Slovenskí hydinári by podľa navrhovaného zákona nemohli ďalej chovať nosnice v klietkach. Prestavby chovov aj zníženie produkcie sa premietne do ceny.

Chovy už prerábajú

Svoje chovy postupne mení aj veľká farma Novogal v Leviciach, kde chovajú asi 220-tisíc nosníc v 11 halách. So zmenami začali podľa riaditeľa podniku Ladislava Birčáka už pred pár rokmi a investičný plán prestavby majú naplánovaný až do roku 2035.

„Zastávam názor, že nič lepšie ako klietka tu ešte nebolo, to mi potvrdzujú aj moji zamestnanci, čo robia v chovoch aj 30–40 rokov. Napriek tomu hodláme sa prispôsobiť väčšine štátov EÚ a realizujeme postupne prerábky klietkových hál,“ priblížil riaditeľ podniku.

„K dnešnému dňu máme 6 hál s alternatívnym chovom-podstielka-voliéra a 5 je chovov v obohatenej klietke. Postupné prerábky realizujeme už od roku 2019. Nezačali sme, ale nosnicami, ale odchovom kuričiek. Prerábku ovplyvňuje viac faktorov. Určite ju neovplyvňuje návrh zákazu klietkových chovov v parlamente,“ povedal pre Dnes24 riaditeľ podniku Ladislav Birčák.

Pripomína, že nosnica znáša vajcia až od veku 20 týždňov a dovtedy je v klietkových odchovniach, preto pri prerábke neriešia len nosnice.

Krátka prechodná doba

Dodal, že hydinári na Slovensku prerábajú podľa svojich možností, limitujúce sú financie. „Novogal tak isto. Ak EÚ legislatíva príjme takéto opatrenie, nemáme námietky a dokonca predpokladáme, že sa to udeje. Ale určite to bude dané aj s prechodnou dobou/pri prechode z klietok na obohatené klietky to bolo 12 rokov,“ priblížil Birčák. Navrhovanú päťročnú prechodnú dobu považuje za príliš krátku.

„Neviem o žiadnom bohatstve slovenských farmárov, ktoré by predčili bohatstvo a finančné zdroje napríklad farmárov z Talianska alebo Poľska, že by to stihli za takúto krátku dobu. Je to utópia a nekompetentnosť príslušného poslanca,“ dodáva Birčák.

Ako to ovplyvní cenu?

Riaditeľ podniku je presvedčený, že tento zákon jednoznačne zabezpečí zvýšenie ceny jednej potraviny, a to slepačích konzumných vajec.

„Cena 2,79 eur z klietkového chovu za 10 ks a 3,29 eur z podstielkového chovu za 10 ks je cenový rozdiel 18%.Týmto zákonom sa defacto uzákoní navýšenie ceny tejto komodity najmenej o 18%,“ podotkol Birčák.

Cena však môže byť ešte vyššia. „Vieme si porovnať oba chovy v Leviciach, treba vedieť, že úhyn v alternatívnom chove u sliepok je o cca 300 až 400% vyšší ako v klietke. Pritom, samozrejme, je znáška nižšia a spotreba krmiva naopak vyššia. Náročnosť na živú prácu o 100% vyššia, teda cenový rozdiel na pultoch 18% je málo, tento rozdiel na nákladoch a ekonomike je nad 25%,“ konštatuje Birčák.

A čo obchody a reštaurácie?

To, že by sa na Slovensku zakázali klietkový chov, nemusí automaticky znamenať, že v obchode si takéto vajíčka nekúpite. Hydinári sa obávajú, že kvôli nižšej cene sa budú lepšie ako slovenské, predávať vajcia zo zahraničia. Zároveň prídu slovenskí hydinári o možnosť predávať svoje vajcia z klietkového chovu do Maďarska, kde takýto zákon neplatí.

Celý text na dnes24.sk

Ceny vajec se u výrobců během roku zvýšily až o 70-90 %, na pultech obchodů zatím o více než 30 %. Odborníci se však shodují – ceny budou dále růst. Na vině je ptačí chřipka, ale také obrovský nárůst výrobních nákladů.

„Sakra, co se to stalo s cenami vajec“, „to jsou nějaké blbosti“ – takové komentáře zákazníků jsou slyšet u pultů obchodů. Spotřebitelé jsou překvapeni. Jsou zvyklí, že deset vajec se dá bez problémů koupit za méně než 10 zlotých, někdy i výrazně pod touto sumou. Nyní za ně musíte zaplatit nějaký tucet zlotých, často přes 15 PLN.

V posledních měsících se hovoří o desítkách procent zdražení. Potvrzují to údaje shromážděné pracovníky Ministerstva zemědělství a zveřejněné ve věstníku Integrovaného zemědělského tržního informačního systému. Z nich vyplývá, že 22. ledna 2023 jste za 100 klecových vajec v kategorii L museli v průměru zaplatit na trhu téměř 80 PLN. Přesně o rok dříve to bylo méně než 47 PLN. To znamená nárůst cen o téměř 70 %. Během týdne zdražily o 3,6 procenta. Letos 22. ledna jste za vejce kategorie M museli zaplatit v průměru téměř 70 PLN, před rokem to bylo jen něco málo přes 36 PLN. Zde nárůst během roku přesáhl 92 procent a během týdne 1,2 procenta.

Dlouhý seznam důvodů

Ceny konzumních vajec rostou nejen v Polsku, ale i v celé EU. Podle evidence ministerstva zemědělství prodávali producenti v lednu vejce třídy M a L za průměrnou cenu 0,70–0,80 PLN za vejce, tedy o 80 procent více než dříve. Na druhou stranu ceny v Evropské unii vzrostly v průměru o 72 % za rok, říká Magdalena Kowalewska, hlavní analytička potravinářského a zemědělského sektoru v Bank BNP Paribas. A upozorňuje, že maloobchodní ceny vajec se vyznačují nižší dynamikou růstu. Podle údajů Ústředního statistického úřadu byla v prosinci 2022 průměrná cena klecových vajec v obchodech 0,96 PLN/kg, tedy o 32 procent více než v předchozím roce.

Magdalena Kowalewska vysvětluje, že vejce zdražují kvůli nárůstu výrobních nákladů, zejména na krmivo a energii. – Při výrobě konzumních vajec asi 60 procent. jsou krmivo. Jejich ceny jsou meziročně o více než 30 % vyšší. Produkce vajec také vyžaduje udržování nosnic ve správné teplotě a přístupu ke světlu, takže důležitou položkou jsou i náklady na energie – vysvětluje expertka Bank BNP Paribas. Upozorňuje, že je zde i silná zahraniční poptávka. V období leden až listopad 2022 se z Polska vyvezlo 210,1 tis. tun vajec v hodnotě přes 382 milionů eur, tedy o 56 procent více než v předchozím roce. Meziročně objemově vyšší, a to až o 113 procent z hlediska hodnoty. Hlavními příjemci byly Německo, Nizozemsko a Francie. Vývoz do Francie se více než zčtyřnásobil, do Německa zvýšil o třetinu a do Nizozemska o 91 procent ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. – Jedná se o země, které se potýkají s krizí v produkci vajec, způsobenou především šířením virem ptačí chřipky – říká Magdalena Kowalewska.

Nejen v EU, ale také v USA, Japonsku a na Novém Zélandu se ceny vajec výrazně zvýšily, poznamenává Waldemar Raczkiewicz, ekonomický expert ING Bank Śląski. – Toto je výsledek šířící se ptačí chřipky, která decimuje hejna drůbeže – dodává.
Cituje údaje, které ukazují, že v USA ptačí chřipka vedla k likvidaci přibližně 58 milionů ptáků, což znamená, že byl překonán rekord z roku 2015, kdy bylo zlikvidováno přibližně 50,5 milionu ptáků. V EU je situace neméně dramatická. Případy ptačí chřipky zaznamenáváme prakticky celý předchozí rok a vrchol je teprve před námi, protože obvykle připadá na únor. V závislosti na regionu světa dynamicky rostly i ceny krmiv, energií a dalších nákladů souvisejících s produkcí vajec. Navíc se zvyšují požadavky trhu na chov kuřat. Investice související s vyššími životními podmínkami zvířat výrazně zatěžují výrobní náklady – říká expert z ING Bank Śląski.

Podle Grzegorze Rykaczewského, odborníka na zemědělský a potravinářský sektor Bank Pekao, je problém poklesu nabídky vajec nejen v Polsku, ale i v celé Evropě spojen s menším počtem nosnic. – V období leden až říjen 2022 byl zaznamenán u deseti největších producentů vajec v EU pokles počtu vylíhnutých nosnic. V Polsku byla míra poklesu 11 procent, ale v některých zemích přesáhla 30–40 procent za rok – říká Grzegorz Rykaczewski.

Podle jeho názoru sice v říjnu a listopadu v Polsku došlo k nárůstu líhnutí oproti „nízkému“ ve třetím čtvrtletí, ale situace v celé skupině největších producentů zůstala horší než o rok dříve. – Produkci v EU samozřejmě také ovlivnily rostoucí náklady a propuknutí ptačí chřipky. Kromě toho je třeba připomenout, že dochází k postupnému přechodu od klecového chovu k alternativním systémům. To má také dopad na dočasná omezení potenciálu farem – říká expert Bank Pekao. „V následujících měsících proto zůstaneme v situaci nízké nabídky, která bude tlačit na ceny vajec,“ předpovídá.

Magdalena Kowalewska upozorňuje, že Polsko je jedním z největších producentů konzumních vajec v EU. Cituje údaje Evropské komise, které ukazují, že v roce 2021 bylo v Polsku asi 13,6 procenta nosnic. Polsko má navíc stále přebytek produkce vajec, která vyváží. Nedostatku vajec na tuzemském trhu se proto bát nemusíme, ale jejich ceny zůstanou vysoké a před Velikonocemi se mohou i zvýšit. Menší nabídka tuzemských vajec způsobená menším počtem nosnic v kombinaci se silnou zahraniční poptávkou povede ke zvýšení cen, předpovídá expertka z Bank BNP Paribas.

Waldemar Raczkiewicz upozorňuje, že donedávna zřetelně rostl dovoz vajec z Ukrajiny do EU, který se nyní prakticky zastavil. – V příštích týdnech můžeme být svědky dalšího zdražování vajec na tuzemském trhu. Stejně jako v předchozích letech se před prázdninovou sezónou zvýší domácí i dovozní poptávka. Poptávka bude navíc pod silným tlakem rozvoje ptačí chřipky. To budou nejdůležitější cenové faktory, říká expert z ING Bank Śląski.

Podle jeho názoru, stejně jako v případě nedávného zvýšení cen cukru, je možný impuls poptávky, který může být velmi citelný a může se promítnout do vysokého skoku v ceně vajec, přestože mají mnohem kratší trvanlivost. – Pokud je poptávka vysoká, bude nutné předpokládat, že producenti vajec využijí takové příležitosti na trhu – dodává Waldemar Raczkiewicz.

(rzeczposlpolita.pl)

V médiích opakovaně zástupce obchodníků nevybíravým způsobem obviňuje ze zvyšování cen potravin zemědělce. Pojďme se podívat na příkladu vajec, jak to cenami mezi zemědělci a obchodníky ve skutečnosti je.

V poslední době se intenzivně diskutuje o cenách potravin v Česku, o jejich zvyšování a o tom, zda za jejich růst mohou více zemědělci, obchodníci, nebo třeba potravináři. V médiích opakovaně vystupuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, který ze zvyšování cen potravin obviňuje zemědělce. Navíc to dělá velmi slušně řečeno neuctivým způsobem, protože je opakovaně nazývá agrobarony. Je pro mě nepochopitelné, že zástupci obchodních řetězců, ať již českých nebo zahraničních, takové to vystupování svého prezidenta podporují. Nedokáže si totiž představit, že by třeba majitel německé skupiny Schwarz Group, doma takovýmto způsobem napadal zemědělce. Tyto útoky zcela logicky vyvolávají velikou nevoli mezi zemědělci a prohlubují mezi nimi příkopy, které se budou jen velmi těžko zakopávat.

Pojďme se ale podívat, jak je to s těmi cenami potravin. Dovolím si to ukázat na příkladu vajec, o kterých se v poslední době hodně hovoří, ale hlavně není mezi zemědělcem a obchodníkem žádný zpracovatel, který by cenu zkresloval.

Cena vajec je v současnosti ovlivněna nejenom rostoucími náklady jak u zemědělců, tak u obchodníků, ale na jejich cenu má vliv také ptačí chřipka, která napadá chovy v celé Evropě. Na trhu se tak projevuje výpadek nabídky při víceméně konstantní poptávce, což logicky také tlačí na růst cen. Česká republika je v produkci vajec soběstačná z cca 80 %. Část spotřeby je tedy i v normální situaci pokrývána dovozy. V okamžiku, kdy jsou i některé naše chovy zavřeny, logicky roste ještě více potřeba vejce dovážet.

A protože cena vajec od našich producentů je dlouhodobě cca o 30 % nižší než průměrná cena v EU, je logické že tyto dovozy jsou dražší a ceny vajec ještě více zvyšují. A za kolik tedy v průběhu roku 2022 prodávali vejce zemědělci a za kolik obchodníci.

V lednu 2022 zemědělci prodávali vejce za 1,94 Kč/kus, zatímco obchodníci za 2,94, Kč/kus. Rozdíl tedy činil jednu korunu. V prosinci prodávali zemědělci vejce za 3,29 Kč/kus (tedy o 1, 35 Kč/kus dráže, než na začátku roku). Obchodníci prodávali vejce za 5,10 Kč/kus (tedy o 2,16 Kč/kus více).

Na uvedeném vývoji je vidět, že v průběhu roku 2022 zvyšovali ceny jak zemědělci, tak obchodníci, protože oběma skupinám rostly náklady. Nicméně cca od září začaly ceny v obchodech růst rychleji než u zemědělců. Začaly se totiž projevovat mj. i zvýšené ceny dovážených vajec. Kdyby bylo Česko v produkci vajec soběstačné, nebyl by růst cen vajec tak vysoký. To ukazuje, jak že v krizových situacích je výhodné mít zajištěnou domácí produkci potravin. Ale zpátky k cenám. Z výše uvedeného je zřejmé, že na růstu cen vajec se podílí mnohem více obchodníci, než zemědělci a že tvrzení prezidenta svazu obchodu není nic jiného, snaha české zemědělce očernit.

Martin Pýcha

předseda Zemědělského svazu ČR, viceprezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, viceprezident Agrární komory ČR, ístopřeseda Družstevní asociace ČR

Zdroj: https://martinpycha.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=797691