Maďarský, polský, slovenský, rumunský premiér a také bulharský prezident ve společném dopise požádali předsedkyni Komise Ursulu von der Leyen, aby Komise neprodleně přijala opatření k řešení neudržitelné situace způsobené zvýšeným dovozem obilí z Ukrajiny, oznámil maďarský ministr zemědělství István Nagy. Vysvětlil, že zvýšené ceny energií a vstupní náklady v důsledku rusko-ukrajinské války a sankce uvalené v reakci na ni velmi vážně postihují evropské zemědělce.

V členských státech sousedících s Ukrajinou – včetně Maďarska – k tomu všemu přistupuje dosud nevídané množství dovozu obilí a olejnatých semen, které do těchto zemí přijíždí a zůstává. Ukrajinské zemědělství, které se těší úplnému osvobození od cla, navíc začalo vyvážet na evropský trh velké množství drůbeže, vajec a medu, což vytlačuje maďarské produkty z jeho tradičních trhů a snižuje prodejní ceny zemědělců pod úroveň výrobních nákladů. István Nagy uvedl, že když vidí bezmoc východoevropských států a šéfů vlád v Bruselu, žádají předsedkyni Evropské komise, aby okamžitě vypracovala komplexní balíček opatření, který zahrnuje okamžitou pomoc postiženým zemědělcům.

Ministr se dotkl i toho, že je zřejmé, že prostředky, které lze k tomuto účelu využít v rámci Společné zemědělské politiky a státních rozpočtů, nemohou stačit. Abychom situaci v krátkodobém horizontu vyřešili, žádáme Komisi, aby prověřila možnost, že EU vykoupí pro humanitární účely uskladněné obilí vypěstované v sousedních členských státech. Je neprodejné z důvodu poklesu cen způsobeného dovozem.

István Nagy zdůraznil, že maďarská vláda důvěřuje tomu, že Evropská komise při pomoci Ukrajině nezapomene na východoevropské farmáře, protože se neočekává ani není spravedlivé, aby cenu společné solidarity, kterou 27 členských států EU vůči Ukrajině poskytuje, zaplatili hraniční členské státy. Je třeba zabránit tomu, aby se stalo totéž, co v případě sankcí, tedy že EU způsobí sobě a svým zemědělským výrobcům větší škody, než kolik pomoci znamená bezcelní dovoz zemědělských produktů po zemi na Ukrajinu, uvedl.

(agrarszektor.hu)

Evropská komise navrhla prodloužit pozastavení dovozních cel, kvót a opatření na ochranu trhu pro ukrajinský vývoz do Evropské unie, takzvané výhody autonomního obchodu, o další rok. Podle bruselského orgánu by EU tak podpořila ukrajinskou ekonomiku a pomohla zmírnit složitou situaci ukrajinských výrobců a exportérů, která byla způsobena ruskou „nevyprovokovanou a neopodstatněnou“ vojenskou agresí. Aktualizované výhody autonomního obchodu – rovněž s přihlédnutím k tomu, že dovoz některých ukrajinských zemědělských produktů do EU v roce 2022 výrazně vzrostl – jsou doprovázeny zrychleným ochranným mechanismem, který v případě potřeby ochrání průmysl EU.

Návrh nyní posuzuje parlament a Rada Evropské unie. Autonomní obchodní slevy jsou v platnosti od 4. června 2022. Jednostranné a dočasné autonomní obchodní preference rozšiřují rozsah liberalizace cel v zóně volného obchodu EU-Ukrajina pozastavením všech stávajících cel a kvót, jakož i antidumpingových cel a ochranných opatření na ukrajinský dovoz.

Kromě solidárních koridorů, které umožňují export ukrajinských výrobků, díky autonomním obchodním výhodám zůstal obchodní obrat Ukrajina – EU v loňském roce stabilní i přes narušení způsobené válkou a navzdory tomu, že ukrajinský obchod jako celek prudce poklesl.

(mbtt.hu)

Podle údajů brazilské asociace ABPA zaznamená Brazílie v roce 2021 2 procenta. zvýšení produkce vajec na 54,4 miliard jednotek a tím bude vytvořen nový rekord. Jedním z hlavních faktorů růstu výroby je nárůst spotřeby na vnitřním trhu. V roce 2020 činila míra spotřeby – na hlavu – 251 vajec za rok. V roce 2019 byla spotřeba odhadnuta na 230 vajec/obyvatele. V Brazílii tvoří domácí spotřeba 99,7 % celkové spotřeby. Pouze 0,3 % jde na export. Pokud jde o export, 65 procent ze zásilek jsou čerstvá vejce a zbytek jsou vaječné výrobky.

Přestože je brazilská drůbež známá spíše vývozem kuřat než prodejem vajec do zahraničí, analytici Národní komory výrobců drůbeže a krmiv však již nějakou dobu věnují pozornost očekáváním brazilského vaječného průmyslu, který začíná realizovat plány na rozvoj zahraniční expanze. KIPDiP věří, že ačkoli se myšlenka Brazilců zdá být v počáteční fázi, měla by být brána docela vážně. V nepříliš vzdálené budoucnosti se může ukázat, že vývoz brazilských vajec bude stejně hlasitý jako brazilských kuřat.

Na brazilský export vajec jsme upozornili již v roce 2019, poté, co jsme se seznámili se zprávami brazilského vaječného průmyslu. Během kongresu SIAVS – Mezinárodní výstavy drůbeže a vepřového masa v Sao Paulu zástupci sektoru vajec z Brazílie navrhli využít zkušeností a kontaktů v arabském světě kolegů vyvážejících kuřata. V Sao Paulu se spekulovalo o tom, že nejjednodušší by bylo využít silného postavení drůbežářských společností na Blízkém východě vyvinuté v průběhu let a proniknout na tento trh. Blízký východ je vnímán jako největší příležitost, už jen kvůli tomu, že tento trh preferuje bílá vejce, která v brazilské produkci dominují. Brazilci chtějí dobýt obchodní zónu, což je pro mnohé globální hráče (kromě Asie) zajímavé sousto. Spekulujeme, že klíč k úspěchu kromě ceny mohou v arabských zemích existovat přímé kapitálové vazby na brazilské lídry ve vývozu drůbežího masa. –poznamenává Katarzyna Gawrońska, ředitelka Národní komory výrobců drůbeže a krmiv.

Dostane se ptačí chřipka do Brazílie?

Brazilský drůbežářský průmysl je díky levnému krmivu, velké nabídce pracovní síly a díky investicím do odvětví největší světovou exportní velmocí drůbeže. Nezanedbatelnou výhodou Brazílie je také fakt, že ptačí chřipka se v této zemi nikdy ve velkém nevyskytla. Nyní se však Brazilci obávají, že by ptačí chřipka mohla zasáhnout i jejich zemi. Brazilští producenti zakládají svůj strach z HPAI na případech detekce viru v jiných jihoamerických zemích. Virus ptačí chřipky byl potvrzen u volně žijících ptáků v Chile, Kolumbii, Ekvádoru, Peru a Venezuele a v některých z těchto zemí byly hlášeny také ohniska u domácí drůbeže.

Podle názoru analytiků KIPDiP by případné vypuknutí epizootie HPAI v Brazílii bylo pro globální drůbežářský průmysl tak velkým šokem, že je těžké ho s něčím srovnávat. Krátkodobě by ceny hospodářských zvířat a ceny drůbežího masa vyletěly téměř okamžitě. Poptávka po dovozu ze zemí jako je Polsko by se dramaticky zvýšila, což by se jistě promítlo do zisků pro chovatele a drůbežárny. Z dlouhodobějšího hlediska by svět jistě musel předefinovat svůj přístup k HPAI a případně zastavit praxi uzavírání hranic před dovozem ze zemí s epizootickou influenzou ptáků.

(kipdop.org.pl)