Connect with us
Reklama

Politika

Dana Balcarová: Patří klecové chovy slepic do jedenadvacátého století?

Published

on

Podle studie budou investiční i provozní náklady spojené s přechodem na neklecový chov v přepočtu na jedno vejce znamenat zvýšení ceny o 20–40 haléřů, což se do koncové ceny promítne minimálně.
Podle studie budou investiční i provozní náklady spojené s přechodem na neklecový chov v přepočtu na jedno vejce znamenat zvýšení ceny o 20–40 haléřů, což se do koncové ceny promítne minimálně. Sněmovna projednává novelu zákona o ochraně zvířat proti týrání. Máme jedinečnou příležitost, jak zlepšit životní podmínky slepic, a proto na plénu obhajuji svůj návrh na ukončení klecových chovů už v roce 2025, namísto roku 2027, který je v původním návrhu.

Ke konci loňského roku bylo v České republice chováno v klecových chovech 83,44 % z celkového počtu 4 750 000 slepic. Sice už nejde o staré bateriové klece (600 cm2 na nosnici), ve kterých se slepice musela vejít na prostor menší než jeden papír A4, ale ani obohacené klece (750 cm2 na nosnici), které jsou dnes českým standardem, nejsou žádná výhra. Jejich zavedením jsme v roce 2012 každé slepici přidali o něco málo prostoru navíc a do společné klece pro 15 až 30 slepic vměstnali hnízdo, bidýlko, podklad s materiálem k popelení a vybavení na obrušování drápů, což jim umožňuje jakýsi náznak možnosti přirozeného chování.

Jak moc tato změna opravdu pomohla slepicím, nebo jestli šlo jen o způsob umlčení veřejnosti, která začala projevovat odpor ke klecím, se můžeme asi jen dohadovat. Na tom, že ani současný způsob chovu v obohacených klecích není v jednadvacátém století přípustný a měl by být zrušen, podle průzkumu agentury Ppm factum research z března 2020 souhlas se zrušením klecových chovů projevuje 78 % Čechů a proti je pouze pětina (20 %).

Na konci loňského roku podala skupina poslanců všech sněmovních klubů kromě vládního ANO pozměňovací návrh k vládní novele zákona na ochranu zvířat proti týrání, jehož cílem je zakázat chov slepic v klecích, tedy i těch obohacených, a to od roku 2027. Od roku 2027 by se mohly slepice chovat v halových chovech na podestýlce, ve voliérových chovech, ve volném výběhu a v ekologickém režimu. Já věřím, že bychom od klecových chovů mohli úplně ustoupit už o dva roky dříve, tedy v roce 2025, a v tom smyslu jsem podala vlastní pozměňovací návrh.

V únoru tohoto roku jsem na Výboru pro životní prostředí organizovala kulatý stůl s názvem Klecové chovy slepic – patří ještě do 21. století?, kterého se účastnili jak zástupci státní správy, zahraniční experti, vědci, ekonomové i veterináři, tak zástupci profesních svazů, veřejnosti a samozřejmě kolegové poslanci. V rámci kulatého stolu byla představena Analýza ekonomických dopadů legislativního zákazu využívání klecového chovu slepic na území ČR Institutu pro udržitelnost podnikání Masarykovy univerzity v Brně. Podle této studie budou investiční i provozní náklady spojené s přechodem na neklecový chov v přepočtu na jedno vejce znamenat zvýšení ceny o 20–40 haléřů, což se do koncové ceny promítne minimálně.

Kulatého stolu se účastnil i profesor Joerg Hartung z Veterinární univerzity v Hannoveru, který popisoval již téměř dokončenou transformaci na neklecové chovy v Německu. Němečtí farmáři se s nutností přestavby chovů vypořádali během necelých 4 let, a to úplně bez dotací, jen se státními půjčkami. Krátkodobě byla sice německá vejce na trhu z části nahrazena dovozem, ale brzy došlo k návratu k původním poměrům a cena vajec z podestýlkového a voliérového chovu se zvedla o 2 centy. Zákaz chovu v klecích v Německu nepoškodil produkci vajec a změny na trhu byly jen dočasné. České republice doporučil profesor Hartung stanovit jasná pravidla a termíny přechodu tak, aby zemědělci dopředu věděli, co a kdy je čeká a byla jim poskytnuta všechna potřebná finanční i odborná pomoc. Zemědělec musí dostat za vejce férovou cenu a konečná cena musí vyhovovat také spotřebiteli.

Návrh na zákaz klecí byl na konci února odmítnut Zemědělským výborem a Výbor pro životní prostředí k němu nepřijal žádné stanovisko. Na obou výborech návrh zablokovali poslanci hnutí ANO. Avšak poté, co se vzedmula vlna kritiky ze strany veřejnosti, která si odpor poslanců ANO ke zlepšení podmínek slepic spojila s podnikatelskými zájmy předsedy hnutí Andreje Babiše, následovala zajímavá otočka. Premiér Babiš veřejně odmítl postoj svých kolegů, nechal si udělat foto se slepičkou (jistě ne z klecového chovu) a prohlásil, že není důvod, aby slepice takto trpěly. Teď nás čeká další důležitá fáze, na programu 49. schůze Sněmovny je druhé čtení novely zákona na ochranu zvířat proti týrání včetně zmíněného pozměňovacího návrhu. Uvidíme, jestli premiér tentokrát dodrží slovo, nebo opět otočí. Doufám, že ne, a že se s otřesným způsobem chovu slepic v klecích konečně rozloučíme.

Pevně věřím, že se nám podaří zákaz klecového chovu prosadit a také, že se následně podaří ohlídat, aby se nám dotační peníze zase nezatoulaly někam jinam a pod záminkou zdražení produkce vajec se nenapakovali obchodníci a zpracovatelé. Zemědělcům musí zůstat důstojný zisk, aby si zákazník mohl říct, že za těch 20-40 haléřů spokojená slepice a spokojený zemědělec stojí.

Audio záznam z kulatého stolu i prezentace účastníků můžete najít zde.

Autorka je předsedkyně sněmovního Výboru pro životní prostředí a členka Pirátů.

zdroj: ekolist.cz

 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Politika

Cena vajec je téma, které do amerických politických reklam nepatří

Published

on

Reklamy republikánského poslance Rona Estese přehlíží vypuknutí ptačí chřipky a naznačují, že za vysoké ceny vajec mohou demokraté. Pokud je kandidát znovuzvolení členem opačné politické strany, než která je u moci, je pravděpodobné, že najde něco, co je špatné, a obviňuje z toho protistranu. Estes ve svých reklamách mimo jiné naznačuje, že za vysoké ceny vajec může Bidenova administrativa a demokraté ovládající Kongres.

HPAI zasáhla 24 hejn nosnic, což vedlo k úmrtí 34 422 800 milionů nosnic. Pokud se podíváte na hejna kuřic, je to dalších šest hejn a dalších 1 099 700 ptáků mimo dodavatelský řetězec kvůli HPAI. Zkontroloval jsem mnoho zdrojů, které zkoumají trendy cen vajec, a i když jsou stručně zmíněny další faktory, zdaleka největším společným jmenovatelem je nedostatek nabídky způsobený HPAI. Stejný příběh byl s cenami vajec v roce 2015, kdy naposledy došlo v Americe k velkému výskytu HPAI. Mají voliči tak krátkou paměť, že si to nebudou pamatovat? Někteří možná, ale ne všichni.

Zklamáním je, že Estes by již měl mít alespoň nějaké znalosti o vaječném průmyslu. Koneckonců byl spolupředkladatelem zákona Protect Interstate Commerce Act  (PICA), známého také jako královský dodatek, který, pokud by byl schválen, měl zabránil státům, jako je Kalifornie, uvalit své standardy produkce vajec bez klecí na vejce vyprodukované v jiných státech. Chápu a dokonce respektuji, že mnoho lidí nesdílí mou netoleranci vůči stranictví v politice, ale doufám, že většina lidí sdílí mou netoleranci k lidem, kteří se snaží udělat politické téma z něčeho, co není, a schvalují zavádějící politické reklamy. Pokud chce Estes ve svých politických reklamách útočit na protistranu, je to jeho výsadou. Jsou ale i jiná, ospravedlnitelnější témata, kterými by se mohl zabývat, aby tak činil věrohodně.

Roy Graber je senior reportér ve WATT Global Media. (wattagnet.com)

Continue Reading

Politika

Hydinári bijú na poplach, situácia je alarmujúca a stúpajúce náklady by mohli ovplyvniť cenu vajec

Published

on

Únia hydinárov Slovenska (ÚHS) upozorňuje na prehlbujúce sa problémy v chove nosníc. Na stredajšej tlačovej besede informovali predstavitelia ÚHS o výrazných nákladoch, ktoré im spôsobujú rastúce ceny elektrickej energie, plynu, kŕmnych zmesí, pohonných hmôt aj obalových materiálov.

Situácia v chove nosníc je podľa Daniela Molnára, riaditeľa Únie hydinárov Slovenska, už alarmujúca, pretože im neustále stúpajú náklady, pričom pomoc od štátu je veľmi malá. „Je nevyhnuté zastropovať ceny energií a schváliť štátny rozpočet na budúci rok, lebo ak sa tak nestane, tak ceny vajec vzrastú niekoľkonásobne, čo následne zdvihne aj ceny ostatných potravinárskych výrobkov, pretože takmer v každom sa nachádzajú vajcia,“ skonštatoval Molnár.

Ceny niekoľkonásobne stúpli

Ak sa nezastropujú ceny energií, tak produkcia vajec bude podľa Molnára nepredajná. Za posledné dva roky navyše hydinárom narástli ceny kŕmnych zmesí o 70 percent, pričom náklady na krmivá predstavujú viac ako 50 percent všetkých nákladov v chove nosníc. Výrazný nárast nákladov zaznamenali chovatelia nosníc aj pri elektrickej energii a plyne, kde im medziročne narástli ceny elektrickej energie takmer 4-násobne a plynu takmer 3-násobne. Hydinári bijú na poplach a žiadajú prijať účinné opatrenia, rast výrobných nákladov ohrozuje chov hydiny

„Ak nepríde k regulácii alebo zastropovaniu cien elektrickej energie a plynu, bude nevyhnutné výrazné zvýšenie odbytových cien slepačích vajec,“ varuje Molnár.

„Hydinárom vzrástli medziročne ceny krmív o takmer 42 percent, elektrickej energie o viac ako 171 percent, plynu až o 259 percent a obalov o asi 41 percent, čo predstavuje priemerný nárast o takmer 50 percent, a v prepočte o 3,848 milióna eur,“ doplnil Ladislav Birčák, riaditeľ hydinárskej farmy vo Dvoroch nad Žitavou, podľa ktorého toto všetko vážne ohrozuje chov hydiny na Slovensku.

Rokovať treba najmä s obchodníkmi

Hydinári upozornili, že priemerné výrobné náklady im za posledné dva roky vzrástli o 38 percent. K zvyšovaniu cien vajec skokom však podľa hydinárov aj napriek stále rastúcim nákladom nepríde, pretože ceny za vajcia sa zvyšujú priebežne. Podľa ich slov, ak by malo dôjsť k zníženiu ceny, tak by tak mali urobiť v prvom rade obchodníci, ktorí majú oproti nim výrazne vyššie marže.

„My množstvá krmiva ani spotrebu energie znížiť nedokážeme, lebo by to malo vplyv na znášanlivosť vajec. Vláda by sa teda mala zamerať na rokovania s obchodníkmi, aby tí znížili svoje predajné ceny,“ uviedol Molnár, podľa ktorého ak hydinári nedostanú pomoc, tak cena vajec môže narásť až na 20 centov za kus.

(webnoviny.sk)

Continue Reading

Politika

Woźniak: Pandemie nás posunula na nové exportní trhy

Published

on

Pandemie nás zatlačila na nová území, včetně Asie. Při hledání nových prodejních trhů jsme se rozhodli vstoupit do Singapuru. Jsme jediným producentem z Polska, který dodává vejce na tento trh – říká nám Barbara Woźniak, zástupkyně představenstva Ferm Drobiu Woźniak, prezidentka společnosti Ovotek, majitele značky Zdrovo.

Barbara Woźniak v rozhovoru pro portalspozywczy.pl poukazuje na to, že válka na Ukrajině rozbila po léta budované dodavatelské řetězce, což mělo a má pro výrobce potravin značné důsledky.

„Jsme dlouhodobě ve složité situaci způsobené mj. zvýšením výrobních nákladů, a navíc jsme se potýkali s enormním nedostatkem surovin. Je třeba zdůraznit, že Rusko bylo prvním a Ukrajina pátým světovým vývozcem obilovin, jejichž snížená dostupnost a zvýšené náklady v posledních měsících zvýšily ceny velké části produktů v celosvětovém měřítku.“ – dodává.

Woźniak připouští, že když vypukla válka, Woźniakovy farmy se zaměřily na aspekty, které byly okamžitě patrné – jako například omezený přístup k obilovinám.

„Dnes se na tuto situaci díváme s vědomím, jaké jsou její dlouhodobé důsledky. Velký nárůst cen energií a nákladů na spotřební materiál způsobuje dynamický růst cen potravin, což se projevuje u všech účastníků trhu. Vládní strategie potravinové bezpečnosti sice předpokládá částečné převzetí role hlavního producenta potravin pro Evropu od Ukrajiny a vzhledem k síle polského potravinářského sektoru naše vláda očekává rozvoj výroby, v tuto chvíli zatím ale nevíme, co se stane v příští sezóně. Polští výrobci se potýkají s gigantickým nárůstem nákladů. Mnozí jsou nuceni omezit výrobu a někdy dokonce zavřít produkční závody. My sami vyhodnotíme situaci v lednu, po ověření cen a poté učiníme rozhodnutí související s naší výrobou. Musíme reálně posoudit situaci a už teď je známo, že po zdražení nákladů si spotřebitel určité zboží prostě nekoupí.“ dodává.

Zástupce představenstva Ferm Drobiu Woźniak zdůrazňuje, že Polsko je silným výrobcem potravin, takže jsme v jistém smyslu v bezpečí, protože vyrábíme s přebytkem, který se pak vyváží na zahraniční trhy.

„Domácí výrobci by dnes měli hledat (a již hledají) nové dodavatelské řetězce a exportní destinace i mimo evropský kontinent a hledají příležitosti v Asii nebo Americe. Jak uvedl Centrální statistický úřad, v prvním pololetí letošního roku se z Polska vyvezlo zboží za 165,4 mld. EUR, dovoz dosáhl téměř 177,0 mld. EUR a saldo zahraničního obchodu cca 11,6 mld. EUR. Od ledna do června 2022 byl vývoz zboží z Polska vyjádřený v EUR o 19,1 % vyšší než v předchozím roce. Zvýšil se i rozsah polského exportu na Ukrajinu, a to až do té míry, že náš východní soused obsadil sedmé místo mezi zeměmi, kam Polsko vyváží své produkty. Rozsah vývozu do Ruska a Běloruska se však podle něj snížil. Při hledání nových prodejních trhů jsme se rozhodli vstoupit do Singapuru. Jsme jediným výrobcem z Polska, který dodává vejce na tento trh a naše produkty tam tvoří celých 9 procent prodeje vajec. A to není jediný směr dodávek. Celých 66 procent naší produkce jde na export. Naše výrobky dodáváme do zhruba 40 zemí na třech kontinentech – do evropských, afrických a asijských zemí.“ říká Barbara Woźniak.

Polsko je velmocí na poli exportu vajec – jak v Evropské unii, tak ve světě. Jak naznačuje zpráva PKO shrnující trh s vejci po vypuknutí války, polské firmy jsou v produkci vajec na šestém místě v Evropské unii s výsledkem na úrovni 11,7 miliardy vajec ročně. Kromě Polska jsou hlavními producenty: Nizozemsko, Itálie, Španělsko, Německo a Francie.

„Izrael je pro nás také velmi cennou exportní destinací. O tuto spolupráci se snažíme již několik let, jednáme s polskými státními orgány. Jsme velmi rádi, že jsme byli jako největší společnost v produkci konzumních a průmyslových vajec v zemi vybráni Izraelem k provedení auditu v naší oblasti. Splnili jsme extrémně náročná kritéria, díky nimž již dvě naše třídírny získaly příslušná vývozní povolení.“ dodává Woźniak.

Polští výrobci neustále hledají nové trhy pro své produkty, bohužel čas a situace v zemi a ve světě nejsou našimi spojenci – dodává náš partner.

„Povolovací procesy byly vždy extrémně zdlouhavé a složité. Stojí za zmínku, že asijské trhy se kvůli hejnům zdecimovaným ptačí chřipkou velmi těžce otevírají dovozu potravinářských produktů, včetně konzumních vajec a produktů zpracování vajec. Statistiky exportu EU dokazují, že mezi nejvýznamnější země odpovědné za vysoké objednávky z Evropy patří Jižní Korea a Japonsko, bohužel Polsko tam nedodává. Bez silných podnikatelů naše země nebude dobře fungovat, protože se to promítá například do trhu práce. Díky zkušenostem a vybudované pozici Farem Woźniak jsme schopni obstát na světovém i domácím trhu, ale uvědomujeme si, že ne každý výrobce se v dnešní nepříznivé realitě obejde bez podpory zainteresovaných státních institucí. Můžeme říci, že je nejvyšší čas, aby se taková pomoc objevila.“

Farmy Woźniak jsou lídrem v polské produkci a jedním z největších producentů konzumních vajec v Evropě. Společnost je na trhu od roku 1986 a je součástí polského holdingu Woźniak Group založeného v roce 1986, který se specializuje na produkci a zpracování vajec. Má plně integrovaný systém produkce vajec s uzavřeným cyklem a vlastní vozový park s více než 200 nákladními vozy s emisními normami EURO 5 a EURO 6. Společnost nakupuje obilí v západním Polsku a má vlastní mísírnu krmiv. Kontrola v každé fázi procesu – od rodičovských hejn, líhní a chovu nosnic, přes továrnu na kvalitní krmivo, až po balení a přepravu vajec, zajišťuje nejvyšší kvalitu produktů. Rozsáhlý sortiment zahrnuje bílá a hnědá vejce různých velikostí, včetně vajec z volného výběhu, podestýlkových vajec, klecových vajec nebo vajec s termínem snášky. Farmy Woźniak mají také dvě logistická centra. Kvalitu finálního produktu zaručuje patentovaný řídicí systém EGGiDA na trhu a také certifikáty BRC, AntibioticsFree a HG. Společnost byla mj. dvakrát oceněna Zlatým vavřínem spotřebitele, Zlatým emblémem spotřebitelské kvality a Exportním orlem Velkopolského vojvodství. Značka vajec ZDROVO získala ocenění Consumer Quality Leader – Debut 2018 a v roce 2020 ocenění Zdravá značka roku. ZDROVO oslovuje široké publikum: ženy v domácnosti, sportovce, studenty, manažery – všechny, kteří chtějí jíst zdravě. Vzdělává a inspiruje s odkazem k blahodárným účinkům vajec – bohatého zdroje vitamínů a minerálů, ale také kvalitních bílkovin. ZDROVO je lifestylová značka, která je společníkem každého dne. Proto v jazyce značky doporučujeme tato vejce: snídaně, oběd, večeře. Sídlo firmy Ferm Woźniak se nachází v Żylicích u polského Rawicze.

(portalspozywczy.pl)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality