomas Elam, prezident poradenské společnosti FarmEconLLC věří, že virus potrvá minimálně do února 2023. Obává se však, že epidemie může pokračovat až do konce roku, protože volně žijící ptáci migrují opět na sever.
(wattagnet.com)
Aktuality
Výzkum zdůrazňuje, že ptačí chřipku šíří také lidé

Profesor Thomas Mettenleiter, vedoucí Institutu Friedricha Loefflera pro výzkum zvířat v Německu, právě dokončil koordinaci projektu DELTA-FLU financovaného EU, jehož cílem bylo určit klíčové virové, hostitelské a environmentální faktory, které určují dynamiku ptačí chřipky.
Výzkum ukázal, že nové případy ptačí chřipky jsou často výsledkem lidské činnosti a nikoli přímou infekcí od volně žijících ptáků. Podle výsledků pětileté celoevropské studie si lidé virus do prostor přenášejí na kontaminovaných botách, oděvech, strojích, krmivu pro zvířata a podestýlce.
„Při manipulaci s drůbeží je třeba dbát větší opatrnosti a je třeba zpřísnit opatření biologické bezpečnosti,“ řekl Mettenleiter. Jako výstup studie navrhl výzkumný tým směrnice pro vyšší hygienické standardy pro personál pracující s hejny v uzamčení. Doufáme, že tyto pokyny budou přijaty v celé Evropě.
(poultryworld.net)
Aktuality
12 zemí EU kritizuje ukrajinský obilný kompromis

Ministři zemědělství z 12 zemí EU vyjádřili vážné znepokojení nad nedávným kompromisem dosaženým Bruselem a pěti zeměmi, včetně Polska a Slovenska, o omezení dovozu ukrajinských zemědělských produktů, uvádí Politico.eu. Kompromis EU o dovozu z Ukrajiny znepokojuje další země EU
Polsko, Maďarsko, Slovensko a Bulharsko na konci dubna zakázaly dovoz obilovin (pšenice, kukuřice, řepky a slunečnice) z válkou zmítané země. Evropská komise reagovala návrhem poskytnout zemědělcům z těchto zemí a Rumunsku pomoc ve výši 100 milionů eur a také dočasným zákazem dovozu obilovin z Ukrajiny do těchto zemí, s výjimkou tranzitu do jiných zemí. Omezení vstoupilo v platnost 2. května a potrvá do 5. června 2023.
Komise poznamenala, že tato „mimořádná a dočasná preventivní opatření“ jsou nezbytná kvůli přeplněným skladům a potížím vyplývajícím ze stávajících vážných logistických překážek, kterým těchto pět zemí čelí.
12 zemí EU vyzývá EK, aby vysvětlila pozastavení dovozu ukrajinského obilí do pěti zemí EU
V obsáhle formulovaném dopise zaslaném Evropské komisi, který vidělo bruselské Politico, 12 ministrů zemědělství ze zbytku EU uvedlo, že dohoda „podkopává integritu vnitřního trhu EU“. Ministři Francie, Německa, Nizozemska, Irska, Řecka, Rakouska, Belgie, Chorvatska, Lucemburska, Estonska, Dánska a Slovinska vyzvali k urychlenému „vyjasnění“ dohody, které Komise dosáhla „bez konzultace s členskými státy“.
Jejich obavy se soustředí na to, jak dohoda souvisí s „principy a fungováním“ vnitřního trhu EU a se závazky EU vůči Ukrajině a asociační dohodou Kyjeva. Dopis vyzývá k dalším diskusím se zeměmi s cílem objasnit, jak a proč bylo zemědělcům přiděleno 100 milionů EUR. „Vyzýváme Komisi, aby se vrátila k transparentnímu postupu v souladu se zavedenými pravidly v rámci fungování EU a jejích členských států,“ stojí v dopise.
Pomoc Ukrajině – dvojí metr Polska?
Několik ministrů zemědělství EU kritizovalo jednostranné zákazy zavedené Polskem a dalšími zeměmi na ukrajinský dovoz minulý měsíc, podle Politico. Antti Kurvinen z Finska na ministerské schůzce v Lucemburku 25. dubna řekl, že omezení „poškozují“ jednotné úsilí bloku pomoci Ukrajině.
Marc Fesneau z Francie obvinil mj. Polsko za dvojí metr při podpoře svého východního souseda. „Nemůžete vyzývat k solidaritě a zároveň činit jednostranná rozhodnutí,“ řekl. Dopis z tohoto týdne je vnímán jako další signál, že zbytek EU už má Polska dost.
(portalspozywczy.pl)
Aktuality
EK a Polsko se dohodly kolem blokády dovozu z Ukrajiny

Evropská komise rozhodla o zákazu dovozu pšenice, kukuřice, řepky, slunečnicových semen a slunečnicového oleje do 5 „frontových“ zemí a Polsko s těmito podmínkami souhlasilo, i když připomeňme, že i země požádala o zákaz dovozu několik dalších produktů. Tranzit ukrajinského zboží bude pokračovat, kupř. přes území Polska. Předmětný zákaz bude platit do 5. června letošního roku.
Ano – nutno říci nahlas – polské vládě, která konečně po mnoha měsících ignorace začala naslouchat výzvám polských farmářů – se to podařilo. Stalo se něco, co bylo dříve vzhledem k současné geopolitické situaci nemyslitelné.
Nebýt silné opozice polské vlády (vedoucí skupinu tzv. 5 „frontových“ zemí) a zavedením embarga na hranici s Ukrajinou, kdy polský nápad pak převzaly i další země sousedící s Ukrajinou – Evropská komise by stále tvrdila, že s nadměrným dovozem není problém.
Po dvou týdnech intenzivních jednání – EK rozhodla zavést zákaz dovozu pšenice, kukuřice, řepky, slunečnicových semen a slunečnicového oleje do 5 „frontových“ zemí, tedy Polska, Slovenska, Maďarska, Rumunsko, Bulharsko a Polsko s těmito podmínkami souhlasily, i když připomeňme, že Polsko požádalo o zákaz dovozu i několika dalších produktů. Tranzit ukrajinského zboží bude pokračovat, kupř. přes území Polska.
Podmínkou realizace tohoto rozhodnutí je, že Polsko (a další čtyři) odstoupí od jednostranného rozhodnutí o zákazu dovozu ukrajinských zemědělských produktů, přijatého bez souhlasu EU.
Předmětný zákaz bude platit do 5. června letošního roku. A co dál?
„Myslím, že tento zákaz bude pravděpodobně prodloužen do konce roku.“ řekl eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski.
Hlavními příjemci obilí z Ukrajiny jsou podle něj Španělsko, Nizozemsko a Itálie. Redakce farmer.pl se pana komisaře zeptala, zda se nebojí, že produkty, jejichž dovoz do pěti zemí v první linii je zakázán, tam budou stále reexportovány?
„Existuje takové riziko. Samozřejmě, že je. Ale nemyslím si, že se tento postup vyplatí.“ řekl Janusz Wojciechowski.
A co ostatní zboží, které bylo na seznamu?
Předmětem diskuse mezi Evropskou komisí a ostatními členskými státy ohledně zákazu dovozu byly (kromě pěti výše uvedených) i další produkty, jako je med, ovoce a zelenina, drůbeží maso, vejce a mléko. Co s nimi?
„Existuje prohlášení Komise, že všechny ostatní produkty, kromě pěti nejcitlivějších, budou analyzovány a je možné uplatnit bezpečnostní doložku obsaženou v nařízení o liberalizaci obchodu s Ukrajinou a ověřovací postup bude zkrácen z 6 na 3 měsíce.“ řekl komisař Wojciechowski.
Kdy budou moci polští zemědělci využít dodatečnou částku podpory z EU?
Připomeňme, že EK souhlasila s vyčleněním dalších 100 milionů EUR z krizové rezervy (pomoc z této rezervy byla uvolněna již potřetí v řadě) na podporu zemědělců v zemích první linie. Kdy budou moci polští zemědělci využít této podpory?
„Z tohoto fondu Polsko obdrží 40 milionů EUR s možností dvojího spolufinancování této částky z národních fondů, tj. celkem 120 milionů EUR. Myslím si, že v nadcházejících dnech budou v této věci přijata konečná rozhodnutí a jejich další realizace a distribuce je věcí Polska.“ řekl Janusz Wojciechowski.
Na dotaz novinářů, zda by komisař EU pro zemědělství neměl v souvislosti s celou touto krizovou situací související s dovozem z Ukrajiny odstoupit a proč nebyl takový zákaz zaveden mnohem dříve, Janusz Wojciechowski uvedl:
„To je špatné myšlení. Tato krize byla nevyhnutelná, protože je výsledkem války. EU nemohla preventivně zasáhnout. Opatření EU je možné, pokud se skutečně potvrdí vážné narušení trhu. Připomínám, že volný trh a nezasahovat do volného trhu co nejdéle je hlavní zásadou EU. První žádost místopředsedy vlády Henryka Kowalczyka z prosince 2022 jsem vzal velmi vážně. Tehdy začaly akce k aktivaci krizové rezervy. (…) Věřím, že jsem reagoval všemi možnými nástroji, které jsem měl k dispozici a které na mně závisely, a reagoval jsem včas. V důsledku toho již polští zemědělci obdrželi pomoc ve výši více než 5 miliard PLN.“
Během konference podrobně diskutoval o všech formách dosavadní pomoci, včetně: pro polské zemědělce a dodal:
„Čelil jsem třem výhradám. Proč jsem podpořil liberalizaci obchodu s Ukrajinou? Politický a ekonomický raison d’état to vyžadoval. Díky této liberalizaci má Polsko vynikající výchozí pozici pro budoucí rekonstrukci Ukrajiny. Druhá věc – proč nebyla záloha. Legálně lze zálohy ukládat pouze na zboží, které podléhá clu a u obilí, které clu nepodléhalo, jsme takovou situaci prostě neměli. (…) Nebylo možné uložit ze strany EU povinnost dohlížet na přepravu.“
Z toho, co se zatím v tématu ukrajinského dovozu událo, je podle komisaře závěr: „Musíme trh bedlivě sledovat a reagovat na to, co se na něm děje. Chtěl bych zdůraznit, že ochrana hranic a kontrola dovozu jsou stále úkoly členských států,“ dodal Janusz Wojciechowski.
(farmer.pl)