Connect with us
Reklama

Aktuality

V polských drůbežárnách světlo zhasne. Ceny drůbeže a vajec v Polsku půjdou před Vánocemi prudce nahoru

Published

on

Farmáři drasticky snižují produkci drůbeže. V kurnících bude tuto zimu tma a o 30-40 procent méně kuřat než obvykle. To vše kvůli cenám tepla a elektřiny. Před Vánoci mohou ceny vajec a masa vzrůst v Polsku o 20 až 40 procent. Levněji už bylo.

Katarzyna Bartman, redaktorka money.pl: Bojíte se nadcházející zimy? Slyšela jsem, že drůbežáři již vypínají světlo v kurnících. Je to pravda?

Piotr Lisiecki, ředitel Národní komory výrobců drůbeže a krmiv : Polští chovatelé s obavami očekávají nadcházející zimu, bojí se vysokých nákladů na elektřinu, zejména nákladů na vytápění. Vysvětlím – jednodenní kuřata z líhně, která putují do kurníku, vyžadují ke zdravému vývoji teplotu přes 30 stupňů Celsia. A to znamená nutnost vyrobit obrovské množství tepla, které je stejně jako elektřina dnes velmi drahé.

Čím jsou kurníky vytápěny?

K vytápění drůbežáren využíváme zemní plyn, LPG (např. stejný jako pro automobily) a uhlí. Všechny tyto zdroje energie drasticky zvýšily ceny. Zvláště špatně jsou na tom chovatelé, kteří na svých farmách topí uhlím. Ve Slezsku se mnoha zemědělcům dařilo kupovat poukázky na uhlí od horníků v důchodu. Nyní je už těžaři farmářům prodávat nechtějí. Dávají je na trh a prodávají těm, kteří platí nejvíc. Zemědělci jsou proto nuceni platit za uhlí i 10 x více než dříve. Ceny LPG se naštěstí normalizovaly. Vzestupný trend se zpomalil. Cena litru je kolem 2,20 PLN.

Rezignuje mnoho farmářů na chovy drůbeže kvůli cenám energií?

Od členů naší komory dostáváme signály, že počet nově zakládaných chovů bude letos o 30 až 40 procent nižší než loni.  Chovatelé to vysvětlují tím, že výrobní náklady převyšují předpokládanou konečnou výkupní cenu, a proto je pro ně výroba nerentabilní.

Chápu to správně, že o Vánocích bude na trhu o 40 procent méně zboží?

Ano. Neznamená to ale, že by v obchodech byl nedostatek zboží. Bude, ale budete muset zaplatit mnohem víc. Jako Komora doporučujeme chovatelům držet ceny nejlevnějších klecových vajec velikosti M na ceně 0,60 PLN za kus (komora doporučuje farmářům neprodávat vejce levněji než 0,60 PLN za kus – pozn. red.). Taková cena vyplývá nejen z drahých výrobních prostředků, ale také ze skutečnosti, že ekologové a ochránci zvířat nutí sítě a chovatele, aby ustoupili od klecového chovu ve prospěch podestýlky a chovu ve volném výběhu, a to – jak víte – je mnohem dražší na výrobu.

Jak je to s cenami drůbeže? Mám po tomto rozhovoru rychle běžet do obchodu a koupit nějaká kuřata a krůty a dát je do mrazáku?

Pokud jde o výkupní ceny drůbežího masa, hospodářská zvířata v současnosti stojí asi 5 PLN za kg. Může za to velká produkce v teplých měsících letošního roku, ale také skandál, který vyvolala kontrola jednoho z dovozců komponentů krmiv pro zvířata. (Recall Wirtualna Polska jako první popsala ekonomický skandál, kdy jeden z dovozců prodával krmivo s příměsí průmyslových tuků určených k výrobě biopaliv a maziv – pozn. red.). Očekává se však, že ceny drůbeže před Vánoci výrazně porostou. Risknu odhad, že některé produkty, jako jsou prsa a stehna, mohou zdražit až o 40 %. Křídla a části pak – o 20 procent

Poškodil tento skandál s kontaminovaným krmivem polský chov drůbeže?

Výkupní ceny drůbeže výrazně klesly. Upozorňuji, že zvířata, která byla krmena dodávaným krmivem, byla laboratorně kontrolována, nevykazovala žádné negativní příznaky, nezaznamenali jsme žádnou nemoc ani pokles užitkovosti. Krmivo pro drůbež vyžaduje malé množství tuku, který dělá granulát lepivý a to usnadňuje jeho transport a distribuci. Tuk také je zdrojem energie, aby bylo krmivo plně vyvážené.

Jak si můžete být jisti, že tyto oleje nepoškodí ptáky a spotřebitele?

Věřte, že kdyby to krmivo mělo ptákům ublížit, věděli bychom o tom. Podle mých informací se nejednalo o příměsi průmyslových olejů, ale o padělanou celní a daňovou dokumentaci potravinářských olejů. Krmivo bylo bezpečné pro zvířata a následně i lidi, ale oleje s největší pravděpodobností pocházely z Ruska, Ukrajiny a Asie, kde výroba není certifikována. Obviněný dovozce je deklarativně při proclení označoval jako oleje průmyslové, nikoli potravinářské a pak následně při dalším prodeji používal německé certifikáty pro rostlinné oleje.  Není to zřejmě poprvé, co se podvodníci snaží vydělat na válce na Ukrajině.

Když jsem loni o Velikonocích mluvila s představiteli komory, farmáři si stěžovali na vysoké ceny krmiv a rozbité dodavatelské řetězce. Je po letošní sklizni ještě problém s obilím?

Jarní nárůst cen krmiv byl výsledkem spekulativních her na burzách. Spekulanti počítali se zmatkem kolem války na Ukrajině. Přeprava obilí z Ukrajiny do Turecka byla pod kontrolou Organizace spojených národů a tyto spekulace se utlumily, ačkoli objem obilí dodaného Ukrajinou po moři je nižší, než se očekávalo. Dosud bylo přepraveno cca 660 tisíc tun obilovin, přičemž se očekává několik milionů tun. Tyto dodávky však již měly uklidňující účinek na ceny krmiv na trzích.

Za zmínku také stojí, že ukrajinský gigant MHP minulý týden oznámil, že do konce roku obnoví výrobu z doby před válkou. Evropská unie zase zrušila kvóty na potraviny dovážené z Ukrajiny. To jistě uklidní situaci na trhu s potravinami, i když pro některé výrobce drůbeže – například ve Francii, bude ukrajinská konkurence šokem.

(money.pl)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Greenwashing poškozuje drůbežářský průmysl

Published

on

Drůbežářský a masný průmysl vždy hledá způsoby, jak být ekologicky udržitelnější, ale společnosti si musí dávat pozor na greenwashing, tvrdí Frank Mitloehner, Ph.D., UC Davis, Department of Animal Science, který prezentoval na International Production and Processing Expo (IPPE) 2024.

Co je tedy greenwashing?

Organizace spojených národů definuje greenwashing jako „klamání veřejnosti, aby uvěřila, že společnost nebo jiný subjekt dělá pro ochranu životního prostředí více, než to ve skutečnosti je“ (forma dezinformace, která je šířena za účelem zvýšení povědomí o pozitivním environmentálně dopadu produktu, služby, řešení nebo přístupu. Mezi příklady greenwashingu patří používání zavádějících environmentálních označení nebo prosazování cílů udržitelnosti bez skutečného plánu na jejich dosažení. „Musíme být velmi opatrní, abychom nebyli obviněni z greenwashingu, protože to naši kritici v živočišné výrobě říkají. Teď slibují čistou nulu tam nebo uhlíkovou neutralitu nebo klimatickou neutralitu, takže každá organizace má své vlastní cíle, ale stejně jich není schopna dosáhnout,“ řekl Mitloehner. „Podle mého názoru musíme opravdu dbát na to, abychom si vytýčili cíle, které jsou srozumitelné lidem, kteří se o ně zajímají.“

Jak greenwashing poškozuje drůbežářský průmysl?

Když si firmy a organizace stanoví klimatické cíle, kterých nakonec nedosáhnou, ztratí důvěru spotřebitelů. Riziko představuje podle Mitloehnera také zmatení spotřebitelů kvůli „nedostatečné standardizaci a harmonizaci“; vzhledem k tomu, že různé organizace stanovují různé klimatické cíle, spotřebitelé nebudou vědět, které z nich jsou skutečně legitimní nebo které lakují nazeleno.

Tento zmatek poškodí image celého odvětví

Mitloehner také varoval před tím, že jedna generace si bude klást environmentální cíle, kterých příští generace nebude schopna dosáhnout. „Mnoho z těchto lidí, kteří činí tato odvážná tvrzení (environmentální cíle), bude do roku 2030 v důchodu, ale společnosti budou tato tvrzení dodržovat,“ řekl Mitloehner. „A to je významný závazek.“ Jinými slovy, „uvádění těchto odvážných tvrzení“ může krátkodobě fungovat pro image společnosti, ale připravuje společnost na neúspěch v budoucnu. „Pokud si nejste jisti, zda můžete něčeho dosáhnout do roku 2030, 2040, 2050, neslibujte to, protože není absolutně nic horšího,“ dodal Mitloehner.

(WATTPoultry.com, naschov.com)

Continue Reading

Aktuality

Je len otázkou času, kedy vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka

Published

on

V Slovenských veľkochovoch sa prvýkrát objavila agresívna forma vtáčej chrípky a za obeť jej padli desaťtisíce sliepok. Ako táto agresívna forma vznikla, akou hrozbou je pre ľudí, a čo s tým majú priemyselné veľkochovy?

Vtáčia chrípka začala pôvodne ako mierne ochorenie vodného vtáctva. Priemyselné veľkochovy však vytvorili ideálnu živnú pôdu pre zmutovanie vtáčej chrípky do agresívnej formy, ako ju zažívame dnes. Kvôli extrémnej genetickej podobnosti sliepok vo veľkochovoch a stresujúcim otrasným podmienkam, ktoré oslabujú sliepkam imunitný systém, je zapríčinené bleskové šírenie vírusu, pričom každý ďalší prenos je pre neho príležitosťou mutovať.

Stačí, ak sa vo veľkochove nakazí jedna sliepka. Vtáčia chrípka sa prenáša kontaktom, a tak netrvá dlho, kým sliepky natlačené v klietkach jedna na druhej nakazí vírus a postupne zamorí celý chov. Už pri nakazení pár jedincov usmrtia desaťtisíce sliepok v celom chove. Klietky, v ktorých prežijú sliepky celý život v hororových podmienkach nie sú riešením, naopak zvyšovanie stresu sliepkam tento problém len zhoršuje.

Priemyselné veľkochovy, kde sú sliepky natlačené hlava na hlave, sú zároveň časovanou bombou pre vypuknutie epidémie, ktorá môže vyústiť v pandémiu. Je len otázkou času, kedy v nich vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka a priniesť podobnú skazu ako nedávny COVID-19 či španielska chrípka pred sto rokmi. Môžu za to naozaj divožijúce vtáky?

Podľa Európskeho úradu pre bezpečnosť potravín (EFSA) najčastejšou príčinou zavlečenia ochorenia do veľkochovu nie je divožijúce vtáctvo, ale zanedbávanie hygienických opatrení pracovníkov a pracovníčok. Štúdie EFSA naviac ukázali, že neexistujú významné rozdiely v šírení ochorenia v rôznych typoch chovu.*

Nebezpečné mutácie vtáčej chrípky majú na svedomí priemyselné veľkochovy. Jediným riešením, ktoré dlhodobo ochráni zvieratá aj ľudí pred ďalšou pandémiou nie je zatváranie zvierat do čoraz menších klietok, ale odklon od priemyselných veľkochovov k prirodzeným podmienkam pre zvieratá.

(Humánný pokrok)

Continue Reading

Aktuality

Potvrdili nové dve ohniská vtáčej chrípky v dvoch krajoch

Published

on

Zlá správa z agrosektora. Po Zlatnej na Ostrove, kde museli usmrtiť 40-tisíc kusov hydiny, potvrdili vtáčiu chrípku už aj na farmách pri Senci v Bratislavskom kraji a pri Trnave.

Smutnú správu zverejnilo Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka. „Vtáčia chrípka je potvrdená aj na farmách pri Senci a pri Trnave. Ide zrejme o sekundárne ohniská nákazy,“ informovalo ministerstvo.

„Po tom, ako bola minulý týždeň ukončená depopulácia 40-tisíc kusov hydiny na farme Nový Pavol v Zlatnej na Ostrove, boli na príslušné pracoviská Regionálnej veterinárnej a potravinovej správy Senec a Trnava nahlásené ďalšie zvýšené úhyny hydiny v dvoch rozmnožovacích a úžitkových chovoch na farmách Veľká Častá a Špačince,“ upresnilo ministerstvo. Vo Veľkej Častej uhynulo 28-tisíc kusov hydiny a v Špačinciach 24-tisíc kusov.

Podľa ministerstva ide na základe predbežných záverov zrejme o sekundárne ohniská, ktoré sú prepojené s primárnym ohniskom na farme Nový Pavol. „Epizootologické šetrenie naďalej prebieha. Regionálne veterinárne a potravinové správy Trnava a Senec nariadili opatrenia v zmysle platných predpisov,“ uzavrelo ministerstvo.

(pluska.sk)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality