Connect with us
Reklama

aktivity

Najznámejšie bratislavské hotely dali stopku vajciam z klietkového chovu. Koľko ich to bude stáť?

Published

on

Občianske združenie Humánny pokrok už niekoľko mesiacov úspešne bojuje proti klietkovému chovu a používaniu vajec z neho. K zrušeniu ich predaja sa zaviazali aj viaceré siete potravín ako Lidl, Kaufland, Tesco či Kraj. Tentokrát sa zapájajú aj hotelové siete a zmena sa dotkne aj známych slovenských hotelierskych mien. Známa sieť hotelov Radisson Hotels & Resorts, ktorá sa okrem Európy rozprestiera na celom svete, sa zaviazala k zrušeniu používania vajec z klietkových chovov do roku 2025. Organizácia Humánny pokrok o tom informovala v tlačovej správe. K sieti hotelov Radisson na Slovensku patria dva známe bratislavské hotely. Ide o Radisson Blu Carlton, ktorý sa nachádza na Hviezdoslavovom námestí a Park Inn na nábreží Dunaja.

Sieť hotelov Radisson k záväzku dospela po konzultácii s globálnou koalíciou ochranárskych organizácií Open Wing Alliance, združujúcou teraz už takmer 70 organizácií z 50 krajín sveta, ktorej sú členmi. Formulácia záväzku je štandardnou formuláciou, ktorú požadujú od každého. Jej preklad do slovenčiny zabezpečoval Humánny pokrok. Ako sa stalo, že sa sieť hotelov Radisson rozhodla k takémuto humánnemu činu? Boli oslovení?

„V rámci tejto aliancie, ako aj samostatne na Slovensku postupne oslovujeme všetky hotely a hotelové siete a aktuálne pracujeme na prekladoch a zverejnení ďalších globálnych záväzkov u slovenských pobočiek týchto sietí, ako aj na nových záväzkoch ostatných hotelov. Z globálneho pohľadu má už momentálne 10 najväčších hotelových sietí sveta záväzky ukončiť používanie vajec z klietkového chovu do roku 2025,“ povedal pre Startitup Martin Smrek z OZ Humánny pokrok a dodal, niektoré k nim dospeli z vlastnej iniciatívy, pri iných to bol výsledok globálnych kampaní OWA, ako v prípade sietí Marriott, Wyndham, Best Western či Hilton, do ktorých bola v priebehu posledných rokov zapojená aj organizácia Humánny pokrok.

Aký je ďalší postup? Tieto záväzky sa týkajú všetkých prevádzok týchto sietí a to ako vlastných, tak aj licencovaných, a teda sa týkajú aj slovenských pobočiek. Informáciami o tom, v akom stave je interná komunikácia týchto záväzkov v samotných sieťach však v tomto momente nedisponujeme. Humánny pokrok bude naďalej pokračovať v boji za ochranu tých najviac prehliadaných a najpočetnejších zvierat v priemyselných chovoch. Nedávno úspešne presadili zákaz kožušinového chovu na Slovensku a momentálne sa sústredia práve na klietkový chov sliepok.

Aktuálne na Slovensku prebieha kampaň požadujúca od reťazca COOP Jednota, aby sa rovnako zaviazal ukončiť používanie vajec z klietkového chovu najneskôr do roku 2025. Urobili tak už všetky ostatné veľké reťazce na Slovensku, ako Tesco, Lidl, Billa, Kaufland, Kraj, Terno či Delia, ktoré spoločne pokrývajú zhruba 75% maloobchodného trhu s potravinami.

Situácia v strednej Európe sa tiež mení. Rovnaké záväzky už spravilo aj 33 reťazcov v susednom Poľsku. Svoju zodpovednosť (vrátane 9 z 10 najväčších sietí), 12 reťazcov v Česku, pokrývajúcich 90% maloobchodného trhu, a všetky reťazce v Rakúsku, ktoré tak urobili ešte pred viac než dekádou. Slovensko tak ešte rozhodne má čo dobiehať, a to nielen na európskej úrovni, ale aj na úrovni regiónu strednej Európy.

S otázkou, ako sa s danou novinkou vysporiadajú, sme oslovili oba bratislavské hotely, ktoré sa k humánnemu pokroku pridali.
„Náš hotel ako aj sieť Radisson Hotel Group kladie na tému Responsible Business veľký dôraz a podnikáme v tomto smere veľa krokov v rôznych smeroch. Tiež v rámci témy používania surovín,“ vyjadrila sa pre redakciu Startitup Andrea Panyiová z Quality, Trainings and Marketing oddelenia Radisson Blu Carlton Hotela v Bratislave.

Dôležité je, že veľké reťazce či silné mená, ktoré u Slovákov silno rezonujú, robia takéto kroky a pozitívne ovplyvňujú tie menšie. Napriek tomu si priznávajú, že občianska zodpovednosť a etický prístup sú mnohokrát dôležitejšie ako zvýšenie ceny za vajce o niekoľko desiatok centov.

„Čo sa týka cien, rozdiel tam rozhodne je. Ale väčšinu tvorí zisková marža dodávateľov či retailerov. Únia hydinárov sama uvádza, že rozdiel medzi výrobnými nákladmi na klietkové a podstieľkové vajce je zhruba pol centa. V hotelovom segmente sa ale naozaj nebude jednať o žiadne dramatické zvýšenie nákladov,“ uvádza finančnú situáciu na pravú mieru Martin Smrek z Občianskeho združenia Humánny pokrok.

tisková zpráva Humánný pokrok

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

aktivity

Noční můra u největšího producenta vajec v Evropské unii

Published

on

Hromady mrtvých slepic, zakrvácená vejce, zkroucené nohy, vytrhané peří – takové snímky zdokumentovali zaměstnanci pracující v kurnících patřících Drobiu Woźniak – největšímu producentovi vajec v Evropské unii. Sdružení Otwarte Klatki vyzývá společnost, aby ukončila klecový chov nosnic.

Oksana, aktivistka spojená s ukrajinskou pobočkou Otwarte Klatki, letos v létě se svým partnerem – Sašou – získala práci na farmě nosnic ve Wioska v okrese Grodzisk Wielkopolski. Kurník patří největšímu producentovi vajec v Evropské unii – Ferm Drobiu Woźniak.  Chová zde téměř milion nosnic v klecích a několik desítek tisíc na podestýlce ve stodole. Každá pátá nosnice v Polsku žije na jedné z Woźniakových farem.

Oksana a Saša dokumentovali svou každodenní práci několik týdnů. Jednou ze základních povinností bylo odstraňovat uhynulých slepic z klecí – zvířata uhynula, protože nevydržela podmínky chovu, byla zabita jinými slepicemi v klecích nebo v důsledku uvíznutí např. pod hřadem. Zaměstnanci každý den shromáždili několik desítek až několik stovek mrtvých zvířat – některá ležela v klecích několik týdnů a byla již ve stavu rozkladu. V dělnickém žargonu se mrtvé slepice nazývaly „zdechliny“.

„Někdy byly modré a vytékaly z nich nějaké tekutiny. Bylo to hrozné a nepříjemné.“ říká Saša v materiálu Otwarte Klatka.

Slepice žijí v obrovských hejnech, což podporuje vznik konfliktů – běžná byla agresivita (včetně vzájemného uklování k smrti) a kanibalismus. Mnoho zvířat bylo ve velmi špatném fyzickém stavu – chybělo jim peří, zdeformované nohy, rány na těle a některá zemřela vyčerpáním. Videa ukazují i ​​případy, kdy slepice uhynuly při snášení vajec.

Nosnice v průmyslovém chovu snesou přes 300 vajec ročně. Tak intenzivní produkce a vysoká míra vykořisťování způsobuje, že některá zvířata umírají vyčerpáním. Zbytek je poražen asi po 18 měsících, protože jejich těla nejsou schopna udržet vysokou produkci. Ve správných podmínkách mohou žít až 10 let – komentuje veterinářka Bogna Wiltowska, ředitelka vyšetřování a intervencí ve sdružení Otwarte Klatki.

Otwarte Klatki podal státnímu zastupitelství oznámení o možnosti spáchání trestného činu týrání zvířat.

„Případ klecových chovů nosnic je oproti těm, kterým jsme se doposud věnovali, ojedinělý, protože nemáme jediného viníka, který by týral zvířata. Na vině je zde vadný systém, který ubližuje zvířatům kvůli podmínkám, ve kterých žijí a nemají veterinární pomoc v případě zranění a onemocnění. Tento systém však vytvořil člověk, který zapomněl, že slepice jsou živé bytosti, schopné pociťovat utrpení, kterému lidé dluží úctu a péči. Bez ohledu na podmínky na konkrétních farmách je klecový chov synonymem utrpení. Je pravda, že předpisy upřesňují podmínky držení zvířat, ale tyto předpisy slouží spíše lidem. Toto je legalizace utrpení – materiály shromážděné Oksanou a Sašou to jasně dokazují.“ říká Angelika Kimbort, právní poradce zastupující Otwarte Klatki.

Sdružení napsalo petici adresovanou drůbežárnám Woźniak za stažení klecového chovu nosnic. V Polsku žije přes 70 % nosnic stále v klecích, i když v celé EU je to méně než 40 %. Zákaz chovu zvířat v klecích má obrovskou podporu veřejnosti – ve studii Biostat z června 2023 zákaz klecového chovu podpořilo celých 75,1 % dotázaných.

Zákaz klecového chovu je v současné době zvažován na úrovni EU jako součást revize všech pravidel EU pro dobré životní podmínky zvířat. Evropskou občanskou iniciativu „End the Cage Age“ organizovanou společností Compassion In World Farming podepsalo až 1,4 milionu lidí. Očekává se, že Evropská komise v této věci předloží legislativní návrh letos na podzim.

„Víme, že průmysl živočišné výroby bude důrazně oponovat nařízením, která mají zlepšit životní podmínky zvířat na farmách. Nemůžeme však déle čekat.“ Každý rok v Evropské unii trpí 300 milionů zvířat v klecích, a to i na farmách patřících Drobiu Woźniakovi. Doufáme, že naše šetření rozptýlí veškeré pochybnosti, zda mají slepice v klecích důstojné podmínky a společnost přistoupí ke společensky odpovědnému kroku a klece zcela stáhne ze své výroby, shrnuje Wiltowska.

Příběh prezentovaný Sašou a Oksanou je základem pro reportáž „Zdycha“, kterou vytvořili Dominik Szczepański a Patryk Strzałkowski z Gazeta.pl. Padesátiminutový materiál nastoluje nejen problematiku utrpení zvířat, ale také otázky související s porušováním základních práv pracovníků.

Materiál z vyšetřování je k dispozici na odkazu: https://www.youtube.com/watch?v=hWFUS-LpeOg

Autor: Otwarte Klatki

Continue Reading

aktivity

NITRA: Na námestie aktivisti umiestnili infostánok s replikou klietky z klietkového chovu

Published

on

Ochranári a ochranárky z Humánneho pokroku prišli s replikou klietky pre sliepky do Nitry. Ide o súčasť kampane za zákaz klietkového chovu sliepok, o ktorom by mal parlament rozhodovať v máji.

Organizácia Humánny pokrok putuje s infostánkom a replikou klietky pre sliepky po Slovensku. Na konci marca umiestnila repliku klietky pred budovu Národnej rady (NR) SR, kde mala poslancom a poslankyniam pripomínať zlé podmienky pre 2,3 milióna sliepok v slovenských klietkových chovoch. Spred parlamentu putoval infostánok do Trnavy a už dnes ho verejnosť uvidí v Nitre na Svätoplukovom námestí.

Infostánok je súčasťou kampane na podporu návrhu zákona na zákaz klietkového chovu sliepok, ktorý do parlamentu predložil nezaradený poslanec NR SR Tomáš Šudík. Návrh požaduje zákaz klietkových chovov sliepok od roku 2024 s prechodným obdobím do konca roku 2028, kedy bude zároveň končiť ich plánovaná životnosť. Na príprave návrhu spolupracoval poslanec Šudík so zvieracoprávnou organizáciou Humánny pokrok. Organizácia neskôr zverejnila investigatívne zábery z troch slovenských klietkových chovov, pričom jeden z nich patril spoločnosti Hybrav pri Nitre. Zábery ukazujú zlé životné podmienky pre sliepky v klietkach.

Návštevníci a návštevníčky si v infostánku môžu prezrieť repliku klietky z klietkového chovu v životnej veľkosti, ale aj dozvedieť sa, v akých podmienkach žijú sliepky v klietkových chovoch aj u nás na Slovensku. Každá sliepka má v klietke priestor približne veľkosti hárku papiera A4. Medzi jej prirodzené potreby patrí hrabanie v zemi, čím trávi väčšinu svojho bdelého času, ako aj kúpanie sa v prachu, vďaka čomu sa zbavuje parazitov. Najdôležitejšou potrebou sliepok je stavanie hniezda.

Organizácia upozorňuje na to, že sliepky tieto možnosti v klietkach nemajú. Pre nedostatok možností prejavovať svoje prirodzené potreby sa v klietkach zbláznia, často sa navzájom napádajú a dochádza aj ku kanibalizmu. „Na Slovensku strávia celý život v malých špinavých klietkach milióny sliepok. Životný priestor im nestačí ani na to, aby roztiahli svoje krídla. Na telách majú početné neošetrené poranenia a chýba im väčšina peria. V klietkach nemôžu robiť nič, čo je pre ne prirodzené a dôležité,” hovorí Martin Smrek, riaditeľ organizácie Humánny pokrok. Rokovať o návrhu na zákaz klietkového chovu by sa malo v máji. Ochranári a ochranárky z Humánneho pokroku preto plánujú počas apríla vyraziť s infostánkom a klietkou do viacerých slovenských miest. Organizácia vedie už dva roky kampaň Zákaz klietok, v rámci ktorej je stále aktívna petícia za zákaz klietkového chovu sliepok, ktorú už podporilo viac ako 62 000 ľudí.

Humánny pokrok

Humánny pokrok je združením pre rozvoj ľudskosti a udržateľnosti. Sme hlasom zvierat a presadzujeme udržateľné riešenia, ktoré dokážu nasýtiť planétu. Humánny pokrok vznikol s cieľom priniesť na Slovensku silný hlas zvierat, ktorý bude klásť dôraz na ľudskosť a udržateľnosť. Združenie je členom globálnej koalície Open Wing Alliance bojujúcej proti klietkovému chovu sliepok, medzinárodnej organizácie Fur Free Alliance bojujúcej za ukončenie kožušinového chovu a Eurogroup for Animals, ktorá zastupuje 70 organizácií na obhajobu zvierat v 25 členských štátoch EÚ, Veľkej Británii, Švajčiarsku, Srbsku, Nórsku, Austrálii a USA. V roku 2019 presadilo združenie zákaz kožušinového chovu na Slovensku.

(nitranoviny.sk)

Continue Reading

aktivity

Klecové chovy pro slepice musí skončit, potvrdil vědecký orgán EU

Published

on

Nosnice by měly být ustájeny v bezklecových systémech, kuřata na maso ve velkochovech potřebují více prostoru a musí pocházet pouze z pomalu rostoucích plemen, vyplývá z nových studií Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), vědeckého orgánu EU.

Ve zprávě EFSA zabývající se welfare nosnic vědci potvrzují, že v klecích není možné zajistit zvířatům dostatečný prostor. Upozorňují také na to, že vzájemné klování slepic by se mělo řešit zlepšením podmínek chovu, nikoli zkracováním zobáků, protože to je spojeno s poškozením měkkých tkání, což je bolestivé a narušuje celoživotně jejich welfare.

Pokud jde o kuřata na maso, vědci ve své zprávě doporučují zvětšit minimální prostor v halových velkochovech na trojnásobek, aby nedocházelo k tak zásadnímu omezování pohybu jako v současné praxi. Dále uvádějí, že by se v chovech měla používat pouze pomalu rostoucí plemena kuřat, aby se předešlo zdravotním problémům a narušení jejich welfare.

Olga Kikou, vedoucí organizace Compassion in World Farming (CIWF) EU, řekla: „Lobbisté agrárního průmyslu po mnoho let tvrdí, že klecový velkochov je prospěšný pro welfare hospodářských zvířat, ale nová stanoviska vědeckého orgánu EU dokazují, že se mýlí. Jsme rádi, že úřad EFSA potvrdil, že zavírání hospodářských zvířat do klecí je pro jejich životní pohodu škodlivé a že je třeba předcházet mrzačení zvířat, snížit intenzitu chovu kuřat na maso a používat pomalu rostoucí plemena. EU musí přijmout nové vědecky podložené právní předpisy pro všechna hospodářská zvířata a napravit tak zastaralá a nedostatečná ustanovení v současně platné legislativě. Dnešní vědecká stanoviska přinášejí nezvratné důkazy, které diskreditují snahy živočišného průmyslu a ministrů oddálit nebo zabránit dlouho očekávané komplexní revizi zákonů EU o welfare zvířat.“

V takzvaných „obohacených“ klecích je nyní v celé EU chováno přibližně 180 milionů slepic. Ty byly navrženy tak, že sice částečně zohledňují některé základní potřeby slepic, jako je snášení vajec do hnízda, ale uzavření v klecích stále výrazně omezuje přirozené chování a slepice v klecích nežijí hodnotný život. Klecové chovy pro nosnice jsou nebo brzy budou postupně zrušeny v Rakousku, Německu, Lucembursku a Česku. V belgickém Valonsku a ve Francii byly zakázány nové nebo nově rekonstruované obohacené klece. Evropská komise se zavázala ukončit používání klecí v chovech zvířat v reakci na Evropskou občanskou iniciativu Konec doby klecové, kterou podpořilo 1,4 milionu lidí z celé EU a kterou koordinovala mezinárodní organizace Compassion in World Farming.

Kuřata chovaná na maso, tzv. kuřecí brojleři, byli vyšlechtěni tak, aby rostli rychleji a do větší hmotnosti než kuřata nosnic. V přirozených podmínkách se slepice mohou dožít šesti i více let. Brojleři, kteří se používají v intenzivních velkochovech, jsou však běžně poráženi dříve, než dosáhnou věku šesti týdnů. Navíc je jejich welfare v těchto chovech vážně narušen vysokou koncentrací zvířat a naprosto holým prostředím.

„Ačkoli máme v České republice uzákoněný zákaz chovu nosnic v klecích od roku 2027, zastánci klecových velkochovů tento zákaz stále zpochybňují jako špatné a z hlediska welfare zbytečné rozhodnutí. Obě nové zprávy EFSA proto velmi vítáme a věříme, že napomohou v odborných diskusích, které by měly vyústit v prosazování zákazu klecových chovů a patřičné revize welfarové legislativy na úrovni EU našimi vládními představiteli,“ dodala Romana Šonková, vedoucí CIWF Česko.

(ekolist.cz)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality