Connect with us
Reklama

aktivity

Petice: Už žádné týrání kuřat při produkci vajec!

Published

on

ŽÁDNÉ VEJCE 3 nebo 2! 6,7 milionu slepic každoročně snáší v Rakousku 2 miliardy vajec. Rakušané jedí kolem 239 vajec ročně.
Nosnice se chovají jako vysoce výkonní producenti vajec. Potřeby zvířat však nejsou brány v úvahu. Přibližně 64 % všech nosnic v Rakousku žije na podestýlkových ustájeních, kde mají velmi málo místa a nikdy nepřijdou na slunce. Jako zbytečný vedlejší produkt vaječného průmyslu jsou bratři nosnic ihned po vylíhnutí likvidována jako takzvaná jednodenní kuřata – jsou buď drceni, nebo zplyňováni.

Vejce z klecí v EU nebo ze třetích zemí se stále používají ve výrobcích. Pro spotřebitele obvykle není rozpoznatelný systém uchovávání vajec obsažených ve výrobku. Vejce v kleci se také stále zpracovávají v gastronomickém průmyslu!

Společnost VEREIN GEGEN TIERFABRIKEN (VGT) proto požaduje jménem níže podepsaných:
Už žádné zabíjení mužských kuřat!
Už žádné šlechtění pro větší výkon při snášení!
Už žádné podestýlky! Žádné vejce 2!
Požadavek na označení zpracovaných vajec!
Vejce z klecí z obchodu se stravováním!

Už žádné zabíjení samců kuřat – určení pohlaví ve vejci nebo používání plemen dvojího účelu!

V Rakousku se v roce 2018 vylíhlo 19,2 milionu kuřat, z nichž asi polovina zemřela první den po vylíhnutí. V běžné produkci vajec stále platí, že samčí kuřata se nasekají nebo zadusí ihned po vylíhnutí. V Rakousku je každoročně zabito více než 9,6 milionu kuřat.
Plemena dvojího užití jsou kuřata, která jsou stejně vhodná jako nosnice a kuřata brojlerů, tj. slepice snášejí mnoho vajec (ale méně než hybridní plemena) a samci tvoří maso (ale méně než hybridní plemena brojlerů). Kohoutím kuřatům je ale umožněno žít alespoň několik týdnů.

Veškerá produkce kuřat v Rakousku nyní probíhá prostřednictvím vysoce specializovaných šlechtitelských linií: výkrmových linek na produkci masa a nosnic pro produkci vajec. Obě linie lze popsat jako mučení z hlediska dobrých životních podmínek zvířat. Zatímco kuřata brojlerů trpí extrémně rychlým přírůstkem hmotnosti, těla samic nosnic jsou obzvláště vyčerpaná kvůli vysokému tlaku na snášení. V průměru snášejí 330 vajec ročně. Tento nepřirozený výkon (původně kuřata snášela kolem 12 vajec ročně) často vede k poškození kostí a příznakům osteoporózy v důsledku vysoké spotřeby vápníku.

Vývoj směrem k plemenům dvojího účelu je krokem od mučení. To znamená, že nosnice budou mít pouze 70 % snášky a jejich bratři by byli zabiti po 95 dnech výkrmu místo po 35 dnech. Z tohoto vývoje by těžily jak slepice, tak kohouti, protože budou mnohem méně stresovaní, zdravější, hbitější a samozřejmě šťastnější.

Je třeba usilovat o obecný zákaz podlahového zemědělství a jako první krok:
Zákaz voliérových systémů podobných klecím v podestýlkovém chovu!

V mnoha ustájeních jsou takzvané voliéry – typ otevřené klece, která umožňuje uspořádání zvířat na několika úrovních, takže se do menšího prostoru vejde více zvířat. To však také znamená, že zvířata často sedí v klecích v tomto typu ustájení, ze kterého je obvykle pouze výstup na podlahu na nejnižší úrovni. Způsob, jakým je tam blokován pohyb stejnými druhy, a krmení v oblasti klecí, je často povzbuzuje, aby tam zůstala. Volný pohyb je tímto systémem ustájení vážně omezen.

Tento systém ustájení má také vliv na kostní hustotu zvířete. Studie ukázaly, že zvířata mají nejmenší problémy s kostmi, když jsou schopná otevřeně létat. Což obvykle není možné, pokud jsou chována uvnitř kvůli nedostatku místa a při použití voliéry.
Kvůli nedostatku přirozeného světla ve stodolových systémech mohou slepice produkovat méně vitaminu D, a jsou proto závislé na doplňkovém krmení. Nedostatek vitaminu D může vést k onemocněním, jako je osteoporóza, což zase zvyšuje riziko zlomenin. Podle rakouského zákona o dobrých životních podmínkách zvířat je vnější škrábací oblast nebo vnější klimatická oblast zpevněná, posypaná, zastřešená a ohraničená oblast, která je omezena alespoň na jedné straně mřížkami nebo větrnými sítěmi. Kuřata by z toho měla velký užitek.

Požadavek na označení zpracovaných vajec

Vejce se používají v mnoha výrobcích. Vejce se pro průmysl obvykle odebírají z klecových farem, protože jsou levnější než vejce z jiných farem. Z obalu si však nemůžete přečíst, jak žily slepice, jejichž vejce se zpracovávají. Taktika zamlžování, které obchod s potravinami brání, musí skončit! Poškozuje Rakousko a poškozuje zvířata. Spotřebitelé mají právo vědět, co je v produktech, které kupují. Patří sem také původ vajec podle toho, jak jsou chována. To je jediný způsob, jak učinit informované rozhodnutí o nákupu!

Spousta vajec se zpracovává zejména v gastronomii a velmi často se zde používají klecová vejce, nikoli jako skořápková vejce, ale jako tekutá nebo prášková. Asi 40 % vajec se používá v gastronomii, jedná se tedy o největší prodejní trh. Rakušané odmítají chov v klecích a utrpení zde žijících slepic, a proto byla tato forma chovu v Rakousku zakázána – a to i díky masivní kampani VGT. Nyní vyzýváme cateringový průmysl, aby přehodnotil a zakázal vejce z klecí i v jejich kuchyních! Doposud tuto petici podpořilo 15 735 lidí. Pomozte nám prosím dosáhnout našeho cíle 17 500 podpisů! Tato petice je určena rakouské spolkové vládě.

(vgt.at)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

aktivity

Konec klecových chovů v ohrožení. Závazek Evropské komise blokuje masná lobby

Published

on

„V Evropě začíná nová éra – bez klecí!“ Oznamovali jsme s nadšením před více než dvěma lety, když se Evropská komise zavázala ukončit do roku 2027 klecové chovy. Nyní se zdá, že Komise svůj závazek vůči zvířatům a občanům*kám EU dodržet nehodlá.

Pro zrušení klecí pro slepice, prasnice, telata, králíky a další takzvaná hospodářská zvířata se komise vyslovila v červnu 2021, a to na základě evropské občanské iniciativy Konec doby klecové s téměř milionem a půl podpisů od občanů EU, kterým nebyl lhostejný osud zvířat uvězněných v klecích. Návrh se na půdě Evropského parlamentu tehdy setkal s vlnou politické podpory, která vyústila v závazek Evropské komise k vypracování konkrétního návrhu. Až do letošního roku se zdálo, že vše pokračuje podle plánu, pak ale nastal náhlý zlom.

Přestože na vysvobození z krutých podmínek klecí na území EU čeká více než 300 000 000 takzvaně hospodářských zvířat, a přestože si pro ně 84 % obyvatel EU přeje lepší ochranu, jsou nyní reálné změny stále v nedohlednu. Proti občanské iniciativě, široké veřejnosti a hospodářským zvířatům se totiž postavil silný hráč – tlak živočišného průmyslu, pro který znamená držení zvířat v klecích jednodušší zisk.

Síla masné lobby

O síle, která se proti iniciativě za Konec doby klecové postavila, svědčí investigativní práce médií The Guardian nebo Lighthouse, která odkrývají informace o lobby živočišného průmyslu na půdě Evropské komise. Média a jejich zdroje popisují silný tlak, který začaly zástupci velkochovů vytvářet například skrze lobbistickou skupinu European Livestock Voice.

Lobbisté navzdory jasným indikátorům, jako je zmíněná 84% podpora lepší ochrany hospodářských zvířat mezi obyvateli EU, dál tvrdí, že iniciativa neodráží názory široké veřejnosti. Proti zřejmé podpoře veřejnosti směrem ke zrušení klecí tak nyní stojí silné odvětví průmyslu, ve kterém se hraje o ohromné zisky. Odvětví, které se zřejmě nebojí tlačit na vysoce postavené úředníky*ice EK.

A vzhledem k tomu, jak se nyní Evropská komise tématu zrušení klecí ve velkochovech vyhýbá, se mu ve svém zpátečnickém úsilí bohužel daří.

Střet s realitou velkochovů

Česká veřejnost se v otázce klecových chovů shoduje se zbytkem Evropy. Za rostoucí podporou zrušení velkochovů stojí mimojiné skutečnost, že se lidé stále častěji setkávají se svědectvími a záběry z velkochovů. Seznámit veřejnost s realitou klecových chovů bylo v době sběru podpisů pod iniciativu Konec doby klecové jedním z cílů NESEHNUTÍ.

Vznikla proto kampaň Hlava na hlavě, jejímž základem je unikátní mapa velkochovů. V rámci boje za Konec doby klecové jsme ukázali, co se za branami velkochovů děje a v jakých podmínkách reálně žijí hospodářská zvířata. A to včetně obrázků, které by zástupci živočišného průmyslu, kteří nyní tlačí na Evropskou komisi, před úředníky a veřejností nejraději skryli.

Konec klecí v ohrožení

Souboj iniciativy Konec doby klecové s lobby živočišného průmyslu je souboj Davida s Goliášem. A přestože za spojenectvím organizací stojí široká veřejnost a 300 000 000 zvířat, zůstáváme v roli Davida. Snahu o zlepšení podmínek hospodářských zvířat ale nevzdáváme a dál usilujeme o to, aby si Evropská komise rozvzpomněla na závazek, který slíbila dodržet. Pomoct nám může každý – například podporou nově vzniklé kampaně Konec klecí v ohrožení.

V rámci kampaně, která vznikla díky organizacím Compassion in World Farming a Svoboda zvířat, mohou lidé také apelovat na eurokomisařku Věru Jourovou, aby se zasadila o dodržení závazku evropské komise. K výzvě se už připojilo na 1 800 lidí.

(medium.seznam.cz)

Continue Reading

aktivity

Společnost pro zvířata: Stížnost ombudsmanovi unie: podstatné zlepšení podmínek chovaných zvířat a zákaz klecí v nedohlednu

Published

on

Úplně poprvé podalo více než 30 organizací na ochranu zvířat, včetně Společnosti pro zvířata, oficiální stížnost evropskému veřejnému ochránci práv o tom, že Evropská komise nedodržela svůj závazek vůči evropské občanské iniciativě, v níž 1,4 milionu občanů požaduje zákaz chovu zvířat (tzv. hospodářských) v klecích.

Ve své odpovědi na Evropskou občanskou iniciativu End the Cage Age (Konec doby klecové), zveřejněnou v červnu 2021, Evropská komise (EK) slíbila, že do konce roku 2023 předloží legislativní návrh na postupné ukončení a definitivní zákaz používání klecí pro uvedené druhy zvířat (slepice – nosnice*, mladé slepice – kuřice, prasnice, telata, králíci, kuřata – brojleři, plemenná drůbež, křepelky, husy, kachny). V nedávno zveřejněném pracovním programu pro zbytek funkčního období však revize předpisu o chovaných zvířatech chybí. To znamená, že revize bude ponechána napospas příští EK, navzdory všem slibům. Vzniká tak velká nejistota, kdy skutečně bude nový návrh zveřejněn.

Ve své stížnosti veřejnému ochránci práv unie (odeslané 23. 11. 2023) organizace uvedly, že EK nejednala v souladu s pravidly, jimiž se řídí evropské občanské iniciativy, poté, co mezi evropskými občany vyvolala odůvodněné očekávání. Tyto nedostatky znamenají nesprávný úřední postup, a to jak s ohledem na nařízení (EU) 2019/788, tak na samotný účel evropských občanských iniciativ jako nástroje nadnárodní demokracie. Před odstoupením od svého slibu EK opakovaně potvrzovala, že pracuje na časové ose do roku 2023. Současně komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová plán úpravy předpisů několikrát veřejně zmínila v odpovědích komise na parlamentní otázky v rámci platformy pro dobré životní podmínky zvířat (welfare) a v různých sděleních o strategii Farm to Fork. Před podáním oficiální stížnosti ombudsmanovi EU organizace formálně požádaly Komisi, aby předložila definitivní časový plán pro zveřejnění legislativních návrhů v aktuálním období a splnila tak svůj závazek vůči evropské občanské iniciativě End the Cage Age. EK však na žádost neposkytla vyčerpávající odpověď. Kromě zákazů klecí pro zvířata, požádalo 1,5 milionu občanů také o zákaz chovu kožešin a zákaz uvádění kožešinových výrobků na evropský trh (Fur Free Europe). Odpověď by také byla zahrnuta do nařízení o chovaných zvířatech, jak se ukázalo v uniklém dokumentu o posouzení dopadu.

„V posledním průzkumu Eurobarometru většina evropských občanů zřetelně uvedla, že si přeje, aby EU zajistila více pro ochranu zvířat. Zpoždění vydání aktualizovaných právních předpisů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat může stát více i evropské zemědělce a potravinářské podniky. Nyní je doba, kdy se znovu investuje do zemědělských systémů, a pokud nemají přesnou indikaci, mohou investovat do systémů nevhodných do budoucna. Zatímco předpis o vyřazování klecí čeká na vyřízení, 700 milionů hospodářských zvířat, každoročně v EU namnožených, trpí v klecích a občané EU ztrácí víru v demokratické instituce EU.“ říká Judit Laura Krásná ze Společnosti pro zvířata

Zdroj | OBRAZ – Obránci zvířat, ekolist.cz

Continue Reading

aktivity

Až 36 % Slovákov sa snaží konzumovať čoraz menej živočíšnych potravín ako mäso či vajcia. Najviac kupujeme tieto dve alternatívy

Published

on

Hodnota nákupov rastlinných alternatív a tofu v slovenských domácnostiach vlani dosiahla 40,4 milióna eur. Približne každý tretí človek (36,8 %) na Slovensku znižuje alebo zvažuje znížiť konzumáciu potravín živočíšneho pôvodu. Zistenia vychádzajú z výsledkov prieskumu, ktorý pre program Jem pre Zem realizovala agentúra Focus, ako aj spoločnosť GfK.

Záujem znižovať konzumáciu produktov živočíšneho pôvodu (ako napríklad mäso, mlieko, mliečne produkty či vajcia) majú ľudia naprieč všetkými vekovými kategóriami, ale najväčšie zastúpenie majú ľudia vo veku 25 až 34 rokov.

V tejto vekovej kategórii takmer každý štvrtý človek (24,7 %) znižuje konzumáciu živočíšnych produktov. Ďalších 22,9 % zvažuje znížiť konzumáciu týchto produktov v budúcnosti. Ženy majú naďalej väčší záujem o zníženie konzumácie potravín živočíšneho pôvodu.

Spomedzi sledovaných rastlinných potravinových produktov si vlani kúpilo najviac domácností (37,9 %) tradičné sójové potravinové produkty, ako napríklad tofu, tempeh, sójové kocky či granulát. Druhou najžiadanejšou kategóriou boli rastlinné alternatívy mlieka, ktoré si v uplynulom roku kúpila približne každá tretia (34,3 %) domácnosť.

Pri všetkých sledovaných kategóriách potravín na rastlinnej báze je vo veku 18 až 44 rokov priemerne takmer dvojnásobne (194 %) vyššie zastúpenie ľudí alebo ich domácností, ktoré realizovali nákup daných produktov aspoň jedenkrát za mesiac, než pri ľuďoch vo veku nad 44 rokov.

Najnákladnejšie sú rastlinné mlieka

Hodnota nákupov rastlinných alternatív a tofu v slovenských domácnostiach dlhodobo rastie a vlani dosiahla 40,4 milióna eur. Napriek krízam hodnota nákupov týchto produktov rástla aj v uplynulom roku 2022, avšak pomalšie (8,7 %) oproti rokom 2021 a 2020, keď tento rast dosahoval približnú úroveň 20 %.

Najväčšiu časť hodnoty nákupov (domácností) rastlinných alternatív, vzhľadom na ich náprotivky živočíšneho pôvodu, mali na Slovensku rastlinné alternatívy mlieka (7,3 %). Rastlinné alternatívy mäsa a mäsových produktov spolu s tofu predstavovali 3,5 % z hodnoty nákupov kategórie mäsa a mäsových produktov živočíšneho pôvodu.

„Trh s rastlinnými alternatívami rýchlo rastie, no stále predstavuje relatívne malú časť v porovnaní s ich náprotivkami živočíšneho pôvodu. To vytvára veľmi zaujímavé okno príležitosti pre výrobcov a predajcov potravín na to, aby včas naskočili na tento trend. Už aj na Slovensku vidíme, že stále viac tradičných výrobcov potravín chápe, že je pre nich výhodné vstúpiť do tejto kategórie,“ uviedol Marian Milec, projektový manažér neziskového programu Jem pre Zem, ktorého poslaním je presadzovať udržateľné spôsoby stravovania a robiť ich dostupnejšími.

(TASR)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality