Connect with us
Reklama

Aktuality

ČEŠTÍ CHOVATELÉ DRŮBEŽE ZARUČUJÍ KVALITU A BEZPEČNOST MASA A VAJEC

Published

on

Nejasností kolem kvality polských potravin přibývá. Nyní se mluví o přimíchávání technického oleje do krmiv pro drůbež. Proti podobným praktikám se vymezují čeští drůbežáři, které pravidelně kontroluje Státní veterinární správa a další dozorové orgány. Zaručují tak špičkovou kvalitu tuzemského drůbežího masa a vajec. Uvádí se v tiskové zprávě Agrární komory ČR a Českomoravské drůbežářské unie.

„Mohu ujistit české spotřebitele, že český systém kontrol kvality potravin je natolik důkladný, aby zabránil přimíchávání technického oleje do krmiv pro zvířata a dalším praktikám. Podobné skandály kazí image chovatelům drůbeže po celé Evropě. Mrzí mě, že k nim dochází v naší sousední zemi, ze které navíc dovážíme až 10 kamionů drůbežího masa každý den,“ říká předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.

Podle ní české drůbežářské podniky podstupují kontroly několikrát do roka. Státní veterinární správa sleduje podmínky welfare neboli zajištění pohody zvířat, dále ověřuje metody léčení zvířat a dohlíží na evidenci léčiv či rezidua cizorodých látek. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský zajímají podmínky skladování krmných směsí. Krajský úřad kontroluje vše spojené s životním prostředím, Česká inspekce životního prostředí zase dodržování podmínek Integrované prevence a omezování znečištění IPPC. Ostatní kontroly provádějí Krajské hygienické stanice, Úřad práce, Státní úřad inspekce práce a místně příslušné Živnostenské úřady nebo Finanční úřady.

„Státní veterinární správa provádí standardně poměrně intenzivní kontroly drůbežího masa i vajec přicházejících ze zemí Evropské unie včetně Polska. V rámci dozoru jsou kontrolovány nejen příchozí zásilky potravin v místech jejich určení, nejčastěji ve velkých logistických centrech obchodníků. SVS dlouhodobě provádí také kontroly vozidel přepravujících potraviny živočišného původu po tuzemských dálnicích a silnicích. Na těchto kontrolách spolupracuje s Policií ČR a Celní správou. Navíc SVS v rámci svého monitoringu pravidelně sleduje nebezpečné látky v potravinách včetně drůbežího masa a vajec. Žádný problém týkající se zmíněných cizorodých látek SVS v potravinách v poslední době nezaznamenala,“ říká ředitel sekce veterinární Státní veterinární správy Petr Šatrán.

Naopak mezery v polském systému kontrol kvality potravin přiznal začátkem letošního roku ve své zprávě polský Nejvyšší kontrolní úřad NIK. Vyšší míru chybovosti v dodržování přísných evropských standardů pro potraviny vykazují polské výrobky také v evropském Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva RASFF. V loňském roce činily záchyty ohledně pochybení u drůbežího masa a výrobků z něj 165 případů, které jsou v systému vedeny jako závažné. U vajec a výrobků z nich se jednalo o 3 případy. U českého drůbežího masa a výrobků z něj došlo podle RASFF k pochybení v 1 případě a u českých vajec nebyl hlášen jediný případ.

O skandálech kolem kvality polských potravin se mluví v posledních letech stále častěji. Kromě aktuální kauzy s přimícháváním technických olejů určených pro výrobu maziv a biopaliv do krmiva pro drůbež se jedná o záchyty salmonely v drůbežím mase, nelegální porážky dobytka před třemi lety či před deseti lety skandál s technickou solí, která byla označována za potravinářskou.

„Levné a předotované potraviny z jiných zemí si nechávají do Česka dovážet velké obchodní řetězce, navíc za cenu vyšší ekologické zátěže. Polské skandály s kvalitou potravin proto otřásají českou veřejností, která si kvalitu jednoznačně zaslouží. Apeluji proto na české zákazníky, aby sledovali původ potravin, které kupují. Čeští zemědělci vyrábějí kvalitní potraviny za dostupné ceny, v nabídce velkých obchodů jich je ale bohužel stále jako šafránu,” říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Agrární komora ČR, a její členská organizace Českomoravská drůbežářská unie, ve své tiskové zprávě dále publikují tabulky o počtu pochybení v kvalitě potravin, k nimž v posledních letech došlo, a které zachytily kontrolní a dozorové orgány (viz tabulky níže).

Pochybení v kvalitě potravin celkem

  2020 2021 2022*
Polsko 347 373 196
Česko 12 20 8
Francie 181 198 118
Nizozemsko 159 142 90
Španělsko 96 149 71

 

Závažná pochybení v kvalitě drůbežího masa a výrobků z něj

  2020 2021 2022*
Polsko 181 165 77
Česko 3 1 1
Francie 29 16 4
Nizozemsko 11 7 4
Španělsko 3 1 4

 

Závažná pochybení v kvalitě vajec a výrobků z nich

  2020 2021 2022*
Polsko 3 3 3
Česko 0 0 0
Francie 1 0 1
Nizozemsko 1 1 0
Španělsko 0 2 0

 

zdroj: Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva RASFF, * 1. 1. – 5. 10. 2022,

Zdroj: Agrární komora ČR (ospzv-aso.cz)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Aktuality

Kvůli ptačí chřipce je v Evropě nedostatek vajec. Drůbežáři jsou v zisku

Published

on

Nedostatek vajec kvůli šíření nákazy ptačí chřipky zvyšuje jejich cenu a drůbežářské podniky se tak po řadě měsíců dostávají do zisku, řekl místopředseda Českomoravské drůbežářské unie Zdeněk Mlázovský. Chybějící produkce na evropském trhu se projevuje na dovozu do Česka. V Německu a Nizozemsku bylo do konce října kvůli nemoci utraceno 5,8 milionu kusů drůbeže.

Drůbežáři se podle Mlázovského již od loňského roku potýkají s rostoucími cenami energií, což se rovněž promítlo do růstu cen. Poznamenal, že drůbežáři řadu měsíců svou produkci nedokázali obchodníkům prodávat za cenu, která by odpovídala nákladům. Na konci léta se ale na trhu projevil velký nedostatek vajec, což vedlo ke zdražení. „Dnes jsme se dostali na ceny, abychom mohli profitovat a mít zisk do budoucna,“ řekl.

Uvedl, že je problematické dovézt do Česka vejce ze zahraničí přes distributory. Zemědělci se dostali do situace, kdy jsou s nimi obchodníci ochotni více vyjednávat. „Řetězce se ozývají samy a diskutují s námi o ceně, což nikdy předtím nedělaly,“ uvedl. Ve firmě, kde sám působí, se i krátí objednávky, aby bylo možné uspokojit všechny odběratele, doplnil. Mlázovský očekává, že situace se brzy změní a po novém roce budou opět chovatelé svou produkci prodávat za nižší ceny.

V ČR se může podle Mlázovského v následujících letech snížit produkce v sektoru drůbeže kvůli plánovanému zákazu klecových chovů nosnic do konce roku 2026. „Bude to obrovský zásah do rozpočtu každého podniku,“ řekl. Očekává, že část podniků nestihne své chovy do tohoto termínu přizpůsobit, což může vést k poklesu chovů zhruba o 30 procent, v nejhorším případě až o 50 procent. Podle dřívějších odhadů unie bude přestavba chovů v ČR stát čtyři až pět miliard korun. „Jsou podniky, které jsou již z 50 procent přestavěné, jsou podniky, které ještě nezačaly,“ dodal.

Celý text na iDNES.cz

Continue Reading

Aktuality

Cenový strop pro konzumní vejce vstoupil v Maďarsku v platnost 10. listopadu

Published

on

Maďarská vláda se rozhodla zavést cenový strop i pro konzumní vejce. Podle oznámení Vládního informačního centra bude příslušné nařízení vlády zveřejněno v Maďarském věstníku. Cenové stropy regulují spotřebitelské ceny potravin nejvíce postižené zdražováním. V případě vajec a konzumních brambor nesmí být hrubá maloobchodní cena vyšší než cena uplatňovaná obchodníkem 30. září 2022. Cenový strop snižuje cenu vajec o 25 procent a brambor o 10 procent a očekává se, že sníží inflaci o 0,1 až 0,2 procenta.

Vejce a dokonce lze podle GKI na maďarských trzích prodávat dráž než kdykoli předtím. Obchody ale mohou kvůli cenovému stropu pociťovat jejich nedostatek. Průměrná rodina může zmrazením ceny vajec ušetřit cenu jedné či dvou porcí, maximálně 500 HUF měsíčně. V tržnici Békešská Čaba například v sobotu 12. listopadu žádali za větší vejce 95 HUF a za menší vejce 85 HUF, tedy úplně stejně jako před zavedením cenového stropu, prozradil RTL Híradó.

I přes další zdražování a cenový rozdíl může poptávka v halách tržišť vzrůst, protože kvůli klesající nabídce může být v obchodech vajec nedostatek. Vzhledem k tomu, že na tržištích není cenový strop, je zřejmé, že výrobci raději budou dodávat tam, protože tam lze dosáhnout mnohem vyšší ceny.

Podle informací svazu producentů vajec, pokud jim příjmy nepokryjí náklady kvůli cenovému stropu, pak je třeba počítat s nedostatkem produktu, a to i ve střednědobém horizontu.

(agrarszektor.hu, mbtt.hu)

Continue Reading

Aktuality

5 najväčších mýtov o vajciach: aj vy ste si mysleli, že sú pravdivé? 

Published

on

Vajcia patria k výživovo hodnotným potravinám a okrem toho, že sú samy osebe veľmi chutným pokrmom, majú všestranné využitie pri varení a príprave jedál. S ich vlastnosťami sa spája nielen množstvo zdraviu prospešných látok, ale aj poloprávd či klamstiev. Čo sú fakty a čo, naopak, mýty o vajciach?

  1. mýtus: Farba škrupiny závisí od farby peria sliepky 

Aj vy ste si niekedy kládli otázku, prečo sa farba škrupiny vajec líši? Ak si myslíte, že jej výsledný odtieň má na svedomí sfarbenie peria sliepky, mýlite sa. Prečo majú niektoré vajcia hnedú škrupinu a iné bielu?

Pravda: V skutočnosti rozhodujú o farbe škrupiny vajíčka kožné laloky nachádzajúce sa na mieste, kde majú sliepky uši. Sliepky s červenými či až červenohnedými lalokmi znášajú hnedé vajcia, zatiaľ čo sliepky so svetlými lalokmi vajcia s bielou škrupinou. Faktom je i to, že farba kožných lalokov sa podieľa na sfarbení peria sliepky.

  1. mýtus: Tmavšia farba žĺtka znamená vyššiu kvalitu vajca 

Čím je žĺtok tmavší, tým je vajce kvalitnejšie. Toto tvrdenie je veľmi rozšírené, avšak nepravdivé. Prečo majú niektoré vajcia bledší žĺtok, hoci ich kvalita sa nemení?

Pravda: Kvalita vajec závisí iba od spôsobu skladovania a od krmiva, ktorým je nosnica kŕmená. Práve to má rozhodujúci vplyv na farbu žĺtka. Presnejšie povedané, jeho zafarbenie ovplyvňuje podiel karotenoidov a xantofylov v krmive. Tieto látky pôsobia okrem iného aj ako farbivo (červené a žlté) a sú zodpovedné za tmavšiu farbu žĺtka (podiel daných látok v krmive sa zvyšuje napríklad kukuricou). Ak má žĺtok žltooranžovú farbu, je to najmä vďaka luteínu a riboflavínu, ktoré patria k prírodným farbivám s antioxidačným účinkom. Farba žĺtka však nemá vplyv na kvalitu či chuť vajíčka.

A čo farba škrupiny a farba žĺtka? 

V súvislosti s farbou žĺtka vyvrátime ešte jeden mýtus – čím je škrupina tmavšia, tým tmavší bude žĺtok. Keďže o farbe žĺtka rozhoduje krmivo, sfarbenie škrupiny jeho odtieň nijako neovplyvní.

  1. mýtus: Ak je bielok zakalený, vajce nie je čerstvé

Tvrdenie, podľa ktorého zakalený bielok znamená, že vajce je staré, prípadne pokazené, je lož. Čo sa týka čerstvosti, pravdou je presný opak.

Pravda: Zakalený bielok je badateľný predovšetkým v prípade čerstvých vajec v deň znášky. Samotné zakalenie spôsobuje vysoký obsah oxidu uhličitého po znesení vajíčka.

Čerstvosť si môžete overiť aj sami: 

  • Ak vajce vložíte do vody, to čerstvé sa ponorí, staré bude plávať. Dôvod? Vzduchová dutinka vnútri vajca sa časom postupne zväčšuje.
  • Ak sa bielok rýchlo roztečie, pretože je veľmi riedky, vajce je staré. V čerstvom vajíčku bielok úzko obopína žĺtok a je hustý.
  • Na obale vajec je uvedený údaj o minimálnej trvanlivosti vajec, ktorá je 28 dní od znesenia.
  1. mýtus: Vajcia by sa mali skladovať vo dverách chladničky 

Výrobcovia chladničiek najčastejšie umiestňujú držiak na vajcia do dverí chladničky. Sú však dvere vhodným miestom na uskladnenie vajec?

Pravda: Dvere sú najteplejším miestom v chladničke. Keďže sa často otvárajú, kolíše v nich teplota, čo skladovaným vajciam neprospieva. Vhodné umiestnenie je teda v zadných priestoroch políc, kde k badateľným výkyvom teplôt nedochádza.

  1. mýtus: Vajcia obsahujú veľa cholesterolu, sú teda nezdravé 

Tento mýtus sa opiera o fakt, že vajcia obsahujú cholesterol. Na ten však treba nazerať z viacerých hľadísk. Vajcia nie sú nezdravou potravinou. Prečo?

Pravda: Cholesterol je nevyhnutný pre správnu funkciu tela, vývoj človeka a jeho hormonálnu aktivitu (napríklad pri tvorbe vitamínu D, žlčových kyselín, hormónov). Vajcia obsahujú LDL aj HDL cholesterol, čiže tzv. zlý aj dobrý cholesterol. Vo vaječnom žĺtku sa nachádza cca 200 mg cholesterolu (LDL ku HDL v pomere cca 2/3 : 1/3), zároveň však vajce obsahuje cca 1 700 mg lecitínu, látky, ktorá pomáha s odbúravaním cholesterolu.

Vedeli ste, že?

Konzumáciou vajec automaticky nezvyšujete množstvo cholesterolu vo vašom tele (to závisí napríklad aj od veku, genetiky človeka, zdravotného stavu). Cholesterol nachádzajúci sa vo vaječnom žĺtku má zanedbateľný vplyv na kardiovaskulárne ochorenia – nepatrí k potravinám s vysokým obsahom saturovaných tukov a transmastných kyselín. Samotný tuk v žĺtku je zdraviu prospešný. Ide totiž o nenasýtenú formu, ktorá napomáha udržiavať rovnováhu telesných tekutín.

Vajcia sú skvelým zdrojom výživných látok. Vaječná bielkovina je plnohodnotná a ľahko stráviteľná. Organizmus ju dokáže zužitkovať na 100 %. Preto majú vajcia výborné skóre na stupnici zvanej index sýtosti, ktorá meria schopnosť potravín vyvolávať pocit nasýtenia a znižovať neskorší príjem kalórií. Ak ich pridáte do svojho jedálnička, okrem iného si zabezpečíte zdroj vitamínu D, B12, minerálu selénu či antioxidantov zeaxantínu a luteínu. Vďaka slovenským vajíčkam určite – sú čerstvé, kvalitné a pre zdravie bezpečné (podliehajú totiž neustálej kontrole). Nezabudnite si všímať pečiatku na škrupine vajec, ktorá musí obsahovať označenie SK.

(slovenskahydina.sk)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality