Aktuality
Co znamená obchodní dohoda EU pro britskou drůbež

Británie ukončila svou dlouhou cestu brexitem a po ukončení přechodného období 31. prosince plně opustila EU. Dne 24. prosince se obě strany dohodly na obchodní dohodě s EU o obchodu a spolupráci mezi EU – což znamená, že mnoho podniků může pokračovat v obchodování bez tarifů.
Obchodní dohoda je vítanou zprávou pro britské farmáře, kteří se obávali ukončení dohody bez dohody a tarifů, které by s ní byly spojeny. U čerstvého drůbežího masa by sazby bez dohody byly ochromující 192 %. Podle údajů NFU Spojené království vyváží 19 % svého celkového objemu produkce drůbeže. 70 % britského vývozu drůbežího masa směřuje do EU, v roce 2019 v hodnotě 192 milionů £. Většina z toho je tmavé maso, protože britští spotřebitelé drůbeže silně preferují prsa. Jakékoli omezení tohoto obchodu by vedlo k nadměrné nabídce na domácím trhu a snížilo by celkovou cenu, kterou producenti platí za celého ptáka.
Nejlepší možný výsledek
Je zřejmé, že obchodní dohoda je nejlepším možným výsledkem pro odvětví drůbežího masa i vajec. Britský vaječný průmysl vyprodukoval v roce 2019 11,4 miliard vajec. Prozatímní údaje ukazují, že Spojené království vyvezlo 271 milionů vajec a dovezlo 1,7 miliardy, což znamená, že cla by měla dopad i na vejce. I když pro některé produkty existuje bezcelní přístup, jiné drůbeží výrobky již nebudou moci vyvážet vůbec. Důvodem je nový status Spojeného království jako třetí země. EU stanoví plošná omezení na určité dovozy a vývozy ze třetích zemí, což bude mít dopad na odvětví drůbeže. Zmrazené drůbeží mleté maso, chlazené drůbeží mleté maso, mechanicky oddělené drůbeží maso a netříděná vejce nebude možné vyvážet do EU, potvrdila Defra.
Netříděná vejce jsou vejce, která se nedostala do balírny, a to buď proto, že jdou přímo do potravinářského průmyslu. Vejce dodávaná přímo do potravinářského průmyslu pocházejí od prvovýrobce a nejsou tříděna. Prvovýrobci nemohou být registrovanými zařízeními pro účely sanitární a fytosanitární certifikace (SPS) a pro netříděná vejce neexistuje vzorový certifikát.
Status třetí země
Informace o těchto nových omezeních založených na statusu třetí země uvedl tajemník životního prostředí George Eustice v dopise zaslaném 10. prosince obchodním orgánům a klíčovým zemědělským podnikům. Třetí země musí rovněž splňovat požadavky EU na vývozní zdravotní osvědčení (EHC) a rostlinolékařská osvědčení. Tyto další vrstvy byrokracie a byrokracie způsobují britským drůbežářským společnostem obrovské znepokojení.
Chris Kirke, výkonný ředitel společnosti Moy Park, Ranjit Singh, výkonný ředitel společnosti 2 Sisters Food Group a Richard Griffiths, výkonný ředitel Britské rady pro drůbež, byli mezi signatáři dopisu Georgovi Eusticeovi, v němž se uvádí, že britské firmy byly zatíženy závažnou konkurenční nevýhodou v důsledku nového požadavku na vyplnění vývozního zdravotního osvědčení pro každou jednotlivou dodávku produktů živočišného původu do EU a vývoz by mohl v reakci na tuto skutečnost výrazně poklesnout.
Británie je nyní zcela nezávislá na EU. Obchodní dohoda zajistí kontinuitu obchodu pro mnoho podniků. Plné účinky brexitu, včetně slibovaných výhod nových obchodních dohod a na druhé straně obtíže s plněním nových předpisů a hraniční kontroly teprve ukáží data, které ještě nějakou dobu známy nebudou.
Poslanec výboru Neil Parish, předseda výboru EFRA, uvedl: „Opuštění EU znamená, že v odvětví dodávek potravin bude nutné přestat se spoléhat na evropské pracovníky. To by mohla být z dlouhodobého hlediska pro britské pracovníky skvělá příležitost a zaměstnavatelé budou nuceni zlepšit plat a podmínky. Ale bude to nějakou dobu trvat.“
(poultrynews.co.uk)
Aktuality
Miliony kohoutů potkává smrt. Vejce snášejí jenom v pohádkách či mytologii

Kampaně na uzákonění zákazu zabíjení jednodenních kuřátek v chovech nosných plemen drůbeže probíhají v mnoha zemích EU. Brzy budou i u nás.
Kohouti snášejí vejce pouze v pohádkách, případně ve slovanské mytologii. Lidé pohybující se ve vaječném průmyslu však dobře vědí, že je tato biologicky daná neschopnost ptačích jedinců důvodem, proč je každoročně řízeně usmrcováno dvanáct milionů jednodenních kohoutků. „Děje se tak pouze proto, že kohouti vejce nesnášejí, a tak jsou prostě v tomto byznysu zbyteční. Nyní se mluví o zákazu takového zabíjení. Podobný už přijalo Německo,“ říká pro deník Metro Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP).
Devětkrát dražší myši
Jenže tito kohoutci jsou podle odborníků v současnosti hlavní potravou masožravých pacientů záchranných stanic. Především jde o léčené poštolky, oba druhy kání. Puštíci, kalousi a další sovy, bílí i černí čápi, ale třeba i ježci nebo lasicovité šelmy jich ve stanicích ročně spotřebují tři miliony.
„V zoologických zahradách jich zvířata zkonzumují odhadem dva miliony. Pokud k zákazu dojde, některé záchranné stanice horko těžko nahradí kuřátka myškami, jiné stanice na to mít nebudou, a tak skončí. Myš je totiž osmkrát, někdy i devětkrát dražší než kuře. Navíc aby mohla kuřata žít a být zabita chovatelem později, bude nutné pro potravu zachraňovaným zvířatům vychovat a zabít myš. To tak nějak nedává smysl ani v etické rovině,“ kroutí hlavou Stýblo.
Kampaně napříč Evropou
Na uzákonění zákazu zabíjení jednodenních kohoutků v chovech nosných plemen drůbeže probíhají v mnoha zemích Evropské unie rozsáhlé kampaně. Podle lidí z ČSOP budou brzy i u nás. Jejich cílem je rozlišovat pohlaví zárodků už ve vajíčku a „samčí vejce“ likvidovat anebo vylíhnuté kohoutky nechat dožít až do jateční velikosti a zabít je poté. Podle Přemysla Rabase, ředitele Safari Parku Dvůr Králové a známého odborníka na problematiku zoologických zahrad, by ale byl podobný postup více než nesmyslný. S ním souhlasí i předseda Národní sítě záchranných stanic David Číp. „Pokud kvůli tlaku ochránců zvířat skutečně dojde k zákazu zabíjení jednodenních kohoutků tak, jako se to už stalo v Německu, budou se muset místo nich chovat a zabíjet jiná zvířata, jež jsou
vhodná pro krmení tisíců pacientů v záchranných stanicích. Smrt jednoho zvířete bude nahrazena smrtí jiného a někdy paradoxně pouhé oddálení smrti jednoho zvířete bude vykoupeno smrtí mnoha jiných,“ vysvětluje David Číp.
Zvažovaný zákaz nejen že podle něj vážně ohrožuje celý systém záchrany divokých handicapovaných zvířat v naší zemi, ale je navíc i daleko horší variantou z hlediska zátěže na naší přírodu a životní prostředí. „Speciální chovy hlodavců i ptáků na krmení masožravců v záchranných stanicích i zoo spotřebují daleko více přírodních zdrojů na krmivo, stelivo, vytápění i ubikace než pouhé dolíhnutí vajíček, která se pak navíc budou muset bez užitku likvidovat jako odpad,“ kroutí hlavou Číp.
Etika versus byznys
Podle Rabase je pro mnohé z tuzemských zoologických zahrad krmivo v podobě usmrcených jednodenních kohoutků jen těžko nahraditelné. Přičemž pokud by kampaň uspěla, bude to znamenat nejen obrovský nárůst nákladů pro záchranné stanice a zoologické zahrady, ale rovněž mnohem větší zatížení životního prostředí. „Nosnice necháme snášet a vajíčka nějakou dobu inkubovat, aby se pak zlikvidovala v asanačních ústavech. Nejsmutnější je však velký etický problém celé věci. Usmrtí se totiž minimálně dvakrát více zvířat. Kohoutci ještě ve vajíčku přijdou vniveč. Následně budou muset být nákladně odchována a usmrcena jiná zvířata jako jejich náhrada. To myslím autoři kampaně, pokud mají rádi zvířata, nemohou dopustit,“ konstatuje ředitel královédvorské zoo.
Záchranné stanice si jsou dle slov svých zástupců vědomy, že zabíjení jednodenních kuřátek jenom proto, že mají špatné pohlaví, je neetické. Ovšem řešení, kdy se zabíjí místo kohoutků jiná zvířata, má k etice také daleko. A je navíc likvidační pro záchranné stanice, které ročně přijímají z přírody více jak třicet tisíc handicapovaných zvířat. „A i díky potravě v podobě mrtvých kuřat jich více jak šedesát procent zachráníme a vrátíme do přírody,“ uzavírá Stýblo.
(metro.cz)
Aktuality
Dovoz ukrajinských vajec zakázalo aj Maďarsko

Zámerom tohto kroku je ochrana záujmov maďarských poľnohospodárov, doplnil minister s tým, že zahŕňať bude „obilie, repkové a slnečnicové semená, múku, jedlý olej, med, určité druhy mäsa a vajcia“.
Budapešť 15. septembra (TASR) – Maďarská vláda v piatok oznámila, že zachová v platnosti obmedzenia dovozu poľnohospodárskych produktov z Ukrajiny napriek rozhodnutiu Európskej komisie (EK) o ukončení zákazu. TASR o tom informuje podľa agentúry AFP. „Maďarsko uzavrie svoje hranice pre 24 ukrajinských produktov,“ uviedol maďarský minister poľnohospodárstva István Nagy na sociálnej sieti. Dosiaľ bol zákaz obmedzený na štyri agrokomodity.
Zámerom tohto kroku je ochrana záujmov maďarských poľnohospodárov, doplnil minister s tým, že zahŕňať bude „obilie, repkové a slnečnicové semená, múku, jedlý olej, med, určité druhy mäsa a vajcia“. Zákaz dovozu štyroch komodít z Ukrajiny, a to pšenice, kukurice, repky a slnečnicových semien, v piatok večer predĺžila aj slovenská vláda. Platiť bude do konca roka, vyplýva zo stanoviska premiéra Ľudovíta Ódora.
Zavedenie národného zákazu dovozu ukrajinských agrokomodít predtým oznámilo tiež Poľsko. V prípade všetkých troch krajín sa zákazy týkajú len vnútroštátneho dovozu, nie tranzitu na ďalšie trhy, dopĺňa agentúra Reuters. Bulharsko vo štvrtok oznámilo, že zákaz nepredĺži. Rumunsko avizovalo, že sa bude riadiť stanoviskom EK, no tamojší poľnohospodári pohrozili štrajkami v prípade nepredĺženia zákazu.
EK v máji zaviedla dočasné embargo na dovoz štyroch ukrajinských agrokomodít, a to pšenice, kukurice, repky a slnečnice. Cieľom bolo zastaviť narušovanie trhu v členských štátoch EÚ susediacich s Ukrajinou – v Bulharsku, Maďarsku, Poľsku, Rumunsku a na Slovensku. V piatok večer eurokomisia oznámila, že platnosť embarga vyprší podľa plánu koncom dňa. Po analýze údajov týkajúcich sa vplyvu vývozu týchto agrokomodít z Ukrajiny na trh EÚ totiž dospela k záveru, že narušenia trhu v týchto piatich členských štátoch boli odstránené.
Ukrajina podľa EK zároveň súhlasila, že do 30 dní zavedie konkrétne zákonné opatrenia vrátane systému vývozných licencií, aby sa predišlo nárastu množstva obilnín v krajinách EÚ.
(teraz.sk)
Aktuality
Maďarské organizácie vyzvali na zákaz dovozu ukrajinskej hydiny do EÚ

Budapešť 18. augusta (TASR) – Maďarská poľnohospodárska komora a záujmové združenie hydinárskeho priemyslu BTT vyzvali na zastavenie dovozu ukrajinskej hydiny a vajec do Európskej únie (EÚ). Neobmedzené dovozy poľnohospodárskych produktov z Ukrajiny ohrozujú budúcu výrobu v Únii a znepokojujúce sú aj z pohľadu bezpečnosti potravín, uviedli organizácie v spoločnom stanovisku. TASR o tom informuje na základe správy agentúry MTI.
Nedávne opatrenia EÚ umožnili výrazné zvýšenie dovozu z Ukrajiny, tamojší výrobcovia ale nepodliehajú prísnym európskym normám v oblasti bezpečnosti potravín, zdravia a dobrých životných podmienok zvierat, upozornili organizácie.
Zatiaľ čo EÚ pôvodne obmedzila dovoz ukrajinskej hydiny na 90.000 ton ročne, od júna minulého roka sa do bloku podľa iniciátorov výzvy doviezlo viac ako 218.000 ton.
Dovoz ukrajinských vajec sa v roku 2022 v porovnaní s predchádzajúcim rokom podľa ich údajov zvýšil zhruba štvornásobne, pričom len v marci 2023 malo prísť asi 100 miliónov vajec, teda takmer toľko, ako za celý rok 2021. Ani vojna na Ukrajine nemôže ospravedlniť, že Únia poskytuje Ukrajine výhody, prostredníctvom ktorých by sa do spoločenstva mohli dostať výrobky nespĺňajúce jej požiadavky, uvádza sa ďalej vo výzve. Liberalizácia ukrajinského dovozu zo strany európskeho spoločenstva by navyše podľa nich priniesla prospech skôr niektorým oligarchom než ukrajinskému ľudu.