Connect with us
Reklama

aktivity

Najznámejšie bratislavské hotely dali stopku vajciam z klietkového chovu. Koľko ich to bude stáť?

Published

on

Občianske združenie Humánny pokrok už niekoľko mesiacov úspešne bojuje proti klietkovému chovu a používaniu vajec z neho. K zrušeniu ich predaja sa zaviazali aj viaceré siete potravín ako Lidl, Kaufland, Tesco či Kraj. Tentokrát sa zapájajú aj hotelové siete a zmena sa dotkne aj známych slovenských hotelierskych mien. Známa sieť hotelov Radisson Hotels & Resorts, ktorá sa okrem Európy rozprestiera na celom svete, sa zaviazala k zrušeniu používania vajec z klietkových chovov do roku 2025. Organizácia Humánny pokrok o tom informovala v tlačovej správe. K sieti hotelov Radisson na Slovensku patria dva známe bratislavské hotely. Ide o Radisson Blu Carlton, ktorý sa nachádza na Hviezdoslavovom námestí a Park Inn na nábreží Dunaja.

Sieť hotelov Radisson k záväzku dospela po konzultácii s globálnou koalíciou ochranárskych organizácií Open Wing Alliance, združujúcou teraz už takmer 70 organizácií z 50 krajín sveta, ktorej sú členmi. Formulácia záväzku je štandardnou formuláciou, ktorú požadujú od každého. Jej preklad do slovenčiny zabezpečoval Humánny pokrok. Ako sa stalo, že sa sieť hotelov Radisson rozhodla k takémuto humánnemu činu? Boli oslovení?

„V rámci tejto aliancie, ako aj samostatne na Slovensku postupne oslovujeme všetky hotely a hotelové siete a aktuálne pracujeme na prekladoch a zverejnení ďalších globálnych záväzkov u slovenských pobočiek týchto sietí, ako aj na nových záväzkoch ostatných hotelov. Z globálneho pohľadu má už momentálne 10 najväčších hotelových sietí sveta záväzky ukončiť používanie vajec z klietkového chovu do roku 2025,“ povedal pre Startitup Martin Smrek z OZ Humánny pokrok a dodal, niektoré k nim dospeli z vlastnej iniciatívy, pri iných to bol výsledok globálnych kampaní OWA, ako v prípade sietí Marriott, Wyndham, Best Western či Hilton, do ktorých bola v priebehu posledných rokov zapojená aj organizácia Humánny pokrok.

Aký je ďalší postup? Tieto záväzky sa týkajú všetkých prevádzok týchto sietí a to ako vlastných, tak aj licencovaných, a teda sa týkajú aj slovenských pobočiek. Informáciami o tom, v akom stave je interná komunikácia týchto záväzkov v samotných sieťach však v tomto momente nedisponujeme. Humánny pokrok bude naďalej pokračovať v boji za ochranu tých najviac prehliadaných a najpočetnejších zvierat v priemyselných chovoch. Nedávno úspešne presadili zákaz kožušinového chovu na Slovensku a momentálne sa sústredia práve na klietkový chov sliepok.

Aktuálne na Slovensku prebieha kampaň požadujúca od reťazca COOP Jednota, aby sa rovnako zaviazal ukončiť používanie vajec z klietkového chovu najneskôr do roku 2025. Urobili tak už všetky ostatné veľké reťazce na Slovensku, ako Tesco, Lidl, Billa, Kaufland, Kraj, Terno či Delia, ktoré spoločne pokrývajú zhruba 75% maloobchodného trhu s potravinami.

Situácia v strednej Európe sa tiež mení. Rovnaké záväzky už spravilo aj 33 reťazcov v susednom Poľsku. Svoju zodpovednosť (vrátane 9 z 10 najväčších sietí), 12 reťazcov v Česku, pokrývajúcich 90% maloobchodného trhu, a všetky reťazce v Rakúsku, ktoré tak urobili ešte pred viac než dekádou. Slovensko tak ešte rozhodne má čo dobiehať, a to nielen na európskej úrovni, ale aj na úrovni regiónu strednej Európy.

S otázkou, ako sa s danou novinkou vysporiadajú, sme oslovili oba bratislavské hotely, ktoré sa k humánnemu pokroku pridali.
„Náš hotel ako aj sieť Radisson Hotel Group kladie na tému Responsible Business veľký dôraz a podnikáme v tomto smere veľa krokov v rôznych smeroch. Tiež v rámci témy používania surovín,“ vyjadrila sa pre redakciu Startitup Andrea Panyiová z Quality, Trainings and Marketing oddelenia Radisson Blu Carlton Hotela v Bratislave.

Dôležité je, že veľké reťazce či silné mená, ktoré u Slovákov silno rezonujú, robia takéto kroky a pozitívne ovplyvňujú tie menšie. Napriek tomu si priznávajú, že občianska zodpovednosť a etický prístup sú mnohokrát dôležitejšie ako zvýšenie ceny za vajce o niekoľko desiatok centov.

„Čo sa týka cien, rozdiel tam rozhodne je. Ale väčšinu tvorí zisková marža dodávateľov či retailerov. Únia hydinárov sama uvádza, že rozdiel medzi výrobnými nákladmi na klietkové a podstieľkové vajce je zhruba pol centa. V hotelovom segmente sa ale naozaj nebude jednať o žiadne dramatické zvýšenie nákladov,“ uvádza finančnú situáciu na pravú mieru Martin Smrek z Občianskeho združenia Humánny pokrok.

tisková zpráva Humánný pokrok

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

aktivity

Evropská komise obhajuje průtahy

Published

on

By

Podle Evropské komise je nutný další dialog se zúčastněnými stranami, než dojde k jakékoli revizi právních předpisů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. Toto vyjádření padlo v důsledku právních kroků vznesených aktivisty, kteří se rozzlobili kvůli tomu, že EK nedodržela slibovaný zákaz chovu v klecích.

Evropská komise v březnu Evropskému parlamentu řekla, že návrhy exekutivy EU potřebují další konzultaci se zúčastněnými stranami a dostatečné přechodné období pro zemědělský sektor. Elisa Ferreira, evropská komisařka pro soudržnost a reformu, uvedla, že věří, že iniciativa „strategického dialogu“, kterou zahájila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová začátkem tohoto roku, by byla ideálním fórem pro diskusi.

Tato reakce přišla poté, co výbor Evropské občanské iniciativy (ECI) podal u Soudního dvora v Lucemburku žalobu, v níž prokázal, že Komise nesplnila svůj slib zavést legislativu zákazu klecí v reakci na úspěšnou evropskou občanskou iniciativu, která byla zavedena s konkrétním záměrem poskytnout občanům EU větší vliv na rozhodování EU.

V roce 2021 se Komise jasně zavázala předložit legislativní návrhy na zákaz klecového chovu v EU do konce roku 2023 v návaznosti na evropskou občanskou iniciativu, kterou podepsalo 1,4 milionu lidí a kterou podpořila koalice 170 nevládních organizací vedená organizací Compassion in World. Je to poprvé, co byla Komise pohnána k odpovědnosti za nečinnost. Pokud bude úspěšná, bude Komise nucena zveřejnit své návrhy v jasném a přiměřeném časovém horizontu a poskytnout přístup ke svému spisu o ECI End the Cage Age.

Olga Kikou z občanského výboru ECI řekla, že Evropská komise zklamala lidi a zklamala 300 milionů zvířat trpících v klecích: „Neexistuje žádné ospravedlnění pro jakékoli další odklady… Nedáme si pokoj, dokud nebude každá klec prázdná.“

Průzkum Eurobarometru provedený Komisí v říjnu loňského roku zjistil, že 9 z 10 občanů EU se domnívá, že zvířata by neměla být chována v individuálních klecích. Vlastní vědečtí poradci Komise a Evropský úřad pro bezpečnost potravin, rovněž podpořili postupné rušení klecových chovů z důvodů dobrých životních podmínek nosnic, prasat, telat na mléko, kachen, křepelek a králíků.

(poutltryworld.net)

Continue Reading

aktivity

Je len otázkou času, kedy vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka

Published

on

By

V Slovenských veľkochovoch sa prvýkrát objavila agresívna forma vtáčej chrípky a za obeť jej padli desaťtisíce sliepok. Ako táto agresívna forma vznikla, akou hrozbou je pre ľudí, a čo s tým majú priemyselné veľkochovy?

Vtáčia chrípka začala pôvodne ako mierne ochorenie vodného vtáctva. Priemyselné veľkochovy však vytvorili ideálnu živnú pôdu pre zmutovanie vtáčej chrípky do agresívnej formy, ako ju zažívame dnes. Kvôli extrémnej genetickej podobnosti sliepok vo veľkochovoch a stresujúcim otrasným podmienkam, ktoré oslabujú sliepkam imunitný systém, je zapríčinené bleskové šírenie vírusu, pričom každý ďalší prenos je pre neho príležitosťou mutovať.

Stačí, ak sa vo veľkochove nakazí jedna sliepka. Vtáčia chrípka sa prenáša kontaktom, a tak netrvá dlho, kým sliepky natlačené v klietkach jedna na druhej nakazí vírus a postupne zamorí celý chov. Už pri nakazení pár jedincov usmrtia desaťtisíce sliepok v celom chove. Klietky, v ktorých prežijú sliepky celý život v hororových podmienkach nie sú riešením, naopak zvyšovanie stresu sliepkam tento problém len zhoršuje.

Priemyselné veľkochovy, kde sú sliepky natlačené hlava na hlave, sú zároveň časovanou bombou pre vypuknutie epidémie, ktorá môže vyústiť v pandémiu. Je len otázkou času, kedy v nich vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka a priniesť podobnú skazu ako nedávny COVID-19 či španielska chrípka pred sto rokmi. Môžu za to naozaj divožijúce vtáky?

Podľa Európskeho úradu pre bezpečnosť potravín (EFSA) najčastejšou príčinou zavlečenia ochorenia do veľkochovu nie je divožijúce vtáctvo, ale zanedbávanie hygienických opatrení pracovníkov a pracovníčok. Štúdie EFSA naviac ukázali, že neexistujú významné rozdiely v šírení ochorenia v rôznych typoch chovu.*

Nebezpečné mutácie vtáčej chrípky majú na svedomí priemyselné veľkochovy. Jediným riešením, ktoré dlhodobo ochráni zvieratá aj ľudí pred ďalšou pandémiou nie je zatváranie zvierat do čoraz menších klietok, ale odklon od priemyselných veľkochovov k prirodzeným podmienkam pre zvieratá.

(Humánný pokrok)

Continue Reading

aktivity

Konec klecových chovů v ohrožení. Závazek Evropské komise blokuje masná lobby

Published

on

By

„V Evropě začíná nová éra – bez klecí!“ Oznamovali jsme s nadšením před více než dvěma lety, když se Evropská komise zavázala ukončit do roku 2027 klecové chovy. Nyní se zdá, že Komise svůj závazek vůči zvířatům a občanům*kám EU dodržet nehodlá.

Pro zrušení klecí pro slepice, prasnice, telata, králíky a další takzvaná hospodářská zvířata se komise vyslovila v červnu 2021, a to na základě evropské občanské iniciativy Konec doby klecové s téměř milionem a půl podpisů od občanů EU, kterým nebyl lhostejný osud zvířat uvězněných v klecích. Návrh se na půdě Evropského parlamentu tehdy setkal s vlnou politické podpory, která vyústila v závazek Evropské komise k vypracování konkrétního návrhu. Až do letošního roku se zdálo, že vše pokračuje podle plánu, pak ale nastal náhlý zlom.

Přestože na vysvobození z krutých podmínek klecí na území EU čeká více než 300 000 000 takzvaně hospodářských zvířat, a přestože si pro ně 84 % obyvatel EU přeje lepší ochranu, jsou nyní reálné změny stále v nedohlednu. Proti občanské iniciativě, široké veřejnosti a hospodářským zvířatům se totiž postavil silný hráč – tlak živočišného průmyslu, pro který znamená držení zvířat v klecích jednodušší zisk.

Síla masné lobby

O síle, která se proti iniciativě za Konec doby klecové postavila, svědčí investigativní práce médií The Guardian nebo Lighthouse, která odkrývají informace o lobby živočišného průmyslu na půdě Evropské komise. Média a jejich zdroje popisují silný tlak, který začaly zástupci velkochovů vytvářet například skrze lobbistickou skupinu European Livestock Voice.

Lobbisté navzdory jasným indikátorům, jako je zmíněná 84% podpora lepší ochrany hospodářských zvířat mezi obyvateli EU, dál tvrdí, že iniciativa neodráží názory široké veřejnosti. Proti zřejmé podpoře veřejnosti směrem ke zrušení klecí tak nyní stojí silné odvětví průmyslu, ve kterém se hraje o ohromné zisky. Odvětví, které se zřejmě nebojí tlačit na vysoce postavené úředníky*ice EK.

A vzhledem k tomu, jak se nyní Evropská komise tématu zrušení klecí ve velkochovech vyhýbá, se mu ve svém zpátečnickém úsilí bohužel daří.

Střet s realitou velkochovů

Česká veřejnost se v otázce klecových chovů shoduje se zbytkem Evropy. Za rostoucí podporou zrušení velkochovů stojí mimojiné skutečnost, že se lidé stále častěji setkávají se svědectvími a záběry z velkochovů. Seznámit veřejnost s realitou klecových chovů bylo v době sběru podpisů pod iniciativu Konec doby klecové jedním z cílů NESEHNUTÍ.

Vznikla proto kampaň Hlava na hlavě, jejímž základem je unikátní mapa velkochovů. V rámci boje za Konec doby klecové jsme ukázali, co se za branami velkochovů děje a v jakých podmínkách reálně žijí hospodářská zvířata. A to včetně obrázků, které by zástupci živočišného průmyslu, kteří nyní tlačí na Evropskou komisi, před úředníky a veřejností nejraději skryli.

Konec klecí v ohrožení

Souboj iniciativy Konec doby klecové s lobby živočišného průmyslu je souboj Davida s Goliášem. A přestože za spojenectvím organizací stojí široká veřejnost a 300 000 000 zvířat, zůstáváme v roli Davida. Snahu o zlepšení podmínek hospodářských zvířat ale nevzdáváme a dál usilujeme o to, aby si Evropská komise rozvzpomněla na závazek, který slíbila dodržet. Pomoct nám může každý – například podporou nově vzniklé kampaně Konec klecí v ohrožení.

V rámci kampaně, která vznikla díky organizacím Compassion in World Farming a Svoboda zvířat, mohou lidé také apelovat na eurokomisařku Věru Jourovou, aby se zasadila o dodržení závazku evropské komise. K výzvě se už připojilo na 1 800 lidí.

(medium.seznam.cz)

Continue Reading

Aktuality