Connect with us
Reklama

Aktuality

Boj proti ptačí chřipce se ukazuje jako příliš nákladný, EK plánuje snížit výdaje na tento účel o 40 procent

Published

on

Evropská komise chce podle dokumentů, které zveřejnila Rada EU pro zemědělství, drasticky snížit výdaje na boj proti infekčním chorobám zvířat. Navrhovaná nařízení v této oblasti obsahují, snížení výdajů na boj proti ptačí chřipce a ASF o 40 % a EK chce zcela ustoupit od financování boje proti tuberkulóze skotu. Důvodem pro tyto návrhy jsou drasticky rostoucí náklady na boj s epidemiemi na farmách. Financování v současném rozsahu by zemědělský rozpočet EU již podle Komise neunesl.

Očekává se, že škrty ve výdajích ovlivní jak mimořádná opatření v rozpočtu EU, tak dotace pro národní programy v letech 2023 až 2025. Financování boje proti tuberkulóze skotu má skončit od roku 2023. Komisařka EU pro zdraví Stella Kyriakides požádala členské státy o pochopení. Jak argumentovala, tak razantní navýšení nebylo možné ve schváleném rozpočtu předvídat a bez adekvátních finančních prostředků by je nebylo možné zajistit. Jak správně tušíte, jedná se zejména o ceny energií, plynu, uhlí a pohonných hmot, které ovlivňují rychlé náklady na operace v ohniscích nemocí, a především na likvidaci nakažených zvířat.

Skutečnost, že Brusel chce „přiškrtit toky“, pokud jde o náklady na boj s infekčními chorobami zvířat, však neznamená zrušení nebo uvolnění povinností, které musí členské státy v této oblasti plnit. Náklady na boj s ASF a ptačí chřipkou prostě více zatíží státní rozpočty a pravděpodobně i samotné zemědělce.

Podle německého portálu Agrarheute nebyly plány úsporných opatření Evropské komise členskými státy přijaty dobře. Německé ministerstvo zemědělství varovalo Evropskou komisi před nebezpečnými důsledky těchto škrtů v rozpočtu pro zemědělství EU. Státní tajemnice německého ministerstva Silvia Benderová je označila jako negativní pro zdraví zvířat a rostlin, tak riziko zvýšení zátěže pro zemědělce. Argumentovala že, „retroaktivní škrty již provedených opatření jsou obzvláště bolestivé“ a povedou ke ztrátě důvěry v orgány EU.

Za zmínku stojí, že v Německu zuří ptačí chřipka. 17. října byla zjištěna ohniska v drůbežích farmách v okrese Gütersloh v Severním Porýní-Vestfálsku. 8 000 kachen, hus a kuřat bylo poraženo a zlikvidováno. Ptačí chřipka byla 20. října zjištěna v obci Werlte v Dolním Sasku na farmě se 4 300 krůtami. Virus se znovu objevil také v Holštýnsku, kde už v létě bylo utraceno 15 000 hus a kuřat. 21. října byla zjištěna další ohniska v okrese Schleswig-Flensburg či v okrese Husby ve stádě 3 400 brojlerů.

Rakouská vláda vyjádřila rozhořčení nad tím, že tak důležité rozhodnutí o snížení finančních prostředků bylo přijato za zády všech zúčastněných a vyzvala k otevřené a veřejné diskusi o této záležitosti. Francouzský zástupce připustil, že všechny země se potýkají s napjatou rozpočtovou situací, ale takové škrty v již schválených rozpočtech jsou „problematickou praxí“.

(farmer.pl)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Greenwashing poškozuje drůbežářský průmysl

Published

on

Drůbežářský a masný průmysl vždy hledá způsoby, jak být ekologicky udržitelnější, ale společnosti si musí dávat pozor na greenwashing, tvrdí Frank Mitloehner, Ph.D., UC Davis, Department of Animal Science, který prezentoval na International Production and Processing Expo (IPPE) 2024.

Co je tedy greenwashing?

Organizace spojených národů definuje greenwashing jako „klamání veřejnosti, aby uvěřila, že společnost nebo jiný subjekt dělá pro ochranu životního prostředí více, než to ve skutečnosti je“ (forma dezinformace, která je šířena za účelem zvýšení povědomí o pozitivním environmentálně dopadu produktu, služby, řešení nebo přístupu. Mezi příklady greenwashingu patří používání zavádějících environmentálních označení nebo prosazování cílů udržitelnosti bez skutečného plánu na jejich dosažení. „Musíme být velmi opatrní, abychom nebyli obviněni z greenwashingu, protože to naši kritici v živočišné výrobě říkají. Teď slibují čistou nulu tam nebo uhlíkovou neutralitu nebo klimatickou neutralitu, takže každá organizace má své vlastní cíle, ale stejně jich není schopna dosáhnout,“ řekl Mitloehner. „Podle mého názoru musíme opravdu dbát na to, abychom si vytýčili cíle, které jsou srozumitelné lidem, kteří se o ně zajímají.“

Jak greenwashing poškozuje drůbežářský průmysl?

Když si firmy a organizace stanoví klimatické cíle, kterých nakonec nedosáhnou, ztratí důvěru spotřebitelů. Riziko představuje podle Mitloehnera také zmatení spotřebitelů kvůli „nedostatečné standardizaci a harmonizaci“; vzhledem k tomu, že různé organizace stanovují různé klimatické cíle, spotřebitelé nebudou vědět, které z nich jsou skutečně legitimní nebo které lakují nazeleno.

Tento zmatek poškodí image celého odvětví

Mitloehner také varoval před tím, že jedna generace si bude klást environmentální cíle, kterých příští generace nebude schopna dosáhnout. „Mnoho z těchto lidí, kteří činí tato odvážná tvrzení (environmentální cíle), bude do roku 2030 v důchodu, ale společnosti budou tato tvrzení dodržovat,“ řekl Mitloehner. „A to je významný závazek.“ Jinými slovy, „uvádění těchto odvážných tvrzení“ může krátkodobě fungovat pro image společnosti, ale připravuje společnost na neúspěch v budoucnu. „Pokud si nejste jisti, zda můžete něčeho dosáhnout do roku 2030, 2040, 2050, neslibujte to, protože není absolutně nic horšího,“ dodal Mitloehner.

(WATTPoultry.com, naschov.com)

Continue Reading

Aktuality

Je len otázkou času, kedy vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka

Published

on

V Slovenských veľkochovoch sa prvýkrát objavila agresívna forma vtáčej chrípky a za obeť jej padli desaťtisíce sliepok. Ako táto agresívna forma vznikla, akou hrozbou je pre ľudí, a čo s tým majú priemyselné veľkochovy?

Vtáčia chrípka začala pôvodne ako mierne ochorenie vodného vtáctva. Priemyselné veľkochovy však vytvorili ideálnu živnú pôdu pre zmutovanie vtáčej chrípky do agresívnej formy, ako ju zažívame dnes. Kvôli extrémnej genetickej podobnosti sliepok vo veľkochovoch a stresujúcim otrasným podmienkam, ktoré oslabujú sliepkam imunitný systém, je zapríčinené bleskové šírenie vírusu, pričom každý ďalší prenos je pre neho príležitosťou mutovať.

Stačí, ak sa vo veľkochove nakazí jedna sliepka. Vtáčia chrípka sa prenáša kontaktom, a tak netrvá dlho, kým sliepky natlačené v klietkach jedna na druhej nakazí vírus a postupne zamorí celý chov. Už pri nakazení pár jedincov usmrtia desaťtisíce sliepok v celom chove. Klietky, v ktorých prežijú sliepky celý život v hororových podmienkach nie sú riešením, naopak zvyšovanie stresu sliepkam tento problém len zhoršuje.

Priemyselné veľkochovy, kde sú sliepky natlačené hlava na hlave, sú zároveň časovanou bombou pre vypuknutie epidémie, ktorá môže vyústiť v pandémiu. Je len otázkou času, kedy v nich vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka a priniesť podobnú skazu ako nedávny COVID-19 či španielska chrípka pred sto rokmi. Môžu za to naozaj divožijúce vtáky?

Podľa Európskeho úradu pre bezpečnosť potravín (EFSA) najčastejšou príčinou zavlečenia ochorenia do veľkochovu nie je divožijúce vtáctvo, ale zanedbávanie hygienických opatrení pracovníkov a pracovníčok. Štúdie EFSA naviac ukázali, že neexistujú významné rozdiely v šírení ochorenia v rôznych typoch chovu.*

Nebezpečné mutácie vtáčej chrípky majú na svedomí priemyselné veľkochovy. Jediným riešením, ktoré dlhodobo ochráni zvieratá aj ľudí pred ďalšou pandémiou nie je zatváranie zvierat do čoraz menších klietok, ale odklon od priemyselných veľkochovov k prirodzeným podmienkam pre zvieratá.

(Humánný pokrok)

Continue Reading

Aktuality

Potvrdili nové dve ohniská vtáčej chrípky v dvoch krajoch

Published

on

Zlá správa z agrosektora. Po Zlatnej na Ostrove, kde museli usmrtiť 40-tisíc kusov hydiny, potvrdili vtáčiu chrípku už aj na farmách pri Senci v Bratislavskom kraji a pri Trnave.

Smutnú správu zverejnilo Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka. „Vtáčia chrípka je potvrdená aj na farmách pri Senci a pri Trnave. Ide zrejme o sekundárne ohniská nákazy,“ informovalo ministerstvo.

„Po tom, ako bola minulý týždeň ukončená depopulácia 40-tisíc kusov hydiny na farme Nový Pavol v Zlatnej na Ostrove, boli na príslušné pracoviská Regionálnej veterinárnej a potravinovej správy Senec a Trnava nahlásené ďalšie zvýšené úhyny hydiny v dvoch rozmnožovacích a úžitkových chovoch na farmách Veľká Častá a Špačince,“ upresnilo ministerstvo. Vo Veľkej Častej uhynulo 28-tisíc kusov hydiny a v Špačinciach 24-tisíc kusov.

Podľa ministerstva ide na základe predbežných záverov zrejme o sekundárne ohniská, ktoré sú prepojené s primárnym ohniskom na farme Nový Pavol. „Epizootologické šetrenie naďalej prebieha. Regionálne veterinárne a potravinové správy Trnava a Senec nariadili opatrenia v zmysle platných predpisov,“ uzavrelo ministerstvo.

(pluska.sk)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality