Politika
Dana Balcarová: Patří klecové chovy slepic do jedenadvacátého století?

Podle studie budou investiční i provozní náklady spojené s přechodem na neklecový chov v přepočtu na jedno vejce znamenat zvýšení ceny o 20–40 haléřů, což se do koncové ceny promítne minimálně.
Podle studie budou investiční i provozní náklady spojené s přechodem na neklecový chov v přepočtu na jedno vejce znamenat zvýšení ceny o 20–40 haléřů, což se do koncové ceny promítne minimálně. Sněmovna projednává novelu zákona o ochraně zvířat proti týrání. Máme jedinečnou příležitost, jak zlepšit životní podmínky slepic, a proto na plénu obhajuji svůj návrh na ukončení klecových chovů už v roce 2025, namísto roku 2027, který je v původním návrhu.
Ke konci loňského roku bylo v České republice chováno v klecových chovech 83,44 % z celkového počtu 4 750 000 slepic. Sice už nejde o staré bateriové klece (600 cm2 na nosnici), ve kterých se slepice musela vejít na prostor menší než jeden papír A4, ale ani obohacené klece (750 cm2 na nosnici), které jsou dnes českým standardem, nejsou žádná výhra. Jejich zavedením jsme v roce 2012 každé slepici přidali o něco málo prostoru navíc a do společné klece pro 15 až 30 slepic vměstnali hnízdo, bidýlko, podklad s materiálem k popelení a vybavení na obrušování drápů, což jim umožňuje jakýsi náznak možnosti přirozeného chování.
Jak moc tato změna opravdu pomohla slepicím, nebo jestli šlo jen o způsob umlčení veřejnosti, která začala projevovat odpor ke klecím, se můžeme asi jen dohadovat. Na tom, že ani současný způsob chovu v obohacených klecích není v jednadvacátém století přípustný a měl by být zrušen, podle průzkumu agentury Ppm factum research z března 2020 souhlas se zrušením klecových chovů projevuje 78 % Čechů a proti je pouze pětina (20 %).
Na konci loňského roku podala skupina poslanců všech sněmovních klubů kromě vládního ANO pozměňovací návrh k vládní novele zákona na ochranu zvířat proti týrání, jehož cílem je zakázat chov slepic v klecích, tedy i těch obohacených, a to od roku 2027. Od roku 2027 by se mohly slepice chovat v halových chovech na podestýlce, ve voliérových chovech, ve volném výběhu a v ekologickém režimu. Já věřím, že bychom od klecových chovů mohli úplně ustoupit už o dva roky dříve, tedy v roce 2025, a v tom smyslu jsem podala vlastní pozměňovací návrh.
V únoru tohoto roku jsem na Výboru pro životní prostředí organizovala kulatý stůl s názvem Klecové chovy slepic – patří ještě do 21. století?, kterého se účastnili jak zástupci státní správy, zahraniční experti, vědci, ekonomové i veterináři, tak zástupci profesních svazů, veřejnosti a samozřejmě kolegové poslanci. V rámci kulatého stolu byla představena Analýza ekonomických dopadů legislativního zákazu využívání klecového chovu slepic na území ČR Institutu pro udržitelnost podnikání Masarykovy univerzity v Brně. Podle této studie budou investiční i provozní náklady spojené s přechodem na neklecový chov v přepočtu na jedno vejce znamenat zvýšení ceny o 20–40 haléřů, což se do koncové ceny promítne minimálně.
Kulatého stolu se účastnil i profesor Joerg Hartung z Veterinární univerzity v Hannoveru, který popisoval již téměř dokončenou transformaci na neklecové chovy v Německu. Němečtí farmáři se s nutností přestavby chovů vypořádali během necelých 4 let, a to úplně bez dotací, jen se státními půjčkami. Krátkodobě byla sice německá vejce na trhu z části nahrazena dovozem, ale brzy došlo k návratu k původním poměrům a cena vajec z podestýlkového a voliérového chovu se zvedla o 2 centy. Zákaz chovu v klecích v Německu nepoškodil produkci vajec a změny na trhu byly jen dočasné. České republice doporučil profesor Hartung stanovit jasná pravidla a termíny přechodu tak, aby zemědělci dopředu věděli, co a kdy je čeká a byla jim poskytnuta všechna potřebná finanční i odborná pomoc. Zemědělec musí dostat za vejce férovou cenu a konečná cena musí vyhovovat také spotřebiteli.
Návrh na zákaz klecí byl na konci února odmítnut Zemědělským výborem a Výbor pro životní prostředí k němu nepřijal žádné stanovisko. Na obou výborech návrh zablokovali poslanci hnutí ANO. Avšak poté, co se vzedmula vlna kritiky ze strany veřejnosti, která si odpor poslanců ANO ke zlepšení podmínek slepic spojila s podnikatelskými zájmy předsedy hnutí Andreje Babiše, následovala zajímavá otočka. Premiér Babiš veřejně odmítl postoj svých kolegů, nechal si udělat foto se slepičkou (jistě ne z klecového chovu) a prohlásil, že není důvod, aby slepice takto trpěly. Teď nás čeká další důležitá fáze, na programu 49. schůze Sněmovny je druhé čtení novely zákona na ochranu zvířat proti týrání včetně zmíněného pozměňovacího návrhu. Uvidíme, jestli premiér tentokrát dodrží slovo, nebo opět otočí. Doufám, že ne, a že se s otřesným způsobem chovu slepic v klecích konečně rozloučíme.
Pevně věřím, že se nám podaří zákaz klecového chovu prosadit a také, že se následně podaří ohlídat, aby se nám dotační peníze zase nezatoulaly někam jinam a pod záminkou zdražení produkce vajec se nenapakovali obchodníci a zpracovatelé. Zemědělcům musí zůstat důstojný zisk, aby si zákazník mohl říct, že za těch 20-40 haléřů spokojená slepice a spokojený zemědělec stojí.
Audio záznam z kulatého stolu i prezentace účastníků můžete najít zde.
Autorka je předsedkyně sněmovního Výboru pro životní prostředí a členka Pirátů.
zdroj: ekolist.cz
Politika
Maďarské zemědělské a obchodní organizace jednají společně, aby ukončily cenové stropy

Cenový strop zavedený před rokem splnil svou roli, a proto producentské a zpracovatelské organizace a maloobchodní hráči doporučují jeho odstranění. Jeho ukončení žádá také Rada pro drůbeží produkty (BTT) a Asociace maďarských producentů vajec.
Národní zemědělská komora (NAK) uvedla ve společném prohlášení s několika profesními organizacemi, že zavedení cenových stropů v narušené Evropské unii tržní prostředí pomohlo domácímu zemědělství a potravinářství zachovat jeho konkurenceschopnost a stabilizovalo potravinovou soběstačnost Maďarska.
Cenový strop není tržním, ale sociálním opatřením, uvádí se dále v prohlášení s tím, že v posledním období se v potravinářství rozběhl proces, který je v rozporu se zájmy tuzemského sektoru. Na jedné straně se v několika segmentech zvyšují dovozy na úkor domácích výrobců, na druhé straně slábne spolupráce a vztah důvěry vybudovaný v minulých letech mezi obchodníky a tuzemskými dodavateli.
Cenová regulace je pro spotřebitele krátkodobě příznivá, ale dlouhodobě generuje nedostatek produktů, deformuje trh a ohrožuje udržitelný provoz domácích produktových řad. Omezení způsobilo obchodníkům značné ztráty a ukončením cenového stropu by došlo k odstranění narušení trhu a odstranění překážek v poskytování širších akcí a slev.
(mbtt.hu)
Politika
Produkcia vajec nebezpečne klesá

Na Slovensku máme vlastné potraviny len vo výške 40 percent. Sebestační by sme mali byť len v oblasti pšenice a možno mlieka. V ostatných oblastiach sme nesebestační. Na problémy aj v oblasti produkcie vajec upozorňuje najnovšie aj Tomáš Kohút, generálny riaditeľ skupiny Sanagro.
Potravinová bezpečnosť
Podľa posledného indexu, ktorý hovorí o potravinovej bezpečnosti a ktorý spracúva Economist Intelligence Unit, skončilo Slovensko spomedzi krajín Európskej únie ako druhé najhoršie – obsadili sme 40. priečku z viac ako stovky krajín. Na prvých troch priečkach sa umiestnili Fínsko, Írsko a Holandsko. Horší výsledok z krajín Únie malo len Bulharsko (44.priečka), o stupeň lepšie bolo na tom Maďarsko (36. priečka). Podľa údajov dopadlo Slovensko, ako väčšina krajín v Európe, dobre v kategórii finančnej prístupnosti. Dobré celkové skóre sme mali aj v kvalite a bezpečnosti. Prepadli sme sa však v dostupnosti (dosiahli sme 51,7 bodu zo 100 bodov, a teda sme v tejto kategórii skončili na77. mieste). Za najväčšiu slabinu Slovenska bola považovaná nielen vysoká volatilita poľnohospodárskej produkcie, ale aj slabá miera politických záväzkov v oblasti potravinovej bezpečnosti a prístupu k potravinám. Čo sa s tým dá robiť? Podľa Kohúta treba dotiahnuť spoločnú poľnohospodársku politiku. Jej nové pravidlá by mali platiť už v novom roku, avšak európske krajiny o nej ešte stále diskutujú. Reforma poľnohospodárstva je totiž hlavným cieľom stratégie Z farmy na stôl, pri ktorej je dôležitým zdrojom financovania práve spoločná poľnohospodárska politika. Potravinová sebestačnosť u nás slabne. Pred pár rokmi sme dosahovali dobré výsledky aspoň v produkcii vajec, ale aj to sa zmenilo.
Produkcia vajec nebezpečne klesá
„Peniaze z nej sú síce spoločné – európske, no najdôležitejšie rozhodnutia, na čo budú použité v rámci krajín, určujú národné vlády – aká časť pôjde na priame platby farmárom, aká na opatrenia súvisiace s ochranou klímy, na akú podporu si siahnu malí či bio farmári. Zatiaľ sa ukazuje, že podmienky budú na Slovensku nastavené radikálne a najprísnejšie v porovnaní s ostatnými krajinami. Zbytočne,“ upozorňuje Kohút, podľa ktorého zostanú na Slovensku znevýhodnení okrem iných napríklad bio farmári.
Vajcia zo zahraničia
Donedávna sme boli na Slovensku sebestační aspoň v produkcii vajec. Aj o toto sme však ako krajina prišli a vajcia už musíme dovážať zo zahraničia. „Ešte pred dvoma-troma rokmi bolo Slovensko viac-menej sebestačné v produkcii vajec, vlani bola na Slovensku najhoršia produkcia za posledných tridsať rokov. Je predpoklad, že sa táto situácia bude zhoršovať. Podľa analytikov najviac vajec dovážame z Českej republiky, zo Španielska a z Poľska, “hovorí Kohút.
Aktuálne je Slovensko v produkcii vajec sebestačné na úrovni 83 percent. Podľa Únie hydinárov Slovenska sa na pultoch obchodov nachádza 73 percent vajec zo Slovenska. „Desať percent našich vajec sa teda muselo vyviezť do zahraničia, “podotkne Kohút s tým, že pokles súvisí s rastom nákladov na chov nosníc, ako aj s prichádzajúcim zákazom predaja vajec z klietkového chovu. Práve ten u nás do veľkej miery dominoval – až 77 percent zo všetkých vajec u nás stále pochádza z klietkového chovu. Mnoho producentov vajec, ktorí doposiaľ prevádzkovali klietkový chov, však nemá dostatok finančných prostriedkov na vybudovanie voľného výbehu či vybudovanie podmienok na podstielkový chov.
„Takáto zmena technológie chovu si vyžaduje veľmi vysokú investíciu. Prechod z klietkového na iný typ chovu si vyžaduje investície v desiatkach až stovkách tisícov eur v závislosti od veľkosti chovu, “hovorí Kohút, ktorý predpokladá, že počet producentov klesne a zároveň sa cena vajec zvýši. „Tu však treba podotknúť aj jeden dôležitý fakt, okrem vyššej ceny sa rapídne zvýši kvalita života sliepok.“ Nariadenie o ukončení klietkového chovu vychádza z nariadenia Európskej únie, na ktoré reagovali viaceré zahraničné obchodné reťazce na Slovensku. Zaviazali sa, že od roku 2025 nebudú predávať spotrebiteľom vajcia z klietkových chovov. „Slovenským chovateľom sliepok by pomohla podpora štátu, pretože pre producentov vajec, respektíve chovateľov hydiny nie je nastavená žiadna podpora. Tiež by pomohlo výraznejšie zníženie administratívneho zaťaženia v prípade rozbehu nových chovov sliepok a urýchlenie schvaľovacích procesov.“
Celý text na hospodarskenoviny.sk
Politika
Maďarský ministr o zmrazení cen potravin

Ministr zemědělství István Nagy učinil důležité prohlášení o zmrazení cen potravin. Řekl, že zmrazení produktů by mělo být vnímáno jako obchodní akce a věří, že by mělo skončit někdy v polovině příštího roku, protože válka nemůže trvat věčně. Předválečné ceny se podle něj nevrátí, ale určitě nedojde k tak velkému zdražování, jako tomu bylo v posledním období.
Ministr István Nagy na Inforádiu mluvil o tom, co může zastavit inflaci cen potravin. „Nemyslím si, že se předválečné ceny vrátí, protože svět bude v jiném stavu, až válka skončí. Jsem si ale stoprocentně jistý, že nárůst nebude tak velký, takže normální inflace nastane i na trhu s potravinami, stejně jako v jiných oblastech života.“
István Nagy teké uvedl, že „jsme u stropu zdražování, není kam jinam jít“, protože růst cen energií se již zastavil a známe i výši vstupních nákladů. Zdůraznil, že tak rozsáhlé zdražování se nyní neočekává, protože ceny energií jsou již na svém vrcholu, takže není důvod k obrovskému zdražování o 10, 20, 30 %.
Ministr zemědělství v souvislosti s produkty s cenovými stropy a s tím, jak dlouho může zmrazení cen potravin trvat: „Myslím, že by to mělo skončit někdy v polovině příštího roku, protože válka nemůže trvat věčně. V příštím roce by tak měly skončit všechny dopady, které tím vznikly, a poté by mělo být možné obnovit normální tržní podmínky.“
István Nagy tvrdí, že při absenci konkrétních výrobních problémů je jediným důvodem toho, že někdy v regálech nejsou produkty s cenovým limitem pouze „nákupní horečka“ či „panické nakupování“ a zásobení se produkty více, než je nutné. Ohledně cenového stropu vajec zdůraznil: Maďarská produkce dokáže zajistit 80–85 % denní spotřeby, ale kolem svátků, kdy spotřeba stoupá, přivážejí balírny vejce z dovozu.
(agrarszektor.hu)