Connect with us
Reklama

aktivity

„Naším cílem je společnost, která nevnímá zvířata jako zdroj užitku,“ říká Jana Menčíková

Published

on

Obránci zvířat (OBRAZ) je nezisková organizace, která aktivně usiluje o ochranu zvířat. V minulosti se zabývala například zrušením kožešinových farem a v současnosti se snaží docílit legislativního zrušení klecových chovů. Kromě legislativy se zaměřuje i na korporátní závazky, které celému účelu pomáhají. Firmy tak přislíbí, že nebudou používat či prodávat vejce pocházející z klecových chovů. Členové této organizace přijeli proto i do Olomouce, kde vyjednávali s ředitelem Správy kolejí a menz Josefem Suchánkem. Proč jsou tedy klecové chovy tak špatné a jak probíhalo jednání s olomouckou menzou? To nám prozradila místopředsedkyně OBRAZu Jana Menčíková a koordinátor korporátních vztahů Ivo Krajc.

Proč by se neměly chovat slepice v klecových chovech?

Ivo: Chov slepic v klecích je ten nejmíň ohleduplný způsob, jakým se u nás slepice chovají. Dvacet slepic je namačkaných v jedné kleci, kde má každá z nich prostor zhruba o velikosti papíru A4. Nemůžou si proto protáhnout křídla, nemůžou se popelit ani hrabat, což jsou základní potřeby každé slepice. V klecích to ale nejde. Je to pro ně vlastně utrpení, protože tam nejsou dostatečné podmínky na to, aby mohly slepice žít a vést normální život. Slepice se takhle dožijí zhruba jednoho roku. Po roce intenzivního klecového chovu jsou vyčerpané a vlastně i nepoužitelné. Poté jdou na jatka. Celý svůj život prostojí na drátech, takže ani nezakusí, jak se říká, pevnou půdu pod nohama. Toto jsou hlavní důvody, proč nechovat slepice v klecových chovech.

Směrnice EU ale míry klecí v těchto chovech upravují. Proč je to tedy tak špatné, i když chovy velikosti a podmínky klecí dodržují?

Jana: Autory těchto směrnic bývají často zootechnici. Jsou to lidé, kteří nezohledňují podmínky života zvířat a naplňování jejich přirozených potřeb. Snaží se v podstatě přijít na to, jak ze slepic na co nejmenším prostoru dostat co nejvíc, a tak zvýšit zisk… To, že je to podle směrnic správně, neznamená, že to je správně i v realitě. Znamená to jen jednu věc – směrnice se měly už dávno změnit. Takové chování ke slepicím do 21. století nepatří.

Názorem zootechniků ale je, že slepice přechovávané v klecových chovech žijí déle nežli ty v alternativních chovech. Nepůsobí v nich totiž vnější vlivy ovlivňující život slepic. Co je na tom pravdy?

Jana: Samozřejmě, když máme v rodině slepice na dvoře, tak se může stát, že je sní liška. To se v klecovém chovu stát logicky nemůže. Nicméně „bezpečí“ před predátory je vykoupené tím, že jsou celý život namačkané v malém prostoru bez možnosti pohybu. To určitě není důvod, proč bychom měli říkat, že klecové chovy jsou lepší.

Ivo: Slepice žije v podstatě celý život ve vězení, kde je relativně v bezpečí před tím okolním světem. V rámci té klece ji ale hrozí spousta dalších nebezpečí. V kleci dochází k takzvaným technologickým úhynům způsobeným právě konstrukcí klece apod. Tělo mrtvé slepice není vždy rychle odklizeno, a tak ho ostatní slepice využijí jako pevnou podložku pod nohama, aby ulevily svým pařátkům. Takže není ani správné tvrdit, že v klecích jsou v absolutním bezpečí

Jana: Úhynů v klecích je spousta. Po roce v klecovém chovu je na tom slepice tak špatně, že stejně skončí na jatkách. Nám se na dvorku dožívají klidně i pěti, osmi nebo deseti let. Klec slepice uchrání maximálně před predátory, ale čekají je v ní mnohá další nebezpečí. Často z těch podmínek šílí a dělají věci, které by v dobrých podmínkách nedělaly. Dochází tam k poškozování druhých slepic, kanibalismu apod. Je to důsledek toho, v jakém pekle vlastně žijí.

Na jaře roku 2018 jste ve spolupráci s Českou televizí vydali reportáž ze tří klecových chovů. Pár měsíců na to však byla napadena pravdivost záběrů. Co si o tom myslíte?

Jana: Investigativci natáčí ty záběry v jednom kuse. Začínají záběrem na GPS, kde jsou souřadnice. Poté je záběr na noviny, aby prokázali, že záznam není starší. Jsme schopni tyto záběry předat novinářům v nesestříhané podobě, tak jak jsme to udělali například pro pořad 168 hodin. Oni si to poté zkontrolují podle GPS polohy apod. Drůbežárny, kterých se to týkalo, psaly do médií, že to není od nich Žádná z nich ale nepodala trestní oznámení, ani se nepokusila napadnout pravdivost záběrů. Musely si totiž jasně uvědomovat, že existují způsoby, jak přijít na to, že je záběr nesestříhaný a poloha také sedí. Kdyby byly záběry zfalšované, tak by určitě udělaly krok k tomu, aby prokázaly pravý opak. O což se nikdo nepokusil.

Ivo: Na druhou stranu není vůbec jednoduché získat nějaké záběry oficiální cestou. Nedávno nám psal jeden dokumentarista z České televize. Chtěl použít ve svém dokumentu naše záběry. Zkoušel oslovit několik drůbežářů, a všichni mu zamítli přístup do chovů. Nemohl si tak pořídit své vlastní záběry z klecových chovů. Proto žádal nás. Drůbežáři tedy nechtějí, aby veřejnost viděla, jak to tam vypadá.

Alternativou ke klecovým chovům jsou například podestýlkové chovy. V čem jsou tedy lepší než ty klecové?

Jana: Těch alternativ je více. V tuhle chvíli je možné chovat slepice čtyřmi způsoby. Klecový je z nich nejméně ohleduplný, vajíčka z těchto chovů jsou označené číslem tři. Dvojky, jedničky a nuly jsou pak další označení. Dvojky jsou z podestýlkového chovu. Benefitem je, že má slepice pevnou půdu pod nohama, má možnost se popelit a má jednou tolik místa než v klecovém chovu. Vajíčka označená jedničkou pochází potom z volných výběhů a ta s nulou jsou z biochovů.

Pokud však budou slepice chované v podestýlkových chovech, stoupne cena na jejich údržbu. O kolik poté stoupne cena jednoho vejce?

Ivo: Máme vysledováno, že výrobní cena na jedno podestýlkové vejce je o dvacet až třicet haléřů vyšší než u toho klecového. Není v tom tedy žádný zásadní rozdíl. Kdyby zanikla klecová vejce, tak by se základním produktem stala ta podestýlková. V současné době si supermarkety dávají na podestýlková vejce vyšší marže. Považují to totiž za nadstandartní, luxusnější produkt. Základem pro každého jsou vajíčka z klecových chovů. Kdyby byl ale jejich legislativní zákaz, základním produktem by se tak stala ta podestýlková a cena by měla spadnout dolů. Máme i takové příklady. Internetový obchod rohlík.cz klecová vejce vůbec neprodává. Prodává pouze ta podestýlková, a to za cenu jako dřív klecová. Rozdíl ve finální ceně tak ani vlastně nemusí být.

Jana: V tuhle chvíli supermarkety ví, že si neklecová vejce koupí někdo, kdo je ochotný si připlatit. Proto také mají rozdílnou cenotvorbu, přestože se cena produkce liší jen v rámci haléřů. Jak ale říkal Ivo, jakmile budou základním produktem podestýlková vajíčka, budou supermarkety nucené je prodávat za nejmenší možnou cenu. Stejně tak, jak prodávají teď vajíčka z klecových chovů.

Kdy by mělo přijít v platnost nepoužívání vajec z klecových chovů v menze Univerzity Palackého?

Ivo: Dnes to byla taková „předschůzka“, kde jsme si vyjasnili, jaké stanovisko má menza v Olomouci ke klecovým vejcím. Je pozitivní, že Správa kolejí a menz Univerzity Palackého nepochybuje o správnosti myšlenky přejít na bezklecová vejce. Atmosféra byla velmi nakloněná k tomu, abychom to zvládli dojednat a olomoucká menza se v tomhle ohledu posunula.

Jana: Dnešní schůzka byla taková seznamovací. Problematiku jsme probrali více do hloubky. Vyplynulo z ní, že je menza této iniciativě velmi nakloněná. Akorát se budeme muset pobavit o nějaké konkrétní podobě. Nepřinášíme ale žádný konkrétní deadline, kdy by to mělo přijít v platnost. Jsme s Ivem oba absolventi Univerzity Palackého, tak bychom hodně stáli o to, aby olomoucká menza byla tou první, co takový krok podstoupí. Mohli bychom ji pak používat jako příklad při jednání s ostatními menzami jiných univerzit. Proto o ten závazek tak stojíme. Olomoucká menza také produkuje hodně jídel, takže dopad na zvířata bude velký. Pokud se to vše podaří.

Jak se potom nepoužívání vajec z klecových chovů promítne do ceny jídel?

Jana: Tohoto tématu jsme se na schůzce dotkli jen letmo, proto nepřinášíme konkrétní informace. Bude se muset sehnat konkrétní dodavatel neklecových vajec, který bude schopný cenou konkurovat těm klecovým. Menza nestojí o to, aby se jídla zdražila v řádu desetikorun. To nechceme ani my. Takže se to určitě nestane.

Je někdo, kdo bude schopný pokrýt množství vajec potřebných v menze?

Ivo: V současné době je to tak, že mnoho drůbežářů přestavuje své chovy na základě korporátních závazků. Ty zcela prvotní závazky vznikly v červnu 2018 a šlo o velké řetězce supermarketů jako třeba Kaufland nebo Lidl. Drůbežáři nám potvrdili, že k přestavbě chovů dochází. Ví totiž, že klecová vejce nebudou v kurzu, takže by je neprodali. Máme potvrzeno, že minimálně 60 % klecových chovů bude přestavěno. I když by v tuto chvíli bylo těžké pro menzu sehnat hlavního dodavatele, tak to v budoucnu nemusí být problém. Proto neříkáme na schůzkách, aby to udělali ze dne na den. Menze jsme dali nějaké časové možnosti a budeme dojednávat, který termín je z nich reálný. Myslím si, že jakmile menza najde správného dodavatele, tak to nebude problém.

Jana: Teď je jen důležité najít funkční deadline a přístup, který bude vyhovovat. A k těm dodavatelům bych chtěla jen doplnit, že menza sice vyrábí mnoho jídel, ale v množství použitých vajec se nemůžou srovnávat s obchodními řetězci, jako je Kaufland nebo Lidl. Pokud už tyto řetězce ví, že to jde, tak to bude možné i pro olomouckou menzu.

Máte alespoň nějakou časovou predikci? Mají studenti počítat se změnou v řádu týdnů, měsíců nebo let?

Ivo: Spíše let. Ten nejpozdější termín, který požadujeme, je rok 2025. Je to deadline, přes který už nejede vlak. Později by to už nedávalo ani smysl z pohledu legislativního procesu, který probíhá. Mám ale pocit, že olomoucká menza tomu bude nakloněná dřív.

Jana: Na schůzce zaznělo, že jakmile menza nalezne vhodného dodavatele, tak změnu uvítají. Teď se ale bojí slíbit, že změna nastane například za půl roku. Stále ale přibývají nové a nové závazky, takže i drůbežáři jsou nuceni své chovy měnit. A to určitě pomáhá.

Co jako Obránci zvířat chystáte do budoucna?

Jana: Cílem OBRAZu je společnost, která nevnímá zvířata jako zdroje užitku. Ale jakými cestami k tomu budeme směřovat, nedokážeme odhadnout. Zohledňujeme hlavně to, kolika zvířatům v rámci daného úsilí pomůžeme. Se slepicemi jsme začali v době, kdy jich bylo v České republice pět miliónů v klecových chovech. Je to tudíž změna, která se dotkne opravdu velkého množství zvířat. To budeme primárně zohledňovat v další kampani. Teď se soustředíme na legislativní zákaz klecových chovů. Mluvit o budoucnu je v tuto chvíli předčasné. Nová kampaň vznikne až v okamžiku, kdy bude čas se věnovat něčemu novému. OBRAZ si vždy zakládal na tom, že jde naplno do jedné věci. Pokud bychom se pustili do více věcí naráz, tak by to potom nemuselo vést k cíli, který jsme si nastavili.

Ivo: Je zde určitě spousta témat, kterým bychom se rádi věnovali. Vždycky se ale shodneme na tom, že se soustředíme na to jedno. Až se to dotáhne do úspěšného konce, tak se jde dál.

helena v krabici.cz – časopis studentů Univerzity Palackého

Autorka: Sára Poloučková

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

aktivity

Je len otázkou času, kedy vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka

Published

on

By

V Slovenských veľkochovoch sa prvýkrát objavila agresívna forma vtáčej chrípky a za obeť jej padli desaťtisíce sliepok. Ako táto agresívna forma vznikla, akou hrozbou je pre ľudí, a čo s tým majú priemyselné veľkochovy?

Vtáčia chrípka začala pôvodne ako mierne ochorenie vodného vtáctva. Priemyselné veľkochovy však vytvorili ideálnu živnú pôdu pre zmutovanie vtáčej chrípky do agresívnej formy, ako ju zažívame dnes. Kvôli extrémnej genetickej podobnosti sliepok vo veľkochovoch a stresujúcim otrasným podmienkam, ktoré oslabujú sliepkam imunitný systém, je zapríčinené bleskové šírenie vírusu, pričom každý ďalší prenos je pre neho príležitosťou mutovať.

Stačí, ak sa vo veľkochove nakazí jedna sliepka. Vtáčia chrípka sa prenáša kontaktom, a tak netrvá dlho, kým sliepky natlačené v klietkach jedna na druhej nakazí vírus a postupne zamorí celý chov. Už pri nakazení pár jedincov usmrtia desaťtisíce sliepok v celom chove. Klietky, v ktorých prežijú sliepky celý život v hororových podmienkach nie sú riešením, naopak zvyšovanie stresu sliepkam tento problém len zhoršuje.

Priemyselné veľkochovy, kde sú sliepky natlačené hlava na hlave, sú zároveň časovanou bombou pre vypuknutie epidémie, ktorá môže vyústiť v pandémiu. Je len otázkou času, kedy v nich vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka a priniesť podobnú skazu ako nedávny COVID-19 či španielska chrípka pred sto rokmi. Môžu za to naozaj divožijúce vtáky?

Podľa Európskeho úradu pre bezpečnosť potravín (EFSA) najčastejšou príčinou zavlečenia ochorenia do veľkochovu nie je divožijúce vtáctvo, ale zanedbávanie hygienických opatrení pracovníkov a pracovníčok. Štúdie EFSA naviac ukázali, že neexistujú významné rozdiely v šírení ochorenia v rôznych typoch chovu.*

Nebezpečné mutácie vtáčej chrípky majú na svedomí priemyselné veľkochovy. Jediným riešením, ktoré dlhodobo ochráni zvieratá aj ľudí pred ďalšou pandémiou nie je zatváranie zvierat do čoraz menších klietok, ale odklon od priemyselných veľkochovov k prirodzeným podmienkam pre zvieratá.

(Humánný pokrok)

Continue Reading

aktivity

Konec klecových chovů v ohrožení. Závazek Evropské komise blokuje masná lobby

Published

on

By

„V Evropě začíná nová éra – bez klecí!“ Oznamovali jsme s nadšením před více než dvěma lety, když se Evropská komise zavázala ukončit do roku 2027 klecové chovy. Nyní se zdá, že Komise svůj závazek vůči zvířatům a občanům*kám EU dodržet nehodlá.

Pro zrušení klecí pro slepice, prasnice, telata, králíky a další takzvaná hospodářská zvířata se komise vyslovila v červnu 2021, a to na základě evropské občanské iniciativy Konec doby klecové s téměř milionem a půl podpisů od občanů EU, kterým nebyl lhostejný osud zvířat uvězněných v klecích. Návrh se na půdě Evropského parlamentu tehdy setkal s vlnou politické podpory, která vyústila v závazek Evropské komise k vypracování konkrétního návrhu. Až do letošního roku se zdálo, že vše pokračuje podle plánu, pak ale nastal náhlý zlom.

Přestože na vysvobození z krutých podmínek klecí na území EU čeká více než 300 000 000 takzvaně hospodářských zvířat, a přestože si pro ně 84 % obyvatel EU přeje lepší ochranu, jsou nyní reálné změny stále v nedohlednu. Proti občanské iniciativě, široké veřejnosti a hospodářským zvířatům se totiž postavil silný hráč – tlak živočišného průmyslu, pro který znamená držení zvířat v klecích jednodušší zisk.

Síla masné lobby

O síle, která se proti iniciativě za Konec doby klecové postavila, svědčí investigativní práce médií The Guardian nebo Lighthouse, která odkrývají informace o lobby živočišného průmyslu na půdě Evropské komise. Média a jejich zdroje popisují silný tlak, který začaly zástupci velkochovů vytvářet například skrze lobbistickou skupinu European Livestock Voice.

Lobbisté navzdory jasným indikátorům, jako je zmíněná 84% podpora lepší ochrany hospodářských zvířat mezi obyvateli EU, dál tvrdí, že iniciativa neodráží názory široké veřejnosti. Proti zřejmé podpoře veřejnosti směrem ke zrušení klecí tak nyní stojí silné odvětví průmyslu, ve kterém se hraje o ohromné zisky. Odvětví, které se zřejmě nebojí tlačit na vysoce postavené úředníky*ice EK.

A vzhledem k tomu, jak se nyní Evropská komise tématu zrušení klecí ve velkochovech vyhýbá, se mu ve svém zpátečnickém úsilí bohužel daří.

Střet s realitou velkochovů

Česká veřejnost se v otázce klecových chovů shoduje se zbytkem Evropy. Za rostoucí podporou zrušení velkochovů stojí mimojiné skutečnost, že se lidé stále častěji setkávají se svědectvími a záběry z velkochovů. Seznámit veřejnost s realitou klecových chovů bylo v době sběru podpisů pod iniciativu Konec doby klecové jedním z cílů NESEHNUTÍ.

Vznikla proto kampaň Hlava na hlavě, jejímž základem je unikátní mapa velkochovů. V rámci boje za Konec doby klecové jsme ukázali, co se za branami velkochovů děje a v jakých podmínkách reálně žijí hospodářská zvířata. A to včetně obrázků, které by zástupci živočišného průmyslu, kteří nyní tlačí na Evropskou komisi, před úředníky a veřejností nejraději skryli.

Konec klecí v ohrožení

Souboj iniciativy Konec doby klecové s lobby živočišného průmyslu je souboj Davida s Goliášem. A přestože za spojenectvím organizací stojí široká veřejnost a 300 000 000 zvířat, zůstáváme v roli Davida. Snahu o zlepšení podmínek hospodářských zvířat ale nevzdáváme a dál usilujeme o to, aby si Evropská komise rozvzpomněla na závazek, který slíbila dodržet. Pomoct nám může každý – například podporou nově vzniklé kampaně Konec klecí v ohrožení.

V rámci kampaně, která vznikla díky organizacím Compassion in World Farming a Svoboda zvířat, mohou lidé také apelovat na eurokomisařku Věru Jourovou, aby se zasadila o dodržení závazku evropské komise. K výzvě se už připojilo na 1 800 lidí.

(medium.seznam.cz)

Continue Reading

aktivity

Společnost pro zvířata: Stížnost ombudsmanovi unie: podstatné zlepšení podmínek chovaných zvířat a zákaz klecí v nedohlednu

Published

on

By

Úplně poprvé podalo více než 30 organizací na ochranu zvířat, včetně Společnosti pro zvířata, oficiální stížnost evropskému veřejnému ochránci práv o tom, že Evropská komise nedodržela svůj závazek vůči evropské občanské iniciativě, v níž 1,4 milionu občanů požaduje zákaz chovu zvířat (tzv. hospodářských) v klecích.

Ve své odpovědi na Evropskou občanskou iniciativu End the Cage Age (Konec doby klecové), zveřejněnou v červnu 2021, Evropská komise (EK) slíbila, že do konce roku 2023 předloží legislativní návrh na postupné ukončení a definitivní zákaz používání klecí pro uvedené druhy zvířat (slepice – nosnice*, mladé slepice – kuřice, prasnice, telata, králíci, kuřata – brojleři, plemenná drůbež, křepelky, husy, kachny). V nedávno zveřejněném pracovním programu pro zbytek funkčního období však revize předpisu o chovaných zvířatech chybí. To znamená, že revize bude ponechána napospas příští EK, navzdory všem slibům. Vzniká tak velká nejistota, kdy skutečně bude nový návrh zveřejněn.

Ve své stížnosti veřejnému ochránci práv unie (odeslané 23. 11. 2023) organizace uvedly, že EK nejednala v souladu s pravidly, jimiž se řídí evropské občanské iniciativy, poté, co mezi evropskými občany vyvolala odůvodněné očekávání. Tyto nedostatky znamenají nesprávný úřední postup, a to jak s ohledem na nařízení (EU) 2019/788, tak na samotný účel evropských občanských iniciativ jako nástroje nadnárodní demokracie. Před odstoupením od svého slibu EK opakovaně potvrzovala, že pracuje na časové ose do roku 2023. Současně komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová plán úpravy předpisů několikrát veřejně zmínila v odpovědích komise na parlamentní otázky v rámci platformy pro dobré životní podmínky zvířat (welfare) a v různých sděleních o strategii Farm to Fork. Před podáním oficiální stížnosti ombudsmanovi EU organizace formálně požádaly Komisi, aby předložila definitivní časový plán pro zveřejnění legislativních návrhů v aktuálním období a splnila tak svůj závazek vůči evropské občanské iniciativě End the Cage Age. EK však na žádost neposkytla vyčerpávající odpověď. Kromě zákazů klecí pro zvířata, požádalo 1,5 milionu občanů také o zákaz chovu kožešin a zákaz uvádění kožešinových výrobků na evropský trh (Fur Free Europe). Odpověď by také byla zahrnuta do nařízení o chovaných zvířatech, jak se ukázalo v uniklém dokumentu o posouzení dopadu.

„V posledním průzkumu Eurobarometru většina evropských občanů zřetelně uvedla, že si přeje, aby EU zajistila více pro ochranu zvířat. Zpoždění vydání aktualizovaných právních předpisů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat může stát více i evropské zemědělce a potravinářské podniky. Nyní je doba, kdy se znovu investuje do zemědělských systémů, a pokud nemají přesnou indikaci, mohou investovat do systémů nevhodných do budoucna. Zatímco předpis o vyřazování klecí čeká na vyřízení, 700 milionů hospodářských zvířat, každoročně v EU namnožených, trpí v klecích a občané EU ztrácí víru v demokratické instituce EU.“ říká Judit Laura Krásná ze Společnosti pro zvířata

Zdroj | OBRAZ – Obránci zvířat, ekolist.cz

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality