Connect with us
Reklama

aktivity

Najznámejšie bratislavské hotely dali stopku vajciam z klietkového chovu. Koľko ich to bude stáť?

Published

on

Občianske združenie Humánny pokrok už niekoľko mesiacov úspešne bojuje proti klietkovému chovu a používaniu vajec z neho. K zrušeniu ich predaja sa zaviazali aj viaceré siete potravín ako Lidl, Kaufland, Tesco či Kraj. Tentokrát sa zapájajú aj hotelové siete a zmena sa dotkne aj známych slovenských hotelierskych mien. Známa sieť hotelov Radisson Hotels & Resorts, ktorá sa okrem Európy rozprestiera na celom svete, sa zaviazala k zrušeniu používania vajec z klietkových chovov do roku 2025. Organizácia Humánny pokrok o tom informovala v tlačovej správe. K sieti hotelov Radisson na Slovensku patria dva známe bratislavské hotely. Ide o Radisson Blu Carlton, ktorý sa nachádza na Hviezdoslavovom námestí a Park Inn na nábreží Dunaja.

Sieť hotelov Radisson k záväzku dospela po konzultácii s globálnou koalíciou ochranárskych organizácií Open Wing Alliance, združujúcou teraz už takmer 70 organizácií z 50 krajín sveta, ktorej sú členmi. Formulácia záväzku je štandardnou formuláciou, ktorú požadujú od každého. Jej preklad do slovenčiny zabezpečoval Humánny pokrok. Ako sa stalo, že sa sieť hotelov Radisson rozhodla k takémuto humánnemu činu? Boli oslovení?

„V rámci tejto aliancie, ako aj samostatne na Slovensku postupne oslovujeme všetky hotely a hotelové siete a aktuálne pracujeme na prekladoch a zverejnení ďalších globálnych záväzkov u slovenských pobočiek týchto sietí, ako aj na nových záväzkoch ostatných hotelov. Z globálneho pohľadu má už momentálne 10 najväčších hotelových sietí sveta záväzky ukončiť používanie vajec z klietkového chovu do roku 2025,“ povedal pre Startitup Martin Smrek z OZ Humánny pokrok a dodal, niektoré k nim dospeli z vlastnej iniciatívy, pri iných to bol výsledok globálnych kampaní OWA, ako v prípade sietí Marriott, Wyndham, Best Western či Hilton, do ktorých bola v priebehu posledných rokov zapojená aj organizácia Humánny pokrok.

Aký je ďalší postup? Tieto záväzky sa týkajú všetkých prevádzok týchto sietí a to ako vlastných, tak aj licencovaných, a teda sa týkajú aj slovenských pobočiek. Informáciami o tom, v akom stave je interná komunikácia týchto záväzkov v samotných sieťach však v tomto momente nedisponujeme. Humánny pokrok bude naďalej pokračovať v boji za ochranu tých najviac prehliadaných a najpočetnejších zvierat v priemyselných chovoch. Nedávno úspešne presadili zákaz kožušinového chovu na Slovensku a momentálne sa sústredia práve na klietkový chov sliepok.

Aktuálne na Slovensku prebieha kampaň požadujúca od reťazca COOP Jednota, aby sa rovnako zaviazal ukončiť používanie vajec z klietkového chovu najneskôr do roku 2025. Urobili tak už všetky ostatné veľké reťazce na Slovensku, ako Tesco, Lidl, Billa, Kaufland, Kraj, Terno či Delia, ktoré spoločne pokrývajú zhruba 75% maloobchodného trhu s potravinami.

Situácia v strednej Európe sa tiež mení. Rovnaké záväzky už spravilo aj 33 reťazcov v susednom Poľsku. Svoju zodpovednosť (vrátane 9 z 10 najväčších sietí), 12 reťazcov v Česku, pokrývajúcich 90% maloobchodného trhu, a všetky reťazce v Rakúsku, ktoré tak urobili ešte pred viac než dekádou. Slovensko tak ešte rozhodne má čo dobiehať, a to nielen na európskej úrovni, ale aj na úrovni regiónu strednej Európy.

S otázkou, ako sa s danou novinkou vysporiadajú, sme oslovili oba bratislavské hotely, ktoré sa k humánnemu pokroku pridali.
„Náš hotel ako aj sieť Radisson Hotel Group kladie na tému Responsible Business veľký dôraz a podnikáme v tomto smere veľa krokov v rôznych smeroch. Tiež v rámci témy používania surovín,“ vyjadrila sa pre redakciu Startitup Andrea Panyiová z Quality, Trainings and Marketing oddelenia Radisson Blu Carlton Hotela v Bratislave.

Dôležité je, že veľké reťazce či silné mená, ktoré u Slovákov silno rezonujú, robia takéto kroky a pozitívne ovplyvňujú tie menšie. Napriek tomu si priznávajú, že občianska zodpovednosť a etický prístup sú mnohokrát dôležitejšie ako zvýšenie ceny za vajce o niekoľko desiatok centov.

„Čo sa týka cien, rozdiel tam rozhodne je. Ale väčšinu tvorí zisková marža dodávateľov či retailerov. Únia hydinárov sama uvádza, že rozdiel medzi výrobnými nákladmi na klietkové a podstieľkové vajce je zhruba pol centa. V hotelovom segmente sa ale naozaj nebude jednať o žiadne dramatické zvýšenie nákladov,“ uvádza finančnú situáciu na pravú mieru Martin Smrek z Občianskeho združenia Humánny pokrok.

tisková zpráva Humánný pokrok

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

aktivity

Zákaz usmrcovania malých kohútov by skomplikoval situáciu hydinárom. Zdraželi by aj vajcia

Published

on

Európska komisia chce navrhnúť zákaz usmrcovania malých kohútikov. Ak by návrh po tlaku Francúzska a Nemecka schválili, na Slovensku by mali problém nielen hydinárne, ale aj bežní spotrebitelia. Kohúty by sa chovali zbytočne a vajcia by zdraželi. Hydinárňam sa chov kohútov ekonomicky neoplatí. Zabíjajú ich tak krátko po vyliahnutí.

„To je dlhodobá problematika. Keďže kohútiky neznášajú vajcia, tak sú nevyužiteľní,“ približuje riaditeľ Únie hydinárov Slovenska Daniel Molnár.

Viacerí aktivisti označujú tento postup za neetický. Deväť členských štátov im dáva za pravdu a žiada zmenu. Buď si majú kúpiť novú technológiu, ktorá určí pohlavie kuriatok pred narodením, alebo napriek strate povinne odchovajú aj kohúty.

​„Teraz, keď máme nejakých tých kohútov ročne 500 naviac, tak to predáme medzi drobnochovateľov, medzi ľudí. Neviem si predstaviť, že by to malo prejsť na nás, že netriedené kurčatá jednodňové by sme mali odchovať aj s kohútikami. Čo by sme s nimi robili?“ pýta sa hydinár Eduard Göbl z Medzeva.

Drahšie mäso

Kohútie mäso je síce kvalitnejšie, no keďže kohút rastie pomalšie, cena za kilogram je vysoká, záujem oň tak veľký nie je.  „Jednotková cena by bola na úrovni päť až osem eur za kilogram mäsa, čo väčšina spotrebiteľov nedokáže zaplatiť a je to nepredajné,“ vysvetľuje Molnár. Hydinári zo Slovenska si zatiaľ môžu vydýchnuť. Minister pôdohospodárstva Samuel Vlčan zákaz zabíjania mladých kohútov v najbližšom čase podporiť neplánuje.

„Tá technológia prinesie ďalšie zvýšené náklady liaharom, čo môže spôsobiť zvýšenie ceny nosníc jednodňových, ktoré budú nakupovať producenti vajec, a tým pádom môžu zvýšiť aj cenu vajec,“ uzatvára riaditeľ Únie hydinárov Slovenska.

Autoři: MAREK ŠILHAVÍK, MICHAL LUKAČOVIČ, celý text na tvnoviny.sk

 

Continue Reading

aktivity

Kohoutí farma pro produkci masa

Published

on

Holandská společnost produkující vejce Kipster plánuje eliminovat vybíjení samců na své farmě nosnic v USA chovem kohoutů jako alternativního zdroje masa.

„Rozhodli jsme se je prostě vychovat a pokusit se jim dát dobrý život, dokud se nestanou pokrmem pro lidi,“ řekla Sandra Vijn, hlavní manažerka Kipster USA. „Naší filozofií je maximalizovat zdroje, které farma poskytuje, aby nasytila lidi. Na této planetě máme omezené zdroje a nemáme moc prostoru pro expanzi ve výrobě krmiva, takže jsme se rozhodli kohouty vychovat, dát jim dobrý život a pak je použít pro lidskou spotřebu.“

V současné době lze pohlaví mláděte identifikovat až po vylíhnutí. Samci jsou pro vaječný průmysl málo užiteční a spotřebitelé je obvykle považují za příliš drobné, než aby je mohli jíst, ačkoli některé výzkumy naznačují, že specifické diety by mohly pomoci samcům při chovu nosnic dosáhnout přijatelné porážkové hmotnosti pro produkci masa. Každý rok je utraceno přibližně 6–7 miliard samčích kuřat, což je ekonomický problém a také problémem pro dobré životní podmínky zvířat. Producenti utratí více než 70 milionů dolarů za práci a energii na inkubaci samčích vajec.

Kipster otevře svou první americkou kohoutí farmu a návštěvnické centrum v Indianě v lednu 2023. Výrobce vajec se podle svých webových stránek zaměřuje na lepší životní podmínky zvířat, řešení plýtvání potravinami a uhlíkově neutrální vejce. Společnost plánuje prodávat své masné ptáky v obchodech počátkem roku 2023. Kipster již prodává kohoutí maso v Evropě. Tento krok získal podporu od dvou organizací za práva zvířat: ASPCA a Compassion in World Farming.

Nancy Roulston, vrchní ředitelka Animal Science, ASPCA, řekla: „Konvenční průmysl vajec označuje vše od imobilizace slepic v klecích, až po zabíjení milionů nově narozených kuřat jako náklady na podnikání. Přístup Kipsteru k produkci vajec ukazuje, že utrpení není nevyhnutelné, když podniky spojí soucit s inovacemi. ASPCA doufá, že potravinářské společnosti rozpoznají neuvěřitelnou příležitost, kterou Kipster nabízí ke zlepšení životních podmínek zvířat v jejich dodavatelských řetězcích.“

Dr. Hillary Dalton, vedoucí výzkumná manažerka Compassion in World Farming, dodala: „V současné době jsou téměř všechna samčí mláďata nosnic ve Spojených státech rozemleta a usmrcena. Jejich bolestivá smrt představuje zbytečné utrpení a plýtvání zdroji na inkubaci milionů vajíček nechtěných samčích kuřat. Compassion in World Farming USA věří, že kohouti i nosnice si zaslouží příležitost mít plnohodnotný a obohacený život. Jsme nadšeni, že vidíme expanzi Kipsteru do Spojených států a jejich průkopnické úsilí o odstranění největších problémů a plýtvání v americkém drůbežím průmyslu.“

Autorka Elizabeth Doughman je hlavní redaktorkou časopisu Poultry Future

(wattagnet.com)

Continue Reading

aktivity

Polská KRD-IG: Zoufalé pokusy o sebepropagaci Asociace otevřených klecí

Published

on

„Zoufalé pokusy o sebepropagaci Asociace otevřených klecí, subjektu financovaného z veřejných sbírek a grantů, včetně těch od zahraničních firem a organizací, v nás vyvolávají rostoucí obavy o skutečný cíl přijatých akcí, kterým je podle našeho názoru destabilizace polského potravinářského sektoru,“ zdůrazňuje polská Drůbeží rada (KRD-IG).

„Ve velmi krátké době na sociálních sítích a na internetu sledujeme další pokus zastrašit polské spotřebitele ze strany Asociace otevřených klecí“ – informuje KRD-IG s odkazem na nedávno zveřejněné výsledky „vyšetřování“, které mělo odhalit nesrovnalosti na drůbežárně.

„Otevřené klece s využitím manipulací poněkolikáté publikuje neověřené, neobjektivní a drastické materiály o nedefinovaném, ale jistě nikoli polském chovu drůbeže. Zveřejněné fotografie a informace mají dezinformovat Polky a Poláky o kvalitě drůbežího masa dostupného v obchodech. Navíc vzbuzují nedůvěru ve státní orgány odpovědné za kontrolu kvality potravin a dohled nad výrobním procesem,“ čteme v prohlášení KRD-IG.

Činnost Spolku podle názoru Rady opět vyvolává otázky o skutečných záměrech této organizace. Je třeba jasně zdůraznit, že polské právní předpisy zajišťují jeden z nejvyšších standardů chovu a kvality drůbežího masa v Evropské unii, s tím, že postulát Otevřených klecí o hromadném připojování polských výrobců a obchodních řetězců k European Chicken Commitment nepřinese žádnou přidanou hodnotu oproti již dodržovaným standardům kvality a normám. Naopak povede k narušení dodavatelského řetězce, destabilizaci potravinové bezpečnosti v zemi, zvýšení dovozu drůbeže ze zemí, které nerespektují welfare zvířat ve stejné míře jako v Evropské unii, a následně ke zvýšení cen masa na pultech obchodů.

(farmer.pl)

Video z produkce Otwarte klatki

 

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality