Connect with us
Reklama

Obchod

„Vajíčková ruleta“ sa krúti ďalej…

Published

on

Nepoškvrnenú povesť, kvalitu a plnenie prísnych legislatívnych požiadaviek slovenských producentov vajec zdôrazňuje aj Zväz obchodu SR (ZO SR), ktorý zastrešuje reťazce s najvýznamnejším zastúpením slovenských produktov v regáloch.

Niet dňa, počas ktorého by sme sa nestretli s vajíčkom ako sočasťou potravy na rôzne variácie. Vedeckí pracovníci v čase koronavirusovej pandémie odporúčali konzumáciu slepačích vajec ako jednu z možných prevencii proti niektorým ochoreniam a ako prostriedok na zvyšovanie Imunity.

Pokiaľ sa však vajce vydá na vandrovku, aby sa dostalo na náš stôl, musia sa snažiť okrem nosnic aj tí, ktorí sa o ne starajú. A zároveň riešiť mnohé problémy. Sebestačnosť v produkcii konzumných vajec sa na Slovensku dlhodobo pohybuje v rozmedzí 90 – 100 %, čo je najvyššia hodnota spomedzi všetkých živočíšnych komodít. V roku 2019 sa sebestačnosť v produkcii vajec dostala na úroveň 97,5 %. Vlani slovenskí hydinári podľa Štatistického úradu SR vyprodukovali 1,192 miliardy kusov konzumných vajec, čo predstavuje nárast o 6,9 % oproti roku 2018 – o 76,4 milióna kusov. Počet sliepok k 31. 12. 2019 medziročne poklesol o 605 tisíc ks na hodnotu 5,537 miliónov ks. Priemerná znáška na jednu sliepku sa medziročne znížila z 203,8 ks na 200,7 ks.

Zastúpenie slovenských potravín

Slovenská poľnohospodárska a potravinárska komora uskutočnila v dňoch od 11.11. 2019 do 17.11.2019 prieskum zastúpenia agropotravinárskych výrobkov vyrobených na Slovensku, na pultoch obchodných reťazcov na území SR, vrátane vajec. Cieľom prieskumu bolo zistiť percentuálne zastúpenie slovenských potravín na pultoch obchodných reťazcov (OR) pôsobiacich na území Slovenska – COOP Jednota, Tesco, Lidl, Kaufland, Billa a Metro.
Prieskum vykonali vo všetkých krajoch na Slovensku na 45 predajných miestach a uskutočnil sa spočítaním tovarových položiek podľa krajiny pôvodu. Výsledok prieskumu potvrdil, že zastúpenie agropotravinárskych výrobkov vyrobených v SR na pultoch obchodov na území Slovenska je na úrovni 40 %, pričom na tejto úrovni stagnuje zastúpenie slovenských potravín už od roku 2013. Prieskumom sa zistilo, že na pultoch reťazcov na Slovensku je 67 % slovenských vajec. Medziročne prišlo k poklesu podielu slovenských vajec o 7%. O nič lepšia, alebo skôr horšia situácia je v stravovacích zariadeniach všetkých typov.

Producenti vajec

Slovenskí producenti vajec sú už niekoľko mesiacov vystavení tlaku zahraničných reťazcov. Tie bez zmapovania reálnych možností dodávok podstielkových vajec, prípadne vajec z iných chovov už teraz vyhlasujú, že sa zbavia vajec z klietkových chovov. Takmer 80 percent z celkovej produkcie vajec na Slovensku však pochádza z obohateného klietkového chovu. Únia hydinárov Slovenska (ÚHS) a veľkoproducenti vajec si uvedomujú, že proces odmietania vajec z klietkových chovov v zahraničných obchodných reťazcoch je nezvratný. Tu treba zdôrazniť, že nemá žiadne logické opodstatnenie a jeho zdôvodňovanie ochranou nosnic je len zámienka. Kvalita a zloženie vajec nezávisí od spôsobu chovu nosnic, ale iba od zloženia krmiva, ktoré nosnica konzumuje. Vedecké výskumy preukázali, že z hľadiska úžitkovosti, ale aj z pohľadu znečistenia škrupiny vajec je najvhodnejší a pre spotrebiteľa najbezpečnejší systém chovu nosnic v obohatených klietkach. ÚHS sa zaväzuje uskutočniť do roku 2030 rekonštrukciu klietkových chovov nosnic na podstielkové, voliérové a voľnovýbehové chovy nosnic, avšak bez finančnej pomoci nebude možná úplná rekonštrukcia klietkových chovov nosnic na Slovensku a výsledkom bude zníženie sebestačnosti v produkcii vajec Slovenska a zaplavenie nášho trhu dovážanými.

Nepoškvrnená povesť

Nepoškvrnenú povesť, kvalitu a plnenie prísnych legislatívnych požiadaviek slovenských producentov vajec zdôrazňuje aj Zväz obchodu SR (ZO SR), ktorý zastrešuje reťazce s najvýznamnejším zastúpením slovenských produktov v regáloch.
„Slovenskí obchodníci združení v ZO SR majú výsostný záujem na dodávkach kvalitných a bezpečných potravín do svojich predajní. Slovenskí výrobcovia vajec tieto základné požiadavky napĺňajú,“ vyhlásil Martin Katriak, prezident ZO SR. Vzhľadom na sebestačnosť SR a s ohľadom na čerstvosť a ekológiu sa členovia ZO SR v dohode zaviazali uprednostňovať predovšetkým produkciu vajec pochádzajúcu zo Slovenska.
Napriek tomu, že Slovensko je v produkcii konzumných slepačích vajec sebestačné, najmä v niektorých zahraničných obchodných reťazcoch, ale aj v menších predajniach po celej krajine nájdeme vajcia z rôznych krajín. Pritom ide často z toľko odmietaných klietkových chovov z Poľska, Česka, Francúzska, Španielska, Lotyšska, a to nie je kompletný výpočet.

Slovenské vajcia

Pritom Únia hydinárov Slovenska už niekoľko rokov upozorňuje na neustále sa objavujúce aféry so zahraničnými, predovšetkým poľskými potravinami, vrátane vajec. V prípade vajec boli v posledných 10 rokoch zaznamenané viaceré škandály: poľské vajcia s obsahom salmonely, plesní, karcinogénnych látok a v posledných rokoch s vysokým obsahom zakázaných dioxínov a fipronilu.

Chovy nosnic na Slovensku sú pod neustálou kontrolou veterinárnych lekárov a v posledných rokoch neboli zaznamenané žiadne škandály so slovenskými vajíčkami. Preto je dôležité, aby spotrebiteľ kontroloval krajinu pôvodu vajec a nakupoval iba slovenské vajcia, ktoré sú bez škandálov, pod neustálou kontrolou, čerstvé, zdravé, kvalitné a najmä bezpečné.

Pôvod vajec zistí spotrebiteľ iba podľa pečiatky na škrupine vajec, ktorá musí obsahovať označenie SK. Keďže sa k nám veľa vajec dováža, domácim producentom hrozia prebytky, ktoré budú musieť vyvážať do zahraničia za polovičnú cenu na sušenie. Vajcia sú na náš trh dovážané za nízku cenu, ktorá často súvisí aj so skutočnosťou, že sú predávané tesne pred koncom doby spotreby, ktorá je pri vajciach 28 dní od dátumu znesenia. Atak pre spotrebiteľa, ktorý pristúpi na túto vajíčkovú ruletu a kupuje podľa ceny, to neznamená automaticky jeho výhru.

Roľnícke noviny; biznis.sk

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Obchod

Skupina Zlatá vejce měla loni rekordní tržby i díky nedostatku vajec na trhu

Published

on

Tržby skupiny Zlatá vejce, která do obchodů distribuuje vejce čtyř významných producentů, loni poprvé od jejího založení překročily miliardu korun. Vzrostly o 29 procent na 1,13 miliardy Kč. Společnost to uvedla ve výroční zprávě za loňský rok. Do obchodů dodává až 400 milionů vajec ročně. K rekordním tržbám podle ní vedl hlavně nedostatek vajec na evropském trhu kvůli šíření ptačí chřipky. Export skupině vzrostl až trojnásobně, na českém trhu prodala vajec méně. Například pro společnost Mydlářka, která má ve skupině čtvrtinový podíl, byl podle její výroční zprávy chov nosnic nejúspěšnější v historii firmy. Společnosti Proagro Nymburk zvýšila zisk na více než pětinásobek roku 2021.

Skupina Zlatá vejce prodává 90 procent produkce vajec všech akcionářů. Kromě Proagro Nymburk a společnosti Mydlářka v ní má čtvrtinový podíl Mave Jičín a stejně tak společnost Mavela Dynín. Skupina ve výroční zprávě uvedla, že minulý rok se kvůli válce na Ukrajině výrazně zdražily energie i krmiva. Na trhu byl ale přebytek vajec a růst vstupních nákladů jejich ceny nekopíroval. V první polovině roku se kvůli tlaku na cenu podle výroční zprávy nedařilo uzavírat ani smlouvy s obchodními řetězci. Proto byla produkce vajec nerentabilní až do posledního čtvrtletí, kdy začala výrazně růst kvůli šíření ptačí chřipky v Evropě. Nákaza vedla k likvidaci celých chovů a nedostatku vajec na trhu. „Z hlediska celkových prodejů došlo k meziročnímu poklesu o čtyři procenta, ale úroveň prodejů odpovídala úrovni předešlých let,“ uvedla skupina.

Všechny společnosti, které jsou akcionáři skupiny, se kromě chovu nosnic věnují také produkci vepřového masa. Vláda loni vyplatila kvůli růstu cen energií a dalších nákladů zemědělcům mimořádnou podporu 831 milion korun, což umožnila EU. Největší část podpory, více než 330 milionů Kč, dostali chovatelé prasnic, pro chovatele kuřat bylo zhruba 200 milionů korun.

Společnost Proagro Nymburk ve své výroční zprávě uvedla, že zisk jí vzrostl na 61,8 milionu korun, meziročně byl o 433 procent vyšší. Obrat se společnosti zvýšil o 27 procent na 1,28 miliardy korun. Hospodaření podle ní ovlivnil růst cen krmných směsí, které se podílí na nákladech zhruba z poloviny. Do září podnik vyráběl pod náklady. Produkce vajec společnosti meziročně klesla o 6,2 procenta, letos očekává, že produkci zvýší.

Společnost Mydlářka zvýšila zisk o 226 procent na 77,7 milionu korun. Její obrat se zvedl o 29 procent na 1,99 miliardy korun. Podnik uvedl, že do září byla cena z vejce zhruba dvě koruny, v závěru roku to bylo až 3,50 Kč. Pouze z chovu nosnic vzrostl zisk společnosti o 42 procent na 19,4 milionu korun. „Z hlediska dosaženého zisku byl chov nosnic v roce 2022 nejúspěšnějším rokem v historii firmy,“ uvedla. Ve výroční zprávě také upozornila, že kladný hospodářský výsledek se jí dařilo udržet díky provozním dotacím z národních i evropských zdrojů. V roce 2022 získala 115,5 milionu korun.

Dalšímu z akcionářů skupiny Zlatá vejce, společnosti Mave Jičín, se loni podařilo dostat ze ztráty šesti milionů v roce 2021 k zisku 9,5 milionu korun. Podniku se podle jeho výroční zprávy podařilo dostat do zisku díky růstu realizačních cen. Uvedl, že meziročně se ceny konzumních vajec zvýšily o 36 procent, v průměru je podnik prodával za 2,49 Kč za kus. Firma také uvedla, že dosáhla rekordních tržeb za své výrobky, které dosáhly více než 405.000 korun a byly o 36 procent vyšší než předloni.

(ČTK)

Continue Reading

Obchod

Ovostar Union silný export i přes pokles výroby

Published

on

Největší ukrajinský výrobce vajec, Ovostar Union, zaznamenal v prvním čtvrtletí roku 2023 téměř čtyřnásobný nárůst vývozu vajec ve skořápce, uvedla společnost v prohlášení na varšavské burze cenných papírů.

Vývozní prodeje vajec ve skořápce dosáhly 105 milionů ve srovnání s pouhými 27 miliony v prvním čtvrtletí roku 2022. Zahraniční trhy představovaly 44 % tržeb společnosti oproti 11 % v předchozím roce. Na konci prvního čtvrtletí roku 2023 se celkové hejno společnosti rovnalo 7,12 milionu slepic, včetně 6,38 nosnic, což bylo o něco méně ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2022, kdy Ovostar Union choval 7,26 milionu slepic a 6,80 milionu nosnic.

Společnost vyrobila 362 milionů vajec, což je o 2 % méně než v předchozím roce. Silný export zvýšil celkový prodej až na 241 milionů vajec oproti 232 milionům v prvním čtvrtletí roku 2022. Kromě toho se průměrná cena vajec v prvním čtvrtletí roku 2023 zvýšila o 56 % na 0,139 USD za vejce. V segmentu zpracovaných vajec nebyly pozorovány žádné velké změny. Objem zpracovaných vajec v prvním čtvrtletí roku 2023 zůstal na úrovni předchozího roku tedy 92 milionů kusů.
Společnost vyrobila 406 tun suchých vaječných výrobků a 3 073 tun tekutých vaječných výrobků oproti 561 tunám a 2 131 tunám ve stejném období předchozího roku.

Evropské embargo může kousnout

Ovostar Union neposkytla žádné podrobnosti týkající se zeměpisu vývozu, ale podle ukrajinské celní správy země vyváží většinu vajec do Evropské unie. Během několika posledních týdnů několik ukrajinských farmářských svazů varovalo, že evropské embargo na dovoz ukrajinských potravin bude těžce zatěžovat několik tamních segmentů, včetně produkce vajec.

Náročné časy

Tržní podmínky jsou pro společnost i nadále náročné, uvedl Borys Bielikov, generální ředitel Ovostar Union. „Na začátku druhého roku totální války Ruska proti Ukrajině skupina pracuje ve vysoce turbulentním podnikatelském prostředí. Vedení podniklo veškeré kroky k minimalizaci nepříznivých dopadů současné situace na provoz, což umožnilo udržet výrobu a prodej na předválečné úrovni.

„Produktové portfolio a distribuční kanály byly přehodnoceny a přizpůsobeny stávajícím potřebám trhu. Za daných okolností považujeme výkon skupiny v prvním čtvrtletí roku 2023 za uspokojivý,“ dodal Belikov.

(poutryworld.net)

Continue Reading

Obchod

Ukrajinské obilí proudí do EU: Maďarsko vyzývá k okamžité akci

Published

on

Maďarský, polský, slovenský, rumunský premiér a také bulharský prezident ve společném dopise požádali předsedkyni Komise Ursulu von der Leyen, aby Komise neprodleně přijala opatření k řešení neudržitelné situace způsobené zvýšeným dovozem obilí z Ukrajiny, oznámil maďarský ministr zemědělství István Nagy. Vysvětlil, že zvýšené ceny energií a vstupní náklady v důsledku rusko-ukrajinské války a sankce uvalené v reakci na ni velmi vážně postihují evropské zemědělce.

V členských státech sousedících s Ukrajinou – včetně Maďarska – k tomu všemu přistupuje dosud nevídané množství dovozu obilí a olejnatých semen, které do těchto zemí přijíždí a zůstává. Ukrajinské zemědělství, které se těší úplnému osvobození od cla, navíc začalo vyvážet na evropský trh velké množství drůbeže, vajec a medu, což vytlačuje maďarské produkty z jeho tradičních trhů a snižuje prodejní ceny zemědělců pod úroveň výrobních nákladů. István Nagy uvedl, že když vidí bezmoc východoevropských států a šéfů vlád v Bruselu, žádají předsedkyni Evropské komise, aby okamžitě vypracovala komplexní balíček opatření, který zahrnuje okamžitou pomoc postiženým zemědělcům.

Ministr se dotkl i toho, že je zřejmé, že prostředky, které lze k tomuto účelu využít v rámci Společné zemědělské politiky a státních rozpočtů, nemohou stačit. Abychom situaci v krátkodobém horizontu vyřešili, žádáme Komisi, aby prověřila možnost, že EU vykoupí pro humanitární účely uskladněné obilí vypěstované v sousedních členských státech. Je neprodejné z důvodu poklesu cen způsobeného dovozem.

István Nagy zdůraznil, že maďarská vláda důvěřuje tomu, že Evropská komise při pomoci Ukrajině nezapomene na východoevropské farmáře, protože se neočekává ani není spravedlivé, aby cenu společné solidarity, kterou 27 členských států EU vůči Ukrajině poskytuje, zaplatili hraniční členské státy. Je třeba zabránit tomu, aby se stalo totéž, co v případě sankcí, tedy že EU způsobí sobě a svým zemědělským výrobcům větší škody, než kolik pomoci znamená bezcelní dovoz zemědělských produktů po zemi na Ukrajinu, uvedl.

(agrarszektor.hu)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality