Connect with us
Reklama

aktivity

Dražší vejce, čisté svědomí. Češi chápou nejen o Velikonocích, že nízká cena nesmí znamenat zvířecí utrpení

Published

on

Loni se v tuzemsku spotřebovalo téměř 2,9 miliard slepičích vajec. Velikonoce jsou v jejich případě vrcholem prodejní sezóny, kdy se vajíčka „v akcích“ nakupují po platech. Stále více lidí ale namísto touhy po nejnižší ceně řeší, jak producenti zacházejí se slepicemi. A přitvrzuje i legislativa.

Tomáš Bartošík, majitel farmy Ekoagro Slovácko, chová ve Vážanech na Uherskohradišťsku tisíc slepic ve volném výběhu. Při chovu dodržuje daleko přísnější standardy, než mu nařizuje legislativa. „Velmi si zakládáme na pohodě a klidu zvířat. Naše krmiva splňují nejvyšší požadavky na kvalitu. Vajíčka nijak uměle nedobarvujeme. Nepoužíváme antibiotika, ani jiná léčiva,“ popisuje farmář.

Vajíčka z takto malých farem nekoupíte ve velkých řetězcích. V případě Ekoagra Slovácko je hlavním odběratelem on-line obchod Sklizeno.cz a dále pár místních kamenných prodejen s farmářskými produkty. V neposlední řadě probíhá ve Vážanech i prodej vajec přímo, takzvaně ze dvora. Tomáš Bartošík farmu dle svých slov zakládal, aby měl kvalitní produkty pro svou rodinu, a to samé u něho hledají i jeho zákazníci.

V porovnání s klecovými chovy jsou vajíčka z volných chovů pro koncové zákazníky i trojnásobně dražší.  Musí být. Náklady na chov s volným výběhem jsou vyšší a efektivita oproti klecím nižší. Obojí výrazně. I přesto chovů, které kladou velký důraz na welfare zvířat, v Česku přibývá. A obchodníci potvrzují i rostoucí uvědomělost ze strany zákazníků. Stále více lidí chápe, že nejlevnější vejce jsou vykoupena utrpením živých tvorů. „Náš cílový zákazník je senzitivní na kvalitu a původ potravin, takže pro nás byla vejce z klecového chovu od začátku nepřijatelná a vůbec je nenabízíme,“ říká například ředitelka online prodejny Wolt Market Jana Trnovská.

Dnes už většina spotřebitelů dobře ví, že každé vejce v maloobchodní síti musí být označeno číslem podle toho, z jakého je chovu. Trojku nesou ta z klecí, dvojku z halových chovů, jednička značí volný výběh a nulou jsou označena vejce z ekologického zemědělství. Na každém vajíčku také musí být kód země, ze které pochází.

Dražší vejce, čisté svědomí

Také platí, že při určité obchodní strategii jsou „trojková“ vejce jednoduše nepřípustná. Zpravidla jde o prodejce zaměřující se na kvalitní a poctivé potraviny od lokálních výrobců. Žádná škodlivá éčka a podobné přísady, potraviny vyrobené lidmi, kteří ctí zásady poctivé produkce a chrání životní prostředí. Cílová skupina, kterou tato filozofie oslovuje, totiž zpravidla řeší i welfare zvířat.

Příkladem je obchod Marama v pražských Dejvicích. Potkáte zde milovníky zdravých a bio potravin, stejně jako gurmány vyhledávající místní speciality, vegani se tu potkávají s masožrouty, kteří si jdou pro bio steaky, širokou nabídku zde najdou lidé s různými potravinovými intolerancemi. Co se týče vajec, prodává Marama jen taková, která jsou „podepsaná“ konkrétními chovateli drůbeže. „Máme jen podestýlková vejce z menšího chovu od pana Matouška, vejce z volného chovu od pana Kubáta a bio vejce od paní Pyškové,“ vyjmenovává jedna z majitelek prodejny Zuzana Míková s tím, že zhruba 4 500 z celkových 6 000 tisíc vajec, které Marama měsíčně prodá, pochází z volného chovu či ekologického zemědělství.

V případě české sítě kvalitních potravin Sklizeno a jejího e-shopu Sklizeno.cz už je řeč o desítkách tisíc vajec prodaných každý měsíc. A i v tomto případě dominují prodeji vejce z volného chovu a bio vejce, přičemž na podestýlková připadá jen asi 20 % veškerých prodejů. Jinými slovy pro řadu zákazníků podobně zaměřených prodejen je i podestýlka „málo welfare“. O kleci nemůže být řeč.

To jsme ale u prodejců prémiových potravin. Trh jako celek vypadá zcela jinak a statistiky ukazují druhou stranu mince vaječného byznysu v Česku. V prosinci loňského roku žilo podle údajů ministerstva zemědělství v klecích 59,7 procent z celkového počtu 7,5 milionu v tuzemsku chovaných nosnic. „Šťastnějších“ 39 % se nacházelo v halách. Jen 1 % slepic mělo k dispozici výběh a 0,3 % bylo chováno dle bio standardů.

Z pohledu zájmu naší společnosti o kvalitu života hospodářských zvířat to nejsou lichotivá čísla. Do pěti let se ovšem mají radikálně změnit…

Konec života na áčtyřce

Když přijdete na svět s nálepkou hospodářského zvířete, podmínky, ve kterých strávíte svůj život, mohou být velmi trýznivé. Příkladů bychom našli nespočet, klecový chov slepic je nepochybně jedním z nich. Živý tvor je v něm degradován na stroj, ze kterého padají vejce. Zhruba po roce a půl zbídačelé opelichané tělíčko z ekonomického pohledu doslouží a slepičku čeká transport na jatka.  Tento systém stále ještě produkuje většinu vajíček prodaných na českém trhu, ať už pocházejí ze zmíněné tuzemské produkce, nebo jsou dovezená. Tento systém zároveň čelí stále ostřejší kritice, která se postupně propisuje i do měnící se legislativy.

Jistého „legislativního“ zastání se nosnicím dostalo už se začátkem roku 2012, od kdy z nařízení Evropské unie nesmějí být chované v holých klecích, ale musí se jednat o takzvané klece obohacené. V nich je o kousek větší prostor pro každou obyvatelku a přibyly i prvky, které mají ptákům umožňovat projevy přirozeného chování, jako je hřadování či hnízdění. V praxi ale velikost a vybavení klecí tyto přirozené projevy stále značně limitují. „V jedné kleci je na sobě namačkáno až 20 slepic. Každá má pro sebe životní prostor jen zhruba o velikosti papíru A4. Nemohou se proběhnout, popelit a hrabat. Nemohou si ani pořádně protáhnout křídla,“ popisuje Ivo Krajc, mluvčí spolku Obraz – Obránci zvířat.

Ochranáři zvířat upozorňují na případy, kdy menšina drůbežářů přistupuje k přestavbě tak, že pouze odstraňuje z klecí dvířka bez dalších potřebných úprav chovu. Což je postup, který zvířatům ke zlepšení života nepřispěje, spíše naopak, a bude důležité, aby jej příslušné úřady netolerovaly. Řada Evropských zemí jako Německo, Rakousko či Švýcarsko už od té doby přitvrdila a klecové chovy zakázala.  Česko se přidalo před rokem a půl, když byla schválena novela o ochraně zvířat proti týrání. Oficiální zákaz chovu slepic v klecích, který je její součástí, začne v tuzemsku platit od roku 2027 (spolu třeba se zákazem kožešinových farem).

Nyní tedy mají velkochovatelé necelých pět let na to, aby své chovy přetvořili alespoň na halovou formu. K čemuž je ovšem nevede jen přitvrzující legislativa. Většina obchodních řetězců působících v Česku, mezi nimi například Globus, Tesco, Albert, Lidl, Kaufland nebo Penny Market, se totiž zavázala, že nejpozději od roku 2025 prodej vajec pocházejících z klecových chovů slepic ukončí. Jedná se dobrovolnou deklaraci, na kterou ale producenti vajec citelně reagují. „S přestavbou začali chovatelé už před několika lety právě v reakci na závazky supermarketů a některých potravinářských firem. Transformace chovů tedy začala v době, kdy se na politické scéně o zákazu klecových chovů ještě nemluvilo. Byla to reakce na tržní vývoj,“ konstatuje Krajc. Trend pokračuje a za loňský rok byla podle údajů Českomoravské drůbežářské unie přestavěna asi sedmina klecových chovů.

Na dovoz se zákaz nevztahuje

Jsou tu ovšem i jistá „ALE“. Ochranáři zvířat upozorňují na případy, kdy menšina drůbežářů přistupuje k přestavbě tak, že pouze odstraňuje z klecí dvířka bez dalších potřebných úprav chovu. Což je postup, který zvířatům ke zlepšení života nepřispěje, spíše naopak, a bude důležité, aby jej příslušné úřady netolerovaly.

A pak je tu problém s dovozem. Loni bylo do Česka dovezeno 658 milionů kusů vajec, a to především z Polska, dále z Lotyšska a v menší míře také z Německa a Nizozemí. Zaznívají proto i hlasy, že novela přispěje k intenzivnějšímu dovozu vajec především z prvních dvou jmenovaných zemí, kde se klecím „daří“. „Zákaz klecových chovů bude platit jen na národní úrovni, nikoliv na dovoz vajec. Obecně lze říci, že podle informací Evropské unie pochází v Polsku 81 % vajec z klecových chovů, v Lotyšsku je to 75,2 %,“ říká k tomu Barbora Pánková, mluvčí Agrární komory České republiky. Právě v tom vidí jeden z největších kamenů úrazu i majitel farmy Ekoagro Slovácko Tomáš Bartošík. „Jsem přesvědčený, že se objeví spekulanti, kteří tohoto využijí a budou k nám dovážet vajíčka z klecových chovů z okolních zemí. Jediný, kdo na tom bude nakonec bit, bude náš producent,“ konstatuje. A dodává, že rozhodně nepřeje žádnému živému tvoru život v kleci, na druhou stranu ale chápe ekonomické opodstatnění těchto chovů na trhu, kde je a i nadále bude povolen dovoz klecových vajec ze zahraničí.

Jistou naději v tomto směru nabízí zmíněný příslib velkých řetězců supermarketů, potažmo i restauračních zařízení, že s odběrem vajec z klecových chovů přestanou roku 2025. Dodrží-li to, poptávka velkoodběratelů po tomto druhu zboží by měla značně oslabit. EU navíc v současné době podniká kroky k tomu, aby byly klecové chovy zakázány na celém jejím území. Na půdě Evropského parlamentu a Evropské komise se debatuje i o datu 1. 1. 2027, se kterým, jak zaznělo, pro konec klecí počítá česká legislativa. Pokud ale k této celoevropské změně nedojde, nebo ne dost rychle, budou čeští zemědělci proti některým svým evropským konkurentům znevýhodněni.  A trojková vejce budou i nadále na tuzemském trhu k dostání.

Tak či tak jsme svědky posunu.  „Česká republika se zákazem klecových chovů slepic zařadila po bok vyspělých států, jakými jsou Německo, Rakousko nebo Švýcarsko a spolu s nimi udává trendy v ochraně zvířat. Navzdory různým tlakům a obavám dokázala česká občanská společnost obstát a obhájit lepší životní podmínky pro miliony slepic, což je velmi významný krok nejen pro zvířata, ale i pro naši společnost jako celek,“ konstatuje Ivo Krajc. A jedním dechem dodává, že jde o průlom, kterým ale boj za lepší podmínky pro hospodářská zvířata zdaleka nekončí.

Partnerem článku je společnost Wolt

Finská online doručovací služba pro rozvoz jídla a maloobchodního zboží Wolt působí na českém trhu od roku 2018. Její služby je možné využít už ve 12 městech po celé republice, přičemž lokalit bude i nadále přibývat. Platforma rozváží pokrmy a maloobchodní zboží z celkem 3 000 restaurací a obchodů v Česku. Využívají ji i prodejci potravin Marama a Sklizeno, které jsou zmíněny v tomto článku.

Wolt v Česku provozuje také vlastní online supermarket potravin Wolt Market.  Po dvou pražských pobočkách otevřel letos v březnu i první i v Brně a postupně plánuje rozšíření do dalších českých měst. Wolt Market si zakládá na kvalitě potravin a patří mezi prodejce, kteří ze zásady neprodávají vejce z klecových chovů., heroine.cz)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

aktivity

Konec klecových chovů v ohrožení. Závazek Evropské komise blokuje masná lobby

Published

on

„V Evropě začíná nová éra – bez klecí!“ Oznamovali jsme s nadšením před více než dvěma lety, když se Evropská komise zavázala ukončit do roku 2027 klecové chovy. Nyní se zdá, že Komise svůj závazek vůči zvířatům a občanům*kám EU dodržet nehodlá.

Pro zrušení klecí pro slepice, prasnice, telata, králíky a další takzvaná hospodářská zvířata se komise vyslovila v červnu 2021, a to na základě evropské občanské iniciativy Konec doby klecové s téměř milionem a půl podpisů od občanů EU, kterým nebyl lhostejný osud zvířat uvězněných v klecích. Návrh se na půdě Evropského parlamentu tehdy setkal s vlnou politické podpory, která vyústila v závazek Evropské komise k vypracování konkrétního návrhu. Až do letošního roku se zdálo, že vše pokračuje podle plánu, pak ale nastal náhlý zlom.

Přestože na vysvobození z krutých podmínek klecí na území EU čeká více než 300 000 000 takzvaně hospodářských zvířat, a přestože si pro ně 84 % obyvatel EU přeje lepší ochranu, jsou nyní reálné změny stále v nedohlednu. Proti občanské iniciativě, široké veřejnosti a hospodářským zvířatům se totiž postavil silný hráč – tlak živočišného průmyslu, pro který znamená držení zvířat v klecích jednodušší zisk.

Síla masné lobby

O síle, která se proti iniciativě za Konec doby klecové postavila, svědčí investigativní práce médií The Guardian nebo Lighthouse, která odkrývají informace o lobby živočišného průmyslu na půdě Evropské komise. Média a jejich zdroje popisují silný tlak, který začaly zástupci velkochovů vytvářet například skrze lobbistickou skupinu European Livestock Voice.

Lobbisté navzdory jasným indikátorům, jako je zmíněná 84% podpora lepší ochrany hospodářských zvířat mezi obyvateli EU, dál tvrdí, že iniciativa neodráží názory široké veřejnosti. Proti zřejmé podpoře veřejnosti směrem ke zrušení klecí tak nyní stojí silné odvětví průmyslu, ve kterém se hraje o ohromné zisky. Odvětví, které se zřejmě nebojí tlačit na vysoce postavené úředníky*ice EK.

A vzhledem k tomu, jak se nyní Evropská komise tématu zrušení klecí ve velkochovech vyhýbá, se mu ve svém zpátečnickém úsilí bohužel daří.

Střet s realitou velkochovů

Česká veřejnost se v otázce klecových chovů shoduje se zbytkem Evropy. Za rostoucí podporou zrušení velkochovů stojí mimojiné skutečnost, že se lidé stále častěji setkávají se svědectvími a záběry z velkochovů. Seznámit veřejnost s realitou klecových chovů bylo v době sběru podpisů pod iniciativu Konec doby klecové jedním z cílů NESEHNUTÍ.

Vznikla proto kampaň Hlava na hlavě, jejímž základem je unikátní mapa velkochovů. V rámci boje za Konec doby klecové jsme ukázali, co se za branami velkochovů děje a v jakých podmínkách reálně žijí hospodářská zvířata. A to včetně obrázků, které by zástupci živočišného průmyslu, kteří nyní tlačí na Evropskou komisi, před úředníky a veřejností nejraději skryli.

Konec klecí v ohrožení

Souboj iniciativy Konec doby klecové s lobby živočišného průmyslu je souboj Davida s Goliášem. A přestože za spojenectvím organizací stojí široká veřejnost a 300 000 000 zvířat, zůstáváme v roli Davida. Snahu o zlepšení podmínek hospodářských zvířat ale nevzdáváme a dál usilujeme o to, aby si Evropská komise rozvzpomněla na závazek, který slíbila dodržet. Pomoct nám může každý – například podporou nově vzniklé kampaně Konec klecí v ohrožení.

V rámci kampaně, která vznikla díky organizacím Compassion in World Farming a Svoboda zvířat, mohou lidé také apelovat na eurokomisařku Věru Jourovou, aby se zasadila o dodržení závazku evropské komise. K výzvě se už připojilo na 1 800 lidí.

(medium.seznam.cz)

Continue Reading

aktivity

Společnost pro zvířata: Stížnost ombudsmanovi unie: podstatné zlepšení podmínek chovaných zvířat a zákaz klecí v nedohlednu

Published

on

Úplně poprvé podalo více než 30 organizací na ochranu zvířat, včetně Společnosti pro zvířata, oficiální stížnost evropskému veřejnému ochránci práv o tom, že Evropská komise nedodržela svůj závazek vůči evropské občanské iniciativě, v níž 1,4 milionu občanů požaduje zákaz chovu zvířat (tzv. hospodářských) v klecích.

Ve své odpovědi na Evropskou občanskou iniciativu End the Cage Age (Konec doby klecové), zveřejněnou v červnu 2021, Evropská komise (EK) slíbila, že do konce roku 2023 předloží legislativní návrh na postupné ukončení a definitivní zákaz používání klecí pro uvedené druhy zvířat (slepice – nosnice*, mladé slepice – kuřice, prasnice, telata, králíci, kuřata – brojleři, plemenná drůbež, křepelky, husy, kachny). V nedávno zveřejněném pracovním programu pro zbytek funkčního období však revize předpisu o chovaných zvířatech chybí. To znamená, že revize bude ponechána napospas příští EK, navzdory všem slibům. Vzniká tak velká nejistota, kdy skutečně bude nový návrh zveřejněn.

Ve své stížnosti veřejnému ochránci práv unie (odeslané 23. 11. 2023) organizace uvedly, že EK nejednala v souladu s pravidly, jimiž se řídí evropské občanské iniciativy, poté, co mezi evropskými občany vyvolala odůvodněné očekávání. Tyto nedostatky znamenají nesprávný úřední postup, a to jak s ohledem na nařízení (EU) 2019/788, tak na samotný účel evropských občanských iniciativ jako nástroje nadnárodní demokracie. Před odstoupením od svého slibu EK opakovaně potvrzovala, že pracuje na časové ose do roku 2023. Současně komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová plán úpravy předpisů několikrát veřejně zmínila v odpovědích komise na parlamentní otázky v rámci platformy pro dobré životní podmínky zvířat (welfare) a v různých sděleních o strategii Farm to Fork. Před podáním oficiální stížnosti ombudsmanovi EU organizace formálně požádaly Komisi, aby předložila definitivní časový plán pro zveřejnění legislativních návrhů v aktuálním období a splnila tak svůj závazek vůči evropské občanské iniciativě End the Cage Age. EK však na žádost neposkytla vyčerpávající odpověď. Kromě zákazů klecí pro zvířata, požádalo 1,5 milionu občanů také o zákaz chovu kožešin a zákaz uvádění kožešinových výrobků na evropský trh (Fur Free Europe). Odpověď by také byla zahrnuta do nařízení o chovaných zvířatech, jak se ukázalo v uniklém dokumentu o posouzení dopadu.

„V posledním průzkumu Eurobarometru většina evropských občanů zřetelně uvedla, že si přeje, aby EU zajistila více pro ochranu zvířat. Zpoždění vydání aktualizovaných právních předpisů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat může stát více i evropské zemědělce a potravinářské podniky. Nyní je doba, kdy se znovu investuje do zemědělských systémů, a pokud nemají přesnou indikaci, mohou investovat do systémů nevhodných do budoucna. Zatímco předpis o vyřazování klecí čeká na vyřízení, 700 milionů hospodářských zvířat, každoročně v EU namnožených, trpí v klecích a občané EU ztrácí víru v demokratické instituce EU.“ říká Judit Laura Krásná ze Společnosti pro zvířata

Zdroj | OBRAZ – Obránci zvířat, ekolist.cz

Continue Reading

aktivity

Až 36 % Slovákov sa snaží konzumovať čoraz menej živočíšnych potravín ako mäso či vajcia. Najviac kupujeme tieto dve alternatívy

Published

on

Hodnota nákupov rastlinných alternatív a tofu v slovenských domácnostiach vlani dosiahla 40,4 milióna eur. Približne každý tretí človek (36,8 %) na Slovensku znižuje alebo zvažuje znížiť konzumáciu potravín živočíšneho pôvodu. Zistenia vychádzajú z výsledkov prieskumu, ktorý pre program Jem pre Zem realizovala agentúra Focus, ako aj spoločnosť GfK.

Záujem znižovať konzumáciu produktov živočíšneho pôvodu (ako napríklad mäso, mlieko, mliečne produkty či vajcia) majú ľudia naprieč všetkými vekovými kategóriami, ale najväčšie zastúpenie majú ľudia vo veku 25 až 34 rokov.

V tejto vekovej kategórii takmer každý štvrtý človek (24,7 %) znižuje konzumáciu živočíšnych produktov. Ďalších 22,9 % zvažuje znížiť konzumáciu týchto produktov v budúcnosti. Ženy majú naďalej väčší záujem o zníženie konzumácie potravín živočíšneho pôvodu.

Spomedzi sledovaných rastlinných potravinových produktov si vlani kúpilo najviac domácností (37,9 %) tradičné sójové potravinové produkty, ako napríklad tofu, tempeh, sójové kocky či granulát. Druhou najžiadanejšou kategóriou boli rastlinné alternatívy mlieka, ktoré si v uplynulom roku kúpila približne každá tretia (34,3 %) domácnosť.

Pri všetkých sledovaných kategóriách potravín na rastlinnej báze je vo veku 18 až 44 rokov priemerne takmer dvojnásobne (194 %) vyššie zastúpenie ľudí alebo ich domácností, ktoré realizovali nákup daných produktov aspoň jedenkrát za mesiac, než pri ľuďoch vo veku nad 44 rokov.

Najnákladnejšie sú rastlinné mlieka

Hodnota nákupov rastlinných alternatív a tofu v slovenských domácnostiach dlhodobo rastie a vlani dosiahla 40,4 milióna eur. Napriek krízam hodnota nákupov týchto produktov rástla aj v uplynulom roku 2022, avšak pomalšie (8,7 %) oproti rokom 2021 a 2020, keď tento rast dosahoval približnú úroveň 20 %.

Najväčšiu časť hodnoty nákupov (domácností) rastlinných alternatív, vzhľadom na ich náprotivky živočíšneho pôvodu, mali na Slovensku rastlinné alternatívy mlieka (7,3 %). Rastlinné alternatívy mäsa a mäsových produktov spolu s tofu predstavovali 3,5 % z hodnoty nákupov kategórie mäsa a mäsových produktov živočíšneho pôvodu.

„Trh s rastlinnými alternatívami rýchlo rastie, no stále predstavuje relatívne malú časť v porovnaní s ich náprotivkami živočíšneho pôvodu. To vytvára veľmi zaujímavé okno príležitosti pre výrobcov a predajcov potravín na to, aby včas naskočili na tento trend. Už aj na Slovensku vidíme, že stále viac tradičných výrobcov potravín chápe, že je pre nich výhodné vstúpiť do tejto kategórie,“ uviedol Marian Milec, projektový manažér neziskového programu Jem pre Zem, ktorého poslaním je presadzovať udržateľné spôsoby stravovania a robiť ich dostupnejšími.

(TASR)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality