aktivity
Dražší vejce, čisté svědomí. Češi chápou nejen o Velikonocích, že nízká cena nesmí znamenat zvířecí utrpení
Loni se v tuzemsku spotřebovalo téměř 2,9 miliard slepičích vajec. Velikonoce jsou v jejich případě vrcholem prodejní sezóny, kdy se vajíčka „v akcích“ nakupují po platech. Stále více lidí ale namísto touhy po nejnižší ceně řeší, jak producenti zacházejí se slepicemi. A přitvrzuje i legislativa.
Tomáš Bartošík, majitel farmy Ekoagro Slovácko, chová ve Vážanech na Uherskohradišťsku tisíc slepic ve volném výběhu. Při chovu dodržuje daleko přísnější standardy, než mu nařizuje legislativa. „Velmi si zakládáme na pohodě a klidu zvířat. Naše krmiva splňují nejvyšší požadavky na kvalitu. Vajíčka nijak uměle nedobarvujeme. Nepoužíváme antibiotika, ani jiná léčiva,“ popisuje farmář.
Vajíčka z takto malých farem nekoupíte ve velkých řetězcích. V případě Ekoagra Slovácko je hlavním odběratelem on-line obchod Sklizeno.cz a dále pár místních kamenných prodejen s farmářskými produkty. V neposlední řadě probíhá ve Vážanech i prodej vajec přímo, takzvaně ze dvora. Tomáš Bartošík farmu dle svých slov zakládal, aby měl kvalitní produkty pro svou rodinu, a to samé u něho hledají i jeho zákazníci.
V porovnání s klecovými chovy jsou vajíčka z volných chovů pro koncové zákazníky i trojnásobně dražší. Musí být. Náklady na chov s volným výběhem jsou vyšší a efektivita oproti klecím nižší. Obojí výrazně. I přesto chovů, které kladou velký důraz na welfare zvířat, v Česku přibývá. A obchodníci potvrzují i rostoucí uvědomělost ze strany zákazníků. Stále více lidí chápe, že nejlevnější vejce jsou vykoupena utrpením živých tvorů. „Náš cílový zákazník je senzitivní na kvalitu a původ potravin, takže pro nás byla vejce z klecového chovu od začátku nepřijatelná a vůbec je nenabízíme,“ říká například ředitelka online prodejny Wolt Market Jana Trnovská.
Dnes už většina spotřebitelů dobře ví, že každé vejce v maloobchodní síti musí být označeno číslem podle toho, z jakého je chovu. Trojku nesou ta z klecí, dvojku z halových chovů, jednička značí volný výběh a nulou jsou označena vejce z ekologického zemědělství. Na každém vajíčku také musí být kód země, ze které pochází.
Dražší vejce, čisté svědomí
Také platí, že při určité obchodní strategii jsou „trojková“ vejce jednoduše nepřípustná. Zpravidla jde o prodejce zaměřující se na kvalitní a poctivé potraviny od lokálních výrobců. Žádná škodlivá éčka a podobné přísady, potraviny vyrobené lidmi, kteří ctí zásady poctivé produkce a chrání životní prostředí. Cílová skupina, kterou tato filozofie oslovuje, totiž zpravidla řeší i welfare zvířat.
Příkladem je obchod Marama v pražských Dejvicích. Potkáte zde milovníky zdravých a bio potravin, stejně jako gurmány vyhledávající místní speciality, vegani se tu potkávají s masožrouty, kteří si jdou pro bio steaky, širokou nabídku zde najdou lidé s různými potravinovými intolerancemi. Co se týče vajec, prodává Marama jen taková, která jsou „podepsaná“ konkrétními chovateli drůbeže. „Máme jen podestýlková vejce z menšího chovu od pana Matouška, vejce z volného chovu od pana Kubáta a bio vejce od paní Pyškové,“ vyjmenovává jedna z majitelek prodejny Zuzana Míková s tím, že zhruba 4 500 z celkových 6 000 tisíc vajec, které Marama měsíčně prodá, pochází z volného chovu či ekologického zemědělství.
V případě české sítě kvalitních potravin Sklizeno a jejího e-shopu Sklizeno.cz už je řeč o desítkách tisíc vajec prodaných každý měsíc. A i v tomto případě dominují prodeji vejce z volného chovu a bio vejce, přičemž na podestýlková připadá jen asi 20 % veškerých prodejů. Jinými slovy pro řadu zákazníků podobně zaměřených prodejen je i podestýlka „málo welfare“. O kleci nemůže být řeč.
To jsme ale u prodejců prémiových potravin. Trh jako celek vypadá zcela jinak a statistiky ukazují druhou stranu mince vaječného byznysu v Česku. V prosinci loňského roku žilo podle údajů ministerstva zemědělství v klecích 59,7 procent z celkového počtu 7,5 milionu v tuzemsku chovaných nosnic. „Šťastnějších“ 39 % se nacházelo v halách. Jen 1 % slepic mělo k dispozici výběh a 0,3 % bylo chováno dle bio standardů.
Z pohledu zájmu naší společnosti o kvalitu života hospodářských zvířat to nejsou lichotivá čísla. Do pěti let se ovšem mají radikálně změnit…
Konec života na áčtyřce
Když přijdete na svět s nálepkou hospodářského zvířete, podmínky, ve kterých strávíte svůj život, mohou být velmi trýznivé. Příkladů bychom našli nespočet, klecový chov slepic je nepochybně jedním z nich. Živý tvor je v něm degradován na stroj, ze kterého padají vejce. Zhruba po roce a půl zbídačelé opelichané tělíčko z ekonomického pohledu doslouží a slepičku čeká transport na jatka. Tento systém stále ještě produkuje většinu vajíček prodaných na českém trhu, ať už pocházejí ze zmíněné tuzemské produkce, nebo jsou dovezená. Tento systém zároveň čelí stále ostřejší kritice, která se postupně propisuje i do měnící se legislativy.
Jistého „legislativního“ zastání se nosnicím dostalo už se začátkem roku 2012, od kdy z nařízení Evropské unie nesmějí být chované v holých klecích, ale musí se jednat o takzvané klece obohacené. V nich je o kousek větší prostor pro každou obyvatelku a přibyly i prvky, které mají ptákům umožňovat projevy přirozeného chování, jako je hřadování či hnízdění. V praxi ale velikost a vybavení klecí tyto přirozené projevy stále značně limitují. „V jedné kleci je na sobě namačkáno až 20 slepic. Každá má pro sebe životní prostor jen zhruba o velikosti papíru A4. Nemohou se proběhnout, popelit a hrabat. Nemohou si ani pořádně protáhnout křídla,“ popisuje Ivo Krajc, mluvčí spolku Obraz – Obránci zvířat.
Ochranáři zvířat upozorňují na případy, kdy menšina drůbežářů přistupuje k přestavbě tak, že pouze odstraňuje z klecí dvířka bez dalších potřebných úprav chovu. Což je postup, který zvířatům ke zlepšení života nepřispěje, spíše naopak, a bude důležité, aby jej příslušné úřady netolerovaly. Řada Evropských zemí jako Německo, Rakousko či Švýcarsko už od té doby přitvrdila a klecové chovy zakázala. Česko se přidalo před rokem a půl, když byla schválena novela o ochraně zvířat proti týrání. Oficiální zákaz chovu slepic v klecích, který je její součástí, začne v tuzemsku platit od roku 2027 (spolu třeba se zákazem kožešinových farem).
Nyní tedy mají velkochovatelé necelých pět let na to, aby své chovy přetvořili alespoň na halovou formu. K čemuž je ovšem nevede jen přitvrzující legislativa. Většina obchodních řetězců působících v Česku, mezi nimi například Globus, Tesco, Albert, Lidl, Kaufland nebo Penny Market, se totiž zavázala, že nejpozději od roku 2025 prodej vajec pocházejících z klecových chovů slepic ukončí. Jedná se dobrovolnou deklaraci, na kterou ale producenti vajec citelně reagují. „S přestavbou začali chovatelé už před několika lety právě v reakci na závazky supermarketů a některých potravinářských firem. Transformace chovů tedy začala v době, kdy se na politické scéně o zákazu klecových chovů ještě nemluvilo. Byla to reakce na tržní vývoj,“ konstatuje Krajc. Trend pokračuje a za loňský rok byla podle údajů Českomoravské drůbežářské unie přestavěna asi sedmina klecových chovů.
Na dovoz se zákaz nevztahuje
Jsou tu ovšem i jistá „ALE“. Ochranáři zvířat upozorňují na případy, kdy menšina drůbežářů přistupuje k přestavbě tak, že pouze odstraňuje z klecí dvířka bez dalších potřebných úprav chovu. Což je postup, který zvířatům ke zlepšení života nepřispěje, spíše naopak, a bude důležité, aby jej příslušné úřady netolerovaly.
A pak je tu problém s dovozem. Loni bylo do Česka dovezeno 658 milionů kusů vajec, a to především z Polska, dále z Lotyšska a v menší míře také z Německa a Nizozemí. Zaznívají proto i hlasy, že novela přispěje k intenzivnějšímu dovozu vajec především z prvních dvou jmenovaných zemí, kde se klecím „daří“. „Zákaz klecových chovů bude platit jen na národní úrovni, nikoliv na dovoz vajec. Obecně lze říci, že podle informací Evropské unie pochází v Polsku 81 % vajec z klecových chovů, v Lotyšsku je to 75,2 %,“ říká k tomu Barbora Pánková, mluvčí Agrární komory České republiky. Právě v tom vidí jeden z největších kamenů úrazu i majitel farmy Ekoagro Slovácko Tomáš Bartošík. „Jsem přesvědčený, že se objeví spekulanti, kteří tohoto využijí a budou k nám dovážet vajíčka z klecových chovů z okolních zemí. Jediný, kdo na tom bude nakonec bit, bude náš producent,“ konstatuje. A dodává, že rozhodně nepřeje žádnému živému tvoru život v kleci, na druhou stranu ale chápe ekonomické opodstatnění těchto chovů na trhu, kde je a i nadále bude povolen dovoz klecových vajec ze zahraničí.
Jistou naději v tomto směru nabízí zmíněný příslib velkých řetězců supermarketů, potažmo i restauračních zařízení, že s odběrem vajec z klecových chovů přestanou roku 2025. Dodrží-li to, poptávka velkoodběratelů po tomto druhu zboží by měla značně oslabit. EU navíc v současné době podniká kroky k tomu, aby byly klecové chovy zakázány na celém jejím území. Na půdě Evropského parlamentu a Evropské komise se debatuje i o datu 1. 1. 2027, se kterým, jak zaznělo, pro konec klecí počítá česká legislativa. Pokud ale k této celoevropské změně nedojde, nebo ne dost rychle, budou čeští zemědělci proti některým svým evropským konkurentům znevýhodněni. A trojková vejce budou i nadále na tuzemském trhu k dostání.
Tak či tak jsme svědky posunu. „Česká republika se zákazem klecových chovů slepic zařadila po bok vyspělých států, jakými jsou Německo, Rakousko nebo Švýcarsko a spolu s nimi udává trendy v ochraně zvířat. Navzdory různým tlakům a obavám dokázala česká občanská společnost obstát a obhájit lepší životní podmínky pro miliony slepic, což je velmi významný krok nejen pro zvířata, ale i pro naši společnost jako celek,“ konstatuje Ivo Krajc. A jedním dechem dodává, že jde o průlom, kterým ale boj za lepší podmínky pro hospodářská zvířata zdaleka nekončí.
Partnerem článku je společnost Wolt
Finská online doručovací služba pro rozvoz jídla a maloobchodního zboží Wolt působí na českém trhu od roku 2018. Její služby je možné využít už ve 12 městech po celé republice, přičemž lokalit bude i nadále přibývat. Platforma rozváží pokrmy a maloobchodní zboží z celkem 3 000 restaurací a obchodů v Česku. Využívají ji i prodejci potravin Marama a Sklizeno, které jsou zmíněny v tomto článku.
Wolt v Česku provozuje také vlastní online supermarket potravin Wolt Market. Po dvou pražských pobočkách otevřel letos v březnu i první i v Brně a postupně plánuje rozšíření do dalších českých měst. Wolt Market si zakládá na kvalitě potravin a patří mezi prodejce, kteří ze zásady neprodávají vejce z klecových chovů., heroine.cz)
Hromady mrtvých slepic, zakrvácená vejce, zkroucené nohy, vytrhané peří – takové snímky zdokumentovali zaměstnanci pracující v kurnících patřících Drobiu Woźniak – největšímu producentovi vajec v Evropské unii. Sdružení Otwarte Klatki vyzývá společnost, aby ukončila klecový chov nosnic.
Oksana, aktivistka spojená s ukrajinskou pobočkou Otwarte Klatki, letos v létě se svým partnerem – Sašou – získala práci na farmě nosnic ve Wioska v okrese Grodzisk Wielkopolski. Kurník patří největšímu producentovi vajec v Evropské unii – Ferm Drobiu Woźniak. Chová zde téměř milion nosnic v klecích a několik desítek tisíc na podestýlce ve stodole. Každá pátá nosnice v Polsku žije na jedné z Woźniakových farem.
Oksana a Saša dokumentovali svou každodenní práci několik týdnů. Jednou ze základních povinností bylo odstraňovat uhynulých slepic z klecí – zvířata uhynula, protože nevydržela podmínky chovu, byla zabita jinými slepicemi v klecích nebo v důsledku uvíznutí např. pod hřadem. Zaměstnanci každý den shromáždili několik desítek až několik stovek mrtvých zvířat – některá ležela v klecích několik týdnů a byla již ve stavu rozkladu. V dělnickém žargonu se mrtvé slepice nazývaly „zdechliny“.
„Někdy byly modré a vytékaly z nich nějaké tekutiny. Bylo to hrozné a nepříjemné.“ říká Saša v materiálu Otwarte Klatka.
Slepice žijí v obrovských hejnech, což podporuje vznik konfliktů – běžná byla agresivita (včetně vzájemného uklování k smrti) a kanibalismus. Mnoho zvířat bylo ve velmi špatném fyzickém stavu – chybělo jim peří, zdeformované nohy, rány na těle a některá zemřela vyčerpáním. Videa ukazují i případy, kdy slepice uhynuly při snášení vajec.
Nosnice v průmyslovém chovu snesou přes 300 vajec ročně. Tak intenzivní produkce a vysoká míra vykořisťování způsobuje, že některá zvířata umírají vyčerpáním. Zbytek je poražen asi po 18 měsících, protože jejich těla nejsou schopna udržet vysokou produkci. Ve správných podmínkách mohou žít až 10 let – komentuje veterinářka Bogna Wiltowska, ředitelka vyšetřování a intervencí ve sdružení Otwarte Klatki.
Otwarte Klatki podal státnímu zastupitelství oznámení o možnosti spáchání trestného činu týrání zvířat.
„Případ klecových chovů nosnic je oproti těm, kterým jsme se doposud věnovali, ojedinělý, protože nemáme jediného viníka, který by týral zvířata. Na vině je zde vadný systém, který ubližuje zvířatům kvůli podmínkám, ve kterých žijí a nemají veterinární pomoc v případě zranění a onemocnění. Tento systém však vytvořil člověk, který zapomněl, že slepice jsou živé bytosti, schopné pociťovat utrpení, kterému lidé dluží úctu a péči. Bez ohledu na podmínky na konkrétních farmách je klecový chov synonymem utrpení. Je pravda, že předpisy upřesňují podmínky držení zvířat, ale tyto předpisy slouží spíše lidem. Toto je legalizace utrpení – materiály shromážděné Oksanou a Sašou to jasně dokazují.“ říká Angelika Kimbort, právní poradce zastupující Otwarte Klatki.
Sdružení napsalo petici adresovanou drůbežárnám Woźniak za stažení klecového chovu nosnic. V Polsku žije přes 70 % nosnic stále v klecích, i když v celé EU je to méně než 40 %. Zákaz chovu zvířat v klecích má obrovskou podporu veřejnosti – ve studii Biostat z června 2023 zákaz klecového chovu podpořilo celých 75,1 % dotázaných.
Zákaz klecového chovu je v současné době zvažován na úrovni EU jako součást revize všech pravidel EU pro dobré životní podmínky zvířat. Evropskou občanskou iniciativu „End the Cage Age“ organizovanou společností Compassion In World Farming podepsalo až 1,4 milionu lidí. Očekává se, že Evropská komise v této věci předloží legislativní návrh letos na podzim.
„Víme, že průmysl živočišné výroby bude důrazně oponovat nařízením, která mají zlepšit životní podmínky zvířat na farmách. Nemůžeme však déle čekat.“ Každý rok v Evropské unii trpí 300 milionů zvířat v klecích, a to i na farmách patřících Drobiu Woźniakovi. Doufáme, že naše šetření rozptýlí veškeré pochybnosti, zda mají slepice v klecích důstojné podmínky a společnost přistoupí ke společensky odpovědnému kroku a klece zcela stáhne ze své výroby, shrnuje Wiltowska.
Příběh prezentovaný Sašou a Oksanou je základem pro reportáž „Zdycha“, kterou vytvořili Dominik Szczepański a Patryk Strzałkowski z Gazeta.pl. Padesátiminutový materiál nastoluje nejen problematiku utrpení zvířat, ale také otázky související s porušováním základních práv pracovníků.
Materiál z vyšetřování je k dispozici na odkazu: https://www.youtube.com/watch?v=hWFUS-LpeOg
Autor: Otwarte Klatki
Ochranári a ochranárky z Humánneho pokroku prišli s replikou klietky pre sliepky do Nitry. Ide o súčasť kampane za zákaz klietkového chovu sliepok, o ktorom by mal parlament rozhodovať v máji.
Organizácia Humánny pokrok putuje s infostánkom a replikou klietky pre sliepky po Slovensku. Na konci marca umiestnila repliku klietky pred budovu Národnej rady (NR) SR, kde mala poslancom a poslankyniam pripomínať zlé podmienky pre 2,3 milióna sliepok v slovenských klietkových chovoch. Spred parlamentu putoval infostánok do Trnavy a už dnes ho verejnosť uvidí v Nitre na Svätoplukovom námestí.
Infostánok je súčasťou kampane na podporu návrhu zákona na zákaz klietkového chovu sliepok, ktorý do parlamentu predložil nezaradený poslanec NR SR Tomáš Šudík. Návrh požaduje zákaz klietkových chovov sliepok od roku 2024 s prechodným obdobím do konca roku 2028, kedy bude zároveň končiť ich plánovaná životnosť. Na príprave návrhu spolupracoval poslanec Šudík so zvieracoprávnou organizáciou Humánny pokrok. Organizácia neskôr zverejnila investigatívne zábery z troch slovenských klietkových chovov, pričom jeden z nich patril spoločnosti Hybrav pri Nitre. Zábery ukazujú zlé životné podmienky pre sliepky v klietkach.
Návštevníci a návštevníčky si v infostánku môžu prezrieť repliku klietky z klietkového chovu v životnej veľkosti, ale aj dozvedieť sa, v akých podmienkach žijú sliepky v klietkových chovoch aj u nás na Slovensku. Každá sliepka má v klietke priestor približne veľkosti hárku papiera A4. Medzi jej prirodzené potreby patrí hrabanie v zemi, čím trávi väčšinu svojho bdelého času, ako aj kúpanie sa v prachu, vďaka čomu sa zbavuje parazitov. Najdôležitejšou potrebou sliepok je stavanie hniezda.
Organizácia upozorňuje na to, že sliepky tieto možnosti v klietkach nemajú. Pre nedostatok možností prejavovať svoje prirodzené potreby sa v klietkach zbláznia, často sa navzájom napádajú a dochádza aj ku kanibalizmu. „Na Slovensku strávia celý život v malých špinavých klietkach milióny sliepok. Životný priestor im nestačí ani na to, aby roztiahli svoje krídla. Na telách majú početné neošetrené poranenia a chýba im väčšina peria. V klietkach nemôžu robiť nič, čo je pre ne prirodzené a dôležité,” hovorí Martin Smrek, riaditeľ organizácie Humánny pokrok. Rokovať o návrhu na zákaz klietkového chovu by sa malo v máji. Ochranári a ochranárky z Humánneho pokroku preto plánujú počas apríla vyraziť s infostánkom a klietkou do viacerých slovenských miest. Organizácia vedie už dva roky kampaň Zákaz klietok, v rámci ktorej je stále aktívna petícia za zákaz klietkového chovu sliepok, ktorú už podporilo viac ako 62 000 ľudí.
Humánny pokrok
Humánny pokrok je združením pre rozvoj ľudskosti a udržateľnosti. Sme hlasom zvierat a presadzujeme udržateľné riešenia, ktoré dokážu nasýtiť planétu. Humánny pokrok vznikol s cieľom priniesť na Slovensku silný hlas zvierat, ktorý bude klásť dôraz na ľudskosť a udržateľnosť. Združenie je členom globálnej koalície Open Wing Alliance bojujúcej proti klietkovému chovu sliepok, medzinárodnej organizácie Fur Free Alliance bojujúcej za ukončenie kožušinového chovu a Eurogroup for Animals, ktorá zastupuje 70 organizácií na obhajobu zvierat v 25 členských štátoch EÚ, Veľkej Británii, Švajčiarsku, Srbsku, Nórsku, Austrálii a USA. V roku 2019 presadilo združenie zákaz kožušinového chovu na Slovensku.
(nitranoviny.sk)
Nosnice by měly být ustájeny v bezklecových systémech, kuřata na maso ve velkochovech potřebují více prostoru a musí pocházet pouze z pomalu rostoucích plemen, vyplývá z nových studií Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), vědeckého orgánu EU.
Ve zprávě EFSA zabývající se welfare nosnic vědci potvrzují, že v klecích není možné zajistit zvířatům dostatečný prostor. Upozorňují také na to, že vzájemné klování slepic by se mělo řešit zlepšením podmínek chovu, nikoli zkracováním zobáků, protože to je spojeno s poškozením měkkých tkání, což je bolestivé a narušuje celoživotně jejich welfare.
Pokud jde o kuřata na maso, vědci ve své zprávě doporučují zvětšit minimální prostor v halových velkochovech na trojnásobek, aby nedocházelo k tak zásadnímu omezování pohybu jako v současné praxi. Dále uvádějí, že by se v chovech měla používat pouze pomalu rostoucí plemena kuřat, aby se předešlo zdravotním problémům a narušení jejich welfare.
Olga Kikou, vedoucí organizace Compassion in World Farming (CIWF) EU, řekla: „Lobbisté agrárního průmyslu po mnoho let tvrdí, že klecový velkochov je prospěšný pro welfare hospodářských zvířat, ale nová stanoviska vědeckého orgánu EU dokazují, že se mýlí. Jsme rádi, že úřad EFSA potvrdil, že zavírání hospodářských zvířat do klecí je pro jejich životní pohodu škodlivé a že je třeba předcházet mrzačení zvířat, snížit intenzitu chovu kuřat na maso a používat pomalu rostoucí plemena. EU musí přijmout nové vědecky podložené právní předpisy pro všechna hospodářská zvířata a napravit tak zastaralá a nedostatečná ustanovení v současně platné legislativě. Dnešní vědecká stanoviska přinášejí nezvratné důkazy, které diskreditují snahy živočišného průmyslu a ministrů oddálit nebo zabránit dlouho očekávané komplexní revizi zákonů EU o welfare zvířat.“
V takzvaných „obohacených“ klecích je nyní v celé EU chováno přibližně 180 milionů slepic. Ty byly navrženy tak, že sice částečně zohledňují některé základní potřeby slepic, jako je snášení vajec do hnízda, ale uzavření v klecích stále výrazně omezuje přirozené chování a slepice v klecích nežijí hodnotný život. Klecové chovy pro nosnice jsou nebo brzy budou postupně zrušeny v Rakousku, Německu, Lucembursku a Česku. V belgickém Valonsku a ve Francii byly zakázány nové nebo nově rekonstruované obohacené klece. Evropská komise se zavázala ukončit používání klecí v chovech zvířat v reakci na Evropskou občanskou iniciativu Konec doby klecové, kterou podpořilo 1,4 milionu lidí z celé EU a kterou koordinovala mezinárodní organizace Compassion in World Farming.
Kuřata chovaná na maso, tzv. kuřecí brojleři, byli vyšlechtěni tak, aby rostli rychleji a do větší hmotnosti než kuřata nosnic. V přirozených podmínkách se slepice mohou dožít šesti i více let. Brojleři, kteří se používají v intenzivních velkochovech, jsou však běžně poráženi dříve, než dosáhnou věku šesti týdnů. Navíc je jejich welfare v těchto chovech vážně narušen vysokou koncentrací zvířat a naprosto holým prostředím.
„Ačkoli máme v České republice uzákoněný zákaz chovu nosnic v klecích od roku 2027, zastánci klecových velkochovů tento zákaz stále zpochybňují jako špatné a z hlediska welfare zbytečné rozhodnutí. Obě nové zprávy EFSA proto velmi vítáme a věříme, že napomohou v odborných diskusích, které by měly vyústit v prosazování zákazu klecových chovů a patřičné revize welfarové legislativy na úrovni EU našimi vládními představiteli,“ dodala Romana Šonková, vedoucí CIWF Česko.
(ekolist.cz)
Miliony kohoutů potkává smrt. Vejce snášejí jenom v pohádkách či mytologii
Sauder: EATS Act vytváří značné otřesy na trhu
Dovoz ukrajinských vajec zakázalo aj Maďarsko
Noční můra u největšího producenta vajec v Evropské unii
