Connect with us
Reklama

Politika

Dana Balcarová: Patří klecové chovy slepic do jedenadvacátého století?

Published

on

Podle studie budou investiční i provozní náklady spojené s přechodem na neklecový chov v přepočtu na jedno vejce znamenat zvýšení ceny o 20–40 haléřů, což se do koncové ceny promítne minimálně.
Podle studie budou investiční i provozní náklady spojené s přechodem na neklecový chov v přepočtu na jedno vejce znamenat zvýšení ceny o 20–40 haléřů, což se do koncové ceny promítne minimálně. Sněmovna projednává novelu zákona o ochraně zvířat proti týrání. Máme jedinečnou příležitost, jak zlepšit životní podmínky slepic, a proto na plénu obhajuji svůj návrh na ukončení klecových chovů už v roce 2025, namísto roku 2027, který je v původním návrhu.

Ke konci loňského roku bylo v České republice chováno v klecových chovech 83,44 % z celkového počtu 4 750 000 slepic. Sice už nejde o staré bateriové klece (600 cm2 na nosnici), ve kterých se slepice musela vejít na prostor menší než jeden papír A4, ale ani obohacené klece (750 cm2 na nosnici), které jsou dnes českým standardem, nejsou žádná výhra. Jejich zavedením jsme v roce 2012 každé slepici přidali o něco málo prostoru navíc a do společné klece pro 15 až 30 slepic vměstnali hnízdo, bidýlko, podklad s materiálem k popelení a vybavení na obrušování drápů, což jim umožňuje jakýsi náznak možnosti přirozeného chování.

Jak moc tato změna opravdu pomohla slepicím, nebo jestli šlo jen o způsob umlčení veřejnosti, která začala projevovat odpor ke klecím, se můžeme asi jen dohadovat. Na tom, že ani současný způsob chovu v obohacených klecích není v jednadvacátém století přípustný a měl by být zrušen, podle průzkumu agentury Ppm factum research z března 2020 souhlas se zrušením klecových chovů projevuje 78 % Čechů a proti je pouze pětina (20 %).

Na konci loňského roku podala skupina poslanců všech sněmovních klubů kromě vládního ANO pozměňovací návrh k vládní novele zákona na ochranu zvířat proti týrání, jehož cílem je zakázat chov slepic v klecích, tedy i těch obohacených, a to od roku 2027. Od roku 2027 by se mohly slepice chovat v halových chovech na podestýlce, ve voliérových chovech, ve volném výběhu a v ekologickém režimu. Já věřím, že bychom od klecových chovů mohli úplně ustoupit už o dva roky dříve, tedy v roce 2025, a v tom smyslu jsem podala vlastní pozměňovací návrh.

V únoru tohoto roku jsem na Výboru pro životní prostředí organizovala kulatý stůl s názvem Klecové chovy slepic – patří ještě do 21. století?, kterého se účastnili jak zástupci státní správy, zahraniční experti, vědci, ekonomové i veterináři, tak zástupci profesních svazů, veřejnosti a samozřejmě kolegové poslanci. V rámci kulatého stolu byla představena Analýza ekonomických dopadů legislativního zákazu využívání klecového chovu slepic na území ČR Institutu pro udržitelnost podnikání Masarykovy univerzity v Brně. Podle této studie budou investiční i provozní náklady spojené s přechodem na neklecový chov v přepočtu na jedno vejce znamenat zvýšení ceny o 20–40 haléřů, což se do koncové ceny promítne minimálně.

Kulatého stolu se účastnil i profesor Joerg Hartung z Veterinární univerzity v Hannoveru, který popisoval již téměř dokončenou transformaci na neklecové chovy v Německu. Němečtí farmáři se s nutností přestavby chovů vypořádali během necelých 4 let, a to úplně bez dotací, jen se státními půjčkami. Krátkodobě byla sice německá vejce na trhu z části nahrazena dovozem, ale brzy došlo k návratu k původním poměrům a cena vajec z podestýlkového a voliérového chovu se zvedla o 2 centy. Zákaz chovu v klecích v Německu nepoškodil produkci vajec a změny na trhu byly jen dočasné. České republice doporučil profesor Hartung stanovit jasná pravidla a termíny přechodu tak, aby zemědělci dopředu věděli, co a kdy je čeká a byla jim poskytnuta všechna potřebná finanční i odborná pomoc. Zemědělec musí dostat za vejce férovou cenu a konečná cena musí vyhovovat také spotřebiteli.

Návrh na zákaz klecí byl na konci února odmítnut Zemědělským výborem a Výbor pro životní prostředí k němu nepřijal žádné stanovisko. Na obou výborech návrh zablokovali poslanci hnutí ANO. Avšak poté, co se vzedmula vlna kritiky ze strany veřejnosti, která si odpor poslanců ANO ke zlepšení podmínek slepic spojila s podnikatelskými zájmy předsedy hnutí Andreje Babiše, následovala zajímavá otočka. Premiér Babiš veřejně odmítl postoj svých kolegů, nechal si udělat foto se slepičkou (jistě ne z klecového chovu) a prohlásil, že není důvod, aby slepice takto trpěly. Teď nás čeká další důležitá fáze, na programu 49. schůze Sněmovny je druhé čtení novely zákona na ochranu zvířat proti týrání včetně zmíněného pozměňovacího návrhu. Uvidíme, jestli premiér tentokrát dodrží slovo, nebo opět otočí. Doufám, že ne, a že se s otřesným způsobem chovu slepic v klecích konečně rozloučíme.

Pevně věřím, že se nám podaří zákaz klecového chovu prosadit a také, že se následně podaří ohlídat, aby se nám dotační peníze zase nezatoulaly někam jinam a pod záminkou zdražení produkce vajec se nenapakovali obchodníci a zpracovatelé. Zemědělcům musí zůstat důstojný zisk, aby si zákazník mohl říct, že za těch 20-40 haléřů spokojená slepice a spokojený zemědělec stojí.

Audio záznam z kulatého stolu i prezentace účastníků můžete najít zde.

Autorka je předsedkyně sněmovního Výboru pro životní prostředí a členka Pirátů.

zdroj: ekolist.cz

 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Starší odchádzajú, mladým sa do hydinárskych firiem nechce

Published

on

Zmena legislatívy o odchode do predčasného dôchodku ako aj valorizácia dôchodkov spôsobila pre chovateľov a spracovateľov hydiny veľký problém. V závere roku 2023 odišlo slovenským hydinárom do predčasného starobného dôchodku viac ako sedem desiatok svojich zamestnancov. Mnohí tak prišli až o 10 až 15 % svojich zamestnancov. Následne vznikol problém ako týchto zamestnancov nahradiť. Pri predčasnom dôchodku nie je možný súbeh poberania dôchodku a ďalšej pracovnej činnosti ako je to pri klasickom starobnom dôchodku. A do dôchodku odišlo aj viacero zamestnancov, ktorí nedovŕšili vek 60 rokov a mohli ešte niekoľko rokov pracovať. Problém nastal aj z dôvodu, že na trhu práce je dlhodobo nedostatok pracovných síl, ktoré majú záujem o prácu v poľnohospodárstve a rovnako aj obrovský nedostatok absolventov nami požadovaných učebných odborov.

Prečo to znamená veľký problém pre slovenských hydinárov?

1) Mnohí z chovateľov nedokázali odídených zamestnancov nahradiť.

2) Vysoký priemerný vek pracovníkov v živočíšnej výrobe.

3) Vysoký podiel starobných dôchodcov na počte zamestnancov v živočíšnej výrobe.

4) Poberatelia predčasného dôchodku nemôžu vykonávať prácu súbežne s poberaním dôchodku.

5) Nízky záujem mladej a strednej generácie o prácu v poľnohospodárstve.

6) Extrémne nízky počet absolventov SOŠ v odboroch chov zvierat a mäsiar, ktorí sa zamestnali v hydinárskom priemysle v posledných rokoch.

 

7) Veľmi nízky podiel zahraničných pracovníkov v sektore chovu (0,5 %) a spracovania (2,7 %) hydiny na celkovom počte zamestnancov.

Chovatelia a spracovatelia hydiny navrhujú viacero možností riešenia tohto problému:

– zmena legislatívy, aby bol umožnený už v priebehu roku 2024 súbeh práce a predčasného dôchodku,

– zmena legislatívy, aby bol odchod do predčasného dôchodku posunutý na pôvodnú hranicu,

– zmena systému vzdelávania, aby boli počty študentov v stredoškolskom systéme vzdelávania nastavené podľa potrieb trhu práce a vychovávali väčšie množstvo absolventov poľnohospodárskych a potravinárskych študijných odborov,

– predĺženie zníženia odvodov zamestnávateľom za zamestnancov v poľnohospodárstve a potravinárskom priemysle, ktoré pomohlo k zníženiu výrobných nákladov pri produkcii potravín a zabezpečilo stabilizáciu cien potravín v druhom polroku 2023,

– zmena limitov na možnosť uplatnenia odvodov zamestnávateľom za zamestnancov v poľnohospodárstve a potravinárskom priemysle pre poľnohospodárske ako aj prepojené podniky, aby sa tam mohli zapojiť všetky subjekty živočíšnej výroby a potravinárske podniky.

(uniahydinarov.sk)

Continue Reading

Politika

István Nagy se o evropském zemědělství tvrdě vyjádřil

Published

on

To, co se nyní děje v západní Evropě, je „vystřízlivění Evropy a návrat k normálu,“ řekl maďarský ministr zemědělství István Nagy v souvislosti s protesty farmářů. Podle ministra zemědělství je v současnosti ohroženo evropské zemědělství a potravinová soběstačnost a zemědělci nedostávají tržní ochranu pro zemědělské produkty pocházející ze třetích zemí, konkrétně z Ukrajiny.

Prohlásil: Dokud nebude dovoz ukrajinského obilí omezen společným evropským řešením, bude maďarská vláda nadále uzavírat hranice před ukrajinským obilím. István Nagy zdůraznil: nemohou dovolit, aby ukrajinské obilí bylo nadále vpuštěno do Evropské unie v neomezeném množství, protože nelze ignorovat zájmy východoevropských a sousedních zemí. Označil za nedůstojné, že zatímco se očekává, že drůbež, vejce a cukr budou v důsledku francouzské a německé lobby odstraněny ze seznamu neomezeného dovozu a bezcelních produktů, východoevropské země zůstávají s problémem obilí samy.

(agrarszektor.hu)

Continue Reading

Politika

Postoj vlády totiž nerozhodne len o tom, či túto zmenu slovenskí chovatelia nosníc zvládnu, ale aj o tom, koľkí ju zvládnu

Published

on

O rok a pol budeme v situácii, keď si Slováci nebudú môcť v obchodoch kúpiť vajcia z klietkového chovu. V drvivej väčšine predajní ich už totiž nenájdu. Dôvodom je podpísané memorandum, v ktorom sa maloobchodné reťazce na Slovensku zaviazali, že prestanú na svoje pulty umiestňovať vajcia z tohto typu chovu. Ide o reakciu na krok Európskej únie, ktorá stanovila zákaz ich predaja v celej Európe na rok 2027.

Aj keď sa slovenskí producenti zaviazali, že do roku 2030 prebudujú klietkové chovy na podstielkové, voliérové či voľnovýbehové, predajcovia boli razantnejší. Povinnú lehotu Únie skresali ešte o dva roky na 2025. Tento fakt je známy už niekoľko rokov, no debaty o ňom sú stále rovnako vášnivé a s rozdielnymi názormi.

Je to teda správne rozhodnutie? Zákaz klietkového chovu nosníc do veľkej miery znepokojuje slovenských chovateľov. Dôležitými naratívmi, ktoré deklarujú, sú nedostatočne dlhý čas na rekonštrukcie chovov, zvýšené náklady na produkciu vajec a s tým súvisiaci negatívny vplyv na cenu, ako aj na konkurencieschopnosť samotných chovateľov.

To môže výrazne ovplyvniť produkciu vajec a sebestačnosť krajiny v tomto smere, ktorá za posledné tri roky už i tak dosť poklesla. Tomu, že chovatelia nie sú zo zákazu klietkového chovu nadšení, absolútne rozumiem. Sú to oni, ktorí znášajú náklady na investície v desiatkach až stovkách tisícok eur. Problém je však inde ako v memorande. Z neho mala pre štát vyplývať podmienka podpory smerom k chovateľom pri prestavbe na alternatívne chovy. Za tri roky sa však nič také nestalo, iba uplynul čas.

Paradoxom však je, že ak by sa s pomocou štátu začali chovy rekonštruovať už vtedy, keď sa o celej záležitosti začalo hovoriť, náklady mohli byť pre štát nižšie. Vzhľadom na prudký rast cien sa prerábky chovov predražujú. Podľa medializovaných informácií sa kumulatívne náklady chovateľov na rekonštrukcie zvýšili z 50 miliónov v roku 2020 na aktuálnych 75 miliónov eur. Vo svojej podstate tak otázka neznie, či je rozhodnutie ukončenia klietkového chovu, resp. jeho termín, správne. Otázka znie, či slovenskí producenti vajec dostanú takú veľmi potrebnú podporu.

Postoj vlády totiž nerozhodne len o tom, či túto zmenu slovenskí chovatelia nosníc zvládnu, ale aj o tom, koľkí ju zvládnu. Z vlastnej skúsenosti viem, aký je proces výstavby či rekonštrukcie chovov sliepok finančne i administratívne náročný. Preto sa ani nečudujem znechuteniu niektorých chovateľov. Na druhej strane musím povedať, že sa so zákazom klietkového chovu nosníc plne stotožňujem a som rád, že Slovensko a Európa smerujú k humánnemu chovu.

Tomáš Kohút

Od roku 2018 pôsobí na poste generálneho riaditeľa poľnohospodárskej spoločnosti Sanagro, ktorá spravuje jedenásť družstiev na západnom a strednom Slovensku. Pred nástupom do Sanagra päť rokov riadil obchodnú divíziu spoločnosti Raven. V minulosti pôsobil ako finančný riaditeľ spoločnosti Edymax a zastával riadiace posty v spoločnostiach Elcom, Nábytok Mikušincová či Hofatex.

(trend.sk)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality