Connect with us
Reklama

aktivity

Velikonoce: Nákupem těchto vajec děláte něco proti zabíjení kuřat

Published

on

Kupujete německá vejce, ale nechcete podporovat zabíjení kuřat? Máme pro vás alternativy. Existují iniciativy a projekty, které zaručují, že kuřata budou během produkce vajec chována a po vylíhnutí nebudou zabita.

V Německu se v roce 2019 se spotřebovalo více než 12,5 miliardy vajec. Ty byly sneseny přibližně 42 miliony nosnic, píše se ve statistikách německého Federálního statistického úřadu. Pouze asi 12 procent pochází z ekologické produkce. Naštěstí je stále více a více vajec bez zabíjení samčích kuřat.

Na rozdíl od minulosti se dnes většina kuřat chová pro dva účely: vysoce výkonná nosnice by měla snášet vejce, kuřata brojlerů dávat maso. Výsledkem je, že samčí mláďata plemen nosnic jsou zabita krátce po vylíhnutí. Protože nesnáší vejce ani nejsou vhodné pro výkrm. Jejich chov stojí peníze, ale nepřinášejí žádný zisk. Asi 45 milionů kuřat mužského pohlaví je každý rok drceno nebo zplyňováno. A to je – dočasně – povoleno zákonem. Očekává se, že zabíjení kuřecích kuřat bude ukončeno až na počátku roku 2022. Federální vláda nedávno schválila zákon, kterým se mění zákon o dobrých životních podmínkách zvířat.

Některá plemena kuřat dobře snáší vejce, jiná produkují hodně masa. Intenzivní šlechtění za posledních 50 let dovedlo produkci vajec a masa k dokonalosti: až 330 vajec ročně a brojlery, které díky velkým prsou již nemohou udržet rovnováhu. Taková specializace funguje pouze u takzvaných hybridních plemen. Jedná se o křížence z různých linií, které se podle genetických zákonů stávají skutečnými zázračnými slepicemi.

Když hybridní kuřata produkují potomky, požadované vlastnosti opět velmi rychle ztratí: krásný snášecí a výkrmový výkon je pryč. To je velmi výhodné pro několik chovatelských společností, které dominují na trhu. Zemědělci nemohou chovat tato zvířata sami, ale jsou závislí na nákupu od velkých chovatelských společností.

Kuřata plemen dvojího účelu dosud snášela podstatně méně vajec ve srovnání s čistými liniemi hybridů pro snášení. Kohouti plemen s dvojím účelem také přibývají na váze mnohem pomaleji. V ekologickém sektoru probíhá výzkum a praxe již dlouhou dobu. Existuje mnoho ekologických zemědělců a iniciativ, které již chovají kuřata jako Les Bleues a Sulmtaler Huhn a úspěšně je uvádějí na trh. Často však mají přímý kontakt se svými zákazníky, například ve farmářském obchodě a mohou vysvětlit nezbytné příplatky za dobré životní podmínky zvířat.

Podíl těchto kuřat dvojího účelu je stále zanedbatelný. Zřídka najdete jejich produkty v maloobchodech a téměř vůbec v supermarketech. V současnosti obchod často hovoří o dvouúčelových slepicích či o konceptu slepice + bratr. To znamená: Bratři nosnic jsou vychováni, ale dávají málo masa. Slepice tedy musí pomáhat s jejich financováním.

Koncept rovnosti sourozenců splňují pouze skutečná kuřata s dvojím účelem. Inga Günther je výkonnou ředitelkou Ökologische Tierzucht, (ÖTZ). Nezisková společnost byla založena asociacemi Demeter a Bioland v roce 2015 na podporu chovu zdravých a výnosných organických kuřat. Šlechtitelská práce nyní přinesla slibné křížení tří původních plemen dvojího účelu. Říká se jim káva a smetana, protože peří zvířat je hnědé, bílé a béžové. „Jsme rádi, že nyní máme zvířata, která můžeme nabídnout jako skutečná zvířata dvojího účelu,“ říká Günther.

„Bratři kohouti“, mužští sourozenci nosnic, se chovají k produkci masa místo toho, aby je po narození zabíjeli. Chov trvá přibližně čtyřikrát déle než výkrm slepic. Spotřeba krmiva je také vyšší, pozdější kusy masa z těchto kohoutů mají vyšší obsah tuku. Vyšší náklady na chov jsou obvykle kompenzovány prodejem vajec: vejce nosnic stojí o něco více; příplatek se zdůvodňuje odpovídajícím způsobem.

Vejce bez usmrcování kuřat: přehled iniciativ

(oekotest.de)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

aktivity

NITRA: Na námestie aktivisti umiestnili infostánok s replikou klietky z klietkového chovu

Published

on

Ochranári a ochranárky z Humánneho pokroku prišli s replikou klietky pre sliepky do Nitry. Ide o súčasť kampane za zákaz klietkového chovu sliepok, o ktorom by mal parlament rozhodovať v máji.

Organizácia Humánny pokrok putuje s infostánkom a replikou klietky pre sliepky po Slovensku. Na konci marca umiestnila repliku klietky pred budovu Národnej rady (NR) SR, kde mala poslancom a poslankyniam pripomínať zlé podmienky pre 2,3 milióna sliepok v slovenských klietkových chovoch. Spred parlamentu putoval infostánok do Trnavy a už dnes ho verejnosť uvidí v Nitre na Svätoplukovom námestí.

Infostánok je súčasťou kampane na podporu návrhu zákona na zákaz klietkového chovu sliepok, ktorý do parlamentu predložil nezaradený poslanec NR SR Tomáš Šudík. Návrh požaduje zákaz klietkových chovov sliepok od roku 2024 s prechodným obdobím do konca roku 2028, kedy bude zároveň končiť ich plánovaná životnosť. Na príprave návrhu spolupracoval poslanec Šudík so zvieracoprávnou organizáciou Humánny pokrok. Organizácia neskôr zverejnila investigatívne zábery z troch slovenských klietkových chovov, pričom jeden z nich patril spoločnosti Hybrav pri Nitre. Zábery ukazujú zlé životné podmienky pre sliepky v klietkach.

Návštevníci a návštevníčky si v infostánku môžu prezrieť repliku klietky z klietkového chovu v životnej veľkosti, ale aj dozvedieť sa, v akých podmienkach žijú sliepky v klietkových chovoch aj u nás na Slovensku. Každá sliepka má v klietke priestor približne veľkosti hárku papiera A4. Medzi jej prirodzené potreby patrí hrabanie v zemi, čím trávi väčšinu svojho bdelého času, ako aj kúpanie sa v prachu, vďaka čomu sa zbavuje parazitov. Najdôležitejšou potrebou sliepok je stavanie hniezda.

Organizácia upozorňuje na to, že sliepky tieto možnosti v klietkach nemajú. Pre nedostatok možností prejavovať svoje prirodzené potreby sa v klietkach zbláznia, často sa navzájom napádajú a dochádza aj ku kanibalizmu. „Na Slovensku strávia celý život v malých špinavých klietkach milióny sliepok. Životný priestor im nestačí ani na to, aby roztiahli svoje krídla. Na telách majú početné neošetrené poranenia a chýba im väčšina peria. V klietkach nemôžu robiť nič, čo je pre ne prirodzené a dôležité,” hovorí Martin Smrek, riaditeľ organizácie Humánny pokrok. Rokovať o návrhu na zákaz klietkového chovu by sa malo v máji. Ochranári a ochranárky z Humánneho pokroku preto plánujú počas apríla vyraziť s infostánkom a klietkou do viacerých slovenských miest. Organizácia vedie už dva roky kampaň Zákaz klietok, v rámci ktorej je stále aktívna petícia za zákaz klietkového chovu sliepok, ktorú už podporilo viac ako 62 000 ľudí.

Humánny pokrok

Humánny pokrok je združením pre rozvoj ľudskosti a udržateľnosti. Sme hlasom zvierat a presadzujeme udržateľné riešenia, ktoré dokážu nasýtiť planétu. Humánny pokrok vznikol s cieľom priniesť na Slovensku silný hlas zvierat, ktorý bude klásť dôraz na ľudskosť a udržateľnosť. Združenie je členom globálnej koalície Open Wing Alliance bojujúcej proti klietkovému chovu sliepok, medzinárodnej organizácie Fur Free Alliance bojujúcej za ukončenie kožušinového chovu a Eurogroup for Animals, ktorá zastupuje 70 organizácií na obhajobu zvierat v 25 členských štátoch EÚ, Veľkej Británii, Švajčiarsku, Srbsku, Nórsku, Austrálii a USA. V roku 2019 presadilo združenie zákaz kožušinového chovu na Slovensku.

(nitranoviny.sk)

Continue Reading

aktivity

Klecové chovy pro slepice musí skončit, potvrdil vědecký orgán EU

Published

on

Nosnice by měly být ustájeny v bezklecových systémech, kuřata na maso ve velkochovech potřebují více prostoru a musí pocházet pouze z pomalu rostoucích plemen, vyplývá z nových studií Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), vědeckého orgánu EU.

Ve zprávě EFSA zabývající se welfare nosnic vědci potvrzují, že v klecích není možné zajistit zvířatům dostatečný prostor. Upozorňují také na to, že vzájemné klování slepic by se mělo řešit zlepšením podmínek chovu, nikoli zkracováním zobáků, protože to je spojeno s poškozením měkkých tkání, což je bolestivé a narušuje celoživotně jejich welfare.

Pokud jde o kuřata na maso, vědci ve své zprávě doporučují zvětšit minimální prostor v halových velkochovech na trojnásobek, aby nedocházelo k tak zásadnímu omezování pohybu jako v současné praxi. Dále uvádějí, že by se v chovech měla používat pouze pomalu rostoucí plemena kuřat, aby se předešlo zdravotním problémům a narušení jejich welfare.

Olga Kikou, vedoucí organizace Compassion in World Farming (CIWF) EU, řekla: „Lobbisté agrárního průmyslu po mnoho let tvrdí, že klecový velkochov je prospěšný pro welfare hospodářských zvířat, ale nová stanoviska vědeckého orgánu EU dokazují, že se mýlí. Jsme rádi, že úřad EFSA potvrdil, že zavírání hospodářských zvířat do klecí je pro jejich životní pohodu škodlivé a že je třeba předcházet mrzačení zvířat, snížit intenzitu chovu kuřat na maso a používat pomalu rostoucí plemena. EU musí přijmout nové vědecky podložené právní předpisy pro všechna hospodářská zvířata a napravit tak zastaralá a nedostatečná ustanovení v současně platné legislativě. Dnešní vědecká stanoviska přinášejí nezvratné důkazy, které diskreditují snahy živočišného průmyslu a ministrů oddálit nebo zabránit dlouho očekávané komplexní revizi zákonů EU o welfare zvířat.“

V takzvaných „obohacených“ klecích je nyní v celé EU chováno přibližně 180 milionů slepic. Ty byly navrženy tak, že sice částečně zohledňují některé základní potřeby slepic, jako je snášení vajec do hnízda, ale uzavření v klecích stále výrazně omezuje přirozené chování a slepice v klecích nežijí hodnotný život. Klecové chovy pro nosnice jsou nebo brzy budou postupně zrušeny v Rakousku, Německu, Lucembursku a Česku. V belgickém Valonsku a ve Francii byly zakázány nové nebo nově rekonstruované obohacené klece. Evropská komise se zavázala ukončit používání klecí v chovech zvířat v reakci na Evropskou občanskou iniciativu Konec doby klecové, kterou podpořilo 1,4 milionu lidí z celé EU a kterou koordinovala mezinárodní organizace Compassion in World Farming.

Kuřata chovaná na maso, tzv. kuřecí brojleři, byli vyšlechtěni tak, aby rostli rychleji a do větší hmotnosti než kuřata nosnic. V přirozených podmínkách se slepice mohou dožít šesti i více let. Brojleři, kteří se používají v intenzivních velkochovech, jsou však běžně poráženi dříve, než dosáhnou věku šesti týdnů. Navíc je jejich welfare v těchto chovech vážně narušen vysokou koncentrací zvířat a naprosto holým prostředím.

„Ačkoli máme v České republice uzákoněný zákaz chovu nosnic v klecích od roku 2027, zastánci klecových velkochovů tento zákaz stále zpochybňují jako špatné a z hlediska welfare zbytečné rozhodnutí. Obě nové zprávy EFSA proto velmi vítáme a věříme, že napomohou v odborných diskusích, které by měly vyústit v prosazování zákazu klecových chovů a patřičné revize welfarové legislativy na úrovni EU našimi vládními představiteli,“ dodala Romana Šonková, vedoucí CIWF Česko.

(ekolist.cz)

Continue Reading

aktivity

Ochranári zverejnili zábery z klietkového chovu sliepok. Pochádzajú aj zo známych firiem v Nitrianskom kraji

Published

on

Organizácia Humánny pokrok bojujúca za práva zvierat na Slovensku dnes zverejnila prvé investigatívne zábery odhaľujúce životné podmienky sliepok v klietkových chovoch na Slovensku. Zábery pochádzajú z troch rôznych fariem na Slovensku a ukazujú sliepky s vytrhaným a polámaným perím, parazity, mŕtve sliepky v klietkach či pochovanie živej sliepky pod telami mŕtvych sliepok v kontajneri. Humánny pokrok preto opakovane volá po zákaze klietkového chovu sliepok.

Investigatívne zábery zverejnené organizáciou Humánny pokrok sú prvé v histórii, ktoré prenikli na verejnosť a ukázali podmienky klietkových chovov na Slovensku. Pochádzajú z farmy spoločnosti Janek pri Trenčíne, z farmy spoločnosti Hybrav pri Nitre a z farmy Novogalu pri Leviciach. Časť záberov včera večer zverejnila TV Markíza. 

Zábery ukazujú hneď niekoľko problematických častí. Je na nich opakovane vidieť sliepky s holými a ošklbanými krkmi, ktorým na tele chýba väčšina peria, a jeho zbytky sú polámané či inak poškodené. Viaceré majú viditeľné zranenia, ktoré ostávajú neošetrené. Na záberoch je tiež vidieť veľké množstvá uhynutých a rozkladajúcich sa sliepok priamo v klietkach, kde sú v priamom kontakte s vajcami. Zábery zachytávajú aj množstvo parazitov priamo na vajciach, takzvaných čmelíkov, ktorých sa sliepky prirodzene zbavujú kúpaním sa v prachu, čo v klietkach na drôtenej podlahe robiť nemôžu. Vrcholom je záber ukazujúci stále živú sliepku, ako je pochovávaná pod telami mŕtvych sliepok v kafilérnom kontajneri.

„To, čo na záberoch vidíme, je extrémna krutosť ku sliepkam, ktorá je pevnou a neoddeliteľnou súčasťou klietkových chovov sliepok všade na svete. V takýchto systémoch je sliepka pre hydinárov iba strojom na vajcia, a všetko je uspôsobené zisku a pohodliu hydinárov. V momente, keď sliepka prestane byť ekonomicky zaujímavá, stáva sa pre nich odpadom. Výsledkom je chov, ktorý vyzerá ako z hororového filmu, v ktorom je ťažko rozoznať živé sliepky od mŕtvych, a ktorý je každodennou nočnou morou pre takmer dva a pol milióna sliepok na Slovensku. Preto je čas, aby sme dobehli základné štandardy ochrany sliepok v Európe, a kruté klietky raz a navždy postavili mimo zákon tak, ako to už dávno urobili susedné krajiny,” dodáva Martin Smrek.

Podľa ochranárov a ochranárok zvierat je klietkový chov pre sliepky tou najhoršou legálnou alternatívou. V takýchto systémoch strávia sliepky celý svoj život natlačené hlava na hlave v malých špinavých klietkach, v ktorých nemôžu robiť nič, čo je pre nich prirodzené a dôležité. Nemôžu sa hrabať v zemi, čím trávia v prírode väčšinu svojho bdelého času, nemôžu sa kúpať v prachu a zbavovať sa tak parazitov, a nemôžu vykonávať ani svoju najdôležitejšiu potrebu – stavať si hniezdo. Každá sliepka tu má životný priestor sotva veľkosti hárku papiera A4 pričom len na to, aby si mohla roztiahnuť svoje krídla, potrebuje aspoň dvojnásobok priestoru. Takéto podmienky vedú k frustrácii a konfliktom medzi sliepkami, ktoré nezriedka vyústia do kanibalizmu a úmrtiam priamo v klietke.

Tisíce firiem po celom svete, vrátane takmer všetkých maloobchodných reťazcov na Slovensku, už prijali záväzok ukončiť používanie vajec z klietkového chovu. V praxi to znamená, že od roku 2025 nebude na slovenskom trhu záujem o vajcia z klietkového chovu. Neschopnosť slovenských hydinárov včasne reagovať na zmeny na slovenskom a európskom trhu tak ohrozuje potravinovú sebestačnosť Slovenska, a hrozí zvyšovanie cien vajec, ktoré by bolo potrebné dovážať. Preto ochranári dlhodobo upozorňujú, že je nevyhnutné, aby do tejto témy aktívne vstúpil štát a naplnil svoj záväzok zabezpečiť financovanie na plynulú a rýchlu transformáciu na bezklietkové chovy na Slovensku.

Autor textu: (ts), celý text na nitranoviny.sk

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality