Connect with us
Reklama

aktivity

Dražší vejce, čisté svědomí. Češi chápou nejen o Velikonocích, že nízká cena nesmí znamenat zvířecí utrpení

Published

on

Loni se v tuzemsku spotřebovalo téměř 2,9 miliard slepičích vajec. Velikonoce jsou v jejich případě vrcholem prodejní sezóny, kdy se vajíčka „v akcích“ nakupují po platech. Stále více lidí ale namísto touhy po nejnižší ceně řeší, jak producenti zacházejí se slepicemi. A přitvrzuje i legislativa.

Tomáš Bartošík, majitel farmy Ekoagro Slovácko, chová ve Vážanech na Uherskohradišťsku tisíc slepic ve volném výběhu. Při chovu dodržuje daleko přísnější standardy, než mu nařizuje legislativa. „Velmi si zakládáme na pohodě a klidu zvířat. Naše krmiva splňují nejvyšší požadavky na kvalitu. Vajíčka nijak uměle nedobarvujeme. Nepoužíváme antibiotika, ani jiná léčiva,“ popisuje farmář.

Vajíčka z takto malých farem nekoupíte ve velkých řetězcích. V případě Ekoagra Slovácko je hlavním odběratelem on-line obchod Sklizeno.cz a dále pár místních kamenných prodejen s farmářskými produkty. V neposlední řadě probíhá ve Vážanech i prodej vajec přímo, takzvaně ze dvora. Tomáš Bartošík farmu dle svých slov zakládal, aby měl kvalitní produkty pro svou rodinu, a to samé u něho hledají i jeho zákazníci.

V porovnání s klecovými chovy jsou vajíčka z volných chovů pro koncové zákazníky i trojnásobně dražší.  Musí být. Náklady na chov s volným výběhem jsou vyšší a efektivita oproti klecím nižší. Obojí výrazně. I přesto chovů, které kladou velký důraz na welfare zvířat, v Česku přibývá. A obchodníci potvrzují i rostoucí uvědomělost ze strany zákazníků. Stále více lidí chápe, že nejlevnější vejce jsou vykoupena utrpením živých tvorů. „Náš cílový zákazník je senzitivní na kvalitu a původ potravin, takže pro nás byla vejce z klecového chovu od začátku nepřijatelná a vůbec je nenabízíme,“ říká například ředitelka online prodejny Wolt Market Jana Trnovská.

Dnes už většina spotřebitelů dobře ví, že každé vejce v maloobchodní síti musí být označeno číslem podle toho, z jakého je chovu. Trojku nesou ta z klecí, dvojku z halových chovů, jednička značí volný výběh a nulou jsou označena vejce z ekologického zemědělství. Na každém vajíčku také musí být kód země, ze které pochází.

Dražší vejce, čisté svědomí

Také platí, že při určité obchodní strategii jsou „trojková“ vejce jednoduše nepřípustná. Zpravidla jde o prodejce zaměřující se na kvalitní a poctivé potraviny od lokálních výrobců. Žádná škodlivá éčka a podobné přísady, potraviny vyrobené lidmi, kteří ctí zásady poctivé produkce a chrání životní prostředí. Cílová skupina, kterou tato filozofie oslovuje, totiž zpravidla řeší i welfare zvířat.

Příkladem je obchod Marama v pražských Dejvicích. Potkáte zde milovníky zdravých a bio potravin, stejně jako gurmány vyhledávající místní speciality, vegani se tu potkávají s masožrouty, kteří si jdou pro bio steaky, širokou nabídku zde najdou lidé s různými potravinovými intolerancemi. Co se týče vajec, prodává Marama jen taková, která jsou „podepsaná“ konkrétními chovateli drůbeže. „Máme jen podestýlková vejce z menšího chovu od pana Matouška, vejce z volného chovu od pana Kubáta a bio vejce od paní Pyškové,“ vyjmenovává jedna z majitelek prodejny Zuzana Míková s tím, že zhruba 4 500 z celkových 6 000 tisíc vajec, které Marama měsíčně prodá, pochází z volného chovu či ekologického zemědělství.

V případě české sítě kvalitních potravin Sklizeno a jejího e-shopu Sklizeno.cz už je řeč o desítkách tisíc vajec prodaných každý měsíc. A i v tomto případě dominují prodeji vejce z volného chovu a bio vejce, přičemž na podestýlková připadá jen asi 20 % veškerých prodejů. Jinými slovy pro řadu zákazníků podobně zaměřených prodejen je i podestýlka „málo welfare“. O kleci nemůže být řeč.

To jsme ale u prodejců prémiových potravin. Trh jako celek vypadá zcela jinak a statistiky ukazují druhou stranu mince vaječného byznysu v Česku. V prosinci loňského roku žilo podle údajů ministerstva zemědělství v klecích 59,7 procent z celkového počtu 7,5 milionu v tuzemsku chovaných nosnic. „Šťastnějších“ 39 % se nacházelo v halách. Jen 1 % slepic mělo k dispozici výběh a 0,3 % bylo chováno dle bio standardů.

Z pohledu zájmu naší společnosti o kvalitu života hospodářských zvířat to nejsou lichotivá čísla. Do pěti let se ovšem mají radikálně změnit…

Konec života na áčtyřce

Když přijdete na svět s nálepkou hospodářského zvířete, podmínky, ve kterých strávíte svůj život, mohou být velmi trýznivé. Příkladů bychom našli nespočet, klecový chov slepic je nepochybně jedním z nich. Živý tvor je v něm degradován na stroj, ze kterého padají vejce. Zhruba po roce a půl zbídačelé opelichané tělíčko z ekonomického pohledu doslouží a slepičku čeká transport na jatka.  Tento systém stále ještě produkuje většinu vajíček prodaných na českém trhu, ať už pocházejí ze zmíněné tuzemské produkce, nebo jsou dovezená. Tento systém zároveň čelí stále ostřejší kritice, která se postupně propisuje i do měnící se legislativy.

Jistého „legislativního“ zastání se nosnicím dostalo už se začátkem roku 2012, od kdy z nařízení Evropské unie nesmějí být chované v holých klecích, ale musí se jednat o takzvané klece obohacené. V nich je o kousek větší prostor pro každou obyvatelku a přibyly i prvky, které mají ptákům umožňovat projevy přirozeného chování, jako je hřadování či hnízdění. V praxi ale velikost a vybavení klecí tyto přirozené projevy stále značně limitují. „V jedné kleci je na sobě namačkáno až 20 slepic. Každá má pro sebe životní prostor jen zhruba o velikosti papíru A4. Nemohou se proběhnout, popelit a hrabat. Nemohou si ani pořádně protáhnout křídla,“ popisuje Ivo Krajc, mluvčí spolku Obraz – Obránci zvířat.

Ochranáři zvířat upozorňují na případy, kdy menšina drůbežářů přistupuje k přestavbě tak, že pouze odstraňuje z klecí dvířka bez dalších potřebných úprav chovu. Což je postup, který zvířatům ke zlepšení života nepřispěje, spíše naopak, a bude důležité, aby jej příslušné úřady netolerovaly. Řada Evropských zemí jako Německo, Rakousko či Švýcarsko už od té doby přitvrdila a klecové chovy zakázala.  Česko se přidalo před rokem a půl, když byla schválena novela o ochraně zvířat proti týrání. Oficiální zákaz chovu slepic v klecích, který je její součástí, začne v tuzemsku platit od roku 2027 (spolu třeba se zákazem kožešinových farem).

Nyní tedy mají velkochovatelé necelých pět let na to, aby své chovy přetvořili alespoň na halovou formu. K čemuž je ovšem nevede jen přitvrzující legislativa. Většina obchodních řetězců působících v Česku, mezi nimi například Globus, Tesco, Albert, Lidl, Kaufland nebo Penny Market, se totiž zavázala, že nejpozději od roku 2025 prodej vajec pocházejících z klecových chovů slepic ukončí. Jedná se dobrovolnou deklaraci, na kterou ale producenti vajec citelně reagují. „S přestavbou začali chovatelé už před několika lety právě v reakci na závazky supermarketů a některých potravinářských firem. Transformace chovů tedy začala v době, kdy se na politické scéně o zákazu klecových chovů ještě nemluvilo. Byla to reakce na tržní vývoj,“ konstatuje Krajc. Trend pokračuje a za loňský rok byla podle údajů Českomoravské drůbežářské unie přestavěna asi sedmina klecových chovů.

Na dovoz se zákaz nevztahuje

Jsou tu ovšem i jistá „ALE“. Ochranáři zvířat upozorňují na případy, kdy menšina drůbežářů přistupuje k přestavbě tak, že pouze odstraňuje z klecí dvířka bez dalších potřebných úprav chovu. Což je postup, který zvířatům ke zlepšení života nepřispěje, spíše naopak, a bude důležité, aby jej příslušné úřady netolerovaly.

A pak je tu problém s dovozem. Loni bylo do Česka dovezeno 658 milionů kusů vajec, a to především z Polska, dále z Lotyšska a v menší míře také z Německa a Nizozemí. Zaznívají proto i hlasy, že novela přispěje k intenzivnějšímu dovozu vajec především z prvních dvou jmenovaných zemí, kde se klecím „daří“. „Zákaz klecových chovů bude platit jen na národní úrovni, nikoliv na dovoz vajec. Obecně lze říci, že podle informací Evropské unie pochází v Polsku 81 % vajec z klecových chovů, v Lotyšsku je to 75,2 %,“ říká k tomu Barbora Pánková, mluvčí Agrární komory České republiky. Právě v tom vidí jeden z největších kamenů úrazu i majitel farmy Ekoagro Slovácko Tomáš Bartošík. „Jsem přesvědčený, že se objeví spekulanti, kteří tohoto využijí a budou k nám dovážet vajíčka z klecových chovů z okolních zemí. Jediný, kdo na tom bude nakonec bit, bude náš producent,“ konstatuje. A dodává, že rozhodně nepřeje žádnému živému tvoru život v kleci, na druhou stranu ale chápe ekonomické opodstatnění těchto chovů na trhu, kde je a i nadále bude povolen dovoz klecových vajec ze zahraničí.

Jistou naději v tomto směru nabízí zmíněný příslib velkých řetězců supermarketů, potažmo i restauračních zařízení, že s odběrem vajec z klecových chovů přestanou roku 2025. Dodrží-li to, poptávka velkoodběratelů po tomto druhu zboží by měla značně oslabit. EU navíc v současné době podniká kroky k tomu, aby byly klecové chovy zakázány na celém jejím území. Na půdě Evropského parlamentu a Evropské komise se debatuje i o datu 1. 1. 2027, se kterým, jak zaznělo, pro konec klecí počítá česká legislativa. Pokud ale k této celoevropské změně nedojde, nebo ne dost rychle, budou čeští zemědělci proti některým svým evropským konkurentům znevýhodněni.  A trojková vejce budou i nadále na tuzemském trhu k dostání.

Tak či tak jsme svědky posunu.  „Česká republika se zákazem klecových chovů slepic zařadila po bok vyspělých států, jakými jsou Německo, Rakousko nebo Švýcarsko a spolu s nimi udává trendy v ochraně zvířat. Navzdory různým tlakům a obavám dokázala česká občanská společnost obstát a obhájit lepší životní podmínky pro miliony slepic, což je velmi významný krok nejen pro zvířata, ale i pro naši společnost jako celek,“ konstatuje Ivo Krajc. A jedním dechem dodává, že jde o průlom, kterým ale boj za lepší podmínky pro hospodářská zvířata zdaleka nekončí.

Partnerem článku je společnost Wolt

Finská online doručovací služba pro rozvoz jídla a maloobchodního zboží Wolt působí na českém trhu od roku 2018. Její služby je možné využít už ve 12 městech po celé republice, přičemž lokalit bude i nadále přibývat. Platforma rozváží pokrmy a maloobchodní zboží z celkem 3 000 restaurací a obchodů v Česku. Využívají ji i prodejci potravin Marama a Sklizeno, které jsou zmíněny v tomto článku.

Wolt v Česku provozuje také vlastní online supermarket potravin Wolt Market.  Po dvou pražských pobočkách otevřel letos v březnu i první i v Brně a postupně plánuje rozšíření do dalších českých měst. Wolt Market si zakládá na kvalitě potravin a patří mezi prodejce, kteří ze zásady neprodávají vejce z klecových chovů., heroine.cz)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

aktivity

Zákaz usmrcovania malých kohútov by skomplikoval situáciu hydinárom. Zdraželi by aj vajcia

Published

on

Európska komisia chce navrhnúť zákaz usmrcovania malých kohútikov. Ak by návrh po tlaku Francúzska a Nemecka schválili, na Slovensku by mali problém nielen hydinárne, ale aj bežní spotrebitelia. Kohúty by sa chovali zbytočne a vajcia by zdraželi. Hydinárňam sa chov kohútov ekonomicky neoplatí. Zabíjajú ich tak krátko po vyliahnutí.

„To je dlhodobá problematika. Keďže kohútiky neznášajú vajcia, tak sú nevyužiteľní,“ približuje riaditeľ Únie hydinárov Slovenska Daniel Molnár.

Viacerí aktivisti označujú tento postup za neetický. Deväť členských štátov im dáva za pravdu a žiada zmenu. Buď si majú kúpiť novú technológiu, ktorá určí pohlavie kuriatok pred narodením, alebo napriek strate povinne odchovajú aj kohúty.

​„Teraz, keď máme nejakých tých kohútov ročne 500 naviac, tak to predáme medzi drobnochovateľov, medzi ľudí. Neviem si predstaviť, že by to malo prejsť na nás, že netriedené kurčatá jednodňové by sme mali odchovať aj s kohútikami. Čo by sme s nimi robili?“ pýta sa hydinár Eduard Göbl z Medzeva.

Drahšie mäso

Kohútie mäso je síce kvalitnejšie, no keďže kohút rastie pomalšie, cena za kilogram je vysoká, záujem oň tak veľký nie je.  „Jednotková cena by bola na úrovni päť až osem eur za kilogram mäsa, čo väčšina spotrebiteľov nedokáže zaplatiť a je to nepredajné,“ vysvetľuje Molnár. Hydinári zo Slovenska si zatiaľ môžu vydýchnuť. Minister pôdohospodárstva Samuel Vlčan zákaz zabíjania mladých kohútov v najbližšom čase podporiť neplánuje.

„Tá technológia prinesie ďalšie zvýšené náklady liaharom, čo môže spôsobiť zvýšenie ceny nosníc jednodňových, ktoré budú nakupovať producenti vajec, a tým pádom môžu zvýšiť aj cenu vajec,“ uzatvára riaditeľ Únie hydinárov Slovenska.

Autoři: MAREK ŠILHAVÍK, MICHAL LUKAČOVIČ, celý text na tvnoviny.sk

 

Continue Reading

aktivity

Kohoutí farma pro produkci masa

Published

on

Holandská společnost produkující vejce Kipster plánuje eliminovat vybíjení samců na své farmě nosnic v USA chovem kohoutů jako alternativního zdroje masa.

„Rozhodli jsme se je prostě vychovat a pokusit se jim dát dobrý život, dokud se nestanou pokrmem pro lidi,“ řekla Sandra Vijn, hlavní manažerka Kipster USA. „Naší filozofií je maximalizovat zdroje, které farma poskytuje, aby nasytila lidi. Na této planetě máme omezené zdroje a nemáme moc prostoru pro expanzi ve výrobě krmiva, takže jsme se rozhodli kohouty vychovat, dát jim dobrý život a pak je použít pro lidskou spotřebu.“

V současné době lze pohlaví mláděte identifikovat až po vylíhnutí. Samci jsou pro vaječný průmysl málo užiteční a spotřebitelé je obvykle považují za příliš drobné, než aby je mohli jíst, ačkoli některé výzkumy naznačují, že specifické diety by mohly pomoci samcům při chovu nosnic dosáhnout přijatelné porážkové hmotnosti pro produkci masa. Každý rok je utraceno přibližně 6–7 miliard samčích kuřat, což je ekonomický problém a také problémem pro dobré životní podmínky zvířat. Producenti utratí více než 70 milionů dolarů za práci a energii na inkubaci samčích vajec.

Kipster otevře svou první americkou kohoutí farmu a návštěvnické centrum v Indianě v lednu 2023. Výrobce vajec se podle svých webových stránek zaměřuje na lepší životní podmínky zvířat, řešení plýtvání potravinami a uhlíkově neutrální vejce. Společnost plánuje prodávat své masné ptáky v obchodech počátkem roku 2023. Kipster již prodává kohoutí maso v Evropě. Tento krok získal podporu od dvou organizací za práva zvířat: ASPCA a Compassion in World Farming.

Nancy Roulston, vrchní ředitelka Animal Science, ASPCA, řekla: „Konvenční průmysl vajec označuje vše od imobilizace slepic v klecích, až po zabíjení milionů nově narozených kuřat jako náklady na podnikání. Přístup Kipsteru k produkci vajec ukazuje, že utrpení není nevyhnutelné, když podniky spojí soucit s inovacemi. ASPCA doufá, že potravinářské společnosti rozpoznají neuvěřitelnou příležitost, kterou Kipster nabízí ke zlepšení životních podmínek zvířat v jejich dodavatelských řetězcích.“

Dr. Hillary Dalton, vedoucí výzkumná manažerka Compassion in World Farming, dodala: „V současné době jsou téměř všechna samčí mláďata nosnic ve Spojených státech rozemleta a usmrcena. Jejich bolestivá smrt představuje zbytečné utrpení a plýtvání zdroji na inkubaci milionů vajíček nechtěných samčích kuřat. Compassion in World Farming USA věří, že kohouti i nosnice si zaslouží příležitost mít plnohodnotný a obohacený život. Jsme nadšeni, že vidíme expanzi Kipsteru do Spojených států a jejich průkopnické úsilí o odstranění největších problémů a plýtvání v americkém drůbežím průmyslu.“

Autorka Elizabeth Doughman je hlavní redaktorkou časopisu Poultry Future

(wattagnet.com)

Continue Reading

aktivity

Polská KRD-IG: Zoufalé pokusy o sebepropagaci Asociace otevřených klecí

Published

on

„Zoufalé pokusy o sebepropagaci Asociace otevřených klecí, subjektu financovaného z veřejných sbírek a grantů, včetně těch od zahraničních firem a organizací, v nás vyvolávají rostoucí obavy o skutečný cíl přijatých akcí, kterým je podle našeho názoru destabilizace polského potravinářského sektoru,“ zdůrazňuje polská Drůbeží rada (KRD-IG).

„Ve velmi krátké době na sociálních sítích a na internetu sledujeme další pokus zastrašit polské spotřebitele ze strany Asociace otevřených klecí“ – informuje KRD-IG s odkazem na nedávno zveřejněné výsledky „vyšetřování“, které mělo odhalit nesrovnalosti na drůbežárně.

„Otevřené klece s využitím manipulací poněkolikáté publikuje neověřené, neobjektivní a drastické materiály o nedefinovaném, ale jistě nikoli polském chovu drůbeže. Zveřejněné fotografie a informace mají dezinformovat Polky a Poláky o kvalitě drůbežího masa dostupného v obchodech. Navíc vzbuzují nedůvěru ve státní orgány odpovědné za kontrolu kvality potravin a dohled nad výrobním procesem,“ čteme v prohlášení KRD-IG.

Činnost Spolku podle názoru Rady opět vyvolává otázky o skutečných záměrech této organizace. Je třeba jasně zdůraznit, že polské právní předpisy zajišťují jeden z nejvyšších standardů chovu a kvality drůbežího masa v Evropské unii, s tím, že postulát Otevřených klecí o hromadném připojování polských výrobců a obchodních řetězců k European Chicken Commitment nepřinese žádnou přidanou hodnotu oproti již dodržovaným standardům kvality a normám. Naopak povede k narušení dodavatelského řetězce, destabilizaci potravinové bezpečnosti v zemi, zvýšení dovozu drůbeže ze zemí, které nerespektují welfare zvířat ve stejné míře jako v Evropské unii, a následně ke zvýšení cen masa na pultech obchodů.

(farmer.pl)

Video z produkce Otwarte klatki

 

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality