Connect with us
Reklama

Obchod

Farmy Woźniak dodávají vejce do Singapuru

Published

on

Singapur je mimořádně atraktivním trhem pro každého výrobce potravin z jednoduchého důvodu: téměř veškeré zboží dostupné v obchodech této technologicky a ekonomicky rozvinuté země pochází z exportu – říká zástupce správní rady Barbara Woźniak pro portalspozywczy.pl.

Tamní produkce neumožňuje uspokojit ani 10 % potravinové potřeby. Obdělávaná půda zabírá jen 1,5 % povrchu této země. Domácí zemědělská produkce je zaměřena především na zeleninu, mořské plody a vejce. Ryby, listová zelenina a vejce patří mezi nejvíce konzumované potravinářské výrobky. V roce 2019 uspokojila místní produkce 14 % poptávky po listové zelenině, 26% poptávky po vejcích a 10 % poptávky po rybách. Ačkoli singapurská vláda dlouhodobě plánuje tyto procenta zvýšit (očekává se, že do roku 2030 vzroste vlastní produkce na 30 %), je tato vize poměrně vzdálená, i když byly na podporu domácí produkce vajec, listové zeleniny a ryb zavedeny vysoké dotace. V době globální pandemie je ale většina úsilí zaměřena na udržování stávajících a budování nových dodavatelských řetězců.

Začátkem dubna místopředseda vlády Heng Swee Keat připustil, že v důsledku pandemie se práce na budování nových obchodních partnerství musely výrazně urychlit: „Posilujeme spolupráci s mnoha zeměmi. Rozšíření seznamu partnerů je zaměřeno na zachování kontinuity dodávek a zajištění potravinové bezpečnosti v zemi.“- cituje místopředsedu vlády Straitstimes.com.

Jak poznamenává Anna Tukalska z Úřadu pro zahraniční obchod polské investiční a obchodní agentury v Singapuru, skutečnost, že se polský výrobce stane dalším článkem v singapurském dodavatelském řetězci, je výsledkem bezproblémového fungování zúčastněných stran. Oznámení zvláštní poptávky po vejcích a vaječných výrobcích singapurskou vládou a nalezení nových alternativních způsobů dodání těchto produktů nepochybně urychlilo rozhodnutí otevřít trh s polskými vejci.

Farmy Woźniak po léta tvrdě pracují na budování stabilních obchodních kontaktů v této části světa říká Barbara Woźniak. Vzhledem k vysoké závislosti na vejcích z Malajsie hledají singapurské úřady po dlouhou dobu nové zdroje dodávek konzumních vajec a vaječných výrobků pro potravinářský průmysl. Před dvěma lety byly zahájeny procesy polské akreditace jako dodavatelské země a akreditace jednotlivých vyvážejících závodů. „Letos v dubnu byla vývozní akreditace udělena všem podnikům, které podaly žádost, tedy čtyřem farmám a jednomu zpracovatelskému podniku patřícímu do skupiny Woźniak.“ potvrzuje Joanna Dopierała-Konkołowicz z polského velvyslanectví v Singapuru a dodává : „Od podzimu 2018 probíhaly akreditační postupy a výměna informací mezi veterinárními orgány (GIW a SFA). Ptačí chřipka mírně oddálila proces, který měl skončit na počátku roku. Situace s COVID19 a narušení dodavatelských řetězců rozhodně pomohly urychlit úřední postupy.“

„Přítomnost produktu na sousedních trzích (země jihovýchodní Asie) je další důvěryhodností dodavatele. Je také velmi důležité budovat přímé obchodní vztahy založené na vzájemné důvěře, záleží také na zkušenostech s vývozem mimo trhy Evropské unie, ale nejdůležitější je kvalita a cena.“ říká Anna Tukalska.

Farmy Woźniak již léta budují svou značku jako největší polský vývozce. „V loňském roce se nám podařilo obnovit obchodní partnerství se Spojenými arabskými emiráty. Vejce naší společnosti najdete také v Libérii, Sierra Leone nebo Iráku.“ říká Barbara Woźniak.

Podle Joanny Dopierała-Konkołowicz se potkalo efektivní fungování polských vládních institucí podporujících vývoz polských zemědělských a potravinářských produktů v době pandemické krize s připraveností ke spolupráci zkušeného polského vývozce, jako jsou Farmy Woźniak. „Je třeba zdůraznit, že klíčovou roli hrály ekonomické a diplomatické činnosti během pandemie. Byli jsme jednou z prvních zemí, která Singapuru nabídla pomoc při zásobování zemědělsko-potravinářskými výrobky.“ potvrzuje zástupce velvyslanectví a dodává, že: „Rozhovory o posílení ekonomických vazeb mezi těmito dvěma zeměmi neustále probíhají. Singapur uznává účast Polska na produkci potravin v Evropě, přičemž oceňuje chuť a kvalitu produktů z Evropské unie. Vzhledem k tomu, jak dlouho čekáme na vstup polských vajec na singapurský trh, lze transakci považovat za jeden z velkých úspěchů.“

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Obchod

Maďarská obrana proti dovozu

Published

on

By

Kromě zákazu dovozu ukrajinských zemědělských produktů pomáhá maďarská vláda zemědělství dalším opatřením ovlivňujícím dovoz. Za účelem posílení transparentnosti tržních procesů a následných opatření vstoupila v úterý v platnost předběžná oznamovací povinnost pro zemědělské produkty určené k dovozu do Maďarska z jakékoli země.

Díky poskytování údajů Národnímu úřadu pro bezpečnost potravinového řetězce (Nébih) jsou informace o oběhu zboží k dispozici maďarským orgánům ještě před vlastními dodávkami. Ohlašovací povinnost se vztahuje na stejný sortiment výrobků, na které se vztahuje zákaz dovozu z Ukrajiny, včetně obilovin a olejnatých semen, rostlinných olejů, mouky, vajec a masa. Není nutné deklarovat produkty dovážené pro osobní potřebu, stejně jako položky přepravované přes Maďarsko, uvádí AM ve svém oznámení.

Oznámení o dovozu musí být provedeno na elektronickém formuláři dostupném na webových stránkách Nébih ( https://portal.nebih.gov.hu/mgbezozol ) nejpozději 24 hodin před dovozem, nebo nejpozději 6 hodin před leteckým či dovozem po vodě. Oznamovatel obdrží potvrzení na e-mailovou adresu uvedenou v oznámení. Vytištěné potvrzení musí doprovázet dovážené zboží. Nenahlášení bude mít za následek pokutu. Tímto krokem mají být k dispozici potřebné nástroje k plné ochraně maďarského trhu před ukrajinským dovozem.

(agrarszektor.hu)

Continue Reading

Obchod

Polská vláda oznamuje zavedení licenčního systému pro zboží z Ukrajiny

Published

on

By

Brzké zasedání polsko-ukrajinské mezivládní komise, jejímž hlavním tématem bude zavedení licenčního systému pro zboží vstupující do Polska, oznámil v pátek v Lublinu ministr rozvoje a technologií Krzysztof Hetman. Předtím hovořil s protestujícími farmáři.

„V nejbližších týdnech je naplánována mezivládní polsko-ukrajinská komise, jejímž jsem spolupředsedou, a paní (místopředsedkyně vlády Ukrajiny Iryna) Wereszczuková je spolupředsedkyní na ukrajinské straně. Hlavním tématem bude otázka licenčního systému, který chceme zavést,“ řekl ministr na páteční tiskové konferenci v Lublinu. Ministr během konference shrnul dosavadní kroky vlády v souvislosti s nekontrolovaným přílivem zemědělsko-potravinářských produktů z Ukrajiny, proti kterému polští farmáři protestují. Připustil, že zemědělské produkty, které nekontrolovaně proudily z Ukrajiny, destabilizovaly zemědělský trh v mnoha oblastech.

Připomněl, že Evropská komise souhlasila s podpisem bilaterálních dohod členských států EU s ukrajinskou stranou ohledně kvót a tzv. licenční systém, který, jak vysvětlil: „povede ke kontrole toho, co a kolik vstupuje na území Polské republiky.“ „Především budou limity pro jednotlivé produkty a polská strana to bude mít pod kontrolou,“ řekl. „Na tomto licenčním systému s ukrajinskou stranou již měsíc velmi intenzivně pracujeme. Podařilo se nám získat jejich souhlas s takovým systémem.“ uvedl ministr s tím, že aktuální práce se týká „praktických řešení.“

V odpovědi na otázku médií Hetman připustil, že není schopen uvést datum, kdy by mohl být systém zaveden. Za úspěch označil dohodu s ukrajinskou stranou a její souhlas s takovým řešením.

Ministr s odkazem na požadavky protestujících farmářů upozornil, že jedním z nich jsou zvýšené kontroly zboží vstupujícího do Polska z Ukrajiny. „Kontroly jsou významné a mnohem větší než dříve. Prakticky s každým signálem přijatým službami se zachází velmi vážně a příslušné služby tyto signály prověřují,“ řekl.

Hetman vnímá páteční protesty farmářů. „Domníváme se, že tyto protesty jsou oprávněné,“ uvedl ministr. Dodal, že zemědělci v celé Evropě nesouhlasí s prioritami „Green Deal“, které jsou vzhledem k rostoucím nákladům na zemědělskou výrobu a klesajícím cenám zemědělských produktů – podle jeho názoru – „naprosto neodpovídající situaci“.

„I kdyby 4 % půdy vlastněné zemědělci padlo ladem, vzhledem k naší geopolitické situaci je snižování zemědělské produkce prostě absolutně nepřijatelné. Nejsme jediní, kdo o tom mluví. Hovoří o tom i další členské země,“ dodal. Kvůli protestu farmářů, kteří jsou proti zavedení Zelené dohody EU a přílivu zboží z Ukrajiny, došlo v pátek k přerušení dopravy na mnoha vnitrostátních silnicích v Polsku. Ti předtím protestovali 24. ledna.

(PAP.pl)

Continue Reading

Obchod

Trik porážky: tak se může ukrajinská drůbež dostat na maďarský trh

Published

on

By

Batmanův řez, který je v tuzemském zpracování drůbežího masa neobvyklý, tedy prsa na kosti s křidélky, je metodou řezu, se kterou se ukrajinská drůbež dostává do Maďarska již léta jako zboží EU, a navíc od vypuknutí války ve větším množství než dříve, řekl prezident Rady pro drůbeží produkty. Podle oficiálních údajů prudce stoupá i ukrajinský dovoz do EU.

Na základě údajů KSH vzrostl maďarský vývoz drůbežího masa mezi lednem a říjnem 2023 o 3 procenta na téměř 180 000 tun ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. V rámci toho se vývoz kuřat zvýšil o 13 procent na 122 000 tun, zatímco vývoz krůt se snížil o 37 procent na 16 000 tun. Největšími cílovými trhy pro drůbeží maso bylo Rumunsko (24 tisíc tun), Německo (18 tisíc tun), Rakousko (16 tisíc tun) a Bulharsko (16 tisíc tun). Dovoz drůbežího masa do Maďarska se ve sledovaném období zvýšil o 7 procent na 73 000 tun. V rámci toho vzrostla dodávka kuřecího masa o 7 procent na zhruba 54 tisíc tun a krůtího masa o 21 procent na 3,5 tisíce tun. Nejvíce drůbežího masa pocházelo z Polska (29 tisíc tun) a Rumunska (17 tisíc tun).

Důležitější však je, že komunitní dovoz drůbežího masa ve stejnou dobu vzrostl o 8 procent na 692 000 tun. Více než polovina dovozu pocházela z Brazílie (+1 procento) a Ukrajiny (+63 procent), z obou zemí dorazilo celkem 412 tisíc tun drůbežího masa, což je o 22 procent více než množství dodané ve stejném období roku 2022.Pozoruhodný je zejména velkolepý nárůst dovozu drůbeže z Ukrajiny, která podle odborných posudků může i nadále putovat do Maďarska jako zboží EU. Navíc se zdá, že to trvá už léta a data to také podporují, a to ve stále větším množství.

Jak je známo, loni v dubnu vláda s odvoláním na ochranu maďarských farmářů a spotřebitelů nařídila dočasný zákaz dovozu důležitých obilovin a dalších zemědělských produktů z Ukrajiny. Zákaz se vztahuje mimo jiné na obiloviny, řepková a slunečnicová semínka, mouku, kuchyňský olej, med a některé druhy masa včetně drůbeže. Původní omezení do 30. června bylo prodlouženo a platí dodnes (legislativa byla změněna a od té doby může ukrajinský cukr, který byl do té doby omezen volně do Maďarska).

„Nelze ale vyloučit, že se ukrajinské drůbeží maso dostává do Maďarska „objízdnou trasou“, navíc to byla známá praxe nejen od války, ale i před ní – řekl Attila Csorbai, prezident Rady pro drůbeží produkty (BTT) a dodal: „Před několika lety si aktéři na trhu všimli, že známá ukrajinská skupina společností, která je dominantní i v dnešním dovozu kuřat, má vlastní bourárny a balírny v několika zemích EU.

Před válkou byly obchodní dohody s Ukrajinou založené na systému kvót, Evropská komise povolila Ukrajině dodávat do EU přibližně 70 000 tun drůbežích produktů. Ve smlouvě uzavřené v té době bylo stanoveno množství, které mohla Ukrajina dovézt, pro všechny známé drůbeží produkty. Kromě obvyklých názvů produktů však Ukrajinci vymysleli nový produkt v kategorii ostatní, kterému bylo přiděleno jedinečné číslo celního sazebníku (0207 13 70). Výrobek přicházející do EU byl rozřezán a poté uveden na trh jako výrobek EU. Dnes má tato ukrajinská skupina společností také řezací a drtící závody v několika členských státech EU, jako je Nizozemsko, Slovensko a Slovinsko. K dnešnímu dni statistické údaje ukazují, že po liberalizaci obchodních dohod přichází do EU ročně přibližně 250–280 tisíc tun ukrajinského drůbežího masa.

Od vypuknutí války nejenže neexistovala žádná zákonná překážka přílivu ukrajinského zboží, ale ani žádná fyzická překážka, protože po dlouhou dobu nebyly prakticky žádné kontroly přepravy zboží na ukrajinsko-polské hranici – dodal Attila Csorbai, který s odvoláním na své polské kolegy říká, že v důsledku toho můžeme jen odhadovat, kolik si ukrajinské drůbeže najde cestu na trh EU. To může být až o 30 procent více než statistická data, což je ohromující množství, takže množství drůbežího masa dovezeného Ukrajinou odpovídá produkci průměrné evropské země – řekl prezident, podle kterého je situace stejná i u konzumních vajec, jejichž dovoz se podle odhadů mohl zvýšit osmkrát až desetkrát oproti předchozímu období.

Podle Attily Csorbaie, přestože Maďarsko z vlastní pravomoci přijalo rozhodnutí, které zakazuje dovoz řady zemědělských a potravinářských produktů z Ukrajiny do naší země, je třeba vyvinout úsilí k vyřešení tohoto problému na úrovni EU. Ukrajinské zboží se po přebalení může dostat do obchodů nebo do restaurací do Maďarska z Polska, Slovenska nebo Rumunska. Od té doby nelze původ produktu dohledat. Maďarsko – správně – kontroluje přímé zásilky, ale zásilky přicházející po objízdné trase se k nám stále mohou dostat.

Attila Csorbai také upozornil na skutečnost, že současná dohoda o volném obchodu potrvá do letošního června a její prodloužení by připadlo právě na volby do EU. I když jde v zásadě o obchodní politiku, věří, že toto téma budou projednávat i šéfové ministerstev členských zemí EU na nadcházejícím jednání ministrů zemědělství a že několik členských států uzná, že současná situace je neudržitelné, takže je třeba přijmout opatření a vrátit se systému kvót – míní prezident.

(agrarszektor.hu)

Continue Reading

Aktuality