Connect with us
Reklama

aktivity

Petice: Už žádné týrání kuřat při produkci vajec!

Published

on

ŽÁDNÉ VEJCE 3 nebo 2! 6,7 milionu slepic každoročně snáší v Rakousku 2 miliardy vajec. Rakušané jedí kolem 239 vajec ročně.
Nosnice se chovají jako vysoce výkonní producenti vajec. Potřeby zvířat však nejsou brány v úvahu. Přibližně 64 % všech nosnic v Rakousku žije na podestýlkových ustájeních, kde mají velmi málo místa a nikdy nepřijdou na slunce. Jako zbytečný vedlejší produkt vaječného průmyslu jsou bratři nosnic ihned po vylíhnutí likvidována jako takzvaná jednodenní kuřata – jsou buď drceni, nebo zplyňováni.

Vejce z klecí v EU nebo ze třetích zemí se stále používají ve výrobcích. Pro spotřebitele obvykle není rozpoznatelný systém uchovávání vajec obsažených ve výrobku. Vejce v kleci se také stále zpracovávají v gastronomickém průmyslu!

Společnost VEREIN GEGEN TIERFABRIKEN (VGT) proto požaduje jménem níže podepsaných:
Už žádné zabíjení mužských kuřat!
Už žádné šlechtění pro větší výkon při snášení!
Už žádné podestýlky! Žádné vejce 2!
Požadavek na označení zpracovaných vajec!
Vejce z klecí z obchodu se stravováním!

Už žádné zabíjení samců kuřat – určení pohlaví ve vejci nebo používání plemen dvojího účelu!

V Rakousku se v roce 2018 vylíhlo 19,2 milionu kuřat, z nichž asi polovina zemřela první den po vylíhnutí. V běžné produkci vajec stále platí, že samčí kuřata se nasekají nebo zadusí ihned po vylíhnutí. V Rakousku je každoročně zabito více než 9,6 milionu kuřat.
Plemena dvojího užití jsou kuřata, která jsou stejně vhodná jako nosnice a kuřata brojlerů, tj. slepice snášejí mnoho vajec (ale méně než hybridní plemena) a samci tvoří maso (ale méně než hybridní plemena brojlerů). Kohoutím kuřatům je ale umožněno žít alespoň několik týdnů.

Veškerá produkce kuřat v Rakousku nyní probíhá prostřednictvím vysoce specializovaných šlechtitelských linií: výkrmových linek na produkci masa a nosnic pro produkci vajec. Obě linie lze popsat jako mučení z hlediska dobrých životních podmínek zvířat. Zatímco kuřata brojlerů trpí extrémně rychlým přírůstkem hmotnosti, těla samic nosnic jsou obzvláště vyčerpaná kvůli vysokému tlaku na snášení. V průměru snášejí 330 vajec ročně. Tento nepřirozený výkon (původně kuřata snášela kolem 12 vajec ročně) často vede k poškození kostí a příznakům osteoporózy v důsledku vysoké spotřeby vápníku.

Vývoj směrem k plemenům dvojího účelu je krokem od mučení. To znamená, že nosnice budou mít pouze 70 % snášky a jejich bratři by byli zabiti po 95 dnech výkrmu místo po 35 dnech. Z tohoto vývoje by těžily jak slepice, tak kohouti, protože budou mnohem méně stresovaní, zdravější, hbitější a samozřejmě šťastnější.

Je třeba usilovat o obecný zákaz podlahového zemědělství a jako první krok:
Zákaz voliérových systémů podobných klecím v podestýlkovém chovu!

V mnoha ustájeních jsou takzvané voliéry – typ otevřené klece, která umožňuje uspořádání zvířat na několika úrovních, takže se do menšího prostoru vejde více zvířat. To však také znamená, že zvířata často sedí v klecích v tomto typu ustájení, ze kterého je obvykle pouze výstup na podlahu na nejnižší úrovni. Způsob, jakým je tam blokován pohyb stejnými druhy, a krmení v oblasti klecí, je často povzbuzuje, aby tam zůstala. Volný pohyb je tímto systémem ustájení vážně omezen.

Tento systém ustájení má také vliv na kostní hustotu zvířete. Studie ukázaly, že zvířata mají nejmenší problémy s kostmi, když jsou schopná otevřeně létat. Což obvykle není možné, pokud jsou chována uvnitř kvůli nedostatku místa a při použití voliéry.
Kvůli nedostatku přirozeného světla ve stodolových systémech mohou slepice produkovat méně vitaminu D, a jsou proto závislé na doplňkovém krmení. Nedostatek vitaminu D může vést k onemocněním, jako je osteoporóza, což zase zvyšuje riziko zlomenin. Podle rakouského zákona o dobrých životních podmínkách zvířat je vnější škrábací oblast nebo vnější klimatická oblast zpevněná, posypaná, zastřešená a ohraničená oblast, která je omezena alespoň na jedné straně mřížkami nebo větrnými sítěmi. Kuřata by z toho měla velký užitek.

Požadavek na označení zpracovaných vajec

Vejce se používají v mnoha výrobcích. Vejce se pro průmysl obvykle odebírají z klecových farem, protože jsou levnější než vejce z jiných farem. Z obalu si však nemůžete přečíst, jak žily slepice, jejichž vejce se zpracovávají. Taktika zamlžování, které obchod s potravinami brání, musí skončit! Poškozuje Rakousko a poškozuje zvířata. Spotřebitelé mají právo vědět, co je v produktech, které kupují. Patří sem také původ vajec podle toho, jak jsou chována. To je jediný způsob, jak učinit informované rozhodnutí o nákupu!

Spousta vajec se zpracovává zejména v gastronomii a velmi často se zde používají klecová vejce, nikoli jako skořápková vejce, ale jako tekutá nebo prášková. Asi 40 % vajec se používá v gastronomii, jedná se tedy o největší prodejní trh. Rakušané odmítají chov v klecích a utrpení zde žijících slepic, a proto byla tato forma chovu v Rakousku zakázána – a to i díky masivní kampani VGT. Nyní vyzýváme cateringový průmysl, aby přehodnotil a zakázal vejce z klecí i v jejich kuchyních! Doposud tuto petici podpořilo 15 735 lidí. Pomozte nám prosím dosáhnout našeho cíle 17 500 podpisů! Tato petice je určena rakouské spolkové vládě.

(vgt.at)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

aktivity

Evropská komise obhajuje průtahy

Published

on

By

Podle Evropské komise je nutný další dialog se zúčastněnými stranami, než dojde k jakékoli revizi právních předpisů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. Toto vyjádření padlo v důsledku právních kroků vznesených aktivisty, kteří se rozzlobili kvůli tomu, že EK nedodržela slibovaný zákaz chovu v klecích.

Evropská komise v březnu Evropskému parlamentu řekla, že návrhy exekutivy EU potřebují další konzultaci se zúčastněnými stranami a dostatečné přechodné období pro zemědělský sektor. Elisa Ferreira, evropská komisařka pro soudržnost a reformu, uvedla, že věří, že iniciativa „strategického dialogu“, kterou zahájila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová začátkem tohoto roku, by byla ideálním fórem pro diskusi.

Tato reakce přišla poté, co výbor Evropské občanské iniciativy (ECI) podal u Soudního dvora v Lucemburku žalobu, v níž prokázal, že Komise nesplnila svůj slib zavést legislativu zákazu klecí v reakci na úspěšnou evropskou občanskou iniciativu, která byla zavedena s konkrétním záměrem poskytnout občanům EU větší vliv na rozhodování EU.

V roce 2021 se Komise jasně zavázala předložit legislativní návrhy na zákaz klecového chovu v EU do konce roku 2023 v návaznosti na evropskou občanskou iniciativu, kterou podepsalo 1,4 milionu lidí a kterou podpořila koalice 170 nevládních organizací vedená organizací Compassion in World. Je to poprvé, co byla Komise pohnána k odpovědnosti za nečinnost. Pokud bude úspěšná, bude Komise nucena zveřejnit své návrhy v jasném a přiměřeném časovém horizontu a poskytnout přístup ke svému spisu o ECI End the Cage Age.

Olga Kikou z občanského výboru ECI řekla, že Evropská komise zklamala lidi a zklamala 300 milionů zvířat trpících v klecích: „Neexistuje žádné ospravedlnění pro jakékoli další odklady… Nedáme si pokoj, dokud nebude každá klec prázdná.“

Průzkum Eurobarometru provedený Komisí v říjnu loňského roku zjistil, že 9 z 10 občanů EU se domnívá, že zvířata by neměla být chována v individuálních klecích. Vlastní vědečtí poradci Komise a Evropský úřad pro bezpečnost potravin, rovněž podpořili postupné rušení klecových chovů z důvodů dobrých životních podmínek nosnic, prasat, telat na mléko, kachen, křepelek a králíků.

(poutltryworld.net)

Continue Reading

aktivity

Je len otázkou času, kedy vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka

Published

on

By

V Slovenských veľkochovoch sa prvýkrát objavila agresívna forma vtáčej chrípky a za obeť jej padli desaťtisíce sliepok. Ako táto agresívna forma vznikla, akou hrozbou je pre ľudí, a čo s tým majú priemyselné veľkochovy?

Vtáčia chrípka začala pôvodne ako mierne ochorenie vodného vtáctva. Priemyselné veľkochovy však vytvorili ideálnu živnú pôdu pre zmutovanie vtáčej chrípky do agresívnej formy, ako ju zažívame dnes. Kvôli extrémnej genetickej podobnosti sliepok vo veľkochovoch a stresujúcim otrasným podmienkam, ktoré oslabujú sliepkam imunitný systém, je zapríčinené bleskové šírenie vírusu, pričom každý ďalší prenos je pre neho príležitosťou mutovať.

Stačí, ak sa vo veľkochove nakazí jedna sliepka. Vtáčia chrípka sa prenáša kontaktom, a tak netrvá dlho, kým sliepky natlačené v klietkach jedna na druhej nakazí vírus a postupne zamorí celý chov. Už pri nakazení pár jedincov usmrtia desaťtisíce sliepok v celom chove. Klietky, v ktorých prežijú sliepky celý život v hororových podmienkach nie sú riešením, naopak zvyšovanie stresu sliepkam tento problém len zhoršuje.

Priemyselné veľkochovy, kde sú sliepky natlačené hlava na hlave, sú zároveň časovanou bombou pre vypuknutie epidémie, ktorá môže vyústiť v pandémiu. Je len otázkou času, kedy v nich vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka a priniesť podobnú skazu ako nedávny COVID-19 či španielska chrípka pred sto rokmi. Môžu za to naozaj divožijúce vtáky?

Podľa Európskeho úradu pre bezpečnosť potravín (EFSA) najčastejšou príčinou zavlečenia ochorenia do veľkochovu nie je divožijúce vtáctvo, ale zanedbávanie hygienických opatrení pracovníkov a pracovníčok. Štúdie EFSA naviac ukázali, že neexistujú významné rozdiely v šírení ochorenia v rôznych typoch chovu.*

Nebezpečné mutácie vtáčej chrípky majú na svedomí priemyselné veľkochovy. Jediným riešením, ktoré dlhodobo ochráni zvieratá aj ľudí pred ďalšou pandémiou nie je zatváranie zvierat do čoraz menších klietok, ale odklon od priemyselných veľkochovov k prirodzeným podmienkam pre zvieratá.

(Humánný pokrok)

Continue Reading

aktivity

Konec klecových chovů v ohrožení. Závazek Evropské komise blokuje masná lobby

Published

on

By

„V Evropě začíná nová éra – bez klecí!“ Oznamovali jsme s nadšením před více než dvěma lety, když se Evropská komise zavázala ukončit do roku 2027 klecové chovy. Nyní se zdá, že Komise svůj závazek vůči zvířatům a občanům*kám EU dodržet nehodlá.

Pro zrušení klecí pro slepice, prasnice, telata, králíky a další takzvaná hospodářská zvířata se komise vyslovila v červnu 2021, a to na základě evropské občanské iniciativy Konec doby klecové s téměř milionem a půl podpisů od občanů EU, kterým nebyl lhostejný osud zvířat uvězněných v klecích. Návrh se na půdě Evropského parlamentu tehdy setkal s vlnou politické podpory, která vyústila v závazek Evropské komise k vypracování konkrétního návrhu. Až do letošního roku se zdálo, že vše pokračuje podle plánu, pak ale nastal náhlý zlom.

Přestože na vysvobození z krutých podmínek klecí na území EU čeká více než 300 000 000 takzvaně hospodářských zvířat, a přestože si pro ně 84 % obyvatel EU přeje lepší ochranu, jsou nyní reálné změny stále v nedohlednu. Proti občanské iniciativě, široké veřejnosti a hospodářským zvířatům se totiž postavil silný hráč – tlak živočišného průmyslu, pro který znamená držení zvířat v klecích jednodušší zisk.

Síla masné lobby

O síle, která se proti iniciativě za Konec doby klecové postavila, svědčí investigativní práce médií The Guardian nebo Lighthouse, která odkrývají informace o lobby živočišného průmyslu na půdě Evropské komise. Média a jejich zdroje popisují silný tlak, který začaly zástupci velkochovů vytvářet například skrze lobbistickou skupinu European Livestock Voice.

Lobbisté navzdory jasným indikátorům, jako je zmíněná 84% podpora lepší ochrany hospodářských zvířat mezi obyvateli EU, dál tvrdí, že iniciativa neodráží názory široké veřejnosti. Proti zřejmé podpoře veřejnosti směrem ke zrušení klecí tak nyní stojí silné odvětví průmyslu, ve kterém se hraje o ohromné zisky. Odvětví, které se zřejmě nebojí tlačit na vysoce postavené úředníky*ice EK.

A vzhledem k tomu, jak se nyní Evropská komise tématu zrušení klecí ve velkochovech vyhýbá, se mu ve svém zpátečnickém úsilí bohužel daří.

Střet s realitou velkochovů

Česká veřejnost se v otázce klecových chovů shoduje se zbytkem Evropy. Za rostoucí podporou zrušení velkochovů stojí mimojiné skutečnost, že se lidé stále častěji setkávají se svědectvími a záběry z velkochovů. Seznámit veřejnost s realitou klecových chovů bylo v době sběru podpisů pod iniciativu Konec doby klecové jedním z cílů NESEHNUTÍ.

Vznikla proto kampaň Hlava na hlavě, jejímž základem je unikátní mapa velkochovů. V rámci boje za Konec doby klecové jsme ukázali, co se za branami velkochovů děje a v jakých podmínkách reálně žijí hospodářská zvířata. A to včetně obrázků, které by zástupci živočišného průmyslu, kteří nyní tlačí na Evropskou komisi, před úředníky a veřejností nejraději skryli.

Konec klecí v ohrožení

Souboj iniciativy Konec doby klecové s lobby živočišného průmyslu je souboj Davida s Goliášem. A přestože za spojenectvím organizací stojí široká veřejnost a 300 000 000 zvířat, zůstáváme v roli Davida. Snahu o zlepšení podmínek hospodářských zvířat ale nevzdáváme a dál usilujeme o to, aby si Evropská komise rozvzpomněla na závazek, který slíbila dodržet. Pomoct nám může každý – například podporou nově vzniklé kampaně Konec klecí v ohrožení.

V rámci kampaně, která vznikla díky organizacím Compassion in World Farming a Svoboda zvířat, mohou lidé také apelovat na eurokomisařku Věru Jourovou, aby se zasadila o dodržení závazku evropské komise. K výzvě se už připojilo na 1 800 lidí.

(medium.seznam.cz)

Continue Reading

Aktuality