Connect with us
Reklama

Aktuality

Newcastleská nemoc se do Polska vrátila po 50 letech. Vývoz drůbeže je ohrožen

Published

on

Z Podlasí přicházejí velmi znepokojivé zprávy. První ohnisko newcastleské choroby po téměř 50 letech bylo potvrzeno v oblasti Białystok – nebezpečná choroba, která představuje vysokou ekonomickou hrozbu.

Co je newcastleská nemoc?

Newcastleská nemoc (také známá jako drůbeží mor) je nebezpečné virové onemocnění ptáků, v mnoha ohledech podobné vysoce patogenní ptačí chřipce. Stejně jako HPAI je vysoce nakažlivá a má 100% úmrtnost. Máme však co do činění s jiným patogenem: ptačím paramyxovirem sérotypu 1 (APMV-1). Mezi příznaky horečky dominují ty spojené s poruchami dýchacího, trávicího a někdy i nervového systému. Objevují se mimo jiné petechie a ulcerace žaludku a střev, krvavé průjmy, dušnost, svalový třes, ochrnutí nohou a křídel nebo kroucení krku.

Jak nás informuje Katarzyna Arłukowicz – Strankowska z Provinčního veterinárního inspektorátu v Białystoku, newcastleská choroba je nemoc, proti které se bojuje ex officio, a zvládání epidemie moru je analogické s vysoce patogenní ptačí chřipkou. Hejno ptáků je usmrceno a poté zlikvidováno na určených místech. V objektu odvoz podestýlky (hnůj) a zužitkování píce a také zničení zařízení, které nelze účinně dezinfikovat. Okolo farmy je označena ohrožená a zamořená oblast o poloměru 3, respektive 10 km.

Katarzyna Arłukowicz-Strrankowska potvrdila, že jde o první ohnisko newcastleské choroby v Polsku od roku 1974. V současné době probíhá epizootické vyšetřování, které má zjistit, jak se virus dostal do naší země. Toto onemocnění se však v Evropě objevuje cyklicky. Za poslední rok bylo potvrzeno asi 10 ohnisek, která se vyskytla mimo jiné v Rakousku, Dánsku, Francii, Turecku a Moldavsku.

Ohrožený export polské drůbeže

Jak nás informoval Provinční veterinární inspektorát v Białystoku, vývozní omezení z důvodu výskytu newcastleské choroby mohou být obdobná jako v případě vysoce patogenní ptačí chřipky. To znamená, že jednotlivé země se rozhodnou, zda uznají regionalizaci nákazy (na úrovni vojvodství či okresu), nebo se rozhodnou zcela zastavit dovoz drůbeže z Polska. Polsko je největším výrobcem drůbežího masa v Evropské unii a v exportu masa je na druhém místě v EU. Je také čtvrtým největším vývozcem drůbeže na světě. Podle údajů Ministerstva zemědělství a rozvoje venkova vyprodukoval v roce 2022 tuzemský drůbežářský sektor přes 3 miliony tun masa. Více než polovina tohoto fondu byla exportována.

…………………………………………………………………………

Ukrajina zavádí zákaz dovozu drůbeže z Polska. Důvodem je newcastleská nemoc

Ukrajina zavedla 13. července zákaz dovozu (z celého území Polska) násadových vajec, živé drůbeže, jakož i výrobků a surovin pocházejících z drůbeže, s výjimkou produktů, které byly řádně zpracovány. Zavedený zákaz souvisí s nedávno potvrzeným prvním výskytem newcastleské choroby v Polsku po téměř 50 letech.

(farmer.pl)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Greenwashing poškozuje drůbežářský průmysl

Published

on

Drůbežářský a masný průmysl vždy hledá způsoby, jak být ekologicky udržitelnější, ale společnosti si musí dávat pozor na greenwashing, tvrdí Frank Mitloehner, Ph.D., UC Davis, Department of Animal Science, který prezentoval na International Production and Processing Expo (IPPE) 2024.

Co je tedy greenwashing?

Organizace spojených národů definuje greenwashing jako „klamání veřejnosti, aby uvěřila, že společnost nebo jiný subjekt dělá pro ochranu životního prostředí více, než to ve skutečnosti je“ (forma dezinformace, která je šířena za účelem zvýšení povědomí o pozitivním environmentálně dopadu produktu, služby, řešení nebo přístupu. Mezi příklady greenwashingu patří používání zavádějících environmentálních označení nebo prosazování cílů udržitelnosti bez skutečného plánu na jejich dosažení. „Musíme být velmi opatrní, abychom nebyli obviněni z greenwashingu, protože to naši kritici v živočišné výrobě říkají. Teď slibují čistou nulu tam nebo uhlíkovou neutralitu nebo klimatickou neutralitu, takže každá organizace má své vlastní cíle, ale stejně jich není schopna dosáhnout,“ řekl Mitloehner. „Podle mého názoru musíme opravdu dbát na to, abychom si vytýčili cíle, které jsou srozumitelné lidem, kteří se o ně zajímají.“

Jak greenwashing poškozuje drůbežářský průmysl?

Když si firmy a organizace stanoví klimatické cíle, kterých nakonec nedosáhnou, ztratí důvěru spotřebitelů. Riziko představuje podle Mitloehnera také zmatení spotřebitelů kvůli „nedostatečné standardizaci a harmonizaci“; vzhledem k tomu, že různé organizace stanovují různé klimatické cíle, spotřebitelé nebudou vědět, které z nich jsou skutečně legitimní nebo které lakují nazeleno.

Tento zmatek poškodí image celého odvětví

Mitloehner také varoval před tím, že jedna generace si bude klást environmentální cíle, kterých příští generace nebude schopna dosáhnout. „Mnoho z těchto lidí, kteří činí tato odvážná tvrzení (environmentální cíle), bude do roku 2030 v důchodu, ale společnosti budou tato tvrzení dodržovat,“ řekl Mitloehner. „A to je významný závazek.“ Jinými slovy, „uvádění těchto odvážných tvrzení“ může krátkodobě fungovat pro image společnosti, ale připravuje společnost na neúspěch v budoucnu. „Pokud si nejste jisti, zda můžete něčeho dosáhnout do roku 2030, 2040, 2050, neslibujte to, protože není absolutně nic horšího,“ dodal Mitloehner.

(WATTPoultry.com, naschov.com)

Continue Reading

Aktuality

Je len otázkou času, kedy vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka

Published

on

V Slovenských veľkochovoch sa prvýkrát objavila agresívna forma vtáčej chrípky a za obeť jej padli desaťtisíce sliepok. Ako táto agresívna forma vznikla, akou hrozbou je pre ľudí, a čo s tým majú priemyselné veľkochovy?

Vtáčia chrípka začala pôvodne ako mierne ochorenie vodného vtáctva. Priemyselné veľkochovy však vytvorili ideálnu živnú pôdu pre zmutovanie vtáčej chrípky do agresívnej formy, ako ju zažívame dnes. Kvôli extrémnej genetickej podobnosti sliepok vo veľkochovoch a stresujúcim otrasným podmienkam, ktoré oslabujú sliepkam imunitný systém, je zapríčinené bleskové šírenie vírusu, pričom každý ďalší prenos je pre neho príležitosťou mutovať.

Stačí, ak sa vo veľkochove nakazí jedna sliepka. Vtáčia chrípka sa prenáša kontaktom, a tak netrvá dlho, kým sliepky natlačené v klietkach jedna na druhej nakazí vírus a postupne zamorí celý chov. Už pri nakazení pár jedincov usmrtia desaťtisíce sliepok v celom chove. Klietky, v ktorých prežijú sliepky celý život v hororových podmienkach nie sú riešením, naopak zvyšovanie stresu sliepkam tento problém len zhoršuje.

Priemyselné veľkochovy, kde sú sliepky natlačené hlava na hlave, sú zároveň časovanou bombou pre vypuknutie epidémie, ktorá môže vyústiť v pandémiu. Je len otázkou času, kedy v nich vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka a priniesť podobnú skazu ako nedávny COVID-19 či španielska chrípka pred sto rokmi. Môžu za to naozaj divožijúce vtáky?

Podľa Európskeho úradu pre bezpečnosť potravín (EFSA) najčastejšou príčinou zavlečenia ochorenia do veľkochovu nie je divožijúce vtáctvo, ale zanedbávanie hygienických opatrení pracovníkov a pracovníčok. Štúdie EFSA naviac ukázali, že neexistujú významné rozdiely v šírení ochorenia v rôznych typoch chovu.*

Nebezpečné mutácie vtáčej chrípky majú na svedomí priemyselné veľkochovy. Jediným riešením, ktoré dlhodobo ochráni zvieratá aj ľudí pred ďalšou pandémiou nie je zatváranie zvierat do čoraz menších klietok, ale odklon od priemyselných veľkochovov k prirodzeným podmienkam pre zvieratá.

(Humánný pokrok)

Continue Reading

Aktuality

Potvrdili nové dve ohniská vtáčej chrípky v dvoch krajoch

Published

on

Zlá správa z agrosektora. Po Zlatnej na Ostrove, kde museli usmrtiť 40-tisíc kusov hydiny, potvrdili vtáčiu chrípku už aj na farmách pri Senci v Bratislavskom kraji a pri Trnave.

Smutnú správu zverejnilo Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka. „Vtáčia chrípka je potvrdená aj na farmách pri Senci a pri Trnave. Ide zrejme o sekundárne ohniská nákazy,“ informovalo ministerstvo.

„Po tom, ako bola minulý týždeň ukončená depopulácia 40-tisíc kusov hydiny na farme Nový Pavol v Zlatnej na Ostrove, boli na príslušné pracoviská Regionálnej veterinárnej a potravinovej správy Senec a Trnava nahlásené ďalšie zvýšené úhyny hydiny v dvoch rozmnožovacích a úžitkových chovoch na farmách Veľká Častá a Špačince,“ upresnilo ministerstvo. Vo Veľkej Častej uhynulo 28-tisíc kusov hydiny a v Špačinciach 24-tisíc kusov.

Podľa ministerstva ide na základe predbežných záverov zrejme o sekundárne ohniská, ktoré sú prepojené s primárnym ohniskom na farme Nový Pavol. „Epizootologické šetrenie naďalej prebieha. Regionálne veterinárne a potravinové správy Trnava a Senec nariadili opatrenia v zmysle platných predpisov,“ uzavrelo ministerstvo.

(pluska.sk)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality