aktivity
„Naším cílem je společnost, která nevnímá zvířata jako zdroj užitku,“ říká Jana Menčíková
Obránci zvířat (OBRAZ) je nezisková organizace, která aktivně usiluje o ochranu zvířat. V minulosti se zabývala například zrušením kožešinových farem a v současnosti se snaží docílit legislativního zrušení klecových chovů. Kromě legislativy se zaměřuje i na korporátní závazky, které celému účelu pomáhají. Firmy tak přislíbí, že nebudou používat či prodávat vejce pocházející z klecových chovů. Členové této organizace přijeli proto i do Olomouce, kde vyjednávali s ředitelem Správy kolejí a menz Josefem Suchánkem. Proč jsou tedy klecové chovy tak špatné a jak probíhalo jednání s olomouckou menzou? To nám prozradila místopředsedkyně OBRAZu Jana Menčíková a koordinátor korporátních vztahů Ivo Krajc.
Proč by se neměly chovat slepice v klecových chovech?
Ivo: Chov slepic v klecích je ten nejmíň ohleduplný způsob, jakým se u nás slepice chovají. Dvacet slepic je namačkaných v jedné kleci, kde má každá z nich prostor zhruba o velikosti papíru A4. Nemůžou si proto protáhnout křídla, nemůžou se popelit ani hrabat, což jsou základní potřeby každé slepice. V klecích to ale nejde. Je to pro ně vlastně utrpení, protože tam nejsou dostatečné podmínky na to, aby mohly slepice žít a vést normální život. Slepice se takhle dožijí zhruba jednoho roku. Po roce intenzivního klecového chovu jsou vyčerpané a vlastně i nepoužitelné. Poté jdou na jatka. Celý svůj život prostojí na drátech, takže ani nezakusí, jak se říká, pevnou půdu pod nohama. Toto jsou hlavní důvody, proč nechovat slepice v klecových chovech.
Směrnice EU ale míry klecí v těchto chovech upravují. Proč je to tedy tak špatné, i když chovy velikosti a podmínky klecí dodržují?
Jana: Autory těchto směrnic bývají často zootechnici. Jsou to lidé, kteří nezohledňují podmínky života zvířat a naplňování jejich přirozených potřeb. Snaží se v podstatě přijít na to, jak ze slepic na co nejmenším prostoru dostat co nejvíc, a tak zvýšit zisk… To, že je to podle směrnic správně, neznamená, že to je správně i v realitě. Znamená to jen jednu věc – směrnice se měly už dávno změnit. Takové chování ke slepicím do 21. století nepatří.
Názorem zootechniků ale je, že slepice přechovávané v klecových chovech žijí déle nežli ty v alternativních chovech. Nepůsobí v nich totiž vnější vlivy ovlivňující život slepic. Co je na tom pravdy?
Jana: Samozřejmě, když máme v rodině slepice na dvoře, tak se může stát, že je sní liška. To se v klecovém chovu stát logicky nemůže. Nicméně „bezpečí“ před predátory je vykoupené tím, že jsou celý život namačkané v malém prostoru bez možnosti pohybu. To určitě není důvod, proč bychom měli říkat, že klecové chovy jsou lepší. 
Ivo: Slepice žije v podstatě celý život ve vězení, kde je relativně v bezpečí před tím okolním světem. V rámci té klece ji ale hrozí spousta dalších nebezpečí. V kleci dochází k takzvaným technologickým úhynům způsobeným právě konstrukcí klece apod. Tělo mrtvé slepice není vždy rychle odklizeno, a tak ho ostatní slepice využijí jako pevnou podložku pod nohama, aby ulevily svým pařátkům. Takže není ani správné tvrdit, že v klecích jsou v absolutním bezpečí
Jana: Úhynů v klecích je spousta. Po roce v klecovém chovu je na tom slepice tak špatně, že stejně skončí na jatkách. Nám se na dvorku dožívají klidně i pěti, osmi nebo deseti let. Klec slepice uchrání maximálně před predátory, ale čekají je v ní mnohá další nebezpečí. Často z těch podmínek šílí a dělají věci, které by v dobrých podmínkách nedělaly. Dochází tam k poškozování druhých slepic, kanibalismu apod. Je to důsledek toho, v jakém pekle vlastně žijí.
Na jaře roku 2018 jste ve spolupráci s Českou televizí vydali reportáž ze tří klecových chovů. Pár měsíců na to však byla napadena pravdivost záběrů. Co si o tom myslíte?
Jana: Investigativci natáčí ty záběry v jednom kuse. Začínají záběrem na GPS, kde jsou souřadnice. Poté je záběr na noviny, aby prokázali, že záznam není starší. Jsme schopni tyto záběry předat novinářům v nesestříhané podobě, tak jak jsme to udělali například pro pořad 168 hodin. Oni si to poté zkontrolují podle GPS polohy apod. Drůbežárny, kterých se to týkalo, psaly do médií, že to není od nich Žádná z nich ale nepodala trestní oznámení, ani se nepokusila napadnout pravdivost záběrů. Musely si totiž jasně uvědomovat, že existují způsoby, jak přijít na to, že je záběr nesestříhaný a poloha také sedí. Kdyby byly záběry zfalšované, tak by určitě udělaly krok k tomu, aby prokázaly pravý opak. O což se nikdo nepokusil.
Ivo: Na druhou stranu není vůbec jednoduché získat nějaké záběry oficiální cestou. Nedávno nám psal jeden dokumentarista z České televize. Chtěl použít ve svém dokumentu naše záběry. Zkoušel oslovit několik drůbežářů, a všichni mu zamítli přístup do chovů. Nemohl si tak pořídit své vlastní záběry z klecových chovů. Proto žádal nás. Drůbežáři tedy nechtějí, aby veřejnost viděla, jak to tam vypadá.
Alternativou ke klecovým chovům jsou například podestýlkové chovy. V čem jsou tedy lepší než ty klecové?
Jana: Těch alternativ je více. V tuhle chvíli je možné chovat slepice čtyřmi způsoby. Klecový je z nich nejméně ohleduplný, vajíčka z těchto chovů jsou označené číslem tři. Dvojky, jedničky a nuly jsou pak další označení. Dvojky jsou z podestýlkového chovu. Benefitem je, že má slepice pevnou půdu pod nohama, má možnost se popelit a má jednou tolik místa než v klecovém chovu. Vajíčka označená jedničkou pochází potom z volných výběhů a ta s nulou jsou z biochovů.
Pokud však budou slepice chované v podestýlkových chovech, stoupne cena na jejich údržbu. O kolik poté stoupne cena jednoho vejce?
Ivo: Máme vysledováno, že výrobní cena na jedno podestýlkové vejce je o dvacet až třicet haléřů vyšší než u toho klecového. Není v tom tedy žádný zásadní rozdíl. Kdyby zanikla klecová vejce, tak by se základním produktem stala ta podestýlková. V současné době si supermarkety dávají na podestýlková vejce vyšší marže. Považují to totiž za nadstandartní, luxusnější produkt. Základem pro každého jsou vajíčka z klecových chovů. Kdyby byl ale jejich legislativní zákaz, základním produktem by se tak stala ta podestýlková a cena by měla spadnout dolů. Máme i takové příklady. Internetový obchod rohlík.cz klecová vejce vůbec neprodává. Prodává pouze ta podestýlková, a to za cenu jako dřív klecová. Rozdíl ve finální ceně tak ani vlastně nemusí být.
Jana: V tuhle chvíli supermarkety ví, že si neklecová vejce koupí někdo, kdo je ochotný si připlatit. Proto také mají rozdílnou cenotvorbu, přestože se cena produkce liší jen v rámci haléřů. Jak ale říkal Ivo, jakmile budou základním produktem podestýlková vajíčka, budou supermarkety nucené je prodávat za nejmenší možnou cenu. Stejně tak, jak prodávají teď vajíčka z klecových chovů.
Kdy by mělo přijít v platnost nepoužívání vajec z klecových chovů v menze Univerzity Palackého?
Ivo: Dnes to byla taková „předschůzka“, kde jsme si vyjasnili, jaké stanovisko má menza v Olomouci ke klecovým vejcím. Je pozitivní, že Správa kolejí a menz Univerzity Palackého nepochybuje o správnosti myšlenky přejít na bezklecová vejce. Atmosféra byla velmi nakloněná k tomu, abychom to zvládli dojednat a olomoucká menza se v tomhle ohledu posunula.
Jana: Dnešní schůzka byla taková seznamovací. Problematiku jsme probrali více do hloubky. Vyplynulo z ní, že je menza této iniciativě velmi nakloněná. Akorát se budeme muset pobavit o nějaké konkrétní podobě. Nepřinášíme ale žádný konkrétní deadline, kdy by to mělo přijít v platnost. Jsme s Ivem oba absolventi Univerzity Palackého, tak bychom hodně stáli o to, aby olomoucká menza byla tou první, co takový krok podstoupí. Mohli bychom ji pak používat jako příklad při jednání s ostatními menzami jiných univerzit. Proto o ten závazek tak stojíme. Olomoucká menza také produkuje hodně jídel, takže dopad na zvířata bude velký. Pokud se to vše podaří.
Jak se potom nepoužívání vajec z klecových chovů promítne do ceny jídel?
Jana: Tohoto tématu jsme se na schůzce dotkli jen letmo, proto nepřinášíme konkrétní informace. Bude se muset sehnat konkrétní dodavatel neklecových vajec, který bude schopný cenou konkurovat těm klecovým. Menza nestojí o to, aby se jídla zdražila v řádu desetikorun. To nechceme ani my. Takže se to určitě nestane.
Je někdo, kdo bude schopný pokrýt množství vajec potřebných v menze?
Ivo: V současné době je to tak, že mnoho drůbežářů přestavuje své chovy na základě korporátních závazků. Ty zcela prvotní závazky vznikly v červnu 2018 a šlo o velké řetězce supermarketů jako třeba Kaufland nebo Lidl. Drůbežáři nám potvrdili, že k přestavbě chovů dochází. Ví totiž, že klecová vejce nebudou v kurzu, takže by je neprodali. Máme potvrzeno, že minimálně 60 % klecových chovů bude přestavěno. I když by v tuto chvíli bylo těžké pro menzu sehnat hlavního dodavatele, tak to v budoucnu nemusí být problém. Proto neříkáme na schůzkách, aby to udělali ze dne na den. Menze jsme dali nějaké časové možnosti a budeme dojednávat, který termín je z nich reálný. Myslím si, že jakmile menza najde správného dodavatele, tak to nebude problém.
Jana: Teď je jen důležité najít funkční deadline a přístup, který bude vyhovovat. A k těm dodavatelům bych chtěla jen doplnit, že menza sice vyrábí mnoho jídel, ale v množství použitých vajec se nemůžou srovnávat s obchodními řetězci, jako je Kaufland nebo Lidl. Pokud už tyto řetězce ví, že to jde, tak to bude možné i pro olomouckou menzu.
Máte alespoň nějakou časovou predikci? Mají studenti počítat se změnou v řádu týdnů, měsíců nebo let?
Ivo: Spíše let. Ten nejpozdější termín, který požadujeme, je rok 2025. Je to deadline, přes který už nejede vlak. Později by to už nedávalo ani smysl z pohledu legislativního procesu, který probíhá. Mám ale pocit, že olomoucká menza tomu bude nakloněná dřív.
Jana: Na schůzce zaznělo, že jakmile menza nalezne vhodného dodavatele, tak změnu uvítají. Teď se ale bojí slíbit, že změna nastane například za půl roku. Stále ale přibývají nové a nové závazky, takže i drůbežáři jsou nuceni své chovy měnit. A to určitě pomáhá.
Co jako Obránci zvířat chystáte do budoucna?
Jana: Cílem OBRAZu je společnost, která nevnímá zvířata jako zdroje užitku. Ale jakými cestami k tomu budeme směřovat, nedokážeme odhadnout. Zohledňujeme hlavně to, kolika zvířatům v rámci daného úsilí pomůžeme. Se slepicemi jsme začali v době, kdy jich bylo v České republice pět miliónů v klecových chovech. Je to tudíž změna, která se dotkne opravdu velkého množství zvířat. To budeme primárně zohledňovat v další kampani. Teď se soustředíme na legislativní zákaz klecových chovů. Mluvit o budoucnu je v tuto chvíli předčasné. Nová kampaň vznikne až v okamžiku, kdy bude čas se věnovat něčemu novému. OBRAZ si vždy zakládal na tom, že jde naplno do jedné věci. Pokud bychom se pustili do více věcí naráz, tak by to potom nemuselo vést k cíli, který jsme si nastavili.
Ivo: Je zde určitě spousta témat, kterým bychom se rádi věnovali. Vždycky se ale shodneme na tom, že se soustředíme na to jedno. Až se to dotáhne do úspěšného konce, tak se jde dál.
helena v krabici.cz – časopis studentů Univerzity Palackého
Autorka: Sára Poloučková
Hromady mrtvých slepic, zakrvácená vejce, zkroucené nohy, vytrhané peří – takové snímky zdokumentovali zaměstnanci pracující v kurnících patřících Drobiu Woźniak – největšímu producentovi vajec v Evropské unii. Sdružení Otwarte Klatki vyzývá společnost, aby ukončila klecový chov nosnic.
Oksana, aktivistka spojená s ukrajinskou pobočkou Otwarte Klatki, letos v létě se svým partnerem – Sašou – získala práci na farmě nosnic ve Wioska v okrese Grodzisk Wielkopolski. Kurník patří největšímu producentovi vajec v Evropské unii – Ferm Drobiu Woźniak. Chová zde téměř milion nosnic v klecích a několik desítek tisíc na podestýlce ve stodole. Každá pátá nosnice v Polsku žije na jedné z Woźniakových farem.
Oksana a Saša dokumentovali svou každodenní práci několik týdnů. Jednou ze základních povinností bylo odstraňovat uhynulých slepic z klecí – zvířata uhynula, protože nevydržela podmínky chovu, byla zabita jinými slepicemi v klecích nebo v důsledku uvíznutí např. pod hřadem. Zaměstnanci každý den shromáždili několik desítek až několik stovek mrtvých zvířat – některá ležela v klecích několik týdnů a byla již ve stavu rozkladu. V dělnickém žargonu se mrtvé slepice nazývaly „zdechliny“.
„Někdy byly modré a vytékaly z nich nějaké tekutiny. Bylo to hrozné a nepříjemné.“ říká Saša v materiálu Otwarte Klatka.
Slepice žijí v obrovských hejnech, což podporuje vznik konfliktů – běžná byla agresivita (včetně vzájemného uklování k smrti) a kanibalismus. Mnoho zvířat bylo ve velmi špatném fyzickém stavu – chybělo jim peří, zdeformované nohy, rány na těle a některá zemřela vyčerpáním. Videa ukazují i případy, kdy slepice uhynuly při snášení vajec.
Nosnice v průmyslovém chovu snesou přes 300 vajec ročně. Tak intenzivní produkce a vysoká míra vykořisťování způsobuje, že některá zvířata umírají vyčerpáním. Zbytek je poražen asi po 18 měsících, protože jejich těla nejsou schopna udržet vysokou produkci. Ve správných podmínkách mohou žít až 10 let – komentuje veterinářka Bogna Wiltowska, ředitelka vyšetřování a intervencí ve sdružení Otwarte Klatki.
Otwarte Klatki podal státnímu zastupitelství oznámení o možnosti spáchání trestného činu týrání zvířat.
„Případ klecových chovů nosnic je oproti těm, kterým jsme se doposud věnovali, ojedinělý, protože nemáme jediného viníka, který by týral zvířata. Na vině je zde vadný systém, který ubližuje zvířatům kvůli podmínkám, ve kterých žijí a nemají veterinární pomoc v případě zranění a onemocnění. Tento systém však vytvořil člověk, který zapomněl, že slepice jsou živé bytosti, schopné pociťovat utrpení, kterému lidé dluží úctu a péči. Bez ohledu na podmínky na konkrétních farmách je klecový chov synonymem utrpení. Je pravda, že předpisy upřesňují podmínky držení zvířat, ale tyto předpisy slouží spíše lidem. Toto je legalizace utrpení – materiály shromážděné Oksanou a Sašou to jasně dokazují.“ říká Angelika Kimbort, právní poradce zastupující Otwarte Klatki.
Sdružení napsalo petici adresovanou drůbežárnám Woźniak za stažení klecového chovu nosnic. V Polsku žije přes 70 % nosnic stále v klecích, i když v celé EU je to méně než 40 %. Zákaz chovu zvířat v klecích má obrovskou podporu veřejnosti – ve studii Biostat z června 2023 zákaz klecového chovu podpořilo celých 75,1 % dotázaných.
Zákaz klecového chovu je v současné době zvažován na úrovni EU jako součást revize všech pravidel EU pro dobré životní podmínky zvířat. Evropskou občanskou iniciativu „End the Cage Age“ organizovanou společností Compassion In World Farming podepsalo až 1,4 milionu lidí. Očekává se, že Evropská komise v této věci předloží legislativní návrh letos na podzim.
„Víme, že průmysl živočišné výroby bude důrazně oponovat nařízením, která mají zlepšit životní podmínky zvířat na farmách. Nemůžeme však déle čekat.“ Každý rok v Evropské unii trpí 300 milionů zvířat v klecích, a to i na farmách patřících Drobiu Woźniakovi. Doufáme, že naše šetření rozptýlí veškeré pochybnosti, zda mají slepice v klecích důstojné podmínky a společnost přistoupí ke společensky odpovědnému kroku a klece zcela stáhne ze své výroby, shrnuje Wiltowska.
Příběh prezentovaný Sašou a Oksanou je základem pro reportáž „Zdycha“, kterou vytvořili Dominik Szczepański a Patryk Strzałkowski z Gazeta.pl. Padesátiminutový materiál nastoluje nejen problematiku utrpení zvířat, ale také otázky související s porušováním základních práv pracovníků.
Materiál z vyšetřování je k dispozici na odkazu: https://www.youtube.com/watch?v=hWFUS-LpeOg
Autor: Otwarte Klatki
Ochranári a ochranárky z Humánneho pokroku prišli s replikou klietky pre sliepky do Nitry. Ide o súčasť kampane za zákaz klietkového chovu sliepok, o ktorom by mal parlament rozhodovať v máji.
Organizácia Humánny pokrok putuje s infostánkom a replikou klietky pre sliepky po Slovensku. Na konci marca umiestnila repliku klietky pred budovu Národnej rady (NR) SR, kde mala poslancom a poslankyniam pripomínať zlé podmienky pre 2,3 milióna sliepok v slovenských klietkových chovoch. Spred parlamentu putoval infostánok do Trnavy a už dnes ho verejnosť uvidí v Nitre na Svätoplukovom námestí.
Infostánok je súčasťou kampane na podporu návrhu zákona na zákaz klietkového chovu sliepok, ktorý do parlamentu predložil nezaradený poslanec NR SR Tomáš Šudík. Návrh požaduje zákaz klietkových chovov sliepok od roku 2024 s prechodným obdobím do konca roku 2028, kedy bude zároveň končiť ich plánovaná životnosť. Na príprave návrhu spolupracoval poslanec Šudík so zvieracoprávnou organizáciou Humánny pokrok. Organizácia neskôr zverejnila investigatívne zábery z troch slovenských klietkových chovov, pričom jeden z nich patril spoločnosti Hybrav pri Nitre. Zábery ukazujú zlé životné podmienky pre sliepky v klietkach.
Návštevníci a návštevníčky si v infostánku môžu prezrieť repliku klietky z klietkového chovu v životnej veľkosti, ale aj dozvedieť sa, v akých podmienkach žijú sliepky v klietkových chovoch aj u nás na Slovensku. Každá sliepka má v klietke priestor približne veľkosti hárku papiera A4. Medzi jej prirodzené potreby patrí hrabanie v zemi, čím trávi väčšinu svojho bdelého času, ako aj kúpanie sa v prachu, vďaka čomu sa zbavuje parazitov. Najdôležitejšou potrebou sliepok je stavanie hniezda.
Organizácia upozorňuje na to, že sliepky tieto možnosti v klietkach nemajú. Pre nedostatok možností prejavovať svoje prirodzené potreby sa v klietkach zbláznia, často sa navzájom napádajú a dochádza aj ku kanibalizmu. „Na Slovensku strávia celý život v malých špinavých klietkach milióny sliepok. Životný priestor im nestačí ani na to, aby roztiahli svoje krídla. Na telách majú početné neošetrené poranenia a chýba im väčšina peria. V klietkach nemôžu robiť nič, čo je pre ne prirodzené a dôležité,” hovorí Martin Smrek, riaditeľ organizácie Humánny pokrok. Rokovať o návrhu na zákaz klietkového chovu by sa malo v máji. Ochranári a ochranárky z Humánneho pokroku preto plánujú počas apríla vyraziť s infostánkom a klietkou do viacerých slovenských miest. Organizácia vedie už dva roky kampaň Zákaz klietok, v rámci ktorej je stále aktívna petícia za zákaz klietkového chovu sliepok, ktorú už podporilo viac ako 62 000 ľudí.
Humánny pokrok
Humánny pokrok je združením pre rozvoj ľudskosti a udržateľnosti. Sme hlasom zvierat a presadzujeme udržateľné riešenia, ktoré dokážu nasýtiť planétu. Humánny pokrok vznikol s cieľom priniesť na Slovensku silný hlas zvierat, ktorý bude klásť dôraz na ľudskosť a udržateľnosť. Združenie je členom globálnej koalície Open Wing Alliance bojujúcej proti klietkovému chovu sliepok, medzinárodnej organizácie Fur Free Alliance bojujúcej za ukončenie kožušinového chovu a Eurogroup for Animals, ktorá zastupuje 70 organizácií na obhajobu zvierat v 25 členských štátoch EÚ, Veľkej Británii, Švajčiarsku, Srbsku, Nórsku, Austrálii a USA. V roku 2019 presadilo združenie zákaz kožušinového chovu na Slovensku.
(nitranoviny.sk)
Nosnice by měly být ustájeny v bezklecových systémech, kuřata na maso ve velkochovech potřebují více prostoru a musí pocházet pouze z pomalu rostoucích plemen, vyplývá z nových studií Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), vědeckého orgánu EU.
Ve zprávě EFSA zabývající se welfare nosnic vědci potvrzují, že v klecích není možné zajistit zvířatům dostatečný prostor. Upozorňují také na to, že vzájemné klování slepic by se mělo řešit zlepšením podmínek chovu, nikoli zkracováním zobáků, protože to je spojeno s poškozením měkkých tkání, což je bolestivé a narušuje celoživotně jejich welfare.
Pokud jde o kuřata na maso, vědci ve své zprávě doporučují zvětšit minimální prostor v halových velkochovech na trojnásobek, aby nedocházelo k tak zásadnímu omezování pohybu jako v současné praxi. Dále uvádějí, že by se v chovech měla používat pouze pomalu rostoucí plemena kuřat, aby se předešlo zdravotním problémům a narušení jejich welfare.
Olga Kikou, vedoucí organizace Compassion in World Farming (CIWF) EU, řekla: „Lobbisté agrárního průmyslu po mnoho let tvrdí, že klecový velkochov je prospěšný pro welfare hospodářských zvířat, ale nová stanoviska vědeckého orgánu EU dokazují, že se mýlí. Jsme rádi, že úřad EFSA potvrdil, že zavírání hospodářských zvířat do klecí je pro jejich životní pohodu škodlivé a že je třeba předcházet mrzačení zvířat, snížit intenzitu chovu kuřat na maso a používat pomalu rostoucí plemena. EU musí přijmout nové vědecky podložené právní předpisy pro všechna hospodářská zvířata a napravit tak zastaralá a nedostatečná ustanovení v současně platné legislativě. Dnešní vědecká stanoviska přinášejí nezvratné důkazy, které diskreditují snahy živočišného průmyslu a ministrů oddálit nebo zabránit dlouho očekávané komplexní revizi zákonů EU o welfare zvířat.“
V takzvaných „obohacených“ klecích je nyní v celé EU chováno přibližně 180 milionů slepic. Ty byly navrženy tak, že sice částečně zohledňují některé základní potřeby slepic, jako je snášení vajec do hnízda, ale uzavření v klecích stále výrazně omezuje přirozené chování a slepice v klecích nežijí hodnotný život. Klecové chovy pro nosnice jsou nebo brzy budou postupně zrušeny v Rakousku, Německu, Lucembursku a Česku. V belgickém Valonsku a ve Francii byly zakázány nové nebo nově rekonstruované obohacené klece. Evropská komise se zavázala ukončit používání klecí v chovech zvířat v reakci na Evropskou občanskou iniciativu Konec doby klecové, kterou podpořilo 1,4 milionu lidí z celé EU a kterou koordinovala mezinárodní organizace Compassion in World Farming.
Kuřata chovaná na maso, tzv. kuřecí brojleři, byli vyšlechtěni tak, aby rostli rychleji a do větší hmotnosti než kuřata nosnic. V přirozených podmínkách se slepice mohou dožít šesti i více let. Brojleři, kteří se používají v intenzivních velkochovech, jsou však běžně poráženi dříve, než dosáhnou věku šesti týdnů. Navíc je jejich welfare v těchto chovech vážně narušen vysokou koncentrací zvířat a naprosto holým prostředím.
„Ačkoli máme v České republice uzákoněný zákaz chovu nosnic v klecích od roku 2027, zastánci klecových velkochovů tento zákaz stále zpochybňují jako špatné a z hlediska welfare zbytečné rozhodnutí. Obě nové zprávy EFSA proto velmi vítáme a věříme, že napomohou v odborných diskusích, které by měly vyústit v prosazování zákazu klecových chovů a patřičné revize welfarové legislativy na úrovni EU našimi vládními představiteli,“ dodala Romana Šonková, vedoucí CIWF Česko.
(ekolist.cz)
Miliony kohoutů potkává smrt. Vejce snášejí jenom v pohádkách či mytologii
Sauder: EATS Act vytváří značné otřesy na trhu
Dovoz ukrajinských vajec zakázalo aj Maďarsko
Noční můra u největšího producenta vajec v Evropské unii
Netradiční zbarvení kohouta pobavilo miliony lidí!
Noční můra u největšího producenta vajec v Evropské unii
Dovoz ukrajinských vajec zakázalo aj Maďarsko
Miliony kohoutů potkává smrt. Vejce snášejí jenom v pohádkách či mytologii
