Connect with us
Reklama

Obchod

„Vajíčková ruleta“ sa krúti ďalej…

Published

on

Nepoškvrnenú povesť, kvalitu a plnenie prísnych legislatívnych požiadaviek slovenských producentov vajec zdôrazňuje aj Zväz obchodu SR (ZO SR), ktorý zastrešuje reťazce s najvýznamnejším zastúpením slovenských produktov v regáloch.

Niet dňa, počas ktorého by sme sa nestretli s vajíčkom ako sočasťou potravy na rôzne variácie. Vedeckí pracovníci v čase koronavirusovej pandémie odporúčali konzumáciu slepačích vajec ako jednu z možných prevencii proti niektorým ochoreniam a ako prostriedok na zvyšovanie Imunity.

Pokiaľ sa však vajce vydá na vandrovku, aby sa dostalo na náš stôl, musia sa snažiť okrem nosnic aj tí, ktorí sa o ne starajú. A zároveň riešiť mnohé problémy. Sebestačnosť v produkcii konzumných vajec sa na Slovensku dlhodobo pohybuje v rozmedzí 90 – 100 %, čo je najvyššia hodnota spomedzi všetkých živočíšnych komodít. V roku 2019 sa sebestačnosť v produkcii vajec dostala na úroveň 97,5 %. Vlani slovenskí hydinári podľa Štatistického úradu SR vyprodukovali 1,192 miliardy kusov konzumných vajec, čo predstavuje nárast o 6,9 % oproti roku 2018 – o 76,4 milióna kusov. Počet sliepok k 31. 12. 2019 medziročne poklesol o 605 tisíc ks na hodnotu 5,537 miliónov ks. Priemerná znáška na jednu sliepku sa medziročne znížila z 203,8 ks na 200,7 ks.

Zastúpenie slovenských potravín

Slovenská poľnohospodárska a potravinárska komora uskutočnila v dňoch od 11.11. 2019 do 17.11.2019 prieskum zastúpenia agropotravinárskych výrobkov vyrobených na Slovensku, na pultoch obchodných reťazcov na území SR, vrátane vajec. Cieľom prieskumu bolo zistiť percentuálne zastúpenie slovenských potravín na pultoch obchodných reťazcov (OR) pôsobiacich na území Slovenska – COOP Jednota, Tesco, Lidl, Kaufland, Billa a Metro.
Prieskum vykonali vo všetkých krajoch na Slovensku na 45 predajných miestach a uskutočnil sa spočítaním tovarových položiek podľa krajiny pôvodu. Výsledok prieskumu potvrdil, že zastúpenie agropotravinárskych výrobkov vyrobených v SR na pultoch obchodov na území Slovenska je na úrovni 40 %, pričom na tejto úrovni stagnuje zastúpenie slovenských potravín už od roku 2013. Prieskumom sa zistilo, že na pultoch reťazcov na Slovensku je 67 % slovenských vajec. Medziročne prišlo k poklesu podielu slovenských vajec o 7%. O nič lepšia, alebo skôr horšia situácia je v stravovacích zariadeniach všetkých typov.

Producenti vajec

Slovenskí producenti vajec sú už niekoľko mesiacov vystavení tlaku zahraničných reťazcov. Tie bez zmapovania reálnych možností dodávok podstielkových vajec, prípadne vajec z iných chovov už teraz vyhlasujú, že sa zbavia vajec z klietkových chovov. Takmer 80 percent z celkovej produkcie vajec na Slovensku však pochádza z obohateného klietkového chovu. Únia hydinárov Slovenska (ÚHS) a veľkoproducenti vajec si uvedomujú, že proces odmietania vajec z klietkových chovov v zahraničných obchodných reťazcoch je nezvratný. Tu treba zdôrazniť, že nemá žiadne logické opodstatnenie a jeho zdôvodňovanie ochranou nosnic je len zámienka. Kvalita a zloženie vajec nezávisí od spôsobu chovu nosnic, ale iba od zloženia krmiva, ktoré nosnica konzumuje. Vedecké výskumy preukázali, že z hľadiska úžitkovosti, ale aj z pohľadu znečistenia škrupiny vajec je najvhodnejší a pre spotrebiteľa najbezpečnejší systém chovu nosnic v obohatených klietkach. ÚHS sa zaväzuje uskutočniť do roku 2030 rekonštrukciu klietkových chovov nosnic na podstielkové, voliérové a voľnovýbehové chovy nosnic, avšak bez finančnej pomoci nebude možná úplná rekonštrukcia klietkových chovov nosnic na Slovensku a výsledkom bude zníženie sebestačnosti v produkcii vajec Slovenska a zaplavenie nášho trhu dovážanými.

Nepoškvrnená povesť

Nepoškvrnenú povesť, kvalitu a plnenie prísnych legislatívnych požiadaviek slovenských producentov vajec zdôrazňuje aj Zväz obchodu SR (ZO SR), ktorý zastrešuje reťazce s najvýznamnejším zastúpením slovenských produktov v regáloch.
„Slovenskí obchodníci združení v ZO SR majú výsostný záujem na dodávkach kvalitných a bezpečných potravín do svojich predajní. Slovenskí výrobcovia vajec tieto základné požiadavky napĺňajú,“ vyhlásil Martin Katriak, prezident ZO SR. Vzhľadom na sebestačnosť SR a s ohľadom na čerstvosť a ekológiu sa členovia ZO SR v dohode zaviazali uprednostňovať predovšetkým produkciu vajec pochádzajúcu zo Slovenska.
Napriek tomu, že Slovensko je v produkcii konzumných slepačích vajec sebestačné, najmä v niektorých zahraničných obchodných reťazcoch, ale aj v menších predajniach po celej krajine nájdeme vajcia z rôznych krajín. Pritom ide často z toľko odmietaných klietkových chovov z Poľska, Česka, Francúzska, Španielska, Lotyšska, a to nie je kompletný výpočet.

Slovenské vajcia

Pritom Únia hydinárov Slovenska už niekoľko rokov upozorňuje na neustále sa objavujúce aféry so zahraničnými, predovšetkým poľskými potravinami, vrátane vajec. V prípade vajec boli v posledných 10 rokoch zaznamenané viaceré škandály: poľské vajcia s obsahom salmonely, plesní, karcinogénnych látok a v posledných rokoch s vysokým obsahom zakázaných dioxínov a fipronilu.

Chovy nosnic na Slovensku sú pod neustálou kontrolou veterinárnych lekárov a v posledných rokoch neboli zaznamenané žiadne škandály so slovenskými vajíčkami. Preto je dôležité, aby spotrebiteľ kontroloval krajinu pôvodu vajec a nakupoval iba slovenské vajcia, ktoré sú bez škandálov, pod neustálou kontrolou, čerstvé, zdravé, kvalitné a najmä bezpečné.

Pôvod vajec zistí spotrebiteľ iba podľa pečiatky na škrupine vajec, ktorá musí obsahovať označenie SK. Keďže sa k nám veľa vajec dováža, domácim producentom hrozia prebytky, ktoré budú musieť vyvážať do zahraničia za polovičnú cenu na sušenie. Vajcia sú na náš trh dovážané za nízku cenu, ktorá často súvisí aj so skutočnosťou, že sú predávané tesne pred koncom doby spotreby, ktorá je pri vajciach 28 dní od dátumu znesenia. Atak pre spotrebiteľa, ktorý pristúpi na túto vajíčkovú ruletu a kupuje podľa ceny, to neznamená automaticky jeho výhru.

Roľnícke noviny; biznis.sk

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Obchod

Polská vláda oznamuje zavedení licenčního systému pro zboží z Ukrajiny

Published

on

By

Brzké zasedání polsko-ukrajinské mezivládní komise, jejímž hlavním tématem bude zavedení licenčního systému pro zboží vstupující do Polska, oznámil v pátek v Lublinu ministr rozvoje a technologií Krzysztof Hetman. Předtím hovořil s protestujícími farmáři.

„V nejbližších týdnech je naplánována mezivládní polsko-ukrajinská komise, jejímž jsem spolupředsedou, a paní (místopředsedkyně vlády Ukrajiny Iryna) Wereszczuková je spolupředsedkyní na ukrajinské straně. Hlavním tématem bude otázka licenčního systému, který chceme zavést,“ řekl ministr na páteční tiskové konferenci v Lublinu. Ministr během konference shrnul dosavadní kroky vlády v souvislosti s nekontrolovaným přílivem zemědělsko-potravinářských produktů z Ukrajiny, proti kterému polští farmáři protestují. Připustil, že zemědělské produkty, které nekontrolovaně proudily z Ukrajiny, destabilizovaly zemědělský trh v mnoha oblastech.

Připomněl, že Evropská komise souhlasila s podpisem bilaterálních dohod členských států EU s ukrajinskou stranou ohledně kvót a tzv. licenční systém, který, jak vysvětlil: „povede ke kontrole toho, co a kolik vstupuje na území Polské republiky.“ „Především budou limity pro jednotlivé produkty a polská strana to bude mít pod kontrolou,“ řekl. „Na tomto licenčním systému s ukrajinskou stranou již měsíc velmi intenzivně pracujeme. Podařilo se nám získat jejich souhlas s takovým systémem.“ uvedl ministr s tím, že aktuální práce se týká „praktických řešení.“

V odpovědi na otázku médií Hetman připustil, že není schopen uvést datum, kdy by mohl být systém zaveden. Za úspěch označil dohodu s ukrajinskou stranou a její souhlas s takovým řešením.

Ministr s odkazem na požadavky protestujících farmářů upozornil, že jedním z nich jsou zvýšené kontroly zboží vstupujícího do Polska z Ukrajiny. „Kontroly jsou významné a mnohem větší než dříve. Prakticky s každým signálem přijatým službami se zachází velmi vážně a příslušné služby tyto signály prověřují,“ řekl.

Hetman vnímá páteční protesty farmářů. „Domníváme se, že tyto protesty jsou oprávněné,“ uvedl ministr. Dodal, že zemědělci v celé Evropě nesouhlasí s prioritami „Green Deal“, které jsou vzhledem k rostoucím nákladům na zemědělskou výrobu a klesajícím cenám zemědělských produktů – podle jeho názoru – „naprosto neodpovídající situaci“.

„I kdyby 4 % půdy vlastněné zemědělci padlo ladem, vzhledem k naší geopolitické situaci je snižování zemědělské produkce prostě absolutně nepřijatelné. Nejsme jediní, kdo o tom mluví. Hovoří o tom i další členské země,“ dodal. Kvůli protestu farmářů, kteří jsou proti zavedení Zelené dohody EU a přílivu zboží z Ukrajiny, došlo v pátek k přerušení dopravy na mnoha vnitrostátních silnicích v Polsku. Ti předtím protestovali 24. ledna.

(PAP.pl)

Continue Reading

Obchod

Trik porážky: tak se může ukrajinská drůbež dostat na maďarský trh

Published

on

By

Batmanův řez, který je v tuzemském zpracování drůbežího masa neobvyklý, tedy prsa na kosti s křidélky, je metodou řezu, se kterou se ukrajinská drůbež dostává do Maďarska již léta jako zboží EU, a navíc od vypuknutí války ve větším množství než dříve, řekl prezident Rady pro drůbeží produkty. Podle oficiálních údajů prudce stoupá i ukrajinský dovoz do EU.

Na základě údajů KSH vzrostl maďarský vývoz drůbežího masa mezi lednem a říjnem 2023 o 3 procenta na téměř 180 000 tun ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. V rámci toho se vývoz kuřat zvýšil o 13 procent na 122 000 tun, zatímco vývoz krůt se snížil o 37 procent na 16 000 tun. Největšími cílovými trhy pro drůbeží maso bylo Rumunsko (24 tisíc tun), Německo (18 tisíc tun), Rakousko (16 tisíc tun) a Bulharsko (16 tisíc tun). Dovoz drůbežího masa do Maďarska se ve sledovaném období zvýšil o 7 procent na 73 000 tun. V rámci toho vzrostla dodávka kuřecího masa o 7 procent na zhruba 54 tisíc tun a krůtího masa o 21 procent na 3,5 tisíce tun. Nejvíce drůbežího masa pocházelo z Polska (29 tisíc tun) a Rumunska (17 tisíc tun).

Důležitější však je, že komunitní dovoz drůbežího masa ve stejnou dobu vzrostl o 8 procent na 692 000 tun. Více než polovina dovozu pocházela z Brazílie (+1 procento) a Ukrajiny (+63 procent), z obou zemí dorazilo celkem 412 tisíc tun drůbežího masa, což je o 22 procent více než množství dodané ve stejném období roku 2022.Pozoruhodný je zejména velkolepý nárůst dovozu drůbeže z Ukrajiny, která podle odborných posudků může i nadále putovat do Maďarska jako zboží EU. Navíc se zdá, že to trvá už léta a data to také podporují, a to ve stále větším množství.

Jak je známo, loni v dubnu vláda s odvoláním na ochranu maďarských farmářů a spotřebitelů nařídila dočasný zákaz dovozu důležitých obilovin a dalších zemědělských produktů z Ukrajiny. Zákaz se vztahuje mimo jiné na obiloviny, řepková a slunečnicová semínka, mouku, kuchyňský olej, med a některé druhy masa včetně drůbeže. Původní omezení do 30. června bylo prodlouženo a platí dodnes (legislativa byla změněna a od té doby může ukrajinský cukr, který byl do té doby omezen volně do Maďarska).

„Nelze ale vyloučit, že se ukrajinské drůbeží maso dostává do Maďarska „objízdnou trasou“, navíc to byla známá praxe nejen od války, ale i před ní – řekl Attila Csorbai, prezident Rady pro drůbeží produkty (BTT) a dodal: „Před několika lety si aktéři na trhu všimli, že známá ukrajinská skupina společností, která je dominantní i v dnešním dovozu kuřat, má vlastní bourárny a balírny v několika zemích EU.

Před válkou byly obchodní dohody s Ukrajinou založené na systému kvót, Evropská komise povolila Ukrajině dodávat do EU přibližně 70 000 tun drůbežích produktů. Ve smlouvě uzavřené v té době bylo stanoveno množství, které mohla Ukrajina dovézt, pro všechny známé drůbeží produkty. Kromě obvyklých názvů produktů však Ukrajinci vymysleli nový produkt v kategorii ostatní, kterému bylo přiděleno jedinečné číslo celního sazebníku (0207 13 70). Výrobek přicházející do EU byl rozřezán a poté uveden na trh jako výrobek EU. Dnes má tato ukrajinská skupina společností také řezací a drtící závody v několika členských státech EU, jako je Nizozemsko, Slovensko a Slovinsko. K dnešnímu dni statistické údaje ukazují, že po liberalizaci obchodních dohod přichází do EU ročně přibližně 250–280 tisíc tun ukrajinského drůbežího masa.

Od vypuknutí války nejenže neexistovala žádná zákonná překážka přílivu ukrajinského zboží, ale ani žádná fyzická překážka, protože po dlouhou dobu nebyly prakticky žádné kontroly přepravy zboží na ukrajinsko-polské hranici – dodal Attila Csorbai, který s odvoláním na své polské kolegy říká, že v důsledku toho můžeme jen odhadovat, kolik si ukrajinské drůbeže najde cestu na trh EU. To může být až o 30 procent více než statistická data, což je ohromující množství, takže množství drůbežího masa dovezeného Ukrajinou odpovídá produkci průměrné evropské země – řekl prezident, podle kterého je situace stejná i u konzumních vajec, jejichž dovoz se podle odhadů mohl zvýšit osmkrát až desetkrát oproti předchozímu období.

Podle Attily Csorbaie, přestože Maďarsko z vlastní pravomoci přijalo rozhodnutí, které zakazuje dovoz řady zemědělských a potravinářských produktů z Ukrajiny do naší země, je třeba vyvinout úsilí k vyřešení tohoto problému na úrovni EU. Ukrajinské zboží se po přebalení může dostat do obchodů nebo do restaurací do Maďarska z Polska, Slovenska nebo Rumunska. Od té doby nelze původ produktu dohledat. Maďarsko – správně – kontroluje přímé zásilky, ale zásilky přicházející po objízdné trase se k nám stále mohou dostat.

Attila Csorbai také upozornil na skutečnost, že současná dohoda o volném obchodu potrvá do letošního června a její prodloužení by připadlo právě na volby do EU. I když jde v zásadě o obchodní politiku, věří, že toto téma budou projednávat i šéfové ministerstev členských zemí EU na nadcházejícím jednání ministrů zemědělství a že několik členských států uzná, že současná situace je neudržitelné, takže je třeba přijmout opatření a vrátit se systému kvót – míní prezident.

(agrarszektor.hu)

Continue Reading

Obchod

Komentář k německému trhu pro týden 02/2024

Published

on

By

Trh s vejci zůstává na vysoké úrovni. Zejména vejce OKT s certifikací KAT jsou velmi žádaná bez ohledu na způsob chovu. Je poněkud překvapivé, že spotřebitelská poptávka zůstává na začátku roku na trvale vysoké úrovni. Krátkodobě se očekávala slabší poptávka. Zdá se, že vejce jsou populárnější než kdy jindy! Vaječný výrobek je vysoce kvalitní potravinou, všestrannou, jednoduchou na přípravu. Pro spotřebitele pak relativně levnou. Vaječný výrobek prostě nemůže chybět v chladničce spotřebitele a tím pádem ani v jeho nákupním seznamu, zvláště při nižších venkovních teplotách.

Situace v zásobování podestýlkovými vejci je v současnosti poměrně vyrovnaná. Pokud tu a tam nějaké zbyde, najdou tato vajíčka snadno kupce ve zpracovatelském průmyslu nebo budou potřeba na vaření a barvení pro nadcházející velikonoční období. Vejce z volného výběhu a bio vejce jsou v současné době málo dostupná a na volném trhu je lze jen stěží koupit. Poptávka po těchto dvou typech chovu je v současnosti označována za překvapivou a mimořádně živou.

Při klasickém tržním obchodování je neochota nakupovat kvůli aktuálním cenám na volném trhu. Čistí velkoobchodníci, kteří nakupují na volném trhu na týdenní cenové bázi, obtížně následně konkurenceschopně prodávají vejce. To se neobejde bez následků a mohlo by to dále urychlit strukturální změny.

Neustále jsou hlášeny další pozitivní případy ptačí chřipky. Zásadní význam má i nadále dodržování opatření biologické bezpečnosti. Vaječný trh je nepředvídatelný!

(deu-eier.de)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality