Obchod
Farmy Woźniak dodávají vejce do Singapuru

Singapur je mimořádně atraktivním trhem pro každého výrobce potravin z jednoduchého důvodu: téměř veškeré zboží dostupné v obchodech této technologicky a ekonomicky rozvinuté země pochází z exportu – říká zástupce správní rady Barbara Woźniak pro portalspozywczy.pl.
Tamní produkce neumožňuje uspokojit ani 10 % potravinové potřeby. Obdělávaná půda zabírá jen 1,5 % povrchu této země. Domácí zemědělská produkce je zaměřena především na zeleninu, mořské plody a vejce. Ryby, listová zelenina a vejce patří mezi nejvíce konzumované potravinářské výrobky. V roce 2019 uspokojila místní produkce 14 % poptávky po listové zelenině, 26% poptávky po vejcích a 10 % poptávky po rybách. Ačkoli singapurská vláda dlouhodobě plánuje tyto procenta zvýšit (očekává se, že do roku 2030 vzroste vlastní produkce na 30 %), je tato vize poměrně vzdálená, i když byly na podporu domácí produkce vajec, listové zeleniny a ryb zavedeny vysoké dotace. V době globální pandemie je ale většina úsilí zaměřena na udržování stávajících a budování nových dodavatelských řetězců.
Začátkem dubna místopředseda vlády Heng Swee Keat připustil, že v důsledku pandemie se práce na budování nových obchodních partnerství musely výrazně urychlit: „Posilujeme spolupráci s mnoha zeměmi. Rozšíření seznamu partnerů je zaměřeno na zachování kontinuity dodávek a zajištění potravinové bezpečnosti v zemi.“- cituje místopředsedu vlády Straitstimes.com.
Jak poznamenává Anna Tukalska z Úřadu pro zahraniční obchod polské investiční a obchodní agentury v Singapuru, skutečnost, že se polský výrobce stane dalším článkem v singapurském dodavatelském řetězci, je výsledkem bezproblémového fungování zúčastněných stran. Oznámení zvláštní poptávky po vejcích a vaječných výrobcích singapurskou vládou a nalezení nových alternativních způsobů dodání těchto produktů nepochybně urychlilo rozhodnutí otevřít trh s polskými vejci.
Farmy Woźniak po léta tvrdě pracují na budování stabilních obchodních kontaktů v této části světa říká Barbara Woźniak. Vzhledem k vysoké závislosti na vejcích z Malajsie hledají singapurské úřady po dlouhou dobu nové zdroje dodávek konzumních vajec a vaječných výrobků pro potravinářský průmysl. Před dvěma lety byly zahájeny procesy polské akreditace jako dodavatelské země a akreditace jednotlivých vyvážejících závodů. „Letos v dubnu byla vývozní akreditace udělena všem podnikům, které podaly žádost, tedy čtyřem farmám a jednomu zpracovatelskému podniku patřícímu do skupiny Woźniak.“ potvrzuje Joanna Dopierała-Konkołowicz z polského velvyslanectví v Singapuru a dodává : „Od podzimu 2018 probíhaly akreditační postupy a výměna informací mezi veterinárními orgány (GIW a SFA). Ptačí chřipka mírně oddálila proces, který měl skončit na počátku roku. Situace s COVID19 a narušení dodavatelských řetězců rozhodně pomohly urychlit úřední postupy.“
„Přítomnost produktu na sousedních trzích (země jihovýchodní Asie) je další důvěryhodností dodavatele. Je také velmi důležité budovat přímé obchodní vztahy založené na vzájemné důvěře, záleží také na zkušenostech s vývozem mimo trhy Evropské unie, ale nejdůležitější je kvalita a cena.“ říká Anna Tukalska.
Farmy Woźniak již léta budují svou značku jako největší polský vývozce. „V loňském roce se nám podařilo obnovit obchodní partnerství se Spojenými arabskými emiráty. Vejce naší společnosti najdete také v Libérii, Sierra Leone nebo Iráku.“ říká Barbara Woźniak.
Podle Joanny Dopierała-Konkołowicz se potkalo efektivní fungování polských vládních institucí podporujících vývoz polských zemědělských a potravinářských produktů v době pandemické krize s připraveností ke spolupráci zkušeného polského vývozce, jako jsou Farmy Woźniak. „Je třeba zdůraznit, že klíčovou roli hrály ekonomické a diplomatické činnosti během pandemie. Byli jsme jednou z prvních zemí, která Singapuru nabídla pomoc při zásobování zemědělsko-potravinářskými výrobky.“ potvrzuje zástupce velvyslanectví a dodává, že: „Rozhovory o posílení ekonomických vazeb mezi těmito dvěma zeměmi neustále probíhají. Singapur uznává účast Polska na produkci potravin v Evropě, přičemž oceňuje chuť a kvalitu produktů z Evropské unie. Vzhledem k tomu, jak dlouho čekáme na vstup polských vajec na singapurský trh, lze transakci považovat za jeden z velkých úspěchů.“
Obchod
Obchodní koncese udělené Ukrajině mají být prodlouženy o jeden rok

Evropská komise navrhla prodloužit pozastavení dovozních cel, kvót a opatření na ochranu trhu pro ukrajinský vývoz do Evropské unie, takzvané výhody autonomního obchodu, o další rok. Podle bruselského orgánu by EU tak podpořila ukrajinskou ekonomiku a pomohla zmírnit složitou situaci ukrajinských výrobců a exportérů, která byla způsobena ruskou „nevyprovokovanou a neopodstatněnou“ vojenskou agresí. Aktualizované výhody autonomního obchodu – rovněž s přihlédnutím k tomu, že dovoz některých ukrajinských zemědělských produktů do EU v roce 2022 výrazně vzrostl – jsou doprovázeny zrychleným ochranným mechanismem, který v případě potřeby ochrání průmysl EU.
Návrh nyní posuzuje parlament a Rada Evropské unie. Autonomní obchodní slevy jsou v platnosti od 4. června 2022. Jednostranné a dočasné autonomní obchodní preference rozšiřují rozsah liberalizace cel v zóně volného obchodu EU-Ukrajina pozastavením všech stávajících cel a kvót, jakož i antidumpingových cel a ochranných opatření na ukrajinský dovoz.
Kromě solidárních koridorů, které umožňují export ukrajinských výrobků, díky autonomním obchodním výhodám zůstal obchodní obrat Ukrajina – EU v loňském roce stabilní i přes narušení způsobené válkou a navzdory tomu, že ukrajinský obchod jako celek prudce poklesl.
(mbtt.hu)
Obchod
Maďarští producenti vajec ztrácí na cenových stropech; obchodníci prověřují možnost dovozu z Polska

Cenové stropy uvalené maďarskou vládou na některé základní potraviny, včetně vajec, se setkávají s odporem výrobců, kterým vznikají značné náklady. Společnosti působící na trhu vajec v Maďarsku proto hledají levnější dovoz, a to i z Polska.
Vláda v Budapešti prodloužila cenové limity pro některé základní potravinářské výrobky zavedené v únoru do 30. dubna. V listopadu byl seznam přidával se i cukr, mouka nebo slunečnicový olej, brambory a vejce.
Problém nastal, když v obchodech začaly docházet produkty, na které se vztahují limity, a některé řetězce zavedly množstevní omezení jejich nákupu (např. 1 litr oleje nebo 1 kg mouky najednou). Vláda proto oznámila, že pokud obchod nenabízí správné množství produktů, jejichž ceny byly v daný den zmrazeny, musí počítat s přísnými pokutami. Cenové limity se negativně dotknou i zákazníků, protože obchodní řetězce kompenzují ztráty na produktech se zmrazenými cenami zdražováním ostatních produktů.
Producenti vajec v Maďarsku nebyli spokojeni se zavedením cenových stropů, zejména proto, že u několika produktů, na které se vztahuje vládní nařízení, byly ceny zmrazeny podle typu, zatímco cenový strop se vztahoval na všechny druhy vajec.
„V Maďarsku sníme přes 2 miliardy vajec ročně. Většina se nejí o Velikonocích, ale teď. Během hlavní prázdninové sezóny (-vánoce -). Právě tehdy mají výrobci možnost dosáhnout zisku, kterého by jinak nedosáhli“ uvedl prezident Maďarského svazu chovatelů a producentů vajec Zoltan Suto citovaný médii. Dodal, že pokud zmrazení cen ovlivní zisky výrobců, nebudou se moci rozvíjet. „Výroba vajec není výrobní linka, kterou lze kdykoli odstavit, což znamená, že plánování předem je velmi důležitým faktorem vzhledem k časové náročnosti celého procesu,“ komentoval Suto.
Produkci vajec v Maďarsku představuje z 80 % domácí výroba. Zavedení cenového limitu však znamená, že obchodníci stále více hledají možnost dovozu zboží ze zahraničí, mimo jiné i z Polska. Cenové stropy, jejichž náklady nesou výrobci, povzbuzují maďarské společnosti k tomu, aby se obrátily na levnější dovážené produkty. V tuto chvíli hledáme polské producenty vajec se zájmem o export do Maďarska – řekl Marcin Karaskiewicz z budapešťské kanceláře Polské investiční a obchodní agentury.
– Hovoříme o poptávce především po levnějších produktech, které by mohly efektivně konkurovat na místním trhu – dodal.
Podle posledních údajů maďarského centrálního statistického úřadu (KSH) činila inflace v listopadu 22,5 procenta. Ceny potravin měřené meziročně vzrostly o více než 40 procent. Nejvíce vzrostly ceny vajec, a to o více než 100 procent.
(PAP)
Obchod
Brazílie investuje do trhu s konzumními vejci

Podle údajů brazilské asociace ABPA zaznamená Brazílie v roce 2021 2 procenta. zvýšení produkce vajec na 54,4 miliard jednotek a tím bude vytvořen nový rekord. Jedním z hlavních faktorů růstu výroby je nárůst spotřeby na vnitřním trhu. V roce 2020 činila míra spotřeby – na hlavu – 251 vajec za rok. V roce 2019 byla spotřeba odhadnuta na 230 vajec/obyvatele. V Brazílii tvoří domácí spotřeba 99,7 % celkové spotřeby. Pouze 0,3 % jde na export. Pokud jde o export, 65 procent ze zásilek jsou čerstvá vejce a zbytek jsou vaječné výrobky.
Přestože je brazilská drůbež známá spíše vývozem kuřat než prodejem vajec do zahraničí, analytici Národní komory výrobců drůbeže a krmiv však již nějakou dobu věnují pozornost očekáváním brazilského vaječného průmyslu, který začíná realizovat plány na rozvoj zahraniční expanze. KIPDiP věří, že ačkoli se myšlenka Brazilců zdá být v počáteční fázi, měla by být brána docela vážně. V nepříliš vzdálené budoucnosti se může ukázat, že vývoz brazilských vajec bude stejně hlasitý jako brazilských kuřat.
Na brazilský export vajec jsme upozornili již v roce 2019, poté, co jsme se seznámili se zprávami brazilského vaječného průmyslu. Během kongresu SIAVS – Mezinárodní výstavy drůbeže a vepřového masa v Sao Paulu zástupci sektoru vajec z Brazílie navrhli využít zkušeností a kontaktů v arabském světě kolegů vyvážejících kuřata. V Sao Paulu se spekulovalo o tom, že nejjednodušší by bylo využít silného postavení drůbežářských společností na Blízkém východě vyvinuté v průběhu let a proniknout na tento trh. Blízký východ je vnímán jako největší příležitost, už jen kvůli tomu, že tento trh preferuje bílá vejce, která v brazilské produkci dominují. Brazilci chtějí dobýt obchodní zónu, což je pro mnohé globální hráče (kromě Asie) zajímavé sousto. Spekulujeme, že klíč k úspěchu kromě ceny mohou v arabských zemích existovat přímé kapitálové vazby na brazilské lídry ve vývozu drůbežího masa. –poznamenává Katarzyna Gawrońska, ředitelka Národní komory výrobců drůbeže a krmiv.
Dostane se ptačí chřipka do Brazílie?
Brazilský drůbežářský průmysl je díky levnému krmivu, velké nabídce pracovní síly a díky investicím do odvětví největší světovou exportní velmocí drůbeže. Nezanedbatelnou výhodou Brazílie je také fakt, že ptačí chřipka se v této zemi nikdy ve velkém nevyskytla. Nyní se však Brazilci obávají, že by ptačí chřipka mohla zasáhnout i jejich zemi. Brazilští producenti zakládají svůj strach z HPAI na případech detekce viru v jiných jihoamerických zemích. Virus ptačí chřipky byl potvrzen u volně žijících ptáků v Chile, Kolumbii, Ekvádoru, Peru a Venezuele a v některých z těchto zemí byly hlášeny také ohniska u domácí drůbeže.
Podle názoru analytiků KIPDiP by případné vypuknutí epizootie HPAI v Brazílii bylo pro globální drůbežářský průmysl tak velkým šokem, že je těžké ho s něčím srovnávat. Krátkodobě by ceny hospodářských zvířat a ceny drůbežího masa vyletěly téměř okamžitě. Poptávka po dovozu ze zemí jako je Polsko by se dramaticky zvýšila, což by se jistě promítlo do zisků pro chovatele a drůbežárny. Z dlouhodobějšího hlediska by svět jistě musel předefinovat svůj přístup k HPAI a případně zastavit praxi uzavírání hranic před dovozem ze zemí s epizootickou influenzou ptáků.
(kipdop.org.pl)