Connect with us
Reklama

Obchod

Farmy Woźniak dodávají vejce do Singapuru

Published

on

Singapur je mimořádně atraktivním trhem pro každého výrobce potravin z jednoduchého důvodu: téměř veškeré zboží dostupné v obchodech této technologicky a ekonomicky rozvinuté země pochází z exportu – říká zástupce správní rady Barbara Woźniak pro portalspozywczy.pl.

Tamní produkce neumožňuje uspokojit ani 10 % potravinové potřeby. Obdělávaná půda zabírá jen 1,5 % povrchu této země. Domácí zemědělská produkce je zaměřena především na zeleninu, mořské plody a vejce. Ryby, listová zelenina a vejce patří mezi nejvíce konzumované potravinářské výrobky. V roce 2019 uspokojila místní produkce 14 % poptávky po listové zelenině, 26% poptávky po vejcích a 10 % poptávky po rybách. Ačkoli singapurská vláda dlouhodobě plánuje tyto procenta zvýšit (očekává se, že do roku 2030 vzroste vlastní produkce na 30 %), je tato vize poměrně vzdálená, i když byly na podporu domácí produkce vajec, listové zeleniny a ryb zavedeny vysoké dotace. V době globální pandemie je ale většina úsilí zaměřena na udržování stávajících a budování nových dodavatelských řetězců.

Začátkem dubna místopředseda vlády Heng Swee Keat připustil, že v důsledku pandemie se práce na budování nových obchodních partnerství musely výrazně urychlit: „Posilujeme spolupráci s mnoha zeměmi. Rozšíření seznamu partnerů je zaměřeno na zachování kontinuity dodávek a zajištění potravinové bezpečnosti v zemi.“- cituje místopředsedu vlády Straitstimes.com.

Jak poznamenává Anna Tukalska z Úřadu pro zahraniční obchod polské investiční a obchodní agentury v Singapuru, skutečnost, že se polský výrobce stane dalším článkem v singapurském dodavatelském řetězci, je výsledkem bezproblémového fungování zúčastněných stran. Oznámení zvláštní poptávky po vejcích a vaječných výrobcích singapurskou vládou a nalezení nových alternativních způsobů dodání těchto produktů nepochybně urychlilo rozhodnutí otevřít trh s polskými vejci.

Farmy Woźniak po léta tvrdě pracují na budování stabilních obchodních kontaktů v této části světa říká Barbara Woźniak. Vzhledem k vysoké závislosti na vejcích z Malajsie hledají singapurské úřady po dlouhou dobu nové zdroje dodávek konzumních vajec a vaječných výrobků pro potravinářský průmysl. Před dvěma lety byly zahájeny procesy polské akreditace jako dodavatelské země a akreditace jednotlivých vyvážejících závodů. „Letos v dubnu byla vývozní akreditace udělena všem podnikům, které podaly žádost, tedy čtyřem farmám a jednomu zpracovatelskému podniku patřícímu do skupiny Woźniak.“ potvrzuje Joanna Dopierała-Konkołowicz z polského velvyslanectví v Singapuru a dodává : „Od podzimu 2018 probíhaly akreditační postupy a výměna informací mezi veterinárními orgány (GIW a SFA). Ptačí chřipka mírně oddálila proces, který měl skončit na počátku roku. Situace s COVID19 a narušení dodavatelských řetězců rozhodně pomohly urychlit úřední postupy.“

„Přítomnost produktu na sousedních trzích (země jihovýchodní Asie) je další důvěryhodností dodavatele. Je také velmi důležité budovat přímé obchodní vztahy založené na vzájemné důvěře, záleží také na zkušenostech s vývozem mimo trhy Evropské unie, ale nejdůležitější je kvalita a cena.“ říká Anna Tukalska.

Farmy Woźniak již léta budují svou značku jako největší polský vývozce. „V loňském roce se nám podařilo obnovit obchodní partnerství se Spojenými arabskými emiráty. Vejce naší společnosti najdete také v Libérii, Sierra Leone nebo Iráku.“ říká Barbara Woźniak.

Podle Joanny Dopierała-Konkołowicz se potkalo efektivní fungování polských vládních institucí podporujících vývoz polských zemědělských a potravinářských produktů v době pandemické krize s připraveností ke spolupráci zkušeného polského vývozce, jako jsou Farmy Woźniak. „Je třeba zdůraznit, že klíčovou roli hrály ekonomické a diplomatické činnosti během pandemie. Byli jsme jednou z prvních zemí, která Singapuru nabídla pomoc při zásobování zemědělsko-potravinářskými výrobky.“ potvrzuje zástupce velvyslanectví a dodává, že: „Rozhovory o posílení ekonomických vazeb mezi těmito dvěma zeměmi neustále probíhají. Singapur uznává účast Polska na produkci potravin v Evropě, přičemž oceňuje chuť a kvalitu produktů z Evropské unie. Vzhledem k tomu, jak dlouho čekáme na vstup polských vajec na singapurský trh, lze transakci považovat za jeden z velkých úspěchů.“

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Obchod

Skupina Zlatá vejce měla loni rekordní tržby i díky nedostatku vajec na trhu

Published

on

Tržby skupiny Zlatá vejce, která do obchodů distribuuje vejce čtyř významných producentů, loni poprvé od jejího založení překročily miliardu korun. Vzrostly o 29 procent na 1,13 miliardy Kč. Společnost to uvedla ve výroční zprávě za loňský rok. Do obchodů dodává až 400 milionů vajec ročně. K rekordním tržbám podle ní vedl hlavně nedostatek vajec na evropském trhu kvůli šíření ptačí chřipky. Export skupině vzrostl až trojnásobně, na českém trhu prodala vajec méně. Například pro společnost Mydlářka, která má ve skupině čtvrtinový podíl, byl podle její výroční zprávy chov nosnic nejúspěšnější v historii firmy. Společnosti Proagro Nymburk zvýšila zisk na více než pětinásobek roku 2021.

Skupina Zlatá vejce prodává 90 procent produkce vajec všech akcionářů. Kromě Proagro Nymburk a společnosti Mydlářka v ní má čtvrtinový podíl Mave Jičín a stejně tak společnost Mavela Dynín. Skupina ve výroční zprávě uvedla, že minulý rok se kvůli válce na Ukrajině výrazně zdražily energie i krmiva. Na trhu byl ale přebytek vajec a růst vstupních nákladů jejich ceny nekopíroval. V první polovině roku se kvůli tlaku na cenu podle výroční zprávy nedařilo uzavírat ani smlouvy s obchodními řetězci. Proto byla produkce vajec nerentabilní až do posledního čtvrtletí, kdy začala výrazně růst kvůli šíření ptačí chřipky v Evropě. Nákaza vedla k likvidaci celých chovů a nedostatku vajec na trhu. „Z hlediska celkových prodejů došlo k meziročnímu poklesu o čtyři procenta, ale úroveň prodejů odpovídala úrovni předešlých let,“ uvedla skupina.

Všechny společnosti, které jsou akcionáři skupiny, se kromě chovu nosnic věnují také produkci vepřového masa. Vláda loni vyplatila kvůli růstu cen energií a dalších nákladů zemědělcům mimořádnou podporu 831 milion korun, což umožnila EU. Největší část podpory, více než 330 milionů Kč, dostali chovatelé prasnic, pro chovatele kuřat bylo zhruba 200 milionů korun.

Společnost Proagro Nymburk ve své výroční zprávě uvedla, že zisk jí vzrostl na 61,8 milionu korun, meziročně byl o 433 procent vyšší. Obrat se společnosti zvýšil o 27 procent na 1,28 miliardy korun. Hospodaření podle ní ovlivnil růst cen krmných směsí, které se podílí na nákladech zhruba z poloviny. Do září podnik vyráběl pod náklady. Produkce vajec společnosti meziročně klesla o 6,2 procenta, letos očekává, že produkci zvýší.

Společnost Mydlářka zvýšila zisk o 226 procent na 77,7 milionu korun. Její obrat se zvedl o 29 procent na 1,99 miliardy korun. Podnik uvedl, že do září byla cena z vejce zhruba dvě koruny, v závěru roku to bylo až 3,50 Kč. Pouze z chovu nosnic vzrostl zisk společnosti o 42 procent na 19,4 milionu korun. „Z hlediska dosaženého zisku byl chov nosnic v roce 2022 nejúspěšnějším rokem v historii firmy,“ uvedla. Ve výroční zprávě také upozornila, že kladný hospodářský výsledek se jí dařilo udržet díky provozním dotacím z národních i evropských zdrojů. V roce 2022 získala 115,5 milionu korun.

Dalšímu z akcionářů skupiny Zlatá vejce, společnosti Mave Jičín, se loni podařilo dostat ze ztráty šesti milionů v roce 2021 k zisku 9,5 milionu korun. Podniku se podle jeho výroční zprávy podařilo dostat do zisku díky růstu realizačních cen. Uvedl, že meziročně se ceny konzumních vajec zvýšily o 36 procent, v průměru je podnik prodával za 2,49 Kč za kus. Firma také uvedla, že dosáhla rekordních tržeb za své výrobky, které dosáhly více než 405.000 korun a byly o 36 procent vyšší než předloni.

(ČTK)

Continue Reading

Obchod

Ovostar Union silný export i přes pokles výroby

Published

on

Největší ukrajinský výrobce vajec, Ovostar Union, zaznamenal v prvním čtvrtletí roku 2023 téměř čtyřnásobný nárůst vývozu vajec ve skořápce, uvedla společnost v prohlášení na varšavské burze cenných papírů.

Vývozní prodeje vajec ve skořápce dosáhly 105 milionů ve srovnání s pouhými 27 miliony v prvním čtvrtletí roku 2022. Zahraniční trhy představovaly 44 % tržeb společnosti oproti 11 % v předchozím roce. Na konci prvního čtvrtletí roku 2023 se celkové hejno společnosti rovnalo 7,12 milionu slepic, včetně 6,38 nosnic, což bylo o něco méně ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2022, kdy Ovostar Union choval 7,26 milionu slepic a 6,80 milionu nosnic.

Společnost vyrobila 362 milionů vajec, což je o 2 % méně než v předchozím roce. Silný export zvýšil celkový prodej až na 241 milionů vajec oproti 232 milionům v prvním čtvrtletí roku 2022. Kromě toho se průměrná cena vajec v prvním čtvrtletí roku 2023 zvýšila o 56 % na 0,139 USD za vejce. V segmentu zpracovaných vajec nebyly pozorovány žádné velké změny. Objem zpracovaných vajec v prvním čtvrtletí roku 2023 zůstal na úrovni předchozího roku tedy 92 milionů kusů.
Společnost vyrobila 406 tun suchých vaječných výrobků a 3 073 tun tekutých vaječných výrobků oproti 561 tunám a 2 131 tunám ve stejném období předchozího roku.

Evropské embargo může kousnout

Ovostar Union neposkytla žádné podrobnosti týkající se zeměpisu vývozu, ale podle ukrajinské celní správy země vyváží většinu vajec do Evropské unie. Během několika posledních týdnů několik ukrajinských farmářských svazů varovalo, že evropské embargo na dovoz ukrajinských potravin bude těžce zatěžovat několik tamních segmentů, včetně produkce vajec.

Náročné časy

Tržní podmínky jsou pro společnost i nadále náročné, uvedl Borys Bielikov, generální ředitel Ovostar Union. „Na začátku druhého roku totální války Ruska proti Ukrajině skupina pracuje ve vysoce turbulentním podnikatelském prostředí. Vedení podniklo veškeré kroky k minimalizaci nepříznivých dopadů současné situace na provoz, což umožnilo udržet výrobu a prodej na předválečné úrovni.

„Produktové portfolio a distribuční kanály byly přehodnoceny a přizpůsobeny stávajícím potřebám trhu. Za daných okolností považujeme výkon skupiny v prvním čtvrtletí roku 2023 za uspokojivý,“ dodal Belikov.

(poutryworld.net)

Continue Reading

Obchod

Ukrajinské obilí proudí do EU: Maďarsko vyzývá k okamžité akci

Published

on

Maďarský, polský, slovenský, rumunský premiér a také bulharský prezident ve společném dopise požádali předsedkyni Komise Ursulu von der Leyen, aby Komise neprodleně přijala opatření k řešení neudržitelné situace způsobené zvýšeným dovozem obilí z Ukrajiny, oznámil maďarský ministr zemědělství István Nagy. Vysvětlil, že zvýšené ceny energií a vstupní náklady v důsledku rusko-ukrajinské války a sankce uvalené v reakci na ni velmi vážně postihují evropské zemědělce.

V členských státech sousedících s Ukrajinou – včetně Maďarska – k tomu všemu přistupuje dosud nevídané množství dovozu obilí a olejnatých semen, které do těchto zemí přijíždí a zůstává. Ukrajinské zemědělství, které se těší úplnému osvobození od cla, navíc začalo vyvážet na evropský trh velké množství drůbeže, vajec a medu, což vytlačuje maďarské produkty z jeho tradičních trhů a snižuje prodejní ceny zemědělců pod úroveň výrobních nákladů. István Nagy uvedl, že když vidí bezmoc východoevropských států a šéfů vlád v Bruselu, žádají předsedkyni Evropské komise, aby okamžitě vypracovala komplexní balíček opatření, který zahrnuje okamžitou pomoc postiženým zemědělcům.

Ministr se dotkl i toho, že je zřejmé, že prostředky, které lze k tomuto účelu využít v rámci Společné zemědělské politiky a státních rozpočtů, nemohou stačit. Abychom situaci v krátkodobém horizontu vyřešili, žádáme Komisi, aby prověřila možnost, že EU vykoupí pro humanitární účely uskladněné obilí vypěstované v sousedních členských státech. Je neprodejné z důvodu poklesu cen způsobeného dovozem.

István Nagy zdůraznil, že maďarská vláda důvěřuje tomu, že Evropská komise při pomoci Ukrajině nezapomene na východoevropské farmáře, protože se neočekává ani není spravedlivé, aby cenu společné solidarity, kterou 27 členských států EU vůči Ukrajině poskytuje, zaplatili hraniční členské státy. Je třeba zabránit tomu, aby se stalo totéž, co v případě sankcí, tedy že EU způsobí sobě a svým zemědělským výrobcům větší škody, než kolik pomoci znamená bezcelní dovoz zemědělských produktů po zemi na Ukrajinu, uvedl.

(agrarszektor.hu)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality