aktivity
Dražší vejce, čisté svědomí. Češi chápou nejen o Velikonocích, že nízká cena nesmí znamenat zvířecí utrpení
Loni se v tuzemsku spotřebovalo téměř 2,9 miliard slepičích vajec. Velikonoce jsou v jejich případě vrcholem prodejní sezóny, kdy se vajíčka „v akcích“ nakupují po platech. Stále více lidí ale namísto touhy po nejnižší ceně řeší, jak producenti zacházejí se slepicemi. A přitvrzuje i legislativa.
Tomáš Bartošík, majitel farmy Ekoagro Slovácko, chová ve Vážanech na Uherskohradišťsku tisíc slepic ve volném výběhu. Při chovu dodržuje daleko přísnější standardy, než mu nařizuje legislativa. „Velmi si zakládáme na pohodě a klidu zvířat. Naše krmiva splňují nejvyšší požadavky na kvalitu. Vajíčka nijak uměle nedobarvujeme. Nepoužíváme antibiotika, ani jiná léčiva,“ popisuje farmář.
Vajíčka z takto malých farem nekoupíte ve velkých řetězcích. V případě Ekoagra Slovácko je hlavním odběratelem on-line obchod Sklizeno.cz a dále pár místních kamenných prodejen s farmářskými produkty. V neposlední řadě probíhá ve Vážanech i prodej vajec přímo, takzvaně ze dvora. Tomáš Bartošík farmu dle svých slov zakládal, aby měl kvalitní produkty pro svou rodinu, a to samé u něho hledají i jeho zákazníci.
V porovnání s klecovými chovy jsou vajíčka z volných chovů pro koncové zákazníky i trojnásobně dražší. Musí být. Náklady na chov s volným výběhem jsou vyšší a efektivita oproti klecím nižší. Obojí výrazně. I přesto chovů, které kladou velký důraz na welfare zvířat, v Česku přibývá. A obchodníci potvrzují i rostoucí uvědomělost ze strany zákazníků. Stále více lidí chápe, že nejlevnější vejce jsou vykoupena utrpením živých tvorů. „Náš cílový zákazník je senzitivní na kvalitu a původ potravin, takže pro nás byla vejce z klecového chovu od začátku nepřijatelná a vůbec je nenabízíme,“ říká například ředitelka online prodejny Wolt Market Jana Trnovská.
Dnes už většina spotřebitelů dobře ví, že každé vejce v maloobchodní síti musí být označeno číslem podle toho, z jakého je chovu. Trojku nesou ta z klecí, dvojku z halových chovů, jednička značí volný výběh a nulou jsou označena vejce z ekologického zemědělství. Na každém vajíčku také musí být kód země, ze které pochází.
Dražší vejce, čisté svědomí
Také platí, že při určité obchodní strategii jsou „trojková“ vejce jednoduše nepřípustná. Zpravidla jde o prodejce zaměřující se na kvalitní a poctivé potraviny od lokálních výrobců. Žádná škodlivá éčka a podobné přísady, potraviny vyrobené lidmi, kteří ctí zásady poctivé produkce a chrání životní prostředí. Cílová skupina, kterou tato filozofie oslovuje, totiž zpravidla řeší i welfare zvířat.
Příkladem je obchod Marama v pražských Dejvicích. Potkáte zde milovníky zdravých a bio potravin, stejně jako gurmány vyhledávající místní speciality, vegani se tu potkávají s masožrouty, kteří si jdou pro bio steaky, širokou nabídku zde najdou lidé s různými potravinovými intolerancemi. Co se týče vajec, prodává Marama jen taková, která jsou „podepsaná“ konkrétními chovateli drůbeže. „Máme jen podestýlková vejce z menšího chovu od pana Matouška, vejce z volného chovu od pana Kubáta a bio vejce od paní Pyškové,“ vyjmenovává jedna z majitelek prodejny Zuzana Míková s tím, že zhruba 4 500 z celkových 6 000 tisíc vajec, které Marama měsíčně prodá, pochází z volného chovu či ekologického zemědělství.
V případě české sítě kvalitních potravin Sklizeno a jejího e-shopu Sklizeno.cz už je řeč o desítkách tisíc vajec prodaných každý měsíc. A i v tomto případě dominují prodeji vejce z volného chovu a bio vejce, přičemž na podestýlková připadá jen asi 20 % veškerých prodejů. Jinými slovy pro řadu zákazníků podobně zaměřených prodejen je i podestýlka „málo welfare“. O kleci nemůže být řeč.
To jsme ale u prodejců prémiových potravin. Trh jako celek vypadá zcela jinak a statistiky ukazují druhou stranu mince vaječného byznysu v Česku. V prosinci loňského roku žilo podle údajů ministerstva zemědělství v klecích 59,7 procent z celkového počtu 7,5 milionu v tuzemsku chovaných nosnic. „Šťastnějších“ 39 % se nacházelo v halách. Jen 1 % slepic mělo k dispozici výběh a 0,3 % bylo chováno dle bio standardů.
Z pohledu zájmu naší společnosti o kvalitu života hospodářských zvířat to nejsou lichotivá čísla. Do pěti let se ovšem mají radikálně změnit…
Konec života na áčtyřce
Když přijdete na svět s nálepkou hospodářského zvířete, podmínky, ve kterých strávíte svůj život, mohou být velmi trýznivé. Příkladů bychom našli nespočet, klecový chov slepic je nepochybně jedním z nich. Živý tvor je v něm degradován na stroj, ze kterého padají vejce. Zhruba po roce a půl zbídačelé opelichané tělíčko z ekonomického pohledu doslouží a slepičku čeká transport na jatka. Tento systém stále ještě produkuje většinu vajíček prodaných na českém trhu, ať už pocházejí ze zmíněné tuzemské produkce, nebo jsou dovezená. Tento systém zároveň čelí stále ostřejší kritice, která se postupně propisuje i do měnící se legislativy.
Jistého „legislativního“ zastání se nosnicím dostalo už se začátkem roku 2012, od kdy z nařízení Evropské unie nesmějí být chované v holých klecích, ale musí se jednat o takzvané klece obohacené. V nich je o kousek větší prostor pro každou obyvatelku a přibyly i prvky, které mají ptákům umožňovat projevy přirozeného chování, jako je hřadování či hnízdění. V praxi ale velikost a vybavení klecí tyto přirozené projevy stále značně limitují. „V jedné kleci je na sobě namačkáno až 20 slepic. Každá má pro sebe životní prostor jen zhruba o velikosti papíru A4. Nemohou se proběhnout, popelit a hrabat. Nemohou si ani pořádně protáhnout křídla,“ popisuje Ivo Krajc, mluvčí spolku Obraz – Obránci zvířat.
Ochranáři zvířat upozorňují na případy, kdy menšina drůbežářů přistupuje k přestavbě tak, že pouze odstraňuje z klecí dvířka bez dalších potřebných úprav chovu. Což je postup, který zvířatům ke zlepšení života nepřispěje, spíše naopak, a bude důležité, aby jej příslušné úřady netolerovaly. Řada Evropských zemí jako Německo, Rakousko či Švýcarsko už od té doby přitvrdila a klecové chovy zakázala. Česko se přidalo před rokem a půl, když byla schválena novela o ochraně zvířat proti týrání. Oficiální zákaz chovu slepic v klecích, který je její součástí, začne v tuzemsku platit od roku 2027 (spolu třeba se zákazem kožešinových farem).
Nyní tedy mají velkochovatelé necelých pět let na to, aby své chovy přetvořili alespoň na halovou formu. K čemuž je ovšem nevede jen přitvrzující legislativa. Většina obchodních řetězců působících v Česku, mezi nimi například Globus, Tesco, Albert, Lidl, Kaufland nebo Penny Market, se totiž zavázala, že nejpozději od roku 2025 prodej vajec pocházejících z klecových chovů slepic ukončí. Jedná se dobrovolnou deklaraci, na kterou ale producenti vajec citelně reagují. „S přestavbou začali chovatelé už před několika lety právě v reakci na závazky supermarketů a některých potravinářských firem. Transformace chovů tedy začala v době, kdy se na politické scéně o zákazu klecových chovů ještě nemluvilo. Byla to reakce na tržní vývoj,“ konstatuje Krajc. Trend pokračuje a za loňský rok byla podle údajů Českomoravské drůbežářské unie přestavěna asi sedmina klecových chovů.
Na dovoz se zákaz nevztahuje
Jsou tu ovšem i jistá „ALE“. Ochranáři zvířat upozorňují na případy, kdy menšina drůbežářů přistupuje k přestavbě tak, že pouze odstraňuje z klecí dvířka bez dalších potřebných úprav chovu. Což je postup, který zvířatům ke zlepšení života nepřispěje, spíše naopak, a bude důležité, aby jej příslušné úřady netolerovaly.
A pak je tu problém s dovozem. Loni bylo do Česka dovezeno 658 milionů kusů vajec, a to především z Polska, dále z Lotyšska a v menší míře také z Německa a Nizozemí. Zaznívají proto i hlasy, že novela přispěje k intenzivnějšímu dovozu vajec především z prvních dvou jmenovaných zemí, kde se klecím „daří“. „Zákaz klecových chovů bude platit jen na národní úrovni, nikoliv na dovoz vajec. Obecně lze říci, že podle informací Evropské unie pochází v Polsku 81 % vajec z klecových chovů, v Lotyšsku je to 75,2 %,“ říká k tomu Barbora Pánková, mluvčí Agrární komory České republiky. Právě v tom vidí jeden z největších kamenů úrazu i majitel farmy Ekoagro Slovácko Tomáš Bartošík. „Jsem přesvědčený, že se objeví spekulanti, kteří tohoto využijí a budou k nám dovážet vajíčka z klecových chovů z okolních zemí. Jediný, kdo na tom bude nakonec bit, bude náš producent,“ konstatuje. A dodává, že rozhodně nepřeje žádnému živému tvoru život v kleci, na druhou stranu ale chápe ekonomické opodstatnění těchto chovů na trhu, kde je a i nadále bude povolen dovoz klecových vajec ze zahraničí.
Jistou naději v tomto směru nabízí zmíněný příslib velkých řetězců supermarketů, potažmo i restauračních zařízení, že s odběrem vajec z klecových chovů přestanou roku 2025. Dodrží-li to, poptávka velkoodběratelů po tomto druhu zboží by měla značně oslabit. EU navíc v současné době podniká kroky k tomu, aby byly klecové chovy zakázány na celém jejím území. Na půdě Evropského parlamentu a Evropské komise se debatuje i o datu 1. 1. 2027, se kterým, jak zaznělo, pro konec klecí počítá česká legislativa. Pokud ale k této celoevropské změně nedojde, nebo ne dost rychle, budou čeští zemědělci proti některým svým evropským konkurentům znevýhodněni. A trojková vejce budou i nadále na tuzemském trhu k dostání.
Tak či tak jsme svědky posunu. „Česká republika se zákazem klecových chovů slepic zařadila po bok vyspělých států, jakými jsou Německo, Rakousko nebo Švýcarsko a spolu s nimi udává trendy v ochraně zvířat. Navzdory různým tlakům a obavám dokázala česká občanská společnost obstát a obhájit lepší životní podmínky pro miliony slepic, což je velmi významný krok nejen pro zvířata, ale i pro naši společnost jako celek,“ konstatuje Ivo Krajc. A jedním dechem dodává, že jde o průlom, kterým ale boj za lepší podmínky pro hospodářská zvířata zdaleka nekončí.
Partnerem článku je společnost Wolt
Finská online doručovací služba pro rozvoz jídla a maloobchodního zboží Wolt působí na českém trhu od roku 2018. Její služby je možné využít už ve 12 městech po celé republice, přičemž lokalit bude i nadále přibývat. Platforma rozváží pokrmy a maloobchodní zboží z celkem 3 000 restaurací a obchodů v Česku. Využívají ji i prodejci potravin Marama a Sklizeno, které jsou zmíněny v tomto článku.
Wolt v Česku provozuje také vlastní online supermarket potravin Wolt Market. Po dvou pražských pobočkách otevřel letos v březnu i první i v Brně a postupně plánuje rozšíření do dalších českých měst. Wolt Market si zakládá na kvalitě potravin a patří mezi prodejce, kteří ze zásady neprodávají vejce z klecových chovů., heroine.cz)
Nosnice by měly být ustájeny v bezklecových systémech, kuřata na maso ve velkochovech potřebují více prostoru a musí pocházet pouze z pomalu rostoucích plemen, vyplývá z nových studií Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), vědeckého orgánu EU.
Ve zprávě EFSA zabývající se welfare nosnic vědci potvrzují, že v klecích není možné zajistit zvířatům dostatečný prostor. Upozorňují také na to, že vzájemné klování slepic by se mělo řešit zlepšením podmínek chovu, nikoli zkracováním zobáků, protože to je spojeno s poškozením měkkých tkání, což je bolestivé a narušuje celoživotně jejich welfare.
Pokud jde o kuřata na maso, vědci ve své zprávě doporučují zvětšit minimální prostor v halových velkochovech na trojnásobek, aby nedocházelo k tak zásadnímu omezování pohybu jako v současné praxi. Dále uvádějí, že by se v chovech měla používat pouze pomalu rostoucí plemena kuřat, aby se předešlo zdravotním problémům a narušení jejich welfare.
Olga Kikou, vedoucí organizace Compassion in World Farming (CIWF) EU, řekla: „Lobbisté agrárního průmyslu po mnoho let tvrdí, že klecový velkochov je prospěšný pro welfare hospodářských zvířat, ale nová stanoviska vědeckého orgánu EU dokazují, že se mýlí. Jsme rádi, že úřad EFSA potvrdil, že zavírání hospodářských zvířat do klecí je pro jejich životní pohodu škodlivé a že je třeba předcházet mrzačení zvířat, snížit intenzitu chovu kuřat na maso a používat pomalu rostoucí plemena. EU musí přijmout nové vědecky podložené právní předpisy pro všechna hospodářská zvířata a napravit tak zastaralá a nedostatečná ustanovení v současně platné legislativě. Dnešní vědecká stanoviska přinášejí nezvratné důkazy, které diskreditují snahy živočišného průmyslu a ministrů oddálit nebo zabránit dlouho očekávané komplexní revizi zákonů EU o welfare zvířat.“
V takzvaných „obohacených“ klecích je nyní v celé EU chováno přibližně 180 milionů slepic. Ty byly navrženy tak, že sice částečně zohledňují některé základní potřeby slepic, jako je snášení vajec do hnízda, ale uzavření v klecích stále výrazně omezuje přirozené chování a slepice v klecích nežijí hodnotný život. Klecové chovy pro nosnice jsou nebo brzy budou postupně zrušeny v Rakousku, Německu, Lucembursku a Česku. V belgickém Valonsku a ve Francii byly zakázány nové nebo nově rekonstruované obohacené klece. Evropská komise se zavázala ukončit používání klecí v chovech zvířat v reakci na Evropskou občanskou iniciativu Konec doby klecové, kterou podpořilo 1,4 milionu lidí z celé EU a kterou koordinovala mezinárodní organizace Compassion in World Farming.
Kuřata chovaná na maso, tzv. kuřecí brojleři, byli vyšlechtěni tak, aby rostli rychleji a do větší hmotnosti než kuřata nosnic. V přirozených podmínkách se slepice mohou dožít šesti i více let. Brojleři, kteří se používají v intenzivních velkochovech, jsou však běžně poráženi dříve, než dosáhnou věku šesti týdnů. Navíc je jejich welfare v těchto chovech vážně narušen vysokou koncentrací zvířat a naprosto holým prostředím.
„Ačkoli máme v České republice uzákoněný zákaz chovu nosnic v klecích od roku 2027, zastánci klecových velkochovů tento zákaz stále zpochybňují jako špatné a z hlediska welfare zbytečné rozhodnutí. Obě nové zprávy EFSA proto velmi vítáme a věříme, že napomohou v odborných diskusích, které by měly vyústit v prosazování zákazu klecových chovů a patřičné revize welfarové legislativy na úrovni EU našimi vládními představiteli,“ dodala Romana Šonková, vedoucí CIWF Česko.
(ekolist.cz)
aktivity
Ochranári zverejnili zábery z klietkového chovu sliepok. Pochádzajú aj zo známych firiem v Nitrianskom kraji
Organizácia Humánny pokrok bojujúca za práva zvierat na Slovensku dnes zverejnila prvé investigatívne zábery odhaľujúce životné podmienky sliepok v klietkových chovoch na Slovensku. Zábery pochádzajú z troch rôznych fariem na Slovensku a ukazujú sliepky s vytrhaným a polámaným perím, parazity, mŕtve sliepky v klietkach či pochovanie živej sliepky pod telami mŕtvych sliepok v kontajneri. Humánny pokrok preto opakovane volá po zákaze klietkového chovu sliepok.
Investigatívne zábery zverejnené organizáciou Humánny pokrok sú prvé v histórii, ktoré prenikli na verejnosť a ukázali podmienky klietkových chovov na Slovensku. Pochádzajú z farmy spoločnosti Janek pri Trenčíne, z farmy spoločnosti Hybrav pri Nitre a z farmy Novogalu pri Leviciach. Časť záberov včera večer zverejnila TV Markíza.
Zábery ukazujú hneď niekoľko problematických častí. Je na nich opakovane vidieť sliepky s holými a ošklbanými krkmi, ktorým na tele chýba väčšina peria, a jeho zbytky sú polámané či inak poškodené. Viaceré majú viditeľné zranenia, ktoré ostávajú neošetrené. Na záberoch je tiež vidieť veľké množstvá uhynutých a rozkladajúcich sa sliepok priamo v klietkach, kde sú v priamom kontakte s vajcami. Zábery zachytávajú aj množstvo parazitov priamo na vajciach, takzvaných čmelíkov, ktorých sa sliepky prirodzene zbavujú kúpaním sa v prachu, čo v klietkach na drôtenej podlahe robiť nemôžu. Vrcholom je záber ukazujúci stále živú sliepku, ako je pochovávaná pod telami mŕtvych sliepok v kafilérnom kontajneri. 
„To, čo na záberoch vidíme, je extrémna krutosť ku sliepkam, ktorá je pevnou a neoddeliteľnou súčasťou klietkových chovov sliepok všade na svete. V takýchto systémoch je sliepka pre hydinárov iba strojom na vajcia, a všetko je uspôsobené zisku a pohodliu hydinárov. V momente, keď sliepka prestane byť ekonomicky zaujímavá, stáva sa pre nich odpadom. Výsledkom je chov, ktorý vyzerá ako z hororového filmu, v ktorom je ťažko rozoznať živé sliepky od mŕtvych, a ktorý je každodennou nočnou morou pre takmer dva a pol milióna sliepok na Slovensku. Preto je čas, aby sme dobehli základné štandardy ochrany sliepok v Európe, a kruté klietky raz a navždy postavili mimo zákon tak, ako to už dávno urobili susedné krajiny,” dodáva Martin Smrek.
Podľa ochranárov a ochranárok zvierat je klietkový chov pre sliepky tou najhoršou legálnou alternatívou. V takýchto systémoch strávia sliepky celý svoj život natlačené hlava na hlave v malých špinavých klietkach, v ktorých nemôžu robiť nič, čo je pre nich prirodzené a dôležité. Nemôžu sa hrabať v zemi, čím trávia v prírode väčšinu svojho bdelého času, nemôžu sa kúpať v prachu a zbavovať sa tak parazitov, a nemôžu vykonávať ani svoju najdôležitejšiu potrebu – stavať si hniezdo. Každá sliepka tu má životný priestor sotva veľkosti hárku papiera A4 pričom len na to, aby si mohla roztiahnuť svoje krídla, potrebuje aspoň dvojnásobok priestoru. Takéto podmienky vedú k frustrácii a konfliktom medzi sliepkami, ktoré nezriedka vyústia do kanibalizmu a úmrtiam priamo v klietke.
Tisíce firiem po celom svete, vrátane takmer všetkých maloobchodných reťazcov na Slovensku, už prijali záväzok ukončiť používanie vajec z klietkového chovu. V praxi to znamená, že od roku 2025 nebude na slovenskom trhu záujem o vajcia z klietkového chovu. Neschopnosť slovenských hydinárov včasne reagovať na zmeny na slovenskom a európskom trhu tak ohrozuje potravinovú sebestačnosť Slovenska, a hrozí zvyšovanie cien vajec, ktoré by bolo potrebné dovážať. Preto ochranári dlhodobo upozorňujú, že je nevyhnutné, aby do tejto témy aktívne vstúpil štát a naplnil svoj záväzok zabezpečiť financovanie na plynulú a rýchlu transformáciu na bezklietkové chovy na Slovensku.
Autor textu: (ts), celý text na nitranoviny.sk
Neggst Foods GmbH pracuje na alternatíve vajec na báze sladkých zemiakov a hrášku. Start-up má na palube BayWa ako investora a chce integrovať farmárov do svojich dodávateľských reťazcov.
Vyzerá ako slepačie vajce, ale je čisto na rastlinnej báze: Neggst Foods GmbH vyvinula alternatívu vajec na báze sladkých zemiakov a hrášku, ktorá vyzerá a je určená na použitie ako slepačie vajce.
BayWa je okrem iného strategickým investorom. To chce spoločnosť využiť na vybudovanie regionálnych dodávateľských reťazcov. Rozprávali sme sa s Verónicou García Arteaga, generálnou riaditeľkou a zakladateľkou spoločnosti.
Kto stojí za „Neggstom“?
Garcia-Arteaga: Za našou spoločnosťou, ktorá bola založená v roku 2021, stoja tváre potravinárskych technológií. Dnes nás podporujú rôzni investori vrátane Zentis a Ehrmann, ako aj Fraunhofer Institute a BayWa Venture.
Na čom pracujete?
Garcia-Arteaga: Chceme vytvoriť alternatívu k vajciam, aby si ľudia, ktorí chcú jesť čisto rastlinné alebo nemôžu zo zdravotných dôvodov vajcia jesť, mohli pochutnať aj na typických vaječných jedlách. Vývojom sa zaoberáme už niekoľko rokov. Teraz existuje použiteľný prototyp. Rastlinná vaječná alternatíva pozostáva okrem iného z hrášku a možno ju použiť ako zvieracie vajcia na pečenie a varenie alebo na miešané a vyprážané vajíčka.
Vytvorenie rastlinného ekvivalentu, ktorý je podobný slepačím vajciam, pokiaľ ide o nutričné hodnoty a rozmanitosť použitia, bolo určite výzvou. Textúra vajec je tiež zložitá. V súčasnosti spracovávame len malé množstvá, no priemyselnú výrobu a vstup na trh plánujeme v priebehu tohto roka.
Z čoho presne je vyrobený váš produkt?
Garcia-Arteaga: Čo sa týka vzhľadu a spracovania, náš produkt by sa mal čo najviac približovať konvenčným slepačím vajciam. Asi 85 % nášho produktu tvorí voda, čo znamená, že na 1 kg neggstu potrebujeme asi 150 g surovín. Základom Neggst sú sladké zemiaky, strukoviny a rastlinný olej. Sladký zemiak dodáva žltú farbu. Vajíčko obohatíme aj o vitamín B12, vitamín D, mrkvový koncentrát a dva zdroje vlákniny.
Keďže slepačie vajcia sú veľmi komplexnou potravinou, strávili sme viac ako dva roky výrobou rastlinného ekvivalentu, ktorý sa z hľadiska nutričnej hodnoty a rozmanitosti použitia približuje slepačím vajciam.
A škrupina?
Garcia-Arteaga: Škrupina je založená na vápniku a bioplaste. Rozbije sa ako škrupina kuracieho vajca. Na vývoji ideálnej škrupiny sme intenzívne spolupracovali s Fraunhoferovým inštitútom. Vývoj materiálu je už z veľkej časti ukončený, vaječné škrupiny sa už vyrábajú v pilotnom programe.
Odkiaľ získavate suroviny, ako sú sladké zemiaky alebo olej?
Garcia-Arteaga: Z Nemecka alebo Európy.
Je reálne, že suroviny pre vaše produkty budú v budúcnosti pestovať miestni farmári?
Garcia Arteaga: Absolútne. Momentálne diskutujeme s našimi partnermi z agrobiznisu o tom, ako by sme mohli nastaviť proces, z ktorého môžu profitovať aj naši farmári. Okrem nákupu surovín by sme si dokonca vedeli predstaviť diskusiu o distribúcii prostredníctvom farmárov na regionálnej úrovni. To by bolo v tejto oblasti niečo úplne nové, z čoho by mohli profitovať obe strany.
S farmármi sme už viedli zaujímavé diskusie o možnej spolupráci a sme otvorení diskusii. Pri tom však musíme robiť jeden krok za druhým a venovať pozornosť tomu, čo má pri škálovaní výroby zmysel.
Podporuje nás aj jeden z našich akcionárov, BayWa AG, preto sa tento rok zúčastňujeme exaktných testov BayWa na exotických strukovinách, ako sú fazuľa mungo, nový hrach, fazuľa poľná a cícer, ako možný zákazník a pripravujeme sa tak veľmi prakticky na užšiu spoluprácu s domácim poľnohospodárstvom.
Niektorí farmári sú však k vášmu podnikateľskému nápadu pravdepodobne skeptickejší alebo ho vnímajú ako konkurenciu. Aký máte z toho pocit?
Garcia-Arteaga: Predovšetkým neveríme, že vajcia zmiznú z našej stravy, ale sme presvedčení, že výber možností bude pestrejší. Pozorujeme, že viac ľudí prijíma flexitariánsku stravu a vidí potenciál rastu na trhu s vajcami a náhradami vajec. Rovnako ako organické vajcia sú súčasťou trhu s vajcami, predpokladáme, že alternatívy vajec sú a aj budú v budúcnosti súčasťou trhu s vajcami.
S rastlinnými bielkovinami si ušetríte cestu rastlinných bielkovín cez telo zvieraťa. Takto ušetrené zdroje môžu byť následne vložené do výroby potravín. Nakoniec však všetko, čo skončí na našich tanieroch, pochádza od našich farmárov – či už slepačie vajcia alebo rastlinné alternatívy vajec, a preto môže udržateľná a efektívna výživa pre ľudstvo fungovať len vtedy, ak priemysel a poľnohospodárstvo ťahajú za jeden povraz. Dobrá spolupráca je preto pre nás od začiatku veľmi dôležitá.
Aké sú ďalšie kroky z hľadiska výroby a distribúcie?
Garcia-Arteaga: Naša alternatíva vajec sa v súčasnosti vyrába v malých množstvách v závode Zentis v Aachene. Výrobné náklady na jednu tonu našich vajec sú v súčasnosti okolo 2 200 €. Vďaka tomu je výroba o niečo drahšia ako slepačie vajce.
Konečný produkt, ktorý by spotrebitelia mali dostať v priebehu roka v supermarketoch, bude v budúcnosti cenovo porovnateľný s bio kuracími vajcami. Aktuálne zásobujeme prvé reštaurácie, no chceme to rozširovať a zásobovať aj B2B zákazníkov. Viac o tejto téme sa dozviete na www.neggst.co.
Z topagrar a neggst.co preložila a upravila Martina Gondeková, NPPC-VÚŽV Nitra (agrobiznis.sk)
Obchodní koncese udělené Ukrajině mají být prodlouženy o jeden rok
Sdružení farmářů bije na poplach: chovu drůbeže v EU hrozí kolaps
Klecové chovy pro slepice musí skončit, potvrdil vědecký orgán EU
Riaditeľ hydinárne: Zákaz klietok určite zvýši CENU vajec. KOĽKO si priplatíme?
