Connect with us
Reklama

Chov

Počuli ste o hydinovom kanibalizme a sociálnej agresii?

Published

on

Prostredie a chov hydiny

V súčasnosti poznáme tri základné systémy chovu nosníc, ktoré sa postupne vyvíjali:

  1. chov v neobohatených klietkach (v rámci Európskej únie zakázaný),
  2. chov v obohatených klietkach,
  3. chov v alternatívnom systéme (sem patrí podstielkový chov, chov vo voľnom výbehu a ekologický chov, tzv. biochov).

Rovnako ako životy ľudí ovplyvňuje prostredie, v ktorom vyrastajú, aj život hydiny ovplyvňujú prostredie a podmienky, v ktorých žije. Každý systém chovu so sebou prináša odlišný prístup k starostlivosti o hydinu, a teda aj samotné správanie je v jednotlivých chovoch odlišné.

Chov v obohatenej klietke – obmedzenie slobody alebo životná istota?

Pokiaľ patríte k tým, ktorí si pod pojmom klietkový chov predstavia množstvo nehumánne natlačenej hydiny v jednej malej klietke, tento smutný pohľad môžete z hlavy vymazať. Nehumánny chov hydiny bez dostatočného priestoru je minulosťou a dnes je v platnosti legislatíva, ktorá dbá na slušné životné podmienky hydiny. Napriek tomu, že lietanie je obmedzenejšie ako v iných systémoch chovu nosníc, chov v obohatenej klietke poskytuje hydine dostatočnú možnosť chôdze, behania aj naťahovania krídel. Prístup k vode je, samozrejme, neobmedzený a krmivo spĺňa kritériá kvality.

Slovenské chovy hydiny podliehajú prísnej veterinárnej kontrole. Veterinárny lekár dohliada na to, aby sa v chovoch nepoužívali zakázané antibiotiká a, naopak, aby sa používalo iba kvalitné krmivo, ktoré je z hľadiska výživy založené na vedeckých poznatkoch. Výsledkom je racionálna výživa s presnými receptúrami.

Tak ako v každom systéme, aj tu platí kombinácia výhod a nevýhod: hydina síce nedokáže voľne poletovať, kedykoľvek sa jej zachce, no zato je jej dopriata pravidelná veterinárna starostlivosť a v súvislosti so živinami komplexná strava. O tom, že žije vo vyhovujúcich podmienkach, svedčí jednak kvalita výsledných hydinových produktov a jednak fakt, že miera sociálnej agresie a kanibalizmu je v tomto systéme výrazne nižšia ako v ostatných. Skutočne. Ako je to možné?

Sliepky sa v stabilnom a známom prostredí cítia najbezpečnejšie. Nosnice majú potrebu fungovania v stabilnej hierarchii, v ktorej každý jedinec presne vie, čo má zabezpečiť a aj to, kde je jeho miesto. Práve kombinácia kvalitnej stravy, dobrej starostlivosti a známeho prostredia bez zbytočných stresových situácií je faktorom, ktorý do veľkej miery eliminuje formy sociálnej agresie a kanibalizmu medzi jedincami.

Podstielkový a voľnovýbehový chov – súboje v pohybe

Podstielkový chov ponúka hydine pohybové aktivity bez väčších obmedzení. Hydina má možnosť chodiť, behať a má aj väčšiu možnosť lietať než pri chove v obohatenej klietke. Takáto „rozšírená sloboda pohybu“ však so sebou okrem mnohých pozitív prináša aj negatíva. Tým, že sliepky nemajú pevne vytvorenú hierarchiu, často dochádza k bojom. Vyššia miera agresie, vyššia miera kanibalizmu a parazity majú často za následok zvýšený úhyn jedincov v skupine.

Podobne je to aj v chove vo voľnom výbehu. Napriek tomu, že hydine ponúka takmer neobmedzené možnosti pohybu, systém nie je bez rizík či nástrah. Sliepky sa síce vybehajú a vylietajú do sýtosti, no takáto miera slobody spôsobuje nemalé problémy v sociálnej oblasti, kde platí nepriama úmernosť: čím viac slobody, tým menej istôt. Práve nedostatok istôt ukotvených v hierarchii je jedným zo spúšťačov stresu, ktorý nepriaznivo pôsobí na zvyšovanie miery sociálnej agresie a kanibalizmu.

Vedeli ste, že?

Hydina si doslova vytvára tzv. gangy, ktoré proti sebe bojujú. Pri voľnom pohybe nosníc dochádza k súbojom spôsobeným bojom o dominanciu. Zatiaľ čo v klietkovom chove sú si vzhľadom na vytvorené priestory a podmienky všetky sliepky „rovné“, voľný pohyb im umožňuje vytvárať skupinové hierarchie. Pri stresových situáciách, ktoré na základe toho vznikajú, sa nosnice často zhromaždia do kŕdľa a navzájom sa pošliapu alebo udusia.

Ekologický chov – podmienky vhodné na chov?

V ekologickom chove má hydina podmienky chovu čo najviac prispôsobené jej prirodzeným potrebám. Vďaka tomu sa môže tešiť z neobmedzených pohybových možností a jej strava je starostlivo pripravovaná výlučne z biokomponentov. Napriek danému (a aj napriek prísnej legislatíve v tomto ohľade) môže byť takéto prostredie pre hydinu stresujúce. Dôvody? Predovšetkým neexistencia stabilných väzieb, nekonštantné prostredie a premenlivý terén.

Sliepky pociťujú istú mieru empatie voči vlastnému potomstvu, no nie sú schopné nadväzovať „priateľské vzťahy“ navzájom. Ich správanie v kolektíve nedokáže získať podobu správania v komunite. Pre hydinu je omnoho jednoduchšie fungovať v nastavených podmienkach a obmedzeniach, ktoré znamenajú istoty, než samostatné rozhodovanie. Práve samostatnosť totiž môže vyústiť do konfliktov o moc.

Vedeli ste, že?

Nervozitu či agresivitu medzi sliepkami môže vyvolať častý stres. Spôsobuje ho akákoľvek zmena podmienok v chove, napríklad príchod nového zvieraťa, zmena prostredia, teploty, svetelného režimu, zmena kŕmnej dávky, nedostatok vody či prítomnosť parazitov. Treba sa však na to pozrieť ešte z iného hľadiska: o tom, či má napríklad nosnica vhodné podmienky na chov, hovoria dva základné ukazovatele, a to znáška vajec a úhyn nosníc. Paradoxne a pre mnohých nepochybne prekvapivo je práve pri klietkovom chove úhyn najmenší, a to 5 – 6 %. Vzájomné ubližovanie si sliepok a stresové situácie ho pri voľnom chove zvyšujú na 20 – 25 %. Na kvalitu života hydiny a systému chovov preto nemôžeme nazerať iba jednostranne.

(slovenskahydina.sk)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Chov

Biedronka, Aldi, či Kaufland. Které polské řetězce již stáhly vejce z klecí?

Published

on

Své závazky ohledně přechodu na pouze bezklecová vejce zatím splnily pouze 4 z 10 polských obchodních řetězců. 

Biedronka, Lidl, Aldi. Které řetězce již stáhly vejce z klecí?

Některé přední řetězce (4 z 10 největších v Polsku) již naplnily několik let před termínem očekávání spotřebitelů a splnily své závazky ohledně prodeje čerstvých vajec z bezklecových chovů. Termín ukončení prodeje je v roce 2025. Jsou to: Biedronka, Carrefour, Aldi, Kaufland  a nepomiňme i Makro, který jako první velkoobchodní řetězec plní povinnost ohledně vajec z bezkecových chovů.

Šestá mezinárodní zpráva EggTrack společnosti Compassion in World Farming ukazuje, že více a více společností přijímá globální závazky k produkci vajec bez klecí. Zpráva, která sleduje pokrok velkých potravinářských společností při plnění jejich závazků k bezklecovým vajíčkům, ukazuje, že za poslední rok učinilo globální závazky osm nových společností. Patří mezi ně například Pizza Express a Yum! Značky (značky KFC, Pizza Hut, Taco Bell).

Zpráva EggTrack zahrnovala 232 společností. 175 z nich veřejně oznámilo pokrok směrem ke svým závazkům bez klecí. Průměrná implementace bezklecových systémů u těchto společností je 79,1 % (kde 100 % znamená prodej či používání jen bezklecových vajec) . Mezi globálními společnostmi, které vykázaly data, se jejich podíl bez klecí zvýšil z průměrných 55,2 % v roce 2021 na 63,1 % v roce 2022.

Údaje o trhu ukazují, že stádo bez klecí v EU nadále roste: z 52 % v roce 2021 na 55 % v roce 2022. Nejnovější EggTrack uvádí, že ze 128 společností s evropskými závazky (buď regionálními nebo globálními) má 109 společností. Jejich dodavatelské řetězce jsou nyní v průměru z 84,4 % bez klecí.

Kolik společností v Polsku opouští vejce z klecí?

V Polsku se více než 140 společností zavázalo od roku 2025 používat jen vejce bez klecí, včetně největších řetězců supermarketů (v této zprávě jsou zahrnuty pouze některé společnosti z Polska, některé z nich podléhají mezinárodním závazkům, pro celou Evropu resp. svět). To odráží rostoucí podíl bezklecové produkce na trhu: z 19 % v roce 2021 na 23,8 % v roce 2022, což je nárůst o 4,8 %, uvádí oficiální stránka Evropské komise.

Hejno nosnic v Polsku čítá 51 milionů slepic, což je druhé největší v Evropě (po Německu), z nichž 76,2 % slepic je stále chováno v (obohacených) klecích. Z 23,8 % v bezklecových chovech je 17,8 % ve stáji, pouze 5 % ve volném výběhu a 1 % v ekologickém chovu. Na druhou stranu podle studie Biostat z roku 2022 78,5 % Poláků uvádí, že podmínky nosnic jsou pro ně při nákupu vajec velmi důležité. Polští spotřebitelé preferují nákup vajec z volného chovu (33 % respondentů) a neoznačených vajec z malých farem na venkově (22 % respondentů).

Výrobky z vajec – bez klecí?

Kromě čerstvých vajec jsou cílem přechodu stále více firem i výrobky s obsahem vajec. Biedronka informuje, že v roce 2021 již 81 % výrobků vlastní značky s obsahem vajec pochází z bezklecového chovu, Carrefour Polska zdůrazňuje, že se to týká 64 % jejich výrobků, Aldi uvádí, že toto číslo je 40,8 %. Kaufland Polska informuje, že z obavy o welfare nosnic společnost urychlila práce na sortimentu vajec používaných ve výrobě. Společnost 100% Fresh Cage-Free Eggs aktuálně pracuje na závazku, že do roku 2025 bude v recepturách zpracovaných produktů vlastní značky používat pouze vejce z alternativních způsobů chovu, kde se podíl vajec pohybuje nad 1 %.

Také Makro Polska (součást mezinárodní skupiny Metro Group), která v lednu 2022, 3 roky před oznámeným závazkem, stáhla z prodeje čerstvá klecová slepičí vejce. Makro je první velkoobchodní řetězec v Polsku, který se rozhodl udělat tento velký krok směrem k welfare nosnic. Přestože se původní závazek se týká vajec vlastní značky, Makro Polska také odstoupila od prodeje „trojek“ svých dodavatelů.

V době zveřejnění zprávy EggTrack 2022 (listopad 2022) se žádný z polských producentů vajec veřejně nezavázal k přechodu na 100% bezklecový chov.

Barbara Woźniak, zástupkyně představenstva Ferma Drobiu Woźniaka, prezidenta Ovotek, majitele značky Zdrovo, uvádí, že se společnost rozhodla investovat miliony dolarů do změny způsobu chovu z klecí na podestýlku.

„Jsme největším výrobcem vajec z podestýlky v Polsku. Tyto investice s sebou nesou obrovské náklady, které financujeme pouze z vlastních zdrojů, proto změna probíhala po etapách, ale již nyní můžeme prohlásit, že produkce vajec z podestýlky a vajec z volného chovu neustále roste. V tuto chvíli 50 procent našich vajec pochází z klecových chovů, 45 % z podestýlky a 5 procent z volného výběhu. Naším operačním plánem pro příští roky je postupné zvyšování podílu alternativního chovu – dodala.

(portalspozywczy.pl)

Continue Reading

Chov

Dánsko oficiálně zavírá klecové chovy

Published

on

Dánské ministerstvo zemědělství prohlásilo, že od začátku příštího roku (2023) zakáže producentům vajec investovat do zařízení pro klecový chov nosnic. Přesto má být v Dánsku povolena klecová produkce vajec ještě příštích 12 let, do roku 2035. Dánská vláda nebude nijak kompenzovat zemědělce kvůli zavedení nového zákona. Producenti vajec také nemohou očekávat žádnou podporu související s přizpůsobením se novým předpisům a přechodem z klecového na alternativní chovy. Loni pocházelo 13 procent vajec vyprodukovaných v Dánsku z klecových chovů. To znamená velmi velkou změnu, protože ještě v roce 2010 až 60 procent dánských vajec pocházelo od výrobců využívajících klecové systémy.

(kipdip.org.pl)

Continue Reading

Chov

Úrady nariadili pre vtáčiu chrípku zatvoriť všetku hydinu v Anglicku

Published

on

Britské úrady nariadili chovateľom v Anglicku zatvoriť od 7. novembra až do odvolania všetku hydinu a iné vtáky chované v zajatí v snahe obmedziť šírenie vtáčej chrípky. Informuje o tom TASR na základe správy agentúry AFP.

„Tento rok zápasíme s najväčšou epidémiou vtáčej chrípky v histórii. Sme svedkami prudkého rastu počtu prípadov v komerčných aj domácich chovoch po celom Anglicku,“ vyhlásila šéfka britskej veterinárnej správy Christine Middlemissová. Ako pripomína AFP, v kontinentálnej Európe už zaviedli rozsiahle obmedzenia prevozu hydiny. Vtáčia chrípka na kontinente usmrtila milióny divých vtákov, pričom úrady pristúpili k vybitiu miliónov kusov hydiny v snahe zabrániť šíreniu nákazy.

Vajcia z voľného výbehu tak z anglického trhu zmiznú, úrady však dúfajú, že k Vianociam bude dostatok moriek.
„Toto rozhodnutie sa nám neprijímalo ľahko, ale je to najlepší spôsob, ako ochrániť vaše vtáky pred touto vysokonákazlivou chorobou,“ apelovala hlavná veterinárka na chovateľov. V Británii úrady za uplynulých 12 mesiacov potvrdili 200 prípadov vtáčej chrípky. V piatok zároveň oznámili program kompenzácií pre postihnutých chovateľov.

Podľa odborníkov vtáčia chrípka nepredstavuje významné nebezpečenstvo pre ľudí a riadne tepelne upravené mäso či vajcia sú bezpečné na konzum.

(TASR)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality