Connect with us
Reklama

Aktuality

V polských drůbežárnách světlo zhasne. Ceny drůbeže a vajec v Polsku půjdou před Vánocemi prudce nahoru

Published

on

Farmáři drasticky snižují produkci drůbeže. V kurnících bude tuto zimu tma a o 30-40 procent méně kuřat než obvykle. To vše kvůli cenám tepla a elektřiny. Před Vánoci mohou ceny vajec a masa vzrůst v Polsku o 20 až 40 procent. Levněji už bylo.

Katarzyna Bartman, redaktorka money.pl: Bojíte se nadcházející zimy? Slyšela jsem, že drůbežáři již vypínají světlo v kurnících. Je to pravda?

Piotr Lisiecki, ředitel Národní komory výrobců drůbeže a krmiv : Polští chovatelé s obavami očekávají nadcházející zimu, bojí se vysokých nákladů na elektřinu, zejména nákladů na vytápění. Vysvětlím – jednodenní kuřata z líhně, která putují do kurníku, vyžadují ke zdravému vývoji teplotu přes 30 stupňů Celsia. A to znamená nutnost vyrobit obrovské množství tepla, které je stejně jako elektřina dnes velmi drahé.

Čím jsou kurníky vytápěny?

K vytápění drůbežáren využíváme zemní plyn, LPG (např. stejný jako pro automobily) a uhlí. Všechny tyto zdroje energie drasticky zvýšily ceny. Zvláště špatně jsou na tom chovatelé, kteří na svých farmách topí uhlím. Ve Slezsku se mnoha zemědělcům dařilo kupovat poukázky na uhlí od horníků v důchodu. Nyní je už těžaři farmářům prodávat nechtějí. Dávají je na trh a prodávají těm, kteří platí nejvíc. Zemědělci jsou proto nuceni platit za uhlí i 10 x více než dříve. Ceny LPG se naštěstí normalizovaly. Vzestupný trend se zpomalil. Cena litru je kolem 2,20 PLN.

Rezignuje mnoho farmářů na chovy drůbeže kvůli cenám energií?

Od členů naší komory dostáváme signály, že počet nově zakládaných chovů bude letos o 30 až 40 procent nižší než loni.  Chovatelé to vysvětlují tím, že výrobní náklady převyšují předpokládanou konečnou výkupní cenu, a proto je pro ně výroba nerentabilní.

Chápu to správně, že o Vánocích bude na trhu o 40 procent méně zboží?

Ano. Neznamená to ale, že by v obchodech byl nedostatek zboží. Bude, ale budete muset zaplatit mnohem víc. Jako Komora doporučujeme chovatelům držet ceny nejlevnějších klecových vajec velikosti M na ceně 0,60 PLN za kus (komora doporučuje farmářům neprodávat vejce levněji než 0,60 PLN za kus – pozn. red.). Taková cena vyplývá nejen z drahých výrobních prostředků, ale také ze skutečnosti, že ekologové a ochránci zvířat nutí sítě a chovatele, aby ustoupili od klecového chovu ve prospěch podestýlky a chovu ve volném výběhu, a to – jak víte – je mnohem dražší na výrobu.

Jak je to s cenami drůbeže? Mám po tomto rozhovoru rychle běžet do obchodu a koupit nějaká kuřata a krůty a dát je do mrazáku?

Pokud jde o výkupní ceny drůbežího masa, hospodářská zvířata v současnosti stojí asi 5 PLN za kg. Může za to velká produkce v teplých měsících letošního roku, ale také skandál, který vyvolala kontrola jednoho z dovozců komponentů krmiv pro zvířata. (Recall Wirtualna Polska jako první popsala ekonomický skandál, kdy jeden z dovozců prodával krmivo s příměsí průmyslových tuků určených k výrobě biopaliv a maziv – pozn. red.). Očekává se však, že ceny drůbeže před Vánoci výrazně porostou. Risknu odhad, že některé produkty, jako jsou prsa a stehna, mohou zdražit až o 40 %. Křídla a části pak – o 20 procent

Poškodil tento skandál s kontaminovaným krmivem polský chov drůbeže?

Výkupní ceny drůbeže výrazně klesly. Upozorňuji, že zvířata, která byla krmena dodávaným krmivem, byla laboratorně kontrolována, nevykazovala žádné negativní příznaky, nezaznamenali jsme žádnou nemoc ani pokles užitkovosti. Krmivo pro drůbež vyžaduje malé množství tuku, který dělá granulát lepivý a to usnadňuje jeho transport a distribuci. Tuk také je zdrojem energie, aby bylo krmivo plně vyvážené.

Jak si můžete být jisti, že tyto oleje nepoškodí ptáky a spotřebitele?

Věřte, že kdyby to krmivo mělo ptákům ublížit, věděli bychom o tom. Podle mých informací se nejednalo o příměsi průmyslových olejů, ale o padělanou celní a daňovou dokumentaci potravinářských olejů. Krmivo bylo bezpečné pro zvířata a následně i lidi, ale oleje s největší pravděpodobností pocházely z Ruska, Ukrajiny a Asie, kde výroba není certifikována. Obviněný dovozce je deklarativně při proclení označoval jako oleje průmyslové, nikoli potravinářské a pak následně při dalším prodeji používal německé certifikáty pro rostlinné oleje.  Není to zřejmě poprvé, co se podvodníci snaží vydělat na válce na Ukrajině.

Když jsem loni o Velikonocích mluvila s představiteli komory, farmáři si stěžovali na vysoké ceny krmiv a rozbité dodavatelské řetězce. Je po letošní sklizni ještě problém s obilím?

Jarní nárůst cen krmiv byl výsledkem spekulativních her na burzách. Spekulanti počítali se zmatkem kolem války na Ukrajině. Přeprava obilí z Ukrajiny do Turecka byla pod kontrolou Organizace spojených národů a tyto spekulace se utlumily, ačkoli objem obilí dodaného Ukrajinou po moři je nižší, než se očekávalo. Dosud bylo přepraveno cca 660 tisíc tun obilovin, přičemž se očekává několik milionů tun. Tyto dodávky však již měly uklidňující účinek na ceny krmiv na trzích.

Za zmínku také stojí, že ukrajinský gigant MHP minulý týden oznámil, že do konce roku obnoví výrobu z doby před válkou. Evropská unie zase zrušila kvóty na potraviny dovážené z Ukrajiny. To jistě uklidní situaci na trhu s potravinami, i když pro některé výrobce drůbeže – například ve Francii, bude ukrajinská konkurence šokem.

(money.pl)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Aktuality

Kvůli ptačí chřipce je v Evropě nedostatek vajec. Drůbežáři jsou v zisku

Published

on

Nedostatek vajec kvůli šíření nákazy ptačí chřipky zvyšuje jejich cenu a drůbežářské podniky se tak po řadě měsíců dostávají do zisku, řekl místopředseda Českomoravské drůbežářské unie Zdeněk Mlázovský. Chybějící produkce na evropském trhu se projevuje na dovozu do Česka. V Německu a Nizozemsku bylo do konce října kvůli nemoci utraceno 5,8 milionu kusů drůbeže.

Drůbežáři se podle Mlázovského již od loňského roku potýkají s rostoucími cenami energií, což se rovněž promítlo do růstu cen. Poznamenal, že drůbežáři řadu měsíců svou produkci nedokázali obchodníkům prodávat za cenu, která by odpovídala nákladům. Na konci léta se ale na trhu projevil velký nedostatek vajec, což vedlo ke zdražení. „Dnes jsme se dostali na ceny, abychom mohli profitovat a mít zisk do budoucna,“ řekl.

Uvedl, že je problematické dovézt do Česka vejce ze zahraničí přes distributory. Zemědělci se dostali do situace, kdy jsou s nimi obchodníci ochotni více vyjednávat. „Řetězce se ozývají samy a diskutují s námi o ceně, což nikdy předtím nedělaly,“ uvedl. Ve firmě, kde sám působí, se i krátí objednávky, aby bylo možné uspokojit všechny odběratele, doplnil. Mlázovský očekává, že situace se brzy změní a po novém roce budou opět chovatelé svou produkci prodávat za nižší ceny.

V ČR se může podle Mlázovského v následujících letech snížit produkce v sektoru drůbeže kvůli plánovanému zákazu klecových chovů nosnic do konce roku 2026. „Bude to obrovský zásah do rozpočtu každého podniku,“ řekl. Očekává, že část podniků nestihne své chovy do tohoto termínu přizpůsobit, což může vést k poklesu chovů zhruba o 30 procent, v nejhorším případě až o 50 procent. Podle dřívějších odhadů unie bude přestavba chovů v ČR stát čtyři až pět miliard korun. „Jsou podniky, které jsou již z 50 procent přestavěné, jsou podniky, které ještě nezačaly,“ dodal.

Celý text na iDNES.cz

Continue Reading

Aktuality

Cenový strop pro konzumní vejce vstoupil v Maďarsku v platnost 10. listopadu

Published

on

Maďarská vláda se rozhodla zavést cenový strop i pro konzumní vejce. Podle oznámení Vládního informačního centra bude příslušné nařízení vlády zveřejněno v Maďarském věstníku. Cenové stropy regulují spotřebitelské ceny potravin nejvíce postižené zdražováním. V případě vajec a konzumních brambor nesmí být hrubá maloobchodní cena vyšší než cena uplatňovaná obchodníkem 30. září 2022. Cenový strop snižuje cenu vajec o 25 procent a brambor o 10 procent a očekává se, že sníží inflaci o 0,1 až 0,2 procenta.

Vejce a dokonce lze podle GKI na maďarských trzích prodávat dráž než kdykoli předtím. Obchody ale mohou kvůli cenovému stropu pociťovat jejich nedostatek. Průměrná rodina může zmrazením ceny vajec ušetřit cenu jedné či dvou porcí, maximálně 500 HUF měsíčně. V tržnici Békešská Čaba například v sobotu 12. listopadu žádali za větší vejce 95 HUF a za menší vejce 85 HUF, tedy úplně stejně jako před zavedením cenového stropu, prozradil RTL Híradó.

I přes další zdražování a cenový rozdíl může poptávka v halách tržišť vzrůst, protože kvůli klesající nabídce může být v obchodech vajec nedostatek. Vzhledem k tomu, že na tržištích není cenový strop, je zřejmé, že výrobci raději budou dodávat tam, protože tam lze dosáhnout mnohem vyšší ceny.

Podle informací svazu producentů vajec, pokud jim příjmy nepokryjí náklady kvůli cenovému stropu, pak je třeba počítat s nedostatkem produktu, a to i ve střednědobém horizontu.

(agrarszektor.hu, mbtt.hu)

Continue Reading

Aktuality

5 najväčších mýtov o vajciach: aj vy ste si mysleli, že sú pravdivé? 

Published

on

Vajcia patria k výživovo hodnotným potravinám a okrem toho, že sú samy osebe veľmi chutným pokrmom, majú všestranné využitie pri varení a príprave jedál. S ich vlastnosťami sa spája nielen množstvo zdraviu prospešných látok, ale aj poloprávd či klamstiev. Čo sú fakty a čo, naopak, mýty o vajciach?

  1. mýtus: Farba škrupiny závisí od farby peria sliepky 

Aj vy ste si niekedy kládli otázku, prečo sa farba škrupiny vajec líši? Ak si myslíte, že jej výsledný odtieň má na svedomí sfarbenie peria sliepky, mýlite sa. Prečo majú niektoré vajcia hnedú škrupinu a iné bielu?

Pravda: V skutočnosti rozhodujú o farbe škrupiny vajíčka kožné laloky nachádzajúce sa na mieste, kde majú sliepky uši. Sliepky s červenými či až červenohnedými lalokmi znášajú hnedé vajcia, zatiaľ čo sliepky so svetlými lalokmi vajcia s bielou škrupinou. Faktom je i to, že farba kožných lalokov sa podieľa na sfarbení peria sliepky.

  1. mýtus: Tmavšia farba žĺtka znamená vyššiu kvalitu vajca 

Čím je žĺtok tmavší, tým je vajce kvalitnejšie. Toto tvrdenie je veľmi rozšírené, avšak nepravdivé. Prečo majú niektoré vajcia bledší žĺtok, hoci ich kvalita sa nemení?

Pravda: Kvalita vajec závisí iba od spôsobu skladovania a od krmiva, ktorým je nosnica kŕmená. Práve to má rozhodujúci vplyv na farbu žĺtka. Presnejšie povedané, jeho zafarbenie ovplyvňuje podiel karotenoidov a xantofylov v krmive. Tieto látky pôsobia okrem iného aj ako farbivo (červené a žlté) a sú zodpovedné za tmavšiu farbu žĺtka (podiel daných látok v krmive sa zvyšuje napríklad kukuricou). Ak má žĺtok žltooranžovú farbu, je to najmä vďaka luteínu a riboflavínu, ktoré patria k prírodným farbivám s antioxidačným účinkom. Farba žĺtka však nemá vplyv na kvalitu či chuť vajíčka.

A čo farba škrupiny a farba žĺtka? 

V súvislosti s farbou žĺtka vyvrátime ešte jeden mýtus – čím je škrupina tmavšia, tým tmavší bude žĺtok. Keďže o farbe žĺtka rozhoduje krmivo, sfarbenie škrupiny jeho odtieň nijako neovplyvní.

  1. mýtus: Ak je bielok zakalený, vajce nie je čerstvé

Tvrdenie, podľa ktorého zakalený bielok znamená, že vajce je staré, prípadne pokazené, je lož. Čo sa týka čerstvosti, pravdou je presný opak.

Pravda: Zakalený bielok je badateľný predovšetkým v prípade čerstvých vajec v deň znášky. Samotné zakalenie spôsobuje vysoký obsah oxidu uhličitého po znesení vajíčka.

Čerstvosť si môžete overiť aj sami: 

  • Ak vajce vložíte do vody, to čerstvé sa ponorí, staré bude plávať. Dôvod? Vzduchová dutinka vnútri vajca sa časom postupne zväčšuje.
  • Ak sa bielok rýchlo roztečie, pretože je veľmi riedky, vajce je staré. V čerstvom vajíčku bielok úzko obopína žĺtok a je hustý.
  • Na obale vajec je uvedený údaj o minimálnej trvanlivosti vajec, ktorá je 28 dní od znesenia.
  1. mýtus: Vajcia by sa mali skladovať vo dverách chladničky 

Výrobcovia chladničiek najčastejšie umiestňujú držiak na vajcia do dverí chladničky. Sú však dvere vhodným miestom na uskladnenie vajec?

Pravda: Dvere sú najteplejším miestom v chladničke. Keďže sa často otvárajú, kolíše v nich teplota, čo skladovaným vajciam neprospieva. Vhodné umiestnenie je teda v zadných priestoroch políc, kde k badateľným výkyvom teplôt nedochádza.

  1. mýtus: Vajcia obsahujú veľa cholesterolu, sú teda nezdravé 

Tento mýtus sa opiera o fakt, že vajcia obsahujú cholesterol. Na ten však treba nazerať z viacerých hľadísk. Vajcia nie sú nezdravou potravinou. Prečo?

Pravda: Cholesterol je nevyhnutný pre správnu funkciu tela, vývoj človeka a jeho hormonálnu aktivitu (napríklad pri tvorbe vitamínu D, žlčových kyselín, hormónov). Vajcia obsahujú LDL aj HDL cholesterol, čiže tzv. zlý aj dobrý cholesterol. Vo vaječnom žĺtku sa nachádza cca 200 mg cholesterolu (LDL ku HDL v pomere cca 2/3 : 1/3), zároveň však vajce obsahuje cca 1 700 mg lecitínu, látky, ktorá pomáha s odbúravaním cholesterolu.

Vedeli ste, že?

Konzumáciou vajec automaticky nezvyšujete množstvo cholesterolu vo vašom tele (to závisí napríklad aj od veku, genetiky človeka, zdravotného stavu). Cholesterol nachádzajúci sa vo vaječnom žĺtku má zanedbateľný vplyv na kardiovaskulárne ochorenia – nepatrí k potravinám s vysokým obsahom saturovaných tukov a transmastných kyselín. Samotný tuk v žĺtku je zdraviu prospešný. Ide totiž o nenasýtenú formu, ktorá napomáha udržiavať rovnováhu telesných tekutín.

Vajcia sú skvelým zdrojom výživných látok. Vaječná bielkovina je plnohodnotná a ľahko stráviteľná. Organizmus ju dokáže zužitkovať na 100 %. Preto majú vajcia výborné skóre na stupnici zvanej index sýtosti, ktorá meria schopnosť potravín vyvolávať pocit nasýtenia a znižovať neskorší príjem kalórií. Ak ich pridáte do svojho jedálnička, okrem iného si zabezpečíte zdroj vitamínu D, B12, minerálu selénu či antioxidantov zeaxantínu a luteínu. Vďaka slovenským vajíčkam určite – sú čerstvé, kvalitné a pre zdravie bezpečné (podliehajú totiž neustálej kontrole). Nezabudnite si všímať pečiatku na škrupine vajec, ktorá musí obsahovať označenie SK.

(slovenskahydina.sk)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality