Connect with us
Reklama

Aktuality

Boj proti ptačí chřipce se ukazuje jako příliš nákladný, EK plánuje snížit výdaje na tento účel o 40 procent

Published

on

Evropská komise chce podle dokumentů, které zveřejnila Rada EU pro zemědělství, drasticky snížit výdaje na boj proti infekčním chorobám zvířat. Navrhovaná nařízení v této oblasti obsahují, snížení výdajů na boj proti ptačí chřipce a ASF o 40 % a EK chce zcela ustoupit od financování boje proti tuberkulóze skotu. Důvodem pro tyto návrhy jsou drasticky rostoucí náklady na boj s epidemiemi na farmách. Financování v současném rozsahu by zemědělský rozpočet EU již podle Komise neunesl.

Očekává se, že škrty ve výdajích ovlivní jak mimořádná opatření v rozpočtu EU, tak dotace pro národní programy v letech 2023 až 2025. Financování boje proti tuberkulóze skotu má skončit od roku 2023. Komisařka EU pro zdraví Stella Kyriakides požádala členské státy o pochopení. Jak argumentovala, tak razantní navýšení nebylo možné ve schváleném rozpočtu předvídat a bez adekvátních finančních prostředků by je nebylo možné zajistit. Jak správně tušíte, jedná se zejména o ceny energií, plynu, uhlí a pohonných hmot, které ovlivňují rychlé náklady na operace v ohniscích nemocí, a především na likvidaci nakažených zvířat.

Skutečnost, že Brusel chce „přiškrtit toky“, pokud jde o náklady na boj s infekčními chorobami zvířat, však neznamená zrušení nebo uvolnění povinností, které musí členské státy v této oblasti plnit. Náklady na boj s ASF a ptačí chřipkou prostě více zatíží státní rozpočty a pravděpodobně i samotné zemědělce.

Podle německého portálu Agrarheute nebyly plány úsporných opatření Evropské komise členskými státy přijaty dobře. Německé ministerstvo zemědělství varovalo Evropskou komisi před nebezpečnými důsledky těchto škrtů v rozpočtu pro zemědělství EU. Státní tajemnice německého ministerstva Silvia Benderová je označila jako negativní pro zdraví zvířat a rostlin, tak riziko zvýšení zátěže pro zemědělce. Argumentovala že, „retroaktivní škrty již provedených opatření jsou obzvláště bolestivé“ a povedou ke ztrátě důvěry v orgány EU.

Za zmínku stojí, že v Německu zuří ptačí chřipka. 17. října byla zjištěna ohniska v drůbežích farmách v okrese Gütersloh v Severním Porýní-Vestfálsku. 8 000 kachen, hus a kuřat bylo poraženo a zlikvidováno. Ptačí chřipka byla 20. října zjištěna v obci Werlte v Dolním Sasku na farmě se 4 300 krůtami. Virus se znovu objevil také v Holštýnsku, kde už v létě bylo utraceno 15 000 hus a kuřat. 21. října byla zjištěna další ohniska v okrese Schleswig-Flensburg či v okrese Husby ve stádě 3 400 brojlerů.

Rakouská vláda vyjádřila rozhořčení nad tím, že tak důležité rozhodnutí o snížení finančních prostředků bylo přijato za zády všech zúčastněných a vyzvala k otevřené a veřejné diskusi o této záležitosti. Francouzský zástupce připustil, že všechny země se potýkají s napjatou rozpočtovou situací, ale takové škrty v již schválených rozpočtech jsou „problematickou praxí“.

(farmer.pl)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Aktuality

Výzkum zdůrazňuje, že ptačí chřipku šíří také lidé

Published

on

Profesor Thomas Mettenleiter, vedoucí Institutu Friedricha Loefflera pro výzkum zvířat v Německu, právě dokončil koordinaci projektu DELTA-FLU financovaného EU, jehož cílem bylo určit klíčové virové, hostitelské a environmentální faktory, které určují dynamiku ptačí chřipky.

Výzkum ukázal, že nové případy ptačí chřipky jsou často výsledkem lidské činnosti a nikoli přímou infekcí od volně žijících ptáků. Podle výsledků pětileté celoevropské studie si lidé virus do prostor přenášejí na kontaminovaných botách, oděvech, strojích, krmivu pro zvířata a podestýlce.

„Při manipulaci s drůbeží je třeba dbát větší opatrnosti a je třeba zpřísnit opatření biologické bezpečnosti,“ řekl Mettenleiter. Jako výstup studie navrhl výzkumný tým směrnice pro vyšší hygienické standardy pro personál pracující s hejny v uzamčení. Doufáme, že tyto pokyny budou přijaty v celé Evropě.

(poultryworld.net)

Continue Reading

Aktuality

12 zemí EU kritizuje ukrajinský obilný kompromis

Published

on

Ministři zemědělství z 12 zemí EU vyjádřili vážné znepokojení nad nedávným kompromisem dosaženým Bruselem a pěti zeměmi, včetně Polska a Slovenska, o omezení dovozu ukrajinských zemědělských produktů, uvádí Politico.eu. Kompromis EU o dovozu z Ukrajiny znepokojuje další země EU

Polsko, Maďarsko, Slovensko a Bulharsko na konci dubna zakázaly dovoz obilovin (pšenice, kukuřice, řepky a slunečnice) z válkou zmítané země. Evropská komise reagovala návrhem poskytnout zemědělcům z těchto zemí a Rumunsku pomoc ve výši 100 milionů eur a také dočasným zákazem dovozu obilovin z Ukrajiny do těchto zemí, s výjimkou tranzitu do jiných zemí. Omezení vstoupilo v platnost 2. května a potrvá do 5. června 2023.

Komise poznamenala, že tato „mimořádná a dočasná preventivní opatření“ jsou nezbytná kvůli přeplněným skladům a potížím vyplývajícím ze stávajících vážných logistických překážek, kterým těchto pět zemí čelí.

12 zemí EU vyzývá EK, aby vysvětlila pozastavení dovozu ukrajinského obilí do pěti zemí EU

V obsáhle formulovaném dopise zaslaném Evropské komisi, který vidělo bruselské Politico, 12 ministrů zemědělství ze zbytku EU uvedlo, že dohoda „podkopává integritu vnitřního trhu EU“. Ministři Francie, Německa, Nizozemska, Irska, Řecka, Rakouska, Belgie, Chorvatska, Lucemburska, Estonska, Dánska a Slovinska vyzvali k urychlenému „vyjasnění“ dohody, které Komise dosáhla „bez konzultace s členskými státy“.

Jejich obavy se soustředí na to, jak dohoda souvisí s „principy a fungováním“ vnitřního trhu EU a se závazky EU vůči Ukrajině a asociační dohodou Kyjeva. Dopis vyzývá k dalším diskusím se zeměmi s cílem objasnit, jak a proč bylo zemědělcům přiděleno 100 milionů EUR. „Vyzýváme Komisi, aby se vrátila k transparentnímu postupu v souladu se zavedenými pravidly v rámci fungování EU a jejích členských států,“ stojí v dopise.

Pomoc Ukrajině – dvojí metr Polska?

Několik ministrů zemědělství EU kritizovalo jednostranné zákazy zavedené Polskem a dalšími zeměmi na ukrajinský dovoz minulý měsíc, podle Politico. Antti Kurvinen z Finska na ministerské schůzce v Lucemburku 25. dubna řekl, že omezení „poškozují“ jednotné úsilí bloku pomoci Ukrajině.

Marc Fesneau z Francie obvinil mj. Polsko za dvojí metr při podpoře svého východního souseda. „Nemůžete vyzývat k solidaritě a zároveň činit jednostranná rozhodnutí,“ řekl. Dopis z tohoto týdne je vnímán jako další signál, že zbytek EU už má Polska dost.

(portalspozywczy.pl)

Continue Reading

Aktuality

EK a Polsko se dohodly kolem blokády dovozu z Ukrajiny

Published

on

Evropská komise rozhodla o zákazu dovozu pšenice, kukuřice, řepky, slunečnicových semen a slunečnicového oleje do 5 „frontových“ zemí a Polsko s těmito podmínkami souhlasilo, i když připomeňme, že i země požádala o zákaz dovozu několik dalších produktů. Tranzit ukrajinského zboží bude pokračovat, kupř. přes území Polska. Předmětný zákaz bude platit do 5. června letošního roku.

Ano – nutno říci nahlas – polské vládě, která konečně po mnoha měsících ignorace začala naslouchat výzvám polských farmářů – se to podařilo. Stalo se něco, co bylo dříve vzhledem k současné geopolitické situaci nemyslitelné.

Nebýt silné opozice polské vlády (vedoucí skupinu tzv. 5 „frontových“ zemí) a zavedením embarga na hranici s Ukrajinou, kdy polský nápad pak převzaly i další země sousedící s Ukrajinou – Evropská komise by stále tvrdila, že s nadměrným dovozem není problém.

Po dvou týdnech intenzivních jednání – EK rozhodla zavést zákaz dovozu pšenice, kukuřice, řepky, slunečnicových semen a slunečnicového oleje do 5 „frontových“ zemí, tedy Polska, Slovenska, Maďarska, Rumunsko, Bulharsko a Polsko s těmito podmínkami souhlasily, i když připomeňme, že Polsko požádalo o zákaz dovozu i několika dalších produktů. Tranzit ukrajinského zboží bude pokračovat, kupř. přes území Polska.

Podmínkou realizace tohoto rozhodnutí je, že Polsko (a další čtyři) odstoupí od jednostranného rozhodnutí o zákazu dovozu ukrajinských zemědělských produktů, přijatého bez souhlasu EU.

Předmětný zákaz bude platit do 5. června letošního roku. A co dál?

„Myslím, že tento zákaz bude pravděpodobně prodloužen do konce roku.“ řekl eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski.

Hlavními příjemci obilí z Ukrajiny jsou podle něj Španělsko, Nizozemsko a Itálie. Redakce farmer.pl se pana komisaře zeptala, zda se nebojí, že produkty, jejichž dovoz do pěti zemí v první linii je zakázán, tam budou stále reexportovány?

„Existuje takové riziko. Samozřejmě, že je. Ale nemyslím si, že se tento postup vyplatí.“ řekl Janusz Wojciechowski.

A co ostatní zboží, které bylo na seznamu?

Předmětem diskuse mezi Evropskou komisí a ostatními členskými státy ohledně zákazu dovozu byly (kromě pěti výše uvedených) i další produkty, jako je med, ovoce a zelenina, drůbeží maso, vejce a mléko. Co s nimi?

„Existuje prohlášení Komise, že všechny ostatní produkty, kromě pěti nejcitlivějších, budou analyzovány a je možné uplatnit bezpečnostní doložku obsaženou v nařízení o liberalizaci obchodu s Ukrajinou a ověřovací postup bude zkrácen z 6 na 3 měsíce.“ řekl komisař Wojciechowski.

Kdy budou moci polští zemědělci využít dodatečnou částku podpory z EU?

Připomeňme, že EK souhlasila s vyčleněním dalších 100 milionů EUR z krizové rezervy (pomoc z této rezervy byla uvolněna již potřetí v řadě) na podporu zemědělců v zemích první linie. Kdy budou moci polští zemědělci využít této podpory?

„Z tohoto fondu Polsko obdrží 40 milionů EUR s možností dvojího spolufinancování této částky z národních fondů, tj. celkem 120 milionů EUR. Myslím si, že v nadcházejících dnech budou v této věci přijata konečná rozhodnutí a jejich další realizace a distribuce je věcí Polska.“ řekl Janusz Wojciechowski.

Na dotaz novinářů, zda by komisař EU pro zemědělství neměl v souvislosti s celou touto krizovou situací související s dovozem z Ukrajiny odstoupit a proč nebyl takový zákaz zaveden mnohem dříve, Janusz Wojciechowski uvedl:

„To je špatné myšlení. Tato krize byla nevyhnutelná, protože je výsledkem války. EU nemohla preventivně zasáhnout. Opatření EU je možné, pokud se skutečně potvrdí vážné narušení trhu. Připomínám, že volný trh a nezasahovat do volného trhu co nejdéle je hlavní zásadou EU. První žádost místopředsedy vlády Henryka Kowalczyka z prosince 2022 jsem vzal velmi vážně. Tehdy začaly akce k aktivaci krizové rezervy. (…) Věřím, že jsem reagoval všemi možnými nástroji, které jsem měl k dispozici a které na mně závisely, a reagoval jsem včas. V důsledku toho již polští zemědělci obdrželi pomoc ve výši více než 5 miliard PLN.“

Během konference podrobně diskutoval o všech formách dosavadní pomoci, včetně: pro polské zemědělce a dodal:

„Čelil jsem třem výhradám. Proč jsem podpořil liberalizaci obchodu s Ukrajinou? Politický a ekonomický raison d’état to vyžadoval. Díky této liberalizaci má Polsko vynikající výchozí pozici pro budoucí rekonstrukci Ukrajiny. Druhá věc – proč nebyla záloha. Legálně lze zálohy ukládat pouze na zboží, které podléhá clu a u obilí, které clu nepodléhalo, jsme takovou situaci prostě neměli. (…) Nebylo možné uložit ze strany EU povinnost dohlížet na přepravu.“

Z toho, co se zatím v tématu ukrajinského dovozu událo, je podle komisaře závěr: „Musíme trh bedlivě sledovat a reagovat na to, co se na něm děje. Chtěl bych zdůraznit, že ochrana hranic a kontrola dovozu jsou stále úkoly členských států,“ dodal Janusz Wojciechowski.

(farmer.pl)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality