Aktuality
Levnější polská vejce válcují dražší česká. Drůbežáři varují: Haly zarostou kopřivami

„Slepice se chovají na turnusy, který je zhruba rok a půl dlouhý, poté už jsou „vynesené“, takže po tomto období už si prostě tu halu nenaskladní. Technologie mohou prodat do starého železa a halu zbourat – případně areál zavřou na řetěz, což je nejlevnější varianta. Myslím si, že tu budeme mít areály zarostlé kopřivami,“ popsal Blesk Zprávám ředitel podniku Vejce Kosičky Jan Pozdílek, jak dle něj bude proces likvidace některých podniků vlastně probíhat. Uzavřít areál pro ně totiž bude levnější a výhodnější, než jej zmodernizovat tak, aby odpovídal novým normám a byl udržitelný i při současných nákladech, upozorňuje drůbežář.
Pozdílek uvedl, že sám musel do nové haly bez klecí investovat 60 milionů korun, na což dostal dotaci od státu ve výši 15 milionů korun. Zbytek šel úvěrem. Ne všichni podnikatelé, především z menších podniků, ale budou mít prostředky pro to, tak také učinit. I proto, že by se jim to jen tak nemuselo vrátit.
Vláda jim ale podle něj může pomoci, na což souhlasně kýve i předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.
Dlouhá: Omezení by se měla týkat i Polska
„Chceme apelovat na vládu, aby se nesnižoval rozpočet na dotace,“ řekla Dlouhá během setkání na dotaz Blesk Zpráv, jak likvidacím a omezování chovu předcházet. Chovatel doplnil, že by se ale obecně mělo zapracovat na tom, aby čeští zemědělci nebyli na dotacích tak závislí.
„Určitě je také potřeba úprava pravidel, důraz na soběstačnost a narovnání podmínek. Například zákaz chovu v obohacených klecích by měl platit i v okolních zemích, třeba v Polsku, odkud se dováží 70 % vajec, protože pokud tady máte náklady o 10 – 20 % vyšší, tak nám z Polska budou vozit vejce za nižší ceny a vydělají si na našem trhu,“ dodala Dlouhá.
Podle ní by se měla vláda zaměřit na zákon o cenách, aby se nenakupovala vejce za nižší cenu, než za kterou jsou schopni je produkovat čeští dodavatelé. To na setkání s novináři vyvolalo otázku, zdali to nebude zásahem do svobodného trhu. Přítomní zástupci odmítli, že by ale chtěli určovat ceny pro okolní státy, podotkli ale, že pokud se u nás budou zpřísňovat podmínky produkce a chovu a stát to nebude kompenzovat nebo vyrovnávat, nebudeme soběstační a zahraničí nás převálcuje. „A až nebudeme mít vlastní chovy, nebude na nás tak hodné,“ doplnil Pozdílek.
Vejce dlouho pod cenou? Výroba stojí přes 3 koruny
Pozdílek si myslí, že ale do roku 2027 by nás polský chov mohl převálcovat, než se podmínky narovnají. Co se týče dovozu vajec, Polsko tomu dominuje. „V loňském roce byla podle dat Českého statistického úřadu dovezena do Česka vejce za 2,2 miliardy korun. Jedná se především o Polsko (724 mil. Kč), následuje Slovensko (411 mil. Kč) a Lotyšsko (331 mil. Kč),“ dodává pro Blesk Zprávy mluvčí Agrární komory Barbora Pánková data k dovozu vajec velikosti M a L.
Vejce z ostatních států jsou pak mnohdy levnější, nikoliv ale na úkor marže prodejců, jak upozorňuje i tisková zpráva, ale právě kvůli tomu, že vejce dokáží v zahraničí vyprodukovat levněji. Zatímco česká vejce se tak v obchodě prodávají i za 139 korun, tak vedle je plato zahraničních za 109 korun.
Nepomáhají ani předvelikonoční akce, které srazily cenu vajec dolů dříve, než je zvykem. „Cena většinou klesá po Velikonocích, protože v létě je menší poptávka po vejcích, je to opravdu spíše sezónní produkt. Letos ale klesly ceny dolů o tři týdny dříve,“ poznamenal ředitel Vejce Kosičky s tím, že výroba vajec nyní stojí 3 koruny – za takovou cenu se ale reálně nyní neprodávají.
Autor: for, celý text na blesk.cz
Aktuality
Výzkum zdůrazňuje, že ptačí chřipku šíří také lidé

Profesor Thomas Mettenleiter, vedoucí Institutu Friedricha Loefflera pro výzkum zvířat v Německu, právě dokončil koordinaci projektu DELTA-FLU financovaného EU, jehož cílem bylo určit klíčové virové, hostitelské a environmentální faktory, které určují dynamiku ptačí chřipky.
Výzkum ukázal, že nové případy ptačí chřipky jsou často výsledkem lidské činnosti a nikoli přímou infekcí od volně žijících ptáků. Podle výsledků pětileté celoevropské studie si lidé virus do prostor přenášejí na kontaminovaných botách, oděvech, strojích, krmivu pro zvířata a podestýlce.
„Při manipulaci s drůbeží je třeba dbát větší opatrnosti a je třeba zpřísnit opatření biologické bezpečnosti,“ řekl Mettenleiter. Jako výstup studie navrhl výzkumný tým směrnice pro vyšší hygienické standardy pro personál pracující s hejny v uzamčení. Doufáme, že tyto pokyny budou přijaty v celé Evropě.
(poultryworld.net)
Aktuality
12 zemí EU kritizuje ukrajinský obilný kompromis

Ministři zemědělství z 12 zemí EU vyjádřili vážné znepokojení nad nedávným kompromisem dosaženým Bruselem a pěti zeměmi, včetně Polska a Slovenska, o omezení dovozu ukrajinských zemědělských produktů, uvádí Politico.eu. Kompromis EU o dovozu z Ukrajiny znepokojuje další země EU
Polsko, Maďarsko, Slovensko a Bulharsko na konci dubna zakázaly dovoz obilovin (pšenice, kukuřice, řepky a slunečnice) z válkou zmítané země. Evropská komise reagovala návrhem poskytnout zemědělcům z těchto zemí a Rumunsku pomoc ve výši 100 milionů eur a také dočasným zákazem dovozu obilovin z Ukrajiny do těchto zemí, s výjimkou tranzitu do jiných zemí. Omezení vstoupilo v platnost 2. května a potrvá do 5. června 2023.
Komise poznamenala, že tato „mimořádná a dočasná preventivní opatření“ jsou nezbytná kvůli přeplněným skladům a potížím vyplývajícím ze stávajících vážných logistických překážek, kterým těchto pět zemí čelí.
12 zemí EU vyzývá EK, aby vysvětlila pozastavení dovozu ukrajinského obilí do pěti zemí EU
V obsáhle formulovaném dopise zaslaném Evropské komisi, který vidělo bruselské Politico, 12 ministrů zemědělství ze zbytku EU uvedlo, že dohoda „podkopává integritu vnitřního trhu EU“. Ministři Francie, Německa, Nizozemska, Irska, Řecka, Rakouska, Belgie, Chorvatska, Lucemburska, Estonska, Dánska a Slovinska vyzvali k urychlenému „vyjasnění“ dohody, které Komise dosáhla „bez konzultace s členskými státy“.
Jejich obavy se soustředí na to, jak dohoda souvisí s „principy a fungováním“ vnitřního trhu EU a se závazky EU vůči Ukrajině a asociační dohodou Kyjeva. Dopis vyzývá k dalším diskusím se zeměmi s cílem objasnit, jak a proč bylo zemědělcům přiděleno 100 milionů EUR. „Vyzýváme Komisi, aby se vrátila k transparentnímu postupu v souladu se zavedenými pravidly v rámci fungování EU a jejích členských států,“ stojí v dopise.
Pomoc Ukrajině – dvojí metr Polska?
Několik ministrů zemědělství EU kritizovalo jednostranné zákazy zavedené Polskem a dalšími zeměmi na ukrajinský dovoz minulý měsíc, podle Politico. Antti Kurvinen z Finska na ministerské schůzce v Lucemburku 25. dubna řekl, že omezení „poškozují“ jednotné úsilí bloku pomoci Ukrajině.
Marc Fesneau z Francie obvinil mj. Polsko za dvojí metr při podpoře svého východního souseda. „Nemůžete vyzývat k solidaritě a zároveň činit jednostranná rozhodnutí,“ řekl. Dopis z tohoto týdne je vnímán jako další signál, že zbytek EU už má Polska dost.
(portalspozywczy.pl)
Aktuality
EK a Polsko se dohodly kolem blokády dovozu z Ukrajiny

Evropská komise rozhodla o zákazu dovozu pšenice, kukuřice, řepky, slunečnicových semen a slunečnicového oleje do 5 „frontových“ zemí a Polsko s těmito podmínkami souhlasilo, i když připomeňme, že i země požádala o zákaz dovozu několik dalších produktů. Tranzit ukrajinského zboží bude pokračovat, kupř. přes území Polska. Předmětný zákaz bude platit do 5. června letošního roku.
Ano – nutno říci nahlas – polské vládě, která konečně po mnoha měsících ignorace začala naslouchat výzvám polských farmářů – se to podařilo. Stalo se něco, co bylo dříve vzhledem k současné geopolitické situaci nemyslitelné.
Nebýt silné opozice polské vlády (vedoucí skupinu tzv. 5 „frontových“ zemí) a zavedením embarga na hranici s Ukrajinou, kdy polský nápad pak převzaly i další země sousedící s Ukrajinou – Evropská komise by stále tvrdila, že s nadměrným dovozem není problém.
Po dvou týdnech intenzivních jednání – EK rozhodla zavést zákaz dovozu pšenice, kukuřice, řepky, slunečnicových semen a slunečnicového oleje do 5 „frontových“ zemí, tedy Polska, Slovenska, Maďarska, Rumunsko, Bulharsko a Polsko s těmito podmínkami souhlasily, i když připomeňme, že Polsko požádalo o zákaz dovozu i několika dalších produktů. Tranzit ukrajinského zboží bude pokračovat, kupř. přes území Polska.
Podmínkou realizace tohoto rozhodnutí je, že Polsko (a další čtyři) odstoupí od jednostranného rozhodnutí o zákazu dovozu ukrajinských zemědělských produktů, přijatého bez souhlasu EU.
Předmětný zákaz bude platit do 5. června letošního roku. A co dál?
„Myslím, že tento zákaz bude pravděpodobně prodloužen do konce roku.“ řekl eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski.
Hlavními příjemci obilí z Ukrajiny jsou podle něj Španělsko, Nizozemsko a Itálie. Redakce farmer.pl se pana komisaře zeptala, zda se nebojí, že produkty, jejichž dovoz do pěti zemí v první linii je zakázán, tam budou stále reexportovány?
„Existuje takové riziko. Samozřejmě, že je. Ale nemyslím si, že se tento postup vyplatí.“ řekl Janusz Wojciechowski.
A co ostatní zboží, které bylo na seznamu?
Předmětem diskuse mezi Evropskou komisí a ostatními členskými státy ohledně zákazu dovozu byly (kromě pěti výše uvedených) i další produkty, jako je med, ovoce a zelenina, drůbeží maso, vejce a mléko. Co s nimi?
„Existuje prohlášení Komise, že všechny ostatní produkty, kromě pěti nejcitlivějších, budou analyzovány a je možné uplatnit bezpečnostní doložku obsaženou v nařízení o liberalizaci obchodu s Ukrajinou a ověřovací postup bude zkrácen z 6 na 3 měsíce.“ řekl komisař Wojciechowski.
Kdy budou moci polští zemědělci využít dodatečnou částku podpory z EU?
Připomeňme, že EK souhlasila s vyčleněním dalších 100 milionů EUR z krizové rezervy (pomoc z této rezervy byla uvolněna již potřetí v řadě) na podporu zemědělců v zemích první linie. Kdy budou moci polští zemědělci využít této podpory?
„Z tohoto fondu Polsko obdrží 40 milionů EUR s možností dvojího spolufinancování této částky z národních fondů, tj. celkem 120 milionů EUR. Myslím si, že v nadcházejících dnech budou v této věci přijata konečná rozhodnutí a jejich další realizace a distribuce je věcí Polska.“ řekl Janusz Wojciechowski.
Na dotaz novinářů, zda by komisař EU pro zemědělství neměl v souvislosti s celou touto krizovou situací související s dovozem z Ukrajiny odstoupit a proč nebyl takový zákaz zaveden mnohem dříve, Janusz Wojciechowski uvedl:
„To je špatné myšlení. Tato krize byla nevyhnutelná, protože je výsledkem války. EU nemohla preventivně zasáhnout. Opatření EU je možné, pokud se skutečně potvrdí vážné narušení trhu. Připomínám, že volný trh a nezasahovat do volného trhu co nejdéle je hlavní zásadou EU. První žádost místopředsedy vlády Henryka Kowalczyka z prosince 2022 jsem vzal velmi vážně. Tehdy začaly akce k aktivaci krizové rezervy. (…) Věřím, že jsem reagoval všemi možnými nástroji, které jsem měl k dispozici a které na mně závisely, a reagoval jsem včas. V důsledku toho již polští zemědělci obdrželi pomoc ve výši více než 5 miliard PLN.“
Během konference podrobně diskutoval o všech formách dosavadní pomoci, včetně: pro polské zemědělce a dodal:
„Čelil jsem třem výhradám. Proč jsem podpořil liberalizaci obchodu s Ukrajinou? Politický a ekonomický raison d’état to vyžadoval. Díky této liberalizaci má Polsko vynikající výchozí pozici pro budoucí rekonstrukci Ukrajiny. Druhá věc – proč nebyla záloha. Legálně lze zálohy ukládat pouze na zboží, které podléhá clu a u obilí, které clu nepodléhalo, jsme takovou situaci prostě neměli. (…) Nebylo možné uložit ze strany EU povinnost dohlížet na přepravu.“
Z toho, co se zatím v tématu ukrajinského dovozu událo, je podle komisaře závěr: „Musíme trh bedlivě sledovat a reagovat na to, co se na něm děje. Chtěl bych zdůraznit, že ochrana hranic a kontrola dovozu jsou stále úkoly členských států,“ dodal Janusz Wojciechowski.
(farmer.pl)