Connect with us
Reklama

Chov

Chov vo veľkochovoch je bezpečný a je zárukou vysokej kvality

Published

on

Túžba ovplyvniť podmienky, v ktorých naše budúce jedlo rastie a dozrieva, mnohých motivovala k vlastnému pestovaniu plodín či dokonca k chovu hospodárskych zvierat. Túžime po pravom mlieku, ktoré nechutí ako biela riedka voda, po paradajkách, ktoré sa nepýšia iba dokonalou farbou, po čerstvých vajíčkach či domácej slepačej polievke. Mnohých však priam principiálne odrádza veľkochov. Oprávnene?

Kvalitná hydina z veľkochovu?

S každou novou informáciou, ktorá sa nám pretláča do podvedomia, pociťujeme akési pnutie. Či už to nazveme raciom, spoločenskou uvedomelosťou, alebo obyčajným pudom sebazáchovy, núti nás zamýšľať sa nad tým, čo konzumujeme. Niektorí zloženie potravín a ich pôvod neriešia, iní si na tom dávajú extra záležať. Mnohí si však budujú averziu voči čomukoľvek, čo je pestované či chované hromadne. Je to prirodzené, no nie vždy opodstatnené.

Kvalita života hydiny – tak znie jeden z najčastejších argumentov. Tým ďalším je, že vo veľkochove nie je priestor na individuálny prístup, no ani na zbytočné pochybenia. Na otázku chovu hydiny nemožno poskytnúť jednoduchú a jednoznačnú odpoveď. Vyžaduje si komplexné nazeranie na problematiku vrátane chápania výhod a nevýhod v súvislostiach. Aj v rámci veľkochovu totiž existujú rôzne druhy a systémy chovov.

Individuálny prístup verzus hromadné know-how

Tí, ktorí nedôverujú „masovej výrobe“, s otvorenou mysľou siahajú po výrobkoch z fariem. Podporujú menších pestovateľov či chovateľov, prípadne si v rámci vlastných možností pestujú potraviny sami. To je dobrá voľba. V poriadku však nie je, keď veľkochovy automaticky odsúdia, a to bez toho, aby mali o nich bližšie, ale najmä relevantné informácie. Veľký tlak je vyvíjaný napríklad zo strany tzv. pseudoodborníkov, ktorí svoje tvrdenia zakladajú na domnienkach či správach zo zahraničia – naše slovenské veľkochovy sa však od tých zahraničných líšia.

Vedeli ste, že?

Slovensko patrí v oblasti výroby a spracovania hydiny a vajec k najvyspelejším štátom nielen Európy, ale dokonca aj sveta. Toto potvrdzujú výsledky kvality mäsa a vajec vykonávané stanicami kontroly úžitkovosti. Hoci od sebestačnosti máme stále ďaleko, na tieto popredné priečky dostali Slovensko kurčatá chované prevažne na veľkých moderných farmách.

Napriek tomu, že ide o produkciu veľkého množstva hydiny pri výrazne nižších nákladoch ako pri malých chovoch, hydina tam nie je žiadnym spôsobom zanedbávaná, práve naopak. Veľkochovateľom záleží na kvalite, preto investujú do špeciálnych krmív spracovaných na vedeckých podkladoch (garancia správnej kombinácie živín). Kurčatá majú navyše zabezpečené vhodné svetelné, klimatizačné a priestorové podmienky a dostatočný prístup k vode a ku krmivu. Veľkochov hydiny tak poskytuje kurčatám to, čo z hľadiska výživy i kvality životných podmienok potrebujú. Samozrejme, že na menšej farme je prístup k zvieratám individuálnejší. Aj veľkochov sa však môže pýšiť efektívne nastaveným systémom fungovania a vysokými štandardmi, ktoré pozitívne ovplyvňujú kvalitu koncových výrobkov. A nielen tú.

Chov hydiny – legislatíva – kvalitné mäso a vajcia

Slovenské chovy hydiny podliehajú prísnej veterinárnej kontrole. Pravidelné kontroly znižujú možnosti vzniku ohnísk nákazy rozličnými (napríklad vtáctvom prenosnými) ochoreniami. Toto je nepopierateľná výhoda veľkochovov, ktoré pravidelne kontrolujú zdravotný stav i celkovú telesnú kondíciu kurčiat v chove. K zákazníkovi sa teda od slovenských chovateľov dostáva iba hydina, ktorá je zdravotne absolútne bezpečná. Pokiaľ si chcete byť istí, že hydinové mäso, ktoré kupujete, neobsahuje antibiotiká, je dôležité, aby ste uprednostnili produkty vyrobené slovenskými spracovateľmi hydiny. Tí totiž spracovávajú iba hydinu z domácich chovov.

Slovenskí chovatelia a spracovatelia hydiny musia spĺňať najprísnejšie kritériá, ktoré stanovuje Európska únia. U nás sa vyrába iba vzduchom chladená hydina, ktorá je popri poľskej a juhoamerickej vodou chladenej hydine neporovnateľne zdravšia a bezpečnejšia. Pri zabíjaní hydiny je navyše prítomný neustály veterinárny dohľad, ktorý kontroluje kvalitu mäsa. Na predajné pulty sa teda dostane len kuracie mäso najvyššej kvality.

Vedeli ste, že?

Nielen veľké moderné farmy, ale aj kŕmenie hydiny a samotné krmivo spadá pod dôsledný dohľad. V praxi to znamená, že prehliadkam sú podrobené všetky kurčatá aj pred spracovaním, aj po spracovaní. K spotrebiteľom sa tak od slovenských chovateľov dostane iba zdravotne bezpečná hydina, ktorá neobsahuje žiadne antibiotiká. Vlastnosti kvality mäsa a vajec potvrdzuje aj označenie Značka kvality SK, ktorá vám zároveň pomôže odlíšiť dovážané zahraničné potraviny od tých našich.

Dobre vedieť:

  • Brusel poskytol 12-ročné prechodné obdobie na zabezpečenie nových, lepších podmienok chovu v tzv. obohatených klietkach – chov hydiny v jednoduchých klietkach je od roku 1999 zakázaný a vajcia z neobohatených klietok sa môžu využívať výhradne na technologické účely (nie dodávať do predajní pre konečného spotrebiteľa).
  • Slovenskí chovatelia si načas splnili túto povinnosť, a to svojpomocne (dotácií od štátu sa nedočkali). Aj to má okrem iného za následok, že napríklad slovenské vajcia sú dnes drahšie v porovnaní s dovážanými (v zahraničí sa farmári dočkali finančnej pomoci, napríklad v Česku vo výške 40 %).
  • Nie všetky členské štáty EÚ však prispôsobili veľkochovy podmienkam a od Bruselu si vyžiadali výnimku (napr. Francúzsko, Španielsko, Portugalsko, Taliansko, Grécko, ale i Maďarsko a Poľsko). Aj to je jeden z dôvodov, prečo sa na našich predajných pultoch objavili vajcia a hydina, ktoré na nich z hľadiska legislatívy a predovšetkým kvality nemali čo robiť.
  • Na dobré životné podmienky chovu vplýva viacero faktorov. Tu platí spomínané chápanie výhod a nevýhod jednotlivých druhov chovu v súvislostiach, nie samostatne. Príkladom je voľný pohyb hydiny vo veľkochovoch – zatiaľ čo na jednej strane predstavuje benefit v rámci kvality života, na druhej strane je zároveň mínusom. Umožňuje istú mieru voľnosti, no paradoxne tým zvyšuje sociálnu agresiu a tým aj úhyn. Veľkochov je odsudzovaný najmä pre klietkové typy chovu. Ale napríklad práve chov v obohatených klietkach má hodnoty hierarchickej agresie a úhynu najnižšie.
  • Slovenské hydinové mäso, výrobky a vajcia spĺňajú kritériá kvality, čerstvosti a zdravotnej bezpečnosti potravín. Na lacnejšie potraviny z tretích krajín, kde EÚ nemá reálny dosah na kontrolu podmienok chovu sliepok, sa teda vo vlastnostiach kvality dá nie vždy spoľahnúť.

Možno akýsi podvedomý odpor človeka k masovosti, neforemnému anonymnému davu, môže za to, že mnohí vnímajú individuálny prístup ako lepší. Potvrdzuje sa to i v oblasti potravinárstva. Aj rámci tohto segmentu však existujú výnimky a nie vždy platí, že tento prístup je garanciou kvality. Slovenská hydina, ktorá putuje na regály supermarketov (bohužiaľ, stále v malom množstve), je jednou z najkvalitnejších na svete. Jej chov i spracovanie podliehajú prísnej legislatíve a neustálym kontrolám. Chov hydiny v našich veľkochovoch je preto bezpečný a má záruku vysokej kvality, ktorá nekolíše.

(slovenskahydina.sk)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Chov

Sauder: EATS Act vytváří značné otřesy na trhu

Published

on

Pokud jde o slepice bez klecí a slepice v klecích při produkci vajec, „bitva již byla vybojována“.

Generální ředitel patnáctého největšího producenta vajec v Americe vystupuje proti zákonu o ukončení zemědělského obchodu (EATS) s tím, že „vyvolává významné otřesy na trhu“. Zákon EATS, navržený senátorem Rogerem Marshallem, R-Kansas, a Ashley Hinsonem, R-Iowa, zpochybňuje ústavnost zákonů, jako je kalifornský návrh 12, který povoluje pouze prodej vepřového masa z farem, které nepoužívají březích klecí a vajec z farem, které používají pouze bezklecový snáškový systém.

Zastánci této legislativy říkají, že bez zákona EATS mohou státy jako Kalifornie nařídit metody zemědělské výroby i v jiných státech, což je porušení obchodní klauzule americké ústavy. Zákon EATS má podporu různých skupin, jako jsou National Egg Farmers, National Pork Producers Association, American Farm Bureau Federation a National Cattlemen’s Beef Association.

Má ale i své odpůrce, včetně skupiny nazvané Competitive Markets Action. Tisková zpráva této skupiny zdůraznila komentáře Marka Saudera, generálního ředitele Sauder’s Eggs.

V současné době je asi polovina vajec produkovaných Sauder’s bez klecí. Sauder’s Eggs se sídlem v Lititz v Pensylvánii a její partneři z farem již značně investovali do systémů produkce vajec bez klecí a převedli významné procento své produkce na bezklecové. Společnost také spolupracovala s koncovými spotřebiteli, aby zařízení upgradovala na standardy kompatibilní s návrhem 12 a podobnými zákony.

Přesněji řečeno, Sauder tvrdí, že společnost koupila komplex za 1 milion dolarů, kde byly všechny slepice chovány v klecích a přestavěla polovinu klecí na bezklecový chov. Tento proces trval několik let a stál asi 15 milionů $. „Pro mě to vytváří značné otřesy na trhu. Aby se opět měnilo něco, kvůli čemuž jsme přijali závazky. To není přínosné.“ řekl Sauder. U skupiny spolupracujících farmářů, kteří chovají nosnice odhadl Sauder náklady na dodatečné vybavení pro chovy bez klecí na 75 až 100 milionů dolarů. „Do tohoto procesu jsme investovali značný kapitál. Podle mého názoru byla bitva již vybojována… Nyní se ji pokoušíme znovu rozpoutat.“ říká. „Mým cílem je poskytnout produkt, který je na trhu žádaný.“

Sauder’s Eggs měla během minulého roku hejno 6,42 milionu slepic, což z ní činí 15. největšího producenta vajec v USA. Má své chovy v Pensylvánii, Marylandu a Ohiu.

(wattagnet.com)

Continue Reading

Chov

Apel na polské chovatele, aby kontaktovali veterináře ohledně povinného očkování proti newcastleské chorobě

Published

on

Veterinář Podlaského vojvodství Andrzej Czerniawski v pondělí apeloval na komerční chovatele slepic a krůt v regionu, aby se hlásili veterinářům kvůli zavedení povinnosti očkovat drůbež proti newcastleské chorobě. V souvislosti s červencovým potvrzením čtyř ohnisek tohoto virového onemocnění, které nebylo v Polsku zaznamenáno již 49 let, vydalo dne 10. srpna Podlaské vojvodství na žádost zemského veterinárního lékaře nařízení o povinnosti vakcinovat chovné slepice, krůty a kuřata. Očkování již začalo.

Czerniawski v pondělí na tiskové konferenci oznámil, že se očkování bude týkat asi 200 hejn a celkem asi 1,2 milionu kusů drůbeže – kuřat a krůt v komerčních chovech, protože pro tyto druhy existují vakcíny proti newcastleské chorobě. „Apeluji na chovatele, aby se obrátili na veterináře, kteří se zabývají léčbou a prevencí nemocí drůbeže a ti budou vybírat vhodné přípravky – na trhu je jich několik.“ – řekl Czerniawski.

Andrzej Czerniawski zdůraznil, že veterinární služby se starají o imunizaci drůbeže, protože virus způsobující newcastleskou chorobu je velmi virulentní. „Virus přetrvává ve zmrazených mrtvolách asi 300 dní, v peří, v kurníku 255 dní, v lednici 538 dní.“ – poznamenal. Tvrdil také, že vakcíny jsou účinné.

K imunizaci drůbeže

Chceme imunizovat drůbež také tak, aby tyto vakcinace prováděly i násadové závody, kde se mláďata líhnou, kde vejce musí pocházet z reprodukčních hejn, která jsou také pročkována, čili uzavřeme kruh, aby se virus později nedostal do chovu – řekl Czerniawski. Uvedl také, že krajský veterinář v Białystoku zatím provedl 815 kontrol v nekomerčních chovech a 27 v komerčních chovech v dříve určeném ochranném pásmu v souvislosti s nákazou. Doufáme, že po 30 dnech od finální dezinfekce – tedy zhruba v polovině srpna – všechny tyto oblasti udržíme a vrátíme se k normálu – dodal Andrzej Czerniawski.

Bohdan Paszkowski připomněl, že poslední případ onemocnění se stal 21. července. „Aktivity veterinárních služeb a dalších úřadů či místních samospráv přinášejí výsledky. Žádná další ohniska nebyla ze strany veterinární služby nalezena.“ – řekl vojvoda. Paszkowski dodal, že virus se může v regionu stále vyskytovat „v různých prostředích“, a proto je očkování nezbytné. Připomněl, že povinnost se týká celého kraje, tedy i těch majitelů drůbeže, kteří chtějí do svých hejn zavést do chovu nová zvířata – tato zvířata musí být z očkovaných chovů a vejce, ze kterých má být drůbež k chovu získána, musí být z očkovaných jednotek.

„Doufám, že díky této akci a akcím veterinárních služeb nedojde k dalším ohniskům“ řekl vojvoda, ale zdůraznil, že je třeba zachovat ostražitost – mnoho chovatelů běžně očkuje stáda – ale nyní jsou povinni eliminovat výskyt viru.

(farmer.pl)

Continue Reading

Chov

Ptačí chřipka stále hrozí, přibývá případů u savců v severní části Evropy

Published

on

Státní veterinární správa (SVS) se v tomto týdnu účastnila jednání se Státním zdravotním ústavem a Ministerstvem zdravotnictví. Tématem byla současná situace spojená s výskytem ptačí chřipky v České republice a Evropě. Debata se hlavně věnovala případům přenosu ptačí chřipky na savce v několika evropských státech. Dalším tématem jednání byly letošní výjimečné výskyty ptačí chřipky u volně žijících ptáků.

Ptačí chřipka se v druhé polovině června objevila v Polsku u koček a dalších savců. Testovalo se na osm desítek vzorků, převážně koček. Jako pozitivní vyšlo 37 vzorků (35 koček, karakal a pes). Úmrtnost u koček je poměrně vysoká, činí 42 % a při započtení euthanasie téměř 58 %. Případy byly geneticky blízce příbuzné a patří do genotypu CH (za posledních pět měsíců byl tento genotyp identifikován jen u dvou případů u ptáků.

O měsíc později se ve Finsku nákaza přenesla na polární lišky a další savce. Nejprve byla potvrzena u tří polárních lišek a následně se při cíleném odběru infekce prokázala i v okolních farmách. Klinicky se infekce projevovala násobným nárůstem úmrtnosti lišek. Celkem bylo postupně diagnostikováno 20 farem kožešinových zvířat infikovaných ptačí chřipkou. Všechny vzorky patří do genotypu BB, který byl nalezen také u racků po celé Evropě. Na místě bylo nutné učinit veterinární opatření – utracení nemocných kusů a jejich likvidace (nebyly utráceny celé chovy), vytyčení kontrolních zón kolem infikovaných farem, zlepšení biologické bezpečnosti a pokus o likvidaci volně žijících ptáků v okolí farem lovem. V průběhu léta postupně hlásily případy vysoce patogenní ptačí chřipky u mrtvých lišek ve Švédsku, Norsku a také Lotyšsku. Také u volně žijících ptáků lze považovat letošní vlnu ptačí chřipky za výjimečnou. Ze srovnání situace v červenci 2022 a 2023 vyplývá, že v roce 2022 byly případy především na pobřeží Atlantického oceánu, zatímco v roce 2023 se ve stejném období případy vyskytovaly po celé Evropě. Celkem bylo letos v Evropě zaznamenáno více než 3 000 případů ptačí chřipky u volně žijících ptáků. V 188 případech byla ptačí chřipka zjištěna u racků.

„Při srovnávání současné nákazové situace s loňským rokem, je evidentní, že letošní vlna nákazy je silnější. Za letošek v ČR SVS eviduje 25 případů ptačí chřipky u volně žijících ptáků, zatímco loni se objevily pouze dva případy. V případě nálezu hromadného úhynu divokých ptáků SVS doporučuje s uhynulými ptáky nemanipulovat a tuto skutečnost neprodleně nahlásit místně příslušné krajské veterinární správě,“ uvedl ředitel veterinární sekce Petr Šatrán, který se zmíněného jednání za SVS účastnil.

Podobné abnormální hromadné úhyny racků jako v ČR hlásily další státy např. Francie, Belgie, Nizozemsko a Itálie. Viry vysoce patogenní ptačí chřipky způsobily v EU nárůst případů u volně žijících ptáků, zejména u racků.

(SVS ČR)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality